Date: Fri, 1 Sep 1995 11:06:34 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: iVoS LUkaCoVic
Subject: Jara Cimrman in English
X-To: cr@werich.radio.cz, xblam02@manes.vse.cz,
jaho0349@varney.idbsu.edu, dan@feld.cvut.cz, grygar@fzu.cz,
frohlich@site.cz, bloodik@pha.pvt.cz, svoj@KUHUB.CC.UKANS.EDU,
amler@utkvx.utcc.utk.edu, kaluzova@ro.vutbr.cz,
jrehacek@math.gatech.edu, Henry_Kucera@brown.edu,
M.HRUBY@ZLIN.VUTBR.CZ, MACHEK@fzu.cz,
IRNLTD@HP03.TROJA.MFF.CUNI.CZ, SVOBODA@APOLLO.KARLOV.MFF.CUNI.CZ,
BLOODIK@pha.pvt.cz, INSPL@FCE.VUTBR.CZ, URBAN@FSID.CVUT.CZ,
LUMIR@MD2.HUJI.AC.IL, P.MRAZEK@ZLIN.VUTBR.CZ,
XPUTIK@hwlab.felk.cvut.cz, NAAFETEE@HOOKUP.NET,
PHABALA@VEGA.MATH.UALBERTA.CA, kybic@earn.cvut.cz,
xholecko@cslab.felk.cvut.cz, xdonat@cslab.felk.cvut.cz,
hrb@felnet.feld.cvut.cz, xbittnev@cslab.felk.cvut.cz,
simak@km1.fjfi.cvut.cz, xhanak@hwlab.felk.cvut.cz,
matu@mail.infima.anet.cz, sebesta@infima.cz,
xhumpole@sun.felk.cvut.cz, mjs@infima.cz,
xfojkes@hwlab.felk.cvut.cz, xdoup03@jms.vse.cz,
JAN@ceaxp3.ce.jhu.edu, gazi@atys.dcs.muni.cz,
SIMOVA@harvard.anet.cz, ag879@freenet.hsc.colorado.edu,
dfry@netcom.com
*** ivO lUkaCovic, xlukacov@hwlab.felk.cvut.cz
*** Mail sending interrupted by the sender ***
Date: Sat, 2 Sep 1995 17:20:50 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: cimrman-bio
Vazeni pratele, rad bych napsal par radek (zcela strucnych a faktickych)
o zakladnich informacich Cimrmanova zivota, ktere by se mohly umistnit
na zacatek Ivosovy stranky, aby byl k disposici jakysi standard (aby nekdo
napriklad neprisuzoval Cimrmanovi nejakou aktivitu v letech kdy jeste nebyl
na svete). Bohuzel tady (tj. v Atlante) s sebou nemam zadne prameny a uz je
to taky par let co jsem byl naposled v DJC, tak se vas chci zeptat jestli
si nepamatujete nektere z nasledujicich udaju:
-kdy a kde se narodil
-jak se jmenovali jeho rodice, popr. prarodice
-zda se ozenil a if so tak s kym
-kde stravil vetsinu zivota (v Praze?)
popripade jine zasadni udaje z jeho biografie.
Dik. Honza. (jrehacek@math.gatech.edu)
Date: Mon, 4 Sep 1995 12:53:24 GMT+1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Krucinsky Ladislav, K306, tel. 44 52 62"
Organization: VA BRNO
Subject: dum Jary Cimrmana
Vazeni kolegove - ctitele odkazu Velkeho Jary.
Jeda do Ostravy cestou od Pribora pres Hrabuvku, upoutal mne
upoutac (billboard) na "Dum Jary Cimrmana" v Ostrave - Mar. Horach !
Upoutac je umisten priblizne v mistech, kde zacina sidliste Dubina,
na prave strane cestou do Ostravy. Pochopitelne, nezmeskav ni
okamziku, stocil jsem volant sve Skody 120L se standardni vybavou a
radialnimi pneumatikami v Hulvakach patricnym smerem, lec odpurci a
hanobitele geniova jmena vytvorili objizdku, ktera znacnou cast
Marianskych Hor miji a vzhledem k casovemu tlaku jsem nemohl
absolvovat vyzkumnou vypravu pesky. Ve zbytku trasy jsem pohledem z
auta Cimrmanuv dum neobjevil.
Zaprisaham ostravske ctitele velikeho Jary - informujte nas o
tomto ojedinelem pocinu a dokazte, ze Ostrava je opet nejlepsi,
alespon ve zviditelnovani geniova odkazu !
Zdravim.
Ing. Ladislav Krucinsky, VA - K306, Brno, CZ
phone: +0042 5 4118 5262
Date: Mon, 4 Sep 1995 17:44:47 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Cimrman duchodcem...
Cimrman duchodcem (na Floride)
(Vybrano z americkeho tisku 1950)
Reporter denniku Wall Street Journal navstivil 30. kvetna
1950 znameho americkeho vynalezce, podnikatele, vedce a
vseobecneho genia Jerryho Zimmermana, prilezitostne tez zvaneho
Jara da Cimrman. Jara da Cimrman je slovanska (pravdepodobne
ceska) zkomolenina jeho jmena. Nucen okolnostmi, Zimmerman
pouzival toto jmeno jako sve alias v letech pred rokem 1914, kdy
docasne pusobil na uzemi byvaleho Rakouska-Uherska
I kdyz Zimmerman hlavne pobyva ve svem oblibenem Englewoodu
(vzpomenme Mistrova vyroku "You go to heaven, if you want, I'll
stay right here") na pobrezi Mexickeho zalivu, kde se jeho
mansion na Manasota Key stava oblibenym mistem stretnuti geniu
cele Ameriky, staricky genius casto cestuje na opacnou stranu
Floridy do Titusvillu navstivit sveho zaka Wernhera von Brauna,
ktery tam pracuje na ostruvku zvanem Cape Canaveral (oddeleneho
od pevniny uzinou jmenem Indian River, i kdyz to vubec zadna reka
neni) na projektu prvniho americkeho satelitu, ktery planuji
vypustit okolo roku 1958 pod nazvem Explorer I. Von Braun se
dokonce stal i reditelem US army's Ballistic Missile Agency v
Huntsville, Alabama pote, co Zimmerman odesel z teto funkce na
zaslouzeny odpocinek.
Cast sveho volneho casu venuje Zimmerman vyzkumu zkamenelych
zubu pre-historickych zraloku, zname to zajimavustce, lehce
nalezitelne na plazi pred Zimmermanovym domem, od Manasota Key az
nahoru k South Venice. Genius dosud nevydal zadne verejne
prohlaseni tykajici se teto zalezitosti, ale muzeme jiz ted
predpokladat, ze temer jiste obrati existujici a zkostnately
system shark-antropologie vzhuru nohama. Vzhledem k tomu, ze tato
veda je jiz delsi dobu postavena na hlavu, mela by se tedy timto
geniovym zasahem opet dostat do spravne, puvodni polohy.
Nejvetsi radost ma Zimmerman z vnoucka Roberta, ktery jiz ve
veku 9 let zacina vystupovat s kytarou, pod pseudonymem Bob Dylan
(byt jeho plne jmeno je Robert Allen Zimmerman), i kdyz genius
nespocinul okem laskavym na Robertove mnohem starsim kamaradu a
uciteli, Woody Guthriem, ktereho ded Zimmerman nazyva "that
unwashed hobo bum".
Jak znamo, Zimmerman nikdy nedostal Nobelovu cenu - a to z
jednoducheho duvodu, protoze vybor pro udelovani Nobelovych cen
rozhodl dat nasemu geniovi pausalne kazdorocni neverejnou platbu
ve vysi jedne Nobelovy ceny a tim obejit nutnost udelit kazdy rok
znovu a znovu vetsinu Nobelovych cen Jerry Zimmermanovi -
vzhledem k mnozstvi jeho vynalezu by to bylo proste nevyhnutelne.
Zimmerman je rovnez zakladatelem vedeckeho oboru mimologie,
vyzkum chovani, reakci a zivotniho habitatu mimu. Zakladnimi,
dosud nevyresenymi, vedeckymi otazkami jsou tyto: "If a mime
falls in the woods, will he make a sound?" a choulostiva otazka:
"If I shoot a mime, should I use a silencer?" Obzvlaste reseni
druheho vedeckeho ukolu melo zajimave dusledky pro obyvatele
Sarasoty, kde Zimmerman, trpici zde chronickym nedostatem mimu
(mim jednou pouzity, je opetne pro vedecke ucely k nicemu, jak
jiste chapete), pouzil zde svych financich zdroju od Alfreda
Nobela a zalozil zde celou cirkusovou skolu, ktera mu dodava
potrebny vedecky material k jeho vyzkumum. Skola je dodnes znama
pod jmenem Ringling School of Art and Design. Zimmermanovym
odchodem ze spravni rady teto skoly tato ztratila na vedecke
revolucnosti - napriklad dodnes nedokazali vyresit jeden z
prvnich vedeckych ukolu, zadanych Zimmermanem jiz v roce 1929.
Ukol znel: "If Q were castrated would he become ....O?"
Zdrojem dalsich prijmu pro Mr. Zimmerman jsou stale plynouci
miliony z Ford Motor Company za jeho vynalez pulpacky a soupatka,
systemu dodnes pouzivanem v kazdem vozidle vyrobenem firmou Ford.
Jak znamo, Jerryho spoluprace s Henry Fordem zacala pred mnoha
lety, kdyz Henry prisel ocumovat do Edisonovy laboratore ve Ft.
Myers, kde Zimmerman tehdy badal na jednom druhoradem
biochemickem projektu (dle vlastnich slov genia: "I devised
methods to deduce sequence of amino acids in the chains of the
protein hormone - insulin, then I worked out the sequence of the
51 amino acids in its two-chain molecule, and found the small
differences in this sequence in insulins from pig, sheep, horse
and whale. Then I moved to the structure of nucleic acids,
working on RNA and DNA. Using highly ingenious combination of
radioactive labelling, gel electrophoresis, and selective
enzymes, I was able to deduce the full sequences of bases in the
DNA of the virus Phi X 174, with over 5400 bases, and
mitochondrial DNA with 17000 bases, which subsequently led to the
full base sequence in Epstein-Barr virus. However - all that work
was for shit, anyway", rekl zklamane genius nasemu reporterovi,"
the human race is still not ready for that. My invention of
'brdecko' for horse carriages found much faster acceptance"), a
ve volne chvilce Fordovi, ktereho mel jako jediny dovoleno
nazyvat zertovnym "ty Jindrichu", nacrtl na kousku toaletniho
papiru (znacky Royale s dvema bilymi kockami - to kvuli
historicke presnosti) princip automaticke prevodovky a ABS
brzdoveho systemu, pouzitim jeho vlastni poucky "Friction is a
drag".
Povazujeme za nutne se zde rovnez zminit o probihajicim
rozporu mezi dvema zaoceanskymi cimrmanology. Cimrmanolog Jan
Rehacek z Atlanty, Georgia tvrdi, ze Zimmerman/Cimrman byl
zazrany cesky vlastenec, ktery byl na prvnim miste Cech, pak byl
dlouho Cech a nakonec byl zase Cech. Tomuto tvrzeni se jen
shovivave pousmava cimrmanolog Ross Hedvicek z Waterloo, Ontario,
ktery tvrdi, kdyby Cimrmanovi Bohemia tak prilnula k srdci, tak
by ji nikdy v roce 1914 u Liptakova neopustil a nevenoval sve
sily a zbytek zivota cizine! Jen vzpomenme Cimrmanova vyroku:
"Vlast, to je to, co je v nas, ne to v cem jsme my! To se da
nosit s sebou!" (Tento vyrok byl pozdeji mylne pripisovan
americkemu herci George Voskovcovi, castemu hostu v Cimrmanove
dome). Ani v pozdejsich letech myslenka navratu do rodneho
Rakouska-Uherska rozhodne Cimrmanovu mysl nezkrizila - viz
vyseuvedeny vyrok "You go to heaven ...".
Na otazku reportera, zda by Zimmermman chtel neco vzkazat
ctenarum Wall Street Journal, genius odpovedel plne v duchu
celozivotniho hledace odpovedi (vzpomenme jineho Zimmermanova
vyroku:"I am here to question all your answers!") na nezodpovedne
a nezodpovezene otazky, badatele a vyzkumnika: "Admit nothing,
deny everything, demand proof! Absence of evidence is never
evidence of absence."
Tolik americky tisk.
Ross Hedvicek
Date: Mon, 4 Sep 1995 22:40:14 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Cimrman duchodce...
Poznamka: Cimrman byl cesky vlastenec. Sice jsem to nerek, ale myslim
si to. V zadnem pripade bych ho nenazval "zazranym" (s vyjimkou okamziku
kdy konsumoval proslule povidlove kolace) a rozhodne jsem nerek, ze
"pak byl dlouho Cech a nakonec byl zase jenom Cech". Kolega Hedvicek
ve svem svatem zapalu zcela zapomina, ze Cimrman byl take "zazrany"
matematik, psycholog, dramatik...a duchodce ;-)
Nicmene v ramci basnicke licence mu to odpoustim.
Jan Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu)
Date: Tue, 5 Sep 1995 00:47:43 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Cimrman duchodce...
>Poznamka: Cimrman byl cesky vlastenec. Sice jsem to nerek, ale myslim
>si to. V zadnem pripade bych ho nenazval "zazranym" (s vyjimkou okamziku
>kdy konsumoval proslule povidlove kolace) a rozhodne jsem nerek, ze
>"pak byl dlouho Cech a nakonec byl zase jenom Cech". Kolega Hedvicek
>ve svem svatem zapalu zcela zapomina, ze Cimrman byl take "zazrany"
>matematik, psycholog, dramatik...a duchodce ;-)
> Nicmene v ramci basnicke licence mu to odpoustim.
>
>Jan Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu)
>
Ano, v badatelskem zapalu jsem napsal, to co si kolega Rehacek dle vlastniho
priznani myslel, ale nerekl. Tudiz jsem napsal pravdu, za kterou se bylo
treba omlouvat. Vzhledem k tomu, ze jsem od kolegy Rehacka dostal okamzitou
amnestii, jsem na tom furt lepe nez treba pan Wonka, ktery napred dostal
pres hubu a teprve POTOM amnestii. :-)))
amnestovany Ross Hedvicek (naafetee@hookup.net)
Date: Tue, 5 Sep 1995 12:16:07 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: iVoS LUkaCoVic
Subject: Fwd: K Cimrmanovym opravnym konstantam
----- Forwarded message begins here -----
From: Jan Kucera
Date: Fri, 01 Sep 95 14:03:39 -0700
Subject: K Cimrmanovym opravnym konstantam
Mnoho geniu se potykalo s problemy, kdyz prislo na matematiku,
a ani velk} Mistr JdC nebyl vyjimkou. Proto si po fenomenalnim
objevu opravnych konstant hned neuvedomil, ze jeho novatorska
metoda neni absolutne univerzalni: pokud je chybny vysledek
roven nule a spravny nenulovy, nepovede vynasobeni zadnou
konecnou hodnotu opravne konstanty k zadoucimu vysledku (a
nasobeni hodnotou nekonecnou nema jednoznacny vysledek).
Pravdepodobny duvod tohoto prehlednuti lze odhalit na zaklade
poznamek jeho zaku obecne skoly. Notoricky repetent Albert
Jednosutr si do pozdniho veku pamatoval, jak JdC tvrdil, ze
cislo se vynasobenim nulou nezmeni. (Z jistych - bohuzel
zubem casu znacne poznamenanych - Mistrovych poznamek lze
vyvodit, ze k tomuto presvedceni dosel pravdepodobne na zaklade
zname rovnosti 0! = 1!.) Diky tomu, ze malou nasobilku se
zmineny zak ucil ve 3. tride celkem sestkrat, si byl jist
ucitelovym omylem a troufl si ho na to upozornit. Mistr na
to zdanlive nereagoval, ale za pul roku mel vypravovano zasadni
zobecneni: opravnou konstantu nahradil opravnym OPERATOREM.
Bohuzel Cimrmanuv vydavatel mel v matematice jeste vetsi
mezery a neuvedomil si, ze v pripade nenulove chybne hodnoty
se opravny operator redukuje na nasobeni opravnou konstantou,
takze komercni uspech tabulek opravnych koeficientu neni
zdokonalenou teorii nijak ohrozen. Pro jistotu proto Mistrovu
praci nikdy nevydal (vymluvil se na to, ze ji pro necitelnost
sazec odmitl vysazet; pri znalosti Mistrova rukopisu toto
vysvetleni znelo velmi pravdepodobne).
Znalost teorie opravnych operatoru vsak kupodivu nezapadla
a sirila se ustnim podanim. Sam si pamatuji, ze behem meho
studia na FE VUT na pocatku 60. let byl znineny operator mezi
kolegy velmi popularni, aniz bychom tehdy tusili, kdo je jeho
puvodcem (ostatne v te dobe o Cimrmanovi nevedel jeste nikdo).
My jsme ho nazyvali Vitoul-Stejskaluv operator "Pabla". Kolega
jej dokonce s klidem Anglicana uspesne pouzil pri ustni
zkousce: zkousejici se nepriznal, ze sam nema o existenci
takoveho operatoru poneti a reseni uznal!
------ Forwarded message ends here ------
*** ivO lUkaCovic, xlukacov@hwlab.felk.cvut.cz
*** Try -> http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/
Date: Wed, 6 Sep 1995 13:53:00 MET-2DST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Zufan
Organization: VSZ BRNO
Subject: Skromny dotaz
Vazeni pratele a badatele,
omlouvam se, ze Vas zdrzuji od Vasi vysoce narocne badatelske
cinnosti a 'rusim Vase kruhy', ale chtel bych se pouze dotazat na
jednu drobnustku, a to kdo to vlastne byl Truskavec?????
Omlouvam se za svou hlubokou nevedomost, dekuji za pochopeni a
take za pripadnou odpoved, no a preji Vam mnoho uspechu ve Vasi praci.
Vas
Pavel Zufan
+--------------------------------------------------------------------+
| /\ * ing. Pavel Zufan |
| / \ zufan@student.vszbr.cz * MENDEL UNIVERSITY OF AGRICULTURE |
| \ * AND FORESTRY BRNO |
| \ * Department of management and |
| \ * marketing |
| \^^^^^^^^^^/ * Zemedelska 5, 613 00 Brno |
| \______/ * CZECH REPUBLIC |
+--------------------------------------------------------------------+
Date: Fri, 8 Sep 1995 00:51:28 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Cimrman a pocitace
CIMRMAN A POCITACE
V tomto prispevku bych rad navazal na objevnou praci kolegy Splichala a
uvedl nektere dalsi podrobnosti o Cimrmanove trnite ceste k vynalezu
samocinneho pocitace. Jak se ctenar muze presvedcit ve Splichalove
dokumentu "Badani" Cimrman pojal myslenku konstrukce elektronickeho
pocitace ve sve sodovkarne na Ukrajine nekdy kolem roku 1905. Jeho
prvni pokus o automatizaci vypocetniho procesu zavedenim elektrickeho
proudu do kulickoveho pocitadla sice skoncil neslavne (Cimrman prisel o
ucetniho a v sodovkarne si vyslouzil prezdivku "Vrazedny Maniak"), nicmene
zaklady byly polozeny a o nekolik tydnu pozdeji uz bylo "Rucni automaticke
kulickove pocitadlo" na svete. Cimrman se vsak vynalezem automatickeho
pocitadla nezastavil - jeho snem bylo postavit elektricky kalkulator.
Je znamo, ze v ramci pridruzene vyroby jeho sodovkarna produkovala velike
mnozstvi bramborovych lupinku. Na podzim roku 1905, kdy doslo k rekordni
urode brambor na Ukrajine, vsak ve stisnene sodovkarne dosly kapacity k jejich
skladovani a Cimrman byl nucen sahnout k mimoradnym opatrenim. Nejprve
nechal vybudovat nekolik provizornich skladist (tzv. zemljanek), ale
to nestacilo a tak Cimrman zmenil vyrobni program a zacal produkovat
bramborove mikrolupinky. Tyto se pozdeji (pod anglickym nazvem "microchips")
staly zakladnim kamenem pocitacoveho prumyslu. K cemu vsak Cimrman sve
mikrolupinky pouzival neni zcela jasne. Podle dochovanych nacrtku jeho
obriho kalkulatoru MANIAC (Cimrman dal z vrozene skromnosti prednost sve
prezdivce pred jmenem), "microchips" slouzily pravdepodobne k odvadeni tepla
z pretizenych obvodu. Jine prameny vsak tvrdi, ze tyto mikrolupinky byly
potravou pro ucetni, kteri uvnitr teto mohutne konstrukce provadeli
"on line" kontrolu dosazenych vysledku. Mozna je pravdou oboje. V kazdem
pripade by bez mikrocipu byla Cimrmanova cesta k pocitaci asi o hodne delsi.
Cimrman mel vsak v rukavu jeste jedno eso. Je znamo, ze jiz pri sve ceste
na Severni pol (nikoliv na Jizni jak se domniva kolega Urban) objevil,
ze za supernizkych teplot nektere materialy vykazuji tzv. supravodivost.
Veden obavami o hladky chod sveho obriho kalkulatoru, Cimrman se rozhodl
v jeho utrobach instalovat nekolik zmrazenych superkrystalu, ktere mely
fungovat jako jakysi meziclanek mezi vnejsimi vodici a vnitrni vykonnou
jednotkou. Za timto ucelem nechal Cimrman pred sodovkarnou postavit obri
lednicku na stejnosmerny proud, ve ktere krystaly postupne dozravaly.
Cimrman vsak brzy poznal, ze kvalita elektricke site v Carskem Rusku
je mizerna (lednicka byla napajena z male elektrarny v nedalekem Cernobylu)
a po nekolika dnech byl nucen zmenit napajeni ze stejnosmerneho proudu
na stridavy. Ani to mu vsak nakonec nebylo nic platne, nebot 26. dubna 1906,
v predvecer zahajeni zkusebniho provozu jeho kalkulatoru doslo v Cernobylu
k male havarii, po ktere byla dodavka proudu na nekolik dni prerusena a
vsechny Cimrmanovy zmrzle krystaly se roztekly. Jara neztratil hlavu a,
vyzbrojen hadrem a kbelikem, zachranil z lednicky co se dalo. Jeho MANIAC
byl sice bez superkrystalu o neco pomalejsi, na druhe strane vsak Cimrman
svymi Tekutymi Krystaly pripravil revoluci v technice zobrazovani vysledku a
tak se vlastne z jeho pohledu ani tak moc nestalo.
Vzhledem k rozmerum katastrofy, ke ktere v Cernobylu doslo o 80. let pozdeji,
vsak musime uvest nekolik podrobnosti. Puvodni Cernobylska elektrarna byla
mala tepelna elektrarna s jedinou parni turbinou o kterou se staral topic
Anton Porfyrjevic (teprve koncem 60. let byla elektrarna prebudovana na
jaderne palivo). V osudny den se Anton dostavil do sluzby ve znacne podnapilem
stavu a po nekolika hodinach prikladani usnul hlubokym opileckym spankem, ze
ktereho ho probral az po 4 dnech prichod carskeho inspektora. Pochopitelne
kotel uz byl davno studeny a cela cernobylska oblast byla jiz treti den bez
proudu. Cimrmanovo liceni teto udalosti, ktere tehdy jeste svobodny cesky tisk
patricne rozmazl, pravdepodobne inspirovalo basnika Wolkera k slavnym versum:
"Antonine, topici elektrarensky, do kotle priloz." Ke cti carskych uradu
musime dodat, ze Anton byl pro hrube poruseni pracovni kazne okamzite
propusten a vykazan z Cernobylu. Nekolik let se pak snazil nalezt uplatneni
ve svete, ale pokud je nam znamo oba jeho docasne pracovni pomery (ledovcova
hlidka na palube Titanicu a sef ochranky arcivevody Ferdinanda v Sarajevu)
skoncily krachem a Anton se nakonec vratil na rodnou Rus. Nekdy v polovine
roku 1917 se nastehoval do Petrohradu, kde se postupne vypracoval az na
velitele hradni straze v Zimnim Palaci. Zde jeho stopa konci.
My se vsak vratime k Cimrmanovi. I kdyz jen zhaveni obvodu v jeho kalkulatoru
trvalo cele 3 tydny, Jara byl s vysledky zkusebniho provozu spokojen.
Numericke chyby neprevysovaly 80% a na sachovnici byl MANIAC schopen porazit
i nejchytrejsi kozu ze sovchozu (tedy z budouciho sovchozu pochopitelne).
Vzhledem k tomu, ze (podle poslednich vyzkumu kolegy Hedvicka) Cimrman
pravdepodobne stravil zbytek sveho zivota v emigraci v USA, mame duvodne
podezreni, ze prvni americky pocitac ENIAC, zkonstruovany po 2. sv. valce,
byl jen vylepsenou versi Cimrmanova kalkulatoru MANIAC. Robustnost konstrukce
by tomu nasvedcovala.
Cimrmana primel vypadek proudu take k revisi jeho experimentu s teplym snehem.
O Jarovi bylo vseobecne znamo, ze byl vytecny a naruzivy lyzar. Kazdou zimu
si schoval nekolik naruci snehu v lednicce, doufajic, ze v cervnu jako kdyz
je najde - jenze ouha. Ani kvalita elektricke site v Rakousku-Uhersku nebyla
stoprocentni a nejaky ten vypadek se vzdycky nasel. Jara se proto uz dlouho
zaobiral myslenkou na teply a netajici snih. Jeho trpka zkusenost s krystaly
na Ukrajine se zdala byt posledni kapkou v poharu jeho trpelivosti a tak v
dobe zhaveni kalkulatoru travil vsechny sve volne chvile nad slozitymi
termo-dynamickymi vypocty.
Zpocatku jeho projektu mu i pralo stesti. O jeho planech se dozvedela
americka "Gay and Lesbian Association", kterou myslenka na tepleho
snehulaka nadchla natolik, ze poslala Cimrmanovi sek na 20,000$. Cimrman
nevahal, na kopci za sodovkarnou postavil obri slehadlo na snih a zacal
s experimentovanim. Bohuzel az prilis se spolehal na bezchybnost sveho
kalkulatoru a to se mu vymstilo. MANIAC nejak popletl rovnovazne body
vody a pary a pri zkusebni umele vanici se Cimrmanovi oparil jeho
nejlepsi asistent. Kdyz asi za tyden pote Cimrman utesnoval pojistny ventil
a slehadlo s nim slehlo o zem tak silne, ze Jara stravil dalsi 2 tydny v
sadre, bylo rozhodnuto. S teplym snehem je konec. Nikoliv vsak s pocitaci.
Na ceste od kalkulatoru k pocitaci Cimrmana cekaly jeste dva
zasadni softwarove problemy: prenos souboru mezi jednotlivymi pocitaci a
vyvinuti vyssich programovacich jazyku. Svou praci na prvnim problemu zacal
Jara ihned, jeste na Ukrajine. Bohuzel k disposici mel pouze "Alexandrovuv
soubor pisni a tancu" s proslulym obeznim solistou Tenorovem a tak neni divu,
ze po dvou dnech prenaseni Cimrman poznamenal do sveho deniku "soubory nelze
prenaset rucne!" Dalsi dny pak stravil ve sve kulne, kde zkonstruoval
ctyrkoly, samohybny prenasec souboru, ktery pro jeho ovalny tvar nazval
disketa (podle vzoru raketa). Jednalo se v podstate o upraveny valnik, ktery
byl schopen prenest jakykoliv soubor na jakoukoliv vzdalenost v historicky
rozumne dobe. Pozdeji Cimrman jeste vylepsil konstrukci tim, ze na spodek
valniku pripevnil uchytky, do kterych se dalsi clenove souboru mohli zavesit
jako netopyri. Tyto tzv. "Double Sided" diskety se uchytily zejmena na
Novem Zelande.
S programovacimi jazyky vsak byla potiz. Jara se v tom ze zacatku vselijak
placal a jeho prvni pokusy nebyly nejzdarilejsi. Po mirne uprave se
komercne prosadily pouze jazyky "Algohol", pouzivany k automatickemu evidovani
zasilek vodky, a "Turbo Packal", ktery umoznoval efektivnejsi chod parni
turbiny v cernobylske elektrarne. Vsechny Cimrmanovy programovaci jazyky z
tohoto obdobi vsak byly vpodstate pouze upravene strojove kody. Teprve pri
ceste z Ukrajiny do Cech Jarovi doslo, ze zakladem programovaciho jazyka musi
byt smycka, tj. souhrn prikazu pocitacem automaticky opakovanych. Hned prvni
Cimrmanuv pokus na tomto poli se ukazal byt velice stastny a jeho smycka
FURT-RAN se pozdeji stala zakladem uspesneho jazyka. Dalsi uspech se pak
dostavil kratce nato, pri Cimrmanove nucene zastavce v Presove, kdy jeden z
jeho koni omylem vypil cele vedro saratice a byl po nekolik dni tahu neschopen.
Cimrman byl zprvu velice rozezlen. Razoval po staji mezi zbylymi koni,
mracil se do vsech stran a co chvili kopl do inkriminovaneho vedra a zarval:
"...z tohodle by se jeden po*ral!" Nastesti kveceru se trochu uklidnil a
odebral se do krcmy, aby tam se slovenskymi odborniky rozebral aktualni
problemy programovacich jazyku. Diskuse byla velice plodna a kdyz Cimrman za
nekolik dni z Presova odjizdel, v brasnicce mel sepsany zasady noveho jazyka,
ktery pracovne nazvali "Cobol-Tobol". Po prijezdu do Prahy Cimrman vypustil
hacek nad C a slovo Tobol a jazyk byl prakticky pripraven vyrazit na uspesne
tazeni svetem pocitacu. Po case jeste Cimrman vypustil i to "obol" a jeho
komercne nejuspesnejsi programovaci jazyk "C" byl na svete. Blizsi podrobnosti
o tomto jazyku se ctenar muze dozvedet v prispevku kolegy Hrubeho.
zari 1995, Jan Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu)
Date: Tue, 5 Sep 1995 12:18:42 +1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: MARTIN RAIS
Organization: Logis s.r.o
Subject: Re: Cimrman duchodce...
> Ano, v badatelskem zapalu jsem napsal, to co si kolega Rehacek dle vlastniho
> priznani myslel, ale nerekl. Tudiz jsem napsal pravdu, za kterou se bylo
> treba omlouvat. Vzhledem k tomu, ze jsem od kolegy Rehacka dostal okamzitou
> amnestii, jsem na tom furt lepe nez treba pan Wonka, ktery napred dostal
> pres hubu a teprve POTOM amnestii. :-)))
>
> amnestovany Ross Hedvicek (naafetee@hookup.net)
>
Tak nevim. Mne skoro pripada horsi napred byt amnestovan a potom dodatecne
dostat pres hubu. :-|
neamnestovany Martin Rais (mrais@logis.cz)
Date: Mon, 11 Sep 1995 01:39:03 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Cimrman duchodce...
>> Ano, v badatelskem zapalu jsem napsal, to co si kolega Rehacek dle vlastniho
>> priznani myslel, ale nerekl. Tudiz jsem napsal pravdu, za kterou se bylo
>> treba omlouvat. Vzhledem k tomu, ze jsem od kolegy Rehacka dostal okamzitou
>> amnestii, jsem na tom furt lepe nez treba pan Wonka, ktery napred dostal
>> pres hubu a teprve POTOM amnestii. :-)))
>>
>> amnestovany Ross Hedvicek (naafetee@hookup.net)
>>
>
>Tak nevim. Mne skoro pripada horsi napred byt amnestovan a potom dodatecne
>dostat pres hubu. :-|
>
>neamnestovany Martin Rais (mrais@logis.cz)
>
No jo, to ale pak uz neni pripad pana Wonky, ale pripad pani Chadimove, ze
ano? :-)
Rosta (dobre informovany Kanadan ;-) )
Date: Mon, 11 Sep 1995 08:31:00 +0300
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lumir Hanus'
Subject: JdC a zimni sporty.
Jara da Cimrman byl znamy svoji laskou k zimnim sportum. Jeho lyze
jsou proslule, hodne se o nich psalo. Ovsem nepravem jsou opomijeny jeho
sane, ktere Ti, kteri se nechteli smirit s tim, ze zima kazdym rokem take
konci a je treba se venovat sportum letnim, pouzivali celorocne (bohuzel
mi neni znamo, zda je bylo mozno pouzivat i v desti, o tom by bylo mozne
diskutovat).
Na toto tema jsem se dostal do plodne diskuse se svym pritelem
z Olomouce. Mel jsem zato, ze JdC sestrojil nejen proslavene sane, ale
i pumpu na ne. Nevim, kdo z nas se nyni myli, ale Jaruv jmenovec (tedy
poze krestnim jmenem) Jarda mi napsal:
Tak tady Jara Cimrman asi zaspal. Mam takovy dojem, ze pumpa
na sane byla objevena nekym jinym. Kym nevim, ja ji vsak od
jiste doby, kdy byla vynalezena dale zkoumam. Nejhorsi je,
ze ma slouzit k prifouknuti drazek na sanich, aby se sane
nad povrchem tesne vznaseli asi tak milimetr na povrchem.
Ma to dve vyhody, je-li snih, prijemne to pri jizde svisti
a ta druha, kdyz nahodou nenapadne snih, pak se sankuje
v pohode, ale bez svisticiho zvuku.
Dosud mi bohuzel neni jasne, jak tento vynikajici vynalez
na ty sane pripojit.
Samozrejme jsem daleko od Jarova rodiste a tak nemam momentalne
pristup k jeho pozustalosti, kde by se o tomto jeho vynalezu mohlo
nalezat vice informaci? Ci snad nekdo z jeho priznivcu v jeho materialech
jiz na tuto lahudku narazil?
Ze Svate zeme Vas zdravi
Lumir.
Date: Mon, 11 Sep 1995 16:24:04 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Cimrman a zimni sporty
Poznamka k Lumirove prispevku:
Pumpicku na sane Cimrman skutecne vynalezl. Byla zajimava tim,
ze mela dva slaufky (doufam, ze je to spravne cesky). Jeden
slaufek se zavedl pod pravou sanici a druhy pod levou.
Pri jizde pak Jara ze vsech sil pumpoval a hnal tak vzduch pod
sanice. Tim docilil toho, ze sane se vlastne vznasely nad povrchem
a Jara tak mohl sankovat i na asfaltu. Pochopitelne tento
vynalez mu byl ukraden (jak jinak) a stal se zakladem pozdejsiho
vznasedla. Cago. Honza.
Date: Mon, 11 Sep 1995 20:48:29 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Sarka Pompova
Subject: Deleting from mailing list
Thanks.
Date: Tue, 12 Sep 1995 07:01:00 +0300
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lumir Hanus'
Subject: Jeste k zimnim sportum.
> Poznamka k Lumirovu prispevku:
> Pumpicku na sane Cimrman skutecne vynalezl. Byla zajimava tim,
> ze mela dva slaufky (doufam, ze je to spravne cesky). Jeden
> slaufek se zavedl pod pravou sanici a druhy pod levou.
> Pri jizde pak Jara ze vsech sil pumpoval a hnal tak vzduch pod
> sanice. Tim docilil toho, ze sane se vlastne vznasely nad povrchem
> a Jara tak mohl sankovat i na asfaltu. Pochopitelne tento
> vynalez mu byl ukraden (jak jinak) a stal se zakladem pozdejsiho
> vznasedla. Cago. Honza.
V souvislosti s objasnenim, ze tento vynalez skutecne patri nasemu
velikanovi, se mi nabizeji dve otazky:
1. mely snad slaufky pod sanici mnozstvi malych direk, jimiz unikal vzduch?
Pokud ano, jiste byl vzduch hnan zepredu sanice a tlak ve slaufcich
postupne klesal, takze predni cast sani se zvedala vice vzhuru jako je
tomu u vznasejicich se lodi - snad v prodlouzeni tento zimni sport
prenesl pro letni dny na vodu a je prukopnikem vodnich vznasedel?
2. Byl jiz nekde v dobe Jary da Cimrmana asfalt? V historii asfaltu mam,
jak se musim priznat, mezery. I kdyz vetou "Jara tak mohl sankovat i na
asfalu" chtel snad Honza rici, ze existovala tato teoreticka moznost?
Zdravi
Lumir.
Date: Tue, 12 Sep 1995 11:59:00 +0300
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lumir Hanus'
Subject: Dukaz Cimrmanovy navstevy Jerusalema.
Nedavno jsem obec priznivcu Jary da Cimrmana informoval o tom,
ze k memu prekvapeni navstivil Jara da Cimrman take Svatou zemi. Pote
jsem se pokousel zjistit dalsi informace, tykajici se udajneho syna,
ktereho zde zplodil. Podle telefonniho seznamu jsem kontaktoval rodiny
Cimrmanu, kteri podle krestniho jmena pripominali velikanovu vlast.
Musim priznat, ze k dnesnimu dni jsem moc nepokrocil, nebot na jedne
adrese se mi omluvili s tim, ze jsou zaneprazdneni (sem by snad mohly vest
stopy, neb s omluvou soucasne zjevne matli stopu). Na vsech ostatnich
adresach potvrdili, ze zadne takove spojeni s nasim velikanem neexistuje
(tem verim, neb kdyby tomu tak bylo, kdo by se nechtel blysknout prizni
s takovym velikanem).
Pres prozatimni neuspech na tomto poli mam soucasne uspech. Ten
nezvratne potvrzuje, ze Jara da Cimrman zde skutecne byl. V kostele Boziho
hrobu, ktery se naleza v Krestanske ctvrti Stareho mesta v Jeruzaleme jsem
jiz drive objevil na zdi zkratku JdC. V souladu s informacni brozurou
o tomto kostele jsem si myslel, ze jde o zkratku Jesus Dominus Christus,
kterou spolecne s do kamene vytesanymi krizi udelali stredoveci poutnici.
Pri mych dalsich navstevach mne tato zkratka primo magicky pritahovala,
nebot mi tam nesedelo male pismeno d (pri zkratce tykajici se Krista by
tam snad melo byt velke D). Az jednoho dne mne to primo prastilo do oci:
male d bylo typickeho tvaru, ktery pouzival Jara da Cimrman. U arabske
rodiny, ktera ma v drzeni klice od tohoto kostela jsem zjistil, ze tuto
zkratku do kamene vytesal pocatkem stoleti neznamy poutnik, ktery tehdy
prespal v Armenske ctvrti (kde se naleza knihovna, o ktere jsem se zminoval
jiz drive). Hlavolam do sebe krasne zapadl. Ihned jsem se rozbehl pro
fotoaparat, abych velikanuv podpis zvecnil. Lec marne. Klicnik, maje
pochybnosti o ucelu meho snazeni tri vyryta pismena mezitim znicil a to tak,
ze napis pretesal na kriz tehoz tvaru, jake maji krize od stredovekych
poutniku okolo. Pozde litoval, kdyz se dozvedele, ze mohl ode mne ziskat
za fotografovani (a pripadne ilegalni sejmuti casti kamene s podpisem)
slusnou sumicku. Nevadi, nas velikan tam nezvecnil svuj monogram kvuli
tomu, aby jej nekdo kvuli tomu o temer dve generace pozdeji opevoval.
Ze Svate zeme zdravi
Lumir.
Date: Tue, 12 Sep 1995 14:47:00 +0300
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lumir Hanus'
Subject: Jeste k pumpe na sane.
Posilam korespondenci meho kamarada Jary k pumpe na sane:
Ahoj Lumire,
srdecne Te zdravim a dekuji za prispevek. Tak me prece jen
Jara Cimrman predbehl. Ja si myslel, ze jsem byl prvni a ono
ne, zkratka klobou dolu, je to velikan.
>
> 2. muj nasledny dotaz:
>
> V souvislosti s objasnenim, ze tento vynalez skutecne patri nasemu
> velikanovi, se mi nabizeji dve otazky:
> 1. mely snad slaufky pod sanici mnozstvi malych direk, jimiz unikal vzduch?
> Pokud ano, jiste byl vzduch hnan zepredu sanice a tlak ve slaufcich
> postupne klesal, takze predni cast sani se zvedala vice vzhuru jako je
> tomu u vznasejicich se lodi - snad v prodlouzeni tento zimni sport
> prenesl pro letni dny na vodu a je prukopnikem vodnich vznasedel?
Ja sice nejsem odbornik, ale mam dojem, ze ty slausky byly
ve skutecnosti ctyri. Dva ze zadu dodavaly vzduch kazde ze
sanic.
Protoze hrozilo, ze by mohl vzduch ze predu unikat, tak treti
slausek propojoval sanice ze predu. Tim vznikal v sanicich
znacny tlak, ktery mimiletrovymi dirkami unikal spodem ze sanic
cimz je pohanel a navic se pomoci ctvrteho slausku soustredoval
v uzavrenem prostoru primo pod jezdcem. V pripade nebezpeci
jezdec jednoduchym pohybem packy uvolnil nahromadeny vzduch,
cimz se katapultoval. Sane se za chvili zastavily samy.
> 2. Byl jiz nekde v dobe Jary da Cimrmana asfalt? V historii asfaltu mam,
> jak se musim priznat, mezery. I kdyz vetou "Jara tak mohl sankovat i na
> asfalu" chtel snad Honza rici, ze existovala tato teoreticka moznost?
>
Neni mi znamo, ze by v te dobe existoval asfalt. Je to ale
docela mozne. Existovala vsak urcite hmota podobnych vlastnosti
jako asfalt a jmenovala se "falt". Udajne se pouzivala v
Olomouckem Asu (byvaly nazev pro dnesni Prior) a slouzila jako
zakladni podklad na parkety. Pozdeji byla z ropy ziskana
podobna hmota, ale nikdo nevedel jak ji pojmenovat. Tu si
vzpomeli na Aso a k nazvu hmoty z Asa falt pridali as.
Vznikl tak nazev asfalt.
Date: Wed, 13 Sep 1995 14:31:54 EDT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ivo Lukacovic
Subject: Pocatky kosmonautiky
Pocatky kosmonautiky
Jak lvove bijem o mrize.
Jak lvove v kleci jati.
Tak zni slova Jana Nerudy ve sbirce Pisne kosmicke. Jako by to
byl prave on, kdo vytusil, ze prvni krucky kosmonautiky udela
clovek prave v Cechach. Nebyl to nikdo jiny, nez Jara Cimrman,
kdo pred hostincem U Zvonu uskutecnil prvni raketovy let cloveka
v historii. A nejenom to. Copak jeho poznamka: "Tu kravu (myslena
je domovnice Horakova) bych vystrelil do vesmiru," neni inspiraci
pro rusky kosmicky program, jenz jako prvniho kosmonauta pouzil
psa Lajku? A co Apollo? Kdo je iniciatorem teto aktivity? Julius
Verne ci Cimrman, ktery o jistem urednikovi tehdejsiho mocnarstvi
prohlasil, ze by ho nejradeji poslal na Mesic. Jak to vsak
vsechno zacalo:
Na jare roku 1912 se Cimrman pri sve ceste Ruskem ocitl na palube
parniku Katarina, jenz ho mel po rece Moskve dopravit do nejvetsi
metropole carskeho Ruska. Financne neprilis silny Cimrman si
musel zakoupit listek 3 kategorie, a Mistr ocitnuv se ve
spolecnosti sezonnich delniku a drevorubcu, se pustil do cinorode
prace na slovniku Ruskych nadavek. Okolni krajina, rovna jako
placka, neposkytovala dostatecne zajimave panorama pro rozptyl
a tak se kazdy pasazer bavil jak dovedl. K oblibenym zabavam
patrila zejmena hra nardy, obdoba u nas zname hry vrhcaby. Ucelem
hry je presunout vsech deset kamenu na druhou stranu hraciho pole
drive nez to udela souper. Dale pak hra v kostky, kde vyhrava
ten, jenz hodi nejvyssi pocet ok. Zdaleka nejrozsirenejsi hrou na
lodi vsak byla takzvana vodka. Neni se cemu divit. Pravidla teto
hry pro libovolny pocet hracu, jsou totiz zdaleka nejjednodussi.
Cimrman, ktery se ihned se svymi spolucestujicimi spratelil,
navic zjistil, ze tuto hru muze uspesne hrat i pres jeho mensi
jazykovy deficit. Hra se mu natolik zalibila, ze ji pri sve
zpatecni ceste do vlasti rozsiril na Ukrajinu, Slovensko, Moravu
a do Cech. Cinorodi Ukrajinci si hru razem oblibili, podobne jako
Slovaci, kteri navic vyvinuli nektere jeji modifikace. Napriklad:
borovicka, cersnovica, hruskovica, visnovica, jablkovica,
merunkovica ci vubec nejpopularnejsi varianta hry - slivovica.
Vratme se vsak na plavidlo Katarina, kde prave Cimrman vyleza na
horni palubu, prilakan huronskym smichem skupiny drevorubcu.
Tridenni konzumace lustenin z lodni kuchyne udelala sve a tak se
stal Mistr svedkem nevsedni podivane. Predklonivsimu delnikovi,
byla u zadnice pridrzena svicka. Okoli se pak bavilo modre
zbarvenym plamenem, jenz zminenemu akterovi vyslehl z utrob. Pro
fyzikalne vzdelaneho Cimrmana vsak byla zminena scena znacne
inspirativni. Z uvah o praktickem vyuziti tohoto jevu, ho vsak
vyrusil lepe vyhlizejici pan s cvikrem, ktery pocinani drevorubcu
taktez se zapalem sledoval.
"Vy inastranec, da?," otazal se Mistra.
"Da," odvetil Cimrman.
"I otkuda vy?"
"Z Pragy."
"O. Choroso. Praga jest navjerno krasivij gorod. No i kakoje vase
imja."
"Moje imja jest Jara da..."
"Da. Jara," prerusil ho pan s cvikrem. "Choroso."
"Net prosto Jara. Ja nazivajus Jara da..."
"Da, da. Ja panimaju choroso. Vy nazivajetes Jara." Obradne se
pak upravil a vaznym hlasem se predstavil sam: "Moje imja jest
Konstantin Eduardovic CIOLKOVSKIJ."
Ihned po svem navratu do vlasti se Cimrman pustil do pilne prace.
Vynalez lusteninou (rozumej lusteninou zpracovanou travicim
traktem) pohaneneho autogenu, byl pro vynalezce jeho formatu,
detskou hrackou. Pocet vykradenych pokladen, ktery v te dobe
znacne vzrostl, byl dukazem skutecne funkcnosti tohoto zarizeni.
Zpusobil vsak zakaz vyroby, a tim i celosvetove rozsireni,
uvedeneho nastroje. "Je to nespravedlive," zapsal si v te dobe
Cimrman do deniku. "Co maji vezni cely rok k jidlu neni nic nez
hrach a hrach a zase jenom hrach. Neni se tedy co divit, ze
kasari ihned po propusteni sahaji po mem prenosnem, praktickem
skladacim autogenu, ktery je navic cenove tak dostupny." Po
nekolikamesicni korespondenci se zodpovednymi ciniteli Cimrman
konecne dosahl sveho. Vezenska strava byla narizenim prislusneho
ministerstva zmenena. Hrach byl ve zminenych zarizenich zakazan
prikazem cislo 8673, a na jeho miste se objevila strava jina.
Fazole.
"Skutecni umelci," zni Mistruv komentar. "Je videt, ze princip
meho vynalezu nepochopili. To jim mohou rovnou pri odchodu
z veznice rozdavat od tech kacen (rozumej nedobytnych pokladen)
klice." Lusteninou pohaneny autogen byl vsak na kratkou chvili
opet uveden do vyroby, ovsem jen do te doby nez se na prvnich
strankach novin objevila zprava o vykradeni, do te doby
nevyloupitelne pokladny s dvanact centimetru silnymi ocelovymi
stenami. Cimrmanuv lusteninou pohaneny autogen byl zakazan
definitivne.
Ackoliv v tomto smeru spoutan legislativou Mistr neustal v nove
vzniklem oboru. Natolik ho zaujala moznost vyuziti dosud tak
neprobadaneho zdroje energie. Jako testovaci objekt mu nezbyvalo
nez vyuzit svuj vlastni travici trakt. Jen tak mimochodem,
pocatek noveho vedniho oboru fartologie, ktery Mistr zalozil, se
datuje nekam sem. Cimrman zkousel ruzne pomery lustenin, cibule
a vajicek, aby dosahl co nejlepsich vysledku. Dosahoval pokroku.
Z tohoto obdobi nam chybi vypovedi jeho pratel, kteri s nim
prerusili veskere kontakty. Ze stejneho duvodu Mistr stridal
i podnajmy, az do te doby nez ho ubytoval Jan Borman, flegmaticky
krmic opic v Prazskem zverinci (obdoba dnesniho ZOO). Borman byl
Cimrmanovi vdecny. Zvykl si na zapach do te miry, ze jiz po
mesici mohl nastoupit jako lepe placeny krmic tchoru.
Sve vyzkumy, ci spise pokusy, provozoval Cimrman v opustene
piskovne. Stale mu vrtalo hlavou, proc pri pouzivani jeho
lusteninou pohaneneho autogenu horak vyvozuje tlak na ruku
v opacnem smeru k plamenum. Cimrman si to nedovedl nijak
vysvetlit. Postupne probiral dosud zname fyzikalni zakony
a snazil se jimi nejak vysvetlit tento jev. Archimeduv zakon,
Pascaluv zakon, Biot-Laplace-Savartuv zakon, prvni zakon
termodynamiky, druhy zakon termodynamiky, treti zakon
termodynamiky, prvni Newtonuv zakon, druhy Newtonuv zakon, treti
Newtonuv zakon, Daltonuv zakon, Keplerovy zakony, zakony C.K.
monarchie Rakousko-Uherska a Kirchhofofy zakony. Neuspesne. Zcela
znicen si zapsal do deniku: "Takhle se nehnu dal. Nehnu? HNOUT
SE? HYBAT SE!! HYBNOST!!!" A bylo to.
Zakon zachovani hybnosti. Zcela zbytecne ctenarum pripomenu
matematickou formulaci tohoto:
m1 * v1 = m2 * v2
Na tomto principu se dnes pohybuji raketoplany, kosmicke rakety,
UFO, mezikontinentalni balisticke rakety a Star Trek. Vratme se
vsak k samotnemu Cimrmanovi. V te dobe mel totiz ve sve
univerzalni rychlostni stupnici zaclenenu i prvni kosmickou
rychlost, kterou zjistil experimentalne vyhazovanim predmetu
hmotnosti m rychlosti v kolmo vzhuru. Cimrman udelal deset
pokusu. Predmet se destetkrat vratil na zem. Po te co se Mistrovi
zahojily rany na hlave konstatoval: "Matematicka statistika
hovori jasne. Prvni kosmicka rychlost je vyssi nez rychlost v."
Jiz tehdy Cimrmanovi doslo, ze k dosazeni prvni kosmicke
rychlosti bude nutne pouzit predmetu s vlastnim zdrojem pohonu,
nezavislym na atmosfere. K tomuto ucelu se dal pouzit pouze a jen
zakon zachovani hybnosti.
Pro zvidaveho ctenare otiskujeme Cimrmanovu univerzalni
rychlostni stupnici:
Rychlost:
C.K Rakouskych uredniku
Velmi pomala
Pomala (pro srovnani napr hlemyzd)
Normalni
Pivni (tedy kdyz jdeme na pivo)
Rychla
Prujmova (zalezi na sile postizeni)
Zvuku
Kriku domovnice Horakove
Prvni kosmicka rychlost (nutna pro prekonani gravitace zemske)
Druha kosmicka rychlost.
Svetla
Meho mysleni
Cesta k vesmiru se Cimrmanovi otevrela. Zatimco Ciolkovskij v te
same dobe kreslil prvni navrhy raket a premyslel o forme pohonne
smesi, Cimrman jiz mel svou smes experimentalne vyzkousenou.
32,4 % fazoli, 14,67 % hrachu, 28,9 % vajec, 18,2 % bobu a 5,83
% cibule. Cimrman byl natolik nadchnut myslenkou na kosmicky let,
ze se ani nezatezoval zbytecnymi vypocty a technickymi detaily.
O to vice si vsak hlidal jidelnicek. A to skutecne velice presne.
Jiz za par dni krmic tchoru Jan Borman opustil svuj byt a zmizel
neznamo kam. Mistrova euforie se projevuje i v jeho poznamkach:
"Potrebuji hodne smesi. Pochybuji, ze prekonam tizi zemskou, ale
i tak je jasne, ze se vznesu. Potrebuji vsak k tomu hodne smesi.
Musim smes nejmene tyden zadrzovat." Pouziti dreveneho spuntu od
demizonu bylo sice ponekud bolestive, ale jak vidno Cimrman byl
pro svuj prvni raketovy let ochoten udelat vse. "Stale u sebe
nosim sirky," pokracuje ve svych zapisech. "Nikdo nevi kdy to na
me muze prijit." A skutecne. Podle ocitych svedku bylo Mistrovo
bricho zaoblene, coz bylo dozajista zpusobeno mnozstvim kvalitni
plynne smesi. Prvni raketovy let cloveka se vsak uskutecnil tak
nenadale, ze az samotneho Cimrmana zaskocil. Bylo to dne
25.8.1912, kdy Cimrman sedel v hostinci U zvonu a vylepsoval svou
smes porci tvaruzku. Posledni porci vsak k ustum nedonesl.
Vypoulil oci a desive zarval na cely lokal: "Neeeee, ma smes."
Spunt od demizonu se tlakem uvolnil a kvalitni plynna smes
zaplnila vsechny vnitrni prostory. Nez se Mistr vzpamatoval, byl
pristavnim nakladacem Karlem Cervenkou chytnut za limec a se
slovy: "Tak to nam tady seres ty smradochu," byl elegantnim
obloukem vyhozen ze dveri. A Cimrman letel. Zatimco se
Ciolkovskij pohyboval ve fazi teoretickych priprav, Cimrman jiz
letel. Basnici basnili o hvezdach, snilci snili o kosmu a Cimrman
letel. Historie kosmonautiky vsak mela vskutku bolestive zacatky.
Opsav balistickou krivku ocitl se Mistr po chvili na tvrde
dlazbe, dusledkem cehoz se definitivne prestal timto oborem
zabyvat. Byl to let kratky, a zdaleka pri nem nebyla dosazena
prvni kosmicka rychlost, ale presto. Byl to prvni raketovy let
cloveka v historii. Vazene ctenarky, Vazeni ctenari, historie
kosmonautiky se zacina.
Ivo Lukacovic
*** ivOs lUkaCovIc
*** xlukacov@hwlab.felk.cvut.cz
*** http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/
Date: Thu, 14 Sep 1995 08:42:29 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Hajek
Subject: Re: Jeste k pumpe na sane.
Vyborne receno..:-)))))))
................................................
. .
. Address: At home-Karel Hajek, Hrabek 223, .
. Ostrava-Plesna, 72527, .
. Czech republic. .
. School-Karel.Hajek@vsb.cz .
. e92900@vsb.cz .
. .
................................................
Date: Mon, 18 Sep 1995 18:41:18 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Sarka Pompova
Subject: deleting from mailing list
Hallo ! Can you delete my adress from JDC mailing list ? Thanks CZECHGRL
Date: Thu, 21 Sep 1995 08:17:59 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslav Kucera
Subject: Mistrova signatura
Dobry den,
jsem hlubokym obdivovatelem Mistrovym a jeho genialniho
dila a odkazu - nikoliv vsak odbornikem na ne.
Rad bych se proto zeptal zdejsich znalcu, zda je pravda,
ze Mistr signoval sva dila znackou:
(C) ....
Za odpovedi predem dik.
S pozdravem
J. Kucera
+--------------------------------------------------------------+
| Jaroslav KUCERA, System Administrator |
| HANDIHELP - The Information System of Disabled Persons |
| Roskotova 1225/1, 140 44 Prague 4, Czech Republic |
| Phone: +42 2 61105346 Fax: +42 2 61105366 |
| Internet: kucera@handihlp.cz |
+--------------------------------------------------------------+
Date: Thu, 21 Sep 1995 11:21:30 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lukacovic Ivo
Organization: Czech Technical University
Subject: Re: Mistrova signatura
Tak jest
*** Ivo Lukacovic, eXcEntriK, xlukacov@hwlab.felk.cvut.cz,
*** WWW A. Einsteina je -> http://www.peak.org/~danneng/einstein.html
*** WWW Jary Cimrmana je -> http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/jdc.html
*** Moje WWW je -> http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/
Date: Thu, 21 Sep 1995 11:43:30 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Zdenek Pytela
Organization: Masaryk University, Faculty of Arts
Subject: Re: Mistrova signatura
In-Reply-To: <8F7F814F85@electra.felk.cvut.cz> from "Lukacovic Ivo" at Sep 21,
95 11:21:30 am
Lukacovic Ivo pise:
> Tak jest
Neni jest to tak docela pravda, jak se muzete docist na Jeho
www strance. Slo o dabelsky uskok nakladatele jeho tabulek opravnych
konstant, presto se s touto znackou muzeme setkavat ve vetsine del i
nadale.
> *** WWW Jary Cimrmana je -> http://cs.felk.cvut.cz/~xlukacov/jdc.html
--Zdenek Pytela,
Date: Tue, 26 Sep 1995 23:30:52 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Sarka Pompova
Subject: UNSUBSCRIBE
Please. Sarka
Date: Wed, 27 Sep 1995 08:34:52 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Nick Sethofer
Subject: Re: UNSUBSCRIBE
You wrote:
>
>Please. Sarka
>
This is not the way to unsubscribe. Don't write to multiple recepiens
and put that unsubscribe inside, not into the subject.
--
N! is the Ole Mule in San Jose
Date: Thu, 28 Sep 1995 23:50:25 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marek Amler
Subject: Attention!!!
X-To: Paul Lane Busby ,
Carson Lane Taylor ,
Marcela Kostihova ,
Jitka Komarkova ,
Petr Matousek ,
Petr Frohlich ,
Alice Vrbska ,
Michal Hackl ,
John David Stephenson ,
Jason Larry Valentine ,
Danny Stanik , kocourko@utkvx.utcc.utk.edu
Please note that I made my OWN homepage!!! You can find it at
Http://funnelweb.utcc.utk.edu/~amler
Make sure you check it out, after all, it is for YOU!!!
I hope you will like it. Please write me back and let me know what to
improve and stuff like it. It is brand new so I did not put everything
on yet, it is just the first page. I will add links soon though.
Thank you for your support,
Marek Amler