Date: Wed, 31 Jan 1996 18:54:35 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Pozdrav
In-Reply-To: <96Jan31.210303gmt+0100.20481@gate.nextel.bohem-net.cz> from
"Vladimir Mensik" at Jan 31, 96 09:01:22 pm
>
> > Vazeni,
>
> jak jste zajiste vsimli, nami vsemi vazeny Mistr opet
> podal dukaz o sve genialite vynalezem stroje casu, nebot nam
> vsem dnesniho dne zaslal prispevek z budoucnosti.
>
> Pokud se nejedna o nejapny zert, je to take dukaz, ze Cimrman
> je stale o krok vpredu pred ostatnimi napodobovateli (Gatesem,
> Klausem a jimi podobnymi).
>
> S pozdravem
>
> Vladimir Mensik
> mensik@nextel.bohem-net.cz
>
******************************************************************
Souhlasim s prvni polovinou clanku. Cimrman v roce 1914 skutecne
stroj casu vynalezl. Jak vsak vsichni dobre vime cas ma pouze
jeden rozmer a tak Cimrman stal pred dilematem zda vyrazit v case
dopredu a nebo dozadu. Oboji melo sve vyhody a tak si nakonec hodil
krejcarem. A protoze padnul cisarpan (coz v roce 1914 nebylo nic
neobycejneho) tak vyrazil do budoucnosti.
Jak probihala jeho cesta do budoucnosti neni pochopitelne znamo.
Naposled byl Cimrman spatren v roce 1933 znamym americkym jasnovidcem
G. Holzbacherem jak se riti rokem 1949 vpred vstric svetlym zitrkum
(o krok vpredu pred ostatnimi napodobovateli - Gottwaldem, Zapotockym
a jimi podobnym). Do nasi ery (tj. 1996) se Cimrman dostal nekdy
okolo roku 1955 a vzhledem k tomu, ze byl v soku (po prujezdu 40 lety
komunismu) silne pochybuji o tom, ze by mel chut nam posilat nejake
prispevky. Takze s druhou polovinou vyse uvedeneho bych nesouhlasil
a klonil bych se k nazoru, ze jde o nejapny zert.
Extrapolaci uvedenych dat si laskavy ctenar lehce spocita, ze v techto
dnech by se mel Mistr nachazet nekde kolem roku 2078.
Snad ho tam pochopi.
**********************************************************************
Pokud je vam, pratele, divne, proc se Mistr soura do budoucnosti tak
pomalu, vezmete v uvahu,
ze v roce 1914 byl nas automobilovy prumysl jeste v plenkach a tak
Cimrman musel pro svuj stroj casu pouzit dvoustupnovou prevodovku
"Laurin & Klement". Pokud se tedy tazete proc uz neni davno ve
4. tisicileti, uvedomte si, prosim, ze on celou tu dobu jede na dvojku.
***********************************************************************
Disclaimer: vyse uvedene je pochopitelne jen jednim z moznych vysvetleni
Cimrmanova zahadneho zmizeni. Osobne povazuji za stejne zivotaschopnou
teorii pana Hedvicka, ze Cimrman emigroval do Ameriky, kde pod jmenem
Zimmerman pokracoval ve vyzkumech. To rikam proto, ze jsem dnes listoval
ruznymi knihovnimi databankami a pri te prilezitosti jsem nenalezl ani
jeden odkaz na "Cimrmana" zato vsak nekolik odkazu na "Zimmermana".
Pozor, nize uvedene jsou skutecna fakta!
Vybrano z "Science Citation Index" (rocnik 1975-1979)
Zimmerman J.
1942 Psychiat Quart 16 313
1950 J Chem Phys 18 658
1959 J Appl Polym Sci 2 181
Zimmerman J.D.
1966 Irrigation (to je zrejme kniha, nebot za ni nejsou zadna cisilka)
atd...
Jak vidite nic neni jednoznacne a tak zavery si kazdy musi udelat sam.
To je holt ta svoboda. Driv to za nas delalo UV :-)
**********************************************************************
Zdar Honza Rehacek.
Date: Wed, 31 Jan 1996 21:19:27 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pozdrav
>Disclaimer: vyse uvedene je pochopitelne jen jednim z moznych vysvetleni
>Cimrmanova zahadneho zmizeni. Osobne povazuji za stejne zivotaschopnou
>teorii pana Hedvicka, ze Cimrman emigroval do Ameriky, kde pod jmenem
>Zimmerman pokracoval ve vyzkumech.
Ja to rikal uz daaaaaavno ... Geniu jsou cele pytle, ale takovi jako byl
Cimrman se vyskytnou jednou za tisic let. A takovym v Cesku psenka nekvetla
a nekvete - proto je naprosto nevyhnutelne, ze Cimrman musel emigrovat.
Mistrovy slozite dusevni pochody, ktere ho k tomuto zasadnimu rozhodnuti
vedly castecne prosvitaji ze zachovane textu:
"K cemu jsou nam lidem mozky?
Proto abychom nechodili bosky.
Nekteri vask bosky chodi -
jen po sousi.
Po mori lodi."
> To rikam proto, ze jsem dnes listoval
>ruznymi knihovnimi databankami a pri te prilezitosti jsem nenalezl ani
>jeden odkaz na "Cimrmana" zato vsak nekolik odkazu na "Zimmermana".
>
>Pozor, nize uvedene jsou skutecna fakta!
>
>Vybrano z "Science Citation Index" (rocnik 1975-1979)
>
>Zimmerman J.
> 1942 Psychiat Quart 16 313
> 1950 J Chem Phys 18 658
> 1959 J Appl Polym Sci 2 181
>
>Zimmerman J.D.
> 1966 Irrigation (to je zrejme kniha, nebot za ni nejsou zadna cisilka)
>
>atd...
>
>Jak vidite nic neni jednoznacne a tak zavery si kazdy musi udelat sam.
>To je holt ta svoboda. Driv to za nas delalo UV :-)
>
>**********************************************************************
>
>Zdar Honza Rehacek.
>
Rosta
Date: Thu, 1 Feb 1996 08:08:36 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Oldo Slizek
Subject: Re: Pozdrav
In-Reply-To: <199601311726.AA12098@decsys.vsb.cz> from "Jaroslav Cimrman" at
Jan 31, 96 05:20:24 pm
Zemepisna poloha Liptakova !!!
Podle mailu, ktery nam poslal nas genius, se muzeme dopatrat, kde se
v soucasnosti naleza...
>Message-Id: <199601311726.AA12098@decsys.vsb.cz>
^^^
>Date: Wed, 31 Jan 1996 17:20:24 -0800
>Sender: Jara da Cimrman
>From: Jaroslav Cimrman
^^^^
Ze by byl Liptakov na severni Morave (VSB) ???
>Vazeni pratele !
....
>
> Jara Cimrman
>P.S. Pozdravujte nekdo pana Fiedlera.
Zdravi Old. S.
Date: Thu, 1 Feb 1996 09:19:02 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miloslav Ondracek
Subject: Re: Jen muj nazor
In-Reply-To:
On Wed, 31 Jan 1996, Barbora Kucerova wrote:
> Rozhodne by se nam darilo lepe, kdyby iniciativni byli
> schopni a schopni mohli byt iniciativni.
> Nadeji, ze se tato konference vrati do svych starych koleji,
> neni mozne pochovat. Umira totiz posledni.
>
> Dekuji panu Rehackovi za prispevek o editoru a skladam poklonu.
Draha Barboro,
NADEJE NEUMIRA - to jen lidske telo se obcas vzpouzi dale zit...
Nekdy i konference schazeji na ubyte a " umiraji ".
Jsem vsak pevne presvedcen ,ze v konferenci o nasem nesmrtelnem geniovi
se najde par lidi kteri pozvednou hlavu, byt by po dratech letaly horsi
veci nez bylo tech par prispevku, ktere snad patrily do JPP-L, niko-li
vsak do konferance venovane Jarovi da Cimrmanovi.
Diky za tech nekolik prispevku na urovni v posledni dobe.
Budoucnost patri aluminiu
Mila
Date: Thu, 1 Feb 1996 11:12:00 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Pozdrav
> ..., ze Cimrman emigroval do Ameriky, kde pod jmenem Zimmerman
pokracoval ve vyzkumech. To rikam proto, ze jsem dnes listoval
> ruznymi knihovnimi databankami a pri te prilezitosti jsem nenalezl ani
> jeden odkaz na "Cimrmana" zato vsak nekolik odkazu na "Zimmermana".
>
Pratele, moznost, ze by tak velky vlastenec, ktery svou zemi
neopustil ani v dobach utlaku od Rakouska - Uherska, emigroval nekam
mezi hotentoty do ameriky, se mi zda pramala; Cimrman byl
prdevsim vlastenec. Nezda se mi, ze by utekl. Jestli se nekdy vyskytl
v Americe, tak tam zrejme provadel nejake vyzkumy.
Ze nikde nenajdete odkazy na Cimrmana, je pochopitelne. Cimrman
zustal za sveho zivota nepochopen. Zimmermann je uplne jiny clovek
podobneho jmena.
Abraham
P.S. Asi jste hledal spatne. Dnes uz prece Cimrman ma svou homepage.
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Thu, 1 Feb 1996 11:30:03 MET-1EET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: BOHDAN ZELINKA
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Liptakov
Pokud si dobre vzpominam, nekde se uvadelo, ze Liptakov je v okoli
Tanvaldu.
Bohdan Zelinka
Date: Thu, 1 Feb 1996 12:46:26 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Pozdrav
In-Reply-To: <1.5.4b11.32.19960201021927.0068f394@nic.hookup.net> from "Ross
Hedvicek" at Jan 31, 96 09:19:27 pm
> Pan Hedvicek napsal:
>
> Ja to rikal uz daaaaaavno ... Geniu jsou cele pytle, ale takovi jako byl
> Cimrman se vyskytnou jednou za tisic let. A takovym v Cesku psenka nekvetla
> a nekvete - proto je naprosto nevyhnutelne, ze Cimrman musel emigrovat.
...
> Rosta
>
To co delal Cimrman po roce 1914 je vec velmi citliva a rozhodne bych
nedelal predcasne zavery. Emigrace je POUZE jednou z alternativ, stejne
jako vynalez stroje casu a nebo zamrznuti v bazinach tundry na dobu neurcitou.
V kazdem pripade se mi to nejevi jako NEVYHNUTELNE. Pokud k tomu doslo,
byla to pouze dalsi kapitola v jeho bohatem zivote. Kapitola jako kazda
jina. Cimrman vsak zustal Cecham priznive naklonen. O tom nemam pochyb.
Ale o tom uz jsme se bavili pred rokem, vidte :-)
Honza.
Date: Thu, 1 Feb 1996 22:34:15 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pozdrav
At 12:46 PM 2/1/96 -0500, you wrote:
>> Pan Hedvicek napsal:
>>
>> Ja to rikal uz daaaaaavno ... Geniu jsou cele pytle, ale takovi jako byl
>> Cimrman se vyskytnou jednou za tisic let. A takovym v Cesku psenka nekvetla
>> a nekvete - proto je naprosto nevyhnutelne, ze Cimrman musel emigrovat.
> ...
>> Rosta
>>
>
>To co delal Cimrman po roce 1914 je vec velmi citliva a rozhodne bych
>nedelal predcasne zavery. Emigrace je POUZE jednou z alternativ, stejne
>jako vynalez stroje casu a nebo zamrznuti v bazinach tundry na dobu neurcitou.
>V kazdem pripade se mi to nejevi jako NEVYHNUTELNE. Pokud k tomu doslo,
>byla to pouze dalsi kapitola v jeho bohatem zivote. Kapitola jako kazda
>jina. Cimrman vsak zustal Cecham priznive naklonen. O tom nemam pochyb.
>
>Ale o tom uz jsme se bavili pred rokem, vidte :-)
Ano, bavili, ale zustavam nepresvedcen. Je to takova diskuse jako kdyz nekdo
tvrdi, ze kolik chytrych lidi bylo mezi komunistama (a proto bylo treba jim
i nadale nechat vladu v Cesku). Podle mne je to nemozne - kdyby byl chytry -
nebyl by komunista - jedno vyvraci druhe. Stejne tak i Cimrman - byl to
genius? Byl! Tak co by sakrys zustaval v Cesku?
:-)
Rosta
>Honza.
>
>
Date: Fri, 2 Feb 1996 08:19:52 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Lycka
Subject: Re: Pozdrav
* To co delal Cimrman po roce 1914 je vec velmi citliva a rozhodne bych
* nedelal predcasne zavery. Emigrace je POUZE jednou z alternativ, stejne
* jako vynalez stroje casu a nebo zamrznuti v bazinach tundry na dobu neurcitou.
Ja mel dosud za to, ze Cimrman v ramci exprimentalniho overovani svych
vyzkumu ve fyzice, kde se snazil sjednotit kvantovou a relativistickou
teorii, zkolaboval v miniaturni cernu diru. V jeho dile pak pokracoval
Albert Einstein svymi pracemi na unitarni teorii pole.
Miroslav Lycka
Date: Fri, 2 Feb 1996 17:54:14 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: JdC, Morava, etc.
> Zemepisna poloha Liptakova !!!
>
> Podle mailu, ktery nam poslal nas genius, se muzeme dopatrat, kde se
>vsoucasnosti naleza...
>
>>Message-Id: <199601311726.AA12098@decsys.vsb.cz>
> ^^^
>>Date: Wed, 31 Jan 1996 17:20:24 -0800
>>Sender: Jara da Cimrman
>>From: Jaroslav Cimrman
> ^^^^
> Ze by byl Liptakov na severni Morave (VSB) ???
>
Vazeni kolegove,
odpoved na vyse polozenou otazku muzeme hledat jiz v ranych vyzkumnych
zpravach cimrmanologu S+S et al., kteri nalezli obec Liptakov v Jizerskych
horach. Pokusil jsem se polozenou otazku zvednout a zde je odpoved.
Predem bych rad predeslal, ze po stopach slavne vyzkumne vypravy vyse
uvedenych cimrmanologu jsem se s mnohaletym zpozdenim tez vydal s expedici
usporadanou Ustavem cimrmanologickych studii pri Ceske akademii ved. Ikdyz po
jiz predem dukladne provedenem pruzkumu jsme mohli pouze paberkovat, nase usili
precejen vrhlo mezi jinym i neco malo dalsiho svetla na osobnost a dilo
Jary Cimrmana. Vysledky druhe expedice do Liptakova byly publikovany v
Journal of Applied Zimmermannology. Dovolte mi uvest zde nektere vynatky
z odpovidajicich useku clanku:
-----------------------------------------------------------------------------
[Ref: M. Hubacek et al., J. Appl. Zimm. 76 (1995) 1205]
Titul: "Nalez zpusobeny vybuchem anebo vybuch zpusobeny nalezem?"
1. Uvod
Jiste si vetsina z nas pamatuje na onen vyznamny okamzik, kdy se
dik pionyrskemu usili badatelske vypravy panu S+S a liptackeho rodaka
pana Padeveta vypatrat Mistrovu pozustalost, pro jejiz exkavaci bylo
za ucelem urychleni praci pouzito vybusnin. Nadmerny ucinek vybusne naloze,
majici za dusledek neplanovane ba primo bleskurychle vytrideni
archeologickych
nalezu byl pripsan na vrub prizvanemu pyrotechnikovi, ktery udajne
naloz predimenzoval, za coz byl posleze vedenim vypravy exemplarne potrestan
a po neuspesne resuscitaci byli pozustali, jak je v nasich krajich
dobrym zvykem, udajne financne odskodneni.
Vzhledem k tomu, ze ve vyzkumne zprave kolektivu badatelu [1] se vyskytuji
nektera mista, ktera je nutno blize vysvetlit, byla za timto ucelem
usporadana
dalsi expedice, v poradi jiz druha. Tato expedice vyrazila za bourliveho
jasotu
pracujicich, studujicich, mladeze, deti a duchodcu obvodu Prahy 6 z
tehdejsiho
Leninova namesti dne 23. listopadu roku 1989.
Nutno predeslat, ze vydaje expedice byly mimo denni pobyt v restauraci
"U sirotka" zatizeny predevsim cestovnym do Ostravy a svycarskeho Luzernu
(v tomto pripade bez posledniho jmenovaneho clena vypravy)
2. Slozeni expedice
Ucastnici nejsou serazeni abecedne, nybrz sestupne podle dulezitosti
zastavane
funkce.
Boris Koller-Zalabsky - predseda stranicke bunky
Frantisek Skala - predseda dilenskeho vyboru ROH
Rene Dokoupil - predseda svazacke skupiny
Oldrich Hosner - clen studenskeho stavkoveho vyboru Fakulty dejin
mezinarodniho
delnickeho hnuti Vysoke skoly politicke
Milan Hubacek - vyzkumnik
3. Experimentalni a vypocetni metody
K numericke simulaci pripadnych mist nalezu predmetu vztahujicich se k zivotu
a dilu Jary Cimrmana, k jejich identifikaci a analyze byla pouzita
nasledujici
zarizeni, popripade pocitacovy software:
3.1. dvoustope vozidlo zn. "Tatraplan", vyrobce Tatra Koprivnice, n.p., pro
prepravu ucastniku expedice; s vlekem pro prepravu vypocetni techniky
3.1. Perenositelnaja vycislitelnaja masina vyssego tipa XBX-104,
"Intela vnutri net"(R) vyrobce Pridruzena vyroba kolchozu
Krasnyj burevestnik, SSSR, pro lokalizacni simulaci, zpracovani terennich
dat a vyhodnocovani socialistickych zavazku
3.2. Simulacni program "Viciuos Circles"(R) poskytujici presnejsi a rychlejsi
vysledky ve srovnani s programy zalozenymi na metode "Monte Carlo", vyrobce
Macrosoft (TM), USA
3.4. Detektor lzi "TrueTeller"(R), vyrobeny firmou United Robotics, GB, slouzici
k pruzkumu mezi liptakovskymi obcany
3.5. Kazetovy magnetofon model A3, vyrobce Tesla Prelouc, CSSR, slouzici k
porizovani audiozaznamu mezi tymz obyvatelstvem a pro reprodukci
pochodovych pisni a hudby k rannim rozcvickam naseho vyzkumneho tymu
3.6. Nuklearni stopky "Muroroa", prototyp poskytnuty firmou Nucleotechnique,
Francie, pro urcovani stari nalezenych predmetu
4. Dosazene a nedosazitelne vysledky
(Pro jistou zdlouhavost a nezazivnost tuto kapitolu radeji preskocime)
5. Diskuse dosazenych i nedosazenych vysledku
Na zaklade predlozenych vysledku lze konstatovat, ze Jara Cimrman se
jako prvni pokusil o vytvoreni virtualni reality, kdyz se v roce 1911
pri svem ostravskem pobytu snazil po dohode s uhelnym magnatem Ullmannem
uklidnit horniky stavkujici pod heslem "Chleb a hry!" tim, ze jim
pomoci bezdratoveho prenosu predvede obraz sveho milovaneho Liptakova
a jeho obyvatel, aniz by stavkujici museli opustit Ostravu.
Skutecne se take druhy den po Cimrmanove odjezdu z Ostravy na nadvori dolu
Hlubina objevila doskova chalupa Cimrmanova liptakovskeho souseda vymenkare
Pasesta a to i s vehementne protestujicim vymenkarem. Hornikum se realny,
ba primo hmatatelny obraz libil, zvlaste kdyz den nato se vedle Pasestovy
chlupy objevilo staveni dalsiho Cimrmanova souseda, kovare Pasedma vcetne
jeho pocetne rodiny.
Kdyz se Cimrman vratil do Ostravy, byl dotazan netrpelivym predsedou
stavkoveho vyboru Wusatowskim, kdy uz konecne hornici uvidi cely Liptakov.
Podle ociteho svedka prenosu, tehdy mladsiho dulniho zamecnika Golombka,
nyni v duchodu, Cimrman odvetil: "Posilam to po balikach."
Tady bych chteli autori tohoto clanku citatele odkazat na prispevky
konference
"Cimrman a Internet" [2]. Na otazku, jak je v Liptakove, udajne Jara ponekud
nesouvisle odpovedel: "Vzdycky jsem si pral bydlet na samote."
Kdyz jsme se pozdeji dotazali vnuka tehdejsiho uhlobarona, Hugo Ullmanna
III.,
zijiciho od r. 1948 ve svycarskem Luzernu, jaky dojem ucinil experiment z
oblasti virtualni reality na stavkujici horniky, odpovedel nam tazany
strucne:
"Byla to bomba."
6. Zavery
Na zaklade shrnuti dosazenych vysledku lze konstatovat, ze Jara Cimrman
se jiz
v roce 1911 pokousel o vytvoreni virtualni reality. Tehdejsi spoje a
elektronika
vsak nebyly na dostatecne urovni a tak Jarovi nezbylo nic jineho nez tento
jev modelovat pomoci skutecnych objektu. Za pozornost dale stoji, ze Jara
zabranil ucpani prenosove trasy transferem souboru liptakovskych chalup do
davkach ci balicich. K prenosu davek pak pouzil material, ktery dostal jako
naturalni odmenu za praci v laboratorich rodiny svedskeho prumyslnika
Nobela, kdyz predtim odmitl penezni odmenu, obavaje se nestability
tamni meny.
Na tomto miste autori chteji upozornit na nespravedlive narceni pyrotechnika
predchozi vypravy z predavkovani naloze. Dotycny davku naloze vypocital
spravne,
neveda vsak zhola nic o Jarovych experimentech, uvedl vybuchem v cinnost
i nepouzity material dovezeny ze Svedska, skladovany na hambalkach
zkoumaneho staveni. Na zaklade vyse uvedenych faktu autori zadaji
plnou, pripadne i posmrtnou rehabilitaci dotycneho pracovnika.
Tento prispevek nechce nijak zlehcovat vysledky predchozi expedice -
autori tohoto prispevku jsou si vedomi znacneho casoveho odstupu mezi
obema vypravami
a tudiz i postatneho rozdilu v urovni technickeho vybaveni.
Uplnym zaverem dovolte komentovat titul tohoto prispevku. Autori se
domnivaji, ze prvni cast titulu "Nalez zpusobeny vybuchem" lze priradit
prvni liptakovske expedici, kdezto ucastnici druhe vypravy se skromne
pridrzi druhe casti titulu tohoto prispevku.
Pouzita literatura:
1. Kolektiv autoru: Sbornik prednasek z konference konane ku prilezitosti 10.
vyroci 1. expedice po stopach J. da Cimrmana, Academia, Praha 1983
2. G. Huebbel, "Zimmernet - a New Conectivity", in "From Site to Site", edited
by H. Frenkel, Academy Press, New York 1994
3. J. Gordon, Yu.S. Voroshiloff, T.McAulee: "Zimmermann - True or Fiction?",
Science 242 (1989) 762
5. Kolektiv autoru: "Pouceni z krizoveho vyvoje", Svoboda, Praha 1972
6. M. Hubacek, T. Choobaka, S. Hetakuso and F. Kusojiji,
Nihon Shimaaman Gakkai Rombunshi 5 (1995) 1226
--------------------------------------------------------------------------------
Zpet se pak expedice vratila v nasledujicim slozeni:
Vit Koller-Podskalsky - vedouci odbocky obcanskeho fora
Frantisek Skala - clen predsednictva ustredni rady nezavislych odboru
Rene Dokoupil - radce skautskeho oddilu Lvicata,
Oldrich Hosner - clen akademickeho senatu Karlovy university
Milan Hubacek - vyzkumnik
Antonin Pactrnact - exponat
Dekuji za pozornost.
Milan Hubacek, Japonsko, 2. unora 1996
Date: Fri, 2 Feb 1996 11:10:45 -0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Re: Pozdrav
In-Reply-To: <1.5.4b11.32.19960202033415.00675e20@nic.hookup.net>
On Thu, 1 Feb 1996, Ross Hedvicek wrote:
> (...) Stejne tak i Cimrman - byl to
> genius? Byl! Tak co by sakrys zustaval v Cesku?
Treba proto, ze mu holt nerikal Cesko, jako nekdo.
B. Chalupa
Date: Fri, 2 Feb 1996 13:35:41 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: pozdrav...
Jeste malou poznamku k Jarove osudu po roce 1914.
*************************************************************************
Zdroj: JARA DA CIMRMAN - a pioneer of Theoretical Physics
...(telo zpravy pro prilisne rozmery vynechano)...
Appendix 2: It is a sad fact that the beginning and the end of Jara's
life are not known. He was born some time in 1857-1893 and was last seen
in 1914 leaving the village Liptakov in Northern Bohemia at the age of
approximately 21-57 years. It is not known what happened to him
afterwards and it is possible that he lived elsewhere. Some people
think that he was sent to Russia to cover the oncoming Bolshevik
Revolution for a local newspaper and during the process got stuck in
Siberia, where he may be frozen to this day in the state of suspended
animation. Some other researchers (such as Ross Hedvicek, who is NOT
related to Dr. Hedvabny) claim that he escaped to the USA, where he became
a successful businessman and, under the name Jerry Zimmerman, begot a son
named Robert Zimmerman who later became the famous Bob Dylan. Which of
these two versions is true is still a subject of research. Taking into
account that Jara played a lot with Quantum Physics in his last
days, it is quite possible that from then on he might have existed at
several locations at the same time and we will be only able to determine
the probabilities of his being Here, There and Everywhere.
*************************************************************************
Jinymi slovy vzhledem k tomu, ze Jara se zrejme kvantovou teorii amatersky
zabyval (ve vyse uvedenem clanku jsem se dokonce snazil ukazat, ze Jara
stal u jejiho zrodu) musime pocitat s tim, ze nemusi existovat jen jedine
spravne vysvetleni jeho dalsi existence. Jara se stal stejne nepolapitelny
jako treba elektron.
Podle svedectvi liptakovskeho knihovnika Brandejse, Cimrman zakoupil
v zaveru sveho liptakovskeho obdobi obri zvetsovak firmy Zeiss a snazil se
zvetsit hodnotu Planckovy konstanty h. Pokud se mu to podarilo, je nutne
pocitat s makroskopickymi kvantovymi efekty v jeho zivote.
Jeste k jeho cesstvi:
svuj nazor uz jsem vyjadril a proto si dovolim citovat osoby nejzasvecenejsi:
'Jakkoli mel Jara Cimrman neklidnou krev globetrotteru, vzdy se rad vracel
domu, do Cech. Vlastenectvi je nejvyraznejsim rysem jeho osobnosti.'
(L. Smoljak, Z. Sverak: Nas Jara Cimrman)
Howg. Honza Rehacek.
ps. Diky panu Hubackovi, za nahlednuti do zakulisi roku 1989.
Me to bylo hnedka divny, kam se vsichni ti politruci najednou podeli.
Uz jsem se bal, ze zmizeli stejne zahadne jako Cimrman.
Date: Fri, 2 Feb 1996 20:02:18 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: pozdrav...
Priloha 2: Je to smutny fakt, ze datum zacatku a konce Jarova zivota
neni znam. Narodil se nekdy mezi rokuy 1857 - 1893 a naposledy byl
spatren v roce 1914, kdyz opoustel vesnici Liptakov v Severnich
cechach ve veku priblizne 21-57 let. Neni znamo, co se mu potom
prihodilo a je mozne, ze zil kdekoliv. Nekteri lide tvrdi, ze byl
vyslan do Ruska, aby zachytil nadchazejici bolsevickou revoluci pro
mistni bulvarni platek a behem procesu skoncil na Sibiri kde muze byt
zamrzly dodnes. Jini badatele (jako Ross Hedvicek, ktery NENI
zpriznen s Dr. Hedvabnym) tvrdi, ze utekl do USA, kde se stal
uspesnym bysnysmenem a pod jmenem Jerry Zimmerman mel syna jmenem
Robert Zimmerman, ktery se pozdeji stal slavnym Bobem Dylanem.Ktera z
techto dvou verzi je pravdiva je stale predmetem badani. Berouc v
potaz, ze Jara v poslednich dnech sveho zivota zabyval se hodne
kvantovou fyzikou, je zcela mozne, ze od tehdy mohl existovat na
nekolika mistech soucasne a a my budeme moci pouze urcit
pravdepodobnost jeho vyskytu Tadyhle, Tamhle, ci Kdekoli.
Pratele, snazil jsem se prelozit to co nejverneji, byt volne. Ale
dovolte mi dotaz: Proc to pisete anglicky ? Nemame hezci a bohatejsi
jazyk ? Kdyz uz clanky o Cimrmanovi, tak v CESTINE, kdyz je to CESKA
konference. Navrhuji zalozit jeste jednu v ANGLICTINE, a kdo citi
potrebu psat anglicky (popr. myslet anglicky), mohl by se vymluvit
tam.
Ahbraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Fri, 2 Feb 1996 15:00:07 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: pozdrav...
In-Reply-To: <1E7C7CE2020@nwcvt.vsb.cz> from "student Zhanel Abraham" at Feb
2, 96 08:02:18 pm
> A. Zhanel napsal:
>
> dovolte mi dotaz: Proc to pisete anglicky ? Nemame hezci a bohatejsi
> jazyk ? Kdyz uz clanky o Cimrmanovi, tak v CESTINE, kdyz je to CESKA
> konference. Navrhuji zalozit jeste jednu v ANGLICTINE, a kdo citi
> potrebu psat anglicky (popr. myslet anglicky), mohl by se vymluvit
> tam.
>
> Ahbraham Zhanel
Souhlasim s tim ze konference je ceska a tudiz do ni prispivam v cestine.
Pokud dojde k vyjimkam, je to proto, ze jsou vzaty z anglickeho
originalu a zadny preklad neni nikdy tak presny jako original. (Originaly
jsem napsal anglicky proto, aby si je mi pratele mohli precist. Americani
totiz nemluvi cesky.)
Mimochodem na vetsine VEDECKYCH konferenci je anglictina vseobecne
akceptovanym jazykem. Delat z cestiny uredni jazyk konference mi pripada
trochu omezene. Nicmene se samozrejme ridim selskym rozumem a pisu
jak mi zobak narost tj. cesky. Ale pravidlo bych z toho nedelal.
Honza Rehacek.
Date: Fri, 2 Feb 1996 21:08:07 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Cestina a cestina
>Priloha 2: Je to smutny fakt, ze datum zacatku a konce Jarova zivota
>neni znam. Narodil se nekdy mezi rokuy 1857 - 1893 a naposledy byl
>spatren v roce 1914, kdyz opoustel vesnici Liptakov v Severnich
>cechach ve veku priblizne 21-57 let. Neni znamo, co se mu potom
>prihodilo a je mozne, ze zil kdekoliv. Nekteri lide tvrdi, ze byl
>vyslan do Ruska, aby zachytil nadchazejici bolsevickou revoluci pro
>mistni bulvarni platek a behem procesu skoncil na Sibiri kde muze byt
>zamrzly dodnes. Jini badatele (jako Ross Hedvicek, ktery NENI
>zpriznen s Dr. Hedvabnym) tvrdi, ze utekl do USA, kde se stal
>uspesnym bysnysmenem a pod jmenem Jerry Zimmerman mel syna jmenem
>Robert Zimmerman, ktery se pozdeji stal slavnym Bobem Dylanem.Ktera z
>techto dvou verzi je pravdiva je stale predmetem badani. Berouc v
>potaz, ze Jara v poslednich dnech sveho zivota zabyval se hodne
>kvantovou fyzikou, je zcela mozne, ze od tehdy mohl existovat na
>nekolika mistech soucasne a a my budeme moci pouze urcit
>pravdepodobnost jeho vyskytu Tadyhle, Tamhle, ci Kdekoli.
> Nemame hezci a bohatejsi jazyk ?
Hm. Ja nevim, ktery bychom meli mit, myslite cestinu ? Proc by cestina mela
byt hezci a bohatsi nez anglictina, jakoz tedy (specham rici) i naopak -
proc by anglictina mela byt hezci a/nebo bohatsi nez cestina ? Jak to
chcete merit ? (A analogicky pro libovolny jiny par jazyku).
Pan Rehacek citoval z vedeckeho pramene, a to se (alespon mezi vzdelanci)
cini v originale, a v tomto nezaslouzi zadnou vytku.
Je ovsem treba dodat jeste neco: ze cestina,
- ktera ignoruje carky (nikoliv nad pismeny, to v mailu opravdu jde jen
nasilne, ale v interpunkci), napr.
>Nekteri lide tvrdi, ze byl
>vyslan do Ruska, aby zachytil nadchazejici bolsevickou revoluci pro
>mistni bulvarni platek >>ZDE<< a behem procesu skoncil na Sibiri >>ZDE<< kde
muze byt
>zamrzly dodnes.
(tech prikladu by ale bylo vic)
a dale
- nespravne stupnuje ("bohatejsi" misto "bohatsi"),
- nezna rody ("datum .. neni znam" misto " .. neni znamo"),
- neumi spravne psat velka a mala pismena ("Severni cechy" misto "severni
Cechy", dale "Dr." misto "dr.", zrejme podle nemeckeho vzoru),
- neovlada rozdil predpon "s-" a "z-" (neuveritelne "zpriznen" !),
- neumi prepisovat cizi slova (budto "businessman" nebo "byznysmen", lec
nikdy "bysnysmen"),
- uziva prinejmensim podivne prechodniku "berouc"
- jakoz i stylove pochybenou vazbu "od tehdy",
- neumi spravne umistit priklonku "se" (nikoliv "ze Jara v poslednich
dnech sveho zivota zabyval se hodne kvantovou fyzikou", lec "ze se Jara v
poslednich dnech sveho zivota zabyval hodne kvantovou fyzikou", pripadne
"ze Jara se v poslednich dnech sveho zivota zabyval hodne kvantovou
fyzikou")
tak takova cestina ... no, to je mi poradna anglictina pana Rehacka opravdu
daleko milejsi.
Inu,
>Kdyz uz clanky o Cimrmanovi, tak v CESTINE, kdyz je to CESKA
>konference.
Ovsem pak tedy doopravdy V CESTINE.
Vzdyt i Jara miloval svou vlast natolik, ze pro ni nejen upel v
rakousko-uherskych zalarich, ale dokonce se kvuli ni naucil temer plynne
cesky !
Tak si, prosim, vezmete priklad.
karel oliva
Date: Fri, 2 Feb 1996 21:39:16 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: pozdrav...
American tezko pochopi Jaru Cimrmana. Je to priliz velke specifikum.
Abe
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Fri, 2 Feb 1996 21:53:48 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Cestina a cestina
> Hm. Ja nevim, ktery bychom meli mit, myslite cestinu ? Proc by cestina mela
> byt hezci a bohatsi nez anglictina, jakoz tedy (specham rici) i naopak -
> proc by anglictina mela byt hezci a/nebo bohatsi nez cestina ? Jak to
> chcete merit ? (A analogicky pro libovolny jiny par jazyku).
Jednoduse. Podle slozitosti. Co je slozitejsi, Latina ci Anglictina ?
Jasne latina. Tudiz, ktera z techto dvou reci je bohatejsi ?
> Pan Rehacek citoval z vedeckeho pramene, a to se (alespon mezi vzdelanci)
> cini v originale, a v tomto nezaslouzi zadnou vytku.
Copak nekdo neco vytykal ? KONFERENCE JE V CESKEM JAZYCE, TAK BY SE
DO NI MELO PRISPIVAT V CESKEM JAZYCE. Cili prekladat to, pokud to jde.
Poznamka o mem pravopisu: Clanek jsem prekladal z dobre vule a
narychlo. Carky jsou malichernost. Velka pismena jakbysmet. Nikdy jsem
netvrdil, ze pouzivam tu nejcistejsi cestinu. Dokonce muzu rict, ze
rad pouzivam slang. Zpriznen mi ujelo; prvni co mne napadlo v
souvislosti Ross Hedvicek a Jara Cimrman bylo "zprznen". Mimochodem,
kde je napsano, ze se spravne pise "byznysmen" a ne "bysnysmen" ? Neni
to stejne jako "socializmus" / "socialismus", kdyz "socialiZmus" me
"boli v usich" ? Prechodniky jest mi pouzivati dle libosti, antoz ja,
byv autor, psati jakozto kaziti jest mi dovoleno cokoli. Byt mrtvici
zasazen moh by byt kdosi jenz cte blaboly tyto me a nedojda mu ja
blazny delaje si neho z se.
> ... no, to je mi poradna anglictina pana Rehacka opravdu
> daleko milejsi.
Mel to prelozit nekdo jiny. Neumi fsici tak good anglycky !
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Fri, 2 Feb 1996 21:54:52 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Specifikum ci specifikuum ?
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Fri, 2 Feb 1996 19:08:35 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: brzy jazyk ozyvat se
A. Zhanel napsal:
>American tezko pochopi Jaru Cimrmana. Je to prilis velke specifikum.
>
> Abe
Nesouhlas. Dal jsem nektere cimrmanovske veci cist svym znamym tady.
Nekterym se libily, nekterym ne. Ale tak je to i s Cechy. Nekteri
Cimrmana miluji, jini o nem ani nevedi. Samozrejme procento Cechu,
kteri ho oceni je vyssi, ale o procenta tady nejde. Jde o to,
ze v kazdem narode jsou lidi, kteri maji radi srandu a ti ji oceni.
Kdyz se divate na francouzske, americke ci italske komedie, myslite,
ze chytnete vsechny narazky? Tezko. A presto se dobre bavite (tedy
pokud jsou to dobre komedie). Mimochodem na WWW je stranka (vsimnete
si ze nepouzivam cizackeho vyrazu "page") skupiny lidi, kteri si
rikaji:"Hot-AIR: Annals of Improbable Research" a tam je na Cimrmanovu
stranku odkaz (tedy na tu amaterskou, ktera ma angl. versi).
Muzete se presvedcit: "http://www.improb.com/"
Dale si prectete klasiky (S&S), objevite spoustu nametu k zamysleni:
Kdyz Cimrman predlozil americke vlade projekt Panamskeho pruplavu,
myslite si, ze tak ucinil v cestine? A co jeho loutkove divadlo
v Paraguayi? atd. atd. a to nemluvim o skutecnosti, ze cestina
pravdepodobne ani nebyla jeho materskym jazykem (po matce Rakusan,
po otci Cech). Nicmene z lasky k Cecham se ji (temer plynne) naucil.
Mel jsem vzdycky za to, ze mame namireno do Evropy a potazmo do sveta.
Neni mi tudiz jasne proc bychom meli Cimrmana zamykat nekde do sklepa.
At se i ostatni narody dozvi pravdu. Nebo na ni maji narok pouze Cesi?
Cili secteno a podtrzeno:
Cimrman byl vlastenec, nebyl to vsak hura-vlastenec.
Honza
PS: Kdyz uz mluvime o jazycich, sam Cimrman mel anglictinu rad
{he was praising "little breasts" particularly} a dokonce
se snazil nektere jeji prvky zavest v Cechach. Napriklad ho okouzlilo,
ze vsechny nazvy dnu maji v anglictine stejnou koncovku "-day".
Aby to vsak pro jeho milovane Cechy nebyl prilis velky sok, rozhodl
se postupovat opatrne. Na radnici v Tanvaldu podal roku 1907 navrh,
aby se kazdy prestupny rok 29. unor nazyval Cimrday. Tj. napr:
27. unor (pondeli)
28. unor (utery)
29. unor (cimrday)
1. brezen (streda)
....
Bohuzel o navrhu se jeste pred schvalenim dozvedel "Sbor moravskych
ucitelek" (pravdepodobne z Ostravy) a ty napsaly do Tanvaldu rozhorceny
dopis, ze "nepripustime, aby nase nevinne deti neco takoveho (cimrday)
vypustily z huby". Ve svem hnevu si zjistily Cimrmanovu adresu a jednoho
dne si na neho pocihaly v temnem prujezdu a osklive ho zbily. Nic netusici
Cimrman se nenechal odradit tim, ze se z prujezdu ozyvalo temne mumlani:
"...at je to ten nebo ten, prastime ho kostetem".
Po tomto incidentu Cimrman svuj navrh stahl. Snazil se pak jeste alespon
navrhnout, aby se ten prestupny den nepridaval k unoru (kdy je sychravo)
ale k cervenci (kdy je teplo a hezky), ale radni v Tanvalde uz byli
opatrni a radeji to neschvalili i kdyz tentokrat nikdo neprotestoval.
Skoda. Ja bych se osobne daleko radeji valel 32. cervence nekde na plazi,
nez abych 29. unora mrznul buhvikde.
Date: Fri, 2 Feb 1996 23:10:11 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Specifikum ci specifikuum ?
At 09:54 PM 2/2/96 +0100, you wrote:
> +------------------------------------------------------+
> | |
> | Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
> | CZECH REPUBLIC |
> | E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
> | l93550@decsys.vsb.cz |
> | l93550@nwcvt.vsb.cz |
> | WWW Homepage: www.vsb.cz/~l93550 |
> | |
> +------------------------------------------------------+
>
No to jste se zase rozpovidal :-) smankote, kdybych to udelal ja - to by
bylo jeceni a vriskotu o komercni reklame, nevhodne dlouhych signaturach a
netiquette. Co se mne tyka, ja Vam to odpoustim - prsty rychlejsi nez hlava,
ze? :-)
Rosta
Date: Fri, 2 Feb 1996 23:10:12 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: pozdrav...
At 03:00 PM 2/2/96 -0500, you wrote:
>> A. Zhanel napsal:
>
>>
>> dovolte mi dotaz: Proc to pisete anglicky ? Nemame hezci a bohatejsi
>> jazyk ?
Open mouth. Insert foot. Echo internationally.
>> Kdyz uz clanky o Cimrmanovi, tak v CESTINE, kdyz je to CESKA
>> konference. Navrhuji zalozit jeste jednu v ANGLICTINE, a kdo citi
>> potrebu psat anglicky (popr. myslet anglicky), mohl by se vymluvit
>> tam.
>>
>> Ahbraham Zhanel
>
>Souhlasim s tim ze konference je ceska a tudiz do ni prispivam v cestine.
>Pokud dojde k vyjimkam, je to proto, ze jsou vzaty z anglickeho
>originalu a zadny preklad neni nikdy tak presny jako original.
V Cesku jsou preklady lepsi nez originaly - neboli jak to definoval Werich:
"No autor byl vul a prekladatel ne..."
(Originaly
>jsem napsal anglicky proto, aby si je mi pratele mohli precist. Americani
>totiz nemluvi cesky.)
>
>Mimochodem na vetsine VEDECKYCH konferenci je anglictina vseobecne
>akceptovanym jazykem.
Neboli jak povidali Hornicek s Werichem - v Princetonu plati lepe za fyziku
nez za muziku - proto v Cesku neni zadny Einstein!
> Delat z cestiny uredni jazyk konference mi pripada
>trochu omezene.
Obzvlast pitome je to ve svetle skutecnosti, ze Jara da Cimrman, puvodne
nemecky mluvici Videnak jako bic, mluvil cesky jen v letech 1898 az 1914 -
pouhych 16 let - a dalsich 40 let mluvil temer vyhradne jen anglicky - s
vyjimkou doby, kdy pobyval mezi lidojedy na Nove Guineji kmene Dani - tento
kmen je znam tim, ze si pri zdraveni vzajemne potresou penisem, Jara mel v
umyslu tento pozoruhodny obycej prinest do Cech, ale uz k tomu - bohuzel -
nedoslo. Jsem tedy pro procentualni rozdeleni oficialnich reci na JDC-L - s
obcasnou prestavkou pro treseni penisem.
> Nicmene se samozrejme ridim selskym rozumem a pisu
>jak mi zobak narost tj. cesky. Ale pravidlo bych z toho nedelal.
Ze zobaku jde udelat pravidlo jen velmi tezko - to uz definoval Jara da
Cimrman pri svem vyzkumu nocnich dravcu (a definoval to v jeho milovane
denodenni anglictine): "The mute owl just wouldn't give a hoot!"
>
>Honza Rehacek.
>
Rosta
Date: Sat, 3 Feb 1996 00:33:41 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: JdC, Morava, etc.
>-----------------------------------------------------------------------------
>[Ref: M. Hubacek et al., J. Appl. Zimm. 76 (1995) 1205]
>
>Titul: "Nalez zpusobeny vybuchem anebo vybuch zpusobeny nalezem?"
>
>Dekuji za pozornost.
>
>Milan Hubacek, Japonsko, 2. unora 1996
>
Vynikajici!
Rosta
Date: Sat, 3 Feb 1996 00:33:43 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pozdrav
At 11:10 AM 2/2/96 -0100, you wrote:
>On Thu, 1 Feb 1996, Ross Hedvicek wrote:
>
>> (...) Stejne tak i Cimrman - byl to
>> genius? Byl! Tak co by sakrys zustaval v Cesku?
>
>Treba proto, ze mu holt nerikal Cesko, jako nekdo.
>
>B. Chalupa
>
A jak mu tedy JDC rikal, byvse Rakusak? Bohmen?
Rosta
Date: Sat, 3 Feb 1996 11:00:43 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Lycka
Subject: Re: Pozdrav
* >Treba proto, ze mu holt nerikal Cesko, jako nekdo.
* >
* >B. Chalupa
* >
* A jak mu tedy JDC rikal, byvse Rakusak? Bohmen?
*
* Rosta
Myslim, ze za zivota JdC jeste problem jednoslovneho pojmenovani
Ceske Republiky neexistoval zejmena proto, ze neexistovala ona.
Do roku 1918 byly soucasti Rakouska-Uherska Cechy, Morava, ...,
po roce 1918 pak bylo Ceskoslovensko take s Cechami, Moravou, ...
a potreba jednoslovneho nazvu pro Cechy + Moravu + kus Slezska
nebyla. Ta vznikla az v roce 1993, ale to uz je uplne jiny problem,
ktery se JdC netyka.
Miroslav Lycka
Date: Sat, 3 Feb 1996 13:44:05 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: brzy jazyk ozyvat se
> Neni mi tudiz jasne proc bychom meli Cimrmana zamykat nekde do sklepa.
Ano. Skutecne neni treba zamykat Cimrmana nekde do sklepa, at uz
obrazne ci fyzicky, jako to udelal hostinsky Peroutka v Ritce, kde
Cimrman, nemaje penez, zaplatil za utratu basni:
Pivo tady dobre maji
na dluh ho pit nechavaji.
a radil Peroutkovi, aby si tento slogan nechal vyvesit nad dvere.
Prekladejme Cimrmana do vsech svetovych jazyku, avsak sem to pisme
cesky, jsme na ceske konferenci. Mimochodem, neznalemu Anglictiny je
stokrat milejsi cesky text s chybama, nez stoprocentne cista
anglictina, nebo ne ?
Abraham
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Sat, 3 Feb 1996 15:21:09 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr DUSEK
Subject: Re: Pozdrav
In-Reply-To: <1.5.4b11.32.19960203053343.00676d30@nic.hookup.net> from "Ross
Hedvicek" at Feb 3, 96 00:33:43 am
> A jak mu tedy JDC rikal, byvse Rakusak? Bohmen?
Citat z dila klasiku: "Cimrman miloval Cechy. Dokonce sam casto
prohlasoval: 'Miluji svou drahou vlast - Bohmen.'"
Zdravi
Petr Dusek
Date: Sat, 3 Feb 1996 13:54:32 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: brzy jazyk ozyvat se
>Prekladejme Cimrmana do vsech svetovych jazyku, avsak sem to pisme
>cesky, jsme na ceske konferenci. Mimochodem, neznalemu Anglictiny je
>stokrat milejsi cesky text s chybama, nez stoprocentne cista
>anglictina, nebo ne ?
>
> Abraham
Kdo nezna nic lepsiho je obvykle spokojeny s malem. :-) Je znamo ze rusti
muzici, vetsinu zivota majici na nohach lapte, kdyz si mohli vybrat mezi
vyrazenymi vojenskymi botami a mokasiny od Gucciho - tak vzali vyrazene
vojenske boty. Jak ostatne JDC poznamenal pri svem vyzkumu zaostalych
kultur: "A double standard's better than no standard at all".
Rosta
Date: Sat, 3 Feb 1996 13:54:34 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pozdrav
At 03:21 PM 2/3/96 +0100, you wrote:
>> A jak mu tedy JDC rikal, byvse Rakusak? Bohmen?
>
>
> Citat z dila klasiku: "Cimrman miloval Cechy. Dokonce sam casto
>prohlasoval: 'Miluji svou drahou vlast - Bohmen.'"
>
> Zdravi
> Petr Dusek
>
Kdyby Cimrman svou udajnou vlast tolik miloval - tak by z ni takovym fofrem
v roce 1914 neodesel a nestravil zbytek (a vetsi cast sveho zivota ve
Spojenych statech).
A o jeho zaniceni pro zivot v jeho oblibenem Englewoodu, na pobrezi
Mexickeho zalivu, hovori i Mistruv vyrok "You go to heaven, if you want,
I'll stay right here".
Tou dobou jeho zivot v Bohmen zustal jen zaslou, sedivou vzpominkou, ktera
se zcvrkla jako pakistanska kosile po prvnim vyprani.
Rosta
Date: Sun, 4 Feb 1996 16:34:33 +1100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Baum
Subject: Re: Cestina a cestina
-----BEGIN PGP SIGNED MESSAGE-----
Hello,
A.Zhanel nedavno poslal na JDC-L:
...
>Jednoduse. Podle slozitosti. Co je slozitejsi, Latina ci Anglictina
?
>Jasne latina. Tudiz, ktera z techto dvou reci je bohatejsi ?
...
Ne ze bych chtel branit anglictinu (podle mne si moc to nezaslouzi),
ale Vase meritko se mi nejak nezda... Napriklad co znam z esperanta,
tak se mi zda bohatsi nez anglictina, prestoze je daleko jednodussi -
jak to jde dohromady?
(Jinak si nejsem jist, jestli je ta anglictina tak jednoducha, jak
se nekdy tvrdiva.)
...
>> Pan Rehacek citoval z vedeckeho pramene, a to se (alespon mezi
>> vzdelanci) cini v originale, a v tomto nezaslouzi zadnou vytku.
>Copak nekdo neco vytykal ? KONFERENCE JE V CESKEM JAZYCE, TAK BY SE
>DO NI MELO PRISPIVAT V CESKEM JAZYCE. Cili prekladat to, pokud to
...
Nevim, proc vyrazovat anglicky (nebo i jinak) mluvici ucastniky -
zvlaste pokud se najde dobrovolnik, ktery dotycny clanek prelozi
(trebas i s nejakym tim preklepem ci anglickym slovosledem). Nemluve
o tom, ze uz pan Rehacek dotycny citat cesky shrnul v prvni vete
sveho komentare.
Co se tyce zvlastni konference, tak zde nedavno nekdo psal na
podobne tema citat mistra "nestepit, pratele, nestepit" z dob jeho
jadernych pokusu. Nemluve o tom, ze prispevek pana Rehacka, ktery
byl
cesky (s cizojazycnym citatem) by bezpochyby patril do ceske casti.
...
>Poznamka o mem pravopisu: Clanek jsem prekladal z dobre vule a
>narychlo.
...
Pochopitelne - mozna, ze by nebylo tolik kritiky nebyt poznamky o
hezcim a bohatsim jazyku. Nakonec i poznamka nahoru, treba "hruby
preklad, omlouvam se za anglicismy", by asi pomohla (nemluve o tom,
ze by dala najevo ze se jedna o preklad, nikoli o originalni praci).
...
>Mimochodem,
>kde je napsano, ze se spravne pise "byznysmen" a ne "bysnysmen" ?
...
Pravidla ceskeho pravopisu: *byznys* /i/ *business* [byznys], -u
/m./
Slovo businessman / byznysmen tam neni, ale predpokladal bych ze se
prepisuje podobne. Krom toho neuplny prepis jako "bysnysmen" ma
problem ze neni jasne jestli se jedna o jednotne nebo mnozne cislo.
Mozna, ze by bylo nejlepsi pouzit slovo ceske, treba "podnikatel"
(nebo, nahledneme-li do slovniku, "obchodnik").
...
>to stejne jako "socializmus" / "socialismus", kdyz "socialiZmus" me
>"boli v usich" ?
...
Pravem - piseme pouze *socialismus* (ale: *socializace* /i/
*socialisace*, *socializovati* /i/ *socialisovati*).
...
>Prechodniky jest mi pouzivati dle libosti, antoz ja,
>byv autor, psati jakozto kaziti jest mi dovoleno cokoli. Byt
...
No, autorum samozremne dovoleno jest psati cokoli, ale pri
prekladani bych se tomu vyhnul (krom pripadu, kdy taktez original
obsahuje gramaticke chyby ktere nutno jest nejak preloziti, aby
ctenar nebyl o ne pripraven).
...
>> ... no, to je mi poradna anglictina pana Rehacka opravdu
>> daleko milejsi.
>
>Mel to prelozit nekdo jiny. Neumi fsici tak good anglycky !
...
Myslim, ze tady nikdo nema cas prekladat kazdy clanek poradne, a i
neporadny preklad vetsinou staci - pokud je oznacen jako neporadny -
aby to zbyli ucastnici diskuze pochopili. Takze klidne pokracujte!
(Jestli je o to zajem - ja osobne anglicky umim, takze preklad
nepotrebuji.)
Nashledanou
Jiri Baum
PS. Tento dopis je podepsan programem PGP Philipa Zimmermanna. JB.
-----BEGIN PGP SIGNATURE-----
Version: 2.6
iQCVAgUBMRVCnhQ9DWdGOhTVAQGHHgP/dZC686/zapw8d1bRdhHyL30ck/in4F+J
B9NbMjXgTzDJI6P39ISKfh+9E+rFK1HGErEdmPnQBQYv0w7zABQ3zuNo7W/rQPpA
FfjYqbLNoS0pR5WjMg2r2ShiWQleASZg0+TUCPCs2D2IjnswEpGh584desoQ0dYm
83pEhAoV00U=
=J9uu
-----END PGP SIGNATURE-----
Date: Sun, 4 Feb 1996 16:34:57 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Cestina a cestina
Mi se zda slozitejsi cestina nez anglictina. Jednoducha neni zadna
rec. Dale: ten, kdo pamatuje na anglicke ucastniky, by mel pamatovat
i na ty ceske a clanek predkladat. To je navrh.
> Pravidla ceskeho pravopisu: *byznys* /i/ *business* [byznys], -u
O.K. To uz jsem davno necet. Budu muset znova.
> Pravem - piseme pouze *socialismus* (ale: *socializace* /i/
> *socialisace*, *socializovati* /i/ *socialisovati*).
A co takhle "orgazmus" ? Piseme se Z ci S ? (Nebot jsem videl
odbornou publikaci a tam bylo vsude z).
Shrnme to: Kdyz uz sem napisete clanek anglicky, napiste take cesky
preklad. Nevim nevim co by vam rekli na nejake konferenci v
anglictine, kdybyste tam zacli psat neco cesky...
Abe
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Sun, 4 Feb 1996 17:46:35 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: cestina & cestina
A. Zhanel napsal:
> Mi se zda slozitejsi cestina nez anglictina. Jednoducha neni zadna
Slozitost neni to same co bohatost. Osobne pokladam cestinu za slozitejsi
a anglictinu za bohatsi (prinejmensim co se tyce slovni zasoby). To je
ale POUZE osobni nazor.
> rec. Dale: ten, kdo pamatuje na anglicke ucastniky, by mel pamatovat
> i na ty ceske a clanek predkladat. To je navrh.
Zatim nevim o zadnych anglickych ucastnicich teto konference.
Nicmene jedna-li se o citaci, je akceptovatelne pouzit jazyk originalu.
Sam znam nekolik ucebnic (anglicky psanych) kde se cituji cele odstavce
z nemciny a nebo latiny. Samozrejme obsah citatu je pak v kostce shrnut
v textu. Nezapomenme take, ze Cimrmanova oblast pusobeni zahrnovala
prakticky cely svet. Neni tudiz vylouceno, ze se najdou prameny ve spanelstine,
norstine ci svahilstine. I tyto by se mely citovat v originale z duvodu
zachovani obsahu. Samozrejme najdou-li se ochotnici, kteri to prelozi,
tim lepe pro nas, kteri spanelsky nemluvime.
>
> A co takhle "orgazmus" ? Piseme se Z ci S ? (Nebot jsem videl
> odbornou publikaci a tam bylo vsude z).
Cimrman propagoval zasadu,
ze starsi lide mohou pouzit i variantu "z s hackem" ci "s s hackem" :-)
>
>
> Shrnme to: Kdyz uz sem napisete clanek anglicky, napiste take cesky
> preklad. Nevim nevim co by vam rekli na nejake konferenci v
> anglictine, kdybyste tam zacli psat neco cesky...
>
> Abe
>
Anglictina a cestina NEMAJI ve svete rovnocenne postaveni.
Zatimco A je ve vedeckem, obchodnim ci sportovnim svete akceptovana,
C neni. To je prosty fakt. Muzeme s nim nesouhlasit, .... (dal to znate)
Honza Rehacek.
Date: Sun, 4 Feb 1996 23:57:52 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Petr Novotny
Subject: Re: Cestina a cestina
Predesilam, ze cely tento prispevek je off-topic, netyka se ani tak
Jary Cimrmana jako cestiny a cestiny.
> > Hm. Ja nevim, ktery bychom meli mit, myslite cestinu ? Proc by cestina mela
> > byt hezci a bohatsi nez anglictina, jakoz tedy (specham rici) i naopak -
> > proc by anglictina mela byt hezci a/nebo bohatsi nez cestina ? Jak to
> > chcete merit ? (A analogicky pro libovolny jiny par jazyku).
>
> Jednoduse. Podle slozitosti. Co je slozitejsi, Latina ci Anglictina ?
> Jasne latina. Tudiz, ktera z techto dvou reci je bohatejsi ?
Dobre. Je slozitejsi (jazykove) - co ja vim - Strucny uvod do teorie
mnozin nebo - co ja vim - nejaka povidka Woodyho Allena. A co z toho
je hezci? Ve formalni slozitosti (viz latina) se neukryva vic
myslenek. Dulezite je to, _co_ rikate, ne jakym jazykem. (I kdyz
jinak je cestina hezci, kazdy Cech vam to potvrdi. A kazdy Brit
vyvrati. Budeme hlasovat??? :-))
Mimochodem, cetl jste nekdy nejakou poesii v anglictine? Pokud ne,
tak nesrovnavejte. (Pokud ano, beru tuto poznamku zpet.)
>
> > Pan Rehacek citoval z vedeckeho pramene, a to se (alespon mezi vzdelanci)
> > cini v originale, a v tomto nezaslouzi zadnou vytku.
>
> Copak nekdo neco vytykal ? KONFERENCE JE V CESKEM JAZYCE, TAK BY SE
> DO NI MELO PRISPIVAT V CESKEM JAZYCE. Cili prekladat to, pokud to jde.
Jestli mate nekdy pocit, ze dabovane (a rychlodabovane) filmy na
nasich televizich jsou lepsi nez original, tak si asi nikdy
neporozumime. Jediny dabing, ktery jsem kdy vubec slysel a ktery byl
lepsi nez original, byl Louis de Funes dabovany panem Filipovskym.
V jazyce originalu je vzdy ulozeno neco navic, co principialne
_nelze_ prelozit; v prekladu je pak vzdy neco navic, co v originalu
nebylo. Neni mozno provest _preklad_, jen nejake takove _prebasneni_.
To ale malokdo dovede (to za prve) a navic to nemusi byt uplne koser
vuci autorovi (to za druhe).
>
> Poznamka o mem pravopisu: Clanek jsem prekladal z dobre vule a
> narychlo.
To ma byt omluva? Tim lze omluvit preklepy, ale ne zakladni
pravopisne neznalosti. Omlouvam se za vypad, jsem nastvanej!
> Carky jsou malichernost.
Bez komentare. To opravdu hovori samo za sebe, pane "vlastence".
> Velka pismena jakbysmet.
Ditto.
> Nikdy jsem
> netvrdil, ze pouzivam tu nejcistejsi cestinu. Dokonce muzu rict, ze
> rad pouzivam slang.
To nesouvisi se znasilnovanim vazeb, se spatne pouzitymi carkami a
tak vubec.
> Zpriznen mi ujelo; prvni co mne napadlo v
> souvislosti Ross Hedvicek a Jara Cimrman bylo "zprznen".
Tento osobni vypad byl _naprosto_ zbytecny... (!)
> Mimochodem,
> kde je napsano, ze se spravne pise "byznysmen" a ne "bysnysmen" ? Neni
> to stejne jako "socializmus" / "socialismus", kdyz "socialiZmus" me
> "boli v usich" ?
Kdyz uz jsme u toho rvani usi, "byznysmen" rve ucho _uplne stejne_
jako "bysnysmen". Toto slovo je desivou amerikanizaci psaneho textu
(omluvou je, pokud to skutecne bylo ucelem). Cestina sice nema
_presny_ ekvivalent, ale existuji prostredky, jak je opsat (od
"obchodniho zastupce" po "podnikatele", i kdyz to nejsou ekvivalenty
v pravem slova smyslu). Nikdy neni chybou, pouzijete-li prejate
slovo, kdyz pouzijete puvodni pravopis. V nejhorsim pripade to bude
pusobit archaicky.
> [kus vymazan]
>
> > ... no, to je mi poradna anglictina pana Rehacka opravdu
> > daleko milejsi.
>
> Mel to prelozit nekdo jiny. Neumi fsici tak good anglycky !
Ani cesky, kdyz uz na to prijde. Pokud nekdo kritizuje ve jmenu
cireho jazykoveho purismu, mel by se vlastnich rad drzet v prvni rade
sam.
Mimochodem, rika se: Pokud neco nestoji za to, aby se to udelalo
dobre, pak to nestoji ani za to, aby se to vubec delalo.
>
> Abraham Zhanel
/.-../../..-././/../...//.-../../-.-/.//-/...././/-.../---/-..-//---/..-.//
"So long, shrimp," Legolam said to Gimlet. | Feanor
"Be seein' ya, creep," replied the dwarf. |
"Lo!" exclaimed Arrowroot, rising from his knees.| Petr Novotny, Prague
"If he says that once more," said Gimlet, "I'll | Czech Republic
croak him myself." |
Bored of the Rings | novotnyp@troja.fjfi.cvut.cz
//-.-./..../---/-.-./---/.-../.-/-/./...//
Date: Mon, 5 Feb 1996 00:11:32 MET-1DST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ZZAK4544 Zakovcik Zdenek - M
Organization: LVT Troja, MFF UK Prague,Czech Rep.
Subject: Zklamani
Vazeni kolegove,
prihlasil jsem se do teto konference a ocekaval jsem nove zpravy o
velikanovi svetoveho vyznamu. Ale co nevidim, stale se tady lide
dohaduji o vyznamnosti cestiny a anglictiny, coz mne velice zklamalo,
a myslim si, ze by to Cimrmana zklamalo taky. Je to muj prvni dopis
sem, a stale doufam, ze ne muj posledni, ale pokud se bude tato
konference ubirat timto smerem, tak se asi odhlasim. A nebrecte,
muzete si za to sami :)
S pozdravem
Zdenek Zakovcik
zakovcik@menza.mff.cuni.cz
Date: Sun, 4 Feb 1996 22:07:41 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: cestina & cestina
At 05:46 PM 2/4/96 -0500, you wrote:
>A. Zhanel napsal:
>> A co takhle "orgazmus" ? Piseme se Z ci S ?
Zalezi na bydlisti, vzdelani a politicke prislusnosti osoby, ktera prave
onen "orgasmus" proziva. Da se predpokladat ze osoba z Ostravy bude mit
vzdy je orgaZmus a bude znacne KRATSI nez u lidi z jinych casti zeme.
Ostravaci byli vzdy znami svymi kratkymi zobaky, kratkymi orgaZmy a dlouhym
vedenim. :-)))
(Nebot jsem videl
>> odbornou publikaci a tam bylo vsude z).
>> Abe
Oooo, vy ctete odborne publikace???? O orgasmech? Chvalyhodne!!! To mi
pripomelo basen:
"Jdete do sve komurky
a studujte tam brozurky.
Cpi si, cpi si, cpi si,
do hlavy Sebrane spisy.
Az je budes mit v hlave nacpany,
budes z toho cely sebrany."
Rosta
Date: Mon, 5 Feb 1996 12:54:41 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Morava - Errata a doplneni
Vazeni kolegove,
Jak jste si jiste vsimli, v nasem minulem prispevku, vztahujicim se k moravskemu
pusobeni Jary Cimrmana se vyskytla nektera mista, vyzadujici vysvetleni ci
opravu, pripadne oboji, coz timto cinime.
1. Hlavni clen vypravy Vit Koller-Zalabsky se vratil jako Vit Koller-Podskalsky.
Toto neni chyba, ale vysledek jednani dvakrat vyse jmenovaneho s tanvaldskou
matrikarkou. Pote co byla zverejnena jmena agentu a spolupracovniku STB,
objevilo se jmeno naseho vedouciho na prislusnem seznamu pod poradovym cislem
255073, kryci jmeno "Strejda". Aby mohl nas vedouci dale pracovat a
pokracovat
v politicke kariere, nezbyvalo mu nic jineho, nez si zmenit jmeno.
2. K "Uvodu": Nase expedice vyrazila samozrejme z tehdejsiho Namesti VRSR,
nikoli
Leninova namesti. Presvedcili jsme se o tom dodatecne nahlednutim do
pozemkovych knih Prahy 6, kde je potvrzeno, ze toto namesti vudci svetoveho
proletariatu nikdy nepatrilo.
3. Prohresky proti anglictine: Samozrejme, ze se spravne pise "Vicious" a ne
"Viciuos" a "Connectivity" misto "Conectivity".
4. Jeden protest prisel i ze zahranici. Firma "Zavody obshcshej elektotechniky
imeni Ekateriny Vtoroj", takto pravni nastupce byvale Pridruzene vyroby
kolchozu "Krasnyj burevestnik" na nas vyzaduje tiskovou opravu jejich
firmniho loga, coz timto cinime a jmenovane firme se omlouvame.
Spravny text zni: "Intela vnutri net i nikogda nebudet!"(R)
5. V seznamu experimentalnich a vypocetnich metod figuruje dvakrat polozka 3.1.
To bylo zpusobeno cachry vedouciho uctniho oddeleni Jaroslava Rerichy,
ktery chtel po skonceni expedice a vyuctovani nakladu protipravne nabyt
vypocetni techniky (polozka 3.1. podruhe) a jako chybejici polozku 3.3.
naopak zainventarizovat svoji tchyni. Se jmenovanym bylo zavedeno
disciplinarni rizeni. Vzhledem k tizivym rodinnym pomerum mu byla udelena
ustni dutka s vystrahou pred nastoupenym oddelenim a dotycny byl poslan na
petiletou prevychovu praci ve spravni rade banky Bohemia.
6. Na tomto miste bude nezbytne vysvetlit, jak bylo nalozeno s vecnymi
pozustatky nasi expedice:
6.1. dvoustope vozidlo "Tatraplan". V lakovne CAV byl na prednich dverich
predmetneho vozu obnoven emblem Z+H a vozidlo bylo venovano Statnimu
technickemu muzeu.
6.2. Vypocetni technika: Po vymene spalenych elektronek odkoupila pocitac
za zustatkovou cenu 265 198 Kcs a sedmnact haleru nove zalozena
firma OnLine World, ktera jej uspesne provozuje jako server v
Uzhorode.
6.3. Simulacni program "Vicious Circles" byl proti neopravnenemu zneuziti
znicen zavirovanim a soubor dernych stitku uzamcen v trezoru prezidia
CAV.
6.4. Detektor lzi "TrueTeller" byl zakoupen Ministerstvem spravedlnosti
blize nespecifikovane karibske zeme za blize nespecifikovanou castku
v blize nespecifikovane mene.
6.5. Kazetovy magnetofon model A3 byl za zustatkovou cenu 1200 Kcs odkoupen
dabingovym oddeleni soukrome televizni stanice Nova.
Tolik na vysvetlenou a verim, ze dobre minena kritika do vlastnich rad dopadne
na urodnou pudu.
Milan Hubacek, Japonsko, 5. unora 1996
Date: Mon, 5 Feb 1996 21:11:54 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cestina a cestina
At 04:34 PM 2/4/96 +0100, student Zhanel Abraham wrote:
>Mi se zda slozitejsi cestina nez anglictina.
Mi se take zda cestina pro nektere ucastniky konference prilis
slozita a proto navrhuji prejit k te jednodussi anglictine.
Anebo premerit oba (nebo i jine, dalsi) jazyky jednoduchomerem
(simplicimetrem).
M. Hubacek
Date: Mon, 5 Feb 1996 15:57:02 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
Nevidim duvod, proc sem-tam neprodiskutovat do nejaky tem, kdyz
zas tak nejni vzdaleny J.C. Coz polemika o cestine neni (vzdyt i
Cimrman mel zasluhy i na cestine ( prece ji mel rad tak, ze se ji
temre plynne naucil).
Muj nazor: Mame bohatejsi rec. To co my napiseme v nekolika tvarech,
oni vetsinou pisou pouze v jednom. Mame takrikajic inteligentnejsi
rec. Oni musi to co chcou vyjadrit opisy ci idiomy. To je jako byste
se hadali, co je bohatejsi, esli pascal, nebo basic; V obou je mozne
napsat teoreticky cokoli, ale v pascalu to pujde jasne lepe - je
BOHATEJSI nebo INTELIGENTNEJSI.
Dale re: na minuly dopis. Kdo to nechce cist, tak ted ma sanci
prestat.
> To ma byt omluva? Tim lze omluvit preklepy, ale ne zakladni
> pravopisne neznalosti. Omlouvam se za vypad, jsem nastvanej!
Kdyz ste tak chytrej, priste si to sam. Za dobrotu na zebrotu.
Kritizovat umi kazdej. Sem zvedavej, jak to bude jazykove presne.
> > Carky jsou malichernost.
> Bez komentare. To opravdu hovori samo za sebe, pane "vlastence".
> > Velka pismena jakbysmet.
> Ditto.
> > Nikdy jsem
> > netvrdil, ze pouzivam tu nejcistejsi cestinu. Dokonce muzu rict, ze
> > rad pouzivam slang.
> To nesouvisi se znasilnovanim vazeb, se spatne pouzitymi carkami a
> tak vubec.
Ale souvisi. Napriklad u nas se rika (okolo Trince) "Dva piva". A je
to slangem, pane dede vsevede :-)
> > Zpriznen mi ujelo; prvni co mne napadlo v
> > souvislosti Ross Hedvicek a Jara Cimrman bylo "zprznen".
> Tento osobni vypad byl _naprosto_ zbytecny... (!)
Tento osobni _vypad_ nebyl _vypad_ ale pravda (bohuzel).
Horni cast textu ukazuje elementarni nedostatek smyslu pro humor pana
Novotneho. Co se da delat.
> Cestina sice nema _presny_ ekvivalent slova businessman, ale
> existuji prostredky, > jak je opsat (od "obchodniho zastupce" po
> "podnikatele", i kdyz to nejsou ekvivalenty v pravem slova
> smyslu).
BUSINESS - obchod, MAN - MUZ ci CLOVEK. Tedy ekvivalent BUSINESSMAN -
OBCHODNIK ci PODNIKATEL (kouknete se do slovniku) :-)
>
> Mimochodem, rika se: Pokud neco nestoji za to, aby se to udelalo
> dobre, pak to nestoji ani za to, aby se to vubec delalo.
>
> >
> > Abraham Zhanel
Mohu se zeptat, proc sve zvasty podepisujete mym jmenem ?
Prikladam PRESNY pravopisne SPRAVNY preklad signatury pane Novotneho:
> "So long, shrimp," Legolam said to Gimlet.
> "Be seein' ya, creep," replied the dwarf.
> "Lo!" exclaimed Arrowroot, rising from his knees.
> "If he says that once more," said Gimlet, "I'll
> croak him myself."
> Bored of the Rings
" Tak dlouho, garnate," rekl lamac lega Gimletovi.
" Byt videt te, plizit se" odpovedel skritek.
" Lo!" prohlasil sipkoren, vychazejic ze svych kolen.
"Jestli to rekne este jednou," rekl Gimlet,"Budu kunkat jeho sam".
Znudeny Prstenu.
Neni to jazykove ucesane, doufam ze to provedete Vy.
> //-.-./..../---/-.-./---/.-../.-/-/./...//
//.../---/...//
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Tue, 6 Feb 1996 01:08:53 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
At 03:57 PM 2/5/96 +0100, student Zhanel Abraham wrote:
>(vzdyt i Cimrman mel zasluhy i na cestine ( prece ji mel rad tak, ze
>se ji temre plynne naucil).
Nasledovanihodne.
M. Hubacek
Date: Mon, 5 Feb 1996 17:36:39 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "PAVLAS Ivan ml."
Subject: Re: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
At 01:08 6.2.1996 +0900, you wrote:
>At 03:57 PM 2/5/96 +0100, student Zhanel Abraham wrote:
>>(vzdyt i Cimrman mel zasluhy i na cestine ( prece ji mel rad tak, ze
>>se ji temre plynne naucil).
>
>Nasledovanihodne.
>
>M. Hubacek
>
>
Uchvacancoucujici
I.P.
Date: Mon, 5 Feb 1996 20:23:47 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Re: NEPRESNY a urcite pravopisne NESPRAVNY preklad
X-To: Abraham.Zhanel@VSB.CZ
>Prikladam PRESNY pravopisne SPRAVNY preklad signatury pane Novotneho:
Hm. Ja si nejsem jist, co rozumite pod PRAVOPISem
- nebot si pletete napr. SLANG a NARECI/DIALEKT, viz
> Napriklad u nas se rika (okolo Trince) "Dva piva". A je
>to slangem.
a tak nevim, co si pletete jeste -
ale i kdyz budu VELMI tolerantni, tak mi nezbude nez rici, ba primo trvat
na tom, ze neovladate prechodniky.
>" Lo!" prohlasil sipkoren, vychazejic ze svych kolen.
Zde melo byt "vychazeje" (teda samozrejme tam melo byt "vstavaje", no ale
ze jste to Vy :-) )
Mame prece v cestine tak krasne slozity system prechodnikuu, ktery
anglictina nema - no a tim je (podle Vasi logiky) prece potvrzeno, ze
cestina je "bohatejsi" (jak rikate Vy) jazyk nez anglictina.
Tak proc to bohatstvi zahazujete, ja se Vam divim, budte trochu
konsekventni (teda sam k sobe, jinak jste jiste velmi).
??? Nebo ze by to bylo tim, ze cestina je sice "bohatejsi", ale >>neni<<
BOHATSI (jakoz ani chudsi, ci pro Vas tedy "chudejsi") nez jine jazyky ???
karel oliva
Date: Mon, 5 Feb 1996 14:53:55 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marek Amler
Subject: Re: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
In-Reply-To: <22BB3791163@nwcvt.vsb.cz>
Hmm, uz se to zase riti do malicherna...
Chvili to vypadalo, ze se konference vrati do starych koleji, kdyz par z
vas poslalo velice vtipne a takrikajic osvezujici prispevky. Nicmene
hasterivost studenta Zhanela a jeho neoblomna vytrvalost mi berou veskere
iluze... Sice ho osobne neznam, ale jeho suverenita me napovida, ze je
bud uzasne inteligentni a jen jeho kratkozrakost ho prezentuje v tom
nezavidenihodnem svetle, v kterem ho vsichni zname, anebo je proste primitiv.
V kazdem pripade vas prosim, Abrahame, prispivejte do konference POUZE
prispevky o Jarovi. Me vubec nezajima, jak se v Trinci rekne "dve piva".
S uctou, Marek Amler
Date: Mon, 5 Feb 1996 21:16:37 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Petr Novotny
Subject: Re: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
> Muj nazor: Mame bohatejsi rec. To co my napiseme v nekolika tvarech,
> oni vetsinou pisou pouze v jednom. Mame takrikajic inteligentnejsi
> rec. Oni musi to co chcou vyjadrit opisy ci idiomy. To je jako byste
> se hadali, co je bohatejsi, esli pascal, nebo basic; V obou je mozne
> napsat teoreticky cokoli, ale v pascalu to pujde jasne lepe - je
> BOHATEJSI nebo INTELIGENTNEJSI.
Inteligentni muze byt program, ktery napisete. Nebo muze byt
neinteligentni. V cem ho napisete, to je prece naproste vedlejsi...
> Kdyz ste tak chytrej, priste si to sam. Za dobrotu na zebrotu.
To je take pravda. Omlouvam se...
> Kritizovat umi kazdej.
Toho jste presne dukazem... Pripisuji si 1000 bodu za vulgarni a
zbytecny osobni utok. :-)
> Ale souvisi. Napriklad u nas se rika (okolo Trince) "Dva piva". A je
> to slangem, pane dede vsevede :-)
Stejne to rve usi ... :-)
>
> > > Zpriznen mi ujelo; prvni co mne napadlo v
> > > souvislosti Ross Hedvicek a Jara Cimrman bylo "zprznen".
> > Tento osobni vypad byl _naprosto_ zbytecny... (!)
>
> Tento osobni _vypad_ nebyl _vypad_ ale pravda (bohuzel).
Takze dalsi osobni utok??? Ja opravdu nejsem na konferenci prihlasen,
jen abych cetl, co se vam zase nelibi na panu Rossovi. Pripisuji si
dalsich 1000 bodu za sprosty osobni utok.
>
> Horni cast textu ukazuje elementarni nedostatek smyslu pro humor pana
> Novotneho. Co se da delat.
Asi ano. I kdyz, mozna se budete divit, smysl pro humor mam. Jen se
trochu rozchazi s tim vasim. Skoda.
Nechci se tim kazdopadne nechat odradit. Doufam, ze vy take ne. Treba
se casem pochopime... :-)
> > >
> > > Abraham Zhanel
>
> Mohu se zeptat, proc sve zvasty podepisujete mym jmenem ?
Pardon, za to se omluvam. Jsem zvykly na spodku dopisu, ktery
odesilam, nechat podpis cloveka, ktereho jsem celou dobu citoval.
Proste mi to pripadalo slusne. Navic jsem predpokladal, ze ta hromada
vetsitek (>) na zacatku radky je snad jasna.
>
> Prikladam PRESNY pravopisne SPRAVNY preklad signatury pane Novotneho:
>
> [vynechano]
Jestli to bylo mineno jako zert, tak jsem to asi zase nepochopil...
>
> Abraham Zhanel
Tohle jeste nebyl muj podpis (to teda pro ty, kteri to nepochopili).
*------------------------------------------*
Petr Novotny |
| Prague, The Czech Republic
Nobody's Quarter But Mine...
...Don't ever drink and derive!
Date: Mon, 5 Feb 1996 23:18:10 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: C x A jako P x B II
> Inteligentni muze byt program, ktery napisete. Nebo muze byt
> neinteligentni. V cem ho napisete, to je prece naproste vedlejsi...
a) pise se naprosto (neda mi to ...)
b) Je videt, ze nejste programator. Program muzete napsat v basicu
inteligentne, v pascalu inteligentne, ale pascal vam dava bohatejsi
prostredky. Pascal je proste lepsi nez basic (zeptejte se kohokoli).
Proste PASCAL = BASIC + NECO NAVIC (hele, ono se to rymuje, kdyz se
to pise :-), VELMI zjednodusene.
Abraham Zhanel
P.S. Ostatni v soukromem dopise.
P.P.S. Musim znovu opakovat, ze mne SKUTECNE nejprve napadlo
"ZPRZNEN" a s takto zakalenym zrakem jsem napsal "Zpriznen", za coz
se HLUBOCE omlouvam. Ale mne to fakt napadlo. Skutecne.
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Mon, 5 Feb 1996 20:04:18 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: metoda MPP
In-Reply-To: <22BB3791163@nwcvt.vsb.cz> from "student Zhanel Abraham" at Feb
5, 96 03:57:02 pm
A. Zhanel napsal (mimo jine):
> Prikladam PRESNY pravopisne SPRAVNY preklad signatury pane Novotneho:
>
> > "So long, shrimp," Legolam said to Gimlet.
> > "Be seein' ya, creep," replied the dwarf.
> > "Lo!" exclaimed Arrowroot, rising from his knees.
> > "If he says that once more," said Gimlet, "I'll
> > croak him myself."
> > Bored of the Rings
>
> " Tak dlouho, garnate," rekl lamac lega Gimletovi.
> " Byt videt te, plizit se" odpovedel skritek.
> " Lo!" prohlasil sipkoren, vychazejic ze svych kolen.
> "Jestli to rekne este jednou," rekl Gimlet,"Budu kunkat jeho sam".
> Znudeny Prstenu.
> Abraham Zhanel
>
Vsechno spatne. Zpatky na stromy! Pratele, prosim vas,
pokud si nejste spravnosti sveho prekladu jisti,
konsultujte sve vysledky s odborniky a nebo alespon s odbornymi metodami.
(or next time I'll croak you myself :-)
Protoze se svym jednim jazykem (tim v puse) se za odbornika v zadnem
pripade nemohu povazovat, rad bych vas alespon seznamil s Cimrmanovou
metodou MPP, s niz hrave prelozite jakykoliv text.
Mimochodem, i kdyz nazory expertu na to, kolik jazyku Cimrman ovladal se
lisi o nekolik radu (nekteri se dokonce domnivaji, ze znudeny Cimrman si
ve volnych chvilich nektere jazyky sam vymyslel), jiste se shodneme na
tom, ze jich umel dost na to, abychom se od neho mohli ucit.
Metoda MPP (tj. "metoda prvniho pismene") je velice prosta a jak jiz
nazev napovida, spociva v tom, ze se jedno kazde cizi slovo nahradi
slovem domacim a to takovym, ktere zacina na stejne pismeno. Ve svetle
tohoto faktu je pak ihned zrejme, ze vyse uvedeny text neni z jakehosi
"Znudeneho Prstenu", alebrz z roztomile knizecky "Bezte od te ropuchy",
coz je soubor veselych vzpominek na detstvi presidenta Lincolna. Uvedena
pasaz pochazi z kapitoly 6, kde je maly Abraham doucovan hre na housle.
Tento, jak brzy uvidime se vsak vzepre svemu doucovateli i vyrobci
housli Gerendasovi a ... (ale nechme uz mluvit samotny text):
"Smyccem lehce, sire," lateri stary truhlar Gerendas.
"Blbec smyccem 'ychle cuka," rejpa tise doucovatel. ('ychle=rychle)
"Lzete!" Erudovany Abraham rozbiji falesne housle kladivem.
"I helemese, synek trha okovy malomestactvi," sipa Gerendas,
"i 'lasteneckou cestu hledat muze..." ('lasteneckou=vlasteneckou)
Myslim, ze tato ukazka je postacujici pro pochopeni metody MPP.
Pokud by nekdo potreboval dalsi inspiraci, mohu doporucit skvely
Cimrmanuv preklad Shakespearova "The Taming of the Shrew", ktery vysel
pod nazvem "Ty tchyne otyla, trhni si...". Mimochodem, neni vylouceno,
ze slavna Cimrmanova pohadka "Kasparkuv hrobecek" je volnym pokracovanim
tohoto prekladu.
Jiste jste take postrehli, ze vyhodou metody MPP je jeji obrovska
flexibilita. Z jednoho originalu se takto da "nasekat" nekolik diametralne
odlisnych prekladu. Kuprikladu hra "Romeo a Julie" byla prelozena celkem
patnactkrat. V nekterych versich nezahyne nikdo, v jinych jen Romeo ci jen
Julie a konecne v nekterych (jak je tomu u Shakespeara zvykem) zahynou oba.
Ctenar si pak muze vybrat podle sve otrlosti, ktery preklad zvoli.
Zaverem snad jen tolik, ze metoda MPP se s velkym uspechem pouziva ve
zpravodajske agenture JPP.
Na videnou v lepsich casech.
Honza Rehacek.
Date: Mon, 5 Feb 1996 21:37:20 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Cestina a cestina
At 09:11 PM 2/5/96 +0900, you wrote:
>At 04:34 PM 2/4/96 +0100, student Zhanel Abraham wrote:
>>Mi se zda slozitejsi cestina nez anglictina.
>
>Mi se take zda cestina pro nektere ucastniky konference prilis
>slozita a proto navrhuji prejit k te jednodussi anglictine.
>
>Anebo premerit oba (nebo i jine, dalsi) jazyky jednoduchomerem
>(simplicimetrem).
Zehr good, Ich habe jedlo-bedlo oil am tank!
Rosta
>
>M. Hubacek
>
>
Date: Mon, 5 Feb 1996 21:37:44 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Cestina x Anglictina jako Pascal x Basic
At 02:53 PM 2/5/96 -0500, you wrote:
>Hmm, uz se to zase riti do malicherna...
>Chvili to vypadalo, ze se konference vrati do starych koleji, kdyz par z
>vas poslalo velice vtipne a takrikajic osvezujici prispevky. Nicmene
>hasterivost studenta Zhanela a jeho neoblomna vytrvalost mi berou veskere
>iluze... Sice ho osobne neznam, ale jeho suverenita me napovida, ze je
>bud uzasne inteligentni a jen jeho kratkozrakost ho prezentuje v tom
>nezavidenihodnem svetle, v kterem ho vsichni zname, anebo je proste primitiv.
>V kazdem pripade vas prosim, Abrahame, prispivejte do konference POUZE
>prispevky o Jarovi. Me vubec nezajima, jak se v Trinci rekne "dve piva".
> S uctou, Marek Amler
Jen ho nechte, dejte mu moznost, klukovi - on se znemozni sam ;-))))
Rosta
Date: Mon, 5 Feb 1996 22:55:10 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Cimrman v Detroitu - Was: Re: metoda MPP
At 08:04 PM 2/5/96 -0500, you wrote:
>A. Zhanel napsal (mimo jine):
>> Prikladam PRESNY pravopisne SPRAVNY preklad signatury pane Novotneho:
>>
>> > "So long, shrimp," Legolam said to Gimlet.
>> > "Be seein' ya, creep," replied the dwarf.
>> > "Lo!" exclaimed Arrowroot, rising from his knees.
>> > "If he says that once more," said Gimlet, "I'll
>> > croak him myself."
>> > Bored of the Rings
Je s podivem, ze pan Zhanel je takovym odbornikem na anglictinu - jiste bude
tak laskav a prelozi doleuvedeny zaznam o Cimrmanove pobytu v Detroitu.
----------
Cimrman in Detroit!
Behem svych studii v Italii se JDC naucil tak dobre italsky, ze nebylo
nahodou, ze po svem prijezdu do Ameriky jeho cesta vedla prave do Detroitu,
kde se zacal ucit anglicky od svych italskych pratel, coz zpetne zpusobilo
zajimave prihody, ktere Mistr sam zaznamenal - zaznam musi byt hned z
prvnich dnu jeho pobytu v Americe, nebot italsky prizvuk je stale zretelny.
-----
"One day Ima gonna Detroit to bigga hotel. Inna morning, I go down to eat
breakfast. I tella the waitress I wanna two pissis toast. She bringa me only
one piss. I tella her I wanna two piss. She say go to the toilet. I say you
no unnerstand - I wanna two piss onna my plate! She say you better no piss
onna plate, you sonna ma bitch! I don't even know the lady and she call me
sonna ma bitch!?
Later I go out to eat at the bigga restaurant. The waitress bring me a spoon
and knife, but no fock. I tella her I wanna fock, she tells me everyone
wanna fock. I tella her you no unnerstand - I wanna fock on the table. She
say you better no fock on the table, you sonna ma bitch!!
So I go back to my room inna hotel and there is no shits onna my bed. I
calla manager and tella him I wanna shit. He tella me to go to the toilet. I
say you no unnerstand, I wanna shit onna my bed! He say you better not shit
onna bed, you sonna ma bitch!!
I go to the check-out and the man at the desk say: "Peace On You!". I say
piss on you too, you sonna ma bitch! I gonna back to Liptakov!"
------
Nastesti si to Mistr rozmyslel s tim kam chce vlastne jit - a mame i
nepotvrzene zpravy ze byl puvodnim autorem znameho New Yorkskeho sloganu:
"IiiiiwaaannnaagoootoooMiiiaaaammiiiii!"
--------------
Rosta
Date: Tue, 6 Feb 1996 07:55:00 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lumir Hanus'
Subject: Jazyky.
Sleduji zde bitvu o cestinu ci anglictinu. Nechci zde vycislovat,
jake bitvy a o co svadel Jara da Cimrman (je to nakonec dostatecne zname,
nac to opakovat), a tak jen muj skromny nazor:
Ucil jsem se celkem 8 jazyku. Dokonale bohuzel neznam ani rodny
jazyk - nakonec jazyky jsem se ucil proto, abych se jimi domluvil, nikoliv
abych je dovedl k dokonalosti. Nektere z jazyku, ktere jsem se ucil, dnes
nemam prilezitost pouzivat a tak bych se jimi mozna poradne nedomluvil -
coz by slo po kratkodobem opraseni. Co tim chci rici - neznaje dokonale
ani rodneho jazyka, nejsem schopen posoudit, zda jiny jazyk nezli cestina
(tu znam nejlepe, nikoliv vsak dokonale) je dokonalejsi ci primitivnejsi.
Se svou znalosti jazyku mohu zodpovedne tvrdit jen dve veci - vyjadrit se
v tech nejjemnejsich odstinech se clovek dokaze pouze v rodnem jazyce
a v zadnem jinem ( ci v jazycich, kterymi jedinec hovoril od ranneho
detstvi - v tom pripade to muze byt vice nezli jeden jazyk). Pokud chcete
neco o ceskem jazyce, tak nejdokonalejsi ze vsech jazyku je podle mych
znalosti cestina v chemickem nazvoslovi - kdyz vyslovim v cestine nazev
slouceniny, kazdy kdo zna ceske nazvoslovi dokaze napsat jeji vzorec. To
opravdu v anglictine neni jednoduche. Ovsem ten, kdo se narodil na rtech
s anglictinou by mi mohl rici tak dokonaly priklad z anglictiny.
Co jsem tim chtel vlastne rici - to je je diskuse a polemika je moc
prima. Ja mohu nesouhlasit s nazorem jineho a mohu tvrde odporovat. Ovsem
k tomu neni treba pouzivat vulgarismu, lze to rici zdvorile. Pokud ho
pouzijeme jako epiteta ve rceni, lze to.
No, je to jen soukromy nazor. Jen Jara da Cimrman mohl tvrdit:
"Co reknu, to sedi! Nerad bych sedel za to, co rikam."
Date: Mon, 6 Feb 1995 08:58:43 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Frantisek Bradac
Subject: Re: metoda MPP
>Myslim, ze tato ukazka je postacujici pro pochopeni metody MPP.
>Pokud by nekdo potreboval dalsi inspiraci, mohu doporucit skvely
>Cimrmanuv preklad Shakespearova "The Taming of the Shrew", ktery vysel
>pod nazvem "Ty tchyne otyla, trhni si...". Mimochodem, neni vylouceno,
>ze slavna Cimrmanova pohadka "Kasparkuv hrobecek" je volnym pokracovanim
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
>tohoto prekladu.
O tomto by se dalo s uspechem pochybovati, jelikoz po poslednim
badani jsem presvedcen, ze pokracovani tohoto romanu je surovy pohadkovy
horror "O trinacti tchynich".
S pozdravem "A
nejhorsi jsou trpaslici"
Franta
Frantisek Bradac
Production Engineering
Tampere University of Technology
P.O. Box 589
FIN-33101 TAMPERE
tel. +358 31 316 2783
fax. +358 31 316 2753
E-Mail: fbradac@kiila.me.tut.fi
bradac@psycho.fme.vutbr.cz
Date: Mon, 6 Feb 1995 09:40:19 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Frantisek Bradac
Subject: Re: metoda MPP
Pan Rehacek napsal:
>Myslim, ze tato ukazka je postacujici pro pochopeni metody MPP.
>Pokud by nekdo potreboval dalsi inspiraci, mohu doporucit skvely
>Cimrmanuv preklad Shakespearova "The Taming of the Shrew", ktery vysel
>pod nazvem "Ty tchyne otyla, trhni si...". Mimochodem, neni vylouceno,
>ze slavna Cimrmanova pohadka "Kasparkuv hrobecek" je volnym pokracovanim
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
>tohoto prekladu.
O tomto by se dalo s uspechem pochybovati, jelikoz po poslednim
badani jsem presvedcen, ze pokracovani tohoto romanu je surovy pohadkovy
horror "O trinacti tchynich".
S pozdravem "A
nejhorsi jsou trpaslici"
Franta
Frantisek Bradac
Production Engineering
Tampere University of Technology
P.O. Box 589
FIN-33101 TAMPERE
tel. +358 31 316 2783
fax. +358 31 316 2753
E-Mail: fbradac@kiila.me.tut.fi
bradac@psycho.fme.vutbr.cz
Date: Tue, 6 Feb 1996 10:29:54 GMT+60
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Trtik
Organization: CVUT Prague Czech Republic
Subject: Vyrazove prostredky
Dobry den vsem ,
dovolte abych se predstavil jmenuji se Pavel Trtik a studuji CVUT
Pred dvema mesici jsem se prihlasil do tet konference a od te doby
jsem ji pravidelne sledoval a se zajmem cetl prispevky tykajici se
naseho nedoceneneho genia.
Jak jsem mel moznost pozorovat ,velmi casto sklouzla konference k
zabomysim valkam , kterym myslim lze velmi uspesne predejit jednim
opatrenim. Internetova komunikace je sice fantasticka vec , ale co
zrejme nikdy nebude mozno "po dratu" prenaset , je to jakym zpusobem
mluvci svuj prispevek "prednesl". Mam tim na mysli zda-li , v projevu
uzil v te ci one vete ironie mile ci hrube ,jestli by pri nem lomil
rukama , jednoduse receno jakych mimojazykovych vyrazovych prostredku
pro umocneni sve argumentace pouzil. Velmi casto se mi pri cteni
prispevku stalo , ze jsem si mohl vykladat mnoha zpusoby ( to jest
napr. minen vazne versus minen ironicky ).
Z tohoto duvodu bych si dovolil navrhnout aby prispevatel doplnil
pred odstavec ( obzvlaste pred ten ,ve kterem s nekym polemizuje )
zdali to myslel jako zert , jako ironii ,nebo jestli to treba mysli
smrtelne vazne. Domnivam se ,ze by tento postup znacne vyjasnil
pristup prispevovatele a snad by se tim i omezil pocet prispevku ,
ktere se , dle meho nazoru, do teto konference vubec nehodi.
Dekuji za pozornost
Pavel Trtik
Cely tento prispevek je myslen vazne.
Date: Tue, 6 Feb 1996 14:00:19 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: vyrazove prostredky
Pavel Trtik napsal:
>.................................... Velmi casto se mi pri cteni
>prispevku stalo , ze jsem si (ho) mohl vykladat mnoha zpusoby ( to jest
>napr. minen vazne versus minen ironicky ).
> Z tohoto duvodu bych si dovolil navrhnout aby prispevatel doplnil
>pred odstavec ( obzvlaste pred ten ,ve kterem s nekym polemizuje )
> zdali to myslel jako zert , jako ironii ,nebo jestli to treba mysli
>smrtelne vazne. ...............................................
Neco by se s tim delat melo. Co takhle rozsirit mezinarodne pouzivane
symboly (tzv. "smileys") o nekolik dalsich nealfanumericych znaku, ktere
by se za timto ucelem daly pouzivat.
***********************************************************************
Nejprve strucna rekapitulace standardnich "smileys":
:-) "pozor, delam si legraci"
:-( "jsem zklaman, otraven"
;-) "co delate dnes vecer?"
:*) "pozor, jsem pod vlivem alkoholu"
:-0 "no nazdar!"
8-0 "nemohu verit svym ocim"
:-{} "pozor, pouzivam rtenku"
Tyto navrhuji rozsirit o nasledujici symboly:
!! "zvyseni hlasu"
?! "co na me rvete, vy paviane"
@ "vy byste potreboval zavinout" - vyjadruje udiv nad dusevni nezralosti
# "jdete s krizkem po funuse" - vase vysledky jsem jiz publikoval
$$ "to mi draze zaplatite"
% "jsem pro (cokoliv)"
& "to co rikate je zalovatelne"
* "nevhodne pro ctenare mladsi 18 let"
^ "nevhodne pro ctenare starsi 18 let"
+ "lomitko rukama"
++ "co to ten somar tara?"
~ "vstavej Matyldo" - osloveni zenske casti konference
| "smitec"
**********************************************************************
Do jake miry je vyse uvedena tabulka dilem Cimrmanovym je predmetem
vyzkumu. Stejne jako pan Trtik, si vsak Cimrman byl vedom, ze vsechno se
"po drate" prenaset neda. Toto pozorovani ucinil za sveho angazma v
cirkuse Humberto, pote co odmitl po napjatem lane prenaset zive slony.
Mimochodem, Cimrman se pozdeji vyjadril, ze by neprenasel ani mrtve slony.
*************************************************************************
Honza Rehacek * ~ % | :-)
Date: Wed, 7 Feb 1996 10:44:27 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Josef Cerny
Subject: Re: vyrazove prostredky
In-Reply-To: <199602061900.OAA04881@math21.skiles.gatech.edu>
On Tue, 6 Feb 1996, Jan Rehacek wrote:
> ***********************************************************************
>
> Nejprve strucna rekapitulace standardnich "smileys":
>
> :-) "pozor, delam si legraci"
>
> :-( "jsem zklaman, otraven"
>
> ;-) "co delate dnes vecer?"
>
> :*) "pozor, jsem pod vlivem alkoholu"
>
> :-0 "no nazdar!"
>
> 8-0 "nemohu verit svym ocim"
>
> :-{} "pozor, pouzivam rtenku"
>
> Tyto navrhuji rozsirit o nasledujici symboly:
>
> !! "zvyseni hlasu"
>
> ?! "co na me rvete, vy paviane"
>
> @ "vy byste potreboval zavinout" - vyjadruje udiv nad dusevni nezralosti
>
> # "jdete s krizkem po funuse" - vase vysledky jsem jiz publikoval
>
> $$ "to mi draze zaplatite"
>
> % "jsem pro (cokoliv)"
>
> & "to co rikate je zalovatelne"
>
> * "nevhodne pro ctenare mladsi 18 let"
>
> ^ "nevhodne pro ctenare starsi 18 let"
>
> + "lomitko rukama"
>
> ++ "co to ten somar tara?"
>
> ~ "vstavej Matyldo" - osloveni zenske casti konference
>
> | "smitec"
>
> **********************************************************************
A nebo taky:
[:-| "posloucham walkman a ty kecy aspon neslysim"
Peppa
----------------------------
Josef A. Cerny
e-mail: cerny@risc.upol.cz
Josef.Cerny@upol.cz
http://risc.upol.cz/~cerny
----------------------------
Date: Sun, 10 Dec 1995 10:48:02 CST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Gymnasium B.Nemcove"
Subject: jeste o cestine
Sleduji rozsahlou diskusi o anglictine a cestine. Hovori se o kulturnosti
jazyku, jejich vyjadrovacich moznostech, pravopisnych chybach.. Dosud se
nikdo nepozastavil nad tim, ze to, cim tady piseme neni "cyesytina" (psano
s hacky) ale cestina (psano bez hacku). Bylo by pro spoluucastniky
konference prijatelne, kdybych svuj prispevek napsany skutecne "cyesky"
(tj. s hacky) prilozil jako soubor v UU-kodovani?
Ivan Picek
Date: Wed, 7 Feb 1996 12:42:43 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: PETR MRAZEK
Organization: Technical University Zlin
Subject: Re: NEPRESNY a urcite pravopisne NESPRAVNY preklad
X-To: Karel Oliva
>
> karel oliva
>
Predpokladam, ze se jmenujete Karel Oliva. Proto si napred zamette
pred vlastnim prahem a teprve pak se zacnete ohanet prechodniky,
ktere stejne skoro nikdo nepouziva, a proto tito lide stejne
nepoznaji spravny tvar od chybneho.
Mimochodem, nejste Vy Mistrovym vrstevnikem? ;-)
(ze tak dobre ovladate tuto, patrne nejmrtvejsi, cast cestiny)
Budoucnost patri aluminiu, ale urcite ne PRECHODNIKUM!
Date: Wed, 7 Feb 1996 13:55:50 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: android@BBS.INFIMA.CZ
Subject: jeste o cestine
JD>Sleduji rozsahlou diskusi o anglictine a cestine. Hovori se o kulturnosti
JD>jazyku, jejich vyjadrovacich moznostech, pravopisnych chybach.. Dosud se
JD>nikdo nepozastavil nad tim, ze to, cim tady piseme neni "cyesytina" (psano
JD>s hacky) ale cestina (psano bez hacku). Bylo by pro spoluucastniky
JD>konference prijatelne, kdybych svuj prispevek napsany skutecne "cyesky"
JD>(tj. s hacky) prilozil jako soubor v UU-kodovani?
JD> Ivan Picek
Urcite ne.
Milon
Date: Wed, 7 Feb 1996 15:09:06 -0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Re: NEPRESNY a urcite pravopisne NESPRAVNY preklad
In-Reply-To: <2B66E65789A@ft1.zlin.vutbr.cz>
On Wed, 7 Feb 1996, PETR MRAZEK wrote:
> > karel oliva
> >
> Predpokladam, ze se jmenujete Karel Oliva. Proto si napred zamette
> pred vlastnim prahem a teprve pak se zacnete ohanet prechodniky,
> ktere stejne skoro nikdo nepouziva, a proto tito lide stejne
> nepoznaji spravny tvar od chybneho.
> Mimochodem, nejste Vy Mistrovym vrstevnikem? ;-)
> (ze tak dobre ovladate tuto, patrne nejmrtvejsi, cast cestiny)
>
> Budoucnost patri aluminiu, ale urcite ne PRECHODNIKUM!
>
Chudaku!
A jak se jmenujete Vy, to aby clovek hledal v hlavicce,
podpis pro jistotu chybi.
Mimochodem, nepotkal jste jeste nikdy knihu, na jejiz obalce
a/nebo hrbete je autor uveden s malymi inicialami?
bohumil chalupa
P.S. Pokud jde o prechodniky, tak ten, kdo je pouziva, by je mel
samozrejme pouzivat spravne, bez ohledu na to, kolik lidi
to pozna :-).
Date: Tue, 7 Feb 1995 16:17:09 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Frantisek Bradac
Subject: Lidi, lidi, lidi.....
Lidi co se s Vami stalo. Proc se porad hadate kvuli malickostem.
Myslim si, ze tato konference mela puvodne patrit vedeckemu vyzkumu a
badatelum v oboru JdC, nebo se snad mylim.
S pozdravem
"A nejhorsi jsou trpaslici"
Franta
Frantisek Bradac
Production Engineering
Tampere University of Technology
P.O. Box 589
FIN-33101 TAMPERE
tel. +358 31 316 2783
fax. +358 31 316 2753
E-Mail: fbradac@kiila.me.tut.fi
bradac@psycho.fme.vutbr.cz
Date: Wed, 7 Feb 1996 15:32:03 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Radek Hudecek V0958
Organization: Stavebni fakulta CVUT, Praha
Subject: jdu pryc
Cau feraci!
Uz se mi tato konference pomalu zajida a z Vasich prispevku se mi
chce zvracet. Prihlasuji se do konference Katedry dusevni hygieny UK,
abych se z toho vylecil. Tesim se na to uz od Nachoda, ze jo
Fristensky?
A pritom se ve Vyskove ztratily ctyri cepice, tri vlnene pletene a
jedna platena se stitkem.
Jen kdybych mohl prokouknout,
co tomu obrovi vyfouknout.
Erecz piklos nemeczy, hunyad sczepen kamosz.
Date: Thu, 8 Feb 1996 00:27:21 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: jeste o cestine
At 10:48 AM 12/10/95 CST, Gymnasium B.Nemcove wrote:
>Sleduji rozsahlou diskusi o anglictine a cestine.
Ja take.
>Hovori se o kulturnosti jazyku, jejich vyjadrovacich moznostech,
pravopisnych >chybach.. Dosud se nikdo nepozastavil nad tim, ze to, cim tady
piseme neni >"cyesytina" (psano s hacky) ale cestina (psano bez hacku).
Porad na tom nejsme tak zle, jako kdyz si predstavim na Internetu Vietnamce
s jejich prebujelou diakritikou nadiktovanou Francii. Proto by v cestine
chybejici diakriticka znamenka snad nemusela byt povazovana za gramaticke
chyby. Jestlize Vam tento nedostatek ASCII kodovani pripada jako prohresek
proti cestine, mel byste se spise obratit na Mistra Jana Husa, ktery pomoci
"nabodenicek" zjednodusil sprezky (ci po Vasem spryezyky) jeste pred
zavedenim pocitacu na ceska gymnas(z)ia. Mluvim (pisu) jenom za sebe, ale
myslim si, ze vetsina ceskych ucastniku vetsiny ceskych konferenci ma
natolik vyvinutou predstavivost, ze si chybejici diakriticka znamenka
domysli. Samozrejme, ze v nekterych pripadech se nabizeji cteni dvoj- i
viceznacna, napr. s jednim kamaradem z Prahy koncime vzajemne dopisovani
frazi "Mej(te) se dobre - treba i mydlem." Zalezi vsak na urovni pisatele,
aby se vyvaroval takovych formulaci, ktere v kritickych mistech nabizeji
dvojznacnou interpretaci, a soucasne na urovni ctenare, aby z celkoveho
kontextu pochopil, "co tim chtel basnik rici". Navic, kdybych Vas s Vasim
navrhem poslal podle Vasi cyestiny do ryiti, tak me skoro ani nemuzete
zalovat, ze? :-)))
>Bylo by pro spoluucastniky konference prijatelne, kdybych svuj prispevek
>napsany skutecne "cyesky" (tj. s hacky) prilozil jako soubor v UU-kodovani?
Zase budu mluvit (psat) zase jenom za sebe: Mozna prijatelne, ale asi
neunosne. Pokud svuj prispevek (pryispeyvek) poslete po V. M. Krameriovi,
muze to byt i cyesky. S ohledem na kapacitu meho disku, ktera mi neni
venovana Ministerstvem skolstvi CSR a vzhledem k hustote toku prispevku teto
konference se primlouvam za nehackovitou (a necarkovitou - na tento druh
diakritiky jste trochu zapomnel) cestinu namisto jakehokoliv kodovani. ...
Aniz bych timto chtel ovlivnovat ostatni ucastniky teto konference.
>
> Ivan Picek
P.S. Doufam jenom, ze na Gymnasiu Bozeny Nemcove cestinu studujete a ne ze
ucite. Zkuste si pred monitorem pocitace predstavit Jaru nebo Bozku.
S ceskym (ne cyeskym) pozdravem
Milan Hubacek, Japonsko
Date: Wed, 7 Feb 1996 18:34:54 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Roman Kacalek
Organization: Technical University Zlin
Subject: Re: NEPRESNY a urcite pravopisne NESPRAVNY preklad
> podpis pro jistotu chybi.
> Mimochodem, nepotkal jste jeste nikdy knihu, na jejiz obalce
> a/nebo hrbete je autor uveden s malymi inicialami?
>
> bohumil chalupa
>
To mi pripomina stupidni stanici NOVA a je zalibu mrsit jmena a nazvy
samymi malumi pismenky
Roman
Kacalek---------------------------------------------------------------------
Ing. Roman Kacalek Faculty of Technology
Department of Automatic Control Nam. T.G.Masaryka 275
tel/fax ++42 67 7211521 762 72 Zlin
r.kacalek@zlin.vutbr.cz Czech Republic
---------------------------------------------------------------------
Date: Wed, 7 Feb 1996 15:04:59 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: mala pismenka
Ing. Roman Kacalek napsal (cituji doslova):
>To mi pripomina stupidni stanici NOVA a je zalibu mrsit jmena a nazvy
>samymi malumi pismenky
> Roman
> Kacalek-------------------------------------------------------------
>Ing. Roman Kacalek Faculty of Technology
>Department of Automatic Control Nam. T.G.Masaryka 275
>tel/fax ++42 67 7211521 762 72 Zlin
>r.kacalek@zlin.vutbr.cz Czech Republic
>---------------------------------------------------------------------
Predevsim, diky za dalsi objevny prispevek, ze zivota naseho velikana.
(zvlast v tom telefonnim cisle jsem si skvele pocetl :-)
Ale vazne, nebudu zde presentovat muj osobni nazor na mala pismena,
protoze kazdy mame jiny vkus. Jen bych rad pripomnel jednu malou
episodu ze zivota Mistrova.
-----------------------------------------------------------------------
Pri sve vyprave na severni pol, Cimrman samozrejme zvazoval, jakym
zpusobem bude sve blizni informovat o vysledcich expedice. Bylo mu
jasne, ze v polarnich podminkach neudrzi husi brk v ruce a proto
konvencni psani dopisu nepripada v uvahu. Jara se nakonec rozhodl
poridit si malou tiskarnicku a dopisy tisknout. Z brambor si vyrezal
vsechna pismena ceske abecedy (mala i velka) a tato pribalil do sveho
batohu.
Bohuzel na zpatecni ceste zkrizil cestu vypravy hladovejici polarni
medved a tento, driv nez byl odehnan, stacil cast tiskarnicky sezrat.
A protoze mel opravdu ukrutny hlad (a navic to nebyl zadnej blbec)
vrhl se nejdriv na pismenka velka, ktera byla vyrezana z vetsich brambor.
Cimrmanovi po tomto incidentu nezbylo, nez pouzivat pouze pismenka mala.
Proto jsou take posledni dopisy expedice podepisovany
"jara cimrman, rakusak-uherak" (vzpominkou na salam se zrejme Cimrman
snazil ukonejsit svuj protestujici zaludek).
-----------------------------------------------------------------------
Honza Rehacek
ps. Pratele, toto je konference AMATERSKA a ani pri nejlepsi vuli nelze
ocekavat, ze prispevky budou na urovni klasickych textu. Mate-li
proto potrebu se odhlasit, klidne tak ucinte, ale prosim vas tise.
Neni snad nutne sem psat ty srdcervouci dopisy na rozloucenou typu:
"Ach Antonine, jiz nemohu snesti vyplody vaseho jazyka popleteneho a
proto se vrham ze skaly: Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa...."
Kdo ma ty slzy z klavesnice porad utirat :-)
Date: Thu, 8 Feb 1996 13:08:05 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Lycka
Subject: Re: jeste o cestine
* Bylo by pro spoluucastniky
* konference prijatelne, kdybych svuj prispevek napsany skutecne "cyesky"
* (tj. s hacky) prilozil jako soubor v UU-kodovani?
Pokud by ta nabodenicka byla opravdu naprosto nezbytne nutna, pak by
to snad prijatelne bylo. Ale uvazte, pro radu lidi muze predstavovat
precteni takoveho prispevku vetsi ci mensi komplikace (treba nebude
vedet, jak to rozkodovat, nebo, coz je muj pripad, kdyz vyrizuji
svou postu v nepocestenem UNIXu, musel bych prispevek dekodovat, pak
odskocit do DOSu s pocestenim, dekodovany prispevek pretahnout a pak
teprve v plne krase precist). Tedy znovu: vyjimecne ano, ale jinak
doporucuji v konferenci zustat u cestiny, resp. c~es~tiny, kde je
absence nabodenicek neunosna. Jina vec je soukrome dopisovani, kde
oba ucastnici vedi, ze partner pouziva postu v ceskem prostredi. Pak
pouzivani znaku s nabodenicky nic nebrani.
Miroslav Lycka.
Date: Fri, 9 Feb 1996 11:35:23 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Filip Laburda student K315
Organization: CVUT FEL Prague, Czech Republic
Subject: Re: jeste o cestine
> teprve v plne krase precist). Tedy znovu: vyjimecne ano, ale jinak
> doporucuji v konferenci zustat u cestiny, resp. c~es~tiny, kde je
> absence nabodenicek neunosna. Jina vec je soukrome dopisovani, kde
> oba ucastnici vedi, ze partner pouziva postu v ceskem prostredi. Pak
> pouzivani znaku s nabodenicky nic nebrani.
>
Cau lidi,
Tak jsem si myslel ze tohle je konference o Jarovi Cimrmanovi a ne o
tom jak spravne psat E-mailem.
Cozpak tahle konference nema zadneho sefa?
Tak sakra piste kazdej jak uzna za vhodny, kdyz se nekomu neco
nelibi, at si to vyridi s tim dotycnym mimo konferenci.
Kdo chce at to pise klidne sanskrtsky, oni ho vsichni sprdnou mimo
konferenci a poriste uz si da pozor a napise to v cestine, ne?
caues, jezevec
Filip Laburda alias
LLLL Dukelskych hrdinu 32
LL Praha 7 170 00
LL AAAA BBBBBBB EEEEEE tel. +422 875949
LL AA AA BB BB EE Czech republic
LL AAAAAA BBBBB EEEE EMAIL: Laburda@Feld.Cvut.Cz
LL LL AA AA BB BB EE
LLLLLLLLL AA AA BBBBBBB EEEEEE
"Mam cas ... ZAVOLEJ. Jsem cely nedockavy. Poplatek 2 Kc/impuls."
... a na zaver prislovi:
>> Chlub se baba strujem a krava dujem.
Date: Fri, 9 Feb 1996 14:29:41 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: PETR MRAZEK
Organization: Technical University Zlin
Subject: Podpis - omluva
X-To: Bohumil Chalupa
Vsem se omlouvam a sypu si na hlavu popilek z blizke teplarny za
absenci podpisu. Kdyz mi rvali ruce od klavesnice, spolehal jsem na
to, ze jej mam nadefinovan automaticky.
Je to od tematu teto konference, ale neodpustim si nekolik pripominek:
1. Podpis je relativni a nepodepsany mail je uplne neco jineho nez
nepodepsany snail mail. Existuji prostredky na to, abych se od
zitrka prihlasil do konference treba pod jmenem Rozz Humlicek.
2. Pirilis velky podpis mnohym take vadi. Nevim proc, aspon je
zretelny konec prispevku.
3. Nyni k tomu, CO jsem tim "vypadem" chtel rict (furt este si sypu
na hlavu ten popilek a omlouvam se vsem za to, ze jsem se nechal
vyprovokovat k reakci na pripitomele putky, ktere sem vubec
nepatri). Chtel jsem tedy jen rict, ze je pro mne mnohem
dulezitejsi dodrzovani malych a velkych pismen, nez nejake mrtve
prechodniky.
Pak kdosi napsal o titulnich stranach knih. Ale mail prece neni
kniha ani umelecke dilo (vetsinou). Kdo povazuje sve prispevky za
umelecka dila, hod po me paketem.
Klidek, uz pomalu koncim, ale neodpustim si jeste par postrehu.
Nejvtipnejsi reakce byla od samotneho kolegy Olivy. Za to mu patri
dik. A kdyby takovi byli vsichni bylo by zde veseleji, i kdyz by se
nahodou nepsalo o Mistrovi.
Timto oznamuji, ze veskere sve nasledujici osobni a nakladni utoky
presouvam do sfery soukromeho mailu.
pEtR mRaZeK (fesak, co?!)
... sou ty prechodniky dulezitejsi? (a rejpal, co?!)
P. S. Bolek Polivka by se jen utrpne pousmal a pravil by:
"Zase budou mit v tech frontach na co nadavat."
Date: Sun, 11 Feb 1996 17:11:08 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Konference o vodiku, 1906
F. Laburda napsal:
> Cau lidi,
> Tak jsem si myslel ze tohle je konference o Jarovi Cimrmanovi a ne o
> tom jak spravne psat E-mailem.
Omyl, pane kolego. Tato konference je pouze jednim z projektu byvale
StB s cilem rozestvat demokraticky smyslejici obcany CR v souvislosti
s blizicimi se volbami. Podobnost kryciho jmena "JDC-L" s inicialami
zneuznaneho ceskeho genia Jary Cimrmana je zcela nahodna :-)
Urcite jste si vsiml, ze az do ledna se tu nic moc nedelo - a ted tu
mame volebni rok 96 a vidite ten fofr. A to pockejte co bude v kvetnu.
> Cozpak tahle konference nema zadneho sefa?
Ma - ale neprejte si ho poznat :-)
>
> caues, jezevec
> Filip Laburda alias...
>
...tesi mne, ze alespon pouzivate Cimrmanuv oblibeny pozdrav "caues".
Za sveho pobytu v Kreibichove hudebni skole byl Cimrman (pro nedostatek
smyccu) donucen rozdelit vyucovani na dopoledni a odpoledni. Stavalo se
mu vsak, ze zaci si rozvrhy pletli a chodili v nespravnou dobu. Aby mohl
Jara tyto vytecniky lepe identifikovat, nakazal zakum, aby ti, co chodi
dopoledne intonovali "cau" o pul tonu nize (tedy "caues"), zatimco
"odpolednaci" museli pri vstupu do skoly zasveholit "cauis", tedy o pul
tonu vyse nez bezna norma. Tim vznikl mezi dopolednaky a odpolednaky rozdil
celeho tonu, ktery Cimrman svym absolutnim hudebnim sluchem okamzite
zaregistroval a nepatricne zaky ze skoly vykazal.
**************************************************************************
Ale ted vazne: nedavno jsem prochazel nasi knihovnou, kdyz tu mi zrak
padl na zazloutle desky s vybledlym, ale stale jeste citelnym napisem:
"Konference o vodiku, Horni Zabovresky, Unor 1906".
Protoze zdejsi knihovna mnoha ceskymi dily neoplyva, okamzite jsem po
nich skocil. Nebo rekneme radeji sahl, abych neprehanel hned ze zacatku.
Ukazalo se, ze zmineny dokument je tesnopisnym zaznamem vedeckeho
symposia o prednostech a nedostatcich ruznych modelu vodiku (tehdy
v roce 1906 se jeste nevedelo, ktery z nich je ten pravy). Protoze
jednim z ucastniku konference byl i cesky vynalezce J. Cimrman, dovolim
si Vas seznamit s prubehem jednani. Co privedlo Cimrmana na toto symposium
jsem bohuzel nezjistil. Matne si vzpominam na jakousi teorii profesora
Fiedlera z Vidne, podle ktere se Cimrman v teto dobe zabyval projektem
termonuklearniho kolotoce na Letne - to jsou vsak pouze jeho dohady.
Na druhe strane je vcelku jasne, ze vedec Cimrmanova formatu si tezko mohl
nechat uniknout jednu z prvnich konferenci, venovanou prave se rozvijejici
kvantove teorii vodikoveho atomu. Zde je tedy doslovny zaznam jednani:
{jmena delegatu uvadim bez akademickych titulu}
TUMA: Vodik
(trapna pausa)
SLAMA: To je vsechno?
ROZEHNAL: To jste nam o toho o vodiku moc nerekl.
PETERKA: Moje rec, kdyby to takhle delal kazdy, tak to muzeme konferenci
rovnou zabalit. Ja navrhuju, aby kazdy kdo nema o vodiku co rici
proste nic nerikal.
ROZEHNAL: To si ale odporujete, protoze jste prave promluvil a o vodiku
jste nam toho sam taky moc nerekl.
SLAMA: Tak to si ale pane Rozehnal nejdriv zamette pred vlastnim prahem
protoze tim co jste prave rekl, jste to pravidlo porusil take...
(rozpacite se zarazi)
BIDLO (mraci se): Souhlasim s kolegou Peterkou. Zacneme jednat.
ENGELS (pouha shoda jmen, nelekejte se): Z hlediska koncepce diametralne
positivni kritiky musim avisovati potencialni presenci globalni
desintegrace tohoto symposia.
KROUPA: Proboha dost! Kdo ma porad ty kecy poslouchat. To jste lidi uplne
pozbyli rozumu. Proc proboha neco placate kdyz nemate co rict.
SLAMA: No a ze vy si tu pusu otvirate zbytecne...
WAJDA (spatri Cimrmana): Lidicky, je tady Cimrman. Nechte promluvit Jaru!
CIMRMAN (nadechuje se a otevira usta):...
PETERKA (nadsene): Konecne se snad neco dozvime.
ROZEHNAL: To ano, ale za predpokladu, ze vy ztichnete.
PETERKA: Ja budu tise jenom kdyz vy budete taky tise.
KROUPA: Kolegove, prosim vas, uvedomte si, ze tato konference je archivovana.
PETERKA: Ja se za to co rikam nestydim.
ROZEHNAL: Ale mel byste. O vodiku jsem toho od vas zatim moc neslysel.
CIMRMAN (vydechuje)
SLAMA: Vazeni, jestli to takhle pujde dal, budu muset protestne odejit.
VALEK: Pratele, tak uz dost! A od teto chvile uz jenom o vodiku.
ROZEHNAL: Ano spravne, uz jenom o vodiku.
WAJDA: Zcela souhlasim, uz me z toho zacinala bolet hlava.
BIDLO: Tak tak, konecne nejaky rozumny hlas.
PETERKA: Jezismarja, tak prestante uz konecne zvanit.
WAJDA: Kdo zvani? To akorat vy zvanite?
PETERKA: Ja? Podivejte se na sebe. Vy ste mel mlcet predevsim.
WAJDA: My uz bysme byli byvali zmlkli, ale to vy furt rejpate!
PETERKA: Ja nerejpam, jenom uz bych taky rad slysel neco vo vodiku.
ENGELS: Rika se "o vodiku", pane kolego. Laskave se naucte 6. pad.
BIDLO: Co sem tahate gramatiku clovece.
ENGELS: Ja pouze reaguji vecne na fakticky nedostatek v projevu pana Peterky.
BIDLO: Ja nejsem na vasi gramatiku zvedavej.
ROZEHNAL: Ja taky ne. Hydrogen! Hydrogen!!
WAJDA: Co to proboha zase melete. Mluvte na me cesky, jo.
ROZEHNAL: Co sem lezete, kdyz neznate latinu, vy primitive.
BIDLO: Ticho tam, vy dva.
ENGELS: Vazeny pane kolego, pokud se chceme o necem bavit, tak musi byt
stanovena forma diskuse a take jakasi jeji pravidla.
SLAMA: Pratele, je mi lito, ale ja odchazim. (prodira se ke dverim)
BIDLO: Me vase pravidla vubec nezajimaj! At si kazdy mluvi jak mu zobak
narost, hlavne dys to bude vo vodiku. Pravidla nejsou treba!
ENGELS: Dobra, stahuji tedy svou poznamku zpatky a durazne pritomne
nabadam, aby se venovali tematu konference a nezatahovali nas do
nejakych odtazitych rozhovoru, ktere toho maji s vodikovym atomem
pouze pramalo spolecneho. Jinymi slovy, pokud se budeme stale
jenom nabadat k tomu, aby se zacalo neco skutecne resit...
TUMA (vstrikuje si nejaky sajrajt do zil): Ja se na to muzu vyprdnout.
KROUPA (pres Tumu): Ucpete uz nekdo Engelsovi hubu.
WAJDA (vyndava z tasky hrudku tvarohu a snazi se ji nacpat Engelsovi do ust)
VALEK (karave ke Kroupovi): No tak, pane Kroupo, co jsme si rekli.
KROUPA: No ne, tak kdyz mame nejaky pravidla tak je budeme respektovat
budto vsichni a nebo nikdo.
WAJDA: Pani zlaty, tak prave jsme si snad rekli, ze nebudou zadny pravidla.
SLAMA (vola ode dveri): Tak ja uz jduuu...(vycka minutu a pak odejde)
KROUPA: No tak ted jsem z toho ale uplne jelen. To se jako muze pindat?
ROZEHNAL (vrha po Kroupovi hnevivy pohled).
KROUPA (zasazen pohledem vypadava z okna): A pozdravujte vsechny domaaa...!
TUMA (v extasi): Sprndlicky, pentlicky, sprundlicky, brmblicky...
VALEK: Klid, zachovejte klid...
CEPERKA (jeste zadychan): Cau lidi, omluvte me, prosim vas, ja se trochu
opozdil - ale nema tohleto byt konference o vodiku?
BIDLO: No tak na tebe my tady zrovna cekame, Ciperko.
VALEK (otira si pot z cela): Panove, vim ze je to ponekud od tematu, ale
toto setkani melo byt puvodne venovano vodikovemu atomu.
TUMA (objima kolemstojici a liba je): spachtlicky, fanglicky, tresnicky...
CEPERKA: Co mi slapete po kurim oku, vy slone!
WAJDA: Jo, a me laskave nedejchejte na brejle.
PETERKA (vyndava si svacinu a otevira kapesni nuz): Alespon se najim.
BIDLO (rozevira kapesni nuz, svacinu vsak ponechava v tasce)
...
(na tomto miste zaznam konci a dalsi stranky jsou kymsi brutalne vyrvany)
*************************************************************************
Tak, ale ted vazne vazne. A nebo radeji ne...
Honza Rehacek.
Date: Wed, 14 Feb 1996 15:00:37 MET-1MEST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Putik
Subject: Re: Konference o vodiku, 1906
Preji vsem pekne odpoledne,tem co zrovna obedvaji dobre zazivani
Chtel bych tu verejne zacit chrlit chvalu na kolegu Rehacka,jenz me
svym prispevkem dokonale pobavil.Rekl bych,ze toto bylo opravdu pro-
fesionalne zpracovane tema stavu konference JdC-L,fakt dost dobry.
Ale chtel bych podat nekolik namitek k obsahu.Chybi totiz zminka,
ze Konference o vodiku, 1906 v H.Zabovrescich se konala jako
doprovodna akce pri svetove seslosti chemiku a fyziku v Brne.
Ucastnil se tez zak prof.Bohra,ktery mel prave Konferenci o vodiku
moderovat (a zrejme i vnutit vedecke spolecnosti Bohruv model atomu
vodiku ). Prave tato navsteva primela Cimrmana k tomu,aby konferenci
navstivil,nebot tato predstava protirecila jeho teorii o zapornych
atomovych jadrech.
Je mozne,ze zak prof.Bohra vystupoval pod pseudonymem (udajne se
zrejme jmenoval Maxmilian Honig (cti s prehlasovanym o)),ale o tom
mi neni nic znamo a rad bych se zeptal kolegy Rehacka,zda o nem neni
zminka v dochovanych pisemnostech.Ovsem vytrzenim dalsich stranek
zaznamu diskuse zrejme prisla spolecnost o unikatni vedeckou debatu.
S pozdravem
Jiri Putik
P.S.: Co v Tanvaldu zavrhovano, bude v Praze aplaudovano !!!
Date: Wed, 14 Feb 1996 15:09:23 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Filip
Organization: SPSSE Liberec
Subject: dotaz
Vazeni pratele,
rad bych se Vas zeptal, kdy se bude konat dalsi konference o vodiku.
Rad bych se ji zucastnil.
S pozdravem
Petr Filip
SPSSE Liberec
Date: Wed, 14 Feb 1996 16:04:57 MET-1MEST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Putik
Subject: ...jeste o vodiku
Preji vsem pekne odpoledne,tem co zrovna obedvaji dobre zazivani
Chtel bych tu verejne zacit chrlit chvalu na kolegu Rehacka,jenz me
svym prispevkem dokonale pobavil.Rekl bych,ze toto bylo opravdu pro-
fesionalne zpracovane tema stavu konference JdC-L,fakt dost dobry.
Ale chtel bych podat nekolik namitek k obsahu.Chybi totiz zminka,
ze Konference o vodiku, 1906 v H.Zabovrescich se konala jako
doprovodna akce pri svetove seslosti chemiku a fyziku v Brne.
Ucastnil se tez zak prof.Bohra,ktery mel prave Konferenci o vodiku
moderovat (a zrejme i vnutit vedecke spolecnosti Bohruv model atomu
vodiku ). Prave tato navsteva primela Cimrmana k tomu,aby konferenci
navstivil,nebot tato predstava protirecila jeho teorii o zapornych
atomovych jadrech.
Je mozne,ze zak prof.Bohra vystupoval pod pseudonymem (udajne se
zrejme jmenoval Maxmilian Honig (cti s prehlasovanym o)),ale o tom
mi neni nic znamo a rad bych se zeptal kolegy Rehacka,zda o nem neni
zminka v dochovanych pisemnostech.Ovsem vytrzenim dalsich stranek
zaznamu diskuse zrejme prisla spolecnost o unikatni vedeckou debatu.
S pozdravem
Jiri Putik
P.S.: Co v Tanvaldu zavrhovano, bude v Praze aplaudovano !!!
*****************************
* Jiri Putik - sing. *
* For friends : P e e n *
* *
* xputik@hwlab.felk.cvut.cz *
*****************************
Date: Wed, 14 Feb 1996 13:55:29 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: ...jeste o vodiku
In-Reply-To: <1C8B96422AB@hwlab.felk.cvut.cz> from "Jiri Putik" at Feb 14,
96 04:04:57 pm
Jiri Putik napsal:
>
> Ale chtel bych podat nekolik namitek k obsahu.Chybi totiz zminka,
> ze Konference o vodiku, 1906 v H.Zabovrescich se konala jako
> doprovodna akce pri svetove seslosti chemiku a fyziku v Brne.
> Ucastnil se tez zak prof.Bohra,ktery mel prave Konferenci o vodiku
> moderovat (a zrejme i vnutit vedecke spolecnosti Bohruv model atomu
> vodiku ). Prave tato navsteva primela Cimrmana k tomu,aby konferenci
> navstivil,nebot tato predstava protirecila jeho teorii o zapornych
> atomovych jadrech.
> Je mozne,ze zak prof.Bohra vystupoval pod pseudonymem (udajne se
> zrejme jmenoval Maxmilian Honig (cti s prehlasovanym o)),ale o tom
> mi neni nic znamo a rad bych se zeptal kolegy Rehacka,zda o nem neni
> zminka v dochovanych pisemnostech.Ovsem vytrzenim dalsich stranek
> zaznamu diskuse zrejme prisla spolecnost o unikatni vedeckou debatu.
>
> S pozdravem
> Jiri Putik
>
Bohuzel, zadne dalsi stranky jsem neobjevil. Pro jistotu jsem se jeste
zeptal knihovni uklizecky, jestli nenasla nejake stranky zapadle za regaly,
ale taky nic. Jedine co jsem objevil, byla kniha universitniho profesora
Karla Peterky (jednoho z ucastniku konference) "Kyseliny a jejich vliv
na detskou pokozku". V predmluve teto knihy prof. Peterka vzpomina na sve
mladi a jeden odstavec venuje take neslavne konferenci o vodiku:
"Takovy masakr nepamatuju. Mnozi vehlasni vedci opousteli konferenci na
nositkach a profesora Valka z Karlovy University jsem po konferenci vubec
nemohl poznat. Nejpozoruhodnejsi vsak bylo, ze vynalezce Cimrman, ktery
mel na konferenci prednest zasadni prispevek, mel trznou ranu nad obocim
jiz PRED zahajenim konference. To si nedovedu vysvetlit."
Ve svetle teto vzpominky je tedy pravdepodobne, ze Cimrman prodiskutoval
svou teorii s Bohrovym zakem jiz pred konferenci.
S pozdravem
Honza Rehacek.
ps. Konference o vodiku se ve svete poradaji v podstate kazdy rok.
Naposledy to bylo "Ringberg Symposium: Hydrogen on Surfaces".
(see "http://www.rzg.mpg.de/mpq/firstcircular.html")
Sance, ze byste na nich zastihli Jaru je vsak miziva.
Bylo by mu dnes 104-139 let.
Date: Wed, 14 Feb 1996 21:21:22 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: ...jeste o vodiku
Kolegove !
Dle mych poslednich vyzkumu, se v roce 1906 v D. (dolnich)
Zabovrescich konala take truckonference o Kysliku. Cimrman prisel s
natrzenym obocim, nebot na konferenci o Kysliku prohlasil, ze
kysliku ma uz plne zuby. Nebyla to vsak tak docela pravda, nebot z
otisku Cimrmanova chrupu na levem usnim boltci hosytinskeho Nekudy
jasne vidime, ze Cimrman mel vsechny zuby v poradku. Dalsi dukaz o
prubehu konference o Kysliku nam dava mistni bulvarni platek, na nejz
si Cimrman omylem sedl, a zanechal na nem zretelny blativy otisk boty
c 43.
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
Date: Fri, 16 Feb 1996 12:32:36 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Vrba
Subject: Re: vyrazove prostredky
In article you write:
>From: cerny%RISC.UPOL.CZ@earn.cvut.cz (Josef Cerny)
>Subject: Re: vyrazove prostredky
>Date: 7 Feb 1996 10:49:16 +0100
>On Tue, 6 Feb 1996, Jan Rehacek wrote:
>> ***********************************************************************
>>
>> Nejprve strucna rekapitulace standardnich "smileys":
>>
>> :-) "pozor, delam si legraci"
>>
>> :-( "jsem zklaman, otraven"
>>
>> ;-) "co delate dnes vecer?"
>>
>> :*) "pozor, jsem pod vlivem alkoholu"
>>
>> :-0 "no nazdar!"
>>
>> 8-0 "nemohu verit svym ocim"
>>
>> :-{} "pozor, pouzivam rtenku"
>>
>> Tyto navrhuji rozsirit o nasledujici symboly:
>>
>> !! "zvyseni hlasu"
>>
>> ?! "co na me rvete, vy paviane"
>>
>> @ "vy byste potreboval zavinout" - vyjadruje udiv nad dusevni nezralosti
>>
>> # "jdete s krizkem po funuse" - vase vysledky jsem jiz publikoval
>>
>> $$ "to mi draze zaplatite"
>>
>> % "jsem pro (cokoliv)"
>>
>> & "to co rikate je zalovatelne"
>>
>> * "nevhodne pro ctenare mladsi 18 let"
>>
>> ^ "nevhodne pro ctenare starsi 18 let"
>>
>> + "lomitko rukama"
>>
>> ++ "co to ten somar tara?"
>>
>> ~ "vstavej Matyldo" - osloveni zenske casti konference
>>
>> | "smitec"
>>
>> **********************************************************************
>A nebo taky:
>[:-| "posloucham walkman a ty kecy aspon neslysim"
A co takhle nahradit psanou rec nejruznejsimi xichtiky :-) uplne!. Vite jak
by se Internetu ulevilo!.
P.S.:Ja sem tady novej, tak na me budte hodny.
Martin "Vrbean"
Date: Mon, 19 Feb 1996 15:59:11 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Kosan
Organization: University of South Bohemia
Subject: Re: vyrazove prostredky (fwd)
---------- Forwarded message ----------
Date: 16 FEB 1996 13:37:42 +0100
From: Martin Vrba
Newgroups: cz.soc.cimrman
Subject: Re: vyrazove prostredky
In article you write:
>From: cerny%RISC.UPOL.CZ@earn.cvut.cz (Josef Cerny)
>Subject: Re: vyrazove prostredky
>Date: 7 Feb 1996 10:49:16 +0100
>On Tue, 6 Feb 1996, Jan Rehacek wrote:
>> ***********************************************************************
>>
>> Nejprve strucna rekapitulace standardnich "smileys":
>>
>> :-) "pozor, delam si legraci"
>>
>> :-( "jsem zklaman, otraven"
>>
>> ;-) "co delate dnes vecer?"
>>
>> :*) "pozor, jsem pod vlivem alkoholu"
>>
>> :-0 "no nazdar!"
>>
>> 8-0 "nemohu verit svym ocim"
>>
>> :-{} "pozor, pouzivam rtenku"
>>
>> Tyto navrhuji rozsirit o nasledujici symboly:
>>
>> !! "zvyseni hlasu"
>>
>> ?! "co na me rvete, vy paviane"
>>
>> @ "vy byste potreboval zavinout" - vyjadruje udiv nad dusevni nezralosti
>>
>> # "jdete s krizkem po funuse" - vase vysledky jsem jiz publikoval
>>
>> $$ "to mi draze zaplatite"
>>
>> % "jsem pro (cokoliv)"
>>
>> & "to co rikate je zalovatelne"
>>
>> * "nevhodne pro ctenare mladsi 18 let"
>>
>> ^ "nevhodne pro ctenare starsi 18 let"
>>
>> + "lomitko rukama"
>>
>> ++ "co to ten somar tara?"
>>
>> ~ "vstavej Matyldo" - osloveni zenske casti konference
>>
>> | "smitec"
>>
>> **********************************************************************
>A nebo taky:
>[:-| "posloucham walkman a ty kecy aspon neslysim"
A co takhle nahradit psanou rec nejruznejsimi xichtiky :-) uplne!. Vite jak
by se Internetu ulevilo!.
P.S.:Ja sem tady novej, tak na me budte hodny.
Martin "Vrbean"
Chapu vas nazor na preplnene linky internetu a take smysl pro kratke a
vystizne podani informace. No ale i presto si myslim, ze preci jenom pri
tolika ruznych vyrazech v nasem bohatem jazyce by se zpravy podavane ve
forme "xichtiku" staly trosicku neprehlene. Ale napad je to dobry.
Petr "Kosik"
P.S. Ja jsem tady taky novy..
P.P.S. Kdyby se vam zdalo, ze moje jmeno uvedene v e-mailove adrese je
trochu jine, tak je to proto, protoze na stredni skole nemam mnoho
moznosti, jak se dostat k internetu a proto pouzivam kamaradovu adresu.
Dekuji za pochopeni a utajeni.
Date: Tue, 20 Feb 1996 18:27:08 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: VRT
Vazeni kolegove,
chtel bych vas seznamit s nekolika dodatecnymi fakty tykajicimi se
Cimrmanovy polarni expedice a jeho zapomenuteho romanu z hornickeho
prostredi "VRT". Protoze vpodstate navazuji na svuj nekdejsi prispevek
o "malych pismenkach", dovolte mi nejprve pripomenout jiz recene:
-----------------------------------------------------------------------
> Pri sve vyprave na severni pol, Cimrman samozrejme zvazoval, jakym
> zpusobem bude sve blizni informovat o vysledcich expedice. Bylo mu
> jasne, ze v polarnich podminkach neudrzi husi brk v ruce a proto
> konvencni psani dopisu nepripada v uvahu. Jara se nakonec rozhodl
> poridit si malou tiskarnicku a dopisy tisknout. Z brambor si vyrezal
> vsechna pismena ceske abecedy (mala i velka) a tato pribalil do batohu.
> Bohuzel na zpatecni ceste zkrizil cestu vypravy hladovejici polarni
> medved a tento, driv nez byl odehnan, stacil cast tiskarnicky sezrat.
> A protoze mel opravdu ukrutny hlad (a navic to nebyl zadnej blbec)
> vrhl se nejdriv na pismenka velka, ktera byla vyrezana z vetsich brambor.
> Cimrmanovi po tomto incidentu nezbylo, nez pouzivat pouze pismenka mala.
> Proto jsou take posledni dopisy expedice podepisovany
> "jara cimrman, rakusak-uherak" (vzpominkou na salam se zrejme Cimrman
> snazil ukonejsit svuj protestujici zaludek).
-----------------------------------------------------------------------
Dalsim studiem dobovych materialu se ukazalo, ze situace byla o neco horsi
nez by se mohlo z uvedeneho zdat. Medved totiz krome velkych pismenek
sezral i vetsinu zasob expedice, a na vyzkumniky tak brzy dolehl hlad.
Po dvou dnech hladoveni v mrazivych podminkach zacalo clenum expedice
krucet v zaludku tak silne, ze si museli brat vatu do usi, aby se pres
ten ramus vubec slyseli. Za techto okolnosti prisli za Cimrmanem, aby
obetoval zbytek bramborove tiskarnicky svetstejsim ucelum. Tlacen ke zdi
buracejicimi zaludky svych spolubadatelu (ktere mimochodem plasilo
vsechnu pripadne pozivatelnou faunu) Cimrman se alespon snazil docilit
toho, aby uvarili pouze samohlasky, ktere povazoval za podradne.
(viz J. Cimrman: Nova mluvnice jazyka ceskeho, str. 34:
"Souhlasky jsou v jazyce pravym nosicem obsahu. Samohlasky an sich zadny
obsah nenesou a slouzi pouze k tomu, aby se souhlasky lepe vyslovovaly.")
Tomu se vzeprel uzenar Masny, ktery se dozadoval minimalne vsech souhlasek.
Zbyli clenove expedice byli tak nejak mezi a Cimrman proto sahl k hlasovani,
zda sezrat souhlasky a nebo samohlasky. Vysledek hlasovani byl prekvapive
4:3 ve prospech pozreni samohlasek a Cimrman tak mohl i nadale pokracovat
v zaznamenavani svych vedeckych pozorovani. Dokonce si mezi sneznymi bouremi
nalezl par chvil, ve kterych napsal svuj zatim nejkratsi roman "VRT".
Je ironii historie, ze stacilo malo a tento roman by nikdy nebyl napsan.
Rozhodujici 4 hlas dal totiz souhlaskam kustod vypravy Frantisek Doubrava,
ktery jiz od zakladni skoly souhlasky od samohlasek nerozeznaval a kdyz
doslo k osudnemu hlasovani, hlasoval pro sezrani samohlasek, ktere mylne
povazoval za souhlasky. Na kazdy pad samohlaskova bramboracka alespon
docasne zmirnila nepokoje v muzstvu a Cimrman vyuzil tohoto obdobi k
napsani vyse zmineneho romanu.
Bez samohlasek byla sice Cimrmanova povestna cestina o neco chudsi, o to
dramatictejsi vsak byla hlavni zapletka. Posudme sami, kratkou ukazkou
z 9. kapitoly, ve ktere uhlobaron Sprt prcha pred rozzurenymi horniky a
ukryva se v polorozborene tvrzi nekde na Ceskomoravske vrchovine.
{pro pohodli ctenare pouzivam i velka pismenka, prestoze v Cimrmanove
originale jsou z vyse uvedenych duvodu pouzita pouze pismenka mala}
--------------------------------------------------------------------------
*** VRT ***
Pln skvrn z mlh, vlk vtrhl v tvrz "Krch" skrz strz^. Plz^ prchl,
mlz^ zdrhl, plch frnkl skrz vrch. Vlk strhl smrk z vrb. Hrb drhl.
S^prt z Brd mrkl: "Zblbls? Skrc^ hrb!" Smrk z vrb mrskl v krb.
Vlk scvrnkl trn z prs v krb. S^prt s^krtl. Vlk zhltl trn.
Vlk krkl. S^prt ztvrdl: "Trp! Strc^ brk v krk."
Prst trhl. Vlk vrhl. Krk vchrstl hlt v prst^. Vlk, pln vln, prchl.
S^prt, hrd, vrtl srp v drn z chrp. Srp smrskl drn v drt^.
S^prt vrhl v krb hrst chrp. Chrt vtrhl v tvrz. Mrzl.
S^prt sprdl krb: "Drz^ drn!" Krb vrzl: "Strc^ drn v smrk!".
S^prt s^krtl "Srs^, srs^". Chrt prskl: "Prsk! Prsk!"
Pln sprch drn zvlhl. S^prt trkl:"Strc^ prsk v krk". Chrt vsrkl prsk v krk.
S^prt strhl srst, s^krtl. Chrt drkl, zvrhl krb.
Krb zmlkl. Chrt zvrtl smrk; frnkl.
Dr. S^prt z Brd zmrzl. Blb.
--------------------------------------------------------------------------
Je prekvapujici, ze na rozdil od vetsiny Cimrmanovych del, tento roman
zaznamenal temer okamzity uspech. To si vysvetluji tim, ze jako autor byl
pod romanem podepsan "cmrmn", takze nakladatele pravdepodobne netusili,
ktera bije. Zahy po svem publikovani se "VRT" dockal i prekladu do mnoha
svetovych jazyku, mimo jine take do cestiny. Dovolte mi proto ocitovat tez
preklad vyse uvedeneho uryvku do jazyka ceskeho:
---------------------------------------------------------------------------
*** DIRA V ZEMI ***
Ojineny vlk vpadl do tvrze "Krch" po unavne ceste strzi. Jeho vpad vyplasil
vsechna zviratka v tvrzi. Neni divu, na nadvori stala vrba o kterou se
opiral porazeny smrk a vlk pri svem vpadu tento smrk strhl na zem svym
hrbem. Sprt, ktery vse pozoroval z okna vlkovi doporucil, aby svuj hrb
priste skrcil. Shozeny smrk pak vhodil do krbu, jelikoz uz mu zacinala
byt v tvrzi zima. Vlkovi byla zima taky a proto prihodil par trnu, ktere
mu uvizly v kozichu. Nez vsak Sprt stacil skrtnout, vlk dostal hlad a trny
sezral. Sprt si toho puvodne nevsiml a marne se snazil podpalit mokry smrk.
Vtom vlk krknul. Sprtovi bylo razem vse jasne. Donutil vlka trny
vyvrhnout - bylo vsak jiz pozde. Trny uz byly take mokre. Vlkovi se cela
akce prestala libit a proto vzal radeji roha.
Hrdy Sprt vsak nezdrhl, prestoze uz mu taky byla kosa. Vsiml si, ze na
nadvori je drn suchych chrp a srpem z nich nadelal drt'. Mezitim vtrhl do
tvrze zabehnuty chrt. Pruvan zpusobil, ze Sprt nemohl udrzet drn v krbu.
Sprt uz zacinal blbnout z hladu a zacal o cele zalezitosti diskutovat s
krbem. Kdyz uz se mu podarilo drn zaklinit do smrku, nachlazeny chrt prskl
a drn zvlhl. Rozezleny Sprt do chrta trkl a donutil ho vsrknout jeho prsky
zpatky. V te chvili vsak Sprta napadlo pouzit na podpal chrtovu srst. To
chrt samozrejme nevydrzel a vypalil pryc. Pri tom drkl do krbu i do smrku,
takze po nem zustala naprosta spoust.
Osamoceny uprostred tohoto dila zkazy, dr. Sprt podlehl malomyslnosti
a sesul se do kouta, kde posleze zmrzl. Jeho IQ bylo zjevne nevalne hodnoty.
----------------------------------------------------------------------------
Zaverem snad jen poznamku profesora Fiedlera. Tento vidensky rejpal, si
povsiml, ze krome vsech samohlasek chybi v romanu take "g", "q" a "x",
a z toho unahlene dovozuje, ze Cimrman tato pismenka pred kolegy ukryl a
v noci je pak pri psani romanu tajne chroupal.
Pratele - to povazuji za drzost! Ano, Cimrman byl sice drobny skudlil,
jsem vsak presvedcen, ze v danych podminkach by pismenka radeji nechal
shnit, nez aby je potajmu konzumoval.
*************************************************************************
zdravi Honza Rehacek.
Date: Wed, 21 Feb 1996 11:15:57 MET-1MEST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Putik
Subject: Re: VRT
Zdravim vsechny !
V souvislosti s polarni katastrofou,znamenajici znacne posuvy v
ceskem jazyce,bych rad upozornil na nekolik malickosti.
Polozme si zakladni otazku : Co vlastne vime ? Byly snezeny ves-
kere samohlasky.Z tohoto plyne,ze mnoha slova mohou nabyt vice vyz-
namu ! Napr.: slovo brk.Rekneme si - husi brk.Ale pozor,pridavanim
samohlasek tvorime brak,brek,barak,abraka (dbr - dabra),obrok apod.
Tedy zrejme bude existovat i vice prekladu do cestiny a jen velice
tezko rozezname puvodni Cimrmanuv umysl.A potom - je velice pravde-
podobne,ze v ramci zasyceni vypravy byly obetovany i hacky a carky,
neb vime ,ze Cimrman rad pouzival zapadnich jazyku,ktere hacky a
carky nad pismeny nepouzivaji.To ovsem meni zcela situaci a neni
vylouceno,ze objevena hra 'VRT' neni vlastne nic jineho,nez dlouho
hledany a nedokonceny roman z uzenarskeho prostredi ' VUR^T ',na
coz by poukazovala ucast reznika ve vyprave,tedy v Cimrmanove bez-
prostredni blizkosti.(Cela situace neni ojedinela - viz. omyl pri
uprave hry ' Pretrzene nite ',kdy diky Cimrmanove ryme a nemo-
houcnosti psat bylo toto zaznamenano a pozdeji reprodukovano jako
' Pretrzene dite ',coz je ovsem neco diametralne odlisneho.)
Co se tyce pismenek q,g a x ,tak zastavam stejny nazor jako kolega
Rehacek.Cimrman by se rozhodne nechoval tak,aby se o nem mohlo kdyko-
liv prohlasit neco tak ponizujiciho,jako ujidani ze spolecnych zasob.
Navic to vylucuji i Cimrmanovy jazykove zkratky,kterych s oblibou po-
uzival a v nichz hralo q i x vyznamnou ulohu ( viz. q^ten (kveten),
q^tak,qrlacka,x^andy,x^eft aj. )
S pozdravem Jiri Putik
Date: Wed, 21 Feb 1996 23:00:24 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: VRT
At 06:27 PM 2/20/96 -0500, Jan Rehacek wrote:
>Vazeni kolegove,
... etc.
Dekuji kolegovi Rehackovi za podnetny prispevek v teto konferenci, radici se
k tem nejlepsim.
Nas tym se rovnez podilel na objasneni Jarovy pritomnosti na severu nasi
zemekoule a bohuzel nam nezbyva, nez nalezy kolegy Rehacka jednoznacne
potvdit. Presto se nam podarilo nalezt nektera fakta, ktera nalezy kolegoy
Rehackem vetsinou rozvinou, ale nekdy i zavinou.
----------------------------------------------------------------------------
-------
Pred zahajenim vypravy se Jara nabidl, ze jeji kroky bude dokumentovat
psanim kroniky ve vsech jemu znamych jazycich. Vedle z brambor vyrezanych
alfanumerickych znaku (ta numera potreboval pro datovani, zaznamenavani
nastupu do dvojradu a rozpocitavani, kdo bude drzet nocni hlidku) si Jara
zhotovil tez azbuku a znaky dalsich orientalnich jazyku jako cinstiny a
japonstiny. Vzhledem k nesmirnemu mnoztvi znaku poslednich dvou jmenovanych
jazyku byla na zhotoveni techto liter venovana sklizen z dolniho Vavrova
lanu Nejednotneho zemedelskeho druzstva "Utisk" Polna, hejtmanstvi Nemecky
Brod (vsimnete si, prosim, ze v te dobe jednotna zemedelska druzstva jeste
neexistovala).
[Tady bych chtel odbocit a pripomenout ctene verejnosti, ze mimo jine byl
nas Velikan i vynalezcem sponsorsvi, nebot oplatkou za tento vskutku
bramborovy dar byla vyprava prinucena prisit si na zada svych hubertusu
heslo "S carskym Ruskem na vecne casy a nikdy jinak! - to vam preje kolektiv
statkaru Nejednotneho zemedelskeho druzstva "Utisk" Polna". Neni bez
zajimavosti, ze potomci sedlaka Vavry byli vedle mnoha jinych slavnostne
pasovani predsedou Zemedelske komise pri OV KSC v Havlickove Brode r. 1959
do slechtickeho stavu "kulak" s pravem noseni oceloveho retezu se dvema
klepety a jednou kouli, a bezplatnou rentou v lazenskem stredisku pobliz
Jachymova.]
Pres pocetni silu cinskeho naroda se Jara diky svemu vlastenectvi rozhodl
pro vyzivu vypravy nejprve obetovat litery jazyka tohoto naroda,
oplyvajiciho nejvetsim poctem znaku; tato zpocatku netrpela hlady, ba naopak
- rekneme si to otevrene - primo se prezirala. [Nemeckeho zoologa Alfreda
Brehma, ktery ceskou vypravu po celou dobu sledoval Zeissovym dalekohledem z
paluby krizniku "Junker Dauerling", jeji vzhled po dokonane konzumaci cinske
abecedy inspiroval k tomu, ze ptaky typicke pro polarni oblasti nazval
"tucnaky" a vubec mu pritom nevadilo, ze je nazyva cesky a ze zmineny ptaci
rod zije v oblasti prilehle opacnemu polu, viz Zapisky z vypravy Cecha Karla
Nemce na severni pol.]
Ale zpatky k nasi vyprave: Zasoba cinskych znaku vystacila vyprave na
severni pol prave tak k jeho dobyti. Pri zpatecni ceste pak byly vypravou
zkrmovany znaky zbyvajicich abeced. Pro znacne mnozstvi znaku si vyprava
nejdele vystacila s japonstinou (do svedskeho mesta Umea), pak nasledovaly
abecedy ostatnich, vice ci mene evropskych narodu. Diky presvedcenemu
slovanstvi zustala vyprave vedle ceske abecedy, Jarou humorne prezdivana pro
jeji ztvdlost mrazem "Kamenicka" [ze by pionyrstvi v oblasti ASCII
kodovani?], ruska azbuka. Tato, na rozdil od ostatnich abeced neutrpela,
byvse nejspise evokovana vyryvanim cyrilice na nedozirne zauralske plane,
ujmou z mrazu, a nepodlehla dekompozici v ni obsazenych skrobu na jednodussi
sacharidy.
[Dalsi odbocka, ctenari, doufam, prominou. Pozdeji Jara jevu zvysene
odolnosti brambor po aplikaci nizkych teplot (ceskym lidem trefne zvanym
"vypadas, jak preslej mrazem") venoval zvysenou pozornost i u jinych plodin
a otuzovani setby nizkou teplotou se skromnosti sobe vlastni nazval
"jarovizace". Jeho dilo v teto oblasti naslo zdatneho pokracovatele v
sovetskem prukopniku agronomie - akademiku Lysenkovi. Jak vsichni jiste
vime, tento, pro uctu k nasemu Velikanovi, Jaruv nazev ponechal. Je vubec
zajimave, ze sovetska veda jako jedina na svete prevzala bez uzardeni veske
Cimrmanovy objevy a vynalezy, ikdyz je z ideologickych duvodu veskrze
pripsala ruskym ci sovetskym vedcum. Jako jiny priklad vynalezu lze uvest
Jarovu metodu balzamovani lidskeho tela lihem, doposud uspesne praktikovanou
na tele Vudce Svetoveho Proletariatu, obcanskym jmenem Uljanov. Kdyz Vudce
pribyl r. 1912 do Prahy na sjezd VKSS(b) do Zemanova (drive Lidoveho) domu,
byl nadsenymi prazany presvedcen k navsteve Liptakova, kde nas Genius tou
dobou pobyval. Kdyz byl Vudce Svetoveho Proletariatu ze zapeceteneho
oddeleni treti tridy vagonu oznaceneho krycim nazvem "Dalnevostocnyje
sproty" ve stanici Horni Liptakov vyprosten pomoci otviracku na konzervy
clenem privolaneho Sboru dobrovolnych hasicu Mylosem Jakesem sr., uvedomil
si dulezitost konzervace jak svych myslenek, tak sveho tela pro budoucnost.
Po svem vyprosteni se zeptal vyhybkare Holzera, kde najde Mistra. Po jeho
odpovedi "Lezi v lihu pod stolem U sirotka" mu o osudu svych myslenek i tela
pak jiz bylo jasno. Dokonce chtel tuto metodu praktikovat na cely rusky
narod, jak lze videt z prvni kapitoly leninske bible - veta prvni: I kazal
Buh: "Budiz Lenin!", veta druha: I kazal Lenin: "Budiz vodka!"]
Posledni etapa cesty ze severniho polu do Prahy probehla v zastavkovem vlaku
Goteborg(Gottenburg)-Praha, kde se Cimrman opojeny jiz vidinou milovaneho
nadrazi Frantiska Josefa, kde casto hodovaval na polevce vybrane chuti umne
pripravovane tamnimi kuchari z hoveziho zaludku, rozhodl obetovat licha
pismenka ze sve zbyle bramborove tiskarnicky (viz predesly prispevek kolegy
Rehacka). Po konzumaci lichych souhlasek (lichych zrejme proto, ze na
zpatecni ceste vyprava doplnovala zasoby vitaminu C prostrednictvim
lisejniku, ktery okusovala ze severni strany zakrslych briz a nechtela ani
na kontinentu podlehnout kurdejim). Lec po pozreni lichych pismenem se v
klimbajicim motoracku a v Cimrmanovi opet probudila tvurci nalada. Ze zbytku
abecedy zacal ve vlaku sazet na toaletni papir, odebrany ze zachodku prvni
tridy, druhy dej sve zname opery "Spanelska vesnice". Druhy proto, ze k
prvnimu jeste nemel namet. Dej byl inspirovan utrapami prestalymi pri
zdolavani severniho polu (viz prekrasne arie aviatora-pruzkumika Meresjeva
"Rekni, kde ty nohy jsou" a "Plazim se takhle s ozvenou" tehoz jmenovaneho),
Frankovym pocinanim v celospanelskych parlamentnich volbach a nedavno
vydanym dilem bratru Mrstiku "Marysa". K prekladu tohoto dila do cestiny a
ostatnich svetovych jazyku nedoslo - priciny lze s naprostou jistotou hledat
v neadekvatni polemice vedene Prof. Fiedlerem a nekompletnosti Cimrmanbovy
tiskarnicky. Presto toto Cimrmanovo Dilo v nas Cesich a ostatnich Rakusacich
preziva v okridlenem rceni "To je pro me spanelska vesnice!". Jediny,
nedokonany preklad teto Cimrmanovy opery (do rectiny) dale preziva v ustech
Anglosasu ve rceni "It's a complete Greek to me!"
Zaverem chci podekovat kolegovi Rehackovi za uvedeni do problemu a rozloucit
se se ctenym auditoriem dobovym pozdravem "Cest Cimrmanove praci!", ktery
byl po roce 1921 zneuzit jistou levicovou stranou vypustenim jeho
nejpodstatnejsi casti.
Dekuji za pozornost.
Milan Hubacek
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Wed, 21 Feb 1996 14:19:01 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Gvozdik
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Cimrman & humor
Zdravim vsechny cimrmanology !
Jako na kazdou velkou osobnost i na Jaru Cimrmana vzniklo nekolik
vtipu. Je dokonce mozne, ze nektere vtipy vymyslel VELKY GENIUS osobne,
protoze dobre vedel, ze smich leci a prodluzuje zivot (slozitymi
experimenty a vypocty ziskal konstantu c udavajici velikost prodlouzeni
zivota po minute smichu (c=300 000 mikrosekund/min)). Existuji
nepodlozene zpravy, ze Cimrman nekdy okolo roku 1908-1912 pracoval v
redakci humoristickeho casopisu z duvodu prodlouzeni delky zivota. V
tomto smeru by se melo provest dalsi patrani.
Vtip:
"Vite, kdo vynalezl zarovku ?"
" ???? "
" Zadny Edison, ale J. Cimrman. Vynalez pojmenoval jarovka, ale Francouzi
tento nazev vyslovovali jako zarovka a toto nespravne oznaceni se
uchovalo dodnes."
Doufam, ze se duslednym prohledanim pozustalosti J.C. najdou dalsi
ukazky jeho humoru.
S pozdravem
Milan]
Date: Thu, 22 Feb 1996 00:27:10 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: VRT
At 11:15 AM 2/21/96 MET-1MEST, Jiri Putik wrote:
> Polozme si zakladni otazku : Co vlastne vime ? Byly snezeny ves-
>kere samohlasky.
Veskere samohlasky byly pouze snedeny. JdC do takoveto podoby reformu
ceskeho jazyka nedotahl.
>Z tohoto plyne,ze mnoha slova mohou nabyt vice vyz-
>namu !
Vas detailismus me opravdu dojima. Jiz pred drahnou dobou jisty nas kolega
cimrmanolog ukazal, ze nejspolehlivejsi metodou prekladu je "MPP"- metoda
prvniho pismene. A vy tu budete bazirovat na druhych, tretich a dalsich
pismenech? :-) Podle vaseho navodu mi treba doplnte slovo "knd" - a kde
jsme? Od Kanady az ve sprostem slove.
>Cimrman rad pouzival zapadnich jazyku,ktere hacky a carky nad pismeny
nepouzivaji.
To ano, pouzival. Ale az na severnim polu mu pojem "zapadni jazyk"prisel
prinejmensim relativni. Pokud ale Vy povazujete treba i takovou
francouzstinu za zapadni jazyk, pak Vam doporucuji, obratit se na tamni
ministersvo skolstvi, kultury ci kyho dasa, aby ji upravili podle Vasich
predstav - tj. odsekat diakritiku, ktera zapadnim jazykum neprislusi (a
ktera se mi zda srovnatelna s cestinou, a take mi nevadi)a upravit ji podle
Vasi newspeakove predstavy. A kdyz se v Evrope obratite trochu na vychod,
najdete znamenka (i takova ktera treba nepouzivame) treba v madarstine.
Prikladu bych mohl uvest neurekom, ale vezte, ze anglictina v tomto smeru
neni samospasitelna.
> S pozdravem Jiri Putik
Ted nevim, jak se s Vami rozloucit: kdyz treba reknu podle Vasi cestiny
"Plbt m rt" tak si docela dobre muzete vybrat mezi polibkem na kterykoli z
obou otvoru meho traviciho traktu, ze? A tak to Cimrman urcite nemyslel,
nicht Wahr? :-) Proto se radsi priklonim ke zde jiz presentovane a navysost
genialni metode prekladu Metodou Prvniho Pismene (the FL Method) a muj
pozdrav Vam takto tlumocim jako "Pluje mala ryba".
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Thu, 22 Feb 1996 00:38:18 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cimrman & humor
At 02:19 PM 2/21/96 GMT, Milan Gvozdik wrote:
>Vtip:
>
>"Vite, kdo vynalezl zarovku ?"
>" ???? "
>" Zadny Edison, ale J. Cimrman. Vynalez pojmenoval jarovka, ale Francouzi
>tento nazev vyslovovali jako zarovka a toto nespravne oznaceni se
>uchovalo dodnes."
To neni zadny vtip, JdC jarovku skutecne vynalezl. Jako i ostatnich Jarovych
objevu se tohoto, Rusy i Edisonem ukradeneho vynalezu, zmocnila NKVD a pred
svetem jej prezentovala jako "ruskou svicku" udajne vynalezenou fyzikem
Jablockinem.
Cest Cimrmanove praci.
Milan Hubacek
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Wed, 21 Feb 1996 19:33:16 -0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Re: Cimrman & humor
In-Reply-To: <199602211538.AAA23713@gol1.gol.com>
On Thu, 22 Feb 1996, Milan Hubacek wrote:
> >"Vite, kdo vynalezl zarovku ?"
>
> To neni zadny vtip, JdC jarovku skutecne vynalezl. Jako i ostatnich Jarovych
> objevu se tohoto, Rusy i Edisonem ukradeneho vynalezu, zmocnila NKVD a pred
> svetem jej prezentovala jako "ruskou svicku" udajne vynalezenou fyzikem
> Jablockinem.
Pro presnost: Jablockovem.
Bohumil Chalupa
Date: Wed, 21 Feb 1996 22:09:02 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: VRT
In-Reply-To: <199602211527.AAA22785@gol1.gol.com> from "Milan Hubacek" at Feb
22, 96 00:27:10 am
Jiri Putik:
> > Polozme si zakladni otazku : Co vlastne vime ? Byly snezeny ves-
> >kere samohlasky.
Milan Hubacek:
> Veskere samohlasky byly pouze snedeny. JdC do takoveto podoby reformu
> ceskeho jazyka nedotahl.
>
Pratele, musim vas oba zklamat, ale samohlasky byly "sne^z^eny".
Cimrman totiz bramborove samohlasky pred tim, nez je naserviroval svym
kolegum, posypal snehem. Timto se snazil ve svych bliznich vyvolat
alespon opticky pocit, ze brambory jsou pocukrovane, cimzto se zvysila
jejich virtualni kaloricka hodnota. Vsimneme si, ze Cimrman se zde
mimodek stava otcem dnes tolik popularni virtualni reality. Existuje i
nazor, ze Cimrman se takto snazil vyvolat pocit, ze brambory jsou
jiz posolene (misto pocukrovane), ja se vsak klonim k teorii Virtualni
Kaloricke Bomby. Takze shrnuto a podtrzeno:
Brambory byly pred veceri nejprve nekolik minut "sne^z^eny" a pote byly
behem nekolika vterin "sez^ra'ny" (tedy ani snedeny, ani snezeny).
Hloubavy ctenar si v teto chvili jiste polozi otazku, proc si Cimrman
misto narocneho kamuflovani snehem proste s sebou nevzal cukrenku?
Take mi to vrtalo hlavou a musim se priznat, ze mi svitlo teprve po
precteni prispevku kolegy Hubacka, z nehoz cituji:
---------------------------------------------------------------------
"Vzhledem k nesmirnemu mnoztvi znaku poslednich dvou jmenovanych
jazyku byla na zhotoveni techto liter venovana sklizen z dolniho Vavrova
lanu Nejednotneho zemedelskeho druzstva "Utisk" Polna, hejtmanstvi Nemecky
Brod (vsimnete si, prosim, ze v te dobe jednotna zemedelska druzstva jeste
neexistovala)."
----------------------------------------------------------------------
A tady to mame jako na dlani. Cimrman si sice na horni Vavruv lan
vysadil cukrovou repu, (na dolnim uz byly brambory)
kdyz vsak doslo na jeji jednoceni, statkar Vavra se
zatvrdil a prohlasil, ze on jednotit nebude, nebot by to poskodilo jmeno
druzstva. Samozrejme bez jednoceni prisla cela uroda cukrovky nazmar a
Cimrman se tak musel obejit bez cukru. Nas muze tesit alespon to, ze
zatvrzele nepratelsky postoj k jednoceni cukrove repy se vymstil predevsim
statkari Vavrovi, ktery si pro nedostatek cukru musel zacit sladit kafe
umelym sladidlem a to se mu pozdeji stalo osudnym.
Dale bych chtel vyvratit nazor kolegy Putika, ze Cimrmanuv roman VRT, byl
vlastne roman "VUR^T" (z uzenarskeho prostredi). Koren veci tkvi opet
v neblahe prihode s polarnim medvedem. Tento, krome vsi skody kterou jiz
nadelal take rozslapl sane vypravy a po svem odchodu tak postavil polarniky
pred dilema, zda pokracovat v jizde na polorozpadlych sankach, ci zda
prodlouzit pobyt v nehostinne Arktide o dobu nutnou k oprave sanek.
Kutil Cimrman chtel sanky samozrejme spravit, na druhe strane vsak byl
uzenar Masny, ktereho vidina burtiku a jitrnic hnala domu do Podoli.
Dejme ted slovo Frantisku Doubravovi, ktery pecoval o kroniku:
---------------------------------------------------------------------
"Byl to smutny pohled. Nase nejlepsi sanky drzely pohromade jen silou
vule (sanky obvykle nemaji prilis silnou vuli - pozn. Rehacek) a
nebylo vubec jasne jak dlouho jizdu po nerovne plani vydrzi. Sam Cimrman
uz si vytahoval vercajk a prohlasoval, ze na takove "sunce" dal nejede.
Kdyz to slysel uzenar Masny, zbrunatnel a nekolikrat polkl naprazdno.
Pak chytil Cimrmana za fligr, zatrasl s nim a pohrozil mu, ze jestli
jeste jednou rekne slovo "sunka", tak ze mu prerazi sanici."
---------------------------------------------------------------------
Za techto okolnosti je myslim jasne, ze ani hrdina Cimrmanova formatu
by se neodvazil napsat roman s provokativnim nazvem "VUR^T".
Zaverem chci podekovat pardubicke skupine pana Hubacka za uvedeni
mnoha faktu, ktere nasi (tj. kralovehradecke) skupine zcela unikly.
Toto bylo zjevne zpusobeno nedostatecnym studiem "Dejin
mezinarodniho nedelnickeho hnuti", za coz my nemuzeme, nebot
po prostudovani dejin ctvrtecnickeho a (z)patecnickeho
hnuti se nase skupina zabyva teprve hnutim sobotnickym.
(zrejme za to muze casovy rozdil mezi Japonskem a Amerikou :-)
Preji vsem hodne zdaru pri badani (at uz jste na kteremkoliv poledniku)
a loucim se po pardubicku (kdyby me tak videli v Hradci, to by byl pruser)
(C) C.C.P.
Honza Rehacek.
Date: Thu, 22 Feb 1996 15:05:57 +1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Rais
Organization: Logis s.r.o
Subject: Re: VRT, a neco navic
Vazeni pratele,
rad bych zde uvedl nekolik doplnujicich poznatku k tematu
Cimrmanovy polarni vypravy, ktera se v teto diskuzi probira
uz delsi cas.
Kolega Hubacek se zminil, ze Cimrman vynalezl metodu balzamovani
lihem. Rad bych toto tvrzeni ponekud poopravil:
Cimrman vynalezl metodu KONZERVACE lihem, a to prave kvuli sve
povestne bramborove abecede. Cimrman totiz, jako spravny vedec,
provedl pred odjezdem sadu overovacich pokusu se svou tiskarnickou z
brambor (pouze ceska abeceda) a zjistil, ze vlivem sesychani se z
alfabetickych znaku stavaji hieroglyfy. (Tak Cimrman mimochodem
rozlustil egyptske pismo. Lze se jen marne dohadovat, co by rozlustil,
kdyby overovaci sada pismen byla vyrezana v azbuce.)
Cimrman tedy zahajil prace na konzervacni metode, ktere vedly ke
zjisteni, ze obecne nejlepsim konzervacnim prostredkem je lih.
(Vysledkem techto pokusu byl rovnez prvni kratkodoby Cimrmanuv pobyt
v lecebnne U Apolinare, kde sepsal svou proslulou dvoudilnou celovecerni
filozofickou jednoaktovku "Srazka s blaznem".) Pred odjezdem na sever
se Cimrman tudiz zasobil nejen bramborami, ale i lihem
(viz ucetni kniha hokynare Blazka z Vrsovic, ktera uvadi prodej 100
galonu lihu jakemusi Cimrdanovi - zde se pravdepodobne jedna o
preklep, jehoz koreny lze spatrovat v ceskem prislovi "Chlasta jako Da'n.".
Mimochodem zde mel Cimrman velke stesti, nebot hokynar Blazek
byl znam po celych Vrsovicich tim, ze casto za ucelem zvyseni zisku
redi etanol metanolem. V dobe Jarova nakupu mu metanol dosel,
a tak byl nucen se skripenim zubu Cimrmanovi prodat
cisty etanol. Pokud by Cimrmanova vyprava snedla casti nekolika
narodnich abeced konzervovane metanolem, je zrejme, ze by jeji clenove
oslepli a Severni pol by vubec nenasli!)
Dal uz se udalosti odvijely zhruba tak, jak naznacil kolega Rehacek.
Snad jen ona historka se sankami rozslapnutymi medvedem se nyni
vysvetluje - medved byl tak vyhladovely, ze po sezrani nekolika
samohlasek (byt velkych) byl zcela namol a odebral se ulozit k
nerusenemu zimnimu spanku.
Ne tak Cimrmanova vyprava. Ke vsem potizim, ktere museli statecni polarnici
prekonavat (zima, hlad, ponorkova nemoc, medvedi, pisecne blechy,
ktere po ztroskotani parniku z Egypta hledaly zachranu v teplych
kozisich polarniku), se nyni pridalo temer konstantni delirium. Neni
divu, ze Alfred Brehm byl zmaten a pri pohledu dalekohledem z paluby
krizniku Junker Dauerling oznacil vypravu za tucnaky (viz prispevek
kolegy Hubacka). Nebyl totiz schopen udrzet potacejici se cleny
vypravy v zornem poli vykonneho dalekohledu. To mimochodem svedci o
velke Brehmove jesitnosti, se kterou nebyl ochoten pripustit, ze neni
schopen klasifikovat zvire, ktere pozoruje.
Jedine tri pozitivni skutecnosti, plynouci z konzervace lihem, byly
nasledujici dve:
1.Konzervovani pusobilo i na polarniky tak, ze zvysovalo jejich
odolnost vuci chladu.
2. Cimrmanuv druhy pobyt U Apolinare, ktery jeho potomkum a
nasledovnikum prinesl skvelou parodii "kolize se skalou" - vliv
polarni vypravy je zrejmy i z malych pismen, ktera cimrman nadale
pouzival stale.
* Pro nezasvecene: rod doktoru Skalu se vine jako
* cervena nit historii ceskeho alkoholismu. Prvni clen
* tohoto rodu, saman Velka Skala, nekdy kolem roku 400 n.l. zalozil v
* oblasti dnesni Sarky lecebnu pro sve kolegy samany, kteri se diky
* castemu pozivani omamnych latek pri svych samanskych produkcich stali
* na nich zavislymi - prvni dokumentovany pripad workaholismu v historii
* lidstva. Posledni Skala byl (snad jeste i je?) prednostou
* protialkoholni lecebny v Praze U Apolinare.
Pri patrani po tom, kam se podely dochovane zbytky Cimrmanovych
konzervovanych abeced (vzhledem ke stupni jejich impregnace lihem
povazuji za mozne, ze by se mohly dochovat dosud) jsem narazil na
nasledujici zaznam libenskeho pismaka a prilezitostneho veterinare
Smichovskeho (stranky jsou bohuzel podivnym zpusobem ohlodany):
"... po navratu ... vypravy prodal ...statkari podezrele ...
rozjarena prasnice... vypada jako mrtva ...
vzkazali, at okamzite ..."
Pravdepodobne se stalo naledujici: Po navratu z vypravy Cimrman,
veden nutnosti ziskat hotovost k uhrade sveho pobytu v Bohnicich
(zdravotni pojistovny vymyslel pozdeji), prodal zbyle sady pismen
jako krmivo pro vepre. Ten vlivem alkoholu nejprve strasne vyvadel,
aby pak upadl do komatozniho stavu. Nezkuseny statkar okamzite
povolal Smichovskeho, ktery samozrejme odhalil pravou pricinu a polil
opile prase vedrem vody. Prase, probuzeno takto neurvale ze zdraveho
spanku, napadlo statkare i Smichovskeho a posledne jmenovanemu
sezralo ze msty cast kroniky.
Takto neslavne tedy bohuzel skoncil slavny Cimrmanuv experiment
z oblasti knihtisku.
Tolik dnesni prispevek.
Loucim se s pozdravem "Budoucnost nepatri alkoholu!"
Martin Rais
Date: Fri, 23 Feb 1996 01:25:06 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cimrman & humor
>Pro presnost: Jablockovem.
>
> Bohumil Chalupa
------------------------------------------------------------
Tiskova oprava:
Omlouvame se ucastnikum teto konference za chybu, ktera se
vloudila do nasi cestovni zpravy z nasi polarni vypravy po
stopach JdC.
Dale se omlouvame rodine ruskeho vynalezce zarovky Jablockova
a sovetskeho vynalezce zarivky Jablockina.
K teto politovanihodne zamene doslo diky podobnostem jmen obou
vynalezcu a ucelu jimi vynalezenych predmetu.
Tiskovy odbor PPPE (Prvni pardubicke polarni expedice)
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Fri, 23 Feb 1996 01:25:09 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: VRT
At 10:09 PM 2/21/96 -0500, Jan Rehacek wrote:
>Cimrman totiz bramborove samohlasky pred tim, nez je naserviroval svym
>kolegum, posypal snehem. Timto se snazil ve svych bliznich vyvolat
>alespon opticky pocit, ze brambory jsou pocukrovane, cimzto se zvysila
>jejich virtualni kaloricka hodnota. Vsimneme si, ze Cimrman se zde
>mimodek stava otcem dnes tolik popularni virtualni reality. Existuje i
>nazor, ze Cimrman se takto snazil vyvolat pocit, ze brambory jsou
>jiz posolene (misto pocukrovane), ja se vsak klonim k teorii Virtualni
>Kaloricke Bomby.
Opet nam bohuzel nezbyva nez souhlasit s nalezy kolegy Rehacka. Nasi
expedici se podarilo zjistit, ze Cimrman z uspornych duvodu vyprave
predkladal bramborova tiskatka nakrajena na tenke platky a posleze
virtualne posolena. Tuto diky mrazu chrupavou lahudku expedice s oblibou
prikusovala k napoji, pripravenemu z roztateho snehu a v nem zkvasenych
ponozek, nahrazujic si tak pivo. Po navratu do rodneho Rakouska-Uherska
se tato bramborova pochoutka v mocnarstvi rychle rozsirila a brzy
pod nazvem chips (coz je akronym pro Cimrman's Home-made Instant Potatoe Slices)
pronikla i za ocean. Ani v tomto oboru kulinarskeho umeni nikdo Jarovi
prvenstvi neuzme a ani pozdejsi drobne technologicke upravy jako napr. nahrada
podchlazeni tepelnym zpracovanim ve vroucim oleji a zamnena virtualniho soleni
za realnou ba primo kamennou sul nemohou na veci nic zmenit. Cimrman tak
obohatil vedle hamburgeru (o jehoz puvodu vycerpavajicim zpusobem referoval
kolega Svoboda) predevsim americky jidelnicek o dalsi lahudku.
>Zaverem chci podekovat pardubicke skupine pana Hubacka za uvedeni
>mnoha faktu, ktere nasi (tj. kralovehradecke) skupine zcela unikly.
Aniz bych nejak zlehcoval vysledky nasi, tzv. Prvni pardubicke polarni
expedice (PPPE), precejen nase vysledky nedosahuji sire vysledku vypravy
hradecke. Vysvetleni je zrejme pri pohledu na mapu Ceske republiky:
Pardubice jsou totiz ve srovnani s Hradcem podstatne vzdalenejsi od
severniho polu. A pri fixni castce, kterou CAV dotuje veskere ji poradane
polarni expedice aniz by zohlednovala zemepisnou polohu vychoziho bodu, se
nelze divit, ze v nasem rozpoctu byla polozka "cestovne" podstatne
masivnejsi nez v cestovnim vykazu vypravy hradecke. A to nemluvim o dobe
stravene prepravou na severni pol a zpet. Tento financni handicap se nam
podarilo castecne vyrovnat tim, ze jsme na proviantnich sanich mezi jinym
vezli i povestny pardubicky pernik. A mohu vsechny kolegy ujistit, ze na
severnim polu lze tuto pozivatinu strouhat daleko snadneji nez v zirnych
polabskych rovinach.
Na tomto miste se slusi uvest, ze mezi obema skupinami cimrmanologu nepanuje
ona znama pardubicko-hradecka revnivost. Obe skupiny aktivne spolupracuji
pod hlavickou IUPAC (International Union of Pure and Applied Cimrmanology)
na zaklade vymeny informaci. Zde mohu uvest jeden priklad za vsechny, a to,
ze radu vysledku uvedenych v mych clancich publikovanych v mezinarodnich
cimrmanologickych casopisech jsem cerpal prave ze zaznamu hradecke expedice.
Pardubicko-hradecka spoluprace v oblasti cimrmanologie dostava v soucasne
dobe novy rozmer: Obe skupiny planuji expedice na jizni pol, kde udajne
Cimrman tez pobyval. Podle dosavadniho badani vedla Cimrmana na jizni pol
snaha o jeho presnou lokalizaci a potazmo vyreseni stareho vedeckeho sporu o
to, zda zemska osa skutecne prochazi stredem Zeme. Zde musim s litosti
uvest, ze navrh teto spoluprace vyvolal mezi nekterymi cleny pardubicke
cimrmanologicke spolecnosti znacnou nevoli, nebot se domnivaji, ze vzhledem
k zemepisne poloze Ceske republiky a tudiz i k relativni vzdalenosti k obema
polum na tom Pardubice zase prodelaji. Ale kojoti vyji a karavana jde dal,
jak rika jedno stare arabske prislovi. Rozhodne kvuli nekolika rejpalum
nebudeme hledat noveho praotce, aby Cechy prestehoval na rovnik.
Mimo jine byl Cimrman cinny i v oblasti pardubicko-hradeckych vztahu.
Jednoho dne ve svem vizionarskem transu, kdyz zase lestil sve povestne
koule, mu kristal predpovedel splynuti obou mest v jeden uzemne-spravni
celek. Cimrman se zabyval i nazvem noveho dvojmesti. Jako lingvista-samouk
predem vyloucil metodu sprezek po vzoru Frydek-Mistek (cit: "Tri slova jsou
na jedno mesto moc!") a navrhl nazev Kralovske Hradubice, predem tak
kalkuluje s prenesenim statopravnich organu do noveho utvaru v dusledku
predvidaneho feudalniho puce, pro kteryzto pripad se pojistil u banky Slavie
a pote i pridanim slechtickeho "da" ke svemu jmenu.
>(zrejme za to muze casovy rozdil mezi Japonskem a Amerikou :-)
>Preji vsem hodne zdaru pri badani (at uz jste na kteremkoliv poledniku)
I na poli casomiry zasahl Cimrman se svou povestnou brizanci hodnou kuloveho
blesku a doporucil Rade narodu deleni casovych pasem nikoliv podle poledniku
ale podle rovnobezek, tvrde, ze klima je pro bilogicke hodinky cloveka
dulezitejsi, nez nejaky prechod svetlo-tma. Cimrmanuv navrh neprosel kvuli
protestu zastupce Ohnove zeme, ktery uvedl, ze jeho narod se nebude budit za
vecerniho kuropeni.
Na tomto miste se chci se ctenymi i nectenymi cimrmanology rozloucit a
poprat se s nimi - pardon, poprat jim hodne sil do dalsiho badatelskeho usili.
Milan Hubacek
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Fri, 23 Feb 1996 15:11:13 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Martin Tomasek
Subject: muz ci zena?
Vazeni slovutni cimrmanologove,
predkladam Vam k posouzeni zpravu z tisku.
Nasleduje doslovny prepis:
Lidove Noviny 21.2.1996, p.15:
Je Nancy muz nebo zena?
Manila: Filipinsti sportovni funkcionari se zabyvaji pripadem
zavodnika Nancy Navalty, ktery se na zavodech stridave objevuje jako
zena nebo muz. Navalta se zucastnil provincialniho mistrovstvi ve
sprintu, ale v kategorii muzu odesel porazen. Na dalsich zavodech o
tyden pozdeji ziskal mezi zenami pet zlatych medaili a mel by
reprezentovat svuj kraj pri narodnich hrach. Filipinci uz loni predali
zavodnikovy lekarske testy Mezinarodni atleticke federaci (iAAF),
ktera je z etickeho hlediska nezverejnila. S vysledky byla seznamena
jen jeho rodina a Navaltovi funkcionari doporucili, aby se zavodenim
skoncil uplne. Navalta ma v rodnem liste zapsano zenske pohlavi a od
zakladni skoly zavodi se zenami. Souperky vsak brzy zacaly upozornovat
na jeho prilis vyvinutou muskulaturu. Proti temto namitkam ma
pohotovou odpoved: "Svaly jsem ziskala "herkulovskym" treninkem, jehoz
soucasti je napriklad beh v pisku s pytlem kameni na zadech."
Tolik citat z LN.
Otazka pro Vas, kolegove:
Kdo je Nancy Navalta?
Neni zde stopa cimrmanovych genu (levobocek?, levobocka?) ?
S uctou
Martin Tomasek
Date: Sun, 25 Feb 1996 16:56:43 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: C.K.M.
>Milan Hubacek napsal:
>Na tomto miste se slusi uvest, ze mezi obema skupinami cimrmanologu nepanuje
>ona znama pardubicko-hradecka revnivost. Obe skupiny aktivne spolupracuji
>pod hlavickou IUPAC (International Union of Pure and Applied Cimrmanology)
potvrzujeme ucast v IUPAC a tesime se na dalsi spolupraci...
jen bychom upresnili: nejedna se o znamou pardubicko-hradeckou revnivost,
ale o revnivost hradecko-pardubickou.
>Mimo jine byl Cimrman cinny i v oblasti pardubicko-hradeckych vztahu.
>Jednoho dne ve svem vizionarskem transu, kdyz zase lestil sve povestne
>koule, mu kristal predpovedel splynuti obou mest v jeden uzemne-spravni
>celek. Cimrman se zabyval i nazvem noveho dvojmesti. Jako lingvista-samouk
>predem vyloucil metodu sprezek po vzoru Frydek-Mistek (cit: "Tri slova jsou
>na jedno mesto moc!") a navrhl nazev Kralovske Hradubice ....
To byl vsak pouze zacatek dalekosahle reformy, kterou Cimrman prave
rozpracovaval. I nazev Kralovske Hradubice se mu zdal dlouhy a po
nekolika tydnech experimentovani ho zkracuje na minimalisticky "Pardec".
Tento nazev podle Cimrmana taktez lepe vystihuje dulezitost vychodoceskeho
dvoumesti v jim prave dokoncene "Cimrmanove Klasifikaci Mest" - C.K.M.
(nezamenovat s CKM, KLM ci KFC).
Jiste si pratele vzpominate na sva skolni leta, kdy jste si v hodinach
Chemie vtloukali do hlavy zname koncovky kyslicniku. Mimochodem ceske
chemicke nazvoslovi, z ktereho zkuseny chemik rozpozna vzorec slouceniny,
je jazykovy klenot, ktery nam myslim ostatni narody mohou zavidet.
Cimrman si toho byl take vedom a rozhodl se obdobne nazvoslovi prosadit
i u nazvu mest, aby bylo (zvlaste zahranicnim) turistum okamzite uz z nazvu
jasne, zda se nalezaji v meste dulezitem ci pouze provincnim. A stejne
jako u kyslicniku, Cimrman se rozhodl pro diferenciaci pomoci koncovek.
V prvni aproximaci rozdelil Cimrman nazvy mest do 4 kategorii s tim, ze
do budoucna pocital s rozsirenim na 8 (podobne jako u nazvu kyslicniku)
1. skupina (mesta zasadniho vyznamu) koncovka -EC
*****************************************************
-sem nalezi uz zminene dvoumesti Pardec a dale napriklad Liberec, Jablonec,
Chlumec ci nove prejmenovana hanacka metropole Holome'c a taticek Prazec.
A nemeli bychom zapominat ani na v te dobe vyznamny Frydec-Mistec.
2. skupina (mesta znacneho vyznamu) koncovka -IN
*****************************************************
-zde nalezneme napr. stavajici Decin, Zlin, Kolin a Cimrmanem vytvorene
nazvy jako Chrudin, Ustin, Ostravin ci Havlickuv Brodin.
3. skupina (mesta historickeho vyznamu) koncovka -OV
*****************************************************
-typickymi representanty jsou Trutnov, Vyskov, Krnov a dale Brnov ci Znojmov.
4. skupina (mesta lokalniho vyznamu) koncovka -ICE
*****************************************************
-zde se nachazi napr. Pruhonice, Male Svatonovice, Hostivice a nove tvary
jako Dolni Lhotice ci Horni Zabovreskovice.
Ledva mel Cimrman hotov prvni nacrt, rozeslal zasady "Cimrmanovy Klasifikace"
na vsechny vetsi postovni urady. Tem, ktere na zminenou upravu pristoupily
pak Cimrman udelil cestny titul "C&K Postovni Urad". Bohuzel nebylo jich
mnoho. Pohledem na dnesni mapu CR se lehce presvedcime, ze Cimrmanova
reforma nazvoslovi se nesetkala s uspechem.
Nektera mesta, jako Budejovice, nebyla spokojena se svym statutem a
reformu bojkotovala. Pardubice, kterym se tenkrat o slouceni s Hradcem
jeste ani nezdalo, se zase snazili Cimrmana podplatit zasilkou perniku,
aby prohodil koncovky 1. a 4. kategorie. Cimrman sice zustal neoblomny,
ale protoze pernik s chuti snedl, venoval Pardubicim alespon svuj
nejnovejsi pohadkovy horror "Pernikove sidliste".
Mnohem nekompromisnejsi byli obcane Olomouce, kterym Cimrman zprznil
hanacke nareci. Ti mu take poslali zasilku - ale olomouckych syrecku. Po
obdrzeni 35-kiloveho baliku byla na C&K postovni urad v Liptakove uvalena
trimesicni karantena a Cimrmanova stodola, kam byla zasilka dorucena
musela byt spalena.
A to nemluvim o tom, jak s Cimrmanem zatocili obcane Brnova
(dozadujici se okamziteho prejmenovani na Brnec). Cimrman se
o tomto vyprasku letmo zminuje ve svem referatu "Brneni hlavy,
lokte a jinych koncetin", prednesenem na Vseobecne zdravovedni
konferenci v Koline.
Ano, Cimrman snil o tom, ze zatimco v hodinach chemie zaci odrikavaji
"-ny,-naty,-ity,-icity...), v hodinach zemepisu budou stejne svizne
promrskavat "-ec,-in,-ov,-ice,...). Jenze tradice je tradice a C.K.M. se
zatim neujala. Uvidime jestli se napravy dockame od planovane zemske
reorganizace.
**********************************************************************
za Hradeckou Sekci se louci
Honza Rehacek
ps. Jeste malickost: Cimrman sel ve svem vizionarstvi tak daleko, ze
nejenze predpovedel existenci soumesti Pardec, ci na severu Jaberec,
ale parkrat se v hospode U Kalicha take nechal slyset, ze cely narod
cesky se jednou spoji se sousednim narodem slovenskym a vytvori jeden
velky celek, ktery Cimrman pracovne nazyval Ceskoslovensko (a mejme
na pameti, pratele, ze se pise rok 1904). V hospode tento vyrok
samozrejme vyvolal vseobecne veseli a mistni stamgasti potom Cimrmana
zertovne prezdivali "pa'n federalista". Inu vizionari to v zadne dobe
nemeli lehke.
pss. a jeste neco - kdyz uz byla rec o pohadkovych horrorech. V hospode
"U Kalicha" se Cimrman "pobratril" take se znamym ruskym pohadkarem
A. P. Bajkovem. Tento Cimrmana seznamil s nezamenitelnym koloritem
ruskych narodnich pohadek, a predevsim pak s popularni postavickou
Dedy Mraze. Tomuto pravdepodobne vdecime za Cimrmanuv nejstrasidelnejsi
pohadkovy horror "Deda Mraz prichazi z Kremlu".
Date: Sun, 25 Feb 1996 16:57:12 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Cesta na Zapadni Pol
>Milan Hubacek napsal:
>Pardubicko-hradecka spoluprace v oblasti cimrmanologie dostava v soucasne
>dobe novy rozmer: Obe skupiny planuji expedice na jizni pol, kde udajne
>Cimrman tez pobyval. Podle dosavadniho badani vedla Cimrmana na jizni pol
>snaha o jeho presnou lokalizaci a potazmo vyreseni stareho vedeckeho sporu
>o to, zda zemska osa skutecne prochazi stredem Zeme ....
Nase skupina zatim ucinila pouze predbezne ohledani deniku Roalda Amundsena
z roku 1911 a nalezla dve zajimave poznamky: *prvni na str. 12
"...jeden z psu nalezl spejli ve snehu. Na vypravu nahle dolehly chmury.
Jak je mozne, ze nas Scott predehnal?..."
Jak dnes vime, Robert F. Scott Amundsena nepredbehl. Byla to tudiz vyprava
Cimrmanova, ktera inkriminovanou spejli pohodila. Konkretne uzenar Masny,
ktery si vynutil, ze krome zasob lihu a brambor (viz prispevky panu Hubacka
a Raise) se do Antarktidy poveze take 87 jitrnic. Proc s sebou Cimrman tahl
na jizni pol i uzenare Masneho nam neni jasne.
*druhou (daleko zajimavejsi) na str. 34
"...jsme na polu. Ale stopa tech zatracenych sanek vede dal bez zastavky..."
Amundsen, stejne jako my, predpokladal, ze stopa sanek se u jizniho polu
zastavi a obrati zpatky. Protoze se tak nestalo, zbyva nam jedine mozne
vysvetleni a totiz, ze Cimrman nemel namireno na pol jizni, ale na pol
zapadni (viz nize).
----------------------------------------------------------------------
Kdyz se Cimrman vratil z vypravy na severni pol, bylo mu lito vsech tech
kteri kvuli ceste na pol budou stradat jako on a premyslel jak by budoucim
polarnikum situaci ulehcil. A podle uslovi "Kdyz nejde Mohamed k hore, musi
hora k Mohamedovi" se rozhodl pol prestehovat do Cech, kde bude lehce
dostupny siroke turisticke verejnosti. Protoze pol severni a jizni jsou
pevne urceny osou zemske rotace, vyuzil Cimrman pol vychodni, ktery byl v te
dobe jeste neusazeny.
Otazka kam presne pol umistit vedla zprvu k bourlivym diskusim. Prazaci
chteli mit pol v horni polovine Vaclavskeho namesti, Pardubicaci ho chteli
umistit do Rybitvi (kvuli cestovnim vydajum) a Ostravaci by ho zase
nejradeji zakopali nekam hluboko pod zem. Cimrman nakonec rozhodl, ze pol
je vychodni a zustane tedy ve vychodnich Cechach a umistnil jej na vrch
Zaltman nedaleko Malych Svatonovic. Jakmile se pol vychodni usadil, pol
zapadni se automaticky ocitl na opacnem konci zemekoule podle platnych
zakonu sfericke geometrie. (Pro kolegy z Pardubicke sekce dodavam, ze
ackoliv se pol vychodni naleza bliz Hradci, pol zapadni je zase o to blize
Pardubicim).
S vychodnim polem takrka za humny si Cimrman pochopitelne zacal brousit zuby
na pol zapadni. Protoze vsak uz mel cestovani plne zuby, rozhodl se zprvu
vyrazit po draze nejkratsi, tj. po primce. Cimrman zakoupil vyrazene dulni
mechanismy a zacal se ve Svatonovicich prokopavat pres stred zemekoule na
zapadni pol. Mezi mistni obcany, kteri v Cimrmanovi spatrovali velikou
atrakci, se take nekolikrat pripletl dospivajici Karel Capek, kteremu
Cimrmanova tvrdohlavost prirozene imponovala. Neni vylouceno, ze pozdejsi
Capkuv roman "Krakatit" byl inspirovan Cimrmanem, obcas si ve sve stole
vypomahajiciho podomacku vyrobenymi vybusninami. Nasvedcuje tomu i jmeno
hlavniho hrdiny inzenyra Prokopa, ktere primo vnucuje myslenku na Cimrmana,
prokopavajiciho se do stredu zemekoule. Capkovo okouzleni Cimrmanem bylo
trvale a da se vystopovat i v jeho dalsich dilech jako je "Vec Makropulos",
"Tovarna na Absolutno" a "Dasenka".
Cimrmanova prima cesta (pr^i'ma') na zapadni pol skoncila po dvou tydnech na
50.5 stupni sev. sirky, 16.0 stupni vych. delky a 28.3 metru lokalni hloubky.
Cimrman narazil na uhli. Kdyz se, umouneny a kaslajici oblaka kvalitniho
uhelneho prachu, objevil na svetle dennim, jeho prvni slova byla: "v tomhle
se neda kopat, jede se po povrchu". Primky, jakozto nejkratsi spojnice bodu v
prostoru, byly zavrhnuty, kruznice pak plne rehabilitovany. Z vdecnosti nad
objevem Zaclersko-svatonovickeho reviru, rozhodli se obcane Malych Svatonovic
sponsorovat Cimrmanovu dalsi polarni vypravu a v den odjezdu usporadali
expedici velkolepe rozlouceni, jemuz vevodil velky transparent:
"AZ BUDETE CELI ZTUHLI, POSLEME VAM NASE UHLI".
-------------------------------------------------------------------------
Nase sekce se zatim podrobnostmi Cimrmanovy vypravy prilis nezabyvala.
Jiste je pouze to, ze krome jidla s sebou vyprava tahla nekolik koliku
(uzenare Masneho v to nepocitaje) z cehoz jsme usoudili, ze hlavnim cilem
vypravy bylo naleznout a vykolikovat zapadni pol. Jeho souradnice se daji
vypocitat ze souradnic Malych Svatonovic a melo by to byt nekde kolem
50.5 stupne jizni sirky a 164 stupne zapadni delky. Pokud by mel nekdo z
ucastniku konference nahodou cestu kolem tohoto mista, tak to tam prosim
omrknete, zda tam neco po Cimrmanovi nezustalo.
Z mnoha moznych (a stejne dlouhych) zpusobu jak se dostat z vychodniho polu
na zapadni, si Cimrman vybral relativne nekomplikovanou metodu "sledovani
poledniku" (tj. cesty podel 16 vychodniho, resp 164 zapadniho stupne).
Tato metoda mela dve vyhody. Jednak Cimrman jaksi mimochodem dobyl i pol
jizni, pres ktery vedla jeho cesta tam a jednak se pri ceste zpet mohl
zastavit na polu severnim, kde si pri predchozi vyprave zapomnel hulky od
lyzi. Cimrman tak vlastne zdolal 4 poly jednim vrzem, jak se holedba ve
svem cestopise "Jednou vrzl, dvakrat mrzl". Dalsim duvodem cesty podel
poledniku bylo take to, ze Cimrman chtel vyzkouset svou novou teorii casovych
pasem, o ktere referovala Pardubicka sekce:
>I na poli casomiry zasahl Cimrman se svou povestnou brizanci hodnou kuloveho
>blesku a doporucil Rade narodu deleni casovych pasem nikoliv podle poledniku
>ale podle rovnobezek, tvrde, ze klima je pro bilogicke hodinky cloveka
>dulezitejsi, nez nejaky prechod svetlo-tma ....
Cestou napric casovymi pasmy Cimrman sledoval usetreni jednoho celeho dne
po vzoru Verneova hrdiny Philease Fogga (viz kapitola 37 znameho romanu:
see "http://www.datatext.co.uk/library/verne/world/chapters.htm"). Takto
usetreny den hodlal Cimrman po svem navratu venovat na dobrocinne ucely.
-------------------------------------------------------------------------
Po uspesnem zdolani vsech polu jednim vrzem poslal Cimrman oficielni notu
vsem svetovym narodum, informujici je o poloze nove vykolikovaneho
zapadniho polu. Je priznacne, ze odpoved prisla pouze z chudeho Paraguaye,
kde nemeli na ceskeho prekladatele a domnivali se, ze Cimrman jim posila
ucet za zalozeni loutkoveho divadla (viz Smoljak&Sverak: Nas Jara Cimrman).
Cimrman byl ignoranci vetsiny narodu velmi roztrpcen a dusoval se, ze jen
co bude zalozeno OSN, postara se o to, aby z neho Rakousko-Uhersko
protestne vystoupilo. K tomu vsak, jak vime, nakonec nedoslo.
Tot pro tuto chvili vse.
Zdravi Honza Rehacek (84.3 zapadni delky, 33.7 severni sirky)
Date: Mon, 26 Feb 1996 21:05:04 +1100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Oddeleni Cimrmanologie
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
...
> Cimrmanova, ktera inkriminovanou spejli pohodila. Konkretne uzenar Masny,
>ktery si vynutil, ze krome zasob lihu a brambor (viz prispevky panu Hubacka
>a Raise) se do Antarktidy poveze take 87 jitrnic. Proc s sebou Cimrman tahl
>na jizni pol i uzenare Masneho nam neni jasne.
>
...
Nam to jasne je - vice nez 120kg uzenar Masny s 87 jitrnicemi byl z hlediska
zasob potravy rozhodne uzitecnejsim clenem vypravy, nez zamitnuty vyzably
drogista Vonavka s 145 flakony parfemu...
cmrmnlg@baum.com.au
Date: Mon, 26 Feb 1996 21:05:08 +1100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Oddeleni Cimrmanologie
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
...
>Nase sekce se zatim podrobnostmi Cimrmanovy vypravy prilis nezabyvala.
>Jiste je pouze to, ze krome jidla s sebou vyprava tahla nekolik koliku
>(uzenare Masneho v to nepocitaje) z cehoz jsme usoudili, ze hlavnim cilem
>vypravy bylo naleznout a vykolikovat zapadni pol. Jeho souradnice se daji
>vypocitat ze souradnic Malych Svatonovic a melo by to byt nekde kolem
>50.5 stupne jizni sirky a 164 stupne zapadni delky. Pokud by mel nekdo z
>ucastniku konference nahodou cestu kolem tohoto mista, tak to tam prosim
>omrknete, zda tam neco po Cimrmanovi nezustalo.
...
Se zajmem sledujeme Vase vyzkumy, tykajici se Cimrmanovy cesty do nasi
oblasti. Zatim nemuzeme poslouzit zadnymi dalsimi podrobnostmi, ale
predbeznym pruzkumem literatury (Atlas sveta) jsme si overili, ze na
predpokladanem miste zapadniho polu neni krom hlubokeho a mimoradne
bourliveho oceanu vice mene nic. Pripadne stopy by se daly snad nalezt na
relativne blizkem ostrove Antipodes Island, zejmena jestli Cimrmanova
vyprava ztroskotala. Pokud pouzila ponorku, bylo by treba hledat
vykolikovany pol i na morskem dne - pokuste se prosim upresnit.
Pro pripadnou vyzkumnou vypravu muzeme dat k dispozici motorizovanou
plachetnici delky 16 stop s privesnym motorem o vykonu 6 konskych sil.
Tesime se na Vase dalsi zpravy!
P & G , Melbourne
cmrmnlg@baum.com.au
Date: Tue, 27 Feb 1996 00:20:04 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
At 09:05 PM 2/26/96 +1100, Oddeleni Cimrmanologie wrote:
>Nam to jasne je - vice nez 120kg uzenar Masny s 87 jitrnicemi byl z hlediska
>zasob potravy rozhodne uzitecnejsim clenem vypravy, nez zamitnuty vyzably
>drogista Vonavka s 145 flakony parfemu...
Vazeni kolegove,
Mne to sice bohuzel tak jasne neni, nebot jsem se one vypravy osobne
nezucastnil. Proto jsem misto holeho usuzovani pouzil exaktnejsi metodu a
sice prozkoumani ucetnich knih a deniku vypravy. Oba pisemne materialy pak
nabizeji toto vysvetleni:
Reznik a uzenar Masny nebyl vypravou angazovan proto aby s sebou na Jizni
pol preravil 87 jitrnic a pote i on byl pripadne zkrmen. Nezapomenme, ze v
tehdejsi dobe byly transkontinentalni lety vice nez zridkave a preprava
jitrnic lodi pres rovnik by se bez chladirenske techniky asi neobesla bez
ujmy na barve, vuni, chuti - a priznejme si to - i nutricni hodnote one
typicky ceske pochoutky.
Vyprava proto jako hnaci jednotku pro pohon polarnich sani pouzila k tomu
ucelu specialne vyslechtene tazne plemeno prasete domaciho (nazyvane
kladrubsky pasik), vyznacujici se silnou odolnosti vuci chladu,
houzevnatosti, nenarocnosti, vytrvalosti a odporem k lidskemu masu. Neni bez
zajimavosti, ze vyprava pouzila dvojnasobny pocet hnacich jednotek, nez bylo
k preprave vypravy treba. Ano pratele, tato vyprava nezapomnela vynasobit
kalorickou potrebu pro prepravu k polu dvema, jako se tomu stalo vyprave
Cecha Karla Nemce! Hlavnim ukolem reznika a uzenare Masneho bylo vyrabet
jitrnice ze zminenych pohonnych jednotek. Vzhledem k jiz zminene
houzevnatosti taznych prasat, silnym polarnim mrazum a nedostatku casu vsak
Masny misto fasirovaciho noze pouzival mechanickeho drtice kosti firmy
Wichterle Prostejov, ktery mu vedle celych prasat navic umoznoval
zpracovavat i nadbytecne casti sani, nepouzivane pro vyrobu spejli, a
pridavat je jako plnivo do jitrnic.
Ale nechme jiz promluvit denik samotneho Cimrmana: "Ten pacholek do tech
jitrnic dava i ty sane. Ne, ze by nebyly chutne, ale clovek, kdyz je ji, si
pripada jak na prochazce podzimni bucinou. Jesteze ta prasata nekrmime,
nemusime se aspon prat se strivky. To by tady na Jiznim polu dost dobre
neslo. A koneckoncu, ty piliny docela podporuji peristaltiku. Muzeme si tak
pripravit vice otopu, ktery i lepe hori."
Zaverem mi dovolte dodat, ze diky exaktnim vypoctum profesora Gruenwalda z
Karlovy university vyprava pozrela zbytky posledniho tazneho prasete dva
kilometry pred navratem na zakladnu c.1 a s kapitanem zakladny se privitala
jeste ocucavajic za pochodu spejle. Do vlasti se pak expedice vratila vcetne
reznika a uzenare Masneho, v te dobe jiz 150ti kiloveho.
Dekuji za pozornost.
Milan Hubacek
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| HOME BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Tue, 27 Feb 1996 01:10:15 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: C.K.M.
At 04:56 PM 2/25/96 -0500, Jan Rehacek wrote:
>potvrzujeme ucast v IUPAC a tesime se na dalsi spolupraci...
>jen bychom upresnili: nejedna se o znamou pardubicko-hradeckou revnivost,
> ale o revnivost hradecko-pardubickou.
To zalezi na tom, ze ktere strany se na to divame :-)
>I nazev Kralovske Hradubice se mu zdal dlouhy a po
>nekolika tydnech experimentovani ho zkracuje na minimalisticky "Pardec".
Podle nasich zjisteni chtel byt Cimrman puvodne jeste minimalistictejsi a z
vyse uvedene alternativy zamyslel vypustit druhe, ctvrte a pate pismeno,
uvadeje, ze jednou v budoucnosti by se cele jmeno dvojmesti veslo na SPZ
dopravnich vozidel. Proti tomu se vsak vehementne ohradil Svaz
ceskomoravskych ucitelek.
>V prvni aproximaci rozdelil Cimrman nazvy mest do 4 kategorii s tim, ze
>do budoucna pocital s rozsirenim na 8 (podobne jako u nazvu kyslicniku)
>
>1. skupina (mesta zasadniho vyznamu) koncovka -EC
>*****************************************************
>-sem nalezi uz zminene dvoumesti Pardec a dale napriklad Liberec, Jablonec,
> Chlumec ci nove prejmenovana hanacka metropole Holome'c a taticek Prazec.
> A nemeli bychom zapominat ani na v te dobe vyznamny Frydec-Mistec.
Zde vsak Cimrman narazil na odpor hornouherskych poslancu Risskeho snemu,
kteri nesouhlasili s tim, aby se vyznamne mesto na Turci jmenovalo Martinec,
prestoze cesky poslanec Ja"ger jiz v ruce trimal cerstve vypracovanou povest
o zalozeni tohoto mesta legendarnim pardubickym hokejistou.
>2. skupina (mesta znacneho vyznamu) koncovka -IN
>*****************************************************
>-zde nalezneme napr. stavajici Decin, Zlin, Kolin a Cimrmanem vytvorene
> nazvy jako Chrudin, Ustin, Ostravin ci Havlickuv Brodin.
>
>3. skupina (mesta historickeho vyznamu) koncovka -OV
>*****************************************************
>-typickymi representanty jsou Trutnov, Vyskov, Krnov a dale Brnov ci Znojmov.
Nastesti v te dobe jeste neexistoval Havirov, z cehoz lze vyvodit, ze
Cimrmanuv navrh skutecne existoval, nebot nebyl jako mnoho jinych prijat.
Je pozoruhodne, ze pardubicka cimrmanologicka skupina dosla, az na znamenko,
k temer stejnym vysledkum jako skupina hradecka. Rozdil spociva v
nasledujicich momentech:
1. Pro mista s nejvyssim vyznamem melo byt uzito POMNOZNE formy -ICE
(Pardubice, Prazice, Hranice, atd.)
2. Pro mesta s mensim vyznamem pak Cimrman navrhoval koncovku -OV
(jiz citovany Brnov, Znojmov, dale Ostrov, Plzenov, Cesky Budejov atd.)
3. Pro mista s jeste mensim vyznamem pak navrhoval koncovku -IN
(Kolin, Havl. Brodin atd.)
4. No a konecne pro mesta s pouze lokalnim vyznamem navrhoval koncovku -EC
(Zatec, Naceradec, Hradec X.) Cimrman to odduvodnil tim, ze tuto koncovku
lze zhusta najit zpravidla v podstatnych jmenech, majicich hanlivy nadech
jako je chudobinec, starobinec, nevestinec, blbinec a vubec binec.
Jak vsichni jiste vidite, az na to zapeklite znamenko se vysledky badani
pardubicke a hradecke sekce zase temer shoduji.
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
Date: Mon, 26 Feb 1996 18:39:59 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
In-Reply-To: <199602261520.AAA16025@gol1.gol.com> from "Milan Hubacek" at Feb
27, 96 00:20:04 am
> Milan Hubacek napsal:
>
> Reznik a uzenar Masny nebyl vypravou angazovan proto aby s sebou na Jizni
> pol preravil 87 jitrnic a pote i on byl pripadne zkrmen. Nezapomenme, ze v
> tehdejsi dobe byly transkontinentalni lety vice nez zridkave a preprava
> jitrnic lodi pres rovnik by se bez chladirenske techniky asi neobesla bez
> ujmy na barve, vuni, chuti - a priznejme si to - i nutricni hodnote one
> typicky ceske pochoutky.
Souhlas. Nase puvodni zavery o 87 jitrnicich byly unahlene.
Po prezkoumani vsech aspektu (zejm. specificke zravosti reznika Masneho)
jsme dospeli k nazoru, ze 87 jitrnic by stejne vyprave nevydrzelo dal
nez do Cerveneho Kostelce.
>
> Vyprava proto jako hnaci jednotku pro pohon polarnich sani pouzila k tomu
> ucelu specialne vyslechtene tazne plemeno prasete domaciho (nazyvane
> kladrubsky pasik), vyznacujici se silnou odolnosti vuci chladu,
> houzevnatosti, nenarocnosti, vytrvalosti a odporem k lidskemu masu....
> ....
> Ale nechme jiz promluvit denik samotneho Cimrmana: "Ten pacholek do tech
> jitrnic dava i ty sane. Ne, ze by nebyly chutne, ale clovek, kdyz je ji,
> si pripada jak na prochazce podzimni bucinou. Jesteze ta prasata nekrmime,
> nemusime se aspon prat se strivky...
Cimrman mel s vetsinou strivek uplne jine umysly. Po prozkoumani Rakousko-
Uherskeho Namorniho Atlasu mu bylo jasne, ze sance na to, ze Zapadni Pol
padne na pevninu jsou mizive (na vychod od Noveho Zelandu te pevniny opravdu
moc neni). Rozhodl se tedy, ze strivek pouzije jako vzduchovych trubic pro
svuj primitivni skafandr, s jehoz pomoci hodlal vykolikovani polu provest.
Proto take jedne noci pise Masnemu (spicimu spravedlivym opileckym spankem)
na ruku inkoustovou tuzkou vzkaz:
"Prebytecna strivka nevyhazuj, prase, budu je potrebovat."
Na tomto miste musime ctenare ubezpecit, ze Cimrman mel znacne zkusenosti
s hloubkovym potapenim, ziskane za sveho pobytu u skotskeho jezera Loch Ness,
ktere je pro sve hluboke vody rajem potapecu. Prave v tomto jezere Cimrman
poprve vyzkousel svuj improvizovany skafandr, sestavajici se z paru ploutvi
zhotovenych z impregnovane pytloviny, specialnich podvodnich bryli s
tlakuvzdornymi skly (vyrobek firmy Zeiss), motocyklove kukly z hnede kozenky
a konecne z vzduchove trubice, jejiz zakladem byla prave praseci strivka.
Neni se co divit, ze povercivi Skotove ho v tomto uboru a casto zapleteneho
do prebytecnych strivek povazovali za jakousi predpotopni obludu.
***********************************************************************
Zdravi Honza Rehacek.
Date: Mon, 26 Feb 1996 18:59:25 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
In-Reply-To: <199602261005.VAA16292@mail.mel.aone.net.au> from "Oddeleni
Cimrmanologie" at Feb 26, 96 09:05:08 pm
> P & G (whatever that is) wrote:
> Se zajmem sledujeme Vase vyzkumy, tykajici se Cimrmanovy cesty do nasi
> oblasti. Zatim nemuzeme poslouzit zadnymi dalsimi podrobnostmi, ale
> predbeznym pruzkumem literatury (Atlas sveta) jsme si overili, ze na
> predpokladanem miste zapadniho polu neni krom hlubokeho a mimoradne
> bourliveho oceanu vice mene nic. Pripadne stopy by se daly snad nalezt na
> relativne blizkem ostrove Antipodes Island, zejmena jestli Cimrmanova
> vyprava ztroskotala. Pokud pouzila ponorku, bylo by treba hledat
> vykolikovany pol i na morskem dne - pokuste se prosim upresnit.
>
V zasade jsou nejmene tri moznosti jak Cimrman mohl zapadni pol vykolikovat:
1. Pouziti skafandru (viz minuly prispevek). Tato varianta by pripadala
v uvahu, pokud by Cimrman nalezl pobliz zapadniho polu nejakou vhodnou
melcinu.
2. Vzhledem k tomu, ze Cimrman byl konstrukcni genius, nelze vyloucit ani
stavbu male ponorky (napr. obalenim sanek igelitovou folii). Osobne vsak
tuto variantu vidim jako nejmene pravdepodobnou.
3. Cimrman premistil zapadni pol na nejblizsi pevninu (zrejme na nektery
z ostrovu o kterych se zminuji nasi australsti kolegove). V tomto pripade
by vykolikovani zrejme probihalo hladce. Zemska osa, spojujici vychodni
a zapadni pol, by vsak v tomto pripade neprochazela zemskym stredem, jak
se o tom jiz zminila pardubicka sekce. Na druhe strane by vsak takovyto
postup byl primo exemplarnim prikladem slavneho Cimrmanova "KROKU STRANOU"
(viz Smoljak&Sverak: Cimrmanova Teorie Poznani)
--------------------------------------------------------------------------
Jeste se chci zminit o tom, ze pri lokalizaci zapadniho polu na rozbourenem
mori, prisel Cimrmanovi velice vhod reznik Masny, ktery byl v te dobe jiz
desaty den v bezvedomi. Cimrman ho pro jeho enormni zasobu tuku (ktery jak znamo
nadlehcuje) pouzil jako plovouci boji, vzhledem ke ktere vztahoval sva mereni.
Do bezvedomi se Masny dostal v zaveru pobytu v Antarktide. Cimrman mu na jeden
den sveril kocirovani sanek a to nemel delat. Masny, ktery byl pod trvalym
vlivem alkoholu, nezvladl v pravotocive zatacce rizeni a vjel do protismeru,
kde se srazil s protistojicim ledovcovym vybezkem.
---------------------------------------------------------------------------
Preji vsem hezke utery,
Honza Rehacek.
Date: Tue, 27 Feb 1996 11:58:36 MET-1DST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: POLM5326 OLMER PETR
Organization: LVT Troja, MFF UK Prague,Czech Rep.
Subject: Re: Cimrman & humor
> >Vtip:
> >
> >"Vite, kdo vynalezl zarovku ?"
> >" ???? "
> >" Zadny Edison, ale J. Cimrman. Vynalez pojmenoval jarovka, ale Francouzi
> >tento nazev vyslovovali jako zarovka a toto nespravne oznaceni se
> >uchovalo dodnes."
> >
> >Milan Gvozdik
>
> To neni zadny vtip, JdC jarovku skutecne vynalezl.
>
> Milan Hubacek
*** Po delsim vyzkumu mohu prohlasit, ze castecnou pravdu maji oba
Milanove.
Ano, Cimrman vymyslel zarovku, ale take vymyslel tento vtip. Jeho
puvodni verze se ale od vyse uvedene trochu lisila.
Nejdrive vsak obecne: Jako vsude, snazil se Mistr dosahnout
dokonalosti. To se mu casto darilo, ale nekdy (jako zde) to bylo i na
zavadu. Cimrman totiz chtel, aby se vtipu lide nejenom zasmali, aby
si odnesli take neco pro ponauceni. Proto do svych vtipu nenapadne
zaclenoval i historicke pravdy. Nyni jiz spravna verze:
"Vite, kdo vymyslel zarovku? T. A. Edison"
(Smich, nebot toto je prave vtip. Nasleduje vychovna cast)
"Doopravdy to byl JdC. Svuj vynalez pojmenoval ..."
(a tak dale)
Dokonalost, ktera se stala prekazkou rozsireni pravdy o jarovce, byl
prilis silny vtip. Po slove "Edison" se totiz lide vetsinou zacali
tak smat, ze dalsi slova zanikala v opakovanych bourich potlesku a
ovaci.
Cimrman si toho vsiml, a proto pozdeji, jak sam napsal, se ovladal:
"Napsal jsem vtip a precetl si ho po sobe. Ne, je jeste moc vtipny..."
Vtip o Edisonovi ale zatim zasahl cely svet - a vzhledem k tomu, ze
vsichni opakovali pouze prvni, nevychovnou cast, ujal se ne jako
vtip, ale jako vseobecne uznavana pravda.
My ale vime sve.
Petr Olmer.
Date: Tue, 27 Feb 1996 23:37:36 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
At 06:59 PM 2/26/96 -0500, Jan Rehacek wrote:
>Jeste se chci zminit o tom, ze pri lokalizaci zapadniho polu...
Ano, vazeni kolegove,
jak uz nam hradecka skupina naznacila, Cimrmanovi nebyl tim tvrdym oriskem
ani tak vlastni pol, jako jeho lokalizace. Proto se po dukladnem studiu
tehdejsich prevratnych objevu v kvantove fyzice rozhodl definovat Zapadni a
Vychodni pol jako delokalizovane. Aby ucinil zadost symetrii, definoval
Cimrman Zapadni a Vychodni zemsky pol jako delokalizovany par, avsak
navzajem sprazeny zemskym jadrem. Zde by mohli vazeni kolegove namitnout, ze
tato definice se vymyka jeho jiz citovane polemice s tim, ze zemska osa
prochazi stredem Zeme.
Ale ani tady Cimrman nezaprel, na rozdil od utraty U sirotka, sam sebe.
Postuloval, ze zemska osa (i ta zapado-vychodni) prochazi tezistem Zeme.
Avsak zemske teziste se nenachazi pevne fixovano v geometrickem stredu nasi
planety, nybrz svou polohu neustale meni. Tuto svou teorii pozdeji Cimrman
nazval "Teorie rolnicky" (the Jingle Bell Theory). Jak Cimrman skrome
dodaval pri rabovani cervene sedmy U sirotka - "Kopernik rozhybal Zemi kolem
Slunce a ja jsem rozhybal jeji osy". Pozdeji chtel Cimrman tohoto pohybu
zemskych os vyuzit k financovani svych nakladnych expedic a experimentu tim,
ze by ta ci ona zemska osa byla jako hojne navstevovana turisticka atrakce
propujcovana na fixni dobu a za uplatu ekonomicky prosperujicim zemim.
Za pardubickou cimrmanologickou skupinu
Milan Hubacek
Date: Tue, 27 Feb 1996 07:35:42 +1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Rais
Organization: Logis s.r.o
Subject: Re: C.K.M.
> To byl vsak pouze zacatek dalekosahle reformy, kterou Cimrman prave
> rozpracovaval. I nazev Kralovske Hradubice se mu zdal dlouhy a po
> nekolika tydnech experimentovani ho zkracuje na minimalisticky "Pardec".
> Tento nazev podle Cimrmana taktez lepe vystihuje dulezitost vychodoceskeho
> dvoumesti v jim prave dokoncene "Cimrmanove Klasifikaci Mest" - C.K.M.
> (nezamenovat s CKM, KLM ci KFC).
Na rozdil od Pardecu, ktery se z duvodu nepochopitelne
pardubicko-hradecko-pardubicko-hradecke revnivosti neujal
(mimochodem, ja jsem vyrustal v Pardubicich), nedaleky
Havlbrod a ponekud vzdalenejsi Valmez jsou dodnes zivymi
pozustatky Cimrmanovy urbanisticko-minimalizacni cinnosti.
Paradoxem zustava, ze prave tato dve jmena pozdeji sam autor zavrhl,
nebot se mu nehodila do C.K.M. (viz nize) a pridelil jim jmena
Habrodin a Valmov. To uz ovsem bylo pozde, nebot obyvatele obou mest
prokazali znacne nepochopeni pro Cimrmanovu metodu pokusu a omylu a
reagovali podobne jako obcane Brnova (viz prispevek kolegy Rehacka
nize).
> V prvni aproximaci rozdelil Cimrman nazvy mest do 4 kategorii s tim, ze
> do budoucna pocital s rozsirenim na 8 (podobne jako u nazvu kyslicniku)
>
> 1. skupina (mesta zasadniho vyznamu) koncovka -EC
> *****************************************************
> -sem nalezi uz zminene dvoumesti Pardec a dale napriklad Liberec, Jablonec,
> Chlumec ci nove prejmenovana hanacka metropole Holome'c a taticek Prazec.
> A nemeli bychom zapominat ani na v te dobe vyznamny Frydec-Mistec.
>
> 2. skupina (mesta znacneho vyznamu) koncovka -IN
> *****************************************************
> -zde nalezneme napr. stavajici Decin, Zlin, Kolin a Cimrmanem vytvorene
> nazvy jako Chrudin, Ustin, Ostravin ci Havlickuv Brodin.
>
> 3. skupina (mesta historickeho vyznamu) koncovka -OV
> *****************************************************
> -typickymi representanty jsou Trutnov, Vyskov, Krnov a dale Brnov ci Znojmov.
>
> 4. skupina (mesta lokalniho vyznamu) koncovka -ICE
> *****************************************************
> -zde se nachazi napr. Pruhonice, Male Svatonovice, Hostivice a nove tvary
> jako Dolni Lhotice ci Horni Zabovreskovice.
.....
> A to nemluvim o tom, jak s Cimrmanem zatocili obcane Brnova
> (dozadujici se okamziteho prejmenovani na Brnec). Cimrman se
> o tomto vyprasku letmo zminuje ve svem referatu "Brneni hlavy,
> lokte a jinych koncetin", prednesenem na Vseobecne zdravovedni
> konferenci v Koline.
Ostatne tato prednaska mela z pochopitelnych duvodu (Cimrmanovy
nedostizne prakticke zkusenosti) takovy ohlas, ze poradatele
Vseobecne zdravovedni konference v Koline pozadali Cimrmana o
pravidelne kazdorocni hostovani. Bohuzel jiz nasledujici rok musela
byt velmi zajimava prednaska, nazvana "Prevence urazu
zpusobenych napadenim davem", ve ktere se Cimrman chtel zabyvat
prostredky osobni ochrany jednotlivce s aplikaci svych poznatku z
Dalneho Vychodu s prihlednutim ke karate, odreknuta,
nebot Cimrman se tou dobou lecil v prazske nemocnici Na Bulovce
z urazu, ktere mu zpusobili rozliceni Prazane pote, co Cimrman
nechal v ramci prakticke demonstrace sve teorie slepych ulicek
zazdit vetsinu staromestskych ulic. Cimrman to komentoval lakonickym:
"Mi Prazane mi nerozumeji."
Za frenstatsko-valassko-meziricko-roznovskou sekci IUPAC se louci
Martin Rais
Date: Tue, 27 Feb 1996 18:20:20 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Neugebauer
Subject: JdC
Chtel bych vas vsechny poprosit, jestli nekdo nevite o textech s
Cimrmanem, tak treba Dobyti sev. polu ... . Jestli se daji nekde stahnout ?
Diky.
Peters
Petr Neugebauer, Jesenik
neugebau@informatics.muni.cz
Date: Tue, 27 Feb 1996 17:00:12 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: C.K.M.
In-Reply-To: from "Martin Rais" at Feb 27,
96 07:35:42 am
> Martin Rais napsal:
>
> Na rozdil od Pardecu, ktery se z duvodu nepochopitelne
> pardubicko-hradecko-pardubicko-hradecke revnivosti neujal
> (mimochodem, ja jsem vyrustal v Pardubicich)....
To jsem si vsiml :-)
> ...
> poradatele Vseobecne zdravovedni konference v Koline pozadali Cimrmana
> o pravidelne kazdorocni hostovani. Bohuzel jiz nasledujici rok musela
> byt velmi zajimava prednaska, nazvana "Prevence urazu
> zpusobenych napadenim davem", ...., odreknuta
> nebot Cimrman se tou dobou lecil v prazske nemocnici Na Bulovce
> z urazu, ktere mu zpusobili rozliceni Prazane pote, co Cimrman
> nechal v ramci prakticke demonstrace sve teorie slepych ulicek
> zazdit vetsinu staromestskych ulic. Cimrman to komentoval lakonickym:
> "Mi Prazane mi nerozumeji."
Audiatur et altera pars - proto v ramci spravedlnosti, musime poznamenat,
ze kdyz tehdejsi prazsky primator videl, co Cimrman uprostred Prahy cini,
komentoval to jeste lakonicteji: "Ted's to teda zazdil, Jaro".
**********************************************************************
Ohledne Cimrmanova hostovani na Vseobecne zdravovedni konferenci jsme se
dotazali na Mestske poliklinice v Koline (oddeleni osvetove cinnosti)
a bylo nam sdeleno, ze vyse uvedena prednaska skutecne odreknuta byla.
Cimrman vsak na Kolin nezanevrel a existuji jeste minimalne 4 zaznamy
o jeho referatech na teto konferenci - a to v letech
1907 - "Skytame s meziplynem"
1909 - "Pouziti vybusnin pri operaci slepeho streva"
1910 - "Pocitani zeber metodou statisticke odchylky"
1913 - "Vliv dechovky na poruchy zazivaciho traktu"
V roce 1914 se uz Cimrman na konferenci nedostavil. Ohlasena prednaska
"Uloha kyseliny sirove v osobni hygiene cloveka" se proto nekonala.
> Za frenstatsko-valassko-meziricko-roznovskou sekci IUPAC se louci
>
> Martin Rais
>
Za sekci hradeckou
Honza Rehacek
Date: Tue, 27 Feb 1996 19:01:43 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Vyuziti zemske rotace k over-night mail
At 11:37 PM 2/27/96 +0900, you wrote:
>At 06:59 PM 2/26/96 -0500, Jan Rehacek wrote:
>>Jeste se chci zminit o tom, ze pri lokalizaci zapadniho polu...
>
>Ano, vazeni kolegove,
>
>jak uz nam hradecka skupina naznacila, Cimrmanovi nebyl tim tvrdym oriskem
>ani tak vlastni pol, jako jeho lokalizace. Proto se po dukladnem studiu
>tehdejsich prevratnych objevu v kvantove fyzice rozhodl definovat Zapadni a
>Vychodni pol jako delokalizovane. Aby ucinil zadost symetrii, definoval
>Cimrman Zapadni a Vychodni zemsky pol jako delokalizovany par, avsak
>navzajem sprazeny zemskym jadrem. Zde by mohli vazeni kolegove namitnout, ze
>tato definice se vymyka jeho jiz citovane polemice s tim, ze zemska osa
>prochazi stredem Zeme.
>
>Ale ani tady Cimrman nezaprel, na rozdil od utraty U sirotka, sam sebe.
>Postuloval, ze zemska osa (i ta zapado-vychodni) prochazi tezistem Zeme.
>Avsak zemske teziste se nenachazi pevne fixovano v geometrickem stredu nasi
>planety, nybrz svou polohu neustale meni. Tuto svou teorii pozdeji Cimrman
>nazval "Teorie rolnicky" (the Jingle Bell Theory). Jak Cimrman skrome
>dodaval pri rabovani cervene sedmy U sirotka - "Kopernik rozhybal Zemi kolem
>Slunce a ja jsem rozhybal jeji osy". Pozdeji chtel Cimrman tohoto pohybu
>zemskych os vyuzit k financovani svych nakladnych expedic a experimentu tim,
>ze by ta ci ona zemska osa byla jako hojne navstevovana turisticka atrakce
>propujcovana na fixni dobu a za uplatu ekonomicky prosperujicim zemim.
>
>Za pardubickou cimrmanologickou skupinu
>
>Milan Hubacek
>
Chtel bych zde zverejnit sve nedavne vyzkumy o Cimmrmanove vynalezu
zaoceanske over-night express mail (predchudce Federal Express, UPS, DHL,
Purolator, atd). Cimrman pouzil principu "hrebik zaveseny v prostoru", kdy
na hrebik, zaveseny v prostoru, zavezil balicke s postou a zemska rotace
sama prispela k tomu ze behem 6-8 hodin byl balicek dorucen za ocean.
Jedinym problemem byl, ze postu z Prahy bylo mozno dorucit POUZE do
Chiboumagau (Quebec), Winnipeg (Manitoba) a Medicine Hat (Alberta), jediny
pohled na mapu vam vysvetli proc. Je ale nepopiratelne, ze tento system
pracoval perfektne, jsou i taci, kteri se domnivaji, ze presne stejne finty
pouzil Cimrman pri svem zahadnem zmizeni u Liptakova - proste se zavesil a
byl fuc!
Rosta
P.S.: S pouzitim vyseuvedeneho byla lokalizace zapadniho polu hrackou.
Date: Wed, 28 Feb 1996 17:05:19 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Vyuziti zemske rotace k over-night mail
Ross Hedvicek wrote:
>Chtel bych zde zverejnit sve nedavne vyzkumy o Cimmrmanove vynalezu
>zaoceanske over-night express mail (predchudce Federal Express, UPS, DHL,
>Purolator, atd). Cimrman pouzil principu "hrebik zaveseny v prostoru", kdy
>na hrebik, zaveseny v prostoru, zavezil balicke s postou a zemska rotace
>sama prispela k tomu ze behem 6-8 hodin byl balicek dorucen za ocean.
>Jedinym problemem byl, ze postu z Prahy bylo mozno dorucit POUZE do
>Chiboumagau (Quebec), Winnipeg (Manitoba) a Medicine Hat (Alberta), jediny
>pohled na mapu vam vysvetli proc.
Pozdejsi objeveni zemske precese ovsem Cimrmanovi umoznilo dopravovat postu i
do mist lezicich mimo 50. rovnobezku severni sirky. Bohuzel se mu vsak nikdy
nepodarilo pretnout rovnik.
>Je ale nepopiratelne, ze tento system
>pracoval perfektne, jsou i taci, kteri se domnivaji, ze presne stejne finty
>pouzil Cimrman pri svem zahadnem zmizeni u Liptakova - proste se zavesil a
>byl fuc!
>
>Rosta
Podle ocitych svedku byla onim docasnym bodem pevnym v prostoru ruka hostinskeho
Sirotka, trimajici limec kosile, do niz byl Cimrman toho dne oblecen. Tou dobou
zrovna Sirotek Cimrmanovi pratelsky vysvetloval cosi o spravnem vztahu host -
hostinsky a zdvorile ho zadal, aby se pro penize vratil, odkud prisel. Hostinsky
Sirotek, ac fyziky neprilis znaly, spravne vycitil, ze pro spravne nasmerovani
Cimrmanova letu na Viden je jednodussi predat nohou kinetickou energii zhruba do
oblasti teziste Cimrmanova tela, nez podobnym ukonem korigovat rotaci Zeme.
Milan Hubacek
Date: Wed, 28 Feb 1996 15:13:12 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: URBAN DAVID
Organization: Silesian University Karvina
Subject: Re: Cimrman & humor
chci se odhlasit z konference, porad, diky
Date: Wed, 28 Feb 1996 13:36:21 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: mereni I.I.I.
> Ross Hedvicek napsal:
> .... Cimrman pouzil principu "hrebik zaveseny v prostoru", kdy
> na hrebik, zaveseny v prostoru, zavezil balicke s postou a zemska rotace
> sama prispela k tomu ze behem 6-8 hodin byl balicek dorucen za ocean.
> ...., jsou i taci, kteri se domnivaji, ze presne stejne finty pouzil
> Cimrman pri svem zahadnem zmizeni u Liptakova - proste se zavesil
> a byl fuc!
Vazeni spolubadatele, v uplynulych mesicich se zde objevilo nekolik
ruznych nazoru na priciny a zpusob Mistrova zmizeni v roce 1914 a myslim,
ze je pomalu nacase v tom udelat trochu poradek, nebot situace zacina
byt velmi neprehledna. Proto navrhuji zkompilovat jakysi katalog vsech
moznych "teorii zmizeni" (od tech zcela vaznych az po ty zcela absurdni),
ktery bychom mohli pouzivat jako referencni zdroj - s tim, ze by se
samozrejme aktualizoval, pokud by se vyskytly nejake zasadne nove nazory
na tuto politovanihodnou udalost.
Nejprve mi vsak dovolte male historicke ohlednuti:
Kdyz Jara vynalezl Internet, samozrejme ho zajimalo jak velky intelektualni
potencial se v "siti zleho obra" skryva. Proto se jednoho dne rozhodl
provest zmereni "Intensity Imaginace Internetu" (I.I.I.) a to tak, ze po
siti rozeslal vyzvu k napsani kratkeho prispevku na tema "Vesele prihody z
nasi rodiny". Jara ocekaval, ze bude zavalen lavinou emailu a proto vymazal
vsechny sve disky, aby mel na prival bitu misto. Jake vsak bylo jeho
zklamani, kdyz ani po nekolika dnech cekani se mu nedostalo zadne odpovedi.
Nejenze pri cekani zlomil sve dve nejlepsi tuzky, kterymi staral ve svem
primitivnim modemu, zdali v nem nejaky ten bit neuvizl, ale navic se
ukazalo, ze na disketach, ktere vymazal byl kompletni 3. akt jeho opery
"Pani', ma'slo le'ta'" plus nekolik stranek slozitych relativistickych
vypoctu. To zamrzelo.
My dnes uz vime, ze nezdar Cimrmanova mereni I.I.I. byl zakonity. V te
dobe byl totiz Cimrman jedinym ucastnikem Internetu a jeho volani tudiz
nenalezlo zadne usi.
Protoze i letos si pripominame 132. vyroci Cimrmanova narozeni, napadlo me
ze by bylo hezke uctit Mistrovu pamatku zopakovanim jeho mereni I.I.I.
Proto timto vyhlasuji literarne-historicky konkurs na tema:
"Priciny zahadneho Cimrmanova zmizeni v roce 1914".
Protoze si myslim, ze konference je jiz dost vytizena, sve prispevky muzete
zasilat na mou adresu (jrehacek@math.gatech.edu) a ja je zkompiluji (pokud
budou alespon dva :-). Protoze na rozdil od Cimrmana se nechystam mazat sve
disky, tak bych delku prispevku omezil na 1 prispevek o 10 radkach a nebo
2 prispevky 5tiradkove na osobu. (nikoliv tedy na osobu a den, jak by si
nekteri pisalkove mohli myslet :-)
Pokud se v budoucnosti podari sestavit "katalog teorii zmizeni" tak tato
omezeni budeme moci zrusit.
A nehlaste se vsichni :-)
Honza Rehacek.
ps. abych poznal o co jde, do subjektu napiste "1914".
Date: Thu, 29 Feb 1996 10:14:55 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: David Sedlacek
Subject: Re: JdC odhlaseni
In-Reply-To: <78C90E7948@univ2.opf.slu.cz> from "URBAN DAVID" at Feb 28,
96 03:13:12 pm
Neni nic jednodussiho nez poslat na adresu listserveru
listser@earn.cvut.cz dopis, ve kterem uvedete prikaz
unsubscribe JDC-L
Neni zac.
>
> chci se odhlasit z konference, porad, diky
>
Date: Thu, 29 Feb 1996 15:43:27 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Vrba
Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
In article <199602261005.VAA16285@mail.mel.aone.net.au> you write:
>From: cmrmnlg@baum.com.au (Oddeleni Cimrmanologie)
>Subject: Re: Cesta na Zapadni Pol
>Date: 26 Feb 1996 11:15:36 +0100
>...
>> Cimrmanova, ktera inkriminovanou spejli pohodila. Konkretne uzenar Masny,
>>ktery si vynutil, ze krome zasob lihu a brambor (viz prispevky panu Hubacka
>>a Raise) se do Antarktidy poveze take 87 jitrnic. Proc s sebou Cimrman tahl
>>na jizni pol i uzenare Masneho nam neni jasne.
>>
>...
>Nam to jasne je - vice nez 120kg uzenar Masny s 87 jitrnicemi byl z hlediska
>zasob potravy rozhodne uzitecnejsim clenem vypravy, nez zamitnuty vyzably
>drogista Vonavka s 145 flakony parfemu...
Mne osobne je to primo nad slunce jasne. Uzenar Masny musel byt pro vypravu
nejvice uzitecny v okamziku, kdy vyprave dosly zasoby.
Myslim, ze nekde tady je treba hledat puvod sceny z Dobyti severniho polu,
kdy vyprava chce snist psy...
Caues
Martin Vrba