Date: Thu, 2 May 1996 12:57:14 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lenka Dolezalova
Subject: Re: Prihlaseni
In-Reply-To: <199604302028.QAA08451@math19.skiles.gatech.edu> from "Jan
Rehacek" at Apr 30, 96 04:28:24 pm
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
djkg
Date: Thu, 2 May 1996 14:11:43 MET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Macek
Organization: FRIT VSP HK CZ
Subject: Re: Prihlaseni
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> ...
> To: Multiple recipients of list JDC-L
> In-Reply-To: <199604302028.QAA08451@math19.skiles.gatech.edu> from "Jan
> Rehacek" at Apr 30, 96 04:28:24 pm
> X-PMFLAGS: 34078848
>
> djkg
>
Zdravim vsechny.
Zatim jsem byl pouze pasivnim clenem teto konference, ale nyni
jsem nucem promluvit. Posledni dobou prichazeji do teto konference
vzkazy podobneho typu "djkg". Rad bych vedel co si o tom mam myslet.
Jeden kolega se zminil o dvou moznostech.:
1. Nekdo tady hraje sachy pres postu (vzkazy typu A5I4H9 -
jiste jste se s tim jiz take setkali)
2. Probiha tady pred ocima vsech utajena komunikace s
Mistrem.
Vzhledem k dnesnimu vzkazu "djkg" se priklanim spise k druhe verzi,
nebot tento tah by ve svete sachu nemel obdoby. Proto zadam za vsechny
Mistrovy priznivce autora teto zpravy a dalsi autory sifrovanych zprav
o zaslani sifrovaciho a desifrovaciho klice vsem uzivatelum.
Predem dekuji
Miroslav Macek
macek@fr.vsp.cz
Date: Thu, 2 May 1996 15:51:50 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: POLM5326 OLMER PETR
Organization: LVT Troja, MFF UK Prague,Czech Rep.
Subject: Jara byl v Praze!
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Ano, je to jiz temer jiste. Vsichni si urcite dobre pamatujete, jak
se snazil Jara Cimrman odradit V. I. Lenina od vydavani Jiskry
upozornenim: "Pozor! Z jiskry vzejde plamen!"
A nyni Jara opet zasahuje, tentokrat varovanim "Pozor! Do tresni se
pousteji cervi!" umistenym na predvolebnim plakatu KSCM.
Stopy pozorne sleduji a myslim, ze budu moci urcit Jarovo stanoviste
s presnosti plus minus 200 km!
Petr Olmer.
Date: Thu, 2 May 1996 16:07:21 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: djkg
Kolegove !
Jiz delsi dobu pozoruji (a sam se ucastnim) sifrovaneho prispivani na
tuto konferenci. Neni mi sice znamo, kdo s timhle zacal, ale je mi
jasne, ze to musela byt osoba rozumu mdleho. A aby se u ni nedostavil
zachvat zurivosti (cokdyz maji Internet uz i v Bohnicich ?!?), snazim
se odpovidat v podobnem tonu. Sifrovy klic bohuzel neznam, a tak
timto onoho dotycneho, ci dotycnou zadam, aby mi ten klic poskytla,
abych se konecne dozvedel, co jsem sem vlastne napsal.
Dekuji.
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Thu, 2 May 1996 07:32:10 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Adolf Ceska
Subject: Re: Jara byl v Praze!
In-Reply-To:
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Thu, 2 May 1996, POLM5326 OLMER PETR wrote:
>
> Stopy pozorne sleduji a myslim, ze budu moci urcit Jarovo stanoviste
> s presnosti plus minus 200 km!
>
> Petr Olmer.
>
Co na priklad Wales - CYMRU ?
Adolf Ceska
aceska@freenet.victoria.bc.ca
Date: Thu, 2 May 1996 20:00:01 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: djkg
In-Reply-To: <32A06F6943@nwcvt.vsb.cz> from "student Zhanel Abraham" at May 2,
96 04:07:21 pm
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Jiz delsi dobu pozoruji (a sam se ucastnim) sifrovaneho prispivani na
> tuto konferenci. Neni mi sice znamo, kdo s timhle zacal, ale je mi
> jasne, ze to musela byt osoba rozumu mdleho.
Me zase neni jasne, proc se ucastnite neceho, co (podle vasich vlastnich slov)
zacala osoba rozumu mdleho. No ale nebudeme to rozpitvavat,
vzhledem k tomu, ze to do konference tematicky nepatri.
> A aby se u ni nedostavil
> zachvat zurivosti (cokdyz maji Internet uz i v Bohnicich ?!?), snazim
> se odpovidat v podobnem tonu. Sifrovy klic bohuzel neznam, a tak
> timto onoho dotycneho, ci dotycnou zadam, aby mi ten klic poskytla,
> abych se konecne dozvedel, co jsem sem vlastne napsal.
>
> Dekuji.
>
> Abraham Zhanel
>
My bohuzel ten klic taky nemame, ale alespon jsme vasi zpravu prohnali
ctyrtaktnim desifrovacim kombajnem s automatickym oddelovacem plev a
pisete vpodstate tohle:
"hapihbn j io iorhfa0uhukhka;fh fi;h jhdk; gkuaggfuhfg;fgauifgyaufg
hfgv hvubbvilu rgaljgfhjgfjhg gjjsjfjgf gy ygfjfgjgyjfk gajkjkgjsjaagyiurku
rj grirso;ssu hruri hur ru rorio rwif klr ruir rghiralr jlsffjr ssfljfl
miccje mi efowa ejie lfa;v;jrs ueuke eauef krkieshhfeka ef hfuka hfue
jhr cbufrhcifh rf hukvh frgh gjfege af kle skesl kldkke klk eldk lkl..."
...a dale pokracuje dalsich 251 stran poutaveho cteni. Vase prispevky
jsou totiz nejen zasifrovane, ale take stlacene (compressed). Proto jsme
byli velmi prekvapeni, co kombajn z nekolika vasich radek udelal. Abychom
vsak ctenare neochudili o zasadni informace, tady je vycet stezejnich bodu
z rozbaleneho (decompressed) prispevku:
-na str. 25: deti vyrazeji do skoly a na ceste potkavaji sedlaka Matejku,
ktery si vyndava strep z chodidla. Nervozni sedlak po nich vrhne
hul, ktere se deti v posledni chvili vyhnou. Ve mlyne je vsechno
v poradku, pouze celedin Ondra se nemuze smirit s opakovane
odmitavym postojem devecky Klary, ktera misto na vdavky mysli
na zradlo (pro prasata).
-na str. 128 lije jako z konve. Povoden odnasi stodolu sedlaka Matejky
doprostred rybnika, kde se tato zapleta do zabince a klesa
ke dnu. Mokry hrabe Lechkowitz vbiha do kuchyne, aby se dozvedel,
ze jeho horka kase mezitim vystydla. Verny pes Tyrl tragedii
neunese a vyskakuje ze ctvrteho patra loveckeho zamecku, aby se
uskrtil na pozlacenem retizku, kterym byl privazan.
-na str. 207 se nic zvlastniho nedeje. Deti si opekaji brambory a hrabenka
Swarowska naleza pod kobercem svuj ztraceny obcansky prukaz.
Po mnoha letech se tak konecne dozvida sve prave jmeno, ktere
se pozdeji v koupelne snazi vyskrabat ziletkou.
-na str. 249: sedlak Matejka se konecne dockal syna a travi jiz treti tyden
v hospode. Na zamku nic noveho. Hrabe Lechkowitz opet zmeskava
svoji kasi a na doporuceni osobniho lekare odjizdi do sanatoria
v Cercanech. Tam se setkava s hrabenkou Swarowskou a jeho
zivot konecne dostava smysl.
***************************************************************************
Co se tyce rovnez zasifrovaneho vzkazu kolegyne Prochazkove - ano, mam na
mysli to usecne "djkg" - i tento prispevek jsme prohnali kombajnem a ukazalo
se, ze tento lze desifrovat za pouziti daleko mensiho mnozstvi energie.
Zatimco na prispevek pana Zhanela jsme spotrebovali 16 litru vysoce
kvalitniho benzinu, na pani/slecnu Prochazkovou stacil par tuzkovych baterii.
A zde je vysledek:
"djkg" = Drahy Jaro, kup gin.
Ano je to tak, pratele. Zatimco my se tu snazime vylakat Mistra na svetlo
denni pretrasanim ruznych technickych detailu, kolegyne Prochazkova na to
jde uplne odjinud. Jenom nas zarazi, ze nepouzila beznejsi versi
Mily Jardo, kup rum
kterou si mnozi z nas jiste pamatuji ze skoly pod sifrou (10^9! Cu)
***************************************************************************
A kdyz uz jsme u sifrovani, par slov o Mistrove aktivite v teto oblasti:
Jako ve vsem i tady se Jara snazil dosahnout dokonalosti. Sifrovaci systemy
sve doby, ktere se za pouziti vetsiho ci mensiho usili daly vzdy rozlousknout,
povazoval za smesnou ztratu casu. Jara snil o kodu, ktery bude zcela
nerozlustitelny. Jeho dlouholete usili o zkonstruovani spolehlive kodovaci
metody bylo nakonec korunovano zaslouzenym uspechem v podobe tzv.
"slovnikoveho algoritmu".
Kodovani spocivalo v tomto:
1. Nejprve se spocital pocet radku daneho textu, ktery se vydelil poctem slov.
Takto vznikla tzv. kodovaci konstanta se pak odmocnila a ulozila do laku.
2. Potom se vzal slovnik (jakehokoliv jazyka) a otevrel se na nahodne strane.
Tady (aby se vyloucilo listovani) Jara doporucoval do slovniku bodnout
kuchynskym nozem (zepredu samozrejme, tj. podel stranek).
3. Z takto nalezene stranky se opsalo prvnich 16 radek a kodovana zprava
byla na svete.
Dnes jiz muzeme s hrdosti rici, ze ani moderni sifrovaci algoritmy, zalozene
na faktorizaci velkych cisel nejsou spolehlivejsi nez Cimrmanuv "slovnikovy
algoritmus". Dokonce se domnivame, ze Cimrmanovo kodovani, pouzivane
rakousko-uherskou armadou, melo svuj podil na konecnem vysledku 1. sv. valky.
*************************************************************************
A zaverem z jineho soudku: v nedavno zverejnenem seznamu jmenovcu v UTO
jsme s potesenim zaznamenali, ze v Pardubicich neni Cimrman ani jeden.
Nemohl by se nekdo z nasich hradeckych kolegu mrknout jak je na tom UTO HK.
Pokud naleznete alespon 1 Cimrmana, poslete vysledek Jirkovi Veselemu
a nebo jeste lepe do konference, at to ma poradnou publicitu. Pokud vsak
zadneho nenajdete, nikomu to nerikejte a seznam na miste spalte :-)
*********************************************************************
zatim,
Honza Rehacek
Date: Fri, 3 May 1996 11:12:49 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Prihlaseni
Vzhledem k tomu, oe jste doporuflorinil mistrav nejznam+jTaui tah, kter jeho
protihraflorine Tauokoval, po jeho provedeni by byl zaznamenan druh out v
d+jnach Tauacha.
Date: Fri, 3 May 1996 13:47:43 GMT+1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Luka? Ivo,2378,K110"
Organization: VA BRNO
Subject: Re: Prihlaseni
> Vzhledem k tomu, oe jste doporuflorinil mistrav nejznam+jTaui tah, kter jeho
> protihraflorine Tauokoval, po jeho provedeni by byl zaznamenan druh out v
> d+jnach Tauacha.
>
Velmi bych se primlouval, piste 7-mi bitem. My, kteri nemame
strojni dekoder na motorovy pohon, to lustime spatne... :-)
Ivos
Date: Fri, 3 May 1996 14:47:47 METDST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Kucera
Subject: Re: Prihlaseni
In-Reply-To: <34E09E10F77@vps.vabo.cz>; from "Luka? Ivo,2378,K110" at May 3,
96 1:47 pm
> Velmi bych se primlouval, piste 7-mi bitem. My, kteri nemame
> strojni dekoder na motorovy pohon, to lustime spatne... :-)
K tomu se pripojuji. Vas text se mi jevi nasledovne:
> > Vzhledem k tomu, oe jste doporuflorinil mistrav nejznam+jTaui tah, kter jeho
> > protihraflorine Tauokoval, po jeho provedeni by byl zaznamenan druh out v
> > d+jnach Tauacha.
--
Jan Kucera , Dept. of Computer Science
Faculty of Civil Engineering, Technical Univ. of Brno, Czechia 16E 49N
Date: Mon, 6 May 1996 08:31:29 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Jara versus Amos
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
V obdobi tuhe proticeske perzekuce, kdy byl Jara Cimrman
(dale jen Jara) pro sve pokrokove nazory c.a k. urady donucen
k docasne emigraci, pusobil na vychodnim Slovensku a Podkarpatske
Rusi jako ucitel. Z jeho pusobeni zname dnes jiz legendarni metodu
desetiprocentniho uceni, ktere spocivalo v dusledne aplikaci poucky,
ze zaci 90 procent latky zapomenou. Jara tedy vyucoval pouze zbylych
10 procent. Problemy vsak vznikaly u maturity. "Desetiprocentni zaci"
nemeli dostatecny prehled v oboru a pri losovani otazek pak zirali na
temata, o nichz nemeli ani tuseni.
Jara proto zavedl t. zv. metodu absolutniho losovani. Metoda
byla pouhou obmenou jiz jim objevene metody absolutniho rymu
v basnicke a textarske tvorbe. Spocivala v tom, ze rym vznika uzitim
stale stejneho slova.
Metoda absolutniho losovani mela dve varianty:
a) vsechna losovana temata byla stejna
b) losovane tema bylo jenom jedno
Uzitim teto metody se predeslo neprijemnym prekvapenima vysledky byly
vynikajici.
---------------------------------------------------------------------
Jmeno Mistra bylo vetsinou ucitelske verejnosti davno
zapomenuto, ale uvedene metody jsou rozsireny dodnes.
Desetiprocentni metoda se rozsirila v zejmena v dobe
rozkvetu ucebnich oboru s maturitou. Desetitisice absolventu
vesele vegetuje, jenom vysoke skoly neprojevuly potrebne pochopeni
pro Jarova genia a dosud nezavedly desetiprocentni prijimaci zkousky.
Druha z metod se uziva velmi casto dodnes tam, kde ucitel ma
napriklad pro praktickou maturitni zkousku pripravit kazdemu zakovi
odlisne zadani. Z uspornych duvodu se pripravi tolik temat, kolik
je zaku. Predpis uklada vyber losovanim. Posledni zak tak zakonite
losuje "absolutni metodou", ve variante b).
Date: Fri, 3 May 1996 14:35:05 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Jara byl v Praze!
Vzhledem k tomu, oe Lenin varovneho napisu nejen oe neuposlechl, ale
take jej pouoil do podtitulu sveho florinasopisu, ale stihl to naTaut+sti
jeTaut+ koncem roku 1900 (tudio v kulatem v roflorini), coo jist+ uvitali
Taukolaci, kte^2i se toto datum museli uflorinit, a jak potom konstatovala
Nad+oda Krupska "oe u Lenina jeTaut+ nikdy nem+li tak vypraskaneho d+du
Mraze!".
DneTauni politicka situace je odliTauna, neo byla v roce 1900 a protooe v
dneTauni politice je velmi malo Cimrmanologa, lepe ^2eflorinno neni v ni oadn ,
proto se domnivam, oe KS.25M nepouoije tohoto v stioneho hesla do
sveho volebniho nazvu.
Zcela jist+ vTauak je n+kdo z Cimrmanologa ve stran+ pana Luxe, nebostlg
se jio ob+vila nova verze volebnich hesel teto strany upraven ch jako
by od Jary Cimramana samotneho:
"Za poctivou praci " Kaode rodin+
dooivoti" dachodce"
"Za t+oke zloflorininy
byt"
a nebo jejich vychloubaflorinne "Dali jsme vysavaflorini jmeno!"
Jara Svak
Svak@brno.comsoft.cz
Date: Mon, 6 May 1996 09:29:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tomas Machalik
Organization: MFF, Charles University, Prague
Subject: Diakritika NE!
> Taukolaci, kte^2i se toto datum museli uflorinit, a jak potom konstatovala
Zde je fragment mailu, ktery nam vsem prisel. Autora snazne prosim,
aby sve dalsi prispevky psal bez diakritiky nebo co to tam vlastne
melo byt. Dik a nazdar!
Tomas Machalik
Date: Mon, 6 May 1996 10:49:26 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Michal Balaban
Subject: Florin Florinovi Florinem!
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; CHARSET=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7BIT
>Vzhledem k tomu, oe Lenin varovneho napisu nejen oe neuposlechl, ale
>take jej pouoil do podtitulu sveho florinasopisu, ale stihl to naTaut+
>jeTaut+ koncem roku 1900 (tudio v kulatem v roflorini), coo jist+ uvita
>Taukolaci, kte^2i se toto datum museli uflorinit, a jak potom konstatov
>Nad+oda Krupska "oe u Lenina jeTaut+ nikdy nem+li tak vypraskaneho d+du
>Mraze!".
>DneTauni politicka situace je odliTauna, neo byla v roce 1900 a protooe
>neTauni politice je velmi malo Cimrmanologa, lepe ^2eflorinno neni v ni
>proto se domnivam, oe KS.25M nepouoije tohoto v stioneho hesla do
>sveho volebniho nazvu.
>Zcela jist+ vTauak je n+kdo z Cimrmanologa ve stran+ pana Luxe, nebostl
>se jio ob+vila nova verze volebnich hesel teto strany upraven ch jako
>by od Jary Cimramana samotneho:
>
>"Za poctivou praci " Kaode rodin+
> dooivoti" dachodce"
>
> "Za t+oke zloflorininy
> byt"
>
>a nebo jejich vychloubaflorinne "Dali jsme vysavaflorini jmeno!"
>
>
> Jara Svak
>Svak@brno.comsoft.cz
V antologii "Moudri blazni" muzete nalezt povidku "Strejda Jodok".
Autor pise o svem stryci, ktery postupem veku zacal provozovat -
nazval bych to - "unifikaci slovni zasoby". To se projevovalo tim, ze
postupne cim dal vic slovnich druhu a jednotlivych slov pri hovoru
nahrazoval odpovidajicim tvarem slova JODOK. Ke konci povidky uz
presel na "komplexne unifikovanou cestinu" a bylo od nej mozne slyset
vety typu: "Jodok Jodoku Jodokem" nebo "Jodokuj Jodokovi Jodoka a
Jodok Jodokovi jodokuje jodokoveho Jodoka".
Unifikovany jazyk v pripade libozvucne znejici konstanty, jako treba
Jodok strejdy Jodoka nebo Florin a Tau pana Svaka, je urcite pekny na
pohled (poslech),
... Taukolaci, kte^2i se toto datum museli uflorinit ...
... sveho florinasopisu, ale stihl to naTaut+ ...
ale rekl bych, ze jeho informacni vydatnost je
vyrazne neprimo umerna unifikaci. Je potom jen na autorovi prispevku,
co chce vykonat, jestli potesit kolegy zajimavymi novotvary nebo
neco sdelit. :-) Je take mozne, ze se Jara zrovna zabyva experimenty
s unifikovanymi texty, ktere se daji napr. urcite lepe komprimovat,
a jejich prenos pak trva kratsi dobu, a pouziva k tomu prispevky
teto konference. :-) Takze vsem experimentatorum s unifikaci preju
hodne zdaru.
Mike
michal.balaban@sap-ag.de
PS: Pokud je Jara da Cimrman skutecne v elektronicke podobe "na siti",
mel bych mozne vysvetleni pro to "da" v jeho jmene a to
"digital accessible".
Date: Mon, 6 May 1996 18:13:29 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: CVUT FEL Prague, Czech Republic
Subject: Jara a sachy (Lasker-Cimrman)
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Zdravicko,
jsem zde prvne a rad bych se pozeptal na tema "Jara a sachy".
Ma-li nekdo nekde jeho slavnou partii Lasker-Cimrman, snazne prosim,
poslete ji! Vim jen, ze zde byla hrana tzv. Cimrmanova obrana
Bily - Dr. Emanuel Lasker, mezinarodni velmist a mistr sveta v sachu
Cerny - Jara da Cimrman
1.e4 f6! 2.d4 Kf7! 3.Sc4+ e6 4.d5 Df8!!
Bily je agresivne naladen a cerny se musi proto velmi presne branit.
Hrozilo totiz 5.dxe6+ a nejde 5...dxe6 pro 6.Dxd8 - ztrata damy.
...... atd ....
pro nesachisty k vysvetleni sachive notace:
K-kral,D-dama,S-strelec,J-jezdec,V-vez
bez pismene se jedna o tah pescem (napr. e4)
O-O mala rosada
O-O-O velka rosada
x brani kamene
+ sach
! dobry, silny tah
!! vynikajici, velmi silny tah
? slaby tah, chyba
?? velmi slaby tah, hruba chyba
!? pozoruhodny tah, tah zasluhujici pozornost
?! sporny tah
Ma-li kdokoli cokoli na toto a podobne tema, poslete to...
Diky
+------------------------+
| NJiri Lukasek, DrGms G|
| |
+------------------------+
Date: Mon, 6 May 1996 18:25:22 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: CVUT FEL Prague, Czech Republic
Subject: Re: djkg
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> Jiz delsi dobu pozoruji (a sam se ucastnim) sifrovaneho prispivani na
> tuto konferenci. Neni mi sice znamo, kdo s timhle zacal, ale je mi
> jasne, ze to musela byt osoba rozumu mdleho. A aby se u ni nedostavil
> zachvat zurivosti (cokdyz maji Internet uz i v Bohnicich ?!?), snazim
> se odpovidat v podobnem tonu. Sifrovy klic bohuzel neznam, a tak
> timto onoho dotycneho, ci dotycnou zadam, aby mi ten klic poskytla,
> abych se konecne dozvedel, co jsem sem vlastne napsal.
Ano, pokud je mi znamo, Internet maji uz i v Bohnicich...
+------------------------+
| NJiri Lukasek, DrGms G|
| |
+------------------------+
Date: Tue, 7 May 1996 01:59:51 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Vivat Rehacek
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
Po ctrnactidennim sledovani konference nemohu jinak, nez ocenit
vedecke prispevky soukromeho docenta Cimrmanologie Hradecke sekce
Honzy Rehacka a povzbudit ho k dalsi prezentaci epizod z celo-
zivotni nevycerpatelne studnice aktivit Mistra.
Domnivam se, ze experimenty typu "djkg" nebo podobne
nejsou pro tuto konferenci to prave orechove.
Bohous Konecny, region Brno
Date: Tue, 7 May 1996 01:27:13 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Skrivanek
Organization: Silicon Hill 8/429
Subject: Re: Jara byl v Praze!
X-To: jdc-l@beba.cesnet.cz
> > Stopy pozorne sleduji a myslim, ze budu moci urcit Jarovo stanoviste
> > s presnosti plus minus 200 km!
> >
> > Petr Olmer.
> >
>
> Co na priklad Wales - CYMRU ?
>
Ani Wales ani Praha, ale Moskva. V Mlade fronte DNES ze 6.5.1996 je toho
jasny dukaz. Na strane 8 jsem zde nalezl clanek "Rusti namornici oslavili
vyroci", k nemuz je pripojen snimek s textem:"Rusti namornici predvadeji
v uniformach z 2.svetove valky "zivy obraz" behem vcerejsich oslav
vyroci ruske flotily". Pokud nemate moznost sehnat tyto noviny, pak se
musite spokojit z kratkym popisem tohoto obrazu, z nehoz je Mistruv
rukopis zcela jasne patrny: Na podiu ozdobenem peticipou hvezdou s Kremlem
uprostred je pet namorniku s puskami. Prvni dava pokyn ke strelbe,
zatimco dalsi tri jsou pripraveni vystrelit, posledni namornik sirokym
gestem "za mnou" vola dalsi spolubojovniky.
Nevim jake pohnutky vedly Jaru Cimrmanu k ucasti na teto akci,
ale jak uz zde nekdo naznacil neni vylouceno, ze Mistr se zatim skryte
podili i na predvolebni kampani v Ceske republice. Muzeme se tedy dockat
zivych obrazu i na prevolebnich mitincich nejake politicke strany.
Doufejme jenom, ze se Cimrman nevlozi do politiky dukladneji a nezavede
reformu nasi ekonomiky do slepe ulicky, jez byva tak casto koncem jeho
badani.
Nechci se srovnavat s kolegy, ale myslim, ze jsem soucasne misto pobytu
naseho Velikana urcil s ponekud vetsi presnosti.
S pozdravem
Jiri Skrivanek
Date: Mon, 6 May 1996 15:44:19 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Tauoky.
> Vzhledem k tomu, oe jste doporuflorinil mistrav nejznam+jTaui tah,
> kter jeho protihraflorine Tauokoval, po jeho provedeni by byl
> zaznamenan druh out v d+jnach Tauacha.
>
Slovutni kolegove !
Zde se nam predstavuje naprosto UNIKATNI prispevek ! Je znamo, ze
mistr sveho casu pobyval naprosto neznamo kde; z tohoto prispevku je
zcela zrejme, ze se pohyboval v okoli Tauacha, kde s domorodci
probiral cestinu (z prispevku je patrna silna primes ceskeho jazyka).
Mimo jine se tam zabyval Tauokovanim tauoku, coz byla tamnejsi
oblibena hra. Vybadal jsem, ze se v teto hre pouzivaly ZASADNE
"Taui tahy".
Ucelem bylo dostat ("dotauokovat") figurku ("florgurku") na
posledni pole Tauoku. Hru mohli hrat dva az dva a pul hracu. Cimrman
jako prvni zavedl v Taokach tzv. Normalni deleni hracu na:
- hraflorin
- protihraflorin
- zbytek po protihraflorinovi (jenz se oddeloval zpravidla sekerou)
Utrzek textu sam pojednava o udalosti, kdy hraflorin Cimrman
doporuflorinil pomoci neznameho klonu "j - Taui tahu", z cehoz byl
jeho protihraflorin natolik tauokovan ze jiz nebyl schopen taui
tahu. Proto byl zaznamenan novy druh taui tahu = "out taui tah", jez
protihraflorina "d+j" donutil s hruzou uteci "nach Tauacha" (zde je
videt, ze se Mistr skutecne naucil Cestinu temer bezchybne).
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Tue, 7 May 1996 12:02:48 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Historie Jardenu
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
V dobe ucitelovani v severovychodnich Uhrach (pozdeji
vychodni Slovensko) byl Jara mistnim obyvatelstvem temer zboznovan.
Kdyz mistni drotari, putujici po Evrope, objevili v Nizozemskem
Nardenu pomnik J.A.Komenskeho (dodnes veri, ze jde o Jaru Amose
Komenskeho, prastryce Mistra z matciny strany), vznikl napad
postavit podobny pomnik i jejich uciteli.
Pomnik mel stat na dne dnesni prehrady Zemplinska Sirava,
v dedince Drevenica, ktera mela byt po holandskem vzoru prejmenovana
na JARDEN. V dedince byl zkonfiskovan i lovecky zamecek grofa
Kostolanyiho, ktery by slouzil jako Jarovo muzeum.
Zahy vznikly problemy. Zjistilo se, ze v Nardenu je Komensky
i pohrben a zaniceni rodaci chteli mit pamatnik se vsim vsudy.
Jarovi, ktery se vlivem vhodne kombinace zincice a lavorovice citil
po tele velice dobre, zacalo byt na Zempline poradne horko. Proto
vychodni Uhry urychlene opousti a tajne se vraci pres osadu U Sabotu
zpet do Liptakova.
Na prihodu obyvatelstvo casem zapomelo, ale snaha stavet
velke pamatniky zustala. Po case proto zacinaji stavet pamatniky
jinym velikanum a jinym hrdinnym udalostem
Date: Tue, 7 May 1996 14:29:46 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Zapis ze schuze
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
I po rozpadu mocnarstvi dojizdel Jara obcas pod Sarissky
hrad zavzpominat na doby sveho pedagogickeho pusobeni. Mistni
zbojnici, nahle svobodni, se sdruzovali do partajnich bunek a
organizaci a jednou mesicne poradali pri vatrach clenske schuze.
Melo to vsak jeden hacek. Neumeli psat a vyssi partajni organy
vyzadovaly pravidelne zapisy. Tezko tedy nekoho shaneli.
Doslo i na kaplana sousedni farnosti, kteremu slibili,
ze po partajni schuzi pujdou vsichni na zpivanou msi, i se svymi
zenami a detmi.
Pri jedne navsteve pozadali o zapis i Jaru. Jara z duse
demokrat, nikdy nikomu pomoc neodmitl. Ten den ovsem ( citovano ze
zapisu kronikare z Humenneho)
"poctive popil par pint proutkoveho piva"
a pustil se do prace. Zapis se dochoval:
***************************************************************
Popis plenarni partajni porady.
Pomalu pohasina pondeli. Pracovnici postupne prichazeji
podepsat prezenci plenarni partajni porady. Prehlizeji prostor
pro pohodlne posazeni.
Posleze pocina povereny pracovnik predcitat plneni planu
prace. Predseda pozorne posloucha. Pritomni podrimuji pripadne
promysli pracovni problemy. Pak predseda povstava, prichazi pred pult
predcita plamenny projev plny potreb partajniho podilu pri plneni
pracovnich problemu.
Po projevu prekontroluje predseda peclive prezenci. Pokara
pritomne, protoze par pracovniku pozapomelo prijit.
Pak prichazi pokec.
Predseda povzbuzuje pritomne: pratele pristupte, podiskutujte,
pokritizujte, pochvalte, proneste prognozy, promluvte par poznamek.
Postupne povstavaji predem pripraveni pracovnici povereni
pronest prispevky. Povetsinou pochlebuji predsedovi, prskajice pres
pysky. Predseda polichocene pokyvuje. Pak prispevky prerusuje,
protoze poradu potreba pozastavit pred pulnoci.
Po pohnutem podekovani pritomnym, predevsim prednasejicim,
pak povadle pracovniky postupne pohlcuje pozdni pondelni podvecer.
*******************************************************************
Neni jasno, proc Jara nebyl jiz nikdy o zapis ze schuze pozadan.
Date: Thu, 9 May 1996 04:27:01 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Jara a sachy (Lasker-Cimrman)
In-Reply-To: <26D7AFD4811@FELNET.FELD.CVUT.CZ> from "Jiri Lukasek,
Service" at May 6, 96 06:13:29 pm
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Zdravicko,
...taky tak
>
> jsem zde prvne a rad bych se pozeptal na tema "Jara a sachy".
> Ma-li nekdo nekde jeho slavnou partii Lasker-Cimrman, snazne prosim,
> poslete ji! Vim jen, ze zde byla hrana tzv. Cimrmanova obrana
>
> 1.e4 f6! 2.d4 Kf7! 3.Sc4+ e6 4.d5 Df8!!
> ...... atd ....
>
...
>
> Ma-li kdokoli cokoli na toto a podobne tema, poslete to...
>
> +------------------------+
> | NJiri Lukasek, DrGms G|
> | |
Patranim ve vzpominkach Richarda Retiho se ukazalo, ze i Cimrmanuv vliv
na vyvoj sachu byl zasadniho razu...ale zacneme od zacatku...
V pocatcich sve sachove kariery se Cimrman pravidly prilis nezaobiral
a venoval se prevazne bojove strategii. Ve vzpominkach jednoho jeho
spoluzaka se docteme, ze Cimrman zcela znehodnotil jeho drevenou
sachovnici, kdyz do ni pomoci rezbarskeho dlatka vysekal hluboky zakop
(vedouci od a6 pres e6 az po h7), pry aby se mohl lepe branit jeho
utoku. Po nasledne pestni potycce se Cimrman trochu umoudril, ale presto
jeste dlouho potom bylo jeho hlavni zbrani klubko ostnateho dratu, kterym
umne obehnaval svoje milovane figurky.
Za techto okolnosti neni divu, ze souperi o Cimrmana prilis nestali, a tak
hral Jara nejcasteji v koupelne proti svemu odrazu v zrcadle. Zde se Mistr
mohl konecne vyradit podle sveho - pravidla nepravidla. Pochopitelne
vetsina techto zapasu koncila remizou, protoze na sachovnicich pokrytych
ostnatym dratem a dymovnicemi si Cimrman tezko mohl zasadit smrtelny zasah.
Krome toho figurky naskakane v zakopech ani nemohl videt. Pozdeji to vsak
omlouval slovy: "Prece si nebudu davat sach. To bych si vubec nezahral."
Prestoze se zakopy a zatarasy v sachovem svete neujaly (stejne jako rucni
minigranaty vhazovane pri utoku na sachovnici), nektere z Jarovych
netradicnich postupu se nakonec staly soucasti sachovych pravidel.
A zde musime na prvnim miste jmenovat "brani mimochodem".
Vzhledem k sveraznemu charakteru Cimrmanovy hry se casto stavalo, ze se mu
uprostred hry nedostavalo pincliku. Aby tento deficit vyrovnal, Cimrman
potajmu odebiral souperum figurky. Tu slohl strelce, tu nepozorovane stahl
jezdce a nekdy si troufl i na kralovnu. Samozrejme obcas se stalo, ze byl
pri manipulaci pristizen a pak se branil slovy "..to bylo brani mimochodem".
Sachistum to zpocatku lezlo na nervy, ale s lety si metoda ziskavala respekt
a byla nakonec vclenena (za prisne urcenych podminek) do sachovych pravidel.
Jista Cimrmanova horliva ctitelka dokonce tvrdila, ze i ji si Cimrman chtel
"vzit mimochodem". Tuto zpravu vsak pokladame za prehnanou.
Dalsi Cimrmanovou novinkou byla rosada. Dr. Fiedler z Vidne se sice domniva,
ze rosada byla vysledkem Cimrmanova "kroku stranou", pravda je vsak trochu
jina. Rosada nebyla krokem stranou, ale krokem na stranu. Cimrman se totiz
spravne dovtipil, ze i v prubehu bitvy muze na Jeho Velicenstvo prijit
nejaka ta telesna potreba a jelikoz na sachovnici nejsou zadne buky ani duby
za ktere by bylo mozno si odskocit, je nutno si odskocit "za vez", ktera
je za timto ucelem vtipne premistena. Tomu odpovida i vzita terminologie -
mala rosada (odskok na malou stranu) a velka rosada (odskok na velkou).
V oblasti strategie se zase Cimrman proslavil zavedenim tzv. "obeti".
Za nepriznive situace na sachovnici (ve ktere byl Mistr prakticky porad)
mu kolikrat nezbylo, nez domahat se pomoci "shury" a obetovat nejakou tu
figuru. Cimrman tak zpravidla cinil sekackem na maso, kterym svym jezdcum
a strelcum v kritickych fazich boje bez milosti stinal hlavy. Zda mu to
pomohlo nevime. V kazdem pripade se vsak "obet" stala soucasti arzenalu
vsech slavnych sachistu, z nichz nekteri se nestitili ani obeti damy, na
kterou by gentleman Cimrman sekackem nikdy nesahl (s moznou vyjimkou vyse
uvedene ctitelky). Cimrman sam propracoval techniku obeti k naproste
dokonalosti, jak se muzeme presvedcit v jeho puvabne brozurce "Slachy snadno
a rychle". Pokud se snad ctenar z nazvu domniva, ze Jara se zde zabyva
prevazne technikou obetovani kone, tady je na zaver maly citat z dila:
"Za zadnych okolnosti neobetujeme krale. To by se nam pozdeji mohlo vymstit".
*************************************************************************
Zcela bezedna je studnice Cimrmanovych zahajeni. Namatkou jmenujme
1. e2-e5 (tzv. "zurivy pesec") nekdy az e7 a srazka s cernym pescem
1. Jb1-b3 ("tvrdohlavy kun")
anebo
1. Sc1-c1 (tzv. "vahavy strelec").
Jeste daleko propracovanejsi mel Cimrman zahajeni v pozici cerneho.
Dovedne umel celit zejmena tahu 1. e4, na ktery nejcasteji odpovidal
1. ... c5
2. Jf3 g6
3. c3 Krk
ano, okamzite po zahrani tretiho tahu bilym skace Mistr souperi po krku.
Teto technice se Cimrman naucil na Sicilii, kde pro mistni mafii uspesne
vyvinul neprustrelne figurky. Odtud pravdepodobne nazev "Sicilska obrana".
Pozdeji Cimrman doporucoval i jine (mene drsne) prostredky za ucelem
snizeni protihracovy koncentrace (foukani tabakoveho dymu do obliceje,
hlasite zpochybnovani smeru souperova utoku a nebo v Cechach tolik popularni
kopnuti do holene).
Rad vsak pouzival i "Francouzskou hru", tj.
1. e4 e6
2. d4 (d5 Jc6) ...
Ctete spravne, ve druhem tahu pouzil Cimrman svuj nejnovejsi hit -
"tah obouruc", tj. tahnuti dvema figurkami soucasne. Vsimnete si prosim,
ze druhym tahem take cerny nenapadne prebira iniciativu.
A koneckoncu prikladem Cimrmanova mistrneho zvladnuti tahu 1. e4 je i partie
s Laskerem, citovana vyse kolegou Lukaskem. Bohuzel zcela naopak tomu bylo
pokud souper zahral 1. d4, jak vyplyva z nasledujici partie sehrane roku 1911
v Tanvaldu:
(damsky gambit)
KODYTEK (bily) - CIMRMAN (cerny)
1. d4 a cerny vzdal.
*************************************************************************
Co rici zaverem? Snad jen tolik, ze Cimrman zustal i na sachovnici vlastencem.
Nejlepe o tom vypovida postreh ze slavneho utkani C/C (tedy Capablanca vs.
Cimrman). Kdyz kubansky velmistr zatlacil Mistra do defenzivy a po nekolika
ostrych tazich ohlasil "Check!", Cimrman nezavahal ani vterinu:
"CZECH!!"
S pozdravem
Honza Rehacek
Date: Thu, 9 May 1996 15:26:21 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: VRATISLAV BEDNARIK
Organization: Technical University Zlin
Subject: Re: Jara a sachy (Lasker-Cimrman)
X-To: "Jiri Lukasek, Service"
>
> Zdravicko,
>
> jsem zde prvne a rad bych se pozeptal na tema "Jara a sachy".
> Ma-li nekdo nekde jeho slavnou partii Lasker-Cimrman, snazne prosim,
> poslete ji! Vim jen, ze zde byla hrana tzv. Cimrmanova obrana
>
> Bily - Dr. Emanuel Lasker, mezinarodni velmist a mistr sveta v sachu
> Cerny - Jara da Cimrman
>
> 1.e4 f6! 2.d4 Kf7! 3.Sc4+ e6 4.d5 Df8!!
Zde bych si dovolil poopravit komentar k partii :
1. e4 f6
2. d4 Kf7 ??
3.Sc4+ e6
4. d5 Df8 ?! ( Cimrman si bral vlastniho strelce ? )
> Bily je agresivne naladen a cerny se musi proto velmi presne branit.
> Hrozilo totiz 5.dxe6+ a nejde 5...dxe6 pro 6.Dxd8 - ztrata damy.
Jake 6.Dxd8 ?
Na d8 prece nic nestoji, tak jak tam mohl bily neco brat !
> ...... atd ....
>
> pro nesachisty k vysvetleni sachive notace:
>
> K-kral,D-dama,S-strelec,J-jezdec,V-vez
> bez pismene se jedna o tah pescem (napr. e4)
> O-O mala rosada
> O-O-O velka rosada
> x brani kamene
> + sach
> ! dobry, silny tah
> !! vynikajici, velmi silny tah
> ? slaby tah, chyba
> ?? velmi slaby tah, hruba chyba
> !? pozoruhodny tah, tah zasluhujici pozornost
> ?! sporny tah
>
> Ma-li kdokoli cokoli na toto a podobne tema, poslete to...
>
> Diky
>
> +------------------------+
> | NJiri Lukasek, DrGms G|
> | |
> +------------------------+
S pozdravem
Vratislav Bednarik
Date: Thu, 9 May 1996 23:32:13 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: katalog zmizeni (pro novacky konference)
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
*************************************************************************
* KATALOG ZMIZENI - verse 1.5 *
*************************************************************************
* pristi vydani: 9.6.1996 *
* stav vody na ceskych tocich pred mesicem v 7 hodin rano: uspokojivy *
*************************************************************************
* pocet variant: 12 ** z toho novych 0 (!!!) *
* statistics: zeny (1) / muzi (11) ** .CZ-domain (7) / non .CZ (5) *
*************************************************************************
Varianta "EMIGRACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@nic.hookup.net)
--------------------------------------------------------------------------
Moje verze priciny: Jara zjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim onoho "hrebik,
zapichnuty v prostoru" efektu.
Varianta "BABKA" - Mirek Teichman (mteichma@app.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Mezi nami, zarytymi Cimrmanology, se asi tezko najde nekdo, kdo by neznal
stezejni zivotopisne dilo: Jara Cimrman - lezici, spici. Zde je dana jasna
odpoved: z Naseho Velikana, znaveneho zivotem genia, se stala babka a jestli
neumrela zije dodnes. Popisme si, jak to dokazal:
Jak vsichni vime, Jara Cimrman nejakou dobu pobyval u domorodych kmenu v
Amazonii , kde studoval dovednost mistnich samanu: premnenu v krokodyla v
piranu. Druhym pramenem byla Rub (Rakousko-Uherska bezpecnost - predchudkyne
nasi nechvalne proslule Stb), se kterou spolupracoval a zaroven sam sebe
stihal, aby unikl pozornosti a mohl se venovat svym objevum a expedicim.
V Rub se naucil v kursu ?"Konspirace kolem nas"? mimo jine i zaklady prevleku
a maskerstvi. A jak si jiz bystry ctenar domysli, bylo mu hrackou dosahnout
kyzene zmeny. Za povsimnuti take stoji systematicke uvadeni jmena Jara misto
Jaroslav. Jara ma i zenskou obdobu a Cimrman nebo Cimrmanova v pohranici,
pratele to nehralo roli. Podarilo se mu tak preklenout obdobi, nez si poridil
novou totoznost a unikl tak dokonale pozornosti.
Varianta "PONORKA" - Lucie Karna (karna@fanet.fa.cvut.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Jak z vyzkumu cetnych nasich kolegu vyplyva, pri kolikovani
zapadniho polu vyvstala pred Cimrmanem nutnost vynalezti ponorku.
Mistr se tohoto ukolu ujal. Nechtel vsak byt pripraven o prvenstvi
objevu, a proto se rozhodl, ze ponorku nejprve vybavi pouze
nejzakladnejsimi funkcemi. Doplnkove funkce (vytapeni, pripravu
pokrmu pro posadku a pod.) vyvine az po patentovani. Jeho posledni
zaznamenana slova znela :"Hotovo, pratele! Nyni provedu zkusebni
ponoreni. Vecer vyplnim patentovou prihlasku a hned v pondeli zacneme
pracovat na navigacnim, vynorovacim a kolikovacim zarizeni"
Varianta "ANIHILACE" - Honza Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu)
-------------------------------------------------------------------------
Na konferenci o elementarnich casticich v roce 1914 se Cimrman setkal
s AntiCimrmanem. Pri podani ruky doslo k vzajemne anihilaci, pri niz se
uvolnilo znacne mnozstvi energie. Jara je proto s nami porad v podobe
procesu, jemuz se tusim cesky rika "globalni oteplovani" (global warming).
Pouze ho dnes oslovujeme kratce tj. "Jaro" misto "Ja'ro".
Varianta "GRAVITACNI KOLAPS" - Miroslav Lycka (mik@isibrno.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Mam jen matne povedomi, ze varianta byla publikovana jiz dosti davno
v jednom z dubnovych cisel Ceskoslovenskeho casopisu pro fyziku.
Stranou Cimrmanovych zajmu nemohla pochopitelne zustat Einsteinova
teorie relativity. V ramci jejiho experimentalniho overovani provedl
sam se sebou gravitacni kolaps, jehoz vysledkem byla miniaturni cerna
dira. Vzhledem k hmotnosti JdC se u cerne diry vyznamne projevil efekt
jejiho kvantoveho vyparovani, jehoz zaverecnou fazi byla kvantova
exploze. Nekteri konzervativni vedci jeji nasledek v tunguzske tajze
pripisuji dopadu meteoritu, ale Cimrmanologum je jasne, ze jejich
teorie je postavena na vode. Nemaji napr. jediny ulomek z toho me-
teoritu. Naproti tomu kvantove vypareni zkolabovaneho Cimrmana neni
s pozorovanymi skutecnostmi v zadnem rozporu.
Varianta "MLADICE" - Pavel Trtik (ptrtik@beton.fsv.cvut.cz)
----------------------------------------------------------------------
Tato verze je v principu podobna versi "BABKA". Dle mych vyzkumu se
JdC opravdu vratil do sve zenske podoby. Duvodem k tomu byla nechut
k jednani s rakousko-uherskou armadou o jeho pripadnem narukovani.
Jak je vseobecne znamo Jara pracoval v letech 1912-1913 na vyzkumu v
oblasti afrodisiak. Zaroven mel zkusenosti s tajnou policii , a tak
nemohu souhlasit s tim ,ze by mistr zustal v Liptakove , ci ze by si
dokonce nechal sve krestni jmeno Jara. Dle mych poznatku, se Jara za
pouziti sveho nejdokonalejsiho afrodisiaka 'omladil' na
dvaadvacetiletou mladici Marii Kropackovou a odstehoval se do
Benesova. Tam prozil (prozila ) celou valku a zaroven celou znacnou
cast doby prvni republiky. V Benesove se stopa ztraci v roce 1933,
kdy bylo mesto poniceno zaplavami a Marie Kropackova mizi beze stopy.
Varianta "MOST" - Dave Skalka (xskad01@st.vse.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jara byl poveren argentinskou vladou, aby postavil most pres hluboke
udoli v Andach. Protoze materialy jako zelezo ci beton, nerkuli
zelezobeton nebyly k mani, rozhodl se pro stavbu mostu dreveneho. Pri
stavbe vsak opet pouzil svoji cervotocovou odlehcovaci metodu a most
po kratke dobe spadl. Jara byl bez ohledu na protesty Sdruzeni pro
zachranu starych pamatek uveznen a ve vezeni trpi hladem. O
pravdivosti teto varianty vypovida dopis, zachyceny v konferenci
JDC-L (nutno spravne dekodovat).
Varianta "ZMIZIK" - Milan Hubacek (hubacek@gol.com)
---------------------------------------------------------------------------
Pri odkryvani archeologickych vykopavek majicich spojitost s Jarou dC, jsem
vedle pyramid narazil na jeden zajimavy dokument - Jara v nem vystupuje ne
jako subjekt, ale jako sprosty objekt: Zaludne se totiz vetrel do rad Svazu
rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako nepritel skoly, tridy
a zactva vubec. Sve zmizeni sam nedovedl vysvetlit, ale zapisy z tridni
knihy svedci o tom, ze se Jara zabyval chemickou metodou anulovani zapisu v
zakovskych knizkach. Pri neopatrne manipulaci se sudem chemikalie, ktera
mela jeho vyzkumy urychlit, se vsak sud Zmiziku neocekavane prevrhl a
veskere Jarovy vysledky zmizely i se samotnym Jarou.
... Tolik k dalsi teorii o Jarove zmizeni. - po dalsich stopach se pase.
Varianta "TRIDNI NEPRITEL" - Honza Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu)
--------------------------------------------------------------------------
Z archeologickych vyzkumu kolegy Hubacka vyplyva, ze Cimrman (cituji) "se
vetrel do rad Svazu rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako
NEPRITEL skoly, TRIDY a zactva vubec". Vzhledem k nalepce tridniho nepritele
se zde nabizi moznost, ze Cimrman byl v roce 1914 unesen Bolsevickou tajnou
policii (predchudkyne GPU, NKVD a KGB) na Sibir. Zde Cimrman pri demonstraci
sveho "kroku stranou" mizi navzdy v jednom z hlubokych sibirskych mocalu.
Jeho jmeno je pozdeji sovetskou kontrarozvedkou vymazano z historie lidstva.
Varianta "SIT" - Martin Rais (mrais@logis.cz)
---------------------------------------------------------------------------
Pri pokusech s prenosem dat po siti (predchudce Internetu) Cimrman
zjistil, ze ho stale vice zacina brzdit komunikace pomoci
primitivniho terminalu (zvlaste vzhledem k pouzivani Mor~seovky) a
tak zkonstruoval zarizeni pro prime pripojeni cloveka k siti
(implantovany mikrocip, technicky slo o obdobu BNC konektoru). Dalsim
zrychlenim byl postupny prenos pameti a myslenkovych procesu na sit
(a vznikla virtualni realita a umela inteligence). To vsak vedlo k
degradacim puvodnich zaznamovych medii, ktere pak navic neinformovany
mistni lekar prohlasil za mrtve a nechal uredne spalit. Cimrmanovi
tak nezbylo, nez zustat ve forme UI (pro anglicany AI) na Siti.
Urcite se tam nenudi :-)
Varianta "HOSPODA NA MYTINCE" - Jiri Putik (xputik@hwlab.felk.cvut.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Jak vime,pri psani hry Hospudka na mytince vysel Cimrman z
vlastnich poznatku a zkusenosti.Puvodne se myslelo,ze to byly
zkusenosti jeho prastryce z otcovy strany Huberta Krantze,ale
dle meho nazoru byl v tomto sam mistr zainteresovan a zbytek zivota
stravil zakladanim uspesne restauraterske rodiny.Bohuzel zatim se
Hospudku na mytince nepodarilo objevit: neni divu,vzdyt byla ukryta v
hlubokych hvozdech a ani soucasna urbanizace a ubyvani lesu zatim
tento problem nepomaha vyresit.
Varianta "ASIE" - Miroslav Rozehnal (m63051@mtc.ntnu.edu.tw)
----------------------------------------------------------------------------
Jak vsichni vime, Cimrman dalece predbehl svoji dobu. Devadesat devet
procent jeho genia nebylo a ani nemohlo byt v jeho dobe pochopeno. Proto se
Cimrman uz od mladi snazil nalezt moznosti, jak svuj vek prodlouzit a dozit
se tak dob, kdy by jeho giganticky intelekt nasel uplatneni.
Dale je znamo, ze Cimrman pobyval dlouha leta take na asijskem kontinente, v
Tibetu, Cine, Indii (mista dalsich moznych pobytu se usilovne hledaji). Pri
techto pobytech vymanil Cinu z cisarskeho utlaku, zavedl reformy v
tibetske armade, vyznamne se podilel na osamostatneni Indie (Gandhi pozdeji
priznal, ze v nikom nemel tak skveleho ucitele, jako prave v Mistrovi).
Ale toto vsechno byly jen jakesi "bokovky". Hlavnim ucelem jeho pobytu na
asijskem kontinente bylo proniknout do mistnich tajnych nauk a zvladnout
techniky prodluzovani zivota. V jednom tibetskem klastere prosel vsemi
stupni zasveceni a po dlouhem a namahavem treninku ony techniky skutecne
zvladl.
Kdyz potom vypukla prvni svetova valka, Cimrman usoudil, ze nadesel cas,
aby "zmizel." A protoze v Asii pochopil, ze budoucnost sveta neni ani v
Evrope, ani v Americe, ale prave zde (tj. v Asii), odebral se na tento
kontinent a nekde zde se venuje praktikovani zivota prodluzujicich technik.
Muj osobni odhad je, ze bychom ho mohli nalezt v nektere himalajske jeskyni
ci klastere.
Az Cimrman usoudi, ze nadesel cas, kdy je svet schopen prijmout jeho genia,
vystoupi z ustrani a konecne preda lidstvu sve poznani.
Uz aby to bylo!
*************************************************************************
* neodpovedny redaktor: Honza Rehacek (jrehacek@math.gatech.edu) *
* http://www.math.gatech.edu/~jrehacek *
*************************************************************************
Date: Fri, 10 May 1996 12:33:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Diskety jsou starsi ..
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
V dobe Jarova mladi se pocitacova veda rozvijeja v c.k.
monarchii velmi pomalu, mimo katerdy vysokzch skol, temer skryte.
Proto dnes malokdo vi, ze diskova a disketova pametova media nejsou
vysadou az druhe poloviny stoleti. Vyzkum probihal jiz pred prvni
svetovou valkou a narazel zejmena na nedostatek vhodnzch materialu
(jako priklad doby je mozne uvest pokus o prototyp spalovaciho motoru
s dubovymi pisty a bezovymi krouzky).
Mlady Jara se pustil do vyvoje disket s vervou novopeceneho
postpubescenta. Prvni diskety si dokonce vyrabel sam z brezoveho lyka,
polepeneho oboustranne (double side) zeleznymi pilinami z dilny
mistniho kovare. Neni vsak jiz nic znamo o jejich kapacite. Pri
rozsahlem pozaru Liptakovskeho vodojemu, ve kterem Jara prechodne
bydlel, byly zniceny i vsechna jeho dokumentace o vyzkumu. Jako
zazrakem bylo po case v troskach vodojemu objeveno Jarovo
desatero Jak pecovat o diskety, i kdyz castecne poskozene.
Z restaurovaneho dila uvadim:
******************************************************************
Jak pecovat o diskety
1. Nikdy nenechavejte diskety ve stroji (pocitac - pozn. restauratora)
po ukonceni prace. Informace mohou vyprchat a zpusobit korozi
stroje. Proto ihned po ukonceni prace diskety vzdy vyndejte,
peclive srolujte a uschovejte v drzaku na psaci pera.
2. Diskety cistete vzdy jednou tydne mokrym hadrikem a jednou mesicne
je navoskujte.Uvolnene kovove castecky je mozne odstranit silnym
magnetem, kterym pomalu prejizdime po povrchu diskety. Pokud se
Vam nepovede ani takto disketu vycistit, umyjte ji ve vlazne vode
mydlem. Zvlast zasle skvrny (viz bod 7) odstranite praskem na nadobi.
Pro naslednem voskovani dbejte, aby povrch byl dokonale hladky.
Podstatne tak urychlite praci disketove mechaniky.
3. Nevejdou-li se diskety do jednotky, muzete je do ni vlozit
prelozene. Nikdy vsak nevkladejte disketu do jednotky vzhuru
nohama. Data by mohla pri provozu vypadnout a poskodit jemnou
konstrukci mechaniky. Disketu vyjimejte jenom tehdy, sviti-li na
jednotce zelena - volno.
4. Udaje na disketach neni mozne zalohovat tak, ze disketu okopirujeme
na xeroxu. Potrebujete-li vytvorit zalozni kopie, vsunte proste do
disketove jednotky diskety dve. Kdykoliv pak budete ukladat soubor,
jeho obsah se zapise na obe vlozene diskety.
5. Jestlize je disketa jiz plna a Vy presto potrebujete vice ulozne
pameti, je pomoc snadna. S disketou proste nekolikrat po sobe
zatrepete, cimz se data tesneji "srazi" dohromady a misto se uvolni.
Odbornici nazyvaji tento proces "data compression".
Nesmite ovsem zapomenout zalepit vsechny otvory na obalu diskety
neprodysnou lepici paskou , abyste predesli ztrate dat.
6. Pristupovou rychlost na disketu muzete podstatne zvysit tim, ze
v jejim obalu vystrihame vice otvoru. Zvysenim poctu stycnych
ploch se cteci mechanika stane mnohem efektivnejsi.
7. Diskety mohou byt v pripade nejvyssi potreby pouzivany i jako
pivni tacky, ovsem musi byt predtim dukladne navoskovany. Postup
viz vyse.
8. Pri editovani dokumentu, ulozeneho na diskete, nikdy nepouzivejte
nuzky, nebo lepidlo. Data jsou na magnetickem mediu ulozena velmi
huste, nez aby je lidske oko rozlisilo. Mate-li ovsem k dispozici
mikroskop, muzete pouzit k editovani ziletku, nebo zmizik.
9. Disketu pravidelne osetrujte postrikem proti molum, kteri by
mohli disketu znicit. Pri delsim ulozeni vlozte do krabicky s
disketami nekolik naftalinovych kulicek.
********************************************************************
Tolik fragment desatera. Posledni bod by jiste byl zajimavy.
Bohous
Date: Fri, 10 May 1996 19:36:37 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Vorisek
Organization: Technical University Zlin
Subject: Re: Agenturni zpravy
Pred nedavnem internetem probehla zprava o nalezeni tela na
Sibiri:
>Protoze Krjuckov nebyl schopen prekazku rozdrtit, privolal nedaleky
>zenijni
>oddil, jehoz specialiste ze zamrzle zeme vyprostili telo neznameho
>cloveka,
>ktery v ni pravdepodobne lezel po nekolik desitek let. O nalezu byla
>okamzite zpravena mistni pobocka Akademie Nauk, ktera jako prvni
>vyslovila
>podezreni, ze se jedna o ceskeho velikana Jaru Cimrmana, ktery byl
>vseobecne znamy svou tvrdohlavosti. Podle slov starsiny zenijniho
>oddilu
>by normalni lidska hlava utok sovetskeho rypadla neprezila.
Totoznost vsak doposud nebyla prokazana, zda se naopak, ze o
J.Cimrmana nepujde.
JdC byl naposled spatren v Liptakove, kdyz utikal se zavazadly
v ruce a na zadech smerem severovychodnim. Tento smer si vybral
nahodne (nebo proto, ze to bylo s kopce).
Po case se dostal do Petrohradu, kde se uchytil u jednoho pekare
a zavedl zde vyrobu rohliku plnenych zbytky z vedlejsiho reznictvi.
Protoze Cimrman nikdy dobre neovladal rustinu, pouzival pri
komunikaci s mistnimi lidmi nejvychodnejsi jazyk, ktery ovladal,
t.j. slovenstinu,v domneni, ze mu budou lepe rozumet. Nazval tedy
tento vyrobek 'petrohradske rozky' nebo zkracene p-rozky, nyni
zname pirozky.
Protoze pouzite maso pochazelo dost casto ze psu, rikaval Jara
(vicemene zertem), ze taha z pece "horuce psy". Tento nazev se
v Rusku nevzil, ale prenesl ho do Ameriky pekarsky ucen
J.D.Calhoun, ktery byl v teto dobe v pekarstvi na zkusene. Znam
je tedy spise v anglickem prekladu "Hot Dog".
Jednou navsivila pekarstvi carska tajna policie a snazila se
usvedcit Cimrmana, ze je Cimrman. Protoze Jara vedel, ze po nem
jdou, snazil se zapirat a vydavat se za ucednika. Rekl jim tedy
slovensky "Ja som neni Cimrman, ja len iny tovarys". Tim si
prilis nepomohl, protoze tajni to prelozili jako " Ja Lenin
i tovarisc" (cili "Jsem Lenin a soudruh" pozn.aut.). Tajni mu
uverili, protoze byli radi, ze nasli alespon nekoho hledaneho,
a pro Cimrmana uz nebyla cesta zpatky.
Kdyz se V.I.Lenin dozvedel, ze ma v Rusku zastupce, odjel na
Sibir organizovat podzemni cinnost. Tam v podzemi dokazal jen
zmrznout.
To by mohlo znamenat, ze zmrzle telo s tvrdou hlavou
vyryte na Sibiri nemusi byt Cimrman.
Nasvedcuje tomu i fakt, ze panove Smoljak a Sverak, kteri byli
pritomni prvnimu vyroku probuzeneho si nejsou jisti jeho presnym
znenim. Jeden tvrdi, ze to bylo "Marecku, podejte mi pero!",druhy
se kloni spise k vyroku "Makarenko, podejte mi rakosku!".
Kdyz na podzim v roce 1917 vykonaval Cimrman inspekci na
krizniku Aurora, letely zrovna divoke kachny. Jakozto vasnivy
nimrod, rozkazal na ne vystrelit z pusky. Protoze vsak puska
znamena v rustine delo, mel vystrel z Aurory zcela neocekavany
ucinek.
Sovetske moci se pak temer 80 let darilo uspesne tajit,
ze pricinou VRSR byla kachna.
M.V.
Date: Fri, 10 May 1996 18:37:55 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: agenturni zpravy
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
Milan Vorisek napsal:
> Protoze Cimrman nikdy dobre neovladal rustinu, pouzival pri
> komunikaci s mistnimi lidmi nejvychodnejsi jazyk, ktery ovladal,
> t.j. slovenstinu,v domneni, ze mu budou lepe rozumet. Nazval tedy
> tento vyrobek 'petrohradske rozky' nebo zkracene p-rozky, nyni
> zname pirozky.
Pri vypoctu objemu potrebneho testa si Cimrman povsiml, ze tento
je primo umerny ctverci polomeru a konstantou umernosti je pi=3.141592...
To je alternativni vyklad nazvu "pi-rozky".
> ...
> Kdyz se V.I.Lenin dozvedel, ze ma v Rusku zastupce, odjel na
> Sibir organizovat podzemni cinnost. Tam v podzemi dokazal jen
> zmrznout.
> To by mohlo znamenat, ze zmrzle telo s tvrdou hlavou
> vyryte na Sibiri nemusi byt Cimrman.
Pane Vorisku, nestraste nas. Jestli do Prahy misto Cimrmana privezli
Uljanova, tak to ty volby nechci videt.
> Kdyz na podzim v roce 1917 vykonaval Cimrman inspekci na
> krizniku Aurora, letely zrovna divoke kachny. Jakozto vasnivy
> nimrod, rozkazal na ne vystrelit z pusky...
To se zase Jarovi jednou vymstilo, ze se vydaval za "ochotnika" :-)
> Sovetske moci se pak temer 80 let darilo uspesne tajit,
> ze pricinou VRSR byla kachna.
...a nasledkem Husak...
Je jen symbolicke, ze tecku za VRSR v ceskych zemich
udelala take kachna (tentokrat novinarska - o smrti studenta Smida).
Honza
Date: Sat, 11 May 1996 02:14:01 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Z teoreticke Cimrmanologie
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
V dobe, kdy Jara vyucoval na strednej skole drevarskej
v Hornej Trieblinke
(z tehdejsiho Zupanskeho prava, odsek "Skolske predpisy"
õ 12 pism. a)
- stredna skola je taka, do kterej chodia zaci len v stredu"
õ 12 pism b)
- vysoka skola sa zriadi vo vyske najmenej 1000 m nad morom)
mel dost casu venovat se problemum hlubsim a spolecensky vyznamnejsim.
Jednim z techto problemu byly i spolecenske kolizni situace, nazyvane
v dobe Jarova pusobeni mezi lidem zkracene cituji "prusery".
Vznika prvni ucelena teorie nazvana pozdeji "Nauka o pruseru"
Jelikoz Jara - v te dobe zaryty materialista - inklinoval spise
k realite, nese i tato nauka stopy metodologie prirodnich ved.
Nauku o pruseru deli Jara na dve relativne samostatne vedni
odvetvi.
Prvni z nich je t. zv. "pruserostatika", t.j. veda o velikosti
pruseru, pruserovem mnozstvi, ci o pruserovem naboji v klidu.
Druhe odvetvi - pruserodynamika - resi problemy a jevy,
vznikajici pri sireni pruseru v case a v prostoru.
Jara demonstruje problem pruserostatiky na praktickem prikladu:
Potkaji-li se dve osoby, z nichz jedna je nabita na pruserovy potencial
"A" a druha na pruserovy potencial "B", pak se rozchazeji:
- prvni nabita na pruserovy potencial "A+B"
- druha nabita na pruserovy potencial "B+A"
Z toho plyne: potkaji-li se dve osoby nasrane, rozchazeji se jeste
nasranejsi.
Pokud se tyka pruserodynamiky uvadi ve sve praci Jara:
Pohybuje-li se pruserove mnozstvi prostorem, pohybuje se po
krivkach, zvanych "ritoidy". Jsou to krivky, po nichz se pruserove
pohybuje tak, ze v minimalnim case postihuje maximalni pocet osob.
Derivaci pruseroveho mnozstvi podle casu dostava Jara t. zv. "pruserovy
gradient".
Podrobne pak Jara rozebira zvlastnost nauky o pruseru:
Nahromadi-li se velke mnozstvi pruseru, dochazi ke
kvalitativnimu skoku a pruser se meni v srandu.
Srandu je mozne brat jako zaporne vzaty pruser.
Vznika tedy sranda negaci pruseru.
Pruser jako takovy ma vlastnost entropie. Znamena to,
ze jeho uhrn v prostoru neustale roste.
Ovsem: Jak muze rust uhrn pruseru, vznika-li z neho
sranda? Toto dilema resi Jara originalnim objevem:
nahromadi-li se velke mnozstvi pruseru, vznikne z neho
sranda, ale nahromadenim velkeho mnozstvi srandy vznika
novy, dokonalejsi pruser.
Pri zmene pruseru ve srandu vznika jeste jeden zbytkovy
(rezidualni, ci remanentni) pruser. Popularne receno:
jakasi pachut pruseru je stopove zjistitelna v kazde
srande.
Cele uceni pojima Jara prisne relativisticky. Vi, ze sranda pro
jednoho muze byt pruserem pro druheho. V tom je uceni naprosto
univerzalni.
***************************************************************
Bohous
Date: Sat, 11 May 1996 11:38:02 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: agenturni zpravy
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:37 PM 5/10/96 -0400, you wrote:
>Milan Vorisek napsal:
>
>> Protoze Cimrman nikdy dobre neovladal rustinu, pouzival pri
>> komunikaci s mistnimi lidmi nejvychodnejsi jazyk, ktery ovladal,
>> t.j. slovenstinu,v domneni, ze mu budou lepe rozumet. Nazval tedy
>> tento vyrobek 'petrohradske rozky' nebo zkracene p-rozky, nyni
>> zname pirozky.
>
>Pri vypoctu objemu potrebneho testa si Cimrman povsiml, ze tento
>je primo umerny ctverci polomeru a konstantou umernosti je pi=3.141592...
>To je alternativni vyklad nazvu "pi-rozky".
>
>> ...
>> Kdyz se V.I.Lenin dozvedel, ze ma v Rusku zastupce, odjel na
>> Sibir organizovat podzemni cinnost. Tam v podzemi dokazal jen
>> zmrznout.
>> To by mohlo znamenat, ze zmrzle telo s tvrdou hlavou
>> vyryte na Sibiri nemusi byt Cimrman.
>
>Pane Vorisku, nestraste nas. Jestli do Prahy misto Cimrmana privezli
>Uljanova, tak to ty volby nechci videt.
Snadne reseni, kolego Rahacku.. stanete se americkym obcanem jako Jara da
Cimrman...
>
>> Kdyz na podzim v roce 1917 vykonaval Cimrman inspekci na
>> krizniku Aurora, letely zrovna divoke kachny. Jakozto vasnivy
>> nimrod, rozkazal na ne vystrelit z pusky...
>
>To se zase Jarovi jednou vymstilo, ze se vydaval za "ochotnika" :-)
>
>> Sovetske moci se pak temer 80 let darilo uspesne tajit,
>> ze pricinou VRSR byla kachna.
>
> ...a nasledkem Husak...
>
>Je jen symbolicke, ze tecku
Byla to opravdu tecka? Nebyla to bodka. Nebo botka? Ci dokonce bota?
za VRSR v ceskych zemich
>udelala take kachna (tentokrat novinarska - o smrti studenta Smida).
>
>
>Honza
>
Rosta
Date: Sat, 11 May 1996 11:59:24 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: agenturni zpravy
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
>>Pane Vorisku, nestraste nas. Jestli do Prahy misto Cimrmana privezli
>>Uljanova, tak to ty volby nechci videt.
>
>Snadne reseni, kolego Rahacku.. stanete se americkym obcanem jako Jara da
>Cimrman...
Omlouvam se kolegovi Rehackovi za misspelling v jeho jmenu - jiste ze vim
jak to ma spravne byt. Je to tim, ze rychleji myslim nez pisu - nebo naopak?
Rosta
Date: Sat, 11 May 1996 18:48:24 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: agenturni zpravy
In-Reply-To: <1.5.4.32.19960511153802.00675700@hookup.net> from "Ross
Hedvicek" at May 11, 96 11:38:02 am
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Rosta Hedvicek napsal:
> >
> >Je jen symbolicke, ze tecku
>
> Byla to opravdu tecka? Nebyla to bodka. Nebo botka? Ci dokonce bota?
>
>
> >za VRSR v ceskych zemich
> >udelala take kachna (tentokrat novinarska - o smrti studenta Smida).
> >
> >
> >Honza
> >
> Rosta
>
Bodka to nebyla rozhodne. Soude podle vyroku p. Meciara se na Slovensku
budou s odkazem VRSR jeste dlouho vyrovnavat. No a co se te boty tyce...
...to uvidime uz za mesic...
Doufejme jen, ze pokud se Cimrman snazi volby ovlivnit (jak se tu snazili
nekteri badatele naznacit), tak to nebude nejaka slepa ulicka
(jako napr. Kpokroku Slepa Cesta Marxova)
Honza
Date: Sun, 12 May 1996 12:59:06 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: agenturni zpravy
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:48 PM 5/11/96 -0400, you wrote:
>>
>> Rosta Hedvicek napsal:
>> >
>> >Je jen symbolicke, ze tecku
>>
>> Byla to opravdu tecka? Nebyla to bodka. Nebo botka? Ci dokonce bota?
>>
>>
>> >za VRSR v ceskych zemich
>> >udelala take kachna (tentokrat novinarska - o smrti studenta Smida).
>> >
>> >
>> >Honza
>> >
>> Rosta
>>
>Bodka to nebyla rozhodne. Soude podle vyroku p. Meciara se na Slovensku
>budou s odkazem VRSR jeste dlouho vyrovnavat. No a co se te boty tyce...
>...to uvidime uz za mesic...
>
>Doufejme jen, ze pokud se Cimrman snazi volby ovlivnit (jak se tu snazili
>nekteri badatele naznacit), tak to nebude nejaka slepa ulicka
>(jako napr. Kpokroku Slepa Cesta Marxova)
Nevim nevim - ona Kpokroku Slepa Cesta Marxova je popularni hlavne mezi
studenty vysokoskolaky.... a uvazime-li ze ZADNA ceska tzv. vysoka skola
nesplnuje zakladni Cimrmanuv pozadavek (umisteni nad 1000 m. nad morem) -
jejich uroven je znacne nizka - ja to vidim jako katastrofu. Chtel bych jen
pripomenout, ze jedna z dosud nevyresenych tezi, ktere founder Zimmermann
zadal sarasotske Ringling School of Circus Arts v jeji charter byla: "Muzou
blbi volici zvolit chytrou vladu?"
Rosta
>Honza
>
>
Date: Sun, 12 May 1996 20:24:29 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Re: agenturni zpravy
>Zimmermann zadal sarasotske Ringling School of Circus Arts v jeji charter: "Muzou
>blbi volici zvolit chytrou vladu?"
Toto je ponekud nepresne a neuplne.
Cimrman zadal tuto otazku nikoliv cesky (ani snad anglicky), ale nemecky, a
nikoliv cirkusove skole, ale novoyorske Metropolitni opere, a to jeste jen
neprimo, totiz jako hlavni tema sve autobiograficke (z pobytu ve vychodni
Halici a jinde v ruskem carstvi) a protiabsolutisticke opery "Car a
Cimrman" (originalni nazev "Zar und Zimmermann" byva bohuzel casto VELMI
nepresne prekladan jako "Car a tesar", a nejen to, podobne jako u mnoha
Mistrovych jinych del byva autorstvi pripisovano jinemu ...).
Libreto opery (pro nezasvecene) potom sestava z diskuse teto otazky
v prevazne trictvrtecnim taktu; stezejnimi ariemi pak jsou carovo "Ne a a
ne a nejde to, a proto samostatne vladnu ja nade statky svymi" (ktere,
mimochodem, uloupil pro svou potrebu nejen Lortzing, ale pozdeji i Dvorak)
a Cimrmanovo optimisticke "Proc bychom se netesili". Americke publikum
tehdy bourlive uvitalo nejen hudebni stranku skladby, ale predevsim
demokraticky duch jejiho libreta: Cimrman zde totiz jasne stavi do
protikladu principy americke demokracie (ktere zastupuje jako cestny obcan
Noveho Yorku sam - a ktere ve zkratce pravi, ze volic sice muze zvolit
spatnou vladu, ale ma mit moznost tuto svou chybu po urcite predem
stanovene dobe napravit) proti ideji osvicenych (jakoz i mene) ruskych
vladcu, kteri tvrdi, ze oni - na rozdil od volicu - vedi, jakym zpusobem
ucinit volice stastne, a ze tedy volbami, ktere by pripadne - kvuli
hlouposti volicu - skoncily nezvolenim cara, by se veci mohly jenom
pokazit, a je tedy lepsi - kvuli hlouposti volicu - zadne volby neporadat.
Osobne bych rad poznamenal, ze opera je to velmi hezka (ostatne se
od Jary ani nic jineho neda cekat) a vsem doporucuji na ni zajit, az ji
zase budou nekde hrat, jakoz tedy i na ty volby.
Tolik tedy jako doplneni podnetneho prispevku Russa Hedvicka.
karel oliva
Date: Sun, 12 May 1996 23:13:38 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: agenturni zpravy
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 08:24 PM 5/12/96 +0200, you wrote:
>>Zimmermann zadal sarasotske Ringling School of Circus Arts v jeji charter:
"Muzou
>>blbi volici zvolit chytrou vladu?"
>
>
>Toto je ponekud nepresne a neuplne.
>
>Cimrman zadal tuto otazku nikoliv cesky (ani snad anglicky), ale nemecky, a
>nikoliv cirkusove skole, ale novoyorske Metropolitni opere, a to jeste jen
>neprimo, totiz jako hlavni tema sve autobiograficke (z pobytu ve vychodni
>Halici a jinde v ruskem carstvi) a protiabsolutisticke opery "Car a
>Cimrman" (originalni nazev "Zar und Zimmermann" byva bohuzel casto VELMI
>nepresne prekladan jako "Car a tesar", a nejen to, podobne jako u mnoha
>Mistrovych jinych del byva autorstvi pripisovano jinemu ...).
Jiny znamy refren je:
Keine Butter, keine Sahne,
Aber hoch die rote Fahne!
A opera byla znama Cimrmanovym inovatorskym pouzitim (ve skutecnosti
svetovou premierou) eine
Zwanzigstezentimeterdoppelschnellfeuerflugabwehrkannone v uzavrene budove
divadla. Pozdeji to bylo zakamuflovano jako ze to nechal ve strope cert diru
po premiere Fausta.
> Libreto opery (pro nezasvecene) potom sestava z diskuse teto otazky
>v prevazne trictvrtecnim taktu; stezejnimi ariemi pak jsou carovo "Ne a a
>ne a nejde to, a proto samostatne vladnu ja nade statky svymi" (ktere,
>mimochodem, uloupil pro svou potrebu nejen Lortzing, ale pozdeji i Dvorak)
>a Cimrmanovo optimisticke "Proc bychom se netesili". Americke publikum
>tehdy bourlive uvitalo nejen hudebni stranku skladby, ale predevsim
>demokraticky duch jejiho libreta: Cimrman zde totiz jasne stavi do
>protikladu principy americke demokracie (ktere zastupuje jako cestny obcan
>Noveho Yorku sam - a ktere ve zkratce pravi, ze volic sice muze zvolit
>spatnou vladu, ale ma mit moznost tuto svou chybu po urcite predem
>stanovene dobe napravit) proti ideji osvicenych (jakoz i mene) ruskych
>vladcu, kteri tvrdi, ze oni - na rozdil od volicu - vedi, jakym zpusobem
>ucinit volice stastne, a ze tedy volbami, ktere by pripadne - kvuli
>hlouposti volicu - skoncily nezvolenim cara, by se veci mohly jenom
>pokazit, a je tedy lepsi - kvuli hlouposti volicu - zadne volby neporadat.
> Osobne bych rad poznamenal, ze opera je to velmi hezka (ostatne se
>od Jary ani nic jineho neda cekat) a vsem doporucuji na ni zajit, az ji
>zase budou nekde hrat, jakoz tedy i na ty volby.
>
>
>Tolik tedy jako doplneni podnetneho prispevku Russa Hedvicka.
Russa... Vidim to jako dalsi, byt neprimy dukaz, ze pokud muze byt Russ a
Ross jedno a to same, pak se i Rakusak Jara da Cimrman muze stat Americanem
jerry Zimmermannem. A jinak k objasneni Jarova vztahu k one "cirkusove"
skole (ve skutecnosti se zabyvajici hluboce vedeckymi problemy (jako "When a
cow laughs, does milk come out of its nose?") doporucuji navstevu WWW
stranky na adrese - http://www.golden.net/~csc/75201.htm
Rosta
>
>karel oliva
>
>
Date: Mon, 13 May 1996 11:59:12 +0800
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: 960300034
Subject: Re: agenturni zpravy
In-Reply-To: <1.5.4.32.19960512165906.0066bc00@hookup.net>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
According to Ross Hedvicek:
> Nevim nevim - ona Kpokroku Slepa Cesta Marxova je popularni hlavne mezi
> studenty vysokoskolaky.... a uvazime-li ze ZADNA ceska tzv. vysoka skola
> nesplnuje zakladni Cimrmanuv pozadavek (umisteni nad 1000 m. nad morem) -
> jejich uroven je znacne nizka - ja to vidim jako katastrofu. Chtel bych jen
> pripomenout, ze jedna z dosud nevyresenych tezi, ktere founder Zimmermann
> zadal sarasotske Ringling School of Circus Arts v jeji charter byla: "Muzou
> blbi volici zvolit chytrou vladu?"
K otazce blbych volicu doporucuji prostudovat Cimrmanovu studii "Kdyz volove
voli", ktera vysla ve Wiesbadenskem nakladatelstvi Harrasowitz v roce 1902.
Cimrman zde velmi presvedcive dokazuje (doklada to svymi osobnimi vyzkumy
primo v terenu), ze sedesat procent vseho lidstva je dementni. Jak je tudiz
mozne, aby tito volove zvolili spravnou vladu? A ktera vlada je z tohoto
hlediska vlastne spravna?
Dle Cimrmana tak muze nastat nekolik moznosti:
1) Je zvolena "vlada volu". Pak ctyricet procent obyvatelstva trpi.
2) Je zvolena "vlada inteligentu". Pak ovsem trpi sedesat procent (dementi).
3) Je sestavena koalicni vlada "volsko-inteligentni". Pak samozrejme trpi
naprosto vsichni.
Cimrman tedy uzavira, ze dej se co dej, vzdycky bude nejaky prusvih.
Aby cela studie vsak nevyznela tak pesimisticky, Cimrmanova posledni veta je
necekane optimisticka: "A pamatujte, ze volby vzdycky vyhraje ten, kdo ma
nejvic penez na volebni kampan".
Myslim, kolegove, ze s touto Mistrovou vetou musime nez souhlasit. Toto
pravidlo plati na celem svete a pro vsechny casy...
S uctou,
M. Rozehnal
_______________________________________________________________
Miroslav Rozehnal
Mandarin Training Center
National Taiwan Normal University
Taipei
Taiwan, R.O.C.
E-mail: m63051@mtc.ntnu.edu.tw
Date: Mon, 13 May 1996 20:00:30 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: agenturni zpravy
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Vazeni pratele,
At 18:37 5/10/96 -0400, Jan Rehacek wrote:
>Pri vypoctu objemu potrebneho testa si Cimrman povsiml, ze tento
>je primo umerny ctverci polomeru a konstantou umernosti je pi=3.141592...
>To je alternativni vyklad nazvu "pi-rozky".
Nase pardubicka cimrmanologicka sekce zjistila, ze pomoci dalsich
experimentu Jara sva pozorovani upresnil tak, ze zadela-li se testo s
dostatecnym mnozstvi kvasnic, muze se stat jeho objem primo umernym az
trojmoci polomeru idealni kulove dize. Tento nalez Cimrman poprve
prezentoval na 1. sjezdu nove ustavene Akademie ved Sovetskeho Ruska. Navic
zde Jara nastinil myslenku, ze vyvine-li se nadoba jeste dokonalejsiho
tvaru, mohl by byt objem testa primo umerny i ctvrte mocnine jejiho
polomeru, coz by pomohlo vyresit palcivy potravinovy problem porevolucniho
Ruska. Cimrmanuv referat zapusobil na ucastniky sjezdu natolik, ze jako
zaver jednani bylo prijato heslo "Vladu sovetum, pudu rolnikum, mouku
Cimrmanovi". Toto heslo vsak bylo z ideologickych duvodu zkraceno, kdyz
predseda lidoveho komisariatu obrany Lev Trockij (vlastnim jmenem Bronstejn)
protestoval, ze do vyvoje zeme nebude mluvit kdejaky Cech a jeste k tomu s
nemeckym jmenem.
Po dalsich Cimrmanovych krocich se usilovne patra.
Milan
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| PRIVATE BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Mon, 13 May 1996 22:57:20 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Jiri Baum
Subject: Re: Jara a sachy (Lasker-Cimrman)
Hello,
...
> > 1.e4 f6! 2.d4 Kf7! 3.Sc4+ e6 4.d5 Df8!!
>
> Zde bych si dovolil poopravit komentar k partii :
>
> 1. e4 f6
> 2. d4 Kf7 ??
> 3.Sc4+ e6
> 4. d5 Df8 ?! ( Cimrman si bral vlastniho strelce ? )
>
> > Bily je agresivne naladen a cerny se musi proto velmi presne branit.
> > Hrozilo totiz 5.dxe6+ a nejde 5...dxe6 pro 6.Dxd8 - ztrata damy.
>
> Jake 6.Dxd8 ?
> Na d8 prece nic nestoji, tak jak tam mohl bily neco brat !
...
Predpokladam ze je to mysleno kdyby cerny misto 4 ... Df8 ucinil nejaky
jiny tah, treba g6. Potom by na d8 byla D.
Jinak predpokladam, ze tahem Df8 se cerny pripravuje na Db4+, je vsak
mozne ze se jedna o tzv "dvojitou" Cimrmanovu obranu, a ze dalsi tah
bude Dc8, pripadne "pokracovanou", tj Dg8.
Jiri Baum
Date: Mon, 13 May 1996 15:50:33 GMT+01DST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Josef Svoboda
Organization: University of Economics, Prague, CZ
Subject: Cimrman a penize
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7BIT
31.3.1996 napsal Jan Rehacek:
>***************************************************************
>* *
>* WPA - New York April 1, 1996 *
>* *
>***************************************************************
>
>The chairman of the Board of Directors of the Nobel Foundation, Mr.
>Bengt Samuelsson, proposed yesterday that all the capital of the
>Foundation be transferred to Cimrman's personal account at
>"Zivnostenska Banka" in Prague. According to his report, all the
>Nobel prizes from now on would go to Cimrman anyway, and therefore it
>would be technically much easier to just give him the whole amount,
>rather than make complicated annual transactions. "With Cimrman
>alive, it would be a farce to give the same man all the prizes every
>year" he concluded. Other members of the Board pointed out, however,
>that Cimrman might perhaps choose to give some pocket money to the
>outstanding researchers of his choice. Mr. Samuelsson expressed hope,
>that this allowance, tentatively called "The Cimrman- Nobel Award"
>will continue the spirit of Alfred Nobel's will.
Tato zprava je dalsim nespornym dukazem, ze Cimrman skutecne
existoval. Dotazem u Zivnostenske banky jsem zjistil, ze zde
nemuzete zalozit ucet pro treti osobu, pokud nejste vybaveni jeji
plnou moci a jejim rodnym listem s citelnym datem narozeni.
Navic tato zprava poukazuje na Cimrmanovy aktivity v oblasti
peneznictvi, ktere byly dosud pomerne malo prozkoumany. Pokusim se
shrnout, co se mi podarilo zjistit.
Svuj prvni ucet mel Cimrman ve Svatovaclavske zalozne, ktera dnes jiz
neexistuje. Jara zde instaloval svuj vynalez, vysokotlaky automat na
kavu s pojistnym ventilem. Reditelstvi banky s nim bylo velmi
spokojeno a nabidlo Cimrmanovi, ze mu zridi za vyhodnych podminek
ucet. Cimrman - kvuli svym problemum s pameti - vsak mel obavy z
toho, ze zapomene cislo uctu. Zadal proto ucet se snadno
zapamatovatelnym cislem. Nakonec mu pridelili ucet c. 12345678. Jara
byl spokojen a vzdy, kdyz projizdel Prahou, ulozil si tu prebytek
drobnych, ktere mu tizily kapsy.
Suma na uctu narustala velmi rychle. Cimrman se tomu az divil a
proslovil na venkove nekolik prednasek o vyhodnosti sporeni. Nakonec
se zjistilo, ze vetsina penez pochazela od kapitalistu, kteri se pri
zakladani vlastnich uctu ucili, jak se vyplnuje sek, a jako cislo
uctu uvadeli to, ktere je prvni napadlo - nejcasteji 12345678.
Kdyz Cimrman zjistil, ze se proti sve vuli stal kapitalistou, videl
v tom prilezitost ke stavbe sve vysnene sodovkarny. Skoupil rychle
pozemky u Labe za Decinem, protoze nikde jinde v Cechach neexistoval
tak vydatny vodni zdroj, aby stacil planovanemu vykonu budouci
sodovkarny.
Pro ziskani dalsich prostredku Cimrman vypsal obrovskou loterii.
Poucen psychologickymi vyzkumy, ktere dokazaly, ze clovek da prednost
malemu, ale jistemu zisku pred velkym, ale malo pravdepodobnym,
koncipoval svou loterii tak, ze kazdy, kdo si tzv. zaporne zakoupil
los, obdrzel konstantni vyhru 5 korun a potom losovani rozhodlo o
tzv. zapornych vyhercich (zkracene -vyherce, cte se minus vyherce).
I kdyz zpocatku lid novemu typu loterie neduveroval (Cimrman sam v
prestrojeni nakupoval losy, aby stimuloval lidi ke koupi), podarilo
se vsechny losy tzv. zaporne prodat.
Pri tzv. zapornem losovani vsak Cimrmana potkala smula. -Vylosovan
byl -los, ktery si Jara sam -koupil. Lide opet ztratili duveru k
loterii, kde zaporne vyhravaji jeji poradatele. Houfne zahazovali sve
losy a kdyz potom byli uvedeni na vysledkovych listinach, nemeli se
cim prokazat a jejich zaporna vyhra nemohla byt uznana. Loterie
skoncila ztratou a Cimrman se musel sveho snu opet vzdat.
(Je zajimave, ze Cimrmanova Loterie byla nedavno ozivena pod nazvem
Ceska Lotynka.)
Josef Svoboda
Date: Mon, 13 May 1996 16:11:32 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Cimrman a penize
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
> Pro ziskani dalsich prostredku Cimrman vypsal obrovskou loterii.
> Poucen psychologickymi vyzkumy, ktere dokazaly, ze clovek da prednost
> malemu, ale jistemu zisku pred velkym, ale malo pravdepodobnym,
> koncipoval svou loterii tak, ze kazdy, kdo si tzv. zaporne zakoupil
> los, obdrzel konstantni vyhru 5 korun a potom losovani rozhodlo o
> tzv. zapornych vyhercich (zkracene -vyherce, cte se minus vyherce).
> I kdyz zpocatku lid novemu typu loterie neduveroval (Cimrman sam v
> prestrojeni nakupoval losy, aby stimuloval lidi ke koupi), podarilo
> se vsechny losy tzv. zaporne prodat.
>
>
> Josef Svoboda
Dotazem v historickem archivu ministerstva financi ve Vidni jsme obdrzeli
tyto informace o Jarove pozoruhodne loterii.
- do prodeje slo celkem 2000 losu, za jejichz zaloupeni ziskal kazdy
5 zlatych
- vyherce prvniho poradi pak byl nucen zaplatit 4,000 zlatych
vyherce druheho 2,000 a tretiho 1,000 zlatych
dalsich 10 vyhercu pak muselo zaplatit 300 zlatych
Vsimnete si ze na rozdil od vetsiny statnich loterii loterie Jarova neprinasi
zrizovateli zadny zisk, proto pro ni Cimrman navrhoval jmeno "loterie s
lidskou tvari" (ktere se vsak pro prilisnou delku neujalo).
Jak si ctenar jiste umi predstavit, prvni faze loterie (tj. prodej losu)
skoncila obrovskym uspechem. Vsechny losy byly prodany. K prekvapeni vsak
doslo ve fazi druhe. Nikdo z vyhercu se totiz o vyhry neprihlasil. Zklamany
Jara byl nucen vyhry zatahnout ze sveho tucneho konta u Zivnostenske banky
a to melo neblahy vliv na provoz jeho sodovkarny, ktery z tohoto konta hradil.
Jara byl nucen omezit az o 70% pocet bublinek v kazde lahvi a to zpusobilo,
ze na trhu jeho sodovky prestaly byt konkurenceschopne. Zoufaly Cimrman se
pak jeste snazil chod sodovkarny zachranit tim, ze naopak omezil podil vody
a lahve plnil pouze bublinkami - osud tovarny uz byl ale zpeceten. Poslednim
tahem na zachranu Cimrmanovy loterie a potazmo sodovkarenskeho prumyslu v
Cechach byl Jaruv dopis do Vidne, ve kterem nabizi, ze bude vsechny vyhry
ze sve loterie odvadet do statni pokladny, pokud bude jeho sodovkarne umoznen
nakup levnych bublinek ve Styrskem Hradci. Bohuzel technika nebyla v te dobe
jeste na urovni a tak pri zkusebni preprave vetsina bublinek vyprchala v okoli
Ceskych Budejovic. Kdyz pak Jara v Decine bublinkovou nadrz otevrel, nalezl
na jejim dne pouhych 17 bublinek, coz nestacilo ani na jednu lahev. Navic pri
prevozu bublinek do plnicich linek jeste 15 bublinek splasklo, takze zisk byl
prakticky nulovy.
Ctenar si jiste pri vykladu kolegy Svobody povsiml, ze Cimrmanova loterie
vykazuje naprosto obraceny mechanismus provozu. Zatimco u vetsiny lotynek
rakousko-uherskeho mocnarstvi kazdy neco zaplatil a par se pak radovalo,
u loterie Cimrmanovy kazdy neco dostal a par to pak (teoreticky) zaplatilo.
Vetsina ucastniku loterie potvrdila, ze takovyto postup je velmi matouci a
loterie proto vesla ve znamost jako MATES. Toto prosim nezamenujte se znamymi
prenosy socialisticke televize z druzstevnich lanu, na kterych brigadnici
vysazovali brambory, repu a jine chlouby naseho zemedelstvi. Tyto prenosy
(tzv. "male televizni sazeni") nemely s Cimrmanovou loterii nic spolecneho.
Honza Rehacek
Date: Mon, 6 May 1996 09:26:27 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Prihlaseni
oVelice se omlouvam a dam si priste pozor.
Dekuji za upozorneni.
Date: Wed, 15 May 1996 12:15:56 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: dohnal@BBS.INFIMA.CZ
Subject: Re: agenturni zpravy
This message was from IN:JDC-L@CESNET.CZ to LDOHNAL,
and was forwarded to you by LDOHNAL.
-------------------------
Vazeni pratele,
At 18:37 5/10/96 -0400, Jan Rehacek wrote:
>Pri vypoctu objemu potrebneho testa si Cimrman povsiml, ze tento
>je primo umerny ctverci polomeru a konstantou umernosti je pi=3.141592...
>To je alternativni vyklad nazvu "pi-rozky".
Nase pardubicka cimrmanologicka sekce zjistila, ze pomoci dalsich
experimentu Jara sva pozorovani upresnil tak, ze zadela-li se testo s
dostatecnym mnozstvi kvasnic, muze se stat jeho objem primo umernym az
trojmoci polomeru idealni kulove dize. Tento nalez Cimrman poprve
prezentoval na 1. sjezdu nove ustavene Akademie ved Sovetskeho Ruska. Navic
zde Jara nastinil myslenku, ze vyvine-li se nadoba jeste dokonalejsiho
tvaru, mohl by byt objem testa primo umerny i ctvrte mocnine jejiho
polomeru, coz by pomohlo vyresit palcivy potravinovy problem porevolucniho
Ruska. Cimrmanuv referat zapusobil na ucastniky sjezdu natolik, ze jako
zaver jednani bylo prijato heslo "Vladu sovetum, pudu rolnikum, mouku
Cimrmanovi". Toto heslo vsak bylo z ideologickych duvodu zkraceno, kdyz
predseda lidoveho komisariatu obrany Lev Trockij (vlastnim jmenem Bronstejn)
protestoval, ze do vyvoje zeme nebude mluvit kdejaky Cech a jeste k tomu s
nemeckym jmenem.
Po dalsich Cimrmanovych krocich se usilovne patra.
Milan
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| PRIVATE BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
---
þ SLMR 2.0 þ
Date: Wed, 15 May 1996 12:16:14 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: dohnal@BBS.INFIMA.CZ
Subject: Cimrman a penize
TO: josef.straceny@pedf.cuni.cz
Ahoj Pepiku,
snad Te to potesi. Mne se to velice libilo.
Za sebe i za Radka zdravi Ludek.
This message was from IN:JDC-L@CESNET.CZ to LDOHNAL,
and was forwarded to you by LDOHNAL.
-------------------------
31.3.1996 napsal Jan Rehacek:
>***************************************************************
>* *
>* WPA - New York April 1, 1996 *
>* *
>***************************************************************
>
>The chairman of the Board of Directors of the Nobel Foundation, Mr.
>Bengt Samuelsson, proposed yesterday that all the capital of the
>Foundation be transferred to Cimrman's personal account at
>"Zivnostenska Banka" in Prague. According to his report, all the
>Nobel prizes from now on would go to Cimrman anyway, and therefore it
>would be technically much easier to just give him the whole amount,
>rather than make complicated annual transactions. "With Cimrman
>alive, it would be a farce to give the same man all the prizes every
>year" he concluded. Other members of the Board pointed out, however,
>that Cimrman might perhaps choose to give some pocket money to the
>outstanding researchers of his choice. Mr. Samuelsson expressed hope,
>that this allowance, tentatively called "The Cimrman- Nobel Award"
>will continue the spirit of Alfred Nobel's will.
Tato zprava je dalsim nespornym dukazem, ze Cimrman skutecne
existoval. Dotazem u Zivnostenske banky jsem zjistil, ze zde
nemuzete zalozit ucet pro treti osobu, pokud nejste vybaveni jeji
plnou moci a jejim rodnym listem s citelnym datem narozeni.
Navic tato zprava poukazuje na Cimrmanovy aktivity v oblasti
peneznictvi, ktere byly dosud pomerne malo prozkoumany. Pokusim se
shrnout, co se mi podarilo zjistit.
Svuj prvni ucet mel Cimrman ve Svatovaclavske zalozne, ktera dnes jiz
neexistuje. Jara zde instaloval svuj vynalez, vysokotlaky automat na
kavu s pojistnym ventilem. Reditelstvi banky s nim bylo velmi
spokojeno a nabidlo Cimrmanovi, ze mu zridi za vyhodnych podminek
ucet. Cimrman - kvuli svym problemum s pameti - vsak mel obavy z
toho, ze zapomene cislo uctu. Zadal proto ucet se snadno
zapamatovatelnym cislem. Nakonec mu pridelili ucet c. 12345678. Jara
byl spokojen a vzdy, kdyz projizdel Prahou, ulozil si tu prebytek
drobnych, ktere mu tizily kapsy.
Suma na uctu narustala velmi rychle. Cimrman se tomu az divil a
proslovil na venkove nekolik prednasek o vyhodnosti sporeni. Nakonec
se zjistilo, ze vetsina penez pochazela od kapitalistu, kteri se pri
zakladani vlastnich uctu ucili, jak se vyplnuje sek, a jako cislo
uctu uvadeli to, ktere je prvni napadlo - nejcasteji 12345678.
Kdyz Cimrman zjistil, ze se proti sve vuli stal kapitalistou, videl
v tom prilezitost ke stavbe sve vysnene sodovkarny. Skoupil rychle
pozemky u Labe za Decinem, protoze nikde jinde v Cechach neexistoval
tak vydatny vodni zdroj, aby stacil planovanemu vykonu budouci
sodovkarny.
Pro ziskani dalsich prostredku Cimrman vypsal obrovskou loterii.
Poucen psychologickymi vyzkumy, ktere dokazaly, ze clovek da prednost
malemu, ale jistemu zisku pred velkym, ale malo pravdepodobnym,
koncipoval svou loterii tak, ze kazdy, kdo si tzv. zaporne zakoupil
los, obdrzel konstantni vyhru 5 korun a potom losovani rozhodlo o
tzv. zapornych vyhercich (zkracene -vyherce, cte se minus vyherce).
I kdyz zpocatku lid novemu typu loterie neduveroval (Cimrman sam v
prestrojeni nakupoval losy, aby stimuloval lidi ke koupi), podarilo
se vsechny losy tzv. zaporne prodat.
Pri tzv. zapornem losovani vsak Cimrmana potkala smula. -Vylosovan
byl -los, ktery si Jara sam -koupil. Lide opet ztratili duveru k
loterii, kde zaporne vyhravaji jeji poradatele. Houfne zahazovali sve
losy a kdyz potom byli uvedeni na vysledkovych listinach, nemeli se
cim prokazat a jejich zaporna vyhra nemohla byt uznana. Loterie
skoncila ztratou a Cimrman se musel sveho snu opet vzdat.
(Je zajimave, ze Cimrmanova Loterie byla nedavno ozivena pod nazvem
Ceska Lotynka.)
Josef Svoboda
---
þ SLMR 2.0 þ S pozdravem Ludek Dohnal (dohnal@infima.cz)
Date: Wed, 15 May 1996 12:16:30 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: dohnal@BBS.INFIMA.CZ
Subject: Cimrman a penize
Ahoj Pavle,
tohle by se Ti mohlo libit - Mistr jde prikladem s usporami. L.D.
This message was from IN:JDC-L@CESNET.CZ to LDOHNAL,
and was forwarded to you by LDOHNAL.
-------------------------
31.3.1996 napsal Jan Rehacek:
>***************************************************************
>* *
>* WPA - New York April 1, 1996 *
>* *
>***************************************************************
>
>The chairman of the Board of Directors of the Nobel Foundation, Mr.
>Bengt Samuelsson, proposed yesterday that all the capital of the
>Foundation be transferred to Cimrman's personal account at
>"Zivnostenska Banka" in Prague. According to his report, all the
>Nobel prizes from now on would go to Cimrman anyway, and therefore it
>would be technically much easier to just give him the whole amount,
>rather than make complicated annual transactions. "With Cimrman
>alive, it would be a farce to give the same man all the prizes every
>year" he concluded. Other members of the Board pointed out, however,
>that Cimrman might perhaps choose to give some pocket money to the
>outstanding researchers of his choice. Mr. Samuelsson expressed hope,
>that this allowance, tentatively called "The Cimrman- Nobel Award"
>will continue the spirit of Alfred Nobel's will.
Tato zprava je dalsim nespornym dukazem, ze Cimrman skutecne
existoval. Dotazem u Zivnostenske banky jsem zjistil, ze zde
nemuzete zalozit ucet pro treti osobu, pokud nejste vybaveni jeji
plnou moci a jejim rodnym listem s citelnym datem narozeni.
Navic tato zprava poukazuje na Cimrmanovy aktivity v oblasti
peneznictvi, ktere byly dosud pomerne malo prozkoumany. Pokusim se
shrnout, co se mi podarilo zjistit.
Svuj prvni ucet mel Cimrman ve Svatovaclavske zalozne, ktera dnes jiz
neexistuje. Jara zde instaloval svuj vynalez, vysokotlaky automat na
kavu s pojistnym ventilem. Reditelstvi banky s nim bylo velmi
spokojeno a nabidlo Cimrmanovi, ze mu zridi za vyhodnych podminek
ucet. Cimrman - kvuli svym problemum s pameti - vsak mel obavy z
toho, ze zapomene cislo uctu. Zadal proto ucet se snadno
zapamatovatelnym cislem. Nakonec mu pridelili ucet c. 12345678. Jara
byl spokojen a vzdy, kdyz projizdel Prahou, ulozil si tu prebytek
drobnych, ktere mu tizily kapsy.
Suma na uctu narustala velmi rychle. Cimrman se tomu az divil a
proslovil na venkove nekolik prednasek o vyhodnosti sporeni. Nakonec
se zjistilo, ze vetsina penez pochazela od kapitalistu, kteri se pri
zakladani vlastnich uctu ucili, jak se vyplnuje sek, a jako cislo
uctu uvadeli to, ktere je prvni napadlo - nejcasteji 12345678.
Kdyz Cimrman zjistil, ze se proti sve vuli stal kapitalistou, videl
v tom prilezitost ke stavbe sve vysnene sodovkarny. Skoupil rychle
pozemky u Labe za Decinem, protoze nikde jinde v Cechach neexistoval
tak vydatny vodni zdroj, aby stacil planovanemu vykonu budouci
sodovkarny.
Pro ziskani dalsich prostredku Cimrman vypsal obrovskou loterii.
Poucen psychologickymi vyzkumy, ktere dokazaly, ze clovek da prednost
malemu, ale jistemu zisku pred velkym, ale malo pravdepodobnym,
koncipoval svou loterii tak, ze kazdy, kdo si tzv. zaporne zakoupil
los, obdrzel konstantni vyhru 5 korun a potom losovani rozhodlo o
tzv. zapornych vyhercich (zkracene -vyherce, cte se minus vyherce).
I kdyz zpocatku lid novemu typu loterie neduveroval (Cimrman sam v
prestrojeni nakupoval losy, aby stimuloval lidi ke koupi), podarilo
se vsechny losy tzv. zaporne prodat.
Pri tzv. zapornem losovani vsak Cimrmana potkala smula. -Vylosovan
byl -los, ktery si Jara sam -koupil. Lide opet ztratili duveru k
loterii, kde zaporne vyhravaji jeji poradatele. Houfne zahazovali sve
losy a kdyz potom byli uvedeni na vysledkovych listinach, nemeli se
cim prokazat a jejich zaporna vyhra nemohla byt uznana. Loterie
skoncila ztratou a Cimrman se musel sveho snu opet vzdat.
(Je zajimave, ze Cimrmanova Loterie byla nedavno ozivena pod nazvem
-------------------------------------------------------------------
Ceska Lotynka.)
---------------
Josef Svoboda
---
þ SLMR 2.0 þ Ahoj. L.
Date: Wed, 15 May 1996 12:16:36 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: dohnal@BBS.INFIMA.CZ
Subject: Re: Cimrman a penize
A toto je pokracovani financnich uspechu Jary da Cimrmana. Jakakoliv
podobnost se soucasnou ceskou skutecnosti ciste nahodna.
Zdravi L.D.
This message was from IN:JDC-L@CESNET.CZ to LDOHNAL,
and was forwarded to you by LDOHNAL.
-------------------------
Dotazem v historickem archivu ministerstva financi ve Vidni jsme obdrzeli
tyto informace o Jarove pozoruhodne loterii.
- do prodeje slo celkem 2000 losu, za jejichz zaloupeni ziskal kazdy
5 zlatych
- vyherce prvniho poradi pak byl nucen zaplatit 4,000 zlatych
vyherce druheho 2,000 a tretiho 1,000 zlatych
dalsich 10 vyhercu pak muselo zaplatit 300 zlatych
Vsimnete si ze na rozdil od vetsiny statnich loterii loterie Jarova neprinasi
zrizovateli zadny zisk, proto pro ni Cimrman navrhoval jmeno "loterie s
lidskou tvari" (ktere se vsak pro prilisnou delku neujalo).
Jak si ctenar jiste umi predstavit, prvni faze loterie (tj. prodej losu)
skoncila obrovskym uspechem. Vsechny losy byly prodany. K prekvapeni vsak
doslo ve fazi druhe. Nikdo z vyhercu se totiz o vyhry neprihlasil. Zklamany
Jara byl nucen vyhry zatahnout ze sveho tucneho konta u Zivnostenske banky
a to melo neblahy vliv na provoz jeho sodovkarny, ktery z tohoto konta hradil.
Jara byl nucen omezit az o 70% pocet bublinek v kazde lahvi a to zpusobilo,
ze na trhu jeho sodovky prestaly byt konkurenceschopne. Zoufaly Cimrman se
pak jeste snazil chod sodovkarny zachranit tim, ze naopak omezil podil vody
a lahve plnil pouze bublinkami - osud tovarny uz byl ale zpeceten. Poslednim
tahem na zachranu Cimrmanovy loterie a potazmo sodovkarenskeho prumyslu v
Cechach byl Jaruv dopis do Vidne, ve kterem nabizi, ze bude vsechny vyhry
ze sve loterie odvadet do statni pokladny, pokud bude jeho sodovkarne umoznen
nakup levnych bublinek ve Styrskem Hradci. Bohuzel technika nebyla v te dobe
jeste na urovni a tak pri zkusebni preprave vetsina bublinek vyprchala v okoli
Ceskych Budejovic. Kdyz pak Jara v Decine bublinkovou nadrz otevrel, nalezl
na jejim dne pouhych 17 bublinek, coz nestacilo ani na jednu lahev. Navic pri
prevozu bublinek do plnicich linek jeste 15 bublinek splasklo, takze zisk byl
prakticky nulovy.
Ctenar si jiste pri vykladu kolegy Svobody povsiml, ze Cimrmanova loterie
vykazuje naprosto obraceny mechanismus provozu. Zatimco u vetsiny lotynek
rakousko-uherskeho mocnarstvi kazdy neco zaplatil a par se pak radovalo,
u loterie Cimrmanovy kazdy neco dostal a par to pak (teoreticky) zaplatilo.
Vetsina ucastniku loterie potvrdila, ze takovyto postup je velmi matouci a
loterie proto vesla ve znamost jako MATES. Toto prosim nezamenujte se znamymi
prenosy socialisticke televize z druzstevnich lanu, na kterych brigadnici
vysazovali brambory, repu a jine chlouby naseho zemedelstvi. Tyto prenosy
(tzv. "male televizni sazeni") nemely s Cimrmanovou loterii nic spolecneho.
Honza Rehacek
---
þ SLMR 2.0 þ Ahoj. L.
Date: Wed, 15 May 1996 12:25:38 CET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Pavlinec Petr - IN,,student,UID=23150"
Organization: University of Economics, Prague, CZ
Subject: Re: agenturni zpravy
Nazdar,
.. pokud to mel byt dopis od Honzy Dohnala, tak prisel, ale byly v
nem nesmysly o Jarovi Cimrmanovi
......
Cau
*********************
* *
* JIHLAVA *
* *
* o_o_o_o_o_o_o * _~_~_~
* | | * | O O|
* | OOO | * | O |-|
* | OOO | * | O O|_|
* | _____ | * |______|
* | / \ | * Jezek BODNE
* | | | | *
* __|__|_____|__|_ *
* *
******* SERV ********
* xpavp08@vse.cz *
*********************
^^^^
^ ^ ^^ ^ ^ ^
o ^ ^ ^^ ^^ ^
\ o ^ ^ ^^ ^ ^^ ^^
\ ^^ ^^ ^ ^ ^ ^ ^
__/ ^^^^^ ^ ^ ^^ ^
mm ^^^ mm ^
Date: Wed, 15 May 1996 12:42:29 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marsalek Ivo
Organization: Silesian University Karvina
Subject: dotaz
Mam dotaz zda existuje skutecne mesto Liptakov, ci zda je to jen
kryci nazev pro jine .
Ivo
Date: Wed, 15 May 1996 16:47:10 GMT+01DST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Josef Svoboda
Organization: University of Economics, Prague, CZ
Subject: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7BIT
Cimrman pozdeji svuj automat na kavu podstatne zdokonalil.
K ohrivaci vody pripojil (s vyuzitim principu tepelne pumpy)
chladici box na alkoholicke napoje. Na celni stenu instaloval
tlakomer a nad nej velkymi pismeny vyznacil upozorneni:
Maximalni pripustny tlak 5 BAR
Tlak v pristroji bylo nutno hlidat a v pripade, ze se priblizil
kriticke hranici, odebrat z nej kavu, jinak hrozilo, ze horka kava
vyrazi pojistnym ventilem.
Protoze bankovnim urednikum chybelo fyzikalni vzdelani, povazovali
slovo "bar" za typove oznaceni vyrobku a pojmenovani se preneslo
na vsechna mista, kde se prodavaly nalevane alkoholicke napoje.
Josef Svoboda
Date: Wed, 15 May 1996 13:20:47 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
In-Reply-To: <19D965884@st.vse.cz> from "Josef Svoboda" at May 15,
96 04:47:10 pm
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Cimrman pozdeji svuj automat na kavu podstatne zdokonalil.
> K ohrivaci vody pripojil (s vyuzitim principu tepelne pumpy)
> chladici box na alkoholicke napoje. Na celni stenu instaloval
> tlakomer a nad nej velkymi pismeny vyznacil upozorneni:
>
> Maximalni pripustny tlak 5 BAR
>
>
> Josef Svoboda
>
Ve versi tohoto pristroje, ktera byla urcena pro severoamericky trh
pouzil Cimrman jinych jednotek. Upozorneni proto znelo:
Maximalni pripustny tlak 5 ATM
Nevim jak v Cechach, ale v Americe se tyto automaty staly velice popularni
a ATMs najdete dnes prakticky vsude. Pouze misto kavy z nich vydolujete
jen takove potistene papirky (pravdepodobne ubrousky).
Honza Rehacek
ps. s tim Liptakovem by me to take zajimalo. ma nekdo souradnice ci
pristupove cesty?
Date: Thu, 16 May 1996 20:08:28 +-200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jerry
Subject: Re: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
Dival jsem se do atlasu Ceske republiky (PJ Soft - InfoMapa 3.0) a Liptakov
jsem tam nenasel. Nejblize tomu nazvu byl Lipta'l (okres Vsetin) a Liptan^
(okres Bruntal), ale jejich poloha myslim vylucuje jakoukoli souvislost se
jmenovanou obci.
Jerry
----------
Od: Jan Rehacek[SMTP:jrehacek@MATH.GATECH.EDU]
Odeslano: 15. kvetna 1996 19:20
Komu: Multiple recipients of list JDC-L
Predmet: Re: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
ps. s tim Liptakovem by me to take zajimalo. ma nekdo souradnice ci
pristupove cesty?
Date: Thu, 16 May 1996 20:38:45 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Liptakov
Kolegove !
Ve filmu Jara Cimrman - lezici, spici je prece jasne receno, ze z
liptakova nejakym smerem lezi Viden v dane vzdalenosti (bohuzel si
nepamatuju presne jake, tusim nejakych 325Km.). Takze si staci
nakreslit kolecko na mape a badat. Jestli si nekdo presne pamatuje
kolik, necht mi to napise, rad bych se v lete vydal po one kruznici
patrat po Liptakove.
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Fri, 17 May 1996 03:37:09 +0800
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Rozehnal
Subject: Re: Liptakov
In-Reply-To: <18730962A11@nwcvt.vsb.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
V nesmrtelnem dile klasiku ("Posel z Liptakova") se muze kazdy dozvedet,
ze Liptakov lezi v Jizerskych horach. Je tam dokonce jakysi "itinerar"
trasy, pokud si cteni kolegove vzpominaji. To by mohlo patrani zuzit na
pomerne uzky okruh mist. Ja osobne jsem si kdysi za timto ucelem zakoupil
turistickou mapu Jizerskych hor, ale me patrani po Liptakove bylo
bezuspesne. Mozna Jara chtel zahladit stopy po miste sveho pobytu a
nejakymi technikami se mu podarilo presunout Liptakov do ctvrteho rozmeru
(inspirovan himalajskou Shambhalou), takze je nyni toto misto ukryto
beznym smrtelnikum...
Ale patrejte dal, vy kdoz jste v blizkosti techto mist. Ja jsem od
Liptakova tisice kilometru daleko, takze nemohu pri hledani pomoci.
V ucte
M. Rozehnal
Miroslav Rozehnal
Mandarin Training Center
National Taiwan Normal University
Taipei
Taiwan, R.O.C.
E-mail: m63051@mtc.ntnu.edu.tw
Date: Thu, 16 May 1996 23:14:59 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
In-Reply-To: <01BB4363.7419ECE0@nr145b.magnet.cz> from "Jerry" at May 16,
96 08:08:28 pm
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Dival jsem se do atlasu Ceske republiky (PJ Soft - InfoMapa 3.0) a Liptakov
> jsem tam nenasel. Nejblize tomu nazvu byl Lipta'l (okres Vsetin) a Liptan^
> (okres Bruntal), ale jejich poloha myslim vylucuje jakoukoli souvislost se
> jmenovanou obci.
>
> Jerry
>
Je-li tomu tak, tak to nam asi nezbyde, nez zacit permutovat pismena.
Jako prvni asi padne v uvahu PITLAKOV, ktery nasvedcuje tomu, ze Mistr
se naucil cesky TEMER plynne.
Honza
ps. jako druhy pripada v uvahu VOTIPLAK, ktery naznacuje, ze Mistr se
v nejake fazi sveho zivota zabyval ohodnocovanim barev a laku. Na
tretim miste me napada PIVOTLAK, ze ktereho vyplyva, ze Mistrovo
experimentovani s podavanim kavy v peneznich institucich se nemuselo
omezit jen na nealkoholicke napoje.
Date: Fri, 17 May 1996 10:52:54 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Zdenek Pytela
Organization: Masaryk University, Faculty of Arts
Subject: Re: Dodatek k prispevku "Cimrman a penize"
In-Reply-To: <199605170315.XAA01638@math19.skiles.gatech.edu> from "Jan
Rehacek" at May 16, 96 11:14:59 pm
Content-Type: text
Jan Rehacek pise:
> Je-li tomu tak, tak to nam asi nezbyde, nez zacit permutovat pismena.
> Jako prvni asi padne v uvahu PITLAKOV, ktery nasvedcuje tomu, ze Mistr
> se naucil cesky TEMER plynne.
>
> ps. jako druhy pripada v uvahu VOTIPLAK, ktery naznacuje, ze Mistr se
> v nejake fazi sveho zivota zabyval ohodnocovanim barev a laku. Na
> tretim miste me napada PIVOTLAK, ze ktereho vyplyva, ze Mistrovo
> experimentovani s podavanim kavy v peneznich institucich se nemuselo
> omezit jen na nealkoholicke napoje.
Nejpravdepodobnejsi bude VTIPALKO, kde budto jedno pismenko ukousl
zub casu, nebo slo o osloveni hanackeho zertere nyni omylem povazovane za
nazev obce.
--
--Zdenek Pytela,
Date: Fri, 17 May 1996 12:28:34 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Z agenturnich zprav
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
Agenturnich zprav - kukuricny program na Celinach.
*****************
V dobe, kdy Jara plnil ukoly zurodneni Celin na Ukrajine
(prvnim prevratnym objevem teto mise byla jak znamo proslula Jarovizace
ozime psenice), zavadi Mistr i pozdeji proslaveny kukuricny program.
Zpravy z tehdejsiho Ruska byly velmi strucne a cely projekt
byl drzen v tajnosti. Agentura TASS oznamila pouze to, ze se Jarovi
jiz pri prvnim pokusu podarilo vypestovat kukurice jako telegrafni
sloupy.
Teprve daleko pozdeji vyslo najevo, ze kukurice nebyly jako
telegrafni sloupy vysoke, ale tak daleko od sebe.
Jak bylo v Rusku davnym zvykem, byl za takovy uspech Jara
vyslan na Kavkaz na lov medvedu, coz bylo vysadou nejvyssi smetanky.
Po letech byla zprava upresnena. Ano, Jara byl vyslan na lov medvedu,
ale jako navnada. Z tohoto hlediska by bylo vhodne znovu posoudit i
dosavadni teorie Jarova zmizeni.
Bohous
Date: Fri, 17 May 1996 14:02:51 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Pivotlak
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
Pokud se laskavy ctenar zarazil nad tim, jak muze mit mala ceska viska
takove divne jmeno, musime konstatovat, ze za to muze hostinsky Sirotek.
Tento totiz kazdy den pred zahajenim provozu sveho pohostinstvi sdeloval
stamgastum nejnutnejsi parametry znamou formulkou:
PIVO - TLAK - TEPLOTA - ROSNY BOD
kde PIVO je druh cepovaneho moku
TLAK znaci tlak v pipe
TEPLOTA jest teplotou piva ve stinu
a ROSNY BOD je misto na pullitru, kde dochazi k nejsilnejsimu oroseni.
Podle uvodnich slov teto formule dostala viska pozdeji jmeno.
S pozdravem
Honza Rehacek
Date: Sun, 19 May 1996 15:40:40 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Zahradnicek Pavel
Organization: Cesnet
Subject: Re: Liptakov
X-To: jdc-l@beba.cesnet.cz
student Zhanel Abraham wrote:
>
> Kolegove !
>
> Ve filmu Jara Cimrman - lezici, spici je prece jasne receno, ze z
> liptakova nejakym smerem lezi Viden v dane vzdalenosti (bohuzel si
> nepamatuju presne jake, tusim nejakych 325Km.). Takze si staci
> nakreslit kolecko na mape a badat. Jestli si nekdo presne pamatuje
> kolik, necht mi to napise, rad bych se v lete vydal po one kruznici
> patrat po Liptakove.
>
> Abraham Zhanel
>
> +------------------------------------------------------+
> | |
> | Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
> | CZECH REPUBLIC |
> | E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
> | l93550@decsys.vsb.cz |
> | l93550@nwcvt.vsb.cz |
> | WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
> | |
> +------------------------------------------------------+
>
> "How's the Big Mac ?"
> "Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
> V.V.
Vazeny pane Abraham,
v to filmu bylo receno presne tohle:
'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
a
'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
Nic vic a nic min. Snad jen to ze do Liptakova nejel vlak ale autobus.
Preji Vam hodne zdaru v patrani po Liptakove.
P.Z.
--
_ _ /> \/> _
___ __ | |_ ___ __ _| | __ _ ___ ___ | | __ ES Brno a.s.
|_ | / || || _|/ | / || \ | | / / / || |/ / _______________
/ / / [ || | || | / [ |/ [ || | || |/ < / [ / | \ esb@esb.anet.cz
|___|\___||_|_||_| \___|\____||_|_||_|\___\\____]|_|\_\
Date: Mon, 20 May 1996 09:43:07 MET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Ambros
Organization: CS Dept., Palacky University
Subject: Re: Liptakov
> student Zhanel Abraham wrote:
> >
> > Kolegove !
> >
> > Ve filmu Jara Cimrman - lezici, spici je prece jasne receno, ze z
> > liptakova nejakym smerem lezi Viden v dane vzdalenosti (bohuzel si
> > nepamatuju presne jake, tusim nejakych 325Km.). Takze si staci
> > nakreslit kolecko na mape a badat. Jestli si nekdo presne pamatuje
> > kolik, necht mi to napise, rad bych se v lete vydal po one kruznici
> > patrat po Liptakove.
> >
> > Abraham Zhanel
>
> Vazeny pane Abraham,
> v to filmu bylo receno presne tohle:
> 'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
> a
> 'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
> Nic vic a nic min. Snad jen to ze do Liptakova nejel vlak ale autobus.
> Preji Vam hodne zdaru v patrani po Liptakove.
> P.Z.
Poznamka: pokud nyni zname vzdalenost Liptakova od dvou ruznych mist
na mape (Praha, Viden) nemusi kolega Abraham prochazet celou kruznici
(delka = 2*PI*320 km) a nemusi prosoupat nekolikery boty - staci si
nakreslit obe dve kruznice a v jejich prusecicich hledat misto
posledniho odpocinku Mistru. Upozornuji, ze takto ziskate dve mista -
jedno z toho Liptakov, a to druhe - kdo vi co tam naleznete v
souvislosti s JdC... Prosim, seznamte mne pozdeji s vysledky vaseho
vyzkumu.
Dekuji
Miroslav Ambros, Prerov
ambrosm@risc.upol.cz
Date: Mon, 20 May 1996 10:35:01 -0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Re: Liptakov
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Fri, 17 May 1996, Miroslav Rozehnal wrote:
> V nesmrtelnem dile klasiku ("Posel z Liptakova") se muze kazdy dozvedet,
> ze Liptakov lezi v Jizerskych horach. Je tam dokonce jakysi "itinerar"
> trasy, pokud si cteni kolegove vzpominaji. To by mohlo patrani zuzit na
> pomerne uzky okruh mist. Ja osobne jsem si kdysi za timto ucelem zakoupil
> turistickou mapu Jizerskych hor, ale me patrani po Liptakove bylo
> bezuspesne.
V mape Jizerskych hor jsem nasel pouze nazev "Zimmermannova smrt". ;-)
Bohumil Chalupa
Date: Mon, 20 May 1996 08:54:33 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Adolf Ceska
Subject: Re: Liptakov
In-Reply-To: <3770CB4996@infnw.upol.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
Pokud jde o hledani na mape, jedine misto, ktere by znelo podobne a bylo
90 km od Prahy a 320 km od Vidne, je "Lazne Libverda." Jedna moznost,
jak Liptakov opravdu najit, je dukladny terenni vyzkum. Nejlepe by bylo,
kdyby se cela skupina cimrmanologu vydala do pole a prosla Jizerske Hory
v rade, kde jeden ucastnik by byl na dohled druheho. Verim, ze by jim
Liptakov neusel.
Adolf Ceska
aceska@freenet.victoria.bc.ca
On Mon, 20 May 1996, Miroslav Ambros wrote:
> > student Zhanel Abraham wrote:
> > >
> > > Kolegove !
> > >
> > > Ve filmu Jara Cimrman - lezici, spici je prece jasne receno, ze z
> > > liptakova nejakym smerem lezi Viden v dane vzdalenosti (bohuzel si
> > > nepamatuju presne jake, tusim nejakych 325Km.). Takze si staci
> > > nakreslit kolecko na mape a badat. Jestli si nekdo presne pamatuje
> > > kolik, necht mi to napise, rad bych se v lete vydal po one kruznici
> > > patrat po Liptakove.
> > >
> > > Abraham Zhanel
> >
> > Vazeny pane Abraham,
> > v to filmu bylo receno presne tohle:
> > 'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
> > a
> > 'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
> > Nic vic a nic min. Snad jen to ze do Liptakova nejel vlak ale autobus.
> > Preji Vam hodne zdaru v patrani po Liptakove.
> > P.Z.
>
> Poznamka: pokud nyni zname vzdalenost Liptakova od dvou ruznych mist
> na mape (Praha, Viden) nemusi kolega Abraham prochazet celou kruznici
> (delka = 2*PI*320 km) a nemusi prosoupat nekolikery boty - staci si
> nakreslit obe dve kruznice a v jejich prusecicich hledat misto
> posledniho odpocinku Mistru. Upozornuji, ze takto ziskate dve mista -
> jedno z toho Liptakov, a to druhe - kdo vi co tam naleznete v
> souvislosti s JdC... Prosim, seznamte mne pozdeji s vysledky vaseho
> vyzkumu.
> Dekuji
> Miroslav Ambros, Prerov
> ambrosm@risc.upol.cz
>
Date: Mon, 20 May 1996 18:37:30 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marsalek Ivo
Organization: Silesian University Karvina
Subject: Re: Liptakov
> Kolegove !
>
> Ve filmu Jara Cimrman - lezici, spici je prece jasne receno, ze z
> liptakova nejakym smerem lezi Viden v dane vzdalenosti (bohuzel si
> nepamatuju presne jake, tusim nejakych 325Km.). Takze si staci
> nakreslit kolecko na mape a badat. Jestli si nekdo presne pamatuje
> kolik, necht mi to napise, rad bych se v lete vydal po one kruznici
> patrat po Liptakove.
>
> Abraham Zhanel
Pratele,
ja jsem se rozhodl navstivit toto svetozname mesto, ale nevim kde je !
Coz po nem jeste nikdy nikdo nepatral ??? Nasi povinnosti je ho
odhalit a navstivit ! Kdo se pripoji k patraci akci a kdo ji
zorganizuje ? Ja se rozhodne patrat vydam !
Prihlaste se nekdo take jeste hrde k mistrove odkazu a vyrazte patrat
se mnou !!!
Budoucnost patri aluminiu !
Ivo
Date: Mon, 20 May 1996 12:17:22 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Florin Florinovi Florinem!
Velice se omlouvam za vzniklou situaci s deformovanym textem,
ale byl to muj prvni prispevek do konference. Tehdy jsem jeste
nevedel, ze je potreba psat bez diakritiky.
Tau - by melo nahrazovat - s<=
Date: Mon, 20 May 1996 12:11:20 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Tauoky.
Mistr jiz sam o sobe prohlasil, ze je zcela urcite cech,
nebot jednou prohlasil:
"Chtel bych jeste jednou spatrit svou rodnou vlast B"ohmen".
Cimz sve okoli znovu dezorientoval v otazce, zad je Cech a nebo
Nemec.
Jara byl v dezorientaci vlastne mistrem uz od pocatku sve
kariery, nebot velmi mistrne maskoval datum sveho narozeni
tim, ze jej pokazde uvadel jinak, aby tim zabranil padelani
svych genialnich del.
Date: Mon, 20 May 1996 12:38:49 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Svak Jaromir
Subject: Re: Diakritika NE!
jendanlo se o :
Vzhledem k tomu, ze Lenin varovneho napisu ze neuposlech, ale take
jej pouzil do podtitulu sveho casopisu, ale stihl to nastesti koncem
roku 1900 (tedy v kulatem vyroci), coz jiste uvitaji skolaci, kteri
se toto datum museli ucit,coz ho tak vycerpalo, ze jak potom
konstatovala Nadezda Krupska "Ze u Leninu jeste nikdy nemeli tak
vypraskaneho dedu Mraze"!
Dnesni politicka situace je dolisna, nez byla v roce 1900 a protoze
mezi dnesnimi politiky je jen velice malo Cimrmanologu, lepe receno,
neni v ni zadny, proto se domnivam, ze KSCM nepouzije tohoto primeho
hesla do sveho volebniho nazvu, coz je jiste skoda.
Zcela jiste je vsak nekdo z Cimrmanologu ve strane pana Lexe, nebot
se objevila nova, uspesnejsi verze volebnich hesel teto strany
upravenych jako od Jary Cimrmana samotneho :
Za poctivou praci Kazde rodine
dozivoti duchodce
Za tezke zlociny
byt
a nebo jejich vychloubacne : "Dali jsme vysavaci jmeno"!
Jara Svak
Date: Mon, 20 May 1996 21:03:49 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Liptakov
> Pratele,
> ja jsem se rozhodl navstivit toto svetozname mesto, ale nevim kde je !
> Coz po nem jeste nikdy nikdo nepatral ??? Nasi povinnosti je ho
> odhalit a navstivit ! Kdo se pripoji k patraci akci a kdo ji
> zorganizuje ? Ja se rozhodne patrat vydam !
> Prihlaste se nekdo take jeste hrde k mistrove odkazu a vyrazte patrat
> se mnou !!!
>
> Budoucnost patri aluminiu !
> Ivo
Kolegove !
I ja jsem se rozhodl o letnich prazdninach jit hledat Liptakov.
Navrhuji proto celou akci nazvat "Vzhuru do Liptakova!". Idealni by
bylo tuto akci vyhlasit jako celostatni. Kdo se jeste pripoji ?
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Tue, 21 May 1996 02:52:37 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: CVUT FEL Prague, Czech Republic
Subject: Partie Lasker-Cimrman
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Urcite nekdo z vazenych Cimrmanologu ma moznost sehnat partii
Lasker-Cimrman (je i v jakesi knizce). Snazne prosim, poslete ji!
Diky
+------------------------+
| NJiri Lukasek, DrGms G|
| |
+------------------------+
Date: Tue, 21 May 1996 10:00:22 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jana Korinkova
Subject: Re: Liptakov
In-Reply-To: <1E79DE30041@nwcvt.vsb.cz> from "student Zhanel Abraham" at May
20, 96 09:03:49 pm
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
According to student Zhanel Abraham:
>
> > Pratele,
> > ja jsem se rozhodl navstivit toto svetozname mesto, ale nevim kde je !
> > Coz po nem jeste nikdy nikdo nepatral ??? Nasi povinnosti je ho
> > odhalit a navstivit ! Kdo se pripoji k patraci akci a kdo ji
> > zorganizuje ? Ja se rozhodne patrat vydam !
> > Prihlaste se nekdo take jeste hrde k mistrove odkazu a vyrazte patrat
> > se mnou !!!
> >
> > Budoucnost patri aluminiu !
> > Ivo
>
> Kolegove !
>
> I ja jsem se rozhodl o letnich prazdninach jit hledat Liptakov.
> Navrhuji proto celou akci nazvat "Vzhuru do Liptakova!". Idealni by
> bylo tuto akci vyhlasit jako celostatni. Kdo se jeste pripoji ?
>
>
> Abraham Zhanel
>
> +------------------------------------------------------+
> | |
> | Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
> | CZECH REPUBLIC |
> | E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
> | l93550@decsys.vsb.cz |
> | l93550@nwcvt.vsb.cz |
> | WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
> | |
> +------------------------------------------------------+
>
> "How's the Big Mac ?"
> "Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
> V.V.
Vazeni kolegove.
Rada bych se pripojila k akci "Vzhuru do Liptakova!". Myslim, ma
archeologicka praxe by mohla byt k uzitku. Kdo z vas by byl schopen a
ochoten tuto akci zorganizovat?
Jana Korinkova
e-mail: Jana.korinkova@ff.cuni.cz
>
Date: Wed, 22 May 1996 14:59:12 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tomas Vanicek
Organization: Stavebni fakulta CVUT, Praha
Subject: Re: Liptakov
> > v to filmu bylo receno presne tohle:
> > 'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
> > a
> > 'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
> > Nic vic a nic min. Snad jen to ze do Liptakova nejel vlak ale autobus.
> > Preji Vam hodne zdaru v patrani po Liptakove.
> > P.Z.
Na sve nastenne mape jsem provedl potrebna mereni a zjistil, ze na
uzemi Cech se nachazi dve mista lezici 320 km od Vidne a 90 km od
Prahy. Temito misty jsou VANSDORF a PODBORANSKY ROHOZEC. Zda se mi
vice nez pravdepodobne, ze Liptakov je pouze krycim oznacenim, ktere
Cimrman pouzival pro sve rodiste, nebot si sam dobre uvedomoval, jake
skody by v jeho rodisti napachaly turisti lacnici zhlenout jeho
rodny dum.
Ktere z uvedenych mest je skutecne Liptakovem vsak bude zasluhovat
dalsich vyzkumu. Mne osobne pripada pravdepodobnejsi varianta
Podboransky Rohozec.
Pro Vansdorf hovori fakt, ze Praha se od nej nachazi za kopci
(viz citat z filmu). Naproti JdC jsa (byvsi) vlastencem by si tezko
za rodiste vybral mesto s nazvem Vansdorf. Dalsim argumentem proti
Vansdorfu je existence zeleznicni trati. A konecne, vzhledem k poloze
Podboranskeho Rohozce ve vojenskem prostoru Doupov se stavi do jineho
a zajimaveho svetla znamy vybuch, kterym byla odkryta podstatna cast
mistrovy pozustalosti. A mozna by zrizeni vojenskeho prostoru
v miste mistrova posledniho pobytu mohlo dat i konecnou odpoved na
otazku mistrova zmizeni. To uz ale prenecham vazenym kolegum.
Domnivam se, ze vyzkum primo na miste by mohl mnohe otazky osvetlit.
Dnesni obyvatele Podboranskeho Rohozce jsou pry znami svou
pohostinnosti. Uz se tesim na srdecne prijeti od nich.
Tomas
Date: Wed, 22 May 1996 15:22:45 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Liptakov
> v to filmu bylo receno presne tohle:
> 'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
> a
> 'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
> Na sve nastenne mape jsem provedl potrebna mereni a zjistil, ze na
> uzemi Cech se nachazi dve mista lezici 320 km od Vidne a 90 km od
> Prahy. Temito misty jsou VANSDORF a PODBORANSKY ROHOZEC ...
Kolegove !
Zapominate na jeden dulezity fakt: Praha i Viden maji jistou
rozlohu. Proto se nam patrani rozsiri z pruseciku kruznic na jakousi
oblast, kterou bude nutno propatrat. Dodavam, ze expedice se chteji
zucastnit jiz tri kolegove badatele. Pokud se expedice zucastni, bude
potreba danou oblast propatrat opravdu PORADNE. Proto navrhuji jako
prvni bod akce "Vzhuru do Liptakova" :
1) Patrani po Jarovi Cimrmanovi v tamnejsich hospodach.
Nenapadnymi dotazy napr. na Tlak, teplotu a rosny bod piva bychom
mohli hodne postoupit v patrani; kdo by vedel o cem mluvime, musi mit
spojitost s Jarou.
Abraham Zhanel
P.S. Dalsi navrhy na napln expedice jsou vitany.
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Wed, 22 May 1996 17:07:55 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: CVUT FEL Prague, Czech Republic
Subject: Re: Liptakov
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> 1) Patrani po Jarovi Cimrmanovi v tamnejsich hospodach.
>
> Nenapadnymi dotazy napr. na Tlak, teplotu a rosny bod piva bychom
> mohli hodne postoupit v patrani; kdo by vedel o cem mluvime, musi mit
> spojitost s Jarou.
Ano, pokub by slo o tuto akci, rad bych se pripojil.
Dale, nevzpomina si nekdo, zda-li, a pak-li ze ano, jak, hral Jara
nejlepsi ceskou karetni hru - marias (voleny trojku, ctyrku,
licitovany normalni, pauzirovany...).
+------------------------+
| NJiri Lukasek, DrGms G|
| |
+------------------------+
Date: Fri, 24 May 1996 11:49:18 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Michael \"xChaos\" Polak"
Subject: Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
>
>Vazeni kolegove.
>Rada bych se pripojila k akci "Vzhuru do Liptakova!". Myslim, ma
>archeologicka praxe by mohla byt k uzitku. Kdo z vas by byl schopen a
>ochoten tuto akci zorganizovat?
>
Ja ne :-)
--
Michael "xChaos" Polak
mailto:chaos@vol.cz mailto:xchaos@cyberspace.org mailto:root@chaosnet.fido.cz
http://kumbal.vse.cz/~xpolm06 http://cyberspace.org/~xchaos
connect://+42-2-3517637 22-10 central european time - ChaosNet WeLL BBS
Date: Sun, 26 May 1996 17:16:56 METDST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Svoboda
Subject: Re: Liptakov
In-Reply-To: <730FCA3912@kii.fsv.cvut.cz>; from "Tomas Vanicek" at May 22,
96 2:59 pm
>
> > > v to filmu bylo receno presne tohle:
> > > 'Timto smerem ve vzdalenosti 320 km se nachazi Viden'
> > > a
> > > 'Za temito kopci 90 kiloteru lezi Praha'.
> > > Nic vic a nic min. Snad jen to ze do Liptakova nejel vlak ale autobus.
> > > Preji Vam hodne zdaru v patrani po Liptakove.
> > > P.Z.
>
> Na sve nastenne mape jsem provedl potrebna mereni a zjistil, ze na
> uzemi Cech se nachazi dve mista lezici 320 km od Vidne a 90 km od
> Prahy. Temito misty jsou VANSDORF a PODBORANSKY ROHOZEC. Zda se mi
> vice nez pravdepodobne, ze Liptakov je pouze krycim oznacenim, ktere
> Cimrman pouzival pro sve rodiste, nebot si sam dobre uvedomoval, jake
^^^^^^^^^
To snad ne, kdyz se narodil ve Vidni! Nectete klasiky?
> skody by v jeho rodisti napachaly turisti lacnici zhlenout jeho
> rodny dum.
Ale tady mate pravdu, takovy zhleneny rodny dum, to uz je prilis
i na vcelku tolerantniho mistra.
>
> Ktere z uvedenych mest je skutecne Liptakovem vsak bude zasluhovat
> dalsich vyzkumu. Mne osobne pripada pravdepodobnejsi varianta
> Podboransky Rohozec.
...
Pavel Svoboda
svoboda@mag.mff.cuni.cz
Date: Mon, 27 May 1996 01:40:30 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 14:59 5/22/96 +0200, Tomas Vanicek wrote:
>Na sve nastenne mape jsem provedl potrebna mereni a zjistil, ze na
>uzemi Cech se nachazi dve mista lezici 320 km od Vidne a 90 km od
>Prahy. Temito misty jsou VANSDORF a PODBORANSKY ROHOZEC. Zda se mi
>vice nez pravdepodobne, ze Liptakov je pouze krycim oznacenim, ktere
>Cimrman pouzival pro sve rodiste, nebot si sam dobre uvedomoval, jake
>skody by v jeho rodisti napachaly turisti lacnici zhlenout jeho
>rodny dum. (1) (2)
(1)
Zda se, ze nas Mistr neusel vlivu noseni zenskeho osaceni ve svem
predpubertalnim veku a ani po nem. Alespon kolega Vanicek pise, ze skody
napachaly v Cimrmanove rodisti turisti. Odmyslime-li si turist(k)y zenskeho
pohlavi, pak ty skody mohly byt napachany pouze detmi ci nezivymi subjekty.
Vzhledem k tomu, ze do Jizerskych hor vede cesta ponekud strme, nezbyva, nez
usoudit, ze k dosazeni vrcholu Jizerskych hor, kde Jara toho casu prebyval,
mohlo byt dosazeno pouze horolezci s muzskym pohlavim.
(2)
V opacnem pripade by se mohlo jednat o dav vasnivych ctitelek Jarova dila, ktere
ho opravdu hodlaly zalenout.
>Ktere z uvedenych mest je skutecne Liptakovem vsak bude zasluhovat
>dalsich vyzkumu. Mne osobne pripada pravdepodobnejsi varianta
>Podboransky Rohozec.
Mne pripada jeste o neco pravdepodobnejsi vysvetleni pana Svobody, opirajici
se o dila nasich klasiku.
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| PRIVATE BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Sun, 26 May 1996 18:27:48 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
> Milan Hubacek napsal:
>
> Zda se, ze nas Mistr neusel vlivu noseni zenskeho osaceni ve svem
> predpubertalnim veku a ani po nem. Alespon kolega Vanicek pise, ze skody
> napachaly v Cimrmanove rodisti turisti. Odmyslime-li si turist(k)y zenskeho
> pohlavi, pak ty skody mohly byt napachany pouze detmi ci nezivymi subjekty.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Podle kusych zprav ve sbornicich Sovetske Akademie Ved se posledni moznost
jevi jako velmi pravdepodobna. Nejvice skod v Liptakove totiz pravdepodobne
napachal sovetsky automat LIPTAKOCHOD, predchudce znamejsiho LUNOCHODU.
Ale zacneme od zacatku...
Jak znamo v roce 1967 doslo k uvedeni dvou Cimrmanovych her (Akt a Vysetrovani
ztraty tridni knihy) a to pochopitelne neuniklo pozornosti sovetskych
spionaznich agentur. A protoze Rusove tenkrat zavodili s Americany o dobyti
Mesice, KGB okamzite vycitila, ze proslidenim pozustalosti ceskeho genia
Jary Cimrmana by se ji mohly dostat do rukou zasadni technologicke postupy,
ktere by v dostizich o Mesic mohly sehrat rozhodujici roli.
Nastesti na jare 1968 vladla v Ceskoslovensku znacne proti-sovetska nalada
a politbyro UV KSSS si netrouflo do republiky vyslat tym vedcu z obavy o
jejich zivoty. Bylo proto usneseno, ze do oblasti Liptakova (kde jak vime
doslo k prvnimu objevnemu vybuchu) bude vyslan pouze plne automatizovany
robot nazvany LIPTAKOCHOD-1.
LIPTAKOCHOD prekrocil ceskoslovenske hranice v unoru 1968 v oblasti
severozapadnich Krkonos a aby lepe unikl pozornosti ceskych a polskych
pohranicniku, byl prevleceny za snehulaka. Teprve v bezpeci, pul kilometru
za hranicemi, byl automaticky aktivovan palubni pocitac, jehoz mohutne otresy
vsechen prebytecny snih z LIPTAKOCHODU setrasly.
Skody napachane LIPTAKOCHODEM na uzemi tehdejsi CSSR byly znacne. Hluboka
ryha pres nekolik harrachovskych sjezdovek, cetne vyvraty (zjevne porucha na
digitalnim rozezna'vac^i stromu), poskozeni silnic, znehodnoceni nekolika
mistnich stodol (ktere nebyly na sovetskych vojenskych mapach) a zlomena
noha psa Baryka, ktereho kracejici LIPTAKOCHOD prekvapil ve spanku v jeho
lepenkove boude.
Neni proto ani vylouceno, ze sama osada Liptakov byla automatem doslova
zaslapana do zeme a timto byla vymazana jak z map, tak s povrchu zemskeho.
Doufame, ze planovana treti Liptakovska Expedice prinese v teto oblasti
nejake nove objevy i kdyz sovetsky automat, pokud v nejake skarpe jeste
porad lezi, uz musi byt poradne zrezively.
Ale nepredbihejme...
Prvnich nekolik mesicu fungoval LIPTAKOCHOD vcelku uspokojive (pomineme-li
unik nekolika litru nafty do Jizery a vyse uvedenou zavadu na digitalnim
rozlisovaci stromu) a koncem dubna se dostal do ostre sledovane oblasti
Jizerskych hor. K prvnimu zavaznemu naruseni provozu doslo v polovine kvetna,
kdy neznamy vyrostek, ktery byl v lese na houbach, nalezl LIPTAKOCHOD pod
smrkem a zalepil oko automaticke kamery zvykackou Pedro. Sovetsky automat,
jehoz obranne obvody byly temer dokonale, se sice snazil zvykacku odstranit
trenim kamery o kuru smrku, ale marne. Naopak si ji timto vtlacil jeste
hloubeji do objektivu a od te doby se pri orientaci musel spolehat na
chaoticke prikazy z Moskvy.
Vysledkem tohoto chaotickeho bloudeni bylo, ze LIPTAKOCHOD nekdy v cervnu 68
narazil na pastvine v okoli Tanvaldu do leziciho byka (zda byl byk pouze
lezici a nebo byl lezici, spici se v pramenech neuvadi). Byk si zprvu myslel,
ze nejaka krava si chce pouze zaspasovat a odbyl incident mavnutim ocasu,
ktere nepripravenemu automatu vyrazilo nekolik desticek solarnich baterii.
Kdyz se vsak automat nemel k odchodu a dal dloubal bykovi do zeber rudou
hvezdou, umistenou na prednim panelu, byk se nastval a doslo ke kratkemu
souboji. Tady musime rici, ze robustni elektricke clanky uvnitr LIPTAKOCHODU
uz postradaly napeti a byk potycku vcelku hladce vyhral. Skoda, ze
moskevske vedeni nenapadlo prenest do pameti pristroje radiem nekolik clanku
ze sovetskeho tisku o Ceskoslovensku. Tam bylo v te dobe napeti habadej.
Ne, ze by to LIPTAKOCHODU nejak zasadne pomohlo...ale byk by si alespon
poradne zakopal.
Posledni souvisla zprava (jeste pred prihodou s bykem), kterou automat
odvysilal a Moskva zachytila svedci o tom, ze porucha na rozeznavaci
stromu byla cim dal tim zavaznejsi. Zde je zaznam posledni depese:
"...pozor jedlicka...pozor brizka...pozor smrkovsky...pozor dubcek..."
Neni se co divit, ze pri tak chabych rozlisovacich schopnostech, automat
nakonec narazil do byka, ktereho zrejme povazoval za vyvrat po vichrici.
Od te doby bylo radiove spojeni s Moskvou preruseno a o dalsich osudech
automatu nejsou zadne zpravy.
Moskva si vsak vylozila posledni depesi po svem a politicti odbornici ze
zpravy usoudili, ze automat byl zlikvidovan cs. delostrelectvem. Breznev
si pak vyzadal nekolik setkani s ceskoslovenskym vedenim na kterych neunavne
opakoval vycitave': "Tavarisci, eto vase delo...". Predstavitele nasi strany
a vlady se vsak tvarili nechapave a k zadnym konkretnim vysledkum ohledne
dalsiho osudu automatu nedoslo.
V te dobe uz Americani avizovali, ze Mesic je na dosah a Breznev se proto
rozhodl hrat vabank a dostat automat s jeho cennymi daty za kazdou cenu.
V noci na 21. srpna vyslal na uzemi CSSR nekolik divizi "spratelenych"
armad s cilem objevit automat a dopravit jeho zaznamove desticky do Moskvy.
Bohuzel tohoto kroku zneuzilo zradcovske kridlo tehdejsi KSC, ktere premluvilo
sovetske velitele, aby vojska vyztuzila trouchnivejici konstrukci cesko-
slovenskeho socialismu (coz se docasne podarilo). Do Liptakova se vsak
vojska nedostala. Lidove hnuti mezitim totalne premalovalo vsechny dopravni
ukazatele a sovetska vojska se tak misto v Liptakove ocitla v Milovicich, kde
byly stopy po Mistrove cinnosti takrka zanedbatelne.
Soveti samozrejme zurili a do Moskvy jelo cele cs. vedeni, aby tam bylo
vyslychano ohledne liptakovske pozustalosti. Nastesti jediny z cs. vedeni,
kdo o Liptakove neco vedel byl Frantisek Kriegel a ten nic nevyzradil.
Kdyz se pak o rok pozdeji Americane uhnizdili na Mesici, Sovetum nezbylo
nez vrnout sily jinym smerem. Vysledkem tohoto usili bylo zkonstruovani
duplikatu LIPTAKOCHODU, ktery vsak byl tentokrat vyslan na nesrovnatelne
bezpecnejsi Mesic pod nazvem LUNOCHOD (tusim v letech 1970-1973).
To uz je ale jina pohadka...
S pozdravem
Honza Rehacek
Date: Mon, 27 May 1996 11:24:22 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Vzhuru do liptakova!
Kolegove !
Jedine co je treba navrhnout, je misto setkani. Ja osobne jsem 100%
rozhodnut se o prazdninach, tak kolem pulky srpna, vydat hledat
Liptakov. Prosim proto kolegy badatele, aby se vyjadrili, jestli jsou
ochotni se pripojit.
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Mon, 27 May 1996 12:21:21 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Nilas
Subject: (Fwd) Re: Liptakov
Milan Hubacek mimo jine pise:
Odmyslime-li si turist(k)y zenskeho pohlavi, pak ty skody mohly byt napachany pouze
detmi ci nezivymi subjekty.
Vzhledem k tomu, ze do Jizerskych hor vede cesta ponekud strme, nezbyva, nez
usoudit, ze k dosazeni vrcholu Jizerskych hor, kde Jara toho casu prebyval,
mohlo byt dosazeno pouze horolezci s muzskym pohlavim.
Nedovedu si dost dobre predstavit turistky muzskeho pohlavi nebo horolezce
s zenskym pohlavim, popripade oboji bez pohlavi.
Cituji JC lezici, spici: "... pokud ja jsem zena, musi byt pani reditelka muz!"
Ani podle Mistra nic dalsiho neexistuje.
Date: Mon, 27 May 1996 14:34:33 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Nilas
Subject: (Fwd) Vzhuru do liptakova!
Kolegove !
Jedine co je treba navrhnout, je misto setkani. Ja osobne jsem 100%
rozhodnut se o prazdninach, tak kolem pulky srpna, vydat hledat
Liptakov. Prosim proto kolegy badatele, aby se vyjadrili, jestli jsou
ochotni se pripojit.
Jeste nez se ozvou ostatni, opet se mi chce citovat:
"Vsichni byli navrhem nadseni, ale nikdo se nechtel expedice
ucastnit. Vetsinou z rodinnych duvodu."
... ale jinak jsem pro!!
Petr N.
Date: Tue, 28 May 1996 00:51:45 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 12:21 5/27/96 +0000, Petr Nilas wrote:
>Nedovedu si dost dobre predstavit turistky muzskeho pohlavi nebo horolezce
>s zenskym pohlavim, popripade oboji bez pohlavi.
>
>
>Cituji JC lezici, spici: "... pokud ja jsem zena, musi byt pani reditelka muz!"
>
>Ani podle Mistra nic dalsiho neexistuje.
Vazeni pratele,
Tentokrat jsem porusil zasady dane nam samym Jarou a dovolil jsem si
zaimprovizovat v duchu prispevku, na ktery jsem "reagencoval". Podle neho je
totiz mozne vse, ale zde se omezim na pouhy nastin klasifikace:
1. turysta - opravdovy muz
2. turista - obcas muz
3. turystka - osoba zenskeho pohlavi s velice pozitivnim vztahem k muzum
4. turistka - osoba zenskeho pohlavi, ridici se heslem "Kdyz panbu dopusti
i motyka spusti"
... pokud pomineme termin "horolezec" jako univerzalni, nerozlisujici pohlavi.
Je jasne, ze v teto klasifikaci je obtizne vyhovet zakladum ceske gramatiky,
kdy by podmet mel byt ve shode s prisudkem. Ale vzdyt v nekterych vyse
uvedenych pripadech ani sam podmet nevi, co se svym rodem! Nechtejme pak po
nem, aby si vedel rady se svym prisudkem, kdyz uz (podle kolegy Nilase) musi
svou prislusnost k tomu ci onomu rodu dokazovat ohledavanim sveho prirozeni.
Shrnuto: Cilem meho minuleho prispevku bylo privest ucastniky teto
Konference k tomu, aby gramatiku svych prispevku ridili ohledanim shody
podmetu s prisudkem a nikoli ohledanim jinym. Za pardubickou sekci pak mohu
prislibit, ze tato se do budoucna bude ridit ohledavanim archeologickych
nalezist nesoucich zjevne stopy nekdejsi Jarovy pritomnosi. (Instrument uz
na to mame.)
Zdravi
Milan Hubacek
+-------------------------------------------------+
| Milan Hubacek |
|-------------------------------------------------|
| PRIVATE BUSINESS |
| hubacek@gol.com hubacek@lab1.nsc.co.jp |
| +81-(0)44-744-1350 TEL +81-(0)44-777-4111 |
| +81-(0)44-744-1350 FAX +81-(0)44-752-5759 |
|-------------------------------------------------|
| Home page: http://www2.gol.com/users/hubacek/ |
+-------------------------------------------------+
Date: Mon, 27 May 1996 12:22:19 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
nastin klasifikace:
>
>1. turysta - opravdovy muz
>2. turista - obcas muz
>3. turystka - osoba zenskeho pohlavi s velice pozitivnim vztahem k muzum
>4. turistka - osoba zenskeho pohlavi, ridici se heslem "Kdyz panbu dopusti
> i motyka spusti"
>Milan Hubacek
Hmmm.. to je tedy vysvetleno... ale kde do tehle klasifikace pasuje v Cesku
dobre zname tupe zvire oznacovane jako "ynzynyr"? Ma tvrdost pismen neco
spolecneho s natvrdlosti nositele?
Badatelsky rozpalen...
Rosta
Date: Tue, 28 May 1996 06:41:44 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Oldo Slizek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
In-Reply-To: <199605271551.AAA15763@gol1.gol.com> from "Milan Hubacek" at May
28, 96 00:51:45 am
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni Cimrmanologove,
> ... pokud pomineme termin "horolezec" jako univerzalni, nerozlisujici pohlavi.
>
>
> Milan Hubacek
S uvedenym nemohu souhlasit ! Vzdyt uz I. Mladek pred cca 15 lety
zavedl pojem "horolezkyne" :-))
Vzpominate si na pisnicku:
"Horolezci, horolezkyne, horolezcata,
nelezte na skalu, kdyz je hodne spicata, ...."
Zdravi
Old. Slizek
Date: Tue, 28 May 1996 07:49:20 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marsalek Ivo
Organization: Silesian University Karvina
Subject: Re: Vzhuru do liptakova!
> Kolegove !
>
> Jedine co je treba navrhnout, je misto setkani. Ja osobne jsem 100%
> rozhodnut se o prazdninach, tak kolem pulky srpna, vydat hledat
> Liptakov. Prosim proto kolegy badatele, aby se vyjadrili, jestli jsou
> ochotni se pripojit.
>
>
> Abraham Zhanel
Rozhodne !!!
Pulka srpna mi take vyhovuje, jedu taky !!! Jen je treba urcit misto
sjezdu !
Cau Ivo
Date: Wed, 29 May 1996 02:36:20 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 12:22 5/27/96 -0400, Ross Hedvicek wrote:
> nastin klasifikace:
>>
>>1. turysta - opravdovy muz
>>2. turista - obcas muz
>>3. turystka - osoba zenskeho pohlavi s velice pozitivnim vztahem k muzum
>>4. turistka - osoba zenskeho pohlavi, ridici se heslem "Kdyz panbu dopusti
>> i motyka spusti"
>
>>Milan Hubacek
>
>
>Hmmm.. to je tedy vysvetleno... ale kde do tehle klasifikace pasuje v Cesku
>dobre zname tupe zvire oznacovane jako "ynzynyr"? Ma tvrdost pismen neco
>spolecneho s natvrdlosti nositele?
>
>Badatelsky rozpalen...
>
>Rosta
Vazeni pratele,
ano, i na tomto poli bylo provedeno neco malo badatelske prace. A bylo
zjisteno, ze tvrdost - ci natvrdlost - je opravdu umerna poctu ypsilonu v
titulu (tytulu) a jmenu nositele. Pomoci testu tvrdosti lebek vybraneho
vzorku ceske a americke populace Vickersovym durometrem bylo zjisteno, ze
hladina tvrdosti (ci natvrdlosti) je u ceskeho inzinyra stejna jako u
ceskeho Americana. Stejne tak, natvrdlost ceskeho ynzynyra se priblizne
rovna natvrdlosti ceskeho Amerycana. Toto jsou ovsem jen predbezne vysledky,
cela vyzkumna zprava bude vazene cimrmanologicke verejnosti predlozena po
celkovem zhodnoceni ziskanych vysledku.
Zdravi
(ne)dobre (ne)zname tupe ceske zvire i/ynzi/ynyr
Milan Hubacek
Date: Wed, 29 May 1996 02:36:49 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:41 5/28/96 +0100, Oldo Slizek wrote:
> Vazeni Cimrmanologove,
>
>> ... pokud pomineme termin "horolezec" jako univerzalni, nerozlisujici
pohlavi.
>>
Mate pravdu, pane Slizek,
puvodne jsem chtel pouzit toto substantivum nezavisle na rodech a v te
rychlosti mi nedoslo, ze to v nasich slovanskych jazycich vlastne ani nejde,
i kdybych pouzil sebeobskurnejsi formu. Z teto chyby jste me s Ivanem
Mladkem usvedcil.
Zdravi
Milan Hubacek
Date: Tue, 28 May 1996 15:02:27 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 02:36 AM 5/29/96 +0900, you wrote:
>At 12:22 5/27/96 -0400, Ross Hedvicek wrote:
>> nastin klasifikace:
>>>
>>>1. turysta - opravdovy muz
>>>2. turista - obcas muz
>>>3. turystka - osoba zenskeho pohlavi s velice pozitivnim vztahem k muzum
>>>4. turistka - osoba zenskeho pohlavi, ridici se heslem "Kdyz panbu dopusti
>>> i motyka spusti"
>>
>>>Milan Hubacek
>>
>>
>>Hmmm.. to je tedy vysvetleno... ale kde do tehle klasifikace pasuje v Cesku
>>dobre zname tupe zvire oznacovane jako "ynzynyr"? Ma tvrdost pismen neco
>>spolecneho s natvrdlosti nositele?
>>
>>Badatelsky rozpalen...
>>
>>Rosta
>
>
>Vazeni pratele,
>
>ano, i na tomto poli bylo provedeno neco malo badatelske prace. A bylo
>zjisteno, ze tvrdost - ci natvrdlost - je opravdu umerna poctu ypsilonu v
>titulu (tytulu) a jmenu nositele. Pomoci testu tvrdosti lebek vybraneho
>vzorku ceske a americke populace Vickersovym durometrem bylo zjisteno, ze
>hladina tvrdosti (ci natvrdlosti) je u ceskeho inzinyra stejna jako u
>ceskeho Americana.
Myslim ze ale to plati pouze v pripade, kdy cesky American byl predtim
ceskym inzinyrem. Vidim, ze tento vyzkum byl umyslne ponekud pokroucen, aby
vzorky ceskych Americanu (kteri predtim NEBYLI ceskym inzinyrem) nezkreslily
politickou korektnosti vyzadovane vysledky, ktery by jinak mluvily znacne v
neprospech ceskych inzinyru - pro odborne studium a porovnavaci studie
doporucuji prace profesora Phillipa Rushtona z UWO (University of Western
Ontario, London, Canada) z let 1986-1990.
>Stejne tak, natvrdlost ceskeho ynzynyra se priblizne
>rovna natvrdlosti ceskeho Amerycana.
Viz vyse - hned je videt ja mohou byt nektera mereni zcestna...
>Toto jsou ovsem jen predbezne vysledky,
>cela vyzkumna zprava bude vazene cimrmanologicke verejnosti predlozena po
>celkovem zhodnoceni ziskanych vysledku.
>
>Zdravi
>
>(ne)dobre (ne)zname tupe ceske zvire i/ynzi/ynyr
>Milan Hubacek
>
To mate jedno, Hubacku - ja jsem taky byl v ROH... :-)
Rosta
Date: Wed, 29 May 1996 13:27:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Biolek, Jaroslav"
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>{Deteted)
>Myslim ze ale to plati pouze v pripade, kdy cesky American byl predtim
>ceskym inzinyrem. Vidim, ze tento vyzkum byl umyslne ponekud pokroucen,
>aby
>vzorky ceskych Americanu (kteri predtim NEBYLI ceskym inzinyrem)
>nezkreslily
>politickou korektnosti vyzadovane vysledky, ktery by jinak mluvily
>znacne v
>neprospech ceskych inzinyru - pro odborne studium a porovnavaci studie
>doporucuji prace profesora Phillipa Rushtona z UWO (University of
>Western
>Ontario, London, Canada) z let 1986-1990.
V seriozni vedecke debate by nejake okrajove prace, neznamych
pseudoprofesoru
z regionalnich univerzit nemely byt v zadnem pripade brany v uvahu !!!!
>
>>Stejne tak, natvrdlost ceskeho ynzynyra se priblizne
>>rovna natvrdlosti ceskeho Amerycana.
Jarda
>
Date: Thu, 30 May 1996 01:52:17 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 15:02 5/28/96 -0400, Ross Hedvicek wrote:
>>Vazeni pratele,
>>
>>ano, i na tomto poli bylo provedeno neco malo badatelske prace. A bylo
>>zjisteno, ze tvrdost - ci natvrdlost - je opravdu umerna poctu ypsilonu v
>>titulu (tytulu) a jmenu nositele. Pomoci testu tvrdosti lebek vybraneho
>>vzorku ceske a americke populace Vickersovym durometrem bylo zjisteno, ze
>>hladina tvrdosti (ci natvrdlosti) je u ceskeho inzinyra stejna jako u
>>ceskeho Americana.
>
>Myslim ze ale to plati pouze v pripade, kdy cesky American byl predtim
>ceskym inzinyrem. Vidim, ze tento vyzkum byl umyslne ponekud pokroucen, aby
>vzorky ceskych Americanu (kteri predtim NEBYLI ceskym inzinyrem) nezkreslily
>politickou korektnosti vyzadovane vysledky, ktery by jinak mluvily znacne v
>neprospech ceskych inzinyru - pro odborne studium a porovnavaci studie
>doporucuji prace profesora Phillipa Rushtona z UWO (University of Western
>Ontario, London, Canada) z let 1986-1990.
>
... (Viz kolega Biolek)
Ke konecnemu zodpovezeni teto otazky doporucuji povolat do Ameriky
statisticky verohodne vzorky ceske populace, lisici se urovni vzdelani a
nechat je tam pusobit po urcitou dobu a pak je promerit (pozor - ne
proverit). Kvuli moznemu zkresleni extrapolovanymi vysledky predem
doporucuji vyloucit dve krajni skupiny, a to skupinu Romske narodnosti a
sbor akademiku CAV (ci jak se to ted jmenuje). Posledne uvedeny pozadavek
neni ultimativni, ba naopak je otevren diskusi. (Pred pripadnou kritikou me
udajne rasove nesnasenlivosti si dovoluji podotknout, ze z hlediska
celospolecenskeho prinosu/nebezpeci obe extremni skupiny radim na priblizne
stejnou uroven.)
>>Stejne tak, natvrdlost ceskeho ynzynyra se priblizne
>>rovna natvrdlosti ceskeho Amerycana.
>
>Viz vyse - hned je videt ja mohou byt nektera mereni zcestna...
>
Mereni nasi vyzkumne skupiny nikdy nebyla povazovana za absolutni, ba co
vice, pro nedostatek merenych subjektu je statisticka odchylka znacna. Proto
se radi seznamime s vysledky, majicimi vyssi statistickou hladinu
pravdepodobnosti.
>>Toto jsou ovsem jen predbezne vysledky,
>>cela vyzkumna zprava bude vazene cimrmanologicke verejnosti predlozena po
>>celkovem zhodnoceni ziskanych vysledku.
>>
>>Zdravi
>>
>>(ne)dobre (ne)zname tupe ceske zvire i/ynzi/ynyr
>>Milan Hubacek
>>
>To mate jedno, Hubacku - ja jsem taky byl v ROH... :-)
Hedvicku, a nebylo tam fajn? Clovel nemusel skoro na nic myslet, a kdyz se
to vsecko vystridalo, tak se moh' na rekreacku i do ty Jugosky treba pres
Madarsko dostat, ze?
:-)))
Milan Hubacek
Date: Wed, 29 May 1996 13:07:55 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: (Fwd) Re: Liptakov
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 01:52 AM 5/30/96 +0900, you wrote:
>At 15:02 5/28/96 -0400, Ross Hedvicek wrote:
>
>>>Vazeni pratele,
>>>
>>>ano, i na tomto poli bylo provedeno neco malo badatelske prace. A bylo
>>>zjisteno, ze tvrdost - ci natvrdlost - je opravdu umerna poctu ypsilonu v
>>>titulu (tytulu) a jmenu nositele. Pomoci testu tvrdosti lebek vybraneho
>>>vzorku ceske a americke populace Vickersovym durometrem bylo zjisteno, ze
>>>hladina tvrdosti (ci natvrdlosti) je u ceskeho inzinyra stejna jako u
>>>ceskeho Americana.
>>
>>Myslim ze ale to plati pouze v pripade, kdy cesky American byl predtim
>>ceskym inzinyrem. Vidim, ze tento vyzkum byl umyslne ponekud pokroucen, aby
>>vzorky ceskych Americanu (kteri predtim NEBYLI ceskym inzinyrem) nezkreslily
>>politickou korektnosti vyzadovane vysledky, ktery by jinak mluvily znacne v
>>neprospech ceskych inzinyru - pro odborne studium a porovnavaci studie
>>doporucuji prace profesora Phillipa Rushtona z UWO (University of Western
>>Ontario, London, Canada) z let 1986-1990.
>>
>
>... (Viz kolega Biolek)
>
>Ke konecnemu zodpovezeni teto otazky doporucuji povolat do Ameriky
>statisticky verohodne vzorky ceske populace, lisici se urovni vzdelani a
>nechat je tam pusobit po urcitou dobu a pak je promerit (pozor - ne
>proverit). Kvuli moznemu zkresleni extrapolovanymi vysledky predem
>doporucuji vyloucit dve krajni skupiny, a to skupinu Romske narodnosti a
>sbor akademiku CAV (ci jak se to ted jmenuje). Posledne uvedeny pozadavek
>neni ultimativni, ba naopak je otevren diskusi. (Pred pripadnou kritikou me
>udajne rasove nesnasenlivosti si dovoluji podotknout, ze z hlediska
>celospolecenskeho prinosu/nebezpeci obe extremni skupiny radim na priblizne
>stejnou uroven.)
Uznaly potlesk se nese pres Atlanticky ocean.... :-)) - i kdyz )second
though) - domnivam se ze Romove maji polehcujici okolnost ze nebyli vsichni
v KSC jako akademici a take zkurvenost charakteru je u nich mensi - z druhe
strany: akademici muzou volne do hotely Terezka v Breclavi - coz cigosi
nemuzou :-)))
... no je to slozite ...
>
>>>Stejne tak, natvrdlost ceskeho ynzynyra se priblizne
>>>rovna natvrdlosti ceskeho Amerycana.
>>
>>Viz vyse - hned je videt ja mohou byt nektera mereni zcestna...
>>
>
>Mereni nasi vyzkumne skupiny nikdy nebyla povazovana za absolutni, ba co
>vice, pro nedostatek merenych subjektu je statisticka odchylka znacna. Proto
>se radi seznamime s vysledky, majicimi vyssi statistickou hladinu
>pravdepodobnosti.
>
>>>Toto jsou ovsem jen predbezne vysledky,
>>>cela vyzkumna zprava bude vazene cimrmanologicke verejnosti predlozena po
>>>celkovem zhodnoceni ziskanych vysledku.
>>>
>>>Zdravi
>>>
>>>(ne)dobre (ne)zname tupe ceske zvire i/ynzi/ynyr
>>>Milan Hubacek
>>>
>>To mate jedno, Hubacku - ja jsem taky byl v ROH... :-)
>
>Hedvicku, a nebylo tam fajn? Clovel nemusel skoro na nic myslet, a kdyz se
>to vsecko vystridalo, tak se moh' na rekreacku i do ty Jugosky treba pres
>Madarsko dostat, ze?
>:-)))
Me nechteli ani to Madarsko priklepnout - tak jsem si ho priklep sam :-))) -
a ti se pak tloukli do hlavy... :-)
Rosta
>Milan Hubacek
>
>
Date: Thu, 30 May 1996 12:15:20 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Pane Boze, proc ?
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
V posledni dobe nestacim zasnout nad zpravami v teto konferenci.
Chtel bych videt ty, kteri diskutuji treba o natvrdlosti ceskych inzenyru.
Ostatni uz odpadli a zrejme taky jenom ziraji.
Neverite? Prectete si poslednich asi dvacet zprav a hlavne jejich Re.
Zformatoval jsem disketu, kam jsem si ukladal zajimave prispevky.
Uz takove nejsou.
Date: Thu, 30 May 1996 10:35:28 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pane Boze, proc ?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 12:15 PM 5/30/96 +0200, you wrote:
> V posledni dobe nestacim zasnout nad zpravami v teto konferenci.
>Chtel bych videt ty, kteri diskutuji treba o natvrdlosti ceskych inzenyru.
>Ostatni uz odpadli a zrejme taky jenom ziraji.
>Neverite? Prectete si poslednich asi dvacet zprav a hlavne jejich Re.
> Zformatoval jsem disketu, kam jsem si ukladal zajimave prispevky.
>Uz takove nejsou.
>
Vynikajici prispevek! Prave jsem si vas prispevek ulozil do me vlastni
formatovane diskety do kategorie o natvrdlosti ceskych inzenyru. Pasuje tam
bezvadne.
:-)
Rosta
Date: Thu, 30 May 1996 17:37:58 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Michael \"xChaos\" Polak"
Subject: Re: Pane Boze, proc ?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
> V posledni dobe nestacim zasnout nad zpravami v teto konferenci.
>Chtel bych videt ty, kteri diskutuji treba o natvrdlosti ceskych inzenyru.
>Ostatni uz odpadli a zrejme taky jenom ziraji.
>Neverite? Prectete si poslednich asi dvacet zprav a hlavne jejich Re.
> Zformatoval jsem disketu, kam jsem si ukladal zajimave prispevky.
>Uz takove nejsou.
Ja tuhle konference teda radsi svymi napady neobohacuji, jen tak
tise parazituju na odkazu ceskeho genia. Ale pana Hedvicka jsem uz v nejake
konferenci zahledl, a atmosfera tam tehdy vznikla velmi podobna...
--
Michael "xChaos" Polak$ mv /home/god/universe /dev/null
#!/dev/null/universe
(print "$2b | ! $2b") || (die "in pain");
exit -1;
--
mailto:chaos@vol.cz mailto:xchaos@cyberspace.org mailto:root@chaosnet.fido.cz
http://kumbal.vse.cz/~xpolm06 http://cyberspace.org/~xchaos
connect://+42-2-3517637 22-10 central european time - ChaosNet WeLL BBS
Date: Thu, 30 May 1996 18:12:02 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: BACK AGAIN !
Ja jdu take se svou troskou do mlyna. A budu znova reagovat na
Hedvicekeaovy (kdyz tak poamerictil, ze) impertinentnosti.
Poslednich par mesicu jsem s povzdychem sledoval, jak
se Cechoamerican Hedveecek bavi neustalyma narazkama na Cechy, nasi
vladu, nas samy, nasi natvrdlost atd. Doufal jsem ze ho to prestane
bavit, a tahle konference se vrati do svych koleji. Bohuzel. Takze
kdyz muze on, cobych nemoh ja. Sem zvedavy, koho z nas dvou drive
vyhodi z konference.
Tak tedy: Natvrdlost cechoamericanu se neda popsat jako prima
umernost, ona neni ani srovnatelna s exponencialni funkci.
Cimrman mel tak rad sve mile cechy, ze se naucil temer dokonale
cesky. Pan em. (emmy grant) Hedveaitseck mel tak rad svou vlast, ze
zdrhnul, a z bezpeci zpoza velke louze haze spinu. Pane
Heatweytschkoo, nemohl byste v ramci sve nenavisti vuci Cechum taky
Z A P O M E N O U T C E S K Y ???
Uvidite jak se vsem (i Vam) ulevi.
Abraham Zhanel
P.S.
Posledni verze em. jmena: Head Way Check.
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Wed, 29 May 1996 08:31:34 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Nilas
Subject: (Fwd) Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
Vazeni kolegove v Cimrmanu!
Je mi tak trochu smutno, ze se zatim nikdo (mne nevyjimaje)
z prispevatelu nevyjadril ke znamenite zprave pana Rehacka o
LIPTAKOCHODU. Neco tak zajimavejsiho jsem jeste neslysel.
Znovu a znovu mi nezbyva zasnout nad tim, co vsechno stacila pouha
existence Mistra zpusobit v soucasnosti, budoucnosti a ano, dovolim si
to vyslovit, i v minulosti narodu celeho sveta.
Ze zpravy pana Rehacka vyplyva, podle pasaze
Sovetsky automat, jehoz obranne obvody byly temer dokonale,
se sice snazil zvykacku odstranit trenim kamery o kuru smrku, ale marne.
ze si Rusove (Soveti) vzali pri budovani obrannych obvodu priklad z
prirody. Mistr si vzdycky take bral priklad z prirody viz. kovova
leskla tyc kontra lezeni po stromech, a trenyrky s lampasy kontra behy
s kufry a v zimnicich. Domnivam se tedy, ze Rusove meli,
nebo jeste maji zivot, a dilo Mistra prozkoumany daleko pecliveji nez
jsme si ochotni pripustit. Neprekvapi nas tedy ze i pri konstrukci
pruzkumneho automatu cerpali prave zde.
Cely zpusob pohybu LIPTAKOCHODU byl zrejme po peclive
konzultaci s biology, antropology a kybernetiky odvozen od vzoru
chovani medveda medojeda, cemuz nasvedcuje i to ze do elektroniky
LIPTAKOCHODU byl zarazen i rozeznavac stromu, kterazto
funkcionalita umoznovala medvedovi v tajze bezproblemove nalezeni
hnizda medonosnych vcel.
Otazku proc byly pouzity vzory chovani prave medveda je mozne jeste
prodiskutovat, ale myslim, ze se tady projevil rusky patriotismus,
ktery povazuje medveda za jakesi narodni zvire asi jako my Svejka.
Napriklad veverka je take u Rusu oblibena, ale tam zrejme narazili na
problem, v pripade ze by mela veverka vyvinout urcitou silu, napriklad
pri souboji s bykem.
Pro nas by to melo ale vyhodu v tom ze by mela zabudovany obvod na
rozeznavani keru nikoliv stromu. Nenapada mne ker, ktery by nas
mohl ohrozit tak jako jako dub nebo smrk.
Trochu mne mrazi pomysleni na to ze dalsi a asi podrobnejsi zpravy
o mistrove cinnosti bude treba hledat v Rusku.
S pozdravem
Petr N.
Date: Thu, 30 May 1996 15:21:10 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: BACK AGAIN !
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:12 PM 5/30/96 +0100, you wrote:
>Ja jdu take se svou troskou do mlyna. A budu znova reagovat na
>Hedvicekeaovy (kdyz tak poamerictil, ze) impertinentnosti.
>Poslednich par mesicu jsem s povzdychem sledoval, jak
>se Cechoamerican Hedveecek bavi
Myslim ze jste to odhalil, ja se bavim - vy ne?
>neustalyma narazkama na Cechy, nasi
>vladu, nas samy, nasi natvrdlost atd. Doufal jsem ze ho to prestane
>bavit, a tahle konference se vrati do svych koleji. Bohuzel. Takze
>kdyz muze on, cobych nemoh ja. Sem zvedavy, koho z nas dvou drive
>vyhodi z konference.
Vas. :-)
>Tak tedy: Natvrdlost cechoamericanu se neda popsat jako prima
>umernost, ona neni ani srovnatelna s exponencialni funkci.
>Cimrman mel tak rad sve mile cechy, ze se naucil temer dokonale
>cesky. Pan em. (emmy grant) Hedveaitseck mel tak rad svou vlast, ze
>zdrhnul, a z bezpeci zpoza velke louze haze spinu.
Zapomel jste se zminil o imperialistickych centralach - to se v takove
souvislosti delava...
>Pane
>Heatweytschkoo, nemohl byste v ramci sve nenavisti vuci Cechum taky
>
> Z A P O M E N O U T C E S K Y ???
Nemohl :-)
>Uvidite jak se vsem (i Vam) ulevi.
>
> Abraham Zhanel
>P.S.
>
>Posledni verze em. jmena: Head Way Check.
> +------------------------------------------------------+
> | |
> | Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
> | CZECH REPUBLIC |
> | E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
> | l93550@decsys.vsb.cz |
> | l93550@nwcvt.vsb.cz |
> | WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
> | |
> +------------------------------------------------------+
>
> "How's the Big Mac ?"
> "Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
> V.V.
>
Ha, pan Zhanel se snazi byt za kazdou cenu "svetovy", tak si dava do
signature file cosi o Big Mac. Proc si to tam nedate rusky, vy jeden
Abrahame?? :-)
Rosta
Date: Thu, 30 May 1996 15:30:35 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: (Fwd) Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
In-Reply-To: <199605301650.SAA23041@bb-prg.eunet.cz> from "Petr Nilas" at May
29, 96 08:31:34 am
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
> Vazeni kolegove v Cimrmanu!
>
...to sklonujete podle vzoru "bratri v triku"?
> Je mi tak trochu smutno, ze se zatim nikdo (mne nevyjimaje)
> z prispevatelu nevyjadril ke zprave pana Rehacka o LIPTAKOCHODU
To je velmi proste, mily Watsone,
ono nadavat je daleko jednodussi nez premyslet, jak bylo znamo
uz starym komunistum (stare Rimany bych z toho nevinil, i kdyz prsty
v tom mohou mit taky). Znovu jsem si tuto starou pravdu uvedomil
dnes odpoledne, kdyz na me z mailboxu vyhrezly prispevky panu
Konecneho, Hedvicka, Polaka a studenta Zhanela, ktery se cestou z
hospody bohuzel nezapomnel stavit u terminalu.
> Neco tak zajimavejsiho jsem jeste neslysel.
...vydrzte v konferenci, nektere prispevky jsou mnohem zajimave :-)
>
> Cely zpusob pohybu LIPTAKOCHODU byl zrejme po peclive
> konzultaci s biology, antropology a kybernetiky odvozen od vzoru
> chovani medveda medojeda, cemuz nasvedcuje i to ze do elektroniky
> LIPTAKOCHODU byl zarazen i rozeznavac stromu, kterazto
> funkcionalita umoznovala medvedovi v tajze bezproblemove nalezeni
> hnizda medonosnych vcel.
> Otazku proc byly pouzity vzory chovani prave medveda je mozne jeste
> prodiskutovat, ale myslim, ze se tady projevil rusky patriotismus,
> ktery povazuje medveda za jakesi narodni zvire asi jako my Svejka.
Jeste ze si vybrali medveda. Kdyby jeli podle Svejka, tak by liptakovskou
hospodu objevili zrejme jiz v breznu a skody by byly daleko vetsi.
Takze jsme vlastne v 68 meli kliku. Tedy aspon ze zacatku. Pozdeji
uz na nas, bohuzel, zbyla pouze klika Husakova.
Jedine co mi tu neni jasne je toto: byl-li modelem medved medojed, proc
nepojmenovali automat LIPTAKOJED? To by bylo mnohem logictejsi i vzhledem
ke skutecnosti ze automat JEDe spise nez CHODi. Zrejme meli sovetsti vedci
obavy ze se jmenem LIPTAKOJED by automat padl za obet mistni pobocce
Svazu ceskoslovensko-sovetskych kanibalu...
>
> S pozdravem
>
> Petr N.
>
Taktez
Honza Rehacek
ps. pro ty kteri by si jeste chteli na kohokoliv (vcetne me) zanadavat
mam dobrou zpravu - na Internetu take existuje vec zvana e-mail.
Pouziva se takto: mail login_name@host.subdomain.domain
Date: Thu, 30 May 1996 15:48:51 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: (Fwd) Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 08:31 AM 5/29/96 +0000, you wrote:
>Vazeni kolegove v Cimrmanu!
>
>Je mi tak trochu smutno, ze se zatim nikdo (mne nevyjimaje)
>z prispevatelu nevyjadril ke znamenite zprave pana Rehacka o
>LIPTAKOCHODU. Neco tak zajimavejsiho jsem jeste neslysel.
Bylo to dokonale - co k tomu jeste rict?
>Znovu a znovu mi nezbyva zasnout nad tim, co vsechno stacila pouha
>existence Mistra zpusobit v soucasnosti, budoucnosti a ano, dovolim si
>to vyslovit, i v minulosti narodu celeho sveta.
>
>Ze zpravy pana Rehacka vyplyva, podle pasaze
>
>Sovetsky automat, jehoz obranne obvody byly temer dokonale,
>se sice snazil zvykacku odstranit trenim kamery o kuru smrku, ale marne.
>
>ze si Rusove (Soveti) vzali pri budovani obrannych obvodu priklad z
>prirody. Mistr si vzdycky take bral priklad z prirody viz. kovova
>leskla tyc kontra lezeni po stromech, a trenyrky s lampasy kontra behy
>s kufry a v zimnicich. Domnivam se tedy, ze Rusove meli,
>nebo jeste maji zivot, a dilo Mistra prozkoumany daleko pecliveji nez
>jsme si ochotni pripustit. Neprekvapi nas tedy ze i pri konstrukci
>pruzkumneho automatu cerpali prave zde.
>Cely zpusob pohybu LIPTAKOCHODU byl zrejme po peclive
>konzultaci s biology, antropology a kybernetiky odvozen od vzoru
>chovani medveda medojeda, cemuz nasvedcuje i to ze do elektroniky
>LIPTAKOCHODU byl zarazen i rozeznavac stromu, kterazto
>funkcionalita umoznovala medvedovi v tajze bezproblemove nalezeni
>hnizda medonosnych vcel.
>Otazku proc byly pouzity vzory chovani prave medveda je mozne jeste
>prodiskutovat, ale myslim, ze se tady projevil rusky patriotismus,
>ktery povazuje medveda za jakesi narodni zvire asi jako my Svejka.
>Napriklad veverka je take u Rusu oblibena, ale tam zrejme narazili na
>problem, v pripade ze by mela veverka vyvinout urcitou silu, napriklad
>pri souboji s bykem.
>Pro nas by to melo ale vyhodu v tom ze by mela zabudovany obvod na
>rozeznavani keru nikoliv stromu. Nenapada mne ker, ktery by nas
>mohl ohrozit tak jako jako dub nebo smrk.
>
>Trochu mne mrazi pomysleni na to ze dalsi a asi podrobnejsi zpravy
>o mistrove cinnosti bude treba hledat v Rusku.
Toto pomysleni (ze budoucnost Ceska nepatri aluminiu, ale Rusku) mrazilo i
Jaru da Cimmrmana a proto urychlene emigroval do Ameriky, dokud byl jeste cas.
Rosta
>
>S pozdravem
>
>Petr N.
>
>
Date: Fri, 31 May 1996 07:58:16 CET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: rysavy@UJF.CAS.CZ
Subject: Re: Pane Boze, proc ?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7Bit
>
>Ostatni uz odpadli a zrejme taky jenom ziraji.
>
Presne tak. Ale nasel jsem zpusob, jak se zbavit nejmene poloviny balastu.
Proste se nejdriv podivam do 'from'. Pokud je tam Ross Hedvicek, pouziji
hned prikaz delete. Vrele doporucuji.
S pozdravem
+----------------------------------------------------------------------------+
| Milos Rysavy ;-) voice: (+42 2) 66173170 ;-( _ _ _ |
| Nucl. Phys. Institute :-( (+42 2) 66172652 :-) / |/ |/ | |
| 250 68 Rez near Prague :*) fax: (+42 2) 6857003 ;-( | | | |
| Czech Republic :-( email: rysavy@ujf.cas.cz :-) | | |_/. |
+----------------------------------------------------------------------------+
Date: Fri, 31 May 1996 12:38:42 METDST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Dan Tihelka
Subject: Re: (Fwd) Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
> Cely zpusob pohybu LIPTAKOCHODU byl zrejme po peclive
> konzultaci s biology, antropology a kybernetiky odvozen od vzoru
> chovani medveda medojeda, cemuz nasvedcuje i to ze do elektroniky
> LIPTAKOCHODU byl zarazen i rozeznavac stromu, kterazto
> funkcionalita umoznovala medvedovi v tajze bezproblemove nalezeni
> hnizda medonosnych vcel.
> Otazku proc byly pouzity vzory chovani prave medveda je mozne jeste
> prodiskutovat, ale myslim, ze se tady projevil rusky patriotismus,
> ktery povazuje medveda za jakesi narodni zvire asi jako my Svejka.
Jeste ze si vybrali medveda. Kdyby jeli podle Svejka, tak by liptakovskou
hospodu objevili zrejme jiz v breznu a skody by byly daleko vetsi.
Takze jsme vlastne v 68 meli kliku. Tedy aspon ze zacatku. Pozdeji
uz na nas, bohuzel, zbyla pouze klika Husakova.
Jedine co mi tu neni jasne je toto: byl-li modelem medved medojed, proc
nepojmenovali automat LIPTAKOJED? To by bylo mnohem logictejsi i vzhledem
ke skutecnosti ze automat JEDe spise nez CHODi. Zrejme meli sovetsti vedci
obavy ze se jmenem LIPTAKOJED by automat padl za obet mistni pobocce
Svazu ceskoslovensko-sovetskych kanibalu...
>
> S pozdravem
>
> Petr N.
>
Reaguji na diskusi o LIPTAKOCHODU kontra LIPTAKOJEDU. Musim Vam
pripomenout, ze ve zprave je, ze LIPTAKOCHOD defakto chodil, ne
jezdil, coz je vysvetleno tim, ze pri chuzi by za nim
nezustavala stopa po kolech, pouze otisky nohou, coz je v ramci
utajeni jiste vyhodnejsi, ponevadz laik by pri pohledu na takovouto
stopu nepojal nejmensi podezdreni, mysjejice si, se slo o skupinu
babicek sbirajicich rosti. Ovsem priznejme si, ze tento plan
sovetskych vedcu nevysel zas az tak dobre (viz vyvrate, ryhy v
silnici apod.), mahlo jit o poruchu jedne z LIPTAKOCHODOVYCH
koncetin, kterou musel potom tahnout za sebou.
Zda byl LIPTAKOCHOD odvozen od medveda medojeda, nebo brtnika mi
zas tak dulezite nepripada, a myslim si ze je to jen mylna domenka,
ktera zpusobila zbytecny rozruch( povsimnete si tvaru LUNOCHODU,
ktery je od LIPT. odvozen, ja nevim jak Vam, ale me medveda
nepripomina).
S pozdravem a pranim vice kvalitnich prispevku
Dan T.
Date: Fri, 31 May 1996 16:03:42 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: (Fwd) Liptakochod aneb jak to bylo v osmasedesatym
> ono nadavat je daleko jednodussi nez premyslet, jak bylo znamo
> uz starym komunistum (stare Rimany bych z toho nevinil, i kdyz prsty
> v tom mohou mit taky). Znovu jsem si tuto starou pravdu uvedomil
> dnes odpoledne, kdyz na me z mailboxu vyhrezly prispevky panu
> Konecneho, Hedvicka, Polaka a studenta Zhanela, ktery se cestou z
> hospody bohuzel nezapomnel stavit u terminalu.
Neco - skyt - se mi - skyt - dneska pripletlo - aaa skyt !
Hergot. Kde sem to prestal. Skyt. Jo ! Do cesty, kdyz jsem sel na
kolej - skyt. Byl to medved - skyt - cely rudy a o kuru stromu se
snazil sedrit - skyt - velkou zvykacku.
Takze .... bleeeeeuuuuaaaaa ! SAKRA ! Kdo sem postavil ten strom
?!?!? A kerej kreten pred neho nablil ?!?? Skyt ! Co tady delaji ti
zeleni pavouci !??!
SKYT !!!!
Abraha-skyt !
>
> > Neco tak zajimavejsiho jsem jeste neslysel.
>
> ...vydrzte v konferenci, nektere prispevky jsou mnohem zajimave :-)
>
> >
> > Cely zpusob pohybu LIPTAKOCHODU byl zrejme po peclive
> > konzultaci s biology, antropology a kybernetiky odvozen od vzoru
> > chovani medveda medojeda, cemuz nasvedcuje i to ze do elektroniky
> > LIPTAKOCHODU byl zarazen i rozeznavac stromu, kterazto
> > funkcionalita umoznovala medvedovi v tajze bezproblemove nalezeni
> > hnizda medonosnych vcel.
> > Otazku proc byly pouzity vzory chovani prave medveda je mozne jeste
> > prodiskutovat, ale myslim, ze se tady projevil rusky patriotismus,
> > ktery povazuje medveda za jakesi narodni zvire asi jako my Svejka.
>
> Jeste ze si vybrali medveda. Kdyby jeli podle Svejka, tak by liptakovskou
> hospodu objevili zrejme jiz v breznu a skody by byly daleko vetsi.
> Takze jsme vlastne v 68 meli kliku. Tedy aspon ze zacatku. Pozdeji
> uz na nas, bohuzel, zbyla pouze klika Husakova.
>
> Jedine co mi tu neni jasne je toto: byl-li modelem medved medojed, proc
> nepojmenovali automat LIPTAKOJED? To by bylo mnohem logictejsi i vzhledem
> ke skutecnosti ze automat JEDe spise nez CHODi. Zrejme meli sovetsti vedci
> obavy ze se jmenem LIPTAKOJED by automat padl za obet mistni pobocce
> Svazu ceskoslovensko-sovetskych kanibalu...
>
> >
> > S pozdravem
> >
> > Petr N.
> >
> Taktez
>
> Honza Rehacek
>
> ps. pro ty kteri by si jeste chteli na kohokoliv (vcetne me) zanadavat
> mam dobrou zpravu - na Internetu take existuje vec zvana e-mail.
> Pouziva se takto: mail login_name@host.subdomain.domain
>
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Fri, 31 May 1996 16:10:23 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Re: Pane Boze, proc ?
> Presne tak. Ale nasel jsem zpusob, jak se zbavit nejmene poloviny balastu.
> Proste se nejdriv podivam do 'from'. Pokud je tam Ross Hedvicek, pouziji
> hned prikaz delete. Vrele doporucuji.
> S pozdravem
> Milos Rysavy
Nac to ? Sem tam se v tech prispevcich najde neco, co cloveka i
pobavi. Stejne Vam to nebude nic platne, kazdy do svych odpovedi
kopiruje VELKOU cast majlu. Cimzto vyzyvam pritomne, aby v odpovedich
na cizi majly nechavali jen to nejnutnejsi.
Abraham Zhanel.
Skyt !
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Fri, 31 May 1996 16:21:42 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: BACK AGAIN II
> Myslim ze jste to odhalil, ja se bavim - vy ne?
Zcela spravne. Takze se jdu bavit taky.
(Zde je ovsem JASNE videt naproste nepochopeni ze strany em.
Hedvicka. Nepochopil, ze my zde kdysi (= pred nim) vedli zcela
seriozni debaty o nasem velikanu Jarovi Cimrmanovi.
> Zapomel jste se zminil o imperialistickych centralach - to se v takove
> souvislosti delava...
Vy jste zase zapomnel, ze jsme tady prece vsichni soudruzi,
komuniste, marxiste, nosime s sebou sve rude knizky i do postele, a
vecer si cteme Timura a jeho partu. Proto zminovat se o
imperialistickych centralach bylo zbytecne. Predstavuji si tu Vasi:
Velky bily dum s velkou zahradou, po kterem se tise pohybuje
sluzebnictvo v bilych plastich. Pravidelna strava, pravidelne sprchy.
> > "How's the Big Mac ?"
> > "Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
> > V.V.
> >
> Ha, pan Zhanel se snazi byt za kazdou cenu "svetovy", tak si dava do
> signature file cosi o Big Mac. Proc si to tam nedate rusky, vy jeden
> Abrahame?? :-)
Ne. Uz jednou zde kdosi mel v signature jakysi naprosty
nicnevyjadrujici nesmysl (jakysi Legolam, Sipkoren a spol). Tak
souperim o to, kdo bude mit v signature vetsi blbost. Dobre ne ? ;-)
Abraham Zhanel
P.S. Rusky bohuzel neumim. Jiz od pate tridy jsem mel trojky a malem
ctyrky. Moc slozity jazyk. Slovansky. To vite, anglictina je snazsi.
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Fri, 31 May 1996 08:55:20 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Pane Boze, proc ?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 07:58 AM 5/31/96 CET, you wrote:
>>
>>Ostatni uz odpadli a zrejme taky jenom ziraji.
>>
>Presne tak. Ale nasel jsem zpusob, jak se zbavit nejmene poloviny balastu.
>Proste se nejdriv podivam do 'from'. Pokud je tam Ross Hedvicek, pouziji
>hned prikaz delete. Vrele doporucuji.
Ale to je genialni!!!!! Nejste vy inzynyr?
:-)
Rosta
>S pozdravem
> +----------------------------------------------------------------------------+
> | Milos Rysavy ;-) voice: (+42 2) 66173170 ;-( _ _ _ |
> | Nucl. Phys. Institute :-( (+42 2) 66172652 :-) / |/ |/ | |
> | 250 68 Rez near Prague :*) fax: (+42 2) 6857003 ;-( | | | |
> | Czech Republic :-( email: rysavy@ujf.cas.cz :-) | | |_/. |
> +----------------------------------------------------------------------------+
>
>
>
Date: Fri, 31 May 1996 16:38:07 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Michael \"xChaos\" Polak"
Subject: Re: BACK AGAIN II
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 16:21 31.5.1996 +0100, you wrote:
>(Zde je ovsem JASNE videt naproste nepochopeni ze strany em.
>Hedvicka. Nepochopil, ze my zde kdysi (= pred nim) vedli zcela
>seriozni debaty o nasem velikanu Jarovi Cimrmanovi.
Z toho si nic nedelejte. Pred touhle konferenci podobne "rozhovoril" i
spoustu jinych. Do tehle konference by to vlastne mohlo patrit jako
exemplarni pripad
tzv. Cimrmanovy odchylku stranou.
>Vy jste zase zapomnel, ze jsme tady prece vsichni soudruzi,
>komuniste, marxiste, nosime s sebou sve rude knizky i do postele, a
>vecer si cteme Timura a jeho partu. Proto zminovat se o
>imperialistickych centralach bylo zbytecne. Predstavuji si tu Vasi:
>
>Velky bily dum s velkou zahradou, po kterem se tise pohybuje
>sluzebnictvo v bilych plastich. Pravidelna strava, pravidelne sprchy.
Jeee, tam bych chtel zit taky :-)
--
Michael "xChaos" Polak$ mv /home/god/universe /dev/null
#!/dev/null/universe
(print "$2b | ! $2b") || (die "in pain");
exit -1;
--
mailto:chaos@vol.cz mailto:xchaos@cyberspace.org mailto:root@chaosnet.fido.cz
http://kumbal.vse.cz/~xpolm06 http://cyberspace.org/~xchaos
connect://+42-2-3517637 22-10 central european time - ChaosNet WeLL BBS
Date: Fri, 31 May 1996 17:20:28 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: student Zhanel Abraham
Organization: VSB-TU Ostrava
Subject: Molarni hmotnost.
Vazeni kolegove !
Podle mych poslednich vyzkumu, vynalezl Jara Cimrman prevratny
zpusob, kterak zjistovat molarni hmotnost zivych objektu. Jelikoz
zivy objekt ma naprosto nehomogenni strukturu, je urcovani molarni
hmotnosti zalezitost tezka.
Kdyz se Cimrman nekdy okolo roku 1900 vracel z hospody v
Liptakove, byl podle svedectvi souseda Padeveta naprosto namol.
Padevet ho vlastnorucne donesl do postele a prikryl ho. Cimrman mu
tehdy pry rekl:
"Skyt !"
A usnul. Rano pak zrejme v kocovine vyslovil prvni Cimrmanuv
termodynamicky zakon: "Molarni hmotnost jedince zavisi na poctu
promile alkoholu v krvi". Pro urcovani poctu promile alkoholu v krvi
Cimrman Dokonce sestavil vzorec:
W R
| | ( V - exp(R*Um)) ^ sin(wT)
Al = | |r * -------------------------- drdw
| | M * 3.15 - 2*pi*r
0 0
Kde
V - velikost pouzivane sklenice. Udava se ve velikosti palce
hostinskeho.
R - nejvetsi mozna vzdalenost kterou lze urazit pri ceste z hospody
domu a neodejit z vesnice. Udava se ve verstach.
Um - Index umytosti sklenice. Je dulezity pro urceni chutnavosti v
dane hospode a ma vliv na cas odchodu z hostince.
W - omega - uhlova rychlost toceni piva.
T - "tringelt" neboli zpropitne. Nejvetsi zpropitne ktere bylo za
vecer venovano.
Abraham Zhanel
+------------------------------------------------------+
| |
| Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
| CZECH REPUBLIC |
| E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
| l93550@decsys.vsb.cz |
| l93550@nwcvt.vsb.cz |
| WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
| |
+------------------------------------------------------+
"How's the Big Mac ?"
"Big Mac is the Big Mac, but they call it 'Le Big Mac'."
V.V.
Date: Sat, 1 Jun 1996 03:36:48 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: BACK AGAIN II
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 16:21 5/31/96 +0100, student Zhanel Abraham wrote:
>P.S. Rusky bohuzel neumim. Jiz od pate tridy jsem mel trojky a malem
>ctyrky. Moc slozity jazyk. Slovansky. To vite, anglictina je snazsi.
>
> +------------------------------------------------------+
> | |
> | Abraham Zhanel, student of VSB-TU |
> | CZECH REPUBLIC |
> | E-mail: Abraham.Zhanel@vsb.cz |
> | l93550@decsys.vsb.cz |
> | l93550@nwcvt.vsb.cz |
> | WWW Homepage: www.vsb.cz:80/~l93550 |
> | |
> +------------------------------------------------------+
Vazeny studente Zhanele,
kterej vy jste rocnik? Me rusky ucili uz od 4. tridy a prece mi
Dostojevskeho, Okudzavu, Pasternaka a jine nezosklivili. Co jste mel z
rustiny ve ctvrte tride vy? Snad ne dvojku? No fuj, to bych s vami uz vubec
nemluvil. Mit takovou krasnou znamku z odporneho slovanskeho jazyka. Ja jsem
jsem jenom s krajnim odporem prekousal jiny odporny slovansky jazyk -
nejakou cestinu ci co - a s tamnimi domorodci se rukama nohama jakztakz
domluvim.
Abych si svou komunikaci ulehcil, ucil jsem se nemecky. Ma vrozena skromnost
mi vsak nepripoustila priznat pred Nemci, ze jejich matersky jazyk ovladam
lepe nez oni. Proto obvykle na jejich otazku, zda rozumim nemecky,
odpovidam: "Ja, ich stehe ver, aber klein."
No a protoze anglictina je z hlediska flexe jeste jednodussi, naucit se ji
byla uplna chechtacka. Na zachode jsem precetl kompletni dilo jakehosi
Sheikspeera (nebo jak se jmenoval) a po zjisteni, ze v te dobe bylo
parlamentem odhlasovano jeste vyznamnejsi zjednoduseni anglicke gramatiky,
jsem si tento primitivni jazyk, v te dobe k nam sireny hlavne stvavymi
vysilackami, oblibil.
To mi vsak nestacilo. Porad mi vadilo, ze i ti odporni Anglosasove maluji na
hlinene tabulky skoro stejne bukvy jako my, vychodni stredoevropane. Proto
jsem radsi uprchl na dalny a jeste dalnejsi vychod, abych se tomuto zpusobu
psani a eventualnimu setkani s Vami vyhnul.
Milan Hubacek
"Ty znajes sto takoje Mekdonald?"
"Ne znaju, no davaj casy."