Date: Thu, 2 Oct 1997 17:49:12 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ondrej Ruzicka
Organization: Stavovska unie studentu VSCHT Praha
Subject: Re: FAXIMITO & RS
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> > Rychlonozka, Bratrstvo kocici pracky ci Haha Bimbi.
>
> Tak a to mam jeste cist chlapeckou krypto-homosexualni literaturu?
Trochu silna slova ,proti Rychlym sipum ,uznavam ze tech happy endu tam
bylo trochu moc
a ze zeny se tam objevily opravdu velice zridkave a zeby jako s nima
neco bylo to teda jako ne
ale rikat tomo crypto-homosexualni ,spis naivni.
Date: Thu, 2 Oct 1997 20:28:37 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Rychle Cipky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Ondrej Ruzicka wrote:
> a ze zeny se tam objevily opravdu velice zridkave a zeby jako s nima
> neco bylo to teda jako ne
> ale rikat tomo crypto-homosexualni, spis naivni.
Ach so, omlouvam se, to ta moje spatna slovni zasoba... mate pravdu, pane
Ruzicka rozmila, docela jiste tomu musime rikat naivni... Ostatne vite, ze
puvodne se Rychle Sipy nazyvali Rychle Sipky (viz stranky O sipkove
Ruzene, pana Rehacka), ba dokonce v nekterych tajnych vydanich (zejmena
francouzsky preklad z roku 1972 v Encyklopedii svetove erotiky, u znameho
vydavatele eroticke literatury Jean-Jacquese Pauverta jsou prekladani jako
"Rychle Cipky" (to ce je s hackem samozrejme, tedy v originale - "Suppos
rapides", coz je zkratka "Suppositoires rapides"); viz III dil - Erotika
ve vychodni Evrope a Rusku v 19 a 20 stoleti. Zdroj: Bibliothèque
Nationale de Paris, svazek ER/EE 20/19-315,réf. kl. 45691).
Dovolite na zaver jednu naivni hubicku?
Smack!!!
Hm, ta byla hezky naivni...
Ode dneska mi rikejte Milado...
Milada
Date: Thu, 2 Oct 1997 13:07:17 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Rychle Cipky
In-Reply-To: <343403D9.56AC3455@terminal.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Thu, 2 Oct 1997, Miroslav HERMAN wrote:
> Ondrej Ruzicka wrote:
>
> > a ze zeny se tam objevily opravdu velice zridkave a zeby jako s nima
> > neco bylo to teda jako ne
> > ale rikat tomo crypto-homosexualni, spis naivni.
Spravne Cervenacku,
jen jim to dej. At si Cerni jezdci nemysli, ze Rychle Sipy muze nekdo
beztrestne pomlouvat.
> Ach so, omlouvam se, to ta moje spatna slovni zasoba... mate pravdu, pane
> Ruzicka .....
pane Ruzicko! se rika... to mas z toho, ze si pod lavici ctes Encyklopedii
svetove erotiky, zatimco pani ucitelka se u tabule mori s pouzivanim 5.
padu. A nevim, panove, proc mate pro RS^ pouze privlastky krypto-homo ci
naivni. Podle me je to nejlepsi detsky comics ve stredni Evrope, jemuz se
castecne vyrovna pouze Sek a Zula (bez hacku).
Jo a kdyz uz je rec o parodiich - mi spoluzaci na matfyzu kdysi vymysleli
Rychle Pipy s postavickami jako Jarka Vochmelka, Griotacek, Rychloblinkac,
Jan Chlastac atd. Bohuzel uz si z toho pamatuju pouze vetu
"Kur a chlastej a zakratko budes zase chlapik".
Alzbetina Prknarova alias Baba Himhi
Date: Fri, 3 Oct 1997 08:49:44 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Jelinek
Subject: Re: Rychle Cipky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> "Kur.a chlastej a zakratko budes zase chlapik".
V prvnim slove ti vypadlo pismenko "v" - tuhle radu totiz pronesl Jarka
Ochmelka, ktery v zivote nerekl vetu bez sprosteho slova.
Jeff
Date: Fri, 3 Oct 1997 09:31:41 GMT+0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tom Vitek
Subject: I don`t know !!!
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
takovyhle hovadiny. Proste hruza!
Buh chran tuto konferenci.
Tom
Date: Fri, 3 Oct 1997 08:04:25 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: I don`t know !!!
In-Reply-To: <41C4AE3559@vsp.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 09:31 AM 10/3/97 GMT+0200, Tom Vitek wrote
> Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
>bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
>nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
>Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
>takovyhle hovadiny. Proste hruza!
A kdepak je puritan Petricek aby zasahl, co??? Kdyz jsem psal ja tak byl
chytrej jak deset svini - a bylo to o Cimrmanovi - tedy o Jerry
Zimmermanovi...
Rosta
>
> Buh chran tuto konferenci.
>
> Tom
>
Date: Fri, 3 Oct 1997 14:25:55 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: I don`t know !!!
In-Reply-To: <41C4AE3559@vsp.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Fri, 3 Oct 1997, Tom Vitek wrote:
> Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
> bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
> nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
> Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
> takovyhle hovadiny. Proste hruza!
>
> Buh chran tuto konferenci.
>
> Tom
Vazeny pane Vitku,
predevsim mi dovolte, abych vam podekoval za vas vitecny cimrmanologicky
prispevek. Byl jsem opravdu pohnut, kdyz v prispevku citajicim 55 slov,
jsem nenalezl ani jedno vulgarni. Je videt, ze ten rok vyvoje se na vas
podepsal tim nejlepsim moznym zpusobem. Za to bych navrhoval, pratele a
kolegove, abychom panu Vitkovi v nedeli v poledne vsichni zanotovali
oslavne "Aleluja" s tichym pranim, aby nas co nejdrive informoval o
Mistrove vyzkumu na tema "vychova, vyziva a vyhubeni drobnych hlodavcu",
o kterem ma zrejme nejake dobre utajene informace (jak vyplyva z citatu).
A nezapomente kodovat, pane Vitku, nebo si proti sobe postvete strejdu
Mirka a vite, ze ten se s tim neto...neinterneto.
K vasi uvodni zmince "Ja proste nechapu" mohu jen dodat, ze tento
mailing list, krome toho, ze neni o Bratrstvu kocici pracky, neni
ani o vseobecnych problemech vaseho chapani. Obratte se proto na
kvalifikovaneho psychiatra v miste vaseho bydliste. Ja vam mohu
dat pouze pratelskou radu - prestante sledovat televizi Nova a zacnete
pouzivat takovy to kulaty co mate na krku.
A ted konecne k tomu hlavnimu: asi se budete divit, ale v teto konferenci
je tak malo cimrmanovskych prispevku prave diky lidem jako jste vy.
Kdyby jeden kazdy zapadly cimrmanolog, ktery nam sem obcas zafnuka,
poslal misto tech slz radeji cimrmanologicky prispevek, tak by tady
bylo daleko veseleji. Krome toho na te mokre podlaze by nam mohl nekdo
uklouznout a zlomit si rucicku a to urcite nechcete. Uvazte, ze do
JDC-L pise zhruba asi tak 5 lidi, zatimco zbylych 250 se v pohode vali
doma za peci. Jak jiste vite, vyzkum zivota a dila nejvetsiho svetoveho
genia je prace obtizna a v peti lidech se to utahnout neda. Nedivte se
tedy, ze si obcas zazertujeme i na tema ponekud odlehlejsi, protoze
my pisalkove jsme v JDC-L predevsim proto abychom se pobavili.
Muzete se pridat a nebo muzete pokracovat ve fnukani.
So now you know.
Honza Rehacek
Date: Fri, 3 Oct 1997 22:56:24 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: I don`t know !!!
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tom Vitek wrote:
>
> Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
> bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
> nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
> Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
> takovyhle hovadiny. Proste hruza!
>
> Buh chran tuto konferenci.
>
> Tom
Ja bych to s tim zlatem neprehanel. Bylo tady pred rokem o Cimrmanovi
dost ticho. Vetsina "zbozi" pojednavala o "zhoube panu Hedvickovi" a
zoufalych vykriku o potrebe ignorace zpusobem: Kdo bude hlasiteji mlcet,
vyhraje.
Je vsak fakt, ze tech par stripku o Jarovi byla vetsi sranda, nez dneska
ty hromady no rekneme vseho moznyho.
Jeste, ze tady mame Honzu. Rosta je pilnej nekde jinde. Asi mu pan
HERMAN nevadi tak jak Petricek.
Te Buh.
Date: Fri, 3 Oct 1997 17:50:13 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: I don`t know !!!
In-Reply-To: <343569CB.5292@lords.com>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 10:56 PM 10/3/97 +0100, Tony wrote
>Tom Vitek wrote:
>>
>> Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
>> bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
>> nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
>> Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
>> takovyhle hovadiny. Proste hruza!
>>
>> Buh chran tuto konferenci.
>>
>> Tom
>
>Ja bych to s tim zlatem neprehanel. Bylo tady pred rokem o Cimrmanovi
>dost ticho. Vetsina "zbozi" pojednavala o "zhoube panu Hedvickovi" a
>zoufalych vykriku o potrebe ignorace zpusobem: Kdo bude hlasiteji mlcet,
>vyhraje.
>
>Je vsak fakt, ze tech par stripku o Jarovi byla vetsi sranda, nez dneska
>ty hromady no rekneme vseho moznyho.
>
>Jeste, ze tady mame Honzu. Rosta je pilnej nekde jinde. Asi mu pan
>HERMAN nevadi tak jak Petricek.
Me nevadil ani Petricek - ja jsem vadil Petrickovi.
Rosta
>
>Te Buh.
>
Date: Fri, 3 Oct 1997 23:06:47 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: I don`t know !!!
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Tom Vitek wrote:
> Ja proste nechapu. Todle je konference Jary da Cimrmana a ne
> bratrstva kocici pracky. Je to sice hezke tema, ale nechte si to pro
> nejakou jinou konferenci. Kurna, jak zlaty to tady bylo pred rokem.
> Tadle konference byla plna dobrejch hlodu o JdC a nebyly tady
> takovyhle hovadiny. Proste hruza!
Vsichni hosi se uz tesi, ze to tady konecne nekdo da spravne polohy.
Cervenorychloponozka uz slinta na tuzku, aby to zapsal do klubove
kroniky.Avsak na druhe strane si dovolim (mirne) nesouhlasit.. (ne do
hlavy!!! Nee do hlavyyy!!!) Muzete mit dvoji pristup, ortodoxni a
neoklasicky. Ten prvni obnasi ciste doktrinalni pristup k otazkam
cimrmanovy existence/neexsitence, a vedecko-naucne hadani (v
bohosloveckem az biblickem slova smyslu) specialistu-samouku, omezujici
se tedy na ciste historicko-mystifikacni temata.
Na jine strane se zde objevily blize nedefinovane a (viditelne)
politicky nekorektni zivly, ktere si dovoluji v zajmu zachrany
cimrmanovske filozofie, aplikovat analytické badaci metody na jakekoliv,
tedy i soucasne tema. Jedna se vpodstate aplikaci cimrmanologicke badaci
metody ipso facto tedy o jakousi akci zhmotneni
(dematerializaci/rematerialiszaci) situaci, ci prirodnich ukazu (o nichz
puvodne nemel nikdo ani paru, natoz elektrinu) patricne zasvecenym
zargonem a jeji postupne rozmelneni pomoci do jakesi prvotni kasicky, a
splacani z takto obdrzene virtualni prvo-hmoty v realitu zcela
skutecnou....
Otazkou pak jen zustava, zda cimranologicka metoda muze byt overena i v
jinem historickem kontextu, tedy nejen ke dni D minus circa 70 let,
nybrz také v soucasnosti. Jen tak se zjisti, ze cimrmanologie je opravdu
univerzalni vedecka disciplina, a zdali je mozne pozadat Olympijsky
Vybor o jeji zarazeni do pristich Olympijskych her.
Tato metoda se ti pravdepodobne zda nespravna, a proto ti radsi vracime
klice od tve konference a cely squatt ukoncime nez se zde objevi
poradkova policie a predvede nas na velitelstvi....
Takze tady prosim jsou klice, a ja tahnu jinam
Milada
Date: Sun, 5 Oct 1997 23:26:03 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: ASCII vs. diakritika
> From: Karel Oliva
> Subject: Spiritisticky' maria's^ pa'ne^ obrlajtnantkuv
>
> ... a take pripravovany prispevek o U'JC^ C^SAV - U'stavu Ja'ry
> da C^imrmana C^eske' akademie ved (zatim v rukopise, predbezne by mel byt
> publikovan v rijnu)
Tak rijen by tu byl, pane kolego. A kde je rukopis? :-)
Starsi prispevek Karla Olivy nas opet nuti k zamysleni nad stezejnim
dilematem ceskeho Internetu - a totiz zda pouzivat diakritiku nebo ASCII.
Abychom vsak plne ocenili siri celeho problemu, musime se vratit na pocatek
tohoto stoleti, kdy se Jara Cimrman, po neuspesnem pokusu naucit eskymaky
telefonovat, rozhodl vynalezt Internet, aby neztratil spojeni se svou
polarni stanici, zabyvajici se brousenim rampouchu a otuzovanim ozime
psenice. Jara si totiz na svych castych cestach po ceskem venkove povsiml, ze
ze v zime jsou urodna pole pod snehem zcela nevyuzita a pokousel se vyslechtit
odrudu, ktera by se v rijnu zasela, v listopadu by vyklicila, pres zimu by
rostla, s prvnim dubnovym slunickem by uzrala a na prvniho maje by se mohla
sklidit a pole znovu osit.
Vzhledem k prirozene nechuti eskymaku vyslovovat hlasku "r^" Cimrman vyviji
soustavu znaku, zpusobilou pro elektronickou konversaci a pojmenovava ji
ASCII - "Adequate Symbols for Computers, Internet and Internet" (opet ta
jeho roztrzitost!). S vysledkem byl skutecne spokojen: komunikace byla bez
problemu, vdecni eskymaci mu z vlastni iniciativy poslali obrovskou krychli
ledu, ze ktere mel akademicky sochar Vojtech Krondl vytesat umely ledovec pro
Machovo jezero a prenos znaku ASCII spotreboval o 17% mene elektricke energie
nez puvodne zamysleny prenos pismen s Husovymi nabodenicky. Jeste tehoz roku
proto Cimrman prodluzuje Internetove spojeni do Doksu a Ceske Lipy, a pozdeji
do Presova, Olomouce, Styrskeho Hradce a Nymburka. Timto se ovsem cestina
stala na Internetu dominantnim jazykem a brzy zacaly vznikat zname hacko-
carkove potize.
Jak vyplyva z vyse citovaneho uryvku, "C" je v ASCII k nerozeznani od "C^"
a prave tato dvojsmyslnost zpusobila prvni vazne virtualni nedorozumeni.
Pri jedne ze svych cest do Svycarska se Cimrman, v jidelnim voze treti tridy,
setkal s Leninem a, pozoruje jeho zapoleni s tuhym rizkem, okamzite rozpoznal
Leninovu chorobnou touhu po vladnuti. V te dobe uz ale take zavadeli Internet
do Petrohradu a tak Cimrman neprodlene zaslal svemu technickemu dozorci Jakubu
Zarovi (to se nam kluk ale vypracoval, co :-) e-mail nasledujiciho zneni:
"NEPOUSTET LENINA K MOCI". Zara pochopitelne nelenil, o varovnem e-mailu
ihned informoval velitele petrohradske policie a za nekolik dni byl vydan
rozkaz, na zaklade ktereho byl Leninovi zakazan vstup na urologicke oddeleni
petrohradske nemocnice. Zarova interpretace e-mailu byla pochopitelne chybna
a to melo pro historii nedozirne nasledky. Zaverem tohoto odstavce jeste
poznamenejme, ze Leninuv zdanlive genialni postreh - a totiz, ze "veskera
moc sovetu pochazi z lidu" se ve svetle Zarova omylu jevi jako vcelku
trivialni tvrzeni z elementarni anatomie.
O neco mirnejsi nasledky mel Mistruv dalsi omyl, tentokrat vpodstate opacneho
charakteru. Jednim z prvnich ucastniku Internetu byl Cimrmanuv vrstevnik a
vynalezce sklapeciho dmychadla pro jeho modem Frantisek Krizik. Ten s Mistrem
casto diskutoval na tema elektricke vodivosti a pri teto prilezitosti mu
jednoho dne napsal: "Jaro, zapomen na aluminium. Nejlepsim vodicem je med."
Cimrman ovsem oba implicitni hacky v poslednim slove prehledl a jakozto
zaniceny experimentator odejel ihned nocnim vlakem do Trebone, kde mel svuj
vlastni tripatrovy vcelin domaci konstrukce s trubkovym vytapenim, aby nebylo
v zime vcelickam zima. Zavedeni elektrickeho proudu do ulu se sice Cimrmanovi
hezky prodrazilo, nebot aby dostal do zahrady dostatecne vykonny alternator,
musel vybourat cast tyckoveho plotu; prvni vysledky ovsem staly za to a
do sveho deniku si Jara nadsene zaznamenava: "Vynalezl jsem svatojanske
vcely!! A jak krasne svetelkuji!!". Dalsi opakovane pokusy ovsem jeho
pocatecni optimismus trochu pribrzdily. Ukazalo se, ze po zavedeni
elektrickeho proudu vcely svetelkuji jen asi 0.3 vteriny a pak nahle a
natrvalo zcernaji. Nemuzeme se tedy divit, ze po dvou dnech testovani
medove vodivosti nezbyla v ulu jedina ziva noha. Jedinou Mistrovou utechou
po tomto masakru byla skutecnost, ze zesnule vcely nebylo nutno zpopelnovat,
coz by jeste vice prohloubilo uz tak dost znacny financni schodek vcelinu.
Po tomto informacnim fiasku Cimrman dospel k jednoznacnemu zaveru, ze
Internet musi prejit na bazi hacku a carek. Prebudoval veskere technicke
zarizeni tak, aby se dalo z puvodni dvojkove soustavy prejit na trojkovou
a aby o nutnosti zmeny presvedcil c&k komisi pro patenty a vynalezy, sepsal
kratky pamflet "Poc^estny' pocestny' vola' vola", ktery byl bez diakritiky
prakticky nec^itelny. Prestavba site z dvojkove na trojkovou, ktera byla pro
prenos hacku a carek vhodnejsi, vsak nebyla jednoducha a o Mistrove upornem
zapoleni s informacnimi bity svedci i dnes jiz notoricky znama sentence
"Bit ci nebit" z jeho pochmurne tragedie "Hamlett-Packard". Tato hra byla
pro svou vychovnou hodnotu pozdeji uvadena i na ceskem venkove pod nazvem
"Hamlet - to danske pako" a to s nekolika zjednodusujicimi skrty v textu:
Horacia nahradil bodry Smidra, hrobnika Kasparek a s rozvaznym, i kdyz
trochu radioaktivnim Poloniem se Cimrman rozzehnal uplne. Vpravde klasicke
rozmery teto tragedie pak ilustruje zaver hry, kde v okamziku, kdy Hamlett,
kral, kralovna, Horatius, Polonius a Ofelie lezi v tratolisti vlastni krve
a Marcellus se sviji v koutku s akutnim zanetem slepeho streva, pribiha
na jeviste kuchar a zplna hrdla krici: "Tak uz mu trochu te vystydle polevky
nemejte za zle, princi Hamlette!!".
Na tomto miste musime zduraznit, ze dvojkova, trojkova a desitkova soustava
ani zdaleka nevycerpavaly Cimrmanuv vypocetni akcni radius. Napriklad pri
sve kratkodobe zubarske praxi v Liberci pouzival s uspechem soustavu dva-
atricitkovou, s jejiz pomoci se mu podarilo navrhnout ozubena kolecka jeho
zubni vrtacky Kindl tak dokonale, ze tato se se svymi 87 decibely stala
nejtissi zubni vrtackou sve doby. Po Cimrmanove zmizeni v roce 1914 byl
Kindl kratkou dobu pouzivan v ostravsko-karvinskem reviru jako dulni vrtna
souprava a jeho stopa mizi v roce 1928 v zatopenem dole Matylda. Na svych
cestach do Ciny zase Cimrman rad pouzival soustavu ctyri tisice petset dvacet
osmickovou, ktera ho natolik nadchla, ze po navratu zalozil v Praze U'JC^,
tedy Ustav pro jazyk cinsky, aby mohl s cinskymi znaky seznamit ceskou
verejnost. Krome jazykove osvety se zde nekolik specialistu venovalo tez
vrtani pingpongovych micku Cimrmanovou zubni vrtackou za ucelem vylehceni.
V Cine totiz Jara zjistil, ze tyto micky jsou plne a ihned ho napadlo, ze s
dutymi by se hralo daleko snadneji. Krome toho Cimrman pro vyrobu navrhl
pouziti umelych hmot namisto tradicniho olova, cimz se hra jednak zrychlila
a jednak pri ni ubylo tezkych zraneni.
Ani obri cinske soustavy, ve kterych bylo prvnich nekolik tisic cisel
reprezentovano samostatnymi znaky, vsak neukojily Cimrmanovu touhu po
dokonalosti. Jedinou skutecne universalni ciselnou soustavou mohla byt jen
soustava, ve ktere by kazde prirozene cislo bylo reprezentovano samostatnym
znakem. A za timto ucelem najal Cimrman v roce 1912 akademickeho malire
Rudolfa Cespivu, ktery se zabyval designem cislovek az do roku 1914, kdy
dostal povolavaci rozkaz na frontu prave v okamziku, kdy dokoncoval navrh na
cislovku 3790361, jejimz symbolem mel byl stylizovany pokaceny buk. Po valce
se Cespivovy navrhy dostaly na nejakou doby do Narodni galerie, odkud byly
v roce 1940 prevezeny do Nemecka a pouzity pro kodovani receptu na zapekane
testoviny v prvni fazi operace Barbarossa.
Pouzivani ciselnych soustav s vysokym zakladem kladlo pochopitelne vysoke
naroky na hardware pocitace a Cimrman brzy zjistil, ze jeho jednoduche
resistorove obvody nestaci prival bitu usmernovat. Po kratsim koketovani
s mikrocipy, ktere zahy zavrhl pro jejich nedostacujici kapacitu, prisel
Mistr konecne na adekvatni reseni. Makrocipy. Tito vypocetni giganti
hrave zvladali jakekoliv ciselne soustavy a navic se na nich na pude dalo
dosusovat seno, nebot pri provadeni aritmetickych operaci generovali teplo.
Bohuzel, diky spiknuti nekolika koncernu ze Silicon Valley, byly Cimrmanovy
makrocipy zavezeny do nevadske pouste a tam vsechny zlikvidovany. Jedinou
sanci na preziti by makrocipy mohly mit na nejake zastrcene pude v Jizni
Americe (Halo, Marketo da C., jste na prijmu?). Pri jedne ze svych cest
do Argentiny a okoli se Cimrmanovi zzelelo tezce pracujicich jihoamerickych
pradlen a v improvizovanych podminkach uruguayskeho pohranici zkonstruoval
vysokofrekvencni automatickou valchu, jejiz programove schopnosti, prave
diky primemu napojeni na makrocip lezici na pude, dosahovaly az kvalit
sovetske automaticke pracky Avtamatik 2. Princip valchy je jiste kazdemu
dobre znam - valcha stoji oprena o necky a pradlem se pres ni prejizdi.
Cimrman ovsem vedel od jednoho sveho dobreho pritele (ktereho z duvodu
utajeni nebudu jmenovat), ze pohyb je relativni a tak ho prirozene napadlo,
ze prani by bylo daleko jednodussi, kdyby se pradlo pouze drzelo a pohyboval
by se vlnity plech valchy - asi tak jako se pohybuji zuby motorove pily.
Pradleny by tak misto unavneho drhnuti pradlo pouze pridrzovaly a otaciva
cast valchy by za ne udelala zbytek. Jak jiz vyplyva z nazvu nastroje, valcha
byla schopna velmi vysokych otacek a presne nastaveni frekvence v zavislosti
na druhu praneho pradla provadel prave Cimrmanuv makrocip. My se vsak touto
problematikou dale zabyvat nebudeme a ctenare, zajimajiciho se o podrobnejsi
detaily konstrukce vysokofrekvencni automaticke valchy odkazujeme na Mistruv
jihoamericky cestopis "Peru c^ile", kde nalezne vsechna potrebna data.
Apropos, mluvice o datech: zde je domaci ukol pro brnenskou sekci. V
katalogu Mezinarodni vystavy masa a uzenin v Brne roku 1907 je v oddile
technicke novinky uveden take "Cimrmanuv databurt". Nevite nahodou co to je?
I pres zjevny uspech valchy se makrocip, pracujici v ciselnych soustavach
radove nekolika desitek tisicu, neujal a Cimrman se po case zacal zajimat
o soustavy s nizsim zakladem. Jeho prace na poli soustavy dvojkove jsou
dostatecne znamy. Napriklad "umazavani nepotrebnych nul" se stalo vseobecne
uznavanou normou. Pred Cimrmanovou reformou se cislo "3" v binarni soustave
zapisovalo takto: "00000000000000000000000000000000000000000000000000011".
Po reforme stacily dva znaky "11". Mene znamy je ovsem Mistruv vynalez
soustavy jednickove. Zatimco trojkova soustava pouziva cislovky "0,1,2",
dvojkova uz jen "0,1", soustava jednickova si vystaci s "0". Pochopitelne
nas ted napadne otazka - k jakemu ucelu mohl Cimrman jednickovou soustavu
potrebovat? Odpoved je vcelku jednoducha a dotyka se obdobi, kdy Cimrman
prodluzoval Internetove spojeni z Petrohradu do Moskvy. Technicky orientovany
ctenar samozrejme vi, ze v binarni soustave odpovida "1" stavu 'proud tece' a
"0" stavu 'proud netece'. V elektricke siti carskeho Ruska ovsem existoval
pouze stav "0" a tak se pouziti jednickove soustavy stalo vlastne nutnosti.
Abychom ovsem Rusko jen nepomlouvali, musime si priznat, ze prave tam stvoril
Cimrman programovatelneho medveda, coz mel byt jakysi meziclanek na dlouhe
ceste k umele inteligenci. Prvni prototyp nazvany "Misha_01" se vcelku
povedl a umel chodit, utikat po rovne ceste, opirat se o strom a sundavat si
trenyrky, kdyz se potreboval vycurat. Kdyz ovsem doslo k nacviku obtiznejsich
cinnosti, jako je napr. ukladani se k spanku, kulhani, funeni ci vybirani
plastvi s medem, "Misha_01" zcela selhaval. Ani po prevezeni do Trebone,
kde mel Cimrman pokusny vcelin (jak si ctenari jejichz pametovy rozsah je
alespon 8 odstavcu jiste pamatuji), a po preprogramovani vsech zasadnich
obvodu vsak nedoslo ke zlepseni a jednoho dne si Misha pri pokusu najist se
zapatlal medem obe vizualni cidla a pri nasledne ztrate orientace spadl do
odkryte zumpy a utopil se (pro techniky: doslo ke kratkemu spojeni v
centralnich nervovych obvodech).
Tato nehoda ponekud nahlodala Mistruv optimismus ohledne teto cesty k umele
inteligenci. Ostatne i maticce prirode trvalo hezkych par tisicu let, nez se
dostala od medveda k cloveku. Cimrman se proto postupne priklonil k myslence,
ze bude jednodussi udelat z lidi roboty nez naopak. Mimochodem, priznivcum
Karla Capka urcite nejednou vrtalo hlavou, proc jsou pri predstaveni hry RUR,
ktera pojednava vylucne o robotech, na jevisti lide. Podle naseho sekcniho
robotika, ing. Ynzenyra, se prave zde projevuje vliv Cimrmanovy filosofie
o poroboteni lidi. Jara dokonce v nekterych svych technokratickych visich
predpovida, ze "jednou budou vsechnu tezkou praci delat za roboty lide".
Co se tyce technicke realisace "poroboteni lidi", to jak se zda skoncilo
neuspechem. Cimrman sice po znovuoploceni trebonske zahrady prebudoval areal
na minisanatorium, kde se snazil skupinku asi 20 dobrovolniku odnaucit
citit, vnimat, uvazovat, smat se, milovat, tusit, bat se, snit a podobne,
po trech mesicich vycviku mu ovsem vsichni chovanci utekli a byli spatreni
az v Cierne nad Tisou jak s usty dosiroka otevrenymi a s vycenenymi zuby
mavaji prihlizejicim z vlaku miriciho na Sibir. Podle zapisku ruske policie
zde pak utonuli v jednom mocale a ve stavu castecne hibernace prezili az do
roku 1928, kdy byli vykutani, rozmrazeni a prevezeni do Moskvy. Marsal Stalin
pak jimi nahrazoval ty soudruhy z ustredniho vyboru VKS(b), kteri byli za
obetavou sluzbu strane a vlade zastreleni.
No, to jsme ovsem trochu odbehli od tematu. Takze abych to shrnul:
Cimrman po vyse uvedenych nedorozumenich prosazoval Internet s diakritikou.
Hacky a carky se ovsem s nejvetsi pravdepodobnosti staly pricinou jeho temer
nuloveho rozsireni a pozdeji v podstate vymizeni. Proto myslim, ze bychom se
meli z Mistrova omylu poucit a dusledne pouzivat kod ASCII. Hacky a carky
bych navrhoval pouzivat POUZE tam, kde by mohlo, z duvodu omylu, dojit ke
skode na majetku ci zivelni pohrome.
za hradeckou sekci s pozdravem
Honza Re
Date: Mon, 6 Oct 1997 22:47:31 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Nau9
Organization: Havli¹ova 2, CZ 612 00 Brno
Subject: To chce klid
... a nohy v teple. Neni treba se rozcilovat nad tim co kdo tlacha, Jara by
mel urcite velikou radost a coz teprve ded vseved.
... tady vsude sedel ... cau Petr
Date: Tue, 7 Oct 1997 11:20:36 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: I don`t know !!!
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
> JDC-L pise zhruba asi tak 5 lidi, zatimco zbylych 250 se v pohode vali=
> doma za peci. =
> Honza Rehacek
************************************************************************=
Model nasi (s dovolenim se zapocitam taky) konference, kde nekolik set
ucastniku cte a kritizuje, zatimco Cimrmanovska petka (C5, obdoba G7)
pracuje, je slovy dnesnich politiku "situace zcela standardni". Je =
vubec s podivem, ze pracuje cela petka. Misty jde jen o Honzu R.
S podobnymi pomery se setkal Jara i na svych cestach po vychodnich =
zemich. Uzemi oznacoval ve svych strucnych poznamkach SSSR, coz znacilo
model "tri Spravci, jeden Robotnik". Pozdeji, kdyz byl puvodni vyznam
zapomenut bylo oznaceni prevzato jako oficialni nazev.(:-)
Bohous
cimrmanolog - br^idil
Date: Tue, 7 Oct 1997 15:13:24 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Katalog zmizeni ?
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
Kritizujeme jako divi (nekdy i opravnene). =
Ale jestli se nekomu dari, mohli bychom treba i souhlasne
zamrucet. A posledni prispevek HR,HR (Honza Rehacek, HRadec)
rozhodne stoji za to.
Je velmi pravdepodobne, ze Jara po svem zmizeni publikuje =
v Hradecke sekci pod pseudonymem. =
Bohous
(mrucici, spici)
Date: Tue, 7 Oct 1997 22:49:22 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: Katalog zmizeni ?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Bohuslav Konecny wrote:
> A posledni prispevek HR,HR (Honza Rehacek, HRadec)
> rozhodne stoji za to.
HR HR moi aussi... pardon ja taky... ja vzdycky kdyz jsem dojat, tak
zacnu mluvit esperantstinou. Ja myslim, ze Rehacek je prevleceny nekdo
jiny... a ze se jen tak dela, ze je Rehacek a ze pracuje v nejakem
ustavu pro choromyslne v Horni Dakote. Ostatne kdo by chtel nejakeho
hradeckeho vychovatele pro americke chaoty?
> Je velmi pravdepodobne, ze Jara po svem zmizeni publikuje
> v Hradecke sekci pod pseudonymem.
Ja si myslim totez... a tu stoparskou hru o katalogu zhmyzeni si
vymyslel jen proto aby obycejne smrtelniky navedl tak, aby se honili za
jinymi mouchami. Takze pristi nedeli bychom mohli vyhlasit celostatni
patrani a v ramci akce sto jarnich kilometru se vydali hledat ho do
visek a podhuri v okoli Kralova Hradce.
Stourajici se a pojidajici
M
Date: Wed, 8 Oct 1997 13:46:07 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: zajic@VTX.CZ
Subject: Kulecnik
Vazeni spolupatraci, Pipky ne i puncochate, lide neprosty i jen
sedici, spici...
Musim se vam sverit, na co jsem prisel pri studiu jedne prevazne
nezname hry zvane KULECNIK.
Jak mozna vite, tato hra se odehrava na stole. Pokud to nevite, tak
Vam to rikam. Hraje se jakymsi "tagem" a koulemi. Presny pocet kouli
a "tag" se mi zatim nepodarilo zjistit. Hra spociva v tom, ze "tagem"
hrac uderi do koule a ta at si dela, co chce. S temito znalostmi jal jsem
se uvedenou hru vyzkouset. Hra se mi ovsem nedarila. Koule neustale
opoustely stul, aniz by mne to opravnovalo udelit si bod za jakykoliv
umelecky dojem. Nejdrive jsem problem videl v nasem kuchynskem stole.
Postupne jsem hru zacal hrat na stole v jidelne, pak v obyvacim
pokoji, dokonce i v dilne na ponku. Se stejnym vysledkem. To mne
utvrdilo v tom, ze chyba neni v stolu, ale nekde jinde. Na radu
prislo "tago". Vysledek? Opet je chyba nekde jinde.
Ano, byly to koule. Co s nimi. Uz jejich tvar je predurcuje k tomu,
aby bez slova vysvetleni opustely stul. Nahradil jsem je krychlemi i
vznikla nova zajimava hra Krychlecnik. Ovsem neco mi stale rikalo, ze
to asi nebude to prave. Hra sice dostala spad a take jsem se tolik
neshybal, ale to, ze se kulecnik hraje koulemi ukazovala stara
rytina, ktera je v majetku nasi rodiny uz celych 44 let a ktere
verim, nabot za ni muj dedecek v roce 1953 po menove reforme zaplatil
15 korun.
Nezbylo, nez se obratit na odbornika na koule. MUDr. Radim Uzel na
dopisy neodpovidal, vypadalo to, ze zustanu sam. Nahoda tomu chtela,
ze jednoho dne (noci) jsem se prochazel v Plzni nedaleko nadrazi.
Uvidel jsem muze, ktery tomu, ze rozumi koulim, oznamoval vsem
kolemjdoucim vtipne resenym "vyvesnim stitem" umistenym primo na svem
tele. A byl to i patrne vedouci nejakeho sveho cechu, nebot kolem
sebe mel i skupinu zacinajicich podnikatelu stejneho zamereni. To, ze
rozumi koulim a kulecniku naznacoval i predmet, ktery mela vetsina v
ruce, predmet, ktery mi vzdalene pripominal "tago", a mozna to bylo
tago, nebot doma mi sice vyhovovala nasada od kostete jako "tago",
ale rytina na zdi ukazovala neco drobet jineho. Oslovil jsem muze,
pozadal ho o radu a dal jsem mu svoji vizitku. Kdyz jsem se probudil
v nemocnici, s hlavou vyholenou a peclive zasitou, dlouho jsem si
nemohl vzpomenout, co se stalo. Jako posledni jsem si vzpomnel na
stylovou party MEN IN BLACK, kde jsem se stal hvezdou vecera diky
svemu prestrojeni a kde zaslouzene uznani sklidil muj cerny make-up.
V hlave se mi rozsvitilo o tri dny pozdeji na policii, kam jsem byl
pozvan rovnou z nemocnice. Tam jsem opet potkal toho muze. Zdarne
jsem ho neidentifikoval, nebot jsem si pral jeho navstevu u nas doma
z uplne jinych, predevsim odbornych duvodu. Videl jsem, ze po
identifikaci zretelne pookral a v dobrem rozmaru mi nabidl, ze mohu
vstoupit k nim. Pri pohledu na svou hlavu v zrcadle jsem pochopil, ze
kvalifikaci mam, dokonce jizvu vyssi. Zeptal jsem se ho, zda
neztratil mou navstivenku. Neztratil. Pozval jsem ho k sobe domu.
Priznal, ze u mne doma uz byl, ale slibil, ze vetsinu veci prinese az
prijde na navstevu. Vratil mi klice a rozloucili jsme se.
Doma jsem vse pripravil na jeho navstevu. Stul, koule, krychle i
"tago", Trochu mne zklamalo, ze si svoje "tago" nechal doma, chtel
jsem ho porovnat s rytinou. Ukazalo se, ze kulecniku moc nerozumi, ze
jeho "tago" je pry nejaka "palka na bejsbol". Cela navsteva by prisla
vnivec, kdyby mi nevenoval knihu, kterou neprestaval hladit po celou
dobu navstevy. Tam je pry vsechno, rekl, kdyz odchazel.
Kniha od Konrada Henleina "Od SUPu do Hitlerjugend" obsahovala, a
proto to vlastne pro Vas cele pisu, dulezitou vetu v kapitole "Uz
neplacu, uz vitezim", Kapitola pojednava o navsteve Vaclava Foglara
a jeho syna Jaroslava, ktery byl Konradova veku, a se kterym si
chlapec musel hrat, v obci Liptakov. Mestsky chlapec Jaroslav,
prekvapeny prirodou, se neustale na neco ptal a maly Konrad, neveda
si rady s odpovedmi, vzal maleho Jaroslava do SUPu. Tam ho seznamil s
panem Jaroslavem Cimrmanem, ktery pry odpovi na kazdou otazku. Oba
Jaroslavove si okamzite padli do oka a maleho Konrada uz jen malokdy
brali s sebou na prochazky. V knize Henlein popisuje tuto
situaci:
›li jsme k ©ece, Jarda totiz pry nevidel reku, ktera by tekla v lese.
Hohl jsem s ostatnimi behat ke kaplicce a zpatky, ale kdyz to nikdo
nepocita neni to ono. Pozde odpoledne jsme dosli az k rece.
"To je, chlapci dobri, reka", rekl pan Cimrman.
"Bobri reka", zaseptal velice tise a uctive Jarda.
"Bobri reka", najednou nadsene zakricel a zacal utikat proti proudu.
Videl jsem, jak pan Cimrman zacina pocitat. Vyrazil jsem a po chvili
jsem Jardu dohonil. Uz neprohravam.
Ve vsi ucte odborny laik
Tosemnevedel
alias Mira
Date: Thu, 9 Oct 1997 11:14:45 MET-1EET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: BOHDAN ZELINKA
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Dotaz - Bedrichov
V televiznim poradu "Riskuj!" jsem se dovedel, ze v Bedrichove v
Jizerskych horach je oznaceno misto, kde byl udajne naposledy spatren
Jara da Cimrman. Je to pro mne novinka, prestoze bydlim v Liberci a
byl jsem v Bedrichove uz mnohokrat. Prosim cimrmanology, aby mi
popsali, kde to misto v Bedrichove je.
Bohdan Zelinka
Date: Thu, 9 Oct 1997 12:06:33 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tadeas Mengler
Organization: SPSSE, Liberec
Subject: Re: Dotaz - Bedrichov
X-To: BOHDAN ZELINKA
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Ja bydlim v Bedrichove a nic jsem o tom neslysel :-(
Ale jestli je to pravda tak bych mel vlastne zvlastni postaveni ;-)
+----------------------------------------------------------+
| Jsem tu a taky BUDU! |
| |
| Tadeas.Mengler@SPSSELib.HIEDU.cz |
+----------------------------------------------------------+
Date: Thu, 9 Oct 1997 13:24:02 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Paja
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
>Vzhledem k prirozene nechuti eskymaku vyslovovat hlasku "r^" Cimrman vyviji
>soustavu znaku, zpusobilou pro elektronickou konversaci a pojmenovava ji
>ASCII - "Adequate Symbols for Computers, Internet and Internet" (opet ta
>jeho roztrzitost!).
Jenom drobna uprava prekladu ASCII, dle jarova slovniku naucneho, vydaneho
ve Vidni r. 1911 ottovym nakladatelstvim. Vy jej nemate? No a vidite,
pritom neni nikde k dostani.
Zpravny vyklad je: ASCII - "Adequate Symbols for Cukotka Indians and Inuits
Z pozdravem
HND
CiDr. Pavel Pavouk Kriz
Date: Thu, 9 Oct 1997 14:08:11 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Jara & sex
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
Je notoricky znamo, ze Jara v mladi mnoho sexu neuzil. Mene se uz vi,
ze se rozhodl tento nedostatek ve vzdelani napravit. =
Podle zasady "radeji ke kovari, nez ke kovarickovi" zvolil pro sexualni =
=
exkurzi primo slunnou Francii.
Kvuli pomluvam v Liptakove se v hospode zminil, ze jede do Francie na =
vyhlasene lovy zvere, zname jiz od dob Ludviku vsech poradovych cisel. =
Jenom souseda Jakuba Zaru pozadal o vybirani postovni schranky a dalsi =
drobne sluzby.
Tyden po Jarove odjezdu prisel Zarovi telegram:
"Na lovu zvere Stop"
"Cena zvere 10 000 Fr Stop"
Zara sice udelal v Jarove konte notnou diru, ale obratem zaplatil.
Za tyden dostal dalsi telegram:
"Opet na lovu zvere Stop"
"Cena zvere 20 000 Fr Stop"
Zara s hruzou sumu poslal, ale soucasne odpovedel:
"Lov lacinejsi zver Stop"
Za mesic posila Jara posledni telegram:
"Opet na lovu zvere. Cena zvere 3 piva, =
oprava kulovnice 30 000 Fr"
"Stop".
Bohous
(cimrmanolog-plagiator)
Date: Fri, 10 Oct 1997 08:27:51 MET-1EET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: BOHDAN ZELINKA
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Re: Bedrichov
X-To: lenka.drabkova@medicon.cz
Srdecne dekuji Lence Drabkove za informaci. Bude to asi ono, o cem
mluvili v televizi. Pokusim se nekdy to misto najit.
Bohdan Zelinka
Date: Fri, 10 Oct 1997 13:02:01 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Dotaz - Bedrichov
In-Reply-To: <3C359D0E6F@spsselib.hiedu.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Thu, 9 Oct 1997, Tadeas Mengler wrote:
> Ja bydlim v Bedrichove a nic jsem o tom neslysel :-(
> Ale jestli je to pravda tak bych mel vlastne zvlastni postaveni ;-)
> +----------------------------------------------------------+
Jeje, clovece, tak vy bydlite v miste, kde byl Mistr naposledy spatren
a to se vam ani nechveje hlas? (*)
No a doufam, ze toho postaveni nalezite vyuzijete :-)
Rychle pohorky na nohy, baterku do ruky a hybaj do terenu.
A bez sadrovych odlitku Mistrovych stop se nam sem radeji ani nevracejte.
Honza
(*) Pokud vam vrta hlavou, odkud vim, ze se panu Menglerovi nechveje hlas,
tak se musim priznat, ze muj modem je k siti pripojen pres Cimrmanuv
stolni seismograf, ktery presne zaznamenava sebemensi zachveni hlasu
pisatele. A zatimco normalni hodnota je 1.5-2.5 cno/slovo (cimrmanuv
normalizovany otres), prispevek pana Menglera zaregistroval pouze
0.17 cno/sl, coz odpovida pevnemu hlasu, prakticky bez vetsiho
kolisani ci chveni. Oproti tomu posledni prispevek pana Zelinky,
ve kterem dekuje agentce Drabkove za vyzrazeni jakychsi duvernych
informaci, vygeneroval v pristroji az 6.3 cno/sl, coz je letosni
rekord. Neni to vsak rekord absolutni. Ten drzi pan Vitek, jehoz
nekdejsi vykrik "Smejdi!!!" vyhnal rucicku pristroje az na tezko
uveritelnych 12.8 cno/slovo, coz v prepoctu odpovida 2.5 kilum TNT
a nebo skoro 19 tunam polohrube mouky.
Date: Thu, 9 Oct 1997 14:33:31 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To: <3.0.1.32.19971009132402.0069b81c@zlin.axiom.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Thu, 9 Oct 1997, Paja wrote:
>
> Zpravny vyklad je: ASCII - "Adequate Symbols for Cukotka Indians and Inuits
>
> CiDr. Pavel Pavouk Kriz
Tedy, pane kolego, tim ovsem pred obec cimrmanologickou stavite zasadni
metafyzickou otazku - a totiz zda psat ASC^II pomoci ASCII (ASCII) a nebo
diakritikou (ASC^II).
Vzhledem k dulezitosti teto otazky pro dalsi vyvoj amaterske cimrmanologie
bych navrhoval na jeji zodpovezeni vypsat referendum. To je ovsem vec
organizacne znacne narocna a my proto budeme potrebovat jednu obetavou
dusi, ktera si vezme na starosti:
a. registraci volicu podle jejich internetove domeny
b. chozeni pro svacinu
c. stylistickou pripravu otazky pro referendum a jeji preklad do vlamstiny
(hodnoceni vlamskeho volebniho pozorovatele bude mit totiz rozhodujici
vliv na nase prijeti do NATO, PODTO, PREDTO, ZATO, VEDLETOHO a EU.
I kdyz, kdovi, zda se takovy mailing list vubec smi do obrannych
struktur zaclenit. Aby nam pak neprisli do sifonu namontovat atomovy
bombicky...)
d. natisteni hlasovacich listku pomoci detske tiskarnicky Orion
e. vyhaneni much z volebni mistnosti
f. vyhrnovani podkolenek predsedovi ustredni scitaci komise, ktery na to
pri kamuflovani vysledku nebude mit cas
Z vyse uvedeneho je patrne, ze takovyto narocny ukol nemuzeme sverit
jen tak nekomu. Proto bych navrhoval, aby se techto cestnych povinnosti
ujala osoba, jejiz prijmeni se nejvice podoba prijmeni "ZEMAN". Tak
schvalne - kohopak tady mame: Jelinek, Hedvicek, Kriz, Konecny,... hmmmm,
zatim sama voda... Oliva, Zelinka, Mengler, aaaale, ale, ale, ale...
Teda strejdo, ty mas ale kliku.
Interneter
Date: Sat, 11 Oct 1997 21:47:55 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Teret
Organization: Ceske Vysoke Uceni Technicke, Praha
Subject: Jara a jaderna energie.
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Nedavno se mi dostal do rukou tajny material BIS(Bystre Inteligentni
Sluzby) potvrzujici mou myslenku,ze byl Jara jeste mnoho let pred
objevem jaderne energetiky schopen stepit jadro a ziskavat tak energii k
vyrobe elektriny.Pri sve patraci akci agenti BIS narazili v Prazske
kanalizaci na pevne zelezne dvere,notne zrezavele,ktere uz na prvni
pohled skryvaly neco zajimaveho.Po otevreni dveri autogenem se velitel
vydal na pruzkum objevene mistnosti.A zde nasel Cimmrmanuv pracovni
denik,ktery byl bohuzel znacne ohorely.Z torza deniku se podarilo
zjistit velmi malo.Ve zkratce asi tolik:.Cely objev byl zalozen na
jadernem stepeni a pozdejsim spalovani takto ziskaneho materialu.
Nejlepsich vysledku se pry dosahovalo s jadry svestkovymi a
merunkovymi.Vynalez kratce po svem uvedeni do praxe malem urychlili
revoluci v Rusku a to o nekolik let.Nekterych materialu se totiz
zmocnili agenti revolucni skupiny "Krasnaja zvjozda",kteri vsak nasteti
pri svem pokusu o zneuziti jaderne energie nebyli uspesni a cela jejich
akce skoncila fiaskem.V carskem Rusku za tento precin nemohlo
nasledovat nic jineho nez pobyt soudruhu na Sibiri.Po nepodarenem
pokusu ruskych komunistickych aktivistu jiz byl Jara znuden vyzkumy v
teto oblasti ,a take si uvedomil mozne nasledky zverejneni svych
vyzkumu.Proto zapalil sesit kam zapisoval vysledky sveho vyzkumu,a
pohodil ho do rohu,kde bylo nastesti dostatecne vlhko a sesit neshorel
uplne,cehoz si vsak Jara nevsiml,protoze byl zabran do psani dopisu
A.Einsteinovi,ve kteremu mu pise o sve myslence zabyvat se tzv "teorii
vztaznostni",coz bylo pozdeji do anglictiny prelozeno jako "teory of
relativity",autorem zde vsak byl jiz nekdo jiny.
Date: Sun, 12 Oct 1997 00:04:25 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: MRP-Informatics
Subject: Zajimava nabidka - urcite stoji za to se na ni podivat
X-To: Vazeni pratele
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain;
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni obchodni pratele,
dovolte nam, prosim, pri prilezitosti INVEX '97
nabidnout Vam nektere z nasich produktu.
1. Firemni informacni system CR na internetu
- registrace se zakladnim popisem sluzeb zdarma
- www stranky za neuveritelnych 48 Kc za mesic !!!
2. Postovni robot pro internet
- MARKETINGOVA BOMBA na Internetu !!!
- soucasti je i databaze cca 30000 nejznamejsich
ceskych a slovenskych e-mailovych adres
- pomoci tohoto robotu Vam byl zaslan tento dopis !!!
3. Soubor ekonomickych agend
4. MRP Navigator - manazer pro Windows 95/98/NT
5. MRP Video - monitorovaci a strezici system s dalkovym
prenosem obrazu po telefonnich linkach
Blizsi informace naleznete na adrese http://www.mrp.cz
nebo na adrese http://www.mrp.sk
S pozdravem
marketingove oddeleni
firmy MRP-Informatics, s.r.o.
Date: Tue, 14 Oct 1997 05:22:45 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: von Steinberg
Organization: Masaryk University,Brno
Subject: JdC vs RS
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
nejsem si tak zcela jist jestli jsou vsechny ty veci o JdC zabavnejsi
nez Rychly Sipy...
ale mozna ze sem vyjimka...
(nebo taky blbec :-( )
bye
Date: Tue, 14 Oct 1997 00:58:26 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: JdC vs RS
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
von Steinberg wrote:
>
> nejsem si tak zcela jist jestli jsou vsechny ty veci o JdC zabavnejsi
> nez Rychly Sipy...
>
> ale mozna ze sem vyjimka...
>
> (nebo taky blbec :-( )
>
> bye
V teto konferenci se asi najdou i taci kolegove, kteri se budou
priklanet k te druhe alternative. Nelamte si z toho hlavu, i pro Vas se
ve svete najde uplatneni (treba na Katedre :-). Nikdo Vam nic nenuti ani
Vam v nicem nebrani. Zkuste to s temi Sipy, treba i tady. Mozna, ze
proniknete. Kdyby se do Vas dali, tak pamatujte, ze hlavni zbrani zde je
okazala ignorace.
Mnoho stesti
Tonda.
Date: Tue, 14 Oct 1997 11:59:24 GMT+100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Radka Hazuchova
Organization: obchodni akademie svitavy
> Datum odeslani: Tue, 14 Oct 1997 00:58:26 +0100
> Odpoved na: Jara da Cimrman
> Od: Tony
> Vec: Re: JdC vs RS
> Komu: Multiple recipients of list JDC-L
> von Steinberg wrote:
> >
> > nejsem si tak zcela jist jestli jsou vsechny ty veci o JdC zabavnejsi
> > nez Rychly Sipy...
> >
> > ale mozna ze sem vyjimka...
> >
> > (nebo taky blbec :-( )
> >
> > bye
>
> V teto konferenci se asi najdou i taci kolegove, kteri se budou
> priklanet k te druhe alternative. Nelamte si z toho hlavu, i pro Vas se
> ve svete najde uplatneni (treba na Katedre :-). Nikdo Vam nic nenuti ani
> Vam v nicem nebrani. Zkuste to s temi Sipy, treba i tady. Mozna, ze
> proniknete. Kdyby se do Vas dali, tak pamatujte, ze hlavni zbrani zde je
> okazala ignorace.
>
> Mnoho stesti
> Tonda.
>
Ahoj, jmenuji se Radka a jsem z Obchodni akademie ve Svitavach.
Zdravim Vsechny z konference - piste neco zabavnejsiho!!!!
Date: Tue, 14 Oct 1997 20:17:31 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: xvaculny@FI.MUNI.CZ
Organization: Masaryk University,Brno
Subject: Re: JdC vs RS, Re: (none)
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Radka Hazuchova wrote:
>
> > Datum odeslani: Tue, 14 Oct 1997 00:58:26 +0100
> > Odpoved na: Jara da Cimrman
> > Od: Tony
> > Vec: Re: JdC vs RS
> > Komu: Multiple recipients of list JDC-L
>
> > von Steinberg wrote:
> > >
> > > nejsem si tak zcela jist jestli jsou vsechny ty veci o JdC zabavnejsi
> > > nez Rychly Sipy...
> > >
> > > ale mozna ze sem vyjimka...
> > >
> > > (nebo taky blbec :-( )
> > >
> > > bye
> >
> > V teto konferenci se asi najdou i taci kolegove, kteri se budou
> > priklanet k te druhe alternative. Nelamte si z toho hlavu, i pro Vas se
> > ve svete najde uplatneni (treba na Katedre :-). Nikdo Vam nic nenuti ani
> > Vam v nicem nebrani. Zkuste to s temi Sipy, treba i tady. Mozna, ze
> > proniknete. Kdyby se do Vas dali, tak pamatujte, ze hlavni zbrani zde je
> > okazala ignorace.
> >
> > Mnoho stesti
> > Tonda.
> >
> Ahoj, jmenuji se Radka a jsem z Obchodni akademie ve Svitavach.
> Zdravim Vsechny z konference - piste neco zabavnejsiho!!!!
a co to ma spolecnyho s JdC vs RS, Radko?
Date: Tue, 14 Oct 1997 18:25:32 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Zboziznalectvi a antikoncepce
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Radka Hazuchova wrote:
> Ahoj, jmenuji se Radka a jsem z Obchodni akademie ve Svitavach.
> Zdravim Vsechny z konference - piste neco zabavnejsiho!!!!
Tak uz to tu mame. Uz vidim jak se brzy dozvime neco dobreho na zub o
zboziznalstvi. Napriklad to jak se z normalniho cloveka zrodi takovy
zboziznalec? Je to nespravnym umistenim sekce XP328 na levotocive vetvi
XX-genu, z ktereho bude zformovan 38-my zavit mozkove ledvinky, cili tedy
neco jako vrozena vada, nebo se to da chytit i na spatne frekventovanych
zachodkach? Da se na tom uklouznout a zlomit si kycelni bradavici, nebo to
leta vzduchem?
Takze vpodstate jste mel Tichy agente Rehtacku pravdu, kdyz jste me nabadal k
upusteni od prilis sirokeho zaboru. Nekdo tady asi dostane pohlavek (neee do
hlavyy, nee do hlavyyy!!!)...
Takze co s tim udelame? Tohle mi rovnou zacina pripominat ty zlate casy
Minitelu, kdy jsme si hochem jmenem Jak Krasny Den pinkali s pindulakama ve
Foru, co se chteli pobavit.. uplni westernovi pistolnici.. ale tady se neda
pinkat... skoda, zlate casy Minitelu...
Takze zbozi je treba znat, ze ano. Intimne, ba primo - abychom mluvili na
rovinu - biblicky. Takze mila slecno, jetli chcete prospet v te vasi Zvlastni
Skole ze zboziznalstvi, musite si zacit brat s sebou do postele syrecky.
Syrecky se zkladaji, jak vsichni vime z nekolika kolecek, papiru, a silneho
zapachu, ktere se mohou oddelit i na jednotlive kusy. Nekdy ani to ne, hlavne
pokud se jedna o papir, jenz se velice rychle stava nedilnou soucasti zbozi.
Zapach naopak se od zde projednavaneho zbozi oddelit muze docela lehce,
zvlaste kdyz si ho nechate dve, tri noci u sebe v postylce.
V takovem pripade muzeme dokonce hovorit o pridane hodnote, nebot jedno
jedine takove kolecko se lehce muze stat levnym antikoncepcnim prostredkem a
jako takove muze byt podavano na zaklade lekarsekho predpisu. Takze domaci
ukol: jake DPH ma byt aplikovano na olomoucke syrecky: jako potravina, jako
slechteny produkt (tedy DPH vztahujici se na luxusni zbozi, jako parfumerie,
ci kosmetika), anebo ma byt od DPH zcela osvobozeno, jako para-farmaceuticky
prostredek? Odpoved opiste stokrat a pokazde doplnte vetou: nemam skakat do
reci dospelym a odevzdejte vasi tridni ucitelce (usuzuji ze je to ucitelka,
protoze kdyby to byl ucitel, mela byste neco uzitecnejsiho na praci, jako
treba psat mu basnicky, nebo udani ze je byvaly komunisticky agent a
necourala byste v pripitomelych konferecnich na tatinkove pocitaci.
Ale vratme se k nasemu zboziznalectvi.
Syrecky se totiz musi nechat uzrat, coz je stav, kteryzto pozname, kdyz uz
prakticky nelze oddelit obal (neboli taru) od zbozi samotneho (netto). Tento
detail je dulezity, nebot obal nam obycejne doda vyrobce zdarma, zatimco my
jej muzeme prodat v cene zapocitane do zbozi (bhutto). Pokud toto zbozi
budete zuslechtovat osobne ve sve posteli, poznate jeho pravou zralost, kdyz
uz nebudete vedet; kdo je kdo...
Zapach sam o sobe ma taktez nespornou hodnotu, zejmena kdyz ho oddelime od
zbozi, coz oproti obalu jde velmi snadno. Jeho samostatna existence vam
umozni vselijake ulevy, slevy, a volna mista k sezeni, coz je o to
vyhodnejsi, kdyz si schvalne zakoupite mista k stani... napriklad do
Narodniho Divadla. Techto vyhod avsak neni radno zneuzivat, napriklad tim, ze
se posadite do prvni rady, potom byste misto velkoprodukce, obvykle v
pripadech Narodnich divadel (Libuse, Smetana, Horymir a Semik) mohla
shlednout pouze moderni schizofrenickou jednoaktovku od svedskeho autora
Strinberga o odcizeni a prazdnote duse, v teto hre pojate jako cela scena...
Celkovou hodnotu této casti zbozi vsak musite odhadnout az v konkretnim
pripade a na zaklade osobni zkusenosti... ostatne budouci zboziznalkyne jste
vy, tak hybaj do postylky...
Jak poznat pravou hodnotu zbozi, jako syrecky? Jednak musi byt olomoucke,
protoze v tomto meste se naleza jedna z nejvetsich vojenskych posadek v
kraji. Ptate se me kde je souvislost.? A ja odpovim: musi byt vzdycky a mezi
vsim nejaka ta souvislost? 40 let nas ucili souvislostem, tak si to jednou
muzeme odpustit... ne?
V kazdem pripade takova posadka muze ubranit vyrobnu naseho ceskeho (pardon
moravskeho) zlata v pripade hladomoru. Protoze kdyby nam to lidi sezrali, jak
byste se mohla ucit zboziznalstvi? Vidite? Radko z Obchodni akademie ve
Svitavach? Jak jsem rikal na zacatku, uz je to tu...
Nekdo vsetecny by se mohl ptat, jaka je souvislost mezi touto, verim
zajimavou, prednaskou a JD Cimrmanem? A ja odpovim, ze zde souvislost je a
velika. Jednak byl Cimrman v jistem slyslu antimilitaristou (to k te
olomoucke posadce), ba dalo by se rict, pokud jsem si dobre prostudoval
prispevky nasich badatologu v Cimrmanovstine, ze mu primo smrdela, dale
vynalezl skleneny poklop, taktez zvany Zvon, ktery brani oddelovani nekterych
zakladnich hodnot zde probiraneho zbozi.
Takze Radko z Obchodni akademie ve Svitavach!!! Nespete a rozjimejte nad
touto filozofickou uvahou o relativnich a absolutnich hodnotach zbozi...
Tak, pane Hlavni Agente lezici a pisici, prisla mi povolavaci poukazka.. tak
se tak nejak rozmatozim a podivam se pozdeji zblizka na Vas vedecky
material... vidim, ze se k tomu nikdo kloudne nema... A misto aby libali
ruce, tak remcaji..:
PoloAgent
Lezici a spici
alias
Polomertwy Hadem
(tentokrat mi kodovaci maslostroj utrel pseudo jakehosi polsko-maurskeho
pristehovalce: zbytek ale vystacil i na dva krajice s uherskym salamem).
pour se désinscrire de la ML clicquez ici:
mailto:cubase.fr.use-off@ximili.com
Date: Tue, 14 Oct 1997 12:57:34 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Zboziznalectvi a antikoncepce
In-Reply-To: <3443B914.CCB86F00@terminal.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:25 PM 10/14/97 +0000, Miroslav HERMAN wrote
>Jak poznat pravou hodnotu zbozi, jako syrecky? Jednak musi byt olomoucke,
>protoze v tomto meste se naleza jedna z nejvetsich vojenskych posadek v
>kraji. Ptate se me kde je souvislost.? A ja odpovim: musi byt vzdycky a mezi
>vsim nejaka ta souvislost? 40 let nas ucili souvislostem, tak si to jednou
>muzeme odpustit... ne?
Souvislost tam neni! Syrecky totiz nejsou olomoucke, ale losticke a jsou z
Lostic proto, protoze se v Losticich nachazi nejvetsi syreckarna v kraji,
kdezto v Olomouci je hovno, a to je uplne jiny smrad!
Dale neni znama zadna souvislost mezi smradem udajne olomouckych syrecku
(my vime ze jsou to ve skutecnosti losticke syrecky) a smradem vojenskych
ponozek z one olomoucke vojenske posadky - i kdyz oba dva smrady jsou
nepochybne bakterialniho a plisnoveho puvodu.
Rosta (Hanak jako poleno z Floridy)
Date: Tue, 14 Oct 1997 22:48:35 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: Zboziznalectvi a antikoncepce
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Miroslav HERMAN wrote:
>
> Radka Hazuchova wrote:
>
> > Ahoj, jmenuji se Radka a jsem z Obchodni akademie ve Svitavach.
> > Zdravim Vsechny z konference - piste neco zabavnejsiho!!!!
>
> Tak uz to tu mame. Uz vidim jak se brzy dozvime neco dobreho na zub o
> zboziznalstvi. Napriklad to jak se z normalniho cloveka zrodi takovy
> zboziznalec? Je to nespravnym umistenim sekce XP328 na levotocive vetvi
> ........... atd .........
Pane HERMAN.
Podle Vasich drivejsich projevu usuzuji, ze jste tentokrat pil a ne
malo.
Neni mi do toho mnoho, ale Radka v podstate odpovedela me a tak si tak
trochu delam pravo na to, ji zde privitat. Nemontujte se mi do toho. A
uz vubec ne tim zpusobem, jaky jste tady predvedl. Jeden by si myslel,
ze jste taky z nejaky ty Obchodni akademie ve Svitavach :-), kdyz mate
takovy trauma ze zboziznalectvi. Kazdej mame nejakej ten kr^i'z^. Ale
proc to hazet na nevinnou Radku. Je fakt, ze si o to tim svym vlastnim
predstavenim tak trochu rekla, ale Vy, jakozto velkej mistr slova...
Nenapadlo Vas treba, ze za autorkou s tim ponekud exotickym popisem
sveho mista vzniku se skryva nekdo? Nekdo... NEKDO... A ze by to nebylo
poprve, kdy se za opacne pohlavi skryva prave ten, jehoz stopu tak
naruzive hledame. Jara Da, JARADA, JARADKA, JA RADKA.
Tak tedy Radko. Vitej mezi nami pr^itroublymi posluchaci/ctenari. Jak Ti
jiste nemohlo ujit, tato konference je jakousi samoobsluznou vyrobnou te
zabavy, o kterou la'ter^is^. Takze pokud mas nejaky naroky, naloz je na
sebe. Zacala jsi docela pekne. Slusnost mi kaze, abych se ti take
predstavil. Jmenuji se Tonda a jsem z vejce. Mas-li nejake jine kvality,
na zaklade kterych se samozrejmosti sobe vlastni pozadujes, aby zabava,
kterou Ti druzi jsou povini poskytovat mela uroven, tak sem s nimi.
Myslim, ze jsem to vskutku delikatne navlekl, takze Radka nemuze odolat
a ted se ukaze, kdo z te sukne vyskoci... A kdovi, co se vsechno jeste
ukaze... Ne, to snad radej ne.
Takze zdravim pozdravem "piste neco zabavnejsiho"
Tonda.
Date: Wed, 15 Oct 1997 10:08:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Syrecky
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
Radko z Obchodni akademie ve Svitavach
prihlasila jsi se velmi dobre, velmi dobre jsi se uvedla,
ale rekla jsi ucastnikum primo, co by vlastne ta konference potre-
bovala. To byla ale troufalost !!
A hned se Ti nekdo ozval. Potrefena husa. Z kejhani je zrejme, ze =
nevi, co je obchodni akademie, domniva se, ze jde taky o zvlastni =
skolu, protoze jinou nezna. Z veci kolem zna jenom smrad a mysli
si, ze bez tatinkova pocitace bys asi neprezila. Na uvitanou te
hned pro jistotu pouci o syreckach a olomoucke posadce a doporuci
necourat se po pripitomelych konferencich, po kterych se coura sam. =
To aby ti bylo hned zpocatku jasno. =
Radko, vetsina cinnosti se podoba ryzovani zlata. I v nasi konferenci
se mezi blatem a kamenim objevi sem tam cenny prispevek. Patri to
k sobe. Hlavne kdyz tam to blato (nebo syrecky?) nekdo nekyda schvalne.
Nenech se odradit, zkus neco napsat. Jiste si to nekdo rad precte.
Nejak se zacit musi a ne vsecko se pokazde podari. Nakonec snad jedno
Arabske prislovi:
"Psi stekaji, ale karavana jde dal"
Ahoj Bohous
PS. .. a ted cekej, co se strhne na moji hlavu. To bude maso !
Date: Wed, 15 Oct 1997 14:32:05 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: Zboziznalectvi a antikoncepce
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Ross Hedvicek wrote:
> Souvislost tam neni! Syrecky totiz nejsou olomoucke, ale losticke a jsou z
> Lostic proto, protoze se v Losticich nachazi nejvetsi syreckarna v kraji,
> kdezto v Olomouci je hovno, a to je uplne jiny smrad!
Vazeny pane,
z pohledu vysokeho nadhledu, ktery si my vedci samouci musime ponechat, se
nejake Lostice a nejaky Olomouc rovnaji bodu, jez v dalce se protina v bode,
kterym se za ruce vedou zamilovane rovnobezky. To same se da rici o pohledu z
Floridy. Jsem si jisty, ze pokud byste vylezl na nejakou palmu o vysi primerené
k nutnosti shlednout kus rodneho kraje, zjistil byste, ze Olomouc a Lostice jsou
zcela k nerozeznani od pomyslneho bodu v modrem oparu. Taktez jem si jisty, ze
musulmane, modlici se kazde rano a vecer k Mecce se obraceji k bodu spise
symbolickem a ze o nejaky ten stupen nesejde. Ba co vice, da se realne
prepokladat, ze arab, umisteny v jistem bodu na zemekouli, se modli prave k
vyrobne Olomouckych syrecku, a panecku ze to nevadi ani musulmanovi, ani
syreckum a ani Mahometovi..
Takze o takovych detailech bychom se ani nemuseli prit. Jinak nesouhlasim s
vami, ani s nekterymi nezralymi cleny konference (je hrozne jak se nam ta mladez
kazi, uz ani zakladni formu ucty a odstupu si nezachovavaji), kdyz tvrdite, ze
syrecky smrdi. Stejne jako mnozi znalci zveriny vi, ze spravny kousek se usi
nechat ulezet tak dlouho, jak jen to lze a ze dobre srnci je treba pripravit az
kdyz ho odtrhneme od ust armade besnicich a dorazejicihc cervu. A jsme u tech
souvislocti: dobry syrecek je treba nechat ulezet, stejne tak jako dobrou
armadu. Kdo poznal vojenskou sluzbu vi, ze se nikde tak nelezi, jako na vojne. A
ze se odnikud tak rado nejde do boje, jako z velmi, rikam velmi ulezele vojenske
svetnice (se slovy na rtech: "radeji umrit, nez tu stravit jeste minutu!! Kurva
vy ste se snad kluci posrali!!!" se jde mnohem lepe na smrt, nez s vedomim, ze
proviant, ktery uz 14 dni nedostavate, smeli velici personal pro lepsi povalecne
casy).
> Dale neni znama zadna souvislost mezi smradem udajne olomouckych syrecku
> (my vime ze jsou to ve skutecnosti losticke syrecky) a smradem vojenskych
> ponozek z one olomoucke vojenske posadky - i kdyz oba dva smrady jsou
> nepochybne bakterialniho a plisnoveho puvodu.
>
> Rosta (Hanak jako poleno z Floridy)
Lituji, ze vam neni znama jina dalsi souvislost mezi timto hanackym zlatem a
vojenskou olomouckou tradici. Nejsem bohuzel specialistou na mlecne vyrobky,
takze nemohu posoudit zda se oba zapachy misi, slucuji, ci vzajemne anuluji.
Pouzil jsem ten priklad ciste nahodou, jen jako ilustraci pro nejakou ucitelku z
obchodni galerie, pardon akademie. Usuzuji, ze to bude nejaka ucitelka, nebot
mlada, slusna divka by se sem zaboha bez gardedamy neodvazila. A protoze vim, ze
pro samouky z obchodnich skol je zabavne zase jen neco, co znaji, nechtel jsem
brat priklad napriklad z jaderne fyziky, nebo z matematicke teorie chaosu
(otevri skleneny poklop nad dobre ulezelym syreckem a do tydne zemre na otravu
kyslicnikem uhlicitum 1500 obyvatel hlavniho mesta Mexika). A hlavne, co me
nejvice zaujalo na - jak jsem rekl - zcela nahodne zvolenem prikladu je ta
metafora obalu, ktery se premeni v slechtene zbozi.Jenze jste si tohoto prinosu
prave nikdo nevsiml, a zajima vas jen otazka smradu... A to ma clovek za to, ze
se snazi vypravet nejakou poucnou prihodu.... Vzdyt penicilin je taky
"nepochybne bakterialniho a plisnoveho puvodu"!! A jak si na nem pochutnavaji
deti napadene tyfoidni malarii v Africe! A jsem si jisty, ze v nekterych
pripadech by si i pochutnaly na ponozkach, vybranych pri dobrocinne akci v
olomouckych kasarnach! A ty rikas, ze nejsou souvislosti....
Dalsi aspekt, ktery jste nechali ve vasich (ani bych nerekl kritickych)
prispevcich, je ten, ktery se tyka paramedikalnich ucinku. Dejme priklad: mate
dceru. Zacina kolem ni krouzit jisty pocet mladych a nadrzenych mladiku, kteri
dychtive sleduji, kdy uz se jeji formy vejdou do jejich rukou a naopak. Jste
tolerantni otec, a dobre vite, ze je jste jen o 16 let starsi sve dcery,
vyznavate tedy filozofii: At se mladi vydovadi. Jako moderni rodic ji vsak
chcete uchranit neprijemnostem, jeste musi dochodit skolku a vy doplatit uver na
auto. Premyslite o nejakem ucinnem ochrannem prostredku? Syrecek!!! Mezi kolena
a stisknout!!!
Tak toho jsem se dockal...
Doufam jen, ze tentokrat budete cist pozorneji, a ze se budete vice venovat
pozitivnim aspektum mych prispevku a jejich prinosu pro coucasnost i minulost.
Johanka z Arcu
Date: Thu, 16 Oct 1997 16:15:01 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin
Organization: Technical University of Ostrava, Czech Republic
Subject: Re: Syrecky
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
zas to neni tak strasne jako obcas na soc.culture.czecho-slovak....tam jsou
opravdovi ******* {censored} :-))))
Bohuslav Konecny wrote:
> Radko z Obchodni akademie ve Svitavach
>
> prihlasila jsi se velmi dobre, velmi dobre jsi se uvedla,
> ale rekla jsi ucastnikum primo, co by vlastne ta konference potre-
> bovala. To byla ale troufalost !!
>
> A hned se Ti nekdo ozval. Potrefena husa. Z kejhani je zrejme, ze
> nevi, co je obchodni akademie, domniva se, ze jde taky o zvlastni
> skolu, protoze jinou nezna. Z veci kolem zna jenom smrad a mysli
> si, ze bez tatinkova pocitace bys asi neprezila. Na uvitanou te
> hned pro jistotu pouci o syreckach a olomoucke posadce a doporuci
> necourat se po pripitomelych konferencich, po kterych se coura sam.
> To aby ti bylo hned zpocatku jasno.
>
> Radko, vetsina cinnosti se podoba ryzovani zlata. I v nasi konferenci
> se mezi blatem a kamenim objevi sem tam cenny prispevek. Patri to
> k sobe. Hlavne kdyz tam to blato (nebo syrecky?) nekdo nekyda schvalne.
> Nenech se odradit, zkus neco napsat. Jiste si to nekdo rad precte.
> Nejak se zacit musi a ne vsecko se pokazde podari. Nakonec snad jedno
> Arabske prislovi:
> "Psi stekaji, ale karavana jde dal"
> Ahoj Bohous
>
> PS. .. a ted cekej, co se strhne na moji hlavu. To bude maso !
Date: Thu, 16 Oct 1997 16:18:47 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin
Organization: Technical University of Ostrava, Czech Republic
Subject: Re: Zboziznalectvi a antikoncepce
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Miroslav HERMAN wrote:
> Radka Hazuchova wrote:
>
> > Ahoj, jmenuji se Radka a jsem z Obchodni akademie ve Svitavach.
> > Zdravim Vsechny z konference - piste neco zabavnejsiho!!!!
>
> Tak uz to tu mame. Uz vidim jak se brzy dozvime neco dobreho na zub o
> zboziznalstvi. Napriklad to jak se z normalniho cloveka zrodi takovy
> zboziznalec? Je to nespravnym umistenim sekce XP328 na levotocive vetvi
> XX-genu, z ktereho bude zformovan 38-my zavit mozkove ledvinky, cili tedy
> neco jako vrozena vada, nebo se to da chytit i na spatne frekventovanych
> zachodkach? Da se na tom uklouznout a zlomit si kycelni bradavici, nebo to
> leta vzduchem?
>
......
> use, v teto hre pojate jako cela scena...
> Celkovou hodnotu této casti zbozi vsak musite odhadnout az v konkretnim
> pripade a na zaklade osobni zkusenosti... ostatne budouci zboziznalkyne jste
> vy, tak hybaj do postylky...
> Jak poznat pravou hodnotu zbozi, jako syrecky? Jednak musi byt olomoucke,
> protoze v tomto meste se naleza jedna z nejvetsich vojenskych posadek v
> kraji. Ptate se me kde je souvislost.? A ja odpovim: musi byt vzdycky a mezi
> vsim nejaka ta souvislost? 40 let nas ucili souvislostem, tak si to jednou
> muzeme odpustit... ne?
> V kazdem pripade takova posadka muze ubranit vyrobnu naseho ceskeho (pardon
> moravskeho) zlata v pripade hladomoru. Protoze kdyby nam to lidi sezrali, jak
> byste se mohla ucit zboziznalstvi? Vidite? Radko z Obchodni akademie ve
> Svitavach? Jak jsem rikal na zacatku, uz je to tu...
>
> Nekdo vsetecny by se mohl ptat, jaka je souvislost mezi touto, verim
> zajimavou, prednaskou a JD Cimrmanem? A ja odpovim, ze zde souvislost je a
> velika. Jednak byl Cimrman v jistem slyslu antimilitaristou (to k te
> olomoucke posadce), ba dalo by se rict, pokud jsem si dobre prostudoval
> prispevky nasich badatologu v Cimrmanovstine, ze mu primo smrdela, dale
> vynalezl skleneny poklop, taktez zvany Zvon, ktery brani oddelovani nekterych
> zakladnich hodnot zde probiraneho zbozi.
>
> Takze Radko z Obchodni akademie ve Svitavach!!! Nespete a rozjimejte nad
> touto filozofickou uvahou o relativnich a absolutnich hodnotach zbozi...
>
> Tak, pane Hlavni Agente lezici a pisici, prisla mi povolavaci poukazka.. tak
> se tak nejak rozmatozim a podivam se pozdeji zblizka na Vas vedecky
> material... vidim, ze se k tomu nikdo kloudne nema... A misto aby libali
> ruce, tak remcaji..:
>
> PoloAgent
> Lezici a spici
> alias
>
> Polomertwy Hadem
> (tentokrat mi kodovaci maslostroj utrel pseudo jakehosi polsko-maurskeho
> pristehovalce: zbytek ale vystacil i na dva krajice s uherskym salamem).
>
> pour se désinscrire de la ML clicquez ici:
> mailto:cubase.fr.use-off@ximili.com
smarja, jak nekdo muze takhle plytvat casem a psat takove koniny
Date: Thu, 16 Oct 1997 16:50:26 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Antonin veze kmin
Organization: Hospoda "U parohu"
Subject: zamysleni
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
tak jak koukam na nektere ty vylevy lidi, tak tim vice si vazim krasneho
a inteligentniho humoru panu Divadla Jary Cimrmana
btw, cesky mmch, kdo to zas vymyslel to "da" uprostred jmena
cimrmana????
Date: Thu, 16 Oct 1997 16:53:36 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Antonin veze kmin
Organization: Hospoda "U parohu"
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
bo¾ínku:))))ascii
Antonin veze kmin wrote:
> bo¾e, to jsou kraviny
>
> Jan Rehacek wrote:
>
> > > From: Karel Oliva
> > > Subject: Spiritisticky' maria's^ pa'ne^ obrlajtnantkuv
> > >
> > > ... a take pripravovany prispevek o U'JC^ C^SAV - U'stavu Ja'ry
> > > da C^imrmana C^eske' akademie ved (zatim v rukopise, predbezne by mel byt
> > > publikovan v rijnu)
> >
> > Tak rijen by tu byl, pane kolego. A kde je rukopis? :-)
> >
> > Starsi prispevek Karla Olivy nas opet nuti k zamysleni nad stezejnim
> > dilematem ceskeho Internetu - a totiz zda pouzivat diakritiku nebo ASCII.
> > Abychom vsak plne ocenili siri celeho problemu, musime se vratit na pocatek
> > tohoto stoleti, kdy se Jara Cimrman, po neuspesnem pokusu naucit eskymaky
> > telefonovat, rozhodl vynalezt Internet, aby neztratil spojeni se svou
> > polarni stanici, zabyvajici se brousenim rampouchu a otuzovanim ozime
> > psenice. Jara si totiz na svych castych cestach po ceskem venkove povsiml, ze
> > ze v zime jsou urodna pole pod snehem zcela nevyuzita a pokousel se vyslechtit
> > odrudu, ktera by se v rijnu zasela, v listopadu by vyklicila, pres zimu by
> > rostla, s prvnim dubnovym slunickem by uzrala a na prvniho maje by se mohla
> > sklidit a pole znovu osit.
> >
> > Vzhledem k prirozene nechuti eskymaku vyslovovat hlasku "r^" Cimrman vyviji
> > soustavu znaku, zpusobilou pro elektronickou konversaci a pojmenovava ji
> > ASCII - "Adequate Symbols for Computers, Internet and Internet" (opet ta
> > jeho roztrzitost!). S vysledkem byl skutecne spokojen: komunikace byla bez
> > problemu, vdecni eskymaci mu z vlastni iniciativy poslali obrovskou krychli
> > ledu, ze ktere mel akademicky sochar Vojtech Krondl vytesat umely ledovec pro
> > Machovo jezero a prenos znaku ASCII spotreboval o 17% mene elektricke energie
> > nez puvodne zamysleny prenos pismen s Husovymi nabodenicky. Jeste tehoz roku
> > proto Cimrman prodluzuje Internetove spojeni do Doksu a Ceske Lipy, a pozdeji
> > do Presova, Olomouce, Styrskeho Hradce a Nymburka. Timto se ovsem cestina
> > stala na Internetu dominantnim jazykem a brzy zacaly vznikat zname hacko-
> > carkove potize.
> >
> > Jak vyplyva z vyse citovaneho uryvku, "C" je v ASCII k nerozeznani od "C^"
> > a prave tato dvojsmyslnost zpusobila prvni vazne virtualni nedorozumeni.
> > Pri jedne ze svych cest do Svycarska se Cimrman, v jidelnim voze treti tridy,
> > setkal s Leninem a, pozoruje jeho zapoleni s tuhym rizkem, okamzite rozpoznal
> > Leninovu chorobnou touhu po vladnuti. V te dobe uz ale take zavadeli Internet
> > do Petrohradu a tak Cimrman neprodlene zaslal svemu technickemu dozorci Jakubu
> > Zarovi (to se nam kluk ale vypracoval, co :-) e-mail nasledujiciho zneni:
> > "NEPOUSTET LENINA K MOCI". Zara pochopitelne nelenil, o varovnem e-mailu
> > ihned informoval velitele petrohradske policie a za nekolik dni byl vydan
> > rozkaz, na zaklade ktereho byl Leninovi zakazan vstup na urologicke oddeleni
> > petrohradske nemocnice. Zarova interpretace e-mailu byla pochopitelne chybna
> > a to melo pro historii nedozirne nasledky. Zaverem tohoto odstavce jeste
> > poznamenejme, ze Leninuv zdanlive genialni postreh - a totiz, ze "veskera
> > moc sovetu pochazi z lidu" se ve svetle Zarova omylu jevi jako vcelku
> > trivialni tvrzeni z elementarni anatomie.
> >
> > O neco mirnejsi nasledky mel Mistruv dalsi omyl, tentokrat vpodstate opacneho
> > charakteru. Jednim z prvnich ucastniku Internetu byl Cimrmanuv vrstevnik a
> > vynalezce sklapeciho dmychadla pro jeho modem Frantisek Krizik. Ten s Mistrem
> > casto diskutoval na tema elektricke vodivosti a pri teto prilezitosti mu
> > jednoho dne napsal: "Jaro, zapomen na aluminium. Nejlepsim vodicem je med."
> > Cimrman ovsem oba implicitni hacky v poslednim slove prehledl a jakozto
> > zaniceny experimentator odejel ihned nocnim vlakem do Trebone, kde mel svuj
> > vlastni tripatrovy vcelin domaci konstrukce s trubkovym vytapenim, aby nebylo
> > v zime vcelickam zima. Zavedeni elektrickeho proudu do ulu se sice Cimrmanovi
> > hezky prodrazilo, nebot aby dostal do zahrady dostatecne vykonny alternator,
> > musel vybourat cast tyckoveho plotu; prvni vysledky ovsem staly za to a
> > do sveho deniku si Jara nadsene zaznamenava: "Vynalezl jsem svatojanske
> > vcely!! A jak krasne svetelkuji!!". Dalsi opakovane pokusy ovsem jeho
> > pocatecni optimismus trochu pribrzdily. Ukazalo se, ze po zavedeni
> > elektrickeho proudu vcely svetelkuji jen asi 0.3 vteriny a pak nahle a
> > natrvalo zcernaji. Nemuzeme se tedy divit, ze po dvou dnech testovani
> > medove vodivosti nezbyla v ulu jedina ziva noha. Jedinou Mistrovou utechou
> > po tomto masakru byla skutecnost, ze zesnule vcely nebylo nutno zpopelnovat,
> > coz by jeste vice prohloubilo uz tak dost znacny financni schodek vcelinu.
> >
> > Po tomto informacnim fiasku Cimrman dospel k jednoznacnemu zaveru, ze
> > Internet musi prejit na bazi hacku a carek. Prebudoval veskere technicke
> > zarizeni tak, aby se dalo z puvodni dvojkove soustavy prejit na trojkovou
> > a aby o nutnosti zmeny presvedcil c&k komisi pro patenty a vynalezy, sepsal
> > kratky pamflet "Poc^estny' pocestny' vola' vola", ktery byl bez diakritiky
> > prakticky nec^itelny. Prestavba site z dvojkove na trojkovou, ktera byla pro
> > prenos hacku a carek vhodnejsi, vsak nebyla jednoducha a o Mistrove upornem
> > zapoleni s informacnimi bity svedci i dnes jiz notoricky znama sentence
> > "Bit ci nebit" z jeho pochmurne tragedie "Hamlett-Packard". Tato hra byla
> > pro svou vychovnou hodnotu pozdeji uvadena i na ceskem venkove pod nazvem
> > "Hamlet - to danske pako" a to s nekolika zjednodusujicimi skrty v textu:
> > Horacia nahradil bodry Smidra, hrobnika Kasparek a s rozvaznym, i kdyz
> > trochu radioaktivnim Poloniem se Cimrman rozzehnal uplne. Vpravde klasicke
> > rozmery teto tragedie pak ilustruje zaver hry, kde v okamziku, kdy Hamlett,
> > kral, kralovna, Horatius, Polonius a Ofelie lezi v tratolisti vlastni krve
> > a Marcellus se sviji v koutku s akutnim zanetem slepeho streva, pribiha
> > na jeviste kuchar a zplna hrdla krici: "Tak uz mu trochu te vystydle polevky
> > nemejte za zle, princi Hamlette!!".
> >
> > Na tomto miste musime zduraznit, ze dvojkova, trojkova a desitkova soustava
> > ani zdaleka nevycerpavaly Cimrmanuv vypocetni akcni radius. Napriklad pri
> > sve kratkodobe zubarske praxi v Liberci pouzival s uspechem soustavu dva-
> > atricitkovou, s jejiz pomoci se mu podarilo navrhnout ozubena kolecka jeho
> > zubni vrtacky Kindl tak dokonale, ze tato se se svymi 87 decibely stala
> > nejtissi zubni vrtackou sve doby. Po Cimrmanove zmizeni v roce 1914 byl
> > Kindl kratkou dobu pouzivan v ostravsko-karvinskem reviru jako dulni vrtna
> > souprava a jeho stopa mizi v roce 1928 v zatopenem dole Matylda. Na svych
> > cestach do Ciny zase Cimrman rad pouzival soustavu ctyri tisice petset dvacet
> > osmickovou, ktera ho natolik nadchla, ze po navratu zalozil v Praze U'JC^,
> > tedy Ustav pro jazyk cinsky, aby mohl s cinskymi znaky seznamit ceskou
> > verejnost. Krome jazykove osvety se zde nekolik specialistu venovalo tez
> > vrtani pingpongovych micku Cimrmanovou zubni vrtackou za ucelem vylehceni.
> > V Cine totiz Jara zjistil, ze tyto micky jsou plne a ihned ho napadlo, ze s
> > dutymi by se hralo daleko snadneji. Krome toho Cimrman pro vyrobu navrhl
> > pouziti umelych hmot namisto tradicniho olova, cimz se hra jednak zrychlila
> > a jednak pri ni ubylo tezkych zraneni.
> >
> > Ani obri cinske soustavy, ve kterych bylo prvnich nekolik tisic cisel
> > reprezentovano samostatnymi znaky, vsak neukojily Cimrmanovu touhu po
> > dokonalosti. Jedinou skutecne universalni ciselnou soustavou mohla byt jen
> > soustava, ve ktere by kazde prirozene cislo bylo reprezentovano samostatnym
> > znakem. A za timto ucelem najal Cimrman v roce 1912 akademickeho malire
> > Rudolfa Cespivu, ktery se zabyval designem cislovek az do roku 1914, kdy
> > dostal povolavaci rozkaz na frontu prave v okamziku, kdy dokoncoval navrh na
> > cislovku 3790361, jejimz symbolem mel byl stylizovany pokaceny buk. Po valce
> > se Cespivovy navrhy dostaly na nejakou doby do Narodni galerie, odkud byly
> > v roce 1940 prevezeny do Nemecka a pouzity pro kodovani receptu na zapekane
> > testoviny v prvni fazi operace Barbarossa.
> >
> > Pouzivani ciselnych soustav s vysokym zakladem kladlo pochopitelne vysoke
> > naroky na hardware pocitace a Cimrman brzy zjistil, ze jeho jednoduche
> > resistorove obvody nestaci prival bitu usmernovat. Po kratsim koketovani
> > s mikrocipy, ktere zahy zavrhl pro jejich nedostacujici kapacitu, prisel
> > Mistr konecne na adekvatni reseni. Makrocipy. Tito vypocetni giganti
> > hrave zvladali jakekoliv ciselne soustavy a navic se na nich na pude dalo
> > dosusovat seno, nebot pri provadeni aritmetickych operaci generovali teplo.
> > Bohuzel, diky spiknuti nekolika koncernu ze Silicon Valley, byly Cimrmanovy
> > makrocipy zavezeny do nevadske pouste a tam vsechny zlikvidovany. Jedinou
> > sanci na preziti by makrocipy mohly mit na nejake zastrcene pude v Jizni
> > Americe (Halo, Marketo da C., jste na prijmu?). Pri jedne ze svych cest
> > do Argentiny a okoli se Cimrmanovi zzelelo tezce pracujicich jihoamerickych
> > pradlen a v improvizovanych podminkach uruguayskeho pohranici zkonstruoval
> > vysokofrekvencni automatickou valchu, jejiz programove schopnosti, prave
> > diky primemu napojeni na makrocip lezici na pude, dosahovaly az kvalit
> > sovetske automaticke pracky Avtamatik 2. Princip valchy je jiste kazdemu
> > dobre znam - valcha stoji oprena o necky a pradlem se pres ni prejizdi.
> > Cimrman ovsem vedel od jednoho sveho dobreho pritele (ktereho z duvodu
> > utajeni nebudu jmenovat), ze pohyb je relativni a tak ho prirozene napadlo,
> > ze prani by bylo daleko jednodussi, kdyby se pradlo pouze drzelo a pohyboval
> > by se vlnity plech valchy - asi tak jako se pohybuji zuby motorove pily.
> > Pradleny by tak misto unavneho drhnuti pradlo pouze pridrzovaly a otaciva
> > cast valchy by za ne udelala zbytek. Jak jiz vyplyva z nazvu nastroje, valcha
> > byla schopna velmi vysokych otacek a presne nastaveni frekvence v zavislosti
> > na druhu praneho pradla provadel prave Cimrmanuv makrocip. My se vsak touto
> > problematikou dale zabyvat nebudeme a ctenare, zajimajiciho se o podrobnejsi
> > detaily konstrukce vysokofrekvencni automaticke valchy odkazujeme na Mistruv
> > jihoamericky cestopis "Peru c^ile", kde nalezne vsechna potrebna data.
> > Apropos, mluvice o datech: zde je domaci ukol pro brnenskou sekci. V
> > katalogu Mezinarodni vystavy masa a uzenin v Brne roku 1907 je v oddile
> > technicke novinky uveden take "Cimrmanuv databurt". Nevite nahodou co to je?
> >
> > I pres zjevny uspech valchy se makrocip, pracujici v ciselnych soustavach
> > radove nekolika desitek tisicu, neujal a Cimrman se po case zacal zajimat
> > o soustavy s nizsim zakladem. Jeho prace na poli soustavy dvojkove jsou
> > dostatecne znamy. Napriklad "umazavani nepotrebnych nul" se stalo vseobecne
> > uznavanou normou. Pred Cimrmanovou reformou se cislo "3" v binarni soustave
> > zapisovalo takto: "00000000000000000000000000000000000000000000000000011".
> > Po reforme stacily dva znaky "11". Mene znamy je ovsem Mistruv vynalez
> > soustavy jednickove. Zatimco trojkova soustava pouziva cislovky "0,1,2",
> > dvojkova uz jen "0,1", soustava jednickova si vystaci s "0". Pochopitelne
> > nas ted napadne otazka - k jakemu ucelu mohl Cimrman jednickovou soustavu
> > potrebovat? Odpoved je vcelku jednoducha a dotyka se obdobi, kdy Cimrman
> > prodluzoval Internetove spojeni z Petrohradu do Moskvy. Technicky orientovany
> > ctenar samozrejme vi, ze v binarni soustave odpovida "1" stavu 'proud tece' a
> > "0" stavu 'proud netece'. V elektricke siti carskeho Ruska ovsem existoval
> > pouze stav "0" a tak se pouziti jednickove soustavy stalo vlastne nutnosti.
> >
> > Abychom ovsem Rusko jen nepomlouvali, musime si priznat, ze prave tam stvoril
> > Cimrman programovatelneho medveda, coz mel byt jakysi meziclanek na dlouhe
> > ceste k umele inteligenci. Prvni prototyp nazvany "Misha_01" se vcelku
> > povedl a umel chodit, utikat po rovne ceste, opirat se o strom a sundavat si
> > trenyrky, kdyz se potreboval vycurat. Kdyz ovsem doslo k nacviku obtiznejsich
> > cinnosti, jako je napr. ukladani se k spanku, kulhani, funeni ci vybirani
> > plastvi s medem, "Misha_01" zcela selhaval. Ani po prevezeni do Trebone,
> > kde mel Cimrman pokusny vcelin (jak si ctenari jejichz pametovy rozsah je
> > alespon 8 odstavcu jiste pamatuji), a po preprogramovani vsech zasadnich
> > obvodu vsak nedoslo ke zlepseni a jednoho dne si Misha pri pokusu najist se
> > zapatlal medem obe vizualni cidla a pri nasledne ztrate orientace spadl do
> > odkryte zumpy a utopil se (pro techniky: doslo ke kratkemu spojeni v
> > centralnich nervovych obvodech).
> >
> > Tato nehoda ponekud nahlodala Mistruv optimismus ohledne teto cesty k umele
> > inteligenci. Ostatne i maticce prirode trvalo hezkych par tisicu let, nez se
> > dostala od medveda k cloveku. Cimrman se proto postupne priklonil k myslence,
> > ze bude jednodussi udelat z lidi roboty nez naopak. Mimochodem, priznivcum
> > Karla Capka urcite nejednou vrtalo hlavou, proc jsou pri predstaveni hry RUR,
> > ktera pojednava vylucne o robotech, na jevisti lide. Podle naseho sekcniho
> > robotika, ing. Ynzenyra, se prave zde projevuje vliv Cimrmanovy filosofie
> > o poroboteni lidi. Jara dokonce v nekterych svych technokratickych visich
> > predpovida, ze "jednou budou vsechnu tezkou praci delat za roboty lide".
> >
> > Co se tyce technicke realisace "poroboteni lidi", to jak se zda skoncilo
> > neuspechem. Cimrman sice po znovuoploceni trebonske zahrady prebudoval areal
> > na minisanatorium, kde se snazil skupinku asi 20 dobrovolniku odnaucit
> > citit, vnimat, uvazovat, smat se, milovat, tusit, bat se, snit a podobne,
> > po trech mesicich vycviku mu ovsem vsichni chovanci utekli a byli spatreni
> > az v Cierne nad Tisou jak s usty dosiroka otevrenymi a s vycenenymi zuby
> > mavaji prihlizejicim z vlaku miriciho na Sibir. Podle zapisku ruske policie
> > zde pak utonuli v jednom mocale a ve stavu castecne hibernace prezili az do
> > roku 1928, kdy byli vykutani, rozmrazeni a prevezeni do Moskvy. Marsal Stalin
> > pak jimi nahrazoval ty soudruhy z ustredniho vyboru VKS(b), kteri byli za
> > obetavou sluzbu strane a vlade zastreleni.
> >
> > No, to jsme ovsem trochu odbehli od tematu. Takze abych to shrnul:
> > Cimrman po vyse uvedenych nedorozumenich prosazoval Internet s diakritikou.
> > Hacky a carky se ovsem s nejvetsi pravdepodobnosti staly pricinou jeho temer
> > nuloveho rozsireni a pozdeji v podstate vymizeni. Proto myslim, ze bychom se
> > meli z Mistrova omylu poucit a dusledne pouzivat kod ASCII. Hacky a carky
> > bych navrhoval pouzivat POUZE tam, kde by mohlo, z duvodu omylu, dojit ke
> > skode na majetku ci zivelni pohrome.
> >
> > za hradeckou sekci s pozdravem
> >
> > Honza Re
Date: Thu, 16 Oct 1997 16:52:38 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Antonin veze kmin
Organization: Hospoda "U parohu"
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
bože, to jsou kraviny
Jan Rehacek wrote:
> > From: Karel Oliva
> > Subject: Spiritisticky' maria's^ pa'ne^ obrlajtnantkuv
> >
> > ... a take pripravovany prispevek o U'JC^ C^SAV - U'stavu Ja'ry
> > da C^imrmana C^eske' akademie ved (zatim v rukopise, predbezne by mel byt
> > publikovan v rijnu)
>
> Tak rijen by tu byl, pane kolego. A kde je rukopis? :-)
>
> Starsi prispevek Karla Olivy nas opet nuti k zamysleni nad stezejnim
> dilematem ceskeho Internetu - a totiz zda pouzivat diakritiku nebo ASCII.
> Abychom vsak plne ocenili siri celeho problemu, musime se vratit na pocatek
> tohoto stoleti, kdy se Jara Cimrman, po neuspesnem pokusu naucit eskymaky
> telefonovat, rozhodl vynalezt Internet, aby neztratil spojeni se svou
> polarni stanici, zabyvajici se brousenim rampouchu a otuzovanim ozime
> psenice. Jara si totiz na svych castych cestach po ceskem venkove povsiml, ze
> ze v zime jsou urodna pole pod snehem zcela nevyuzita a pokousel se vyslechtit
> odrudu, ktera by se v rijnu zasela, v listopadu by vyklicila, pres zimu by
> rostla, s prvnim dubnovym slunickem by uzrala a na prvniho maje by se mohla
> sklidit a pole znovu osit.
>
> Vzhledem k prirozene nechuti eskymaku vyslovovat hlasku "r^" Cimrman vyviji
> soustavu znaku, zpusobilou pro elektronickou konversaci a pojmenovava ji
> ASCII - "Adequate Symbols for Computers, Internet and Internet" (opet ta
> jeho roztrzitost!). S vysledkem byl skutecne spokojen: komunikace byla bez
> problemu, vdecni eskymaci mu z vlastni iniciativy poslali obrovskou krychli
> ledu, ze ktere mel akademicky sochar Vojtech Krondl vytesat umely ledovec pro
> Machovo jezero a prenos znaku ASCII spotreboval o 17% mene elektricke energie
> nez puvodne zamysleny prenos pismen s Husovymi nabodenicky. Jeste tehoz roku
> proto Cimrman prodluzuje Internetove spojeni do Doksu a Ceske Lipy, a pozdeji
> do Presova, Olomouce, Styrskeho Hradce a Nymburka. Timto se ovsem cestina
> stala na Internetu dominantnim jazykem a brzy zacaly vznikat zname hacko-
> carkove potize.
>
> Jak vyplyva z vyse citovaneho uryvku, "C" je v ASCII k nerozeznani od "C^"
> a prave tato dvojsmyslnost zpusobila prvni vazne virtualni nedorozumeni.
> Pri jedne ze svych cest do Svycarska se Cimrman, v jidelnim voze treti tridy,
> setkal s Leninem a, pozoruje jeho zapoleni s tuhym rizkem, okamzite rozpoznal
> Leninovu chorobnou touhu po vladnuti. V te dobe uz ale take zavadeli Internet
> do Petrohradu a tak Cimrman neprodlene zaslal svemu technickemu dozorci Jakubu
> Zarovi (to se nam kluk ale vypracoval, co :-) e-mail nasledujiciho zneni:
> "NEPOUSTET LENINA K MOCI". Zara pochopitelne nelenil, o varovnem e-mailu
> ihned informoval velitele petrohradske policie a za nekolik dni byl vydan
> rozkaz, na zaklade ktereho byl Leninovi zakazan vstup na urologicke oddeleni
> petrohradske nemocnice. Zarova interpretace e-mailu byla pochopitelne chybna
> a to melo pro historii nedozirne nasledky. Zaverem tohoto odstavce jeste
> poznamenejme, ze Leninuv zdanlive genialni postreh - a totiz, ze "veskera
> moc sovetu pochazi z lidu" se ve svetle Zarova omylu jevi jako vcelku
> trivialni tvrzeni z elementarni anatomie.
>
> O neco mirnejsi nasledky mel Mistruv dalsi omyl, tentokrat vpodstate opacneho
> charakteru. Jednim z prvnich ucastniku Internetu byl Cimrmanuv vrstevnik a
> vynalezce sklapeciho dmychadla pro jeho modem Frantisek Krizik. Ten s Mistrem
> casto diskutoval na tema elektricke vodivosti a pri teto prilezitosti mu
> jednoho dne napsal: "Jaro, zapomen na aluminium. Nejlepsim vodicem je med."
> Cimrman ovsem oba implicitni hacky v poslednim slove prehledl a jakozto
> zaniceny experimentator odejel ihned nocnim vlakem do Trebone, kde mel svuj
> vlastni tripatrovy vcelin domaci konstrukce s trubkovym vytapenim, aby nebylo
> v zime vcelickam zima. Zavedeni elektrickeho proudu do ulu se sice Cimrmanovi
> hezky prodrazilo, nebot aby dostal do zahrady dostatecne vykonny alternator,
> musel vybourat cast tyckoveho plotu; prvni vysledky ovsem staly za to a
> do sveho deniku si Jara nadsene zaznamenava: "Vynalezl jsem svatojanske
> vcely!! A jak krasne svetelkuji!!". Dalsi opakovane pokusy ovsem jeho
> pocatecni optimismus trochu pribrzdily. Ukazalo se, ze po zavedeni
> elektrickeho proudu vcely svetelkuji jen asi 0.3 vteriny a pak nahle a
> natrvalo zcernaji. Nemuzeme se tedy divit, ze po dvou dnech testovani
> medove vodivosti nezbyla v ulu jedina ziva noha. Jedinou Mistrovou utechou
> po tomto masakru byla skutecnost, ze zesnule vcely nebylo nutno zpopelnovat,
> coz by jeste vice prohloubilo uz tak dost znacny financni schodek vcelinu.
>
> Po tomto informacnim fiasku Cimrman dospel k jednoznacnemu zaveru, ze
> Internet musi prejit na bazi hacku a carek. Prebudoval veskere technicke
> zarizeni tak, aby se dalo z puvodni dvojkove soustavy prejit na trojkovou
> a aby o nutnosti zmeny presvedcil c&k komisi pro patenty a vynalezy, sepsal
> kratky pamflet "Poc^estny' pocestny' vola' vola", ktery byl bez diakritiky
> prakticky nec^itelny. Prestavba site z dvojkove na trojkovou, ktera byla pro
> prenos hacku a carek vhodnejsi, vsak nebyla jednoducha a o Mistrove upornem
> zapoleni s informacnimi bity svedci i dnes jiz notoricky znama sentence
> "Bit ci nebit" z jeho pochmurne tragedie "Hamlett-Packard". Tato hra byla
> pro svou vychovnou hodnotu pozdeji uvadena i na ceskem venkove pod nazvem
> "Hamlet - to danske pako" a to s nekolika zjednodusujicimi skrty v textu:
> Horacia nahradil bodry Smidra, hrobnika Kasparek a s rozvaznym, i kdyz
> trochu radioaktivnim Poloniem se Cimrman rozzehnal uplne. Vpravde klasicke
> rozmery teto tragedie pak ilustruje zaver hry, kde v okamziku, kdy Hamlett,
> kral, kralovna, Horatius, Polonius a Ofelie lezi v tratolisti vlastni krve
> a Marcellus se sviji v koutku s akutnim zanetem slepeho streva, pribiha
> na jeviste kuchar a zplna hrdla krici: "Tak uz mu trochu te vystydle polevky
> nemejte za zle, princi Hamlette!!".
>
> Na tomto miste musime zduraznit, ze dvojkova, trojkova a desitkova soustava
> ani zdaleka nevycerpavaly Cimrmanuv vypocetni akcni radius. Napriklad pri
> sve kratkodobe zubarske praxi v Liberci pouzival s uspechem soustavu dva-
> atricitkovou, s jejiz pomoci se mu podarilo navrhnout ozubena kolecka jeho
> zubni vrtacky Kindl tak dokonale, ze tato se se svymi 87 decibely stala
> nejtissi zubni vrtackou sve doby. Po Cimrmanove zmizeni v roce 1914 byl
> Kindl kratkou dobu pouzivan v ostravsko-karvinskem reviru jako dulni vrtna
> souprava a jeho stopa mizi v roce 1928 v zatopenem dole Matylda. Na svych
> cestach do Ciny zase Cimrman rad pouzival soustavu ctyri tisice petset dvacet
> osmickovou, ktera ho natolik nadchla, ze po navratu zalozil v Praze U'JC^,
> tedy Ustav pro jazyk cinsky, aby mohl s cinskymi znaky seznamit ceskou
> verejnost. Krome jazykove osvety se zde nekolik specialistu venovalo tez
> vrtani pingpongovych micku Cimrmanovou zubni vrtackou za ucelem vylehceni.
> V Cine totiz Jara zjistil, ze tyto micky jsou plne a ihned ho napadlo, ze s
> dutymi by se hralo daleko snadneji. Krome toho Cimrman pro vyrobu navrhl
> pouziti umelych hmot namisto tradicniho olova, cimz se hra jednak zrychlila
> a jednak pri ni ubylo tezkych zraneni.
>
> Ani obri cinske soustavy, ve kterych bylo prvnich nekolik tisic cisel
> reprezentovano samostatnymi znaky, vsak neukojily Cimrmanovu touhu po
> dokonalosti. Jedinou skutecne universalni ciselnou soustavou mohla byt jen
> soustava, ve ktere by kazde prirozene cislo bylo reprezentovano samostatnym
> znakem. A za timto ucelem najal Cimrman v roce 1912 akademickeho malire
> Rudolfa Cespivu, ktery se zabyval designem cislovek az do roku 1914, kdy
> dostal povolavaci rozkaz na frontu prave v okamziku, kdy dokoncoval navrh na
> cislovku 3790361, jejimz symbolem mel byl stylizovany pokaceny buk. Po valce
> se Cespivovy navrhy dostaly na nejakou doby do Narodni galerie, odkud byly
> v roce 1940 prevezeny do Nemecka a pouzity pro kodovani receptu na zapekane
> testoviny v prvni fazi operace Barbarossa.
>
> Pouzivani ciselnych soustav s vysokym zakladem kladlo pochopitelne vysoke
> naroky na hardware pocitace a Cimrman brzy zjistil, ze jeho jednoduche
> resistorove obvody nestaci prival bitu usmernovat. Po kratsim koketovani
> s mikrocipy, ktere zahy zavrhl pro jejich nedostacujici kapacitu, prisel
> Mistr konecne na adekvatni reseni. Makrocipy. Tito vypocetni giganti
> hrave zvladali jakekoliv ciselne soustavy a navic se na nich na pude dalo
> dosusovat seno, nebot pri provadeni aritmetickych operaci generovali teplo.
> Bohuzel, diky spiknuti nekolika koncernu ze Silicon Valley, byly Cimrmanovy
> makrocipy zavezeny do nevadske pouste a tam vsechny zlikvidovany. Jedinou
> sanci na preziti by makrocipy mohly mit na nejake zastrcene pude v Jizni
> Americe (Halo, Marketo da C., jste na prijmu?). Pri jedne ze svych cest
> do Argentiny a okoli se Cimrmanovi zzelelo tezce pracujicich jihoamerickych
> pradlen a v improvizovanych podminkach uruguayskeho pohranici zkonstruoval
> vysokofrekvencni automatickou valchu, jejiz programove schopnosti, prave
> diky primemu napojeni na makrocip lezici na pude, dosahovaly az kvalit
> sovetske automaticke pracky Avtamatik 2. Princip valchy je jiste kazdemu
> dobre znam - valcha stoji oprena o necky a pradlem se pres ni prejizdi.
> Cimrman ovsem vedel od jednoho sveho dobreho pritele (ktereho z duvodu
> utajeni nebudu jmenovat), ze pohyb je relativni a tak ho prirozene napadlo,
> ze prani by bylo daleko jednodussi, kdyby se pradlo pouze drzelo a pohyboval
> by se vlnity plech valchy - asi tak jako se pohybuji zuby motorove pily.
> Pradleny by tak misto unavneho drhnuti pradlo pouze pridrzovaly a otaciva
> cast valchy by za ne udelala zbytek. Jak jiz vyplyva z nazvu nastroje, valcha
> byla schopna velmi vysokych otacek a presne nastaveni frekvence v zavislosti
> na druhu praneho pradla provadel prave Cimrmanuv makrocip. My se vsak touto
> problematikou dale zabyvat nebudeme a ctenare, zajimajiciho se o podrobnejsi
> detaily konstrukce vysokofrekvencni automaticke valchy odkazujeme na Mistruv
> jihoamericky cestopis "Peru c^ile", kde nalezne vsechna potrebna data.
> Apropos, mluvice o datech: zde je domaci ukol pro brnenskou sekci. V
> katalogu Mezinarodni vystavy masa a uzenin v Brne roku 1907 je v oddile
> technicke novinky uveden take "Cimrmanuv databurt". Nevite nahodou co to je?
>
> I pres zjevny uspech valchy se makrocip, pracujici v ciselnych soustavach
> radove nekolika desitek tisicu, neujal a Cimrman se po case zacal zajimat
> o soustavy s nizsim zakladem. Jeho prace na poli soustavy dvojkove jsou
> dostatecne znamy. Napriklad "umazavani nepotrebnych nul" se stalo vseobecne
> uznavanou normou. Pred Cimrmanovou reformou se cislo "3" v binarni soustave
> zapisovalo takto: "00000000000000000000000000000000000000000000000000011".
> Po reforme stacily dva znaky "11". Mene znamy je ovsem Mistruv vynalez
> soustavy jednickove. Zatimco trojkova soustava pouziva cislovky "0,1,2",
> dvojkova uz jen "0,1", soustava jednickova si vystaci s "0". Pochopitelne
> nas ted napadne otazka - k jakemu ucelu mohl Cimrman jednickovou soustavu
> potrebovat? Odpoved je vcelku jednoducha a dotyka se obdobi, kdy Cimrman
> prodluzoval Internetove spojeni z Petrohradu do Moskvy. Technicky orientovany
> ctenar samozrejme vi, ze v binarni soustave odpovida "1" stavu 'proud tece' a
> "0" stavu 'proud netece'. V elektricke siti carskeho Ruska ovsem existoval
> pouze stav "0" a tak se pouziti jednickove soustavy stalo vlastne nutnosti.
>
> Abychom ovsem Rusko jen nepomlouvali, musime si priznat, ze prave tam stvoril
> Cimrman programovatelneho medveda, coz mel byt jakysi meziclanek na dlouhe
> ceste k umele inteligenci. Prvni prototyp nazvany "Misha_01" se vcelku
> povedl a umel chodit, utikat po rovne ceste, opirat se o strom a sundavat si
> trenyrky, kdyz se potreboval vycurat. Kdyz ovsem doslo k nacviku obtiznejsich
> cinnosti, jako je napr. ukladani se k spanku, kulhani, funeni ci vybirani
> plastvi s medem, "Misha_01" zcela selhaval. Ani po prevezeni do Trebone,
> kde mel Cimrman pokusny vcelin (jak si ctenari jejichz pametovy rozsah je
> alespon 8 odstavcu jiste pamatuji), a po preprogramovani vsech zasadnich
> obvodu vsak nedoslo ke zlepseni a jednoho dne si Misha pri pokusu najist se
> zapatlal medem obe vizualni cidla a pri nasledne ztrate orientace spadl do
> odkryte zumpy a utopil se (pro techniky: doslo ke kratkemu spojeni v
> centralnich nervovych obvodech).
>
> Tato nehoda ponekud nahlodala Mistruv optimismus ohledne teto cesty k umele
> inteligenci. Ostatne i maticce prirode trvalo hezkych par tisicu let, nez se
> dostala od medveda k cloveku. Cimrman se proto postupne priklonil k myslence,
> ze bude jednodussi udelat z lidi roboty nez naopak. Mimochodem, priznivcum
> Karla Capka urcite nejednou vrtalo hlavou, proc jsou pri predstaveni hry RUR,
> ktera pojednava vylucne o robotech, na jevisti lide. Podle naseho sekcniho
> robotika, ing. Ynzenyra, se prave zde projevuje vliv Cimrmanovy filosofie
> o poroboteni lidi. Jara dokonce v nekterych svych technokratickych visich
> predpovida, ze "jednou budou vsechnu tezkou praci delat za roboty lide".
>
> Co se tyce technicke realisace "poroboteni lidi", to jak se zda skoncilo
> neuspechem. Cimrman sice po znovuoploceni trebonske zahrady prebudoval areal
> na minisanatorium, kde se snazil skupinku asi 20 dobrovolniku odnaucit
> citit, vnimat, uvazovat, smat se, milovat, tusit, bat se, snit a podobne,
> po trech mesicich vycviku mu ovsem vsichni chovanci utekli a byli spatreni
> az v Cierne nad Tisou jak s usty dosiroka otevrenymi a s vycenenymi zuby
> mavaji prihlizejicim z vlaku miriciho na Sibir. Podle zapisku ruske policie
> zde pak utonuli v jednom mocale a ve stavu castecne hibernace prezili az do
> roku 1928, kdy byli vykutani, rozmrazeni a prevezeni do Moskvy. Marsal Stalin
> pak jimi nahrazoval ty soudruhy z ustredniho vyboru VKS(b), kteri byli za
> obetavou sluzbu strane a vlade zastreleni.
>
> No, to jsme ovsem trochu odbehli od tematu. Takze abych to shrnul:
> Cimrman po vyse uvedenych nedorozumenich prosazoval Internet s diakritikou.
> Hacky a carky se ovsem s nejvetsi pravdepodobnosti staly pricinou jeho temer
> nuloveho rozsireni a pozdeji v podstate vymizeni. Proto myslim, ze bychom se
> meli z Mistrova omylu poucit a dusledne pouzivat kod ASCII. Hacky a carky
> bych navrhoval pouzivat POUZE tam, kde by mohlo, z duvodu omylu, dojit ke
> skode na majetku ci zivelni pohrome.
>
> za hradeckou sekci s pozdravem
>
> Honza Re
Date: Thu, 16 Oct 1997 18:04:16 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Novotny
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To: <34462A6F.63CAACC5@horni.lhota.com> from Antonin veze kmin at
"Oct 16, 97 04:53:36 pm"
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
[Charset iso-8859-2 unsupported, filtering to ASCII...]
> bo__nku:))))ascii
>
> Antonin veze kmin wrote:
>
> > bo_e, to jsou kraviny
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Novy prispevek
Zkracena cast stareho prispevku
> >
> > Jan Rehacek wrote:
> >
> > > > From: Karel Oliva
> > > > Subject: Spiritisticky' maria's^ pa'ne^ obrlajtnantkuv
a mnoho desitek dalsich radku jsem smazal.
Je zajimave, ze nova "myslenka" ma je ctyri slova ale autor nezapomenul
a to nekolikrat zkopirovat text, ktery je mnohem delsi. Chapu, ze existuji
myslenky vyjadritelne ctyrmi slovy, ktere meni dejiny lidtstva, ale tuto
ja osobne k nim nemohu zaradit.
Uz jsem zde psal o objevu Jarova autopilota, ktery byl programovan
dysketami a drevenymi deskami. Problem byl, ze pokud se takovy
autopilot naprogramoval nekolikrat, bylo nutno pripojovat za automobil
nove a nove navesy s programovacimi medii. Proto Jaruv automobil po
nekolika jizdach pripominal vlak. To samozrejme Jaru trapilo, protoze
jizda byla cim dale pomalejsi spolu se stoupajici spotrebou pohonnych hmot.
Reseni bylo nakonec velmi jednoduche a genialni. Spotrebovana media
byla odhazovana a nektera i recyklovana v blizke tovarne na vyrobu rakvi.
Doporucil bych, tedy Antoninovi, aby vzdal tichou poctu Cimrmanove
genialite, a pak nasel na sve klavesnici tlacitko DELETE a dalsi
citace zkratil na unosnou miru. Pro mladeho cloveka mozna nebude
obtizne pochopit, ze citace nemusi mit delku celeho predchoziho
textu ... .
S pozdravem
J. Novotny sekce Brno
Date: Thu, 16 Oct 1997 15:20:48 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
> From: Jiri Novotny
> Subject: Re: ASCII vs. diakritika
>
> >
> > Antonin veze kmin wrote:
> >
> > bo_e, to jsou kraviny
> ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Novy prispevek
...a nutno priznat, ze zatim jeden z nejlepsich :-)
> Je zajimave, ze nova "myslenka" ma jen ctyri slova ale autor nezapomenul
> a to nekolikrat zkopirovat text, ktery je mnohem delsi. Chapu, ze existuji
> myslenky vyjadritelne ctyrmi slovy, ktere meni dejiny lidstva ....
Dokonce existuji i myslenky vyjadritelne tremi slovy, ktere cini totez,
napriklad Mistruv vyrok "Budoucnost patri aluminiu".
Jinak ale pane Novotny Antoninovi_veze_kmin trochu krivdite. On poslal
velice hezky a uprimny dopis do konference a pouze vinou spatneho kodovani
se stalo, ze misto aby vydeletoval muj prispevek, jak mel puvodne v umyslu,
tak (nechtene) vydeletoval cast sveho. Takze, vazeny Antonine, pri kodovani
mlynkem na mak musite pootocit klikou pristroje o 67 stupnu PO SMERU
hodinovych rucicek, nikoliv proti smeru, jak jste ve sve neopatrnosti ucinil.
Krome toho vas musim upozornit, ze kdyz do mlynku na mak sypete kmin, tak
timto snizujete zivotnost kodovaciho pristroje, coz by v budoucnosti patrici
aluminiu mohlo ohrozit c^itelnost vasich cimrmanologickych prispevku, na
ktere uz nase mala amaterska komunita ceka jako na spaseni. Z vaseho
prispevku soudim, ze problematika hoveziho dobytka je vam blizka, takze se
spasenim (jetele, travy ci vojtesky) jiste nebudete mit problemy.
Protoze jsem ale dobrak od kosti, tak jsem pa'ne^ Antoninuv prispevek prohnal
desifrovacim kombajnem a tady je (velka pismena oznacuji cast prispevku,
kterou mlynek na mak, kupodivu, ponechal v puvodnim zneni):
"BOli me hlava. Uz zase vypnuli proud a ja tu sedim sam po tme. Nemam s kym
hovorit. Noc je tak desive temna. A ten den co ji predchazel! U kolecka mi
upadlo kolecko a tak jsem musel kmin prenaset v dlanich. Dovedete si to
vubec predstavit! Vy co sedite v teplicku doma u svych pocitacu a pisete sem
ty blbosti. Ruce mam zkrehly tak, ze uz ani nedokazu otevrit svoji milovanou
"Bibli pravoverneho cimrmanologa". Jsem zoufaly. Musim si stoupnout k oknu.
Vidim v dalce svetylka. Ano svetylka! Treba tam ziji lide. Treba si se mnou
budou povidat o mych problemech s prevazenim kminu. Zkrehlyma rukama si
nasazuji bryle a pohlizim realite do tvarE, TO JSOU KRAVI'NY!! aaaaaaaaaa"
> ....
> Reseni bylo nakonec velmi jednoduche a genialni. Spotrebovana media
> byla odhazovana .....
Techniku odhazovani nepotrebnych medii behem cesty ostatne od Cimrmana
okopirovali i americti raketovi odbornici a pouzili ji pro konstrukci
nosnych raket typu "Saturn" a "Atlas Agena B".
> Doporucil bych, tedy Antoninovi, aby vzdal tichou poctu Cimrmanove
> genialite, a pak nasel na sve klavesnici tlacitko DELETE a dalsi
> citace zkratil na unosnou miru.....
No to taky. Hlavne bych mu ale doporucil prostudovat si text zname lidove
pisne "Ach synku synku", kde nalezne reseni sveho problemu. A protoze jsem
jeste porad dobrak od kosti, tady je krucialni cast textu:
"Kdyz se ti zlamalo, dej ho spravit,
kdyz se ti zlamalo, dej ho spravit,
nauc se synecku hospodarit,
nauc se synecku hospodarit"
S vyspravenym koleckem uz, vazeny Antonine, nebudete muset prenaset kmin
v prokrehlych dlanich a budete nam potom moci napsat neco o Vasich
cimrmanologickych objevech a nebo o tom, jak si vlastne tuto konferenci
predstavujete. Treba bychom mohli usporadat kviz, kdo umi vyjmenovat vic
her Divadla Jary Cimrmana, vidte? A nebo bychom mohli soutezit, kdo dokaze
rychleji vyslovit jmeno "Evzen Hedvabny" ci "Karel Velebny". Ne, ne, ne,
prominte, ja si delam srandu z vasich uslechtilych citu. Samozrejme, ze vim,
ze tato konference byla stvorena pro to, aby tu na sebe 300 lidi rozpacite
koukalo. Tak psssssssssssssssssssssssssssssssssssssst.
s pozdravem
Jan_za_chrta_dan, sekce Hradec
(no vidite, ja starej dobrak vam jeste nahravam na smec)
Date: Fri, 17 Oct 1997 07:22:40 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Antonin veze kmin
Organization: Hospoda "U parohu"
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
xytrej
Jan Rehacek wrote:
> > From: Jiri Novotny
> > Subject: Re: ASCII vs. diakritika
> >
> > >
> > > Antonin veze kmin wrote:
> > >
> > > bo_e, to jsou kraviny
> > ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Novy prispevek
>
> ...a nutno priznat, ze zatim jeden z nejlepsich :-)
>
> > Je zajimave, ze nova "myslenka" ma jen ctyri slova ale autor nezapomenul
> > a to nekolikrat zkopirovat text, ktery je mnohem delsi. Chapu, ze existuji
> > myslenky vyjadritelne ctyrmi slovy, ktere meni dejiny lidstva ....
>
> Dokonce existuji i myslenky vyjadritelne tremi slovy, ktere cini totez,
> napriklad Mistruv vyrok "Budoucnost patri aluminiu".
>
> Jinak ale pane Novotny Antoninovi_veze_kmin trochu krivdite. On poslal
> velice hezky a uprimny dopis do konference a pouze vinou spatneho kodovani
> se stalo, ze misto aby vydeletoval muj prispevek, jak mel puvodne v umyslu,
> tak (nechtene) vydeletoval cast sveho. Takze, vazeny Antonine, pri kodovani
> mlynkem na mak musite pootocit klikou pristroje o 67 stupnu PO SMERU
> hodinovych rucicek, nikoliv proti smeru, jak jste ve sve neopatrnosti ucinil.
> Krome toho vas musim upozornit, ze kdyz do mlynku na mak sypete kmin, tak
> timto snizujete zivotnost kodovaciho pristroje, coz by v budoucnosti patrici
> aluminiu mohlo ohrozit c^itelnost vasich cimrmanologickych prispevku, na
> ktere uz nase mala amaterska komunita ceka jako na spaseni. Z vaseho
> prispevku soudim, ze problematika hoveziho dobytka je vam blizka, takze se
> spasenim (jetele, travy ci vojtesky) jiste nebudete mit problemy.
>
> Protoze jsem ale dobrak od kosti, tak jsem pa'ne^ Antoninuv prispevek prohnal
> desifrovacim kombajnem a tady je (velka pismena oznacuji cast prispevku,
> kterou mlynek na mak, kupodivu, ponechal v puvodnim zneni):
>
> "BOli me hlava. Uz zase vypnuli proud a ja tu sedim sam po tme. Nemam s kym
> hovorit. Noc je tak desive temna. A ten den co ji predchazel! U kolecka mi
> upadlo kolecko a tak jsem musel kmin prenaset v dlanich. Dovedete si to
> vubec predstavit! Vy co sedite v teplicku doma u svych pocitacu a pisete sem
> ty blbosti. Ruce mam zkrehly tak, ze uz ani nedokazu otevrit svoji milovanou
> "Bibli pravoverneho cimrmanologa". Jsem zoufaly. Musim si stoupnout k oknu.
> Vidim v dalce svetylka. Ano svetylka! Treba tam ziji lide. Treba si se mnou
> budou povidat o mych problemech s prevazenim kminu. Zkrehlyma rukama si
> nasazuji bryle a pohlizim realite do tvarE, TO JSOU KRAVI'NY!! aaaaaaaaaa"
>
> > ....
> > Reseni bylo nakonec velmi jednoduche a genialni. Spotrebovana media
> > byla odhazovana .....
>
> Techniku odhazovani nepotrebnych medii behem cesty ostatne od Cimrmana
> okopirovali i americti raketovi odbornici a pouzili ji pro konstrukci
> nosnych raket typu "Saturn" a "Atlas Agena B".
>
> > Doporucil bych, tedy Antoninovi, aby vzdal tichou poctu Cimrmanove
> > genialite, a pak nasel na sve klavesnici tlacitko DELETE a dalsi
> > citace zkratil na unosnou miru.....
>
> No to taky. Hlavne bych mu ale doporucil prostudovat si text zname lidove
> pisne "Ach synku synku", kde nalezne reseni sveho problemu. A protoze jsem
> jeste porad dobrak od kosti, tady je krucialni cast textu:
>
> "Kdyz se ti zlamalo, dej ho spravit,
> kdyz se ti zlamalo, dej ho spravit,
> nauc se synecku hospodarit,
> nauc se synecku hospodarit"
>
> S vyspravenym koleckem uz, vazeny Antonine, nebudete muset prenaset kmin
> v prokrehlych dlanich a budete nam potom moci napsat neco o Vasich
> cimrmanologickych objevech a nebo o tom, jak si vlastne tuto konferenci
> predstavujete. Treba bychom mohli usporadat kviz, kdo umi vyjmenovat vic
> her Divadla Jary Cimrmana, vidte? A nebo bychom mohli soutezit, kdo dokaze
> rychleji vyslovit jmeno "Evzen Hedvabny" ci "Karel Velebny". Ne, ne, ne,
> prominte, ja si delam srandu z vasich uslechtilych citu. Samozrejme, ze vim,
> ze tato konference byla stvorena pro to, aby tu na sebe 300 lidi rozpacite
> koukalo. Tak psssssssssssssssssssssssssssssssssssssst.
>
> s pozdravem
>
> Jan_za_chrta_dan, sekce Hradec
>
> (no vidite, ja starej dobrak vam jeste nahravam na smec)
Date: Fri, 17 Oct 1997 09:53:38 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Novotny
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To: <3446F620.1E4573F7@horni.lhota.com> from Antonin veze kmin at
"Oct 17, 97 07:22:40 am"
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
[Charset iso-8859-2 unsupported, filtering to ASCII...]
> xytrej
^^^^^^ novy prispevek
Puvodni prispevek.
>
> Jan Rehacek wrote:
.... mnoho radek smazano.
Zase jsi nepochopil.
J.Novotny
Date: Fri, 17 Oct 1997 11:20:49 MET-1EET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: BOHDAN ZELINKA
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Re: Zamysleni
Pokud je mi znamo, to "da" u jmena JC zavedli S+S, aby ho tak
zaradili k takovym osobnostem jako Leonardo da Vinci a Vasco da Gama.
Bohdan Zelinka
Date: Fri, 17 Oct 1997 12:38:21 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Zima P0814
Organization: Faculty of Civil Engineering, Prague
Subject: Re: Zamysleni
>Pokud je mi znamo, to "da" u jmena JC zavedli S+S, aby ho tak
>zaradili k takovym osobnostem jako Leonardo da Vinci a Vasco da Gama,
>Bohdan Zelinka
Leonardo da Vinci, Vasco da Gama ... hmm, to jsme se ve skole ucili.
Ale Bohdan Zelinka? Nejak si nemuzu vzpomenout. Navic kde je to "da"?
Petr ZIMA
Prague, Czech Republic
xzimap@kps1.fsv.cvut.cz
----------------------------------------------------
MESSAGE FROM GOD !
"Universe rebooting in 5 seconds. Please log out!"
(L) Logout,(C) Cancel,(P) Panic,(H) Help :_
Date: Fri, 17 Oct 1997 07:57:55 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Zamysleni
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 12:38 PM 10/17/97 +0200, Petr Zima P0814 wrote
>>Pokud je mi znamo, to "da" u jmena JC zavedli S+S, aby ho tak
>>zaradili k takovym osobnostem jako Leonardo da Vinci a Vasco da Gama,
>>Bohdan Zelinka
>
>Leonardo da Vinci, Vasco da Gama ... hmm, to jsme se ve skole ucili.
>Ale Bohdan Zelinka? Nejak si nemuzu vzpomenout. Navic kde je to "da"?
Jo, a proc to tam zavadeli Suchy a Slitr..??? Co ti maji co zavadet???
Rosta
>Petr ZIMA
Date: Fri, 17 Oct 1997 14:22:02 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Michal Kadlec
Organization: Netcafe
Subject: Re: Zamysleni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
On Friday, October 17, 1997 1:58 PM, Ross Hedvicek [SMTP:ross@OLSUSA.COM] wrote:
> At 12:38 PM 10/17/97 +0200, Petr Zima P0814 wrote
> >>Pokud je mi znamo, to "da" u jmena JC zavedli S+S, aby ho tak
> >>zaradili k takovym osobnostem jako Leonardo da Vinci a Vasco da Gama,
> >>Bohdan Zelinka
> >
> >Leonardo da Vinci, Vasco da Gama ... hmm, to jsme se ve skole ucili.
> >Ale Bohdan Zelinka? Nejak si nemuzu vzpomenout. Navic kde je to "da"?
Boh da Nzelinka, ne?
> Jo, a proc to tam zavadeli Suchy a Slitr..??? Co ti maji co zavadet???
>
> Rosta
>
> >Petr ZIMA
Michal Kadlec, Administrator
mailto:mik@netcafe.cz
http://www.netcafe.cz
Date: Fri, 17 Oct 1997 15:31:22 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Novotny
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To: <199710161920.PAA18877@math20.math.gatech.edu> from Jan Rehacek
at "Oct 16, 97 03:20:48 pm"
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> > >
> > > Antonin veze kmin wrote:
> > >
> > > bo_e, to jsou kraviny
> > ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Novy prispevek
>
> ...a nutno priznat, ze zatim jeden z nejlepsich :-)
>
> > Je zajimave, ze nova "myslenka" ma jen ctyri slova ale autor nezapomenul
> > a to nekolikrat zkopirovat text, ktery je mnohem delsi. Chapu, ze existuji
> > myslenky vyjadritelne ctyrmi slovy, ktere meni dejiny lidstva ....
>
> Dokonce existuji i myslenky vyjadritelne tremi slovy, ktere cini totez,
> napriklad Mistruv vyrok "Budoucnost patri aluminiu".
>
> Jinak ale pane Novotny Antoninovi_veze_kmin trochu krivdite. On poslal
> velice hezky a uprimny dopis do konference a pouze vinou spatneho kodovani
Ze mne to hned nenapadlo. Jak vyplyva ze zbytku Mistrova deniku,
nalezeneho v archivu na BVV, tak Jara popijel na stavenisti velmi
rad Kminku. Mam pocit, ze se nam tu k zivotu probudil dalsi
Jaruv produkt. Ten prvni, H......k, jehoz plne jmeno nelze vyslovit
bez zazehnavani terminalu a site cernym kocourem, bilou sovou (primarem)
a zivym clenem Grebenickovy strany, ted nastesti polevil v generovani
informacniho sumu, takze je tu misto pro dalsi Jaruv demon.
>
> Techniku odhazovani nepotrebnych medii behem cesty ostatne od Cimrmana
> okopirovali i americti raketovi odbornici a pouzili ji pro konstrukci
> nosnych raket typu "Saturn" a "Atlas Agena B".
>
Tato technika je stezejni i pri provozu Cimrmamnovy vesmirne stanice Mir,
kdy se pri poruse palivovych clanku vymenuje hlavni ridici pocitac.
S pozdravem
J. Novotny sekce Brno
Date: Fri, 17 Oct 1997 11:39:35 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Hanus, Lumir"
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
rad Kminku. Mam pocit, ze se nam tu k zivotu probudil dalsi
Jaruv produkt. Ten prvni, H......k, jehoz plne jmeno nelze
vyslovit
bez zazehnavani terminalu a site cernym kocourem, bilou sovou
(primarem)
a zivym clenem Grebenickovy strany, ted nastesti polevil v
generovani
informacniho sumu, takze je tu misto pro dalsi Jaruv demon.
Nahodou to pilne sledujeme z povzdali a badame dale. To mlceni
neni spanek. Trebas ja uz pilne studuji JdC stopy v Americe - a ze jichu
je.
Lumir.
Date: Fri, 17 Oct 1997 11:31:43 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
In-Reply-To: <199710171331.PAA00477@dior.ics.muni.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 03:31 PM 10/17/97 +0200, Jiri Novotny wrote
>Ze mne to hned nenapadlo. Jak vyplyva ze zbytku Mistrova deniku,
>nalezeneho v archivu na BVV, tak Jara popijel na stavenisti velmi
>rad Kminku. Mam pocit, ze se nam tu k zivotu probudil dalsi
>Jaruv produkt. Ten prvni, H......k,
Kdo??
>jehoz plne jmeno nelze vyslovit
>bez zazehnavani terminalu a site cernym kocourem, bilou sovou (primarem)
>a zivym clenem Grebenickovy strany, ted nastesti polevil v generovani
>informacniho sumu, takze je tu misto pro dalsi Jaruv demon.
Rosta
Date: Fri, 17 Oct 1997 21:02:35 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Rusky robot UDIERNIK mezi nami...
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Jiri Novotny wrote:
> [Charset iso-8859-2 unsupported, filtering to ASCII...]
> > xytrej
> ^^^^^^ novy prispevek
>
> Puvodni prispevek.
> >
> > Jan Rehacek wrote:
> .... mnoho radek smazano.
>
> Zase jsi nepochopil.
>
> J.Novotny
Nene hosi, to vy jste nepochopili, to nam sem jen nasadili
experimentalniho ruskeho odpovidaciho robota-UDIERNIKA, ktery je urcen
pro specialni rusky vynalez, ktery rusti (drive sovetsti) vedci z
Vyzkumnovo gosudarstvennovo ustavu telekomunisticestevennovo pripravuji
jiz 50 let, a diky kteremu zcela pokori amerckou vedu: jedna se o tzv.
takzvany "Intier-niet", ktery jim naridil vyvinout Nikita Sergejevitch
Chruscov.Ma to byt neco co dovoli ruskym (drive sovetskym) uradum
rychleji vyrizovat zadosti a stiznosti obcanu, a usetrit tak tuny
papirosky na zasilani zamitavych odpovedi...
Tento robot, oficialne zvany UDIERNIK (vyslovovat s kratkym U, ale s
dlouhym "ie") ma slouzit k zasilani mailove posty (proto mu jeho autori
- kolektiv asi 268 vedeckych pracovniku rikaji duverne MALER) se
prozatim naucil jen nekolika prvnim ukonum elektronicke komunikace...
Jak jste sami konstatovali, dela jeste mnoho chyb, hlavne protoze se
nepodarilo vyresit komunikaci mezi jednotlivymi oddelenimi tohoto
UDIERNIKA. Zatim probiha pomoci praporkoveho jazyka, znameho z lodi a z
krizovatek za druhe svetove valky, kdy mel za nasledek ze kolony ruske
armady se vracely do ruska, predpokladajice soucasne, ze tahnou na
Berlin... Nutno rict, ze zmineny robot se rozprostira na uzemi sasi 42
hektaru na uzemi pracovniho tabora "Vychod 321" a ze mimo zminenych 268
vedcu zde slouzi k samotne obsluze robota asi jeste 17 896 manualnich
pracovniku, obvzlaste pro jiz zminenou komunikaci, dale asi 600 byvalych
kulaku, kteri toci drevenymi koly vypocetniho strediska a tahaji
komplexni system lan, a jeste mnoho dalsich pologramotnych anonymu,
ktere zde nebudeme jmenovat, abychom neprozrazovali tajemstvi tohoto
prevratneho objevu...
V kazdem pripade se nam podarilo vypatrat, ze vedci prave pracuji na
zvaldnuti prvni radky klavesnice (pismena W az N), (do roku 2015 ma
robot zvladnout i druhou radku, prozatim jen ve velkych pismenach) takze
jakekoliv vyjadreni UDERNIKA, ktere by se podobalo souvislemu
smyslupleho vyznamu jakekoliv zname reci je jen pouhopouha nahoda a
chyba ctenare...
Tenhle robot, mam takovy dojem, byl v minulych tydnech neuspesne
vyzkousen v konferenci Apple cz, kde jeho nepochopitelné pologramotne a
nesouvisle vylevy byly dost spatne pochopeny...
Myslim, ze rusti vedecti pracovnici usoudili, ze v kraovstvi non-sensu a
absurdity, jako je konference JDC, se jejich pokusny Golem ztrati jaksi
"v davu", a ze se tento jinak zcela zbytecny zmetek stastne do nejake te
komunikace konecne zapoji...
Bohuzel asi maji na nasi realitu stejne zkresleny nazor, jako v 68,
takze se jejich usili pravdepodobne mine s cilem... na druhe strane bych
navrhoval, jiz vzhledem k tomu, ze Rusko je dnes tezce zkousena zeme,
abychom je priliz nedeptali, a nechali je zit v iluzi, ze jim ten jejich
rucne pohaneny (nekdo by rekl onanista) UDERNIK funguje...
Jedna se v podstate o to, aby jste se k nemu chovali, jako k jakemukoliv
ruskemu okupacnimu vojakovi, to znamena, ze mu date vzdy za pravdu, ze
mu budete tvrdit, jaky ze je to UDERNIK, jak to vse uz umi, jak dobre
vsechno pochopil, ze sam uz je skoro uplny Jara da Cimrman... ba ze
Cimrman byl stejne puvodem ruskyj molodec, jen mel takovou malou vadu:
byl zid, tak se vystehoval do ciziny...
Jinak doufam, ze mnozi z vas tu mechanickou podstatu pisatele,
inteligenci dreveneho tramu a rusky ppuvod ihned pochopili.... ti co
jsou troc-sku tvrdsi napovime: ve slove chytre, jakou tendenci by mel
rusak, jakym pismenem se pise v rustine nase "ch"... hein? No preci "X"
!!!! Uz rozumite?
Takze Vitej UDERNIKU!!!
--
Miroslav HERMAN, Prague, CR, Europa
Mail personnel - Osobni schranka:
mailto:nowhere@terminal.cz
pour se désinscrire de la ML clicquez ici:
mailto:cubase.fr.use-off@ximili.com
Date: Fri, 17 Oct 1997 15:37:32 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Hanus, Lumir"
Subject: Re: Rusky robot UDIERNIK mezi nami...
vsechno pochopil, ze sam uz je skoro uplny Jara da Cimrman... ba
ze
Cimrman byl stejne puvodem ruskyj molodec, jen mel takovou malou
vadu:
byl zid, tak se vystehoval do ciziny...
Rusky molodec Cimrman nebyl. To ze byl Zid (na tohle tema jsem
sem psal jiz z Jeruzalemske sekce) bylo jeho prednosti, nikdy se za svuj
puvod nestydel a vystehoval se proto, aby mohl lepe uplatnit sveho
vedeckeho ducha.
Lumir.
Date: Fri, 17 Oct 1997 19:15:08 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
> From: Ross Hedvicek
> Subject: Re: ASCII vs. diakritika
> At 03:31 PM 10/17/97 +0200, Jiri Novotny wrote
>
> >rad Kminku. Mam pocit, ze se nam tu k zivotu probudil dalsi
> >Jaruv produkt. Ten prvni, H......k,
> Kdo??
Vidim, ze nepouzivate sifrovaci kombajn se zpetnou kompresi textu.
To "H......k" znamena "hrozne mily a prijemny clovek" :-)
Honza
(coz pro zmenu znamena "hrozne otravny netvor z ameriky")
*****************************************************************
(muj internet-vor "trail.com" ma tento tyden nejake problemy a tak se
mi zda, ze jeden prispevek porad nedosel, i kdyz jsem ho uz myslim
posilal 2x. Ted uz je ale podle naseho systemaka vse ok, tak ho posilam
do tretice. On uz sice mezitim pozbyl aktualnost, ale prilezitost opet
vytocit bdele strazce zabavnosti mi proste neda...)
****************************************************************
On Tue, 14 Oct 1997, Miroslav HERMAN wrote:
>
> Nekdo vsetecny by se mohl ptat, jaka je souvislost mezi touto, verim
> zajimavou, prednaskou a JD Cimrmanem? A ja odpovim, ze zde souvislost je a
> velika. Jednak byl Cimrman v jistem smyslu antimilitaristou....
Ja bych rekl, ze ta souvislost je jeste daleko vetsi. Ovsem aby me nekdo
nepodezrival, ze Cimrmanovi nadrzuju, tak predesilam, ze si nemyslim, ze
by Cimrman olomoucke syrecky vymyslel a dokonce si ani nemyslim, ze by
Cimrman vynalezl syr. A tim mimochodem take potvrzuji svoji vcerejsi
domnenku, ze vetsina veci, ktere Cimrman nevynalezl, ma nazev sestavajici
se ze tri pismen (jez, sip, syr...).
Pred historickou pravdou ovsem zavirat oci nemuzeme a tak je na case,
abychom si priznali, ze olomoucke tvaruzky se v Olomouci (ci jinde)
nevyrabi, ale pouze TE^Z^I'. Kdyz se totiz v roce 1914 schylovalo k
celosvetovemu masakru, Cimrman si lamal hlavu otazkou, jak v tezkych
valecnych dobach zlepsit zivobyti jiz tak tezce zkouseneho ceskeho
naroda. Zprvu pomyslel na nejakou historickou operu, kterou by si
vojaci na fronte, ci civiliste v zazemi mohli ve volnych chvilich
prozpevovat. Nastesti pro cesky narod vsak sve piano musel prodat, aby
mohl zaplatit dluh, ktery si privodil nakupem 18 tun merunek, jejich
pecky hodlal pouzit jako palivo pro svuj zamysleny jaderny reaktor (viz
nedavna zde publikovana prace o Mistrove prinosu na poli jaderneho
stepeni - autor se bohuzel myslim nepodepsal). Proto nakonec realizoval
alternativni a veskrze prakticky plan na vytvoreni jakesi zelezne zasoby
potravin pro tezke valecne casy.
Soucasti tohoto planu pak bylo i zakopani znacneho, i kdyz dosud presne
nevycisleneho, mnozstvi kvalitniho moravskeho syra na Hane. Bohuzel, jak
vsichni vime, v roce 1914 Mistr zmizel a s nim zmizely i presne planky
syrovych lozisek. Teprve v roce 1957 se skupine sovetskych geologu,
patrajicich na Hane po cernem uhli, podarilo prostourat do jedne ze
ztracenych lokalit a objevit jiz malem ztracene zasoby vyborne ulezeleho
syra. Tento objev ovsem nemusi byt posledni. Podle zpravy Geologickeho
ustavu CSAV by se zhruba 5 km severne od Svitav melo take nalezat vetsi
mnozstvi sucharu a kdesi v Moravskem krasu pry existuje velke podzemni
jezero tatarske omacky. Problem vsak zatim zpusobuje presna lokalizace.
Ani jednotka elitnich proutkaru totiz nebyla schopna specifikovat polohu
lozisek natolik presne, aby mohlo dojit k zahajeni zkusebnich vrtu.
srdecne zdravi a hodne uspechu pri badani preje
velitelka zavodni kuchyne GU CSAV
Dobra Radka Nad Zlato.
PS. To je zajimavy, ze kazdy rok touhle dobou se do konference zatoula
nejake popletene kote z Obchodni akademie Svitavy. Akorat loni se to
myslim jmenovalo Ludmila a docela legracne to prskalo, kdyz se tomu
slaplo na ocasek.
*********************************************************************
(a abych nemusel psat zvlastni prispevek, tak jeste tohle:)
Pane Smiskovsky, na jedne strane s Vami souhlasim, ze za kazdym prispevkem
je NEKDO a myslim, ze je od Vas docela hezke, ze jste ponekud ztlumil
explosi srapnelu, ktery se svoji tradicni razanci do konference poslal
pan Herman. Na druhe strane by ale ten NEKDO mohl chvili konferenci jenom
cist, aby si udelal trochu obrazek o co tu vlastne kraci a teprve pak by
sem mohl zacit mnoukat. Take se mi zda, ze ten samy nekdo (at uz je to pan
xvaculny ci slecna Radka) by mel vedet, ze existuje podstatny rozdil mezi
JDC/L a DJC. Zatimco v Divadle Jary Cimrmana vetsi cast pritomnych plati za
to, ze je bavena a mensi casti je pak za tuto sluzbu placeno, v JDC/L je to
jinak. Tady nikdo neplati a nikdo neinkasuje, neni tu hlediste ani jeviste,
a vsichni se tu v dojemne jednote vpodstate mackame v pameti jakehosi
anonymniho stroje kdesi na CVUT. Proto se mi vykriky typu "piste prosim
zabavneji" zdaji byt trochu posetile - abych to rekl nejak slusne.
Nedelam si ovsem iluze o tom, ze by po tomto prispevku to mnoukani prestalo.
Ona to kotata maji tak nejak v povaze.
Date: Sat, 18 Oct 1997 09:38:10 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: ASCII vs. diabeticka kritika
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazena Dobra Radko nad Zlato,
dovoluji si pozadat vas o zmirneni vasich prispevku, pripadne o omezeni
jakehokoliv druhu, ktere by vedlo k rozvlacneni frekvenvce vasich prispevku.
Dnes jsem si ten dnesni zacal cist, pokuruje v klidu cigaretu tuzemske vyroby
(mam to misto budiku). Byl jsem pripraven odbyt si v nudnem pokurovani ty
nejapnosti, trapné poznamky, a komunikacni plevel, kterym se v posledni dobe
zacala konference prorustat, kdyz jsem jiz z nadpisu bezpecne poznal sifrovanou
zpravu ze zavodni kuchyne Genitalniho Ustavu CSAV.
Z one manifestace vasi silenosti jsem se asi v puli rozplakal a cigaretu v
navalu bourliveho place jsem spolkl... Nejen ze se mi ted kouri od zadku, ale
nemohu jiz snist snidani, kteru jsem si pripravil, protoze jsem setrivy a
nechci splachnout cajem nedokourenou cigaretu... obavam se zaroven, ze
kombinace teïnu s nikotinem vytvori v zaludku reakci s neznamymi nasledky, a ze
treba zacnu mluvit severni laponstinou, nebo ze se vydam hledat za devatery
hory a devatery moravske krasy to jezero tatarske omacky.
Jan Rehacek wrote:
> Soucasti tohoto planu pak bylo i zakopani znacneho, i kdyz dosud presne
> nevycisleneho, mnozstvi kvalitniho moravskeho syra na Hane. Bohuzel, jak
> vsichni vime, v roce 1914 Mistr zmizel a s nim zmizely i presne planky
> syrovych lozisek.
Dokonce se obavam, aby tato syrova loziska nebyla umistena primo pod prilehlymi
obcemi Olomoucke aglomerace, a abychom tak jednou nenasli v novinach zpravu o
ztrate Lostic.
> ustavu CSAV by se zhruba 5 km severne od Svitav melo take nalezat vetsi
> mnozstvi sucharu a kdesi v Moravskem krasu pry existuje velke podzemni
> jezero tatarske omacky. Problem vsak zatim zpusobuje presna lokalizace.
> Ani jednotka elitnich proutkaru totiz nebyla schopna specifikovat polohu
> lozisek natolik presne, aby mohlo dojit k zahajeni zkusebnich vrtu.
Normalni, protoze pro vybadani nerostneho bohatstvi tohoto druhu se mela
nasadit jednotka proutniku, ktera je ostatne umistena na Mirove, zname to
lokality tajnych intervencnich jednotek na severni Morave...
> Proto se mi vykriky typu "piste prosim
> zabavneji" zdaji byt trochu posetile - abych to rekl nejak slusne.
> Nedelam si ovsem iluze o tom, ze by po tomto prispevku to mnoukani prestalo.
> Ona to kotata maji tak nejak v povaze.
Az se divim, ze mate tolik trpelivost... ze vy v te Americe opravdu zijete?
Hodny soused
Alias
Mamo, kde zase coura ta holka?
Date: Mon, 20 Oct 1997 00:24:11 MET-1MEST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: FEL CVUT student
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> >Jaruv produkt. Ten prvni, H......k,
>
> Kdo??
>
> >jehoz plne jmeno nelze vyslovit
Co to?!?
PS: Spaste dusi, hroch se uthl...
+------------------------+
| Jiri Lukasek, DrGms |
| |
+------------------------+
Date: Sun, 19 Oct 1997 22:39:14 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: deja vu
Tak jsem dneska dostal e-mail, ze ktereho na me zavanulo takove zvlastni
deja vu. Proto jsem nelenil, za pomoci mysky hrabalky jsem nekolikrat
tuknul do WWW archivu konference a vysledek naseho snazeni zde predkladam.
Prvni prispevek je z lonskeho listopadu, druhy je cerstvy, i kdyz, pravda,
trochu jety.
========================================================================
Date: Wed, 6 Nov 1996 16:22:52 MET-1MEST
From: Jiri Lukasek student
Organization: FEL CVUT student
Subject: JE ZLE
> Kdo to je Hedvicek to vam reknou jini, ale mne dost zarazila vase formulace
> "co tu hleda?" Je snad treba k ucasti na tehle konferenci mit nejakeho
> predbezneho povoleni? Nebo devizoveho prislibu? Chcete mi snad timto vasim
> jemnym zpusobem naznacit, ze by jste rada omezila me pravo na ucast? Nezapli
> jsme mozek dneska rano, hlavicko kudrnata?
>
> Rosta
Spaste dusi, hroch se utrhl!!!
Pomoooooooooooc!!!
+------------------------+
| Jiri Lukasek, DrGms |
| |
+------------------------+
========================================================================
Date: Mon, 20 Oct 1997 00:24:11 MET-1MEST
From: "Jiri Lukasek, Service"
Organization: FEL CVUT student
Subject: Re: ASCII vs. diakritika
> >Jaruv produkt. Ten prvni, H......k,
>
> Kdo??
>
> >jehoz plne jmeno nelze vyslovit
Co to?!?
PS: Spaste dusi, hroch se uthl...
+------------------------+
| Jiri Lukasek, DrGms |
| |
+------------------------+
===============================================================
Na tomto miste bych rad pana nadporucicka Lukaska pozadal, aby
neplytval napady. Ja mam doma pouze maly pocitac a ten gejzir, ba
primo ohnostroj originalnich myslenek se mi nechce vejit na disk.
Ty myslenky pak pretekaji otvorem z disketove jednotky, skapavaji se
stolu, na podlaze se z nich vytvareji takove lepkave louzicky a nas
pes z toho ma hystericky zachvaty.
Krome toho za vernou sluzbu pri odhalovani maskovanych hrochu by
panu Lukaskovi hrozilo realne nebezpeci povyseni z nadporucicka na
majoricka a to by pro jeho slibne se rozvijejici karieru mohlo mit
neblahe nasledky. Jak jiste vite, v zadnem z oficialnich jazyku
spolecenstvi NATO se nevyskytuje hlaska "r^" a proto budou v brzke
dobe vsichni major^i'c^kove' propusteni z aktivni sluzby, aby nasi
zemi nekazili uz tak dosti posramoceny "kadrovy profil".
S pozdravem
osetrovatelka brambor ze zavodni kuchyne Spojeneho velitelstvi NATO
Hlavicka Kudrnata, sekce Brusel (drive sekce Varsava)
Date: Mon, 20 Oct 1997 07:24:22 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Nevyslovitelne...?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
) wrote:
> > >Jaruv produkt. Ten prvni, H......k,
> > Kdo??
> > >jehoz plne jmeno nelze vyslovit
> Co to?!?
> PS: Spaste dusi, hroch se uthl...
Nevim; zda se nedopoustite jen historickho, zoologickeho, anebo obojich
omylu, ale je nadmiru jasne, ze se jedna o zname komicke duo z narodniho
divadla - Horymir+Semik..., jak vidite, jejich jmeno naopalk vyslovit
lze a zcela bez nebezpeci, ze na vas nekdo skoci... Jan Palacky-Kozina
Date: Mon, 20 Oct 1997 08:49:11 GMT+0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tom Vitek
Subject: Re: Syrecky - Herby?
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Zdravim vsechny konferenciery,
Dlouho, hodne dlouho, ba dokonce velmi dlouho jsem se neozval, ale
todle mne donutilo napsat prispevek - nejake to kameni a hlinu!
Nejsem si tim tak uplne jist, ale kdyz vezmeme v uvahu to, ze
karavana je(vetsinou) na pousti, kde by se tam kurna vzal pes?
Ja mam takovej pocit by tam ten chudak asi posel nejdriv zizni a
potom hezky hlady. Je vseobecne znamo, ze velbloud ci dromedar(to je
skoro jedno) ma zasobu vody az padesat litru ... to by ten pes za
sebou musel tahnout vlecnak. Z toho vypliva, ze karavana skutecne
neuhne, ale ne z toho duvodu, ze by se ty velbloudi vubec nebaly,
nybrz proto, ze ten pes uz davno chcip. To je ten pravy duvod a
vysvetleni toho rceni. Ten pes proste posel ..
Je fakt, ze ty syrecky (Olomoucky) byly tak krasne nechutny. To
ale neni duvod k tomu, abysme si tady hrali na charitu a zkrs to tady
chranily deti pred temi, kteri nad ne vztyci ruku, kdyz si ti
zaslouzi. Myslim, ze ta zenska by potrebovala poradno slovni "tecku",
aby si zapamatovala, ze nema osocovat slavnou konferenci Jary da
Cimrmana. Jednoduse a zkracene nevim, proc by sme se tady meli
zastavat deti. Nejsme charita!!!
Jinak, jako spravny cimrmanolog mam doma prvni Cimrmanuv Disk -
ROMan jsem jeste nedokoncil. Jmenem Cimrmanova truhla. Nedavno jsem
zaslechl, ze prej vysel druhy dil tohoto slavneho titulu. Jestli o
tom nekdo neco vite, tak dejte vedet.
Zaverem bych chtel vznest navrh. Nepoustejme na tuto konferenci
deti. Toto je ciste vedecka konference. Prece tady nebudeme vypravet
pohadky?
Tommy
___
{~+_+~}
( Y )
()~*~()
(_)-(_)
Dead Koala
Date: Mon, 20 Oct 1997 08:55:16 GMT+0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tom Vitek
Subject: Tupec
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Jakej ignorant posila tak dlouhy dopisy? Co to je za hovado?
Proc to porad kopirujete? To snad ani neni mozny. Z toho by se jeden
scvoknul a vubec, jak hradecka sekce, sedim tady uprostred Hradce a
vo nicem nevim, co to je za blbost?
Nebudu se nervovat, proste je to TRUBKA!!!
Tommy
. .
Invisible Koala
Date: Mon, 20 Oct 1997 01:51:52 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Syrecky - Herby?
In-Reply-To:
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Mon, 20 Oct 1997, Tom Vitek wrote:
>
> Zaverem bych chtel vznest navrh. Nepoustejme na tuto konferenci
> deti. Toto je ciste vedecka konference. Prece tady nebudeme vypravet
> pohadky?
Spravne Tomiku,
a proto okamzite vyhledej tatinka a pozadej ho, aby ti zakazal pristup
k pocitaci, a to az do doby, kdy od vas odejde teta Puberta.
zdravi skladnice zavodni kuchyne materske skolky v Horazdovicich
Berta Poberta, CSc.
Date: Mon, 20 Oct 1997 10:41:21 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Jelinek
Subject: Re: Syrecky - Herby?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: Tom Vitek
> Zdravim vsechny konferenciery,
> Dlouho, hodne dlouho, ba dokonce velmi dlouho jsem se neozval,
Presne to je 16 dni, 23 hodin a 18 minut (prispevek "I dont know"), snad to
priste vydrzite dele. Budeme Vam vsichni drzet palce.
vyjmuto
> sebou musel tahnout vlecnak. Z toho vypliva, ze karavana skutecne
> neuhne, ale ne z toho duvodu, ze by se ty velbloudi vubec nebaly,
Ty vyplivajici velbloudi se vubec nebaly? Ale to je uzasne, to je opravdu
hlina a kameni. Napiste, prosim, dalsi detaily.
> nybrz proto, ze ten pes uz davno chcip. To je ten pravy duvod a
> vysvetleni toho rceni. Ten pes proste posel ..
> Je fakt, ze ty syrecky (Olomoucky) byly tak krasne nechutny. To
> ale neni duvod k tomu, abysme si tady hrali na charitu a zkrs to tady
> chranily deti pred temi, kteri nad ne vztyci ruku, kdyz si ti
> zaslouzi. Myslim, ze ta zenska by potrebovala poradno slovni "tecku",
> aby si zapamatovala, ze nema osocovat slavnou konferenci Jary da
> Cimrmana. Jednoduse a zkracene nevim, proc by sme se tady meli
> zastavat deti. Nejsme charita!!!
Ano, presne tak. Vyhodime zeny, deti a duchodce (sbohem H.....ku), hovada s
dlouhymi prispevky, trubky, ignoranty a Hradecaky a budeme si tu psat jen
dobry hlody.
> Jinak, jako spravny cimrmanolog mam doma prvni Cimrmanuv Disk -
> ROMan jsem jeste nedokoncil. Jmenem Cimrmanova truhla. Nedavno jsem
> zaslechl, ze prej vysel druhy dil tohoto slavneho titulu. Jestli o
> tom nekdo neco vite, tak dejte vedet.
Rozsirena verze Cimrmanovy truhly se prodavala na Invexu, v cem se ale lisi
od puvodni by me take zajimalo.
> Zaverem bych chtel vznest navrh. Nepoustejme na tuto konferenci
> deti. Toto je ciste vedecka konference. Prece tady nebudeme vypravet
> pohadky?
Ja bych se take pokusil vznest navrh. Pokud se nam budete chtit priste
pochlubit medvidky (Dead&Invisible) ci jinymi anatomickymi maluvkami,
posilejte je, prosim, bez doprovodneho textu. Usetri nam to nervy i penize
za pripojeni. Dekuji.
Jeff
b.s.
Date: Mon, 20 Oct 1997 09:49:13 MET-1
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Petr Neruda
Organization: Ostravska Universita - PRF
Subject: odhlaseni
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
listserv
Date: Mon, 20 Oct 1997 14:17:58 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: Syrecky - Herby?
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
> From: Tom Vitek
> sebou musel tahnout vlecnak. Z toho vypliva, ze karavana skutecne
=2E. rekl bych, ze pouzity vyraz "vypliva" zde skutecne nepochazi od
zakladu vyplivovat. S tim je treba neco delat. =
> ale neni duvod k tomu, abysme si tady hrali na charitu a zkrs to tady
=2E. zkrs je zrejme velmi vzacny vyraz pro krs, tedy zakrsek. Jeden by =
skutecne rekl, ze analfabet je na VSP skutecne vzacny tak, jako pes
v pousti. Opak je asi pravdou ..
Maji ve spanelsky mluvicich zemich prihodne jmeno Don Debilio. Pokud
ale nadava tak jako v prispevku "Tupec", pak je to temer slechtic, tedy
Don Debilio El Buzerato
Zdravi
Bohous
PS. Kdyby te byvali vzali dospeli nekdy mezi sebe, tak jsi tak nemusel
dopadnout a ten cestin bys snad trochu ... ale kdo vi??
Date: Mon, 20 Oct 1997 14:18:59 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Subject
X-To: jdc-l@adis.cesnet.cz
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
> Subject: Tupec
=
> jak hradecka sekce, sedim tady uprostred Hradce a
> vo nicem nevim, co to je za blbost?
> Nebudu se nervovat, proste je to TRUBKA!!!
> Tommy
******************************************************************
Nevim, ale do casti Subject me ucili napsat vec, ne svoje jmeno.
Pokud o nic nejde, je to mozne nechat i prazdne.
Mozna jsem to nepochopil. Taky nejsem zatim ten skutecny cimrmano-
logicky vedec. Mozna pozdeji.
Ze sedite uprostred Hradce a o nicem nevite, to se taky stava. =
A co je to za blbost? Vlastni, priteli, vlastni ...
Vetsinou se to ale nevytrubuje do sveta. =
Zdravi Bohous, co si mysli, ze dospivajici deti bychom meli poustet
mezi dospele, leccos jim ukazat a neco i tolerovat. =
Vy budete zrejme izolovan dokonale jiz od utleho mladi..
Date: Mon, 20 Oct 1997 14:24:43 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: Syrecky - Herby?
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: quoted-printable
> From: Tom Vitek
> =
> neuhne, ale ne z toho duvodu, ze by se ty velbloudi vubec nebaly,
dve hrubky !
> ale neni duvod k tomu, abysme si tady hrali na charitu a zkrs to tady
> chranily deti pred temi, kteri nad ne vztyci ruku, kdyz si ti
> zaslouzi. Myslim, ze ta zenska by potrebovala poradno slovni "tecku",
tri hrubky plus dve mensi =
> Cimrmana. Jednoduse a zkracene nevim, proc by sme se tady meli
hrubka viz i vyse (bychom, abychom)
> Jinak, jako spravny cimrmanolog mam doma prvni Cimrmanuv Disk -
> ROMan jsem jeste nedokoncil. Jmenem Cimrmanova truhla. Nedavno jsem
> zaslechl, ze prej vysel druhy dil tohoto slavneho titulu. Jestli o
> tom nekdo neco vite, tak dejte vedet.
skutecne spravny ...
> Zaverem bych chtel vznest navrh. Nepoustejme na tuto konferenci
> deti. Toto je ciste vedecka konference. Prece tady nebudeme vypravet
> pohadky?
Z vyse uvedenych duvodu souhlasim, aby se do teto konference deti =
nepoustely. Mohly by si tady obcas neco precist a pak by chudery =
cestinarky nenaucily cesky snad nikoho. =
Zkratka: ten ony cestin je potreba uplne vimityt a nechat jen pro =
skutecny vedecka konferenc !! Zatim se ale pani Vitka trochu
ucte gramatig. Deti to obcas porad cist !
Zdravi Bohous
Date: Mon, 20 Oct 1997 11:41:34 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: deja vu
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 10:39 PM 10/19/97 -0600, Jan Rehacek wrote
>PS: Spaste dusi, hroch se uthl...
>Krome toho za vernou sluzbu pri odhalovani maskovanych hrochu by
>panu Lukaskovi hrozilo realne nebezpeci povyseni z nadporucicka na
>majoricka a to by pro jeho slibne se rozvijejici karieru mohlo mit
>neblahe nasledky. Jak jiste vite, v zadnem z oficialnich jazyku
>spolecenstvi NATO se nevyskytuje hlaska "r^" a proto budou v brzke
>dobe vsichni major^i'c^kove' propusteni z aktivni sluzby, aby nasi
>zemi nekazili uz tak dosti posramoceny "kadrovy profil".
Vysel se na nej, sak ho plaskni po dlzce, polucicka jedoho poslanyho... i s
jejich zkulvenym kadlovanim...
:-(((
Hloch
Date: Mon, 20 Oct 1997 21:19:39 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: Syrecky - Herby?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tom Vitek wrote:
>
> Zdravim vsechny konferenciery,
> Dlouho, hodne dlouho, ba dokonce velmi dlouho jsem se neozval, ale
> todle mne donutilo napsat prispevek - nejake to kameni a hlinu!
> Nejsem si tim tak uplne jist, ale kdyz vezmeme v uvahu to, ze
> karavana je(vetsinou) na pousti, kde by se tam kurna vzal pes?
> Ja mam takovej pocit by tam ten chudak asi posel nejdriv zizni a
> potom hezky hlady. Je vseobecne znamo, ze velbloud ci dromedar(to je
> skoro jedno) ma zasobu vody az padesat litru ... to by ten pes za
> sebou musel tahnout vlecnak. Z toho vypliva, ze karavana skutecne
> neuhne, ale ne z toho duvodu, ze by se ty velbloudi vubec nebaly,
> nybrz proto, ze ten pes uz davno chcip. To je ten pravy duvod a
> vysvetleni toho rceni. Ten pes proste posel ..
> Je fakt, ze ty syrecky (Olomoucky) byly tak krasne nechutny. To
> ale neni duvod k tomu, abysme si tady hrali na charitu a zkrs to tady
> chranily deti pred temi, kteri nad ne vztyci ruku, kdyz si ti
> zaslouzi. Myslim, ze ta zenska by potrebovala poradno slovni "tecku",
> aby si zapamatovala, ze nema osocovat slavnou konferenci Jary da
> Cimrmana. Jednoduse a zkracene nevim, proc by sme se tady meli
> zastavat deti. Nejsme charita!!!
> Jinak, jako spravny cimrmanolog mam doma prvni Cimrmanuv Disk -
> ROMan jsem jeste nedokoncil. Jmenem Cimrmanova truhla. Nedavno jsem
> zaslechl, ze prej vysel druhy dil tohoto slavneho titulu. Jestli o
> tom nekdo neco vite, tak dejte vedet.
>
> Zaverem bych chtel vznest navrh. Nepoustejme na tuto konferenci
> deti. Toto je ciste vedecka konference. Prece tady nebudeme vypravet
> pohadky?
>
> Tommy
> ___
> {~+_+~}
> ( Y )
> ()~*~()
> (_)-(_)
>
> Dead Koala
A Vas vek, kolego ?
Skoda, ze se neozyvate casteji. Ani ne tolik nase skoda (i kdyz jsem
spise nazoru, ze kazdy je vitan, dokud se mu neprokaze opak) jako spis
Vase - tedy skoda. Kdybyste se casteji pisemne vyjadril, treba by Vam
nedko sem tam opravil ty hrubki. Vo poustich, velbloudech, dromedarech,
psech a proc ne zenskych radej nepiste. Studium, kolego, studium by Vam
sluselo lepe.
Ale proc vubec pisu:
Stran toho CD-ROM 2 (ktere je zde asi ponekud off topic) bych se tez rad
poinformoval.
Zdravi Tonda.
Date: Mon, 20 Oct 1997 22:20:25 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Otazka poustnich psu.. tzv poustevniku.
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni Molodci Cimrmanolovci
Nejak mi skripa kodovaci aparat a dostavam vsechny prispevky z
konference pod jednotnym autorskym znakem bratrstva Cerne zavorky... v
praxi to vypada tak, ze mi prijde 20 majlu a vsechny jsou odeslany od
Franty Zavorky (Sender: "("...) navic jsou vsechny levotocive...).
Muze za to muj provider, kterym je pan Terminal Bar. Nijak ho to
nevyvedlo z miry, zavrel butik a odesel na obed. Pokud byste potrebovali
noveho providera, tak radsi rodinu Terminal Bar neobtezujte. Jsou to
americani vesmes, ale musi mit cesky puvod, protoze uz v patek ve ctyri
odpoledne tam nikdo neni, do prace chodi po desate a v jedenact tricet
uz se hrnou na obed... ktery trva jako ve Francii do 14-ti, 14:30-ti...
Jinak, pokud mi budete psat osobne, tak nechte prosim nejaky podpis,
nejlepe mail, at vam muzu ty nadavky vratit.
Jinak, pes se v pousti docela dobre uzivi, musi to byt ale zvlastni druh
poustniho psa, takzvana odruda psa poustevnika, ktery byl uz vycvicen v
narocnych podminkach preziti, zvlaste ve spolecnosti svatych muzu, kteri
se vyznacuji zvlaste tim, ze toho prilis nenamluvi. Takto se pes nauci
neprotestovat, kdyz ho jeho pan zneuziva, a brat to vsechno tak nejak
filozoficky. Ostatne neni jasne, ze mu to nekdy i neoplati, nebot se
rika, ze kdo cim zachazi, tim take schazi... a videli jste uz nekdy
nejakeho poustevnika, ktery by nemel pod ocima kruhy, nebyl vybledly, a
netrasla se mu ruka? Povrchni freudista by diagnostikoval automaticke
zneuziti ipsace (vysvetleni terminu: viz kazda dobra encyklopedie o
sexu), cimrmanolog by hovoril o prilisnem tvurcim usili, my vsak rikame,
podivejte se, zdali se v okoli chyse nepotuluje pes poustevnik...
Tento pes umi dale vyssavat jakoukoliv potravu z cehokoliv, i z pudy,
bohate na korinky jakkoliv tuhe a vodnate, a kdyz je na Sahare, tak i z
poslych velbloudu a bernardynu, kteri na takovy zivot zvylki nejsou.
Bernardyny vodi do pouste evropsti turisti, kteri nemaji to srdce, aby
psa vyhodili z auta pri vyjezdu na prazdniny uz v okoli
Prahy-Brna-Bratislavy, spise ale proto, ze o prazdninach je vsude kolem
priliz mnoho lidi, az na te Sahare to ujde... A posli velbloudi se zde
nachazeji proto, ze to je jiz takova mistni tradice. Asi by to vyslo z
kontextu, kdyby jste na Sahare narazili na poslou kravu, nebo kostry
kraliku. Asi by si takovy turista myslel ze se nachazi na Mostecku, a
protestoval by u prislusne cestvoni kancelare, ze ho oklamaly. Takze
turisticke kancelare se snazi jakekoliv zdechliny jako kravy a kraliky
ze Sahary odstranit a umistuji tam zdechliny velbloudu a psu Bernardynu.
Nedelaji to vsak z respektu k tradici, nebo k doplneni mistniho koloritu,
ale proto, aby dohnali turisty do jiz vystavenych hotelovych komplexu,
kde se o jejich vysavani staraji jini specialisté a specialistky.
Pro naseho poustniho psa je ale poslych velbloudu-dromedaru a Bernardynu
na Sahare poskrovnu, zato ale je dnes dostatek turistickych zajezdu,
zavodnich rally, a prekupniku se starymi Peugeoty, kteri je vozi do
Cerne Afriky... pokud tedy se na nejake zastavce nesejdou s poustnim
psem... ten toho taky prilis nenamluvi, nybrz je zvykly jednat. Takovy
pes poustevnik nasaje dostatecne zivin i z turisty, ktery ma docela tuhy
korinek, nebot tak byl vycvicen, a takova je jeho natura. Tomu se rika
zakon prirody, a jen ti nejsilnejsi maji pravo byt v novinach alespon na
strance drobnych kradezi a vrazd nemajetnych starenek.
Jak kazdy vi, povrchni spojeni poust = prazdnota je zcela zcestne, poust
se dnes docela hemzi zivotem, a ze zivot dava zivot, je rceni ktere se
vzilo i do lidove reci mistnich beduinu. Takovy beduin jiz zdaleka
neprepravuje sul na hrbetu velblouda, jedine snad tak tu, ktera vyvera
ze zpoceneho turisty, ktery se boji dilem, aby z velblouda nespadl,
dilem, aby se lacne ho pozorujici pes poustevnik nepriblizil, dilem aby
mu beduin nezustal v zadech a dilem, aby vsechnu tu poezii dobrodruzstvi
nafotil se spravnou clonou.
Pokud Beduinske kmeny s necim obchoduji, tak s hodinkami turistu, kteri
se v jednom z tech predeslych pripadu bali opravnene, s pasovanou
elektronikou a s levnou pouzitou optikou, ktera se po dlouhych
dobrodruzstvich nakonec objevi v obchode ve Vodickove ulici, i jinde v
Evrope, jako napr. v liberecke Second Hand Photo, v Budejovickem Photo's
Shopu atd.
Poustnimu psu, ktery castecne odvykl horkemu podnebi, ale jehoz bojovny
a lovecky charakter zustal zcela cisty jako kristal se zacalo v Evrope
rikat Rottveileri, psi Trhaci a jine odrudy, ktere si svou saharskou
nostalgii cas od casu zchladi na vsetecnem postakovi, strkajicimu sve
prsty do uzemi, ktere spolecne se svym majitelem povazuje za svate...
Takze doufam, ze jsem touto brilantni argumentaci zase provedl trochu
toho svetackeho svetla do tmavych podkrkonosskych chysi, a ze priste, az
bude zase nekdo tvrdit nejake tmarske polopravdy, ze se radeji podiva do
prislusne encyklopedie "Leceni nemocneho psa" (kynologicky navod pro
cestovatele a poustevniky), Prof. Doc. CSc Josef Vytrhel a kolektiv,
publikace GU CSAV, Vydalo SNDK, Praha 1978, Viz.: Nar. knihovna, Odd.
Zoofilia, ref. 35-78cpu65.1298.
Mimo prispevek:
Upozornuji prislusne badatele, ze pokud jejich kritiky nebudou konstruk-
tivni, tedy pokud se budou venovat jen preklepum, drobnostem, pokud
budou mit mene nez tricet radek originalniho textu, pokud budou jen
rozebirat mentalni pomatenost autora, ze je nebudu povazovat za prinos
vede a technice, a ze na jejich zblepty neodpovim. Jakkoliv vasnive
kritiky a rozbory, ktere se budou venovat exkluzivne dannemu tematu,
jsem ochoten diskutovat, obhajovat, ale prosim, abyste zachovali (pokud
mozno) vedecky ton teto konference.
Jinak docela ocenuji jadrne prispevky agenta cimrmanologa Hedvicky,
jehoz trefnost a hanacke nareci by se docela hodily k vykonu funkce
cimrmanologicke policie. Takove lidove vysteknuti na prohresivsiho se
delikventa by mohlo zapusobit jako dobra rana obuskem. Blba zaboli,
chytreho inspiruje... jak myslite, ze delaji mistri Zenoveho buddhismu?
Ranu bambusovou holi, a hnup knuci, zaleze a nejaky cas je od nej pokoj.
Navic jsem konstatoval, se dotycny badatel si jiz drive vymohl zrejmy
respect, a ze nekolikv mesicu zde byl klid a mir... Diskutovalo se
hlavne o obsahu jednotlivych prispevku, a jen okrajove o jejich forme,
dnes se vsak zaciinaji objevovat i hlasy, ktere nejen ze nic noveho
neprinaseji, a pasou se jak masarky na tezce vypracovanych prispevcich,
ale primo napadaji osoby autoru...
Rad bych vedel, co by v konferenci zustalo, kdyby takovy se Rehacek (v
minulosti i Jelinek, Hedvicek a jini.) nasral, a misto casu stravenem
vymyslenim blaznivych teorii se venoval treba divani na televizi, chozeni
do kina, nebo se vic venoval sve manzelce... Ono se to totiz mnohem
rychleji precte, nez napise... a jak sam jiz citovany autor podotkl,
tuto konferenci nikdo ani neplati, ani nedotuje hmotnymi dary.
Hele, co kdybychom ustanovili, ze kazdy prispevek, ve kterem se napada
nejaka konkretni osoba autora (a ne osobnost cimrmanologa - patrace,
kterou zde predstavuje) se bude platit malou flaskou domaci slivovice
(0,5L)? Hedvicek se postara o vymahani pokuty, ja je zde budu pro nase
americke prispevatele popijet a vzdy jim udelam detailni zpravu o
kvalite zbozi, aby z toho taky neco meli... :-)
Srdecne zdravi
Herr Doktor Mengele
alias
Le Bon docteur Schweitzer
Date: Tue, 21 Oct 1997 11:08:45 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Novak
Subject: Re: Zamysleni
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Fri, 17 Oct 1997, Petr Zima P0814 wrote:
> >Pokud je mi znamo, to "da" u jmena JC zavedli S+S, aby ho tak
> >zaradili k takovym osobnostem jako Leonardo da Vinci a Vasco da Gama,
> >Bohdan Zelinka
>
> Leonardo da Vinci, Vasco da Gama ... hmm, to jsme se ve skole ucili.
> Ale Bohdan Zelinka? Nejak si nemuzu vzpomenout. Navic kde je to "da"?
>
>pan Boh Da n' Zelinka tam to 'da' ma. A to da tam je od jednoho z
prvnich cimrmanologu pana Hedvabneho.
PS:to n' je dle vzoru rock n' roll >
>
>
>
>
>
> Petr ZIMA
> Prague, Czech Republic
> xzimap@kps1.fsv.cvut.cz
>
> ----------------------------------------------------
> MESSAGE FROM GOD !
> "Universe rebooting in 5 seconds. Please log out!"
> (L) Logout,(C) Cancel,(P) Panic,(H) Help :_
>
Date: Tue, 21 Oct 1997 12:15:59 MET-1EET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: BOHDAN ZELINKA
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Re: Zamysleni
Je jiste jasne, ze za jmenem Gama mela byt tecka misto carky a to
dalsi je podpis. Pokud jde o S+S, je to mineno bez hacku a tudiz jako
dvojice duchovnich otcu JdC.
Bohdan Zelinka
Date: Tue, 21 Oct 1997 15:14:06 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ondrej Sustacek
Subject: re
Content-Type: text
rewiew
Date: Tue, 21 Oct 1997 16:08:21 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tmarka Proletarka
Organization: Pravo na krev
Subject: Re: Otazka poustnich psu.. tzv poustevniku.
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Dobry doktore Mengele
Ve vasem strucnem pojednani o poustnich psech (ci mame rozumet poustevnich
psech?) jste opomenul zminit se o jedne z dulezitych funkci tohoto uzitecneho
zvirete. Jedna se o jeho vyuziti jako tazne sily ruznych poustnich sprezeni.
Oproti tomu, jak si kazdy nespravne mysli, ze na pousti se cestuje pouze diky
velbloudum, dromedarum a Mitsubishi 4x4, je treba rici, ze se vseobecne
pouziva i taznych poustnich psu... Takove psi sprezeni ma spolecne s
Mitsubisho ctyrkolkou nahon na vsechny ctyri, a kdyz se zapoji cela smecka, je
toho nahonu az az... Nemluve o tom, ze takovy pes ma i vlastni vetrak cimz se
rozumi ocas vrtichvost.
A oproti takovemu Mitsubisho ctyrkolce ma tazny pes poustevnik jeste tu
vyhodu, ze na Sahare nenajdete jen tak lehce nejakou benzinovou stanici. Coz
ale je zase nevyhoda, protoze v pousti neni kde se vycurat a koupit si
nahradni baterky. Kdo by je tam taky stavel, kdyz vsechny naftarske
spolecnosti se stejne odstehovaly do vychodni Evropy. Takze takovy Laponec z
jizniho Alziru vytahne z kulny sane, zaprahne sve psy do sprezeni, a vsechno
dohromady to vesele bezi pousti, psi vrti ocasem a spolecne tak ovivaji celkem
oslehanou tvar Laponce. Reknete co dela ten Laponec v Jinznim Alziru, neni
blbej? ze ano... a ja odpovim otazkou: co by tam delal? Je to jen priklad.
Kazdy prece vime, ze Laponci bydli v Jurtach, malem to mestecku na severu
Kanady a take jeste na Ambasade v Praze. Ambasadu ma v Praze kde kdo, protoze
se tu daji nakoupit levne fotoaparaty a pasovane hodinky Rolleixky z Taïvanu.
Jenze nezapomente, ze i v Laponsku a na prazske ambasade maji prazdniny, a ze
kazdy si zaslouzi tech par tydnu klidu. A preci nechecete, aby Laponci jezdili
k mori, vzdyt ho maji doma plne zuby... Kdykoliv se mu zachce, vyseka v lede
diru, a je na morskem pobrezi... a zkuste vysekat v Celakovicich diru do ledu,
more tam zaboha nenajdete, i kdyby jste tu diru vysekali rovnou do cela
prednosty mistniho uradu. Cesi jezdi na prazdniny k mori, na piscite plaze,
protoze v Cechach je nedostatek obojiho, zatimco Laponci sice more maji az
dost, zato ale jejich plaze trpi absolutni absenci piskovych dun... Takze sen
kazdeho laponskeho rodaka je valet si sunky na obrovske piscite plazi, kde ho
nebude otravovat zadny nudny zvuk prevalujicich se vln, krik prodavacu
vystydlych parku, volani o pomoc topicich se turistu, a plky stredoevropskych
panicek, ze doma zase zdrazili, a ze ve Varne pred deseti lety dostali vyhodne
nakoupit vlnene ponozky. Mozna ze nevite, ze mezi Laponci je prakticky
neznamy zlocin vrazdy. Takze to tak nechme a netahejme je mezi nas, ono by se
to mohlo lehce zvrtnout. Ostatne to je duvod, proc i ja bych nejradeji odejel
do Sahary na odpocinek.
Mezitim se nam nas Laponec dosankoval do nejblizsiho mesta, a prodava na
zdejsim trhu ryby. Laponci vzdycky prodavaji ryby a kosti. Je jasne ze po
nekolikatydennim pobytu na Sahare se cokoliv podoba cemukoliv, a je nasnade,
ze nevinni coklici-poustevnici byli zase na lovu. Zase bude nekdo dedit za
bohateho strycka, zase budeme mit v Praze nove zbozi v zastavarnach, a mistni
usedlici si budou pochutnavat na dobrych rybickach, ktere jim pan Laponec
nalovil v pousti. Reknete, vzdyt je jasne ze kazdy pozna, ze to neni ryba. Na
to odpovime: jste si tim tak jisti? A vite vubec, zda mistni domorodci uz
nekdy nejakou rybu videli, natoz okusili? Jsem si jisty, ze po 14-ti dennim
pobytu na Sahare a pod sutanou kazdeho Laponce by se jakakoliv ryba nepodobala
uz nicemu znamemu, a kdybyste meli hlad, a prave se priplazili ze Sahary, kde
vam stado vzteklych coklu sezralo velblouda, tak ji snite i vy.... a jeste
podekujete, a ze slusnosti se ukrknete... Jo a kdo to tam namita, ze Laponci
nenosi sutany? Neotravujte prosim, rozvlacnujete pribeh, a ja uz pomalu nevim
kam skocit, aby to melo spad a dramaticke napeti. Kdybych vam mel jeste
vysvetlovat, proc nosi Laponci sutany, tak se nikam nedostaneme. zatim jsme u
pisecnych sani a psou-tahacu.
Nu coz, priblizili jsme vam jeden vyjev africkeho lidoveho zvyku, to jest
jizda Laponcu na sneznych sanich, nebudeme snad pripominat, ze nejaky
ziskuchtivy poradatel jiz usporadal Rally psich sprezeni napric Saharou, a ze
prvni misto obsadila ceska posadka Sigsimund a Hajzilka, jejichz sane vyrobila
Koprivnicka Tatra, ktera ma s poustnim cestovanim dlouhou zkusenost. Tyto sane
asi budou nejvice zajimat nase kolegy trhace, pardon patrace. Zalozene na
principu samovazace, jak je zname jeste z prvni republiky, dovoluji ridici
sedet na vyvysenem sedle, a jako sedlak se rozsafne rozhlizet po krajine. Za
tim ucelem je dodavana take dymka porcelanka a ozdobeny bic, par holinek,
ksiltovka a litre slivovice, aby bylo jasne, ze nas reprezentant je Cech jak
poleno. K pisecnym sanim je dodavano jeste doplnujici zarizeni, ktere pisek
nakloni do spravneho uhlu, podrzi a ciste usekne, aby ho vzadu sikovne svazalo
do snopu, ktere jsou ponechany svemu osudu a domorodcum. Ti z nich pak
sestavuji sve typicke obydli zvane pisecne Lego. Je nasnade, ze ceske sane
nebylo nutne adaptovat az tak prilis, protoze nasi jsou pasaci, a mysleli i na budoucnost.
Pokud by nekdo chtel dalsi technicke detaily pisecnych sani, napise e-mail do
koprivnicke tatry, kde jiz zahajili alternativni vyrobu pisecnych sani, aby je
vyvazeli do Laponska ( mailto:hanzelka@tatra.cz ) a privezli tak konecne
nejake valuty nasemu hospodarstvi.
A je to.
Dobra Zrada za NATO
haneb
Lomikarej, Lomikarej, zvu ta na Bozi sud...
Date: Tue, 21 Oct 1997 17:48:27 CST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Marek Basny
Subject: Re: Zamysleni
>Pokud jde o S+S, je to mineno bez hacku a tudiz jako
>dvojice duchovnich otcu JdC.
>Bohdan Zelinka
Nejsem si tim uplne jist, ale na 99 % je duchovnim otcem, respektive
znovuobjevitelem JdC, jisty pan Velebny alias Hedvabny.
Marek
*************************************************************************
* Marek Basny *
* Department of Theoretical Physics and Astrophysics *
* Kotlarska 2 *
* 611 37 BRNO *
* Czech Republic *
* tel. +420+5+41129 459 *
* fax. +420+5+41211214 *
*************************************************************************
Date: Tue, 21 Oct 1997 18:28:15 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Re: Zamysleni
>>Pokud jde o S+S, je to mineno bez hacku a tudiz jako
>>dvojice duchovnich otcu JdC.
>>Bohdan Zelinka
>
>Nejsem si tim uplne jist, ale na 99 % je duchovnim otcem, respektive
>znovuobjevitelem JdC, jisty pan Velebny alias Hedvabny.
> Marek
>
>
To si ovsem, vazene cimrmanolozky a vazeni cimrmanologove, nijak
neodporuje.
Pan Velebny alias Hedvabny je otcem devadesatidevitiprocentnim, panove
Smoljak a Sverak jsou (kazdy) otci pulprocentnimi (no, vlastne by stacila
dve libovolna cisla, jejichz soucet je roven jedne, ovsem to by pak
znamenalo zabyvat se napr. problematikou, zda je mozno byt otcem
transcendentnoprocentnim ci co to znamena byt otcem minus
stodvacetiprocentnim).
Panove Zelinka a Basny by nam ovsem meli prozradit, zda je takove studie
dovedly i k blizsi zkoumani kariery Marlen Jelinkove, ktera byla pozdeji
operni zpevackou, avsak, jak se nyni ukazuje, jsou jiste indicie pro to, ze
jeji starsi povolani bylo to vubec nejstarsi.
karel oliva
Date: Tue, 21 Oct 1997 23:19:17 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tmarka Proletarka
Organization: Pravo na krev
Subject: Re: Otazka poustnich psu.. tzv poustevniku.
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Miroslav HERMAN wrote:
Dobry doktore Mengele
Ve vasem strucnem pojednani o poustnich psech (ci mame rozumet poustevnich
psech?) jste opomenul zminit se o jedne z dulezitych funkci tohoto uzitecneho
zvirete. Jedna se o jeho vyuziti jako tazne sily ruznych poustnich sprezeni.
Oproti tomu, jak si kazdy nespravne mysli, ze na pousti se cestuje pouze diky
velbloudum, dromedarum a Mitsubishi 4x4, je treba rici, ze se vseobecne
pouziva i taznych poustnich psu... Takove psi sprezeni ma spolecne s
Mitsubisho ctyrkolkou nahon na vsechny ctyri, a kdyz se zapoji cela smecka, je
toho nahonu az az... Nemluve o tom, ze takovy pes ma i vlastni vetrak cimz se
rozumi ocas vrtichvost. A oproti takovemu Mitsubisho ctyrkolce ma tazny pes
poustevnik jeste tu vyhodu, ze na Sahare nenajdete jen tak lehce nejakou
benzinovou stanici. Coz ale je zase nevyhoda, protoze v pousti neni kde se
vycurat a koupit si nahradni baterky. Kdo by je tam taky stavel, kdyz vsechny
naftarske spolecnosti se stejne odstehovaly do vychodni Evropy. Takze takovy
Laponec z jizniho Alziru vytahne z kulny sane, zaprahne sve psy do sprezeni, a
vsechno dohromady to vesele bezi pousti, psi vrti ocasem a spolecne tak
ovivaji celkem oslehanou tvar Laponce. Reknete co dela ten Laponec v Jinznim
Alziru, neni blbej? ze ano... a ja odpovim otazkou: co by tam delal? Je to jen
priklad. Kazdy prece vime, ze Laponci bydli v Jurtach, malem to mestecku na
severu Kanady a take jeste na Ambasade v Praze. Ambasadu ma v Praze kde kdo,
protoze se tu daji nakoupit levne fotoaparaty a pasovane hodinky Rolleixky z
Taïvanu. Jenze nezapomente, ze i v Laponsku a na prazske ambasade maji
prazdniny, a ze kazdy si zaslouzi tech par tydnu klidu. A preci nechecete, aby
Laponci jezdili k mori, vzdyt ho maji doma plne zuby... Kdykoliv se mu zachce,
vyseka v lede diru, a je na morskem pobrezi... a zkuste vysekat v Celakovicich
diru do ledu, more tam zaboha nenajdete, i kdyby jste tu diru vysekali rovnou
do cela prednosty mistniho uradu. Cesi jezdi na prazdniny k mori, na piscite
plaze, protoze v Cechach je nedostatek obojiho, zatimco Laponci sice more maji
az dost, zato ale jejich plaze trpi absolutni absenci piskovych dun...
Takze sen kazdeho laponskeho rodaka je valet si sunky na obrovske piscite
plazi, kde ho nebude otravovat zadny nudny zvuk prevalujicich se vln, krik
prodavacu vystydlych parku, volani o pomoc topicich se turistu, a plky
stredoevropskych panicek, ze doma zase zdrazili, a ze ve Varne pred deseti
lety dostali vyhodn nakoupit vlnene ponozky. Mozna ze nevite, ze mezi Laponci
je prakticky neznamy zlocin vrazdy. Takze to tak nechme by se to mohlo lehce
zvrtnout. Ostatne to je duvod, proc i ja bych nejradeji odejel do Sahary na odpocinek.
Mezitim se nam nas Laponec dosankoval do nejblizsiho mesta, a prodava na
zdejsim trhu ryby. Laponci vzdycky prodavaji ryby a kosti. Je jasne ze po
nekolikatydennim pobytu na Sahare se cokoliv podoba cemukoliv, a je nasnade,
ze nevinni coklici-poustevnici byli zase na lovu. Zase bude nekdo dedit za
bohateho strycka, zase budeme mit v Praze nove zbozi v zastavarnach, a mistni
usedlici si budou pochutnavat na dobrych rybickach, ktere jim pan Laponec
nalovil v pousti. Reknete, vzdyt je jasne ze kazdy pozna, ze to neni ryba. Na
to odpovime: jste si tim tak jisti? A vite vubec, zda mistni domorodci uz
nekdy nejakou rybu videli, natoz okusili? Jsem si jisty, ze po 14-ti dennim
pobytu na Sahare a pod sutanou kazdeho Laponce by se jakakoliv ryba nepodobala
uz nicemu znamemu, a kdybyste meli hlad, a prave se priplazili ze Sahary, kde
vam stado vzteklych coklu sezralo velblouda, tak ji snite i vy.... a jeste
podekujete, a ze slusnosti se ukrknete... Jo a kdo to tam namita, ze Laponci
nenosi sutany? Neotravujte prosim, rozvlacnujete pribeh, a ja uz pomalu nevim
kam skocit, aby to melo spad a dramaticke napeti. Kdybych vam mel jeste
vysvetlovat, proc nosi Laponci sutany, tak se nikam nedostaneme.
Zatim jsme u pisecnych sani a psou-tahacu. Nu coz, priblizili jsme vam jeden
vyjev africkeho lidoveho zvyku, to jest jizda Laponcu na sneznych sanich,
nebudeme snad pripominat, ze nejaky ziskuchtivy poradatel jiz usporadal Rally
psich sprezeni napric Saharou, a ze prvni misto obsadila ceska posadka
Sigsimund a Hajzilka, jejichz sanky vyrobila Koprivnicka Tatra, ktera ma s
poustnim cestovanim dlouhou zkusenost. Tyto sane asi budou nejvice zajimat
nase kolegy trhace, pardon patrace. Zalozene na principu samovazace, jak je
zname jeste z prvni republiky, dovoluji ridici sedet na vyvysenem sedle, a
jako sedlak se rozsafne rozhlizet po krajine. Za tim ucelem je dodavana take
dymka porcelanka a ozdobeny bic, par holinek, ksiltovka a litre slivovice, aby
bylo jasne, ze nas reprezentant je Cech jak poleno. K pisecnym sanim je
dodavano jeste doplnujici zarizeni, ktere pisek nakloni do spravneho uhlu,
podrzi a ciste usekne, aby ho vzadu sikovne svazalo do snopu, ktere jsou
ponechany svemu osudu a domorodcum. Ti z nich pak sestavuji sve typicke obydli
zvane Lego. Je nasnade, ze ceske sane nebylo nutne adaptovat az tak prilis,
protoze nasi jsou pasaci, a mysleli i na budoucnost. Pokud by nekdo chtel
dalsi technicke detaily pisecnych sani, napise e-mail do koprivnicke tatry,
kde jiz zahajili alternativni vyrobu pisecnych sani, aby je vyvazeli do
Laponska ( mailto:hanzelka@tatra.cz ) a privezli tak konecne nejake valuty
nasemu hospodarstvi.
A je to.
Dobra Zrada za NATO
haneb
Lomikarej, Lomikarej, zvu ta na Bozi sud...
Date: Tue, 21 Oct 1997 23:31:11 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tmarka Proletarka
Organization: Pravo na krev
Subject: Otazka poustnich psu.. tzv. poustevniku
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Miroslav HERMAN wrote:
Dobry doktore Mengele
Ve vasem strucnem pojednani o poustnich psech (ci mame rozumet
poustevnich psech?) jste opomenul zminit se o jedne z dulezitych funkci
tohoto uzitecneho zvirete. Jedna se o jeho vyuziti jako tazne sily
ruznych poustnich sprezeni. Oproti tomu, jak si kazdy nespravne mysli,
ze na pousti se cestuje pouze diky velbloudum, dromedarum a Mitsubishi
4x4, je treba rici, ze se vseobecne pouziva i taznych poustnich psu...
Takove psi sprezeni ma spolecne s Mitsubisho ctyrkolkou nahon na vsechny
ctyri, a kdyz se zapoji cela smecka, je toho nahonu az az... Nemluve o
tom, ze takovy pes ma i vlastni vetrak cimz se rozumi ocas vrtichvost. A
oproti takovemu Mitsubisho ctyrkolce ma tazny pes poustevnik jeste tu
vyhodu, ze na Sahare nenajdete jen tak lehce nejakou benzinovou stanici.
Coz ale je zase nevyhoda, protoze v pousti neni kde se vycurat a koupit
si nahradni baterky. Kdo by je tam taky stavel, kdyz vsechny naftarske
spolecnosti se stejne odstehovaly do vychodni Evropy. Takze takovy
Laponec z jizniho Alziru vytahne z kulny sane, zaprahne sve psy do
sprezeni, a vsechno dohromady to vesele bezi pousti, psi vrti ocasem a
spolecne tak ovivaji celkem oslehanou tvar Laponce. Reknete co dela ten
Laponec v Jinznim Alziru, neni blbej? ze ano... a ja odpovim otazkou: co
by tam delal? Je to jen priklad. Kazdy prece vime, ze Laponci bydli v
Jurtach, malem to mestecku na severu Kanady a take jeste na Ambasade v
Praze. Ambasadu ma v Praze kde kdo, protoze se tu daji nakoupit levne
fotoaparaty a pasovane hodinky Rolleixky z Taïvanu. Jenze nezapomente,
ze i v Laponsku a na prazske ambasade maji prazdniny, a ze kazdy si
zaslouzi tech par tydnu klidu. A preci nechecete, aby Laponci jezdili k
mori, vzdyt ho maji doma plne zuby... Kdykoliv se mu zachce, vyseka v
lede diru, a je na morskem pobrezi... a zkuste vysekat v Celakovicich
diru do ledu, more tam zaboha nenajdete, i kdyby jste tu diru vysekali
rovnou do cela prednosty mistniho uradu. Cesi jezdi na prazdniny k mori,
na piscite plaze, protoze v Cechach je nedostatek obojiho, zatimco
Laponci sice more maji az dost, zato ale jejich plaze trpi absolutni
absenci piskovych dun...
Takze sen kazdeho laponskeho rodaka je valet si sunky na obrovske
piscite plazi, kde ho nebude otravovat zadny nudny zvuk prevalujicich se
vln, krik prodavacu vystydlych parku, volani o pomoc topicich se
turistu, a plky stredoevropskych panicek, ze doma zase zdrazili, a ze ve
Varne pred deseti lety dostali vyhodn nakoupit vlnene ponozky. Mozna ze
nevite, ze mezi Laponci je prakticky neznamy zlocin vrazdy. Takze to
tak nechme by se to mohlo lehce zvrtnout. Ostatne to je duvod, proc i ja
bych nejradeji odejel do Sahary na odpocinek.
Mezitim se nam nas Laponec dosankoval do nejblizsiho mesta, a prodava na
zdejsim trhu ryby. Laponci vzdycky prodavaji ryby a kosti. Je jasne ze
po nekolikatydennim pobytu na Sahare se cokoliv podoba cemukoliv, a je
nasnade, ze nevinni coklici-poustevnici byli zase na lovu. Zase bude
nekdo dedit za bohateho strycka, zase budeme mit v Praze nove zbozi v
zastavarnach, a mistni usedlici si budou pochutnavat na dobrych
rybickach, ktere jim pan Laponec nalovil v pousti. Reknete, vzdyt je
jasne ze kazdy pozna, ze to neni ryba. Na to odpovime: jste si tim tak
jisti? A vite vubec, zda mistni domorodci uz nekdy nejakou rybu videli,
natoz okusili? Jsem si jisty, ze po 14-ti dennim pobytu na Sahare a pod
sutanou kazdeho Laponce by se jakakoliv ryba nepodobala uz nicemu
znamemu, a kdybyste meli hlad, a prave se priplazili ze Sahary, kde vam
stado vzteklych coklu sezralo velblouda, tak ji snite i vy.... a jeste
podekujete, a ze slusnosti se ukrknete... Jo a kdo to tam namita, ze
Laponci nenosi sutany? Neotravujte prosim, rozvlacnujete pribeh, a ja uz
pomalu nevim kam skocit, aby to melo spad a dramaticke napeti. Kdybych
vam mel jeste vysvetlovat, proc nosi Laponci sutany, tak se nikam
nedostaneme.
Zatim jsme u pisecnych sani a psou-tahacu. Nu coz, priblizili jsme vam
jeden vyjev africkeho lidoveho zvyku, to jest jizda Laponcu na sneznych
sanich, nebudeme snad pripominat, ze nejaky ziskuchtivy poradatel jiz
usporadal Rally psich sprezeni napric Saharou, a ze prvni misto obsadila
ceska posadka Sigsimund a Hajzilka, jejichz sanky vyrobila Koprivnicka
Tatra, ktera ma s poustnim cestovanim dlouhou zkusenost. Tyto sane asi
budou nejvice zajimat nase kolegy trhace, pardon patrace. Zalozene na
principu samovazace, jak je zname jeste z prvni republiky, dovoluji
ridici sedet na vyvysenem sedle, a jako sedlak se rozsafne rozhlizet po
krajine. Za tim ucelem je dodavana take dymka porcelanka a ozdobeny bic,
par holinek, ksiltovka a litre slivovice, aby bylo jasne, ze nas
reprezentant je Cech jak poleno. K pisecnym sanim je dodavano jeste
doplnujici zarizeni, ktere pisek nakloni do spravneho uhlu, podrzi a
ciste usekne, aby ho vzadu sikovne svazalo do snopu, ktere jsou
ponechany svemu osudu a domorodcum. Ti z nich pak sestavuji sve typicke
obydli zvane Lego. Je nasnade, ze ceske sane nebylo nutne adaptovat az
tak prilis, protoze nasi jsou pasaci, a mysleli i na budoucnost. Pokud
by nekdo chtel dalsi technicke detaily pisecnych sani, napise e-mail do
koprivnicke tatry, kde jiz zahajili alternativni vyrobu pisecnych sani,
aby je vyvazeli do Laponska ( mailto:hanzelka@tatra.cz ) a privezli tak
konecne nejake valuty nasemu hospodarstvi.
A je to.
Dobra Zrada za NATO
haneb
Lomikarej, Lomikarej, zvu ta na Bozi sud...
Date: Fri, 10 Oct 1997 08:56:39 MET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "9-217.1 Martin Capek"
Organization: Silicon Hill 9
Subject: Jak ven?
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Muzete mi nekdo rict, jak se odhlasit z teto zbesile konference?
Vyzkousel jsem uz:
UNSUBSCRIBE JDC-L
SIGNOFF JDC-L, pricemz jsem to zaslal listservu na CESNET a
konference me stale nechce pustit ze svych drapu.
Ledaze by to byl jakysi dalsi cimrmanovsky zertik a ja se stal
jeho obeti. Tak tedy Jaro, jak ven?
Martin Capek
Date: Thu, 23 Oct 1997 07:09:13 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?ISO-8859-1?Q?Tom=E1=9A_Celba?=
Subject: Re: Jak ven?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
Jara je smutnej, ze nas opoustis ale poradi. Je nutno po odeslani =
SIGNOFF JDC-L potvrdit zpetny dotaz odeslanim OK.=20
----------
> Odes=EDlatel: 9-217.1 Martin Capek
> Komu: Multiple recipients of list JDC-L
> P=F8edm=ECt: Jak ven?
> Datum: 10. =F8=EDjna 1997 10:56
>=20
> Muzete mi nekdo rict, jak se odhlasit z teto zbesile konference?
> Vyzkousel jsem uz:
> UNSUBSCRIBE JDC-L
> SIGNOFF JDC-L, pricemz jsem to zaslal listservu na CESNET a
> konference me stale nechce pustit ze svych drapu.
> Ledaze by to byl jakysi dalsi cimrmanovsky zertik a ja se stal
> jeho obeti. Tak tedy Jaro, jak ven?
>=20
> Martin Capek
Date: Fri, 24 Oct 1997 00:40:19 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: ruzne
Vazeni kolegove,
v pondeli jsem dostal email, jehoz kopii se svolenim autora pretiskuji
nize. Jak jsem pochopil z textu, autor hleda informace o Mistrove
prinosu na poli muzejnictvi, takze pokud nekdo neco vite, tak mu je
prosim zaslete.
No a kdyz uz ohrivam polivcicku jinym, tak si taky prihreju svoji, jelikoz
od cervna sem jiste pribyla spousta novych lidi. Takze - v cervnu jsem
na svoji home-page povesil slovnik vojenskeho slangu a prestoze jsem od te
doby dostal nekolik desitek dalsich hesel, porad si myslim, ze studnice
vojenske mluvy neni jeste porad vycerpana, takze bych touto cestou pozadal
vsechny, kdo si nejake trefne vyrazy z vojny pamatuji, aby mi je zaslali.
Stavajici slovnik se naleza na "http://www.trail.com/~honza/vcs.html".
A konecne - uz skoro rok nepribyla do katalogu zmizeni zadna nova varianta.
Ma snad ceska cimrmanologie existencni krizi? To snad ne...
Pro dnesek vse, tady je slibeny e-mail. Honza
********************************************************************
From: "CBI"
Subject: DOTAZ - Cimrman a muzeum
Date: Mon, 20 Oct 97 17:43:09 PDT
....
v dobe pradavne, jsem se omylem dostal k materialum o muzejni cinnosti =
naseho nejvetsiho ceskeho svetomyslitele.
Bohuzel dnes jiz nevim, o jake materialy slo a zrovna dnes bych je tolik =
potreboval ke sve studijni praci.
Pracuji na seriozni vedecke praci o stavu ceskych muzei a protoze jsem =
clovek Cimrmanem odkojen a nechci
aby tato studie byla jen sucha a fakticka, chci zde take "seriozne" vylic=
it prizpevek JC do vyvoje ceskeho a svetoveho muzejnictvi.
Pokud neco najdes, byl bych velmi rad, nebot ja nejsem z tech, kteri by =
si dokazali neco perfektne cimrmanovskeho vymyslet. To necham na druhych.
Domnivam se ale, ze by pani profesori asi valili oci nad priznanim mista =
Jarovi Cimrmanovi ve vyvoji muzeji a sberatelstvi.
Prosimte, jelikoz nevim, jak se na internetu dava takova zprava dal, pros=
imte, jestli bys to mohl udelat. Kdo bude cokoliv vedet, rad seberu kazdo=
u informyci. Co z toho vznikne. samozrejme dostanes do sve sbirky.
Pokud budes mit jakykoliv dotaz najdes me obcas na me adrese. Ale asi to =
bude chvili trvat, nebot, to vis musim pracovat.
Tak zatim dekuji a tesim se na Cimrmana zakladajiciho muzea a jina sberat=
elska centra.
Frigoexpres
Date: Mon, 27 Oct 1997 23:32:33 -0500
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: agent@AOL.COM
Organization:
Subject: Seeking Publication?
Welcome and writers for publication.
We are a NEW YORK based international literary agency with three
offices.
For ALL fiction, including screenplays for TV & Movies: Send us a
, the first chapter, and include a self-addressed,
stamped envelope=S.A.S.E.
Short Stories: Send brief synopsis, 3 pages, S.A.S.E.
Poetry: Send 3 poems, S.A.S.E.
For ALL nonfiction: Send us a , the first chapter,
and include a S.A.S.E.
Do not send complete manuscript unless invited.
Company's Initials Are:
Date: Wed, 29 Oct 1997 00:11:44 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Writers seeking publication?
> From: agent@AOL.COM
> Organization:
> Subject: Seeking Publication?
>
> Welcome and writers for publication.
> We are a NEW YORK based international literary agency with three
> offices.
Dear Madam/Sir/Mailing Robot,
thank you for sending your message to the mailing list "jdc-l@cesnet.cz"
that for more than 2 years tries to cope with my life, works and inventions.
During more than 80 years of living in seclusion I have amassed approximately
76,500 works from all walks of literary profession and would be willing to
share some of my jewels with you. After all, being underpublished has been
my fate since 1880s and I feel that change is now long overdue.
> For ALL fiction, including screenplays for TV & Movies: Send us a
> , the first chapter, and include a self-addressed,
> stamped envelope=S.A.S.E.
I am pleased to inform you that your publishing house will have the honor
of printing my epoch-making novel "Bohemian Knightmares" that depicts lives
of the Czech nobility from the 12th century on until the fatal battle "Na Bile
hore" in 1620. It is impossible for me to give a brief account of such complex
book here, so let me rather show you a few glimpses of its intricate plot.
In CHAPTER 26 the Duchess Marica leaves her castle "Bojnice" and runs away
with a horse-cart loaded with flour. Her trail is soon intercepted by
vicious baron Kujczynski, who leaves both Petr and Tanya in the care of
his step-sister Waldermara, and hurries to catch Marica before she is able
to reach Jindrichuv Hradec, where she is expected by mutineers. Fortunately
for Marica, just as Kujczynski is about to overtake her cart, his mare gets
severe hiccups and dear unsuspecting Kujczynski finds himself on the ground,
before you could say "a shoemaker". Marica dashes on through the darkness and
soon arrives at a little fortress belonging to Petr Vok. They spend the rest
of the night sifting through the flour in order to find a sealed capsule
with the map of underground sewage system that they want to use as a secret
route for troops in the war against the ever-expanding dynasty of Habsburgs.
In CHAPTER 856 the harvest gets safely home. Old Babinsky is angry that he
left his rake on the field, but Lambert promises to buy him a new one and
so finally everybody is happy. While Rudolf and Barbora are cooking a dinner,
aunt Dana returns from Svidnik and immediately starts torturing Milada's
younger brother Bretislav, who thinks he his Mr. Jan Hus. Since a kitchen
door is open, Rudolf hears the noises and goes to a pigsty, thinking that
pigs are hungry again. There he finds his fiancee Matylda in a very awkward
situation with a seasonal worker Tobias and starts beating both with a hoe
lying on the floor. Only after he breaks the handle, his temper recedes and
Rudolf tries to remember some resuscitation techniques from the first aid
course that he took years ago while being a soldier in Pisek. By that time,
happiness is slowly evaporating from Babinsky's mansion. Rudolf goes back
to the kitchen and helps Barbora to prepare a salad.
In CHAPTER 11707 Petr tries to construct a helicopter so he could better
oversee the forrest that he inherited from his uncle Frederic. Unfortunately,
the great Leonardo is already dead and Thomas Edison's great grandparents
are not even conceived yet. Desperate that he is the only engyneer left in
the world at the time, Petr jumps into the stone well and within a few hours
drowns. His body is found several months later by his old friend Jadviga,
who smells something fishy in the air. The well is filled with soil and gravel
and Petr's mourning family has to buy bottled water in a nearby convenience
store. Jadviga cannot stand the emotional pressure and decides to return
to South Bohemia, from where her family moved to America three decades ago.
Well, that's enough for now. If you want to know more about this great plot,
send a self-addressed stamped ship (S.A.S.S.) to Bombay, India and I will
be more than happy to personally load all 34,714 volumes of this monumental
epic on board of your ship. To make this trip worthwhile, I would gladly add
my 16-valve book binding combine made of freshly cut cherry-tree wood. This
comes at no extra cost. And hey, I'll give you a trained monkey to boot.
In the past, I also wrote a screenplay for the so far unreleased silent movie
"Dumb Ventriloquist", starring Charlie Chaplin before he became famous. Its
original version, from 1909, should still be locked somewhere in Hollywood.
And, I am sure you know this, in the Czech Republic I am well-known for my
children books. You may want to consider publishing my lovely comics
"Cafourek and Krafousek", about two little desert doggies that got lost in
the middle of Africa and eventually starved to death, or my classical
(but so far unpublished) fairy-tale-horror "Thirteen mothers-in-law".
Pretty raw, huh? But kids will love it, it's the Halloween time.
> Short Stories: Send brief synopsis, 3 pages, S.A.S.E.
My shortest story is called "Cave-in in Karvina" and it goes like this
"There once was a city named Karvina."
Well, I would agree that that's a little bit too short, so here is
a complete text of a longer short story "Ghost Cat meets another Ghost":
(it is actually a short drama)
"Miaooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooowwwww!"
"Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!"
"Miaoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooowwww!!!"
"Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!!!"
I should add that "Cat" is really spelled "Ca't", but you ignorant
Newyorkers wouldn't get this pun anyway...
> Poetry: Send 3 poems, S.A.S.E.
Here, I would like to humbly mention that I am the inventor of the absolute
rhyme (as described in early works of my biographers - Smoljak & Sverak),
which can be achieved, for instance, by attaching so called "acoustic
constants" at the end of each verse. For illustration of the principle,
I enclose an excerpt from my rendition of Emily Dickinson's poem
Nature's Changes (Book III. Nature):
"The lilacs, bending many a year, dyja-dyja-da,
with purple load will hang, dyja-dyja-da,
the bees will not forget the tune, dyja-dyja-da,
their old forefathers sang, dyja-dyja-da."
Please, note how the acoustic constant "dyja-dyja-da" makes the poem
more dynamic and, indeed, more harmonious to our ears. However, I am aware
of the fact that the above mentioned constant may sound a little bit
archaic in modern times, so, please, feel free to replace it by more
contemporary ones, such as "shoobee-doobee" or "hey-hey-baby".
> For ALL nonfiction: Send us a , the first chapter,
As for nonfiction, I would be willing to publish my unique collection
of Christmas carols from Northern Bohemia, as well as all 69,273,342 lines
of a computer code that automatically deletes every obnoxious e-mail and is
written in my own subject oriented computer language "Jara Script 37.0.3".
I have also compiled a complete and detailed history of a little Austrian
town Seewalchen since 1573. The highlight of this thrilling and suspenseful
historical monograph is the year 1787 when a gardener of a distant cousin
of Marie-Antoinette (full name Marie-Antoinette-Josephe-Jeanne d'Autriche-
Lorraine, original German Maria-Antonia-Josepha-Joanna von Osterreich-
Lothringen) rode through the town on his way from Salzburg to Linz and
his horse got thirsty. The monograph is supplemented by 284 colored wood
carvings and an alphabetical list of Archduke Ferdinand's nicknames.
>
> Company's Initials Are:
Go for it, rise to the occasion. Do not bother any more with third class
rhymesters and wannabes. Here is your chance to transform WILA from a local
New York publishing mill to a conglomerate that will dominate world's
book market in the next century - and why be modest - in the next millenium!
Together we can do anything - JARA & WILA !!
BTW, how are things going in good old New York? Did they replace the Statue
of Liberty by the 189 ft statue of mine, as I was promised so many times?
Remember: I was always saying "New York and Liptakov - my beloved villages".
Well, have fun guys and give me a call whenever you feel like publishing a
totally smashing bestseller. I've got about 76,400 of those in my drawers.
Mr. Jara da Cimrman
Kathmandu, poste restante
Nepal
jdc@himalaya.net
phone: 00-032-(394)-911-6723
faks: 00-032-(394)-911-8236
PS. And, please, excuse my almost fluent English. I was born in Vienna.
PSS. "The future still belongs to aluminium"
Date: Wed, 29 Oct 1997 13:39:16 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: Writers seeking publication?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Jan Rehacek wrote:
(big text)
pane, byl byste tak laskav a dal ten text do cestiny? vycitil jsem ze je genialni
(jako temer vse, tu vychazi z vasi teparske dilnicky), ale moje znalosti
anglictiny se omezuji na tri prvni strany metody pro samouky, zvane "MY TAILOR
IS RICH"...
Takze nektere vyrazy jsem sice bezpecne poznal, specialne vyrazy jako Bojnice,
Duchesse Marica (coz jiste znamena Mariccina duchna), Old Babinsky (jiste Oldrich
Babinskejch).. atd., ale podstata mi stejne unikla. Sice se to dilo hemzilo
podobnymi anglickymi vyrazy, ktere americani prevzali z naseho jazyka, ale skoda
ze jich neprevzali vic, lepe bychom tomu jazyku rozumeli.
Ja vedel, ze ten jejich mail nenechate bez povsimnuti, osobne jsem na nej nemohl
reagovat.
Predem vdecny
Jaroslav Dissident
PS.: jak vidim, zase se to tu ustalilo na bodu zenove meditace. Snad zase budeme
moci prispivat aniz by to vyvolavalo vasne...
Date: Wed, 29 Oct 1997 14:28:52 PST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: CBI
Subject: Jara Cimrman v muzejnictvi
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="ISO-8859-2"; X-MAPIextension=".TXT"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
V=E1zeni,
jsem potesen, ze se mohu ucastnit teto konference.
Davam v plenum navrh na nalezeni cesty
" Kterak Jara Cimrman zakladal a provozoval muzea a jine historicke sbirk=
y "
Date: Wed, 29 Oct 1997 14:36:25 PST
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: CBI
Subject: Jara Cimrman v muzejnictvi
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="ISO-8859-2"; X-MAPIextension=".TXT"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
V=E1zeni,
jsem potesen, ze se mohu ucastnit teto konference.
Davam v plenum navrh na nalezeni :
" Kterak Jara Cimrman zakladal a provozoval muzea a jine historicke sbirk=
y "
Kdyby se nahodou podarilo nekomu objevit jakoukoliv informaci z teto dosu=
d
neprozkoumane oblasti mistrova pusobeni.
Spojeni na mne je
cbi@oasanet.cz
Zatim diky
Frigoexpres
Date: Thu, 30 Oct 1997 00:33:31 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: Writers seeking publication?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Miroslav HERMAN wrote:
> pane, byl byste tak laskav a dal ten text do cestiny?
.................
>
> Jaroslav Dissident
.................
Vidite, kdybyste se neflakal v ty Francii a ucil se anglicky :-)
Po panu Rehackovi, ktery zde znovu potvrdil sve neopakovatelne
mistrovstvi, beze sporu podminene genetickym spriznenim s Mistrem samym,
jehoz duch, ba co rikam duch - sama osoba i z anglickeho textu naprosto
zretelne "c^is^i'", co rikam c^is^i' - ona primo promlouva, k tomu
prostoduchemu narodu, jenz se za ta leta nezmohl k tomu vztycit na miste
Sochy Svobody sochu jedine logicky moznou, totiz sochu (za)slibenou,
zadate nemozne. Ortodoxni preklad do cestiny, ktery tak vehementne
vyzadujete, by znehodnotil prave ty slasti anglickych nuanci -
dyja-dyja-da - na kterych je cely "big text" postaveny.
Kolikrat Vam ale mame opakovat: Pouzijte metodu MPP !!!
Pri Vasi skromne vymluvnosti nebude jiste trvat dele nez par minut a
objevi se zde nejen preklad stripku dila prezentovanych v "big textu",
ale i chybejici kapitoly 1-25, 27-855, 857-11706, 11708-...
Jen at Vas proboha nenapadne prikladat preklad do franstiny. To bych Vas
musel pozadat slovy: ZKRAT^TE TO !!!
Date: Thu, 30 Oct 1997 02:23:03 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Jara Cimrman a muzejnictvi
Vazeni kolegove,
vsichni si ze skoly jiste pamatujete, ze Albert Einstein se, krome toho, ze
vynalezl dve teorie relativity a jednu tretinu EPR-paradoxu, proslavil zejmena
tim, ze nenosil ponozky. Vetsina jeho zivotopiscu tuto skutecnost vysvetluje
Einsteinovou snahou nemarnit cas provadenim trivialnich ukonu a v pozdejsich
letech take jeho stale zretelnejsi vystrednosti. My, cimrmanologove, se tim
ovsem nesmime necht zmast. Skutecnost je totiz uplne jina.
Jiz v roce 1896, tedy plnych deset let pred publikaci prvni teorie relativity,
Cimrman rozpoznal Albertovu genialitu a pochopil, ze se prave spratelil s
muzem jehoz myslenky jednou ovlivni vyvoj vedy 20. stoleti. Jeho nezistna
povaha mu ovsem velela se o lidsky rozmer velkeho vedce podelit s celou
ceskou spolecnosti. Zde ale Cimrman trochu zavahal, jak Einsteina - cloveka
prostemu ceskemu narodu co nejlepe priblizit. Myslenka kazdorocnich pratelskych
besed s geniem v tanvaldske sokolovne zdala se mu byt prilis svazujici pro
tehdy mladeho a dosti zaneprazdneneho berniho urednika. A ani cyklus
cernobilych fotografii z Einsteinovy koupelny nemel u nezkuseneho venkovskeho
publika prilis uspech. Teprve v lete roku 1901 nalezl Mistr reseni a v Liberci
poklada zakladni kamen k "Muzeu Einsteinovych ponozek". Cimrmanova prosba,
aby vsechny ponozky, ktere kdy zakoupi ci dostane posilal okamzite do Liberce,
pripadala sice Einsteinovi trochu podivinska, ale co by pro stareho pritele
neudelal. V roce 1901 tak zacina Einsteinovo bose obdobi, ktere s prestavkou
v roce 1927, kdy musel na lekarske doporuceni nosit podkolenky, trvalo az
do roku 1949.
V Liberci mezitim "Muzeum Einsteinovych ponozek" slavilo az necekany uspech
a hned prvni rok se na vstupnem vybralo 1,928 zlatych, ktere byly pokladnikem
muzea Josefem Pantuckem dusledne zproneverovany v blizkem hostinci U sojku,
coz uprimne receno popularitu muzea pouze zvysovalo nebot slogan "Dnes plati
Einstein" se v obdobi turisticke sezony skvel na vyvesnim stite prakticky
kazdy den. Povsimneme si, jak byly v techto dobach Cechy o nekolik konskych
delek pred celou zapadni Evropou. Zatimco ve fyzikalnich ucebnach Oxfordu
a Cambridge jeste stale platily Newtonovy zakony a v Italii a Recku dokonce
snad jeste Archimedovy, v ceskych hospodach uz zacaly platit Einsteinovy
ponozky - a to byl teprve rok 1901. Oblibu muzea pak zvysil i fakt, ze toto
bylo otevreno pouze v obdobi duben-rijen. Na zimu se muzeum zaviralo a jeho
exponaty byly rozpujceny libereckym detem. V breznu se pak ponozky vybraly,
vypraly a exposice mohla pokracovat. Zvlast tluste vlnene podkolenky, ktere
Albertovi zasilala jeho sestrenice Helga ze Svycarska, se u skolaku tesily
velke prizni a nekere drsnejsi povahy si je v breznu ani nechtely sundat.
Po Mistrove zmizeni v roce 1914 se chod muzea kupodivu nezastavil a loajalni
Einstein pokracoval i nadale v zasilani vsech svych ponozek. Starsi liberecti
pametnici si mozna jeste dnes vzpomenou na "Albertovo ponozkarium", ktere
mezi dvema valkami patrilo k nejvyhledavanejsim mestskym atrakcim. Bohuzel,
unorovy puc v roce 1948 zasahl velmi necitlivym zpusobem do prace tohoto
regionalniho muzea. Ponozky byly sice muzeu ponechany a i nadale byly na zimu
zapujcovany potrebnym detem, nazev muzea byl vsak pozmenen na "Muzeum ponozek
Vladimira Iljice Lenina" a dalsi zasilky od Alberta Einsteina byly hned na
hranicich posilany zpet jako nedorucitelne. V unoru 1968 bylo muzeum opet
prejmenovano, tentokrat na "Muzeum ponozek dr. Edvarda Benese" a jako takove
bylo o nekolik mesicu pozdeji nemilosrdne rozstrileno okupacnimi vojsky.
Budova muzea byla srovnana se zemi a zbyle Einsteinovy ponozky byly pouzity
k cisteni hlavni sovetskych tanku T-23.
Jeste kratsi zivot melo podle prof. Fiedlera "Muzeum socialni demokracie".
Cimrman neprisuzoval soc-demakum prilis dlouhy politicky zivot, nebot v roce
1891 zalozil zminenou instituci pouze jako varovne memento pro dalsi generace.
Jara, ktery se jiz jako mladik zle porval s Peckou o nastenku na Brevnove,
nemel levicove strany vubec prilis v lasce a prorokoval, ze dostanou-li se
tyto k moci, bude ze stredni Evropy jedna velka paseka plus hospoda U kastanu.
Nekteri cimrmanologove se dokonce domnivaji, ze tato apokalypticka vize do
jiste miry ovlivnila i dejovou linii Cimrmanovy operety "Hospoda na mytince",
ktera se dodnes hraje na prknech DJC (no, uvidime, zda jim ji Milos nezakaze).
"Muzeum socialni demokracie" bylo zniceno pri pozaru v roce 1897, pote co
Cimrman na misto pozarniho technika angazoval trochu neopatrne Kamila Tumu,
ktery tutez funkci zastaval o nekolik let pred tim v Narodnim Divadle.
Vubec nejkratsi zivot vsak melo Mistrovo "Muzeum teleciho masa" v Jablonci,
ktere muselo byt po peti tydnech pro nesnesitelny zapach neprodysne uzavreno.
Veskere exponaty muzea byly spaleny a pruvodce Alois Stransky byl na obecni
utraty omyt mydlem a vykoupan v teple vode.
A tak se asi nejuspesnejsim muzealnim projektem Jary Cimrmana stalo jeho
"Muzeum hry na schovavanou", ktere sta'lo v Hradci Kralove, zhruba tam, kde
je dnes kino Oko (teda doufam, ze tam jeste je). Jara mel hru na schovavanou
rad jeste jako male devcatko, nebot mu umoznovala uniknout na par minut peci
jeho starsi sestry Luisy a zalezt si do male psi boudy, kde se mohl, nikym
nepeskovan, v klidu venovat svym uvaham o elektrine a magnetismu. Tato
naklonnost ho neopustila ani v pozdejsich letech a napriklad pri jeho kratkem
pobytu v psychiatrickem ustavu v Praze-Bohnicich, kde v mistni kuchyni
instaloval svou prvni odstredivku prepalenych oleju, poradil tehdejsimu
rediteli ustavu, aby jako soucast lecebne kury zavedl hru na schovavanou pro
jednu osobu. Kazdy chovanec se pry musi nejprve sam najit a teprve potom
muze zacit pracovat na svem znovuzarazeni do fungujici spolecnosti. V nekolika
nasledujicich tydnech se proto po Bohnicich pohyboval nezvykle velky pocet
postavicek v prouzkovanych pyzamech a volajicich:
Kdo schovanej neni
tomu dobre neni
kdo schovanej je
tomu dobre je
Uz jdu!
V tomto rikadle, ktere mimochodem Mistr sam vymyslel, se asi poprve projevuje
jeho nutkava potreba absolutniho rymu, ktera pozdeji, jak vime, vedla k
prehodnoceni jeho postoje k poesii vubec. Vratme se ale zpatky do Bohnic.
Jak si asi dovedete predstavit, nekteri chovanci se nalezli drive, nekteri
pozdeji a nekteri se nenalezli vubec. Napriklad Rudolfu Kroutilovi se behem
hledani sebe sama podarilo proniknout nejprve do Nemecka, potom do Francie
a po preplavani kanalu La Manche i do Anglie, kde byla jeho kostra nalezena
teprve za druhe svetove valky nemeckou kontrarozvedkou. Naopak nejrychleji
se nasel nejaky Josef Cespiva, kteremu se hned za branou ustavu podarilo
zabloudit do obchodu s kabaty. Zde se po nahodnem pohledu do zrcadla rychle
otocil k nejblizsimu sloupku, zacal do neho zurive placat dlani a radostne
pri tom vyskal: "deset, dvacet, Cespiva v zrcadle!". Chovanec Josef se potom
bez potizi dolecil a v roce 1923 to dotahl az na seftrenera prazske Sparty.
*************************************************************************
Puvodni verze Cimrmanova "Muzea hry na schovavanou" byla pomerne skromna
a krome pokladny, kde se krome listku daly koupit take americke cigarety a
kesu orisky, se sestavala z exposice popularnich skrysi (housti, kulnicka
na drivi, psi bouda, hromada pisku atp.), z nekolika pykacich sten a z
rozsahle sbirky rikadel pro osobu hledace, ktera zahrnovala prakticky vsechna
tehdy znama rozpocitavadla; od tech nejjednodussich jako je "deset, dvacet,
tricet - narodil se Fricek", pres stredne tezka jako napr. "deset, dvacet,...
devadesat, sto, pred pikolou, za pikolou, nikdo nesmi stat nebo nebudu hrat"
az po rytmicky velmi komplikovana, ktera pro Cimrmanovo muzeum na objednavku
zkomponoval Emil Fryda, alias Jaroslav Vrchlicky.
Pocatecni zajem publika o nove muzeum vsak byl velmi maly a tak se Cimrman
musel uchylit k male lsti. V tistenem pruvodci, ktery kazdy navstevnik dostal
automaticky se vstupenkou, uvedl, ze v muzeu jsou v exposici skrysi schovani
panove Alois Jirasek, Tomas G. Masaryk, Karel V. Rais, Leos Janacek,
Antal Stasek, Sigmund Freud, Ivan P. Pavlov a Frantisek Krizik bez choti.
Po tomto opatreni navsevnost v muzeu prudce stoupla, prestoze zadny z
navstevniku zadneho z vyse uvedenych panu v muzeu nikdy nespatril. Pouze
jista Amalie Troubnickova, vyvolavacka duchu ze Svitav, po navsteve muzea
tvrdila, ze na ni zpoza stare truhly vykoukl Jan Amos Komensky, ktery rychle
prebehl k pikole, vznesenym hlasem zadeklamoval "deset, dvacet, Troubnickova"
a mavaje slabikarem pro obecni skoly zase stejne rychle zmizel. Po tomto
incidentu ruch v muzeu jeste stoupl a za dalsi tyden se v knize navstevniku
objevila poznamka: "Za stocenym klubkem kabelu jsem zahledl Krizikovu hnedou
kamizolu. Masaryk se ovsem schoval tak dukladne, ze jsem ho nenasel ani po
sesti hodinach intenzivniho hledani, kdy moje zoufalstvi nabylo uz takovych
rozmeru, ze jsem zacal profukovat pozarni hadice visici na stenach".
Cimrman si zacal uvedomovat, ze sve navstevniky vlastne klame a pozadal proto
sveho pritele Alberta Einsteina, zda by se neprijel do jeho muzea pohostinsky
schovat. Albert skutecne prijel. Schoval se ovsem v nedalekem pohostinstvi a
pri zpatecni ceste do exposice skrysi jeho nepritomny vyraz a neucesana kstice
k smrti vydesily nekolik pozdnich navstevniku muzea. Navic se Einsteinovi
pri neobratnem manevrovani podarilo doslova rozervat psi boudu, takze ho uz
napriste Cimrman radeji ani nezval. Einsteinova popularita vsak byla natolik
silna, ze jeste dlouho pote se mezi skrysemi rozlehalo bujare volani ceskych
venkovanu "Alberte vylez nebo nehraju!", doprovazene hihnanim venkovanek.
A jeste bych se chtel pozastavit u miniaturni "Sbirky vcelich zihadel", kterou
si Jara poridil v krabici od drevaku. Zminuji se o ni proto, ze podle zaznamu
Veterinarni stanice v Liberci, pochazela vsechna sebrana zihadla primo z
ruznych casti Mistrova tela. Pokud by tedy nekdo z pritomnych cimrmanologu tuto
sbirku nasel doma na pude ci ve sklepe, mohli bychom se pokusit ze zachovalych
zihadel extrahovat vzorek Mistrovy krve a urcit jeho krevni skupinu. Toto
by byl bezesporu cimrmanologicky objev roku, protoze by se tim definitivne
vyvratilo volani ruznych skeptiku, ze Cimrman je pouze osoba fiktivni, nebot je
znamo, ze fiktivni osoby zadnou krevni skupinu nemaji - viz nedavno publikovana
studie ceskeho rychlosipologa Ladislava Jandacka "Jakou krevni skupinu mel
Jindrich Hojer?" (Jindra Hojer totiz, na rozdil od vetsiny hochu jeho veku,
v zadnem z pokracovani oblibeneho ceskeho komiksu nekrvaci a uz to samo o sobe
podle rozhorceneho Ladislava Jandacka znemoznuje urceni jeho krevni skupiny).
**************************************************************************
Po tomto uvodu do praktickeho muzejnictvi jeste par slov o Mistrove prinosu
v teorii. V rannem obdobi sve muzejni cinnosti Cimrman propagoval Antimuzea.
Pri pohledu na svet kolem sebe Jara pochopitelne citil nutkani tuto krasu
v nezmenene podobe zachovat pro pristi generace. Navrhl proto, aby se cely
svet prohlasil za Museum a bezny zivot clovecenstva aby se postupne presunul
do specielne zkonstruovanych budov, ktere nazval Antimuzea. Tuto myslenku
ovsem nedotahl do konce, protoze i zivot v Antimuzejich by po case vytvoril
hodnoty, ktere by staly za zachovani, takze lidstvo by se muselo opet
presunout nekam jinam - jenze uz by nebylo kam.
O neco zralejsi byl jeho Princip casove translace, ktery ve sve dobe ovlivnil
nekolik prednich expertu, napriklad danskeho muzeologa Sigurda Hansena. Rika
zhruba toto: vetsina muzei je otevrena v case T, pri cemz vystavene exponaty
pochazi z obdobi T-dT (kde dT zavisi na povaze muzea, napr. pro Muzeum reckych
dejin je dT~2000 let, pro Muzeum husitskych valek mame dT~500 let atp.). Jaruv
princip casove translace spociva v pricteni hodnoty dT k obema zakladnim
velicinam. Tedy muzea by se otevrela v case T+dT, pri cemz vystavene exponaty
by pochazely z obdobi T. Pro ctenare, kteri se desi matematickych formuli ted
pripojim vysvetleni v cestine.
Vsichni vime jak obtizne se exponaty pro muzea ziskavaji. Jsou to veci stare,
a casto skryte pod nanosem prachu, zeminy, nehaseneho vapna ci sopecnych
vyvrelin. Cimrman se jen velmi nerad plazil po brise po moravskych mezich a
hledal strepy hrncu z nejakych praslovanskych hradist. Toto povazoval za
nedustojne, neefektivni a krome toho si pri tom vzdycky uspinil sve bile sako.
Za jedine uspokojive reseni teto trapne situace proto povazoval vytvoreni
muzei ze soucasnych objektu (nachazejicich se v soucasnosti T), jejich
nasledne zapeceteni a otevreni v dobe T+dT, kdy shromazdene predmety
kazdodenni potreby (ute^rky, sroubovaky, pneumatiky, slupky od salamu, vlozky
do bot, sadrovi trpaslici, pivni tacky, ramy od akvaria atd. atp.) zacnou
mit muzealni hodnotu. A protoze u Cimrmana nebylo od slov k cinum nikdy prilis
daleko, vytvoril v zatim nezverejnenem rakouskem sklepe unikatni exposici
"Ceska spolecnost v prvni dekade dvacateho stoleti", ktera bude podle slov
rakouskeho ministra kultury, ktery ma od sklepa klice, otevrena v roce 2719,
coz bylo Mistrovo vyslovne prani. Takze se, pratele, mame na co tesit.
(Jen aby nam do te doby vlada nezdrazila cas. Chysta se pry balicek 3 a v
nem vterina podrazi az na 1.4 vteriny a hodina bude stat 97 minut, v Praze
pak mozna az 110 minut, coz je temer dvojnasobek soucasne ceny! To bychom
pak mohli cekat az do roku 3400!)
**************************************************************************
Zaverem bych se chtel zminit o muzeu Mistrovu srdci nejblizsimu - a totiz o
Muzeu Lidske Blbosti. Cimrman se s ni setkaval prakticky na kazdem kroku a
proto nas neprekvapi, ze se rozhodl ji zasvetit zvlastni svatostanek. Bohuzel,
nikdo netusi, kde se toto muzeum vlastne naleza. Nekteri se domnivaji, ze
se nachazi v Praze, v budove kde byvavalo Muzeum Klementa Gottwalda, jini
ho situuji na Internet do oblasti JDC-L a vpodstate muzeme rici, ze co
badatel, to nazor.
Aniz bych se chtel sam do techto sporu zamichavat, musim vas seznamit
s velice zajimavou fotografii, kterou odvysilala americka sonda Voyager 2
po svem pruletu kolem planety Jupiter. Na fotografii je zretelne videt
primitivni drevena umela druzice, umistena na heliostacionarni draze,
a nesouci porcelanovou tabulku s timto textem:
Muzeum Lidske Blbosti Otevreno 24 hodin Denne
(Planeta Zeme) ----------> Vstup zdarma
578,551,394 km timto smerem Deti, Vojaci a Martani polovic
Podle ridiciho strediska v Houstonu, obsahuje tabulka take tentyz text
v azerbajdzanstine, norstine, filipinstine, peruanstine, morseovce a v
jazyce Fortran. Diky dumyslnemu systemu ozubenych kolecek a klinoveho remenu
z vydelane praseci kuze, ktery je spojuje s malou elektrarnou na slunecni
vitr, ukazuje znazornena sipcicka neustale k nasi male modre planete.
A protoze americti vedci maji vzdycky pravdu (tak jako ji pred deseti lety
meli vedci sovetsti a za deset let ji budou mit vedci cinsti) muzeme tuto
zahadu uzavrit konstatovanim, ze Cimrman asi usoudil, ze vetsina pozemskych
aktivit je v te ci one forme poznamenana blbosti a tak misto aby se v potu
tvare zabyval shromazdovanim dukazu o vyvoji a intensite lidske posetilosti
a jejich prevozem na nejake konkretni misto, vyhlasil radeji celou zemekouli
za chranenou pamatkovou oblast.
Cimrmanolog skeptik se ovsem nenecha jen tak zmast a dotaze se: Jak se Jarovi
podarilo umistit umelou druzici na heliostacionarni drahu v takove vzdalenosti
od Zeme? No, mily skeptiku, nezapomen, ze v roce 1910 proletavala okolo Zeme
Halleyova kometa a Cimrmanovi se pravdepodobne podarilo specialnim prakem
umistenym na Snezce vystrelit druzici do blizkosti gravitacniho pole komety,
ktera ji pak "dotahla" temer az k Jupiteru. Tento scenar potvrzuje i jiz
zminena fotografie, na ktere je drevena druzice mirne ozehla. Halleyova kometa
se totiz nejprve priblizila k Slunci a teprve pak se vydala na zpatecni cestu
do hlubin vesmiru. Druzice, ktera docasne kolem komety krouzila se za pasmem
asteroidu z jejiho gravitacniho pole vymanila a presla na heliostacionarni
drahu. Tento manevr si pochopitelne vyzadoval extremne presny vypocet napnuti
praku, ktery Cimrman provedl za pomoci aritmeticke sbijecky od olomoucke
firmy Lukes & Hladik, s.r.o.
Proto az za jasnych zimnich noci uvidite na obloze svetelkovat kontrolky
vesmirnych korabu jinych civilizaci, nelekejte se (zvlast videli-li jste
film "Independence Day"). Nemusi se nutne jednat o invazi. Treba to jsou
jen zvidavi cestovatele z jakehosi planetarniho systemu v mlhovine
Andromedy, kteri nahodou proletavali kolem a prijeli se do naseho maleho
pozemskeho muzea poucit, kudy cesta nevede. A my muzeme byt pravem hrdi
na to, ze v tomto ohledu mame vsem vyspelym civilizacim co ukazat.
za sekci HK,
Honza Rehacek
************************************************************************
ps. Strejdo, do toho prekladu se mi nejak nechce. Me prekladani moc nebavi,
a krome toho se mi zda, ze v cestine by se vyjevilo, ze to byla
vpodstate blbost. Jak rikavala jedna znalkyne, ktera anglictinu leta
studovala "Spousta kravin zni jako docela hezke myslenky, kdyz se to
rekne anglicky" - s kterouzto filosofii uspesne absolvovala statnice.
No, pokud nekdo miluje anglictinu natolik, ze by to pro tebe chtel
prelozit, tak at se do toho klidne da, ja se budu radeji venovat badani.
To je daleko vetsi prc^a.
Date: Thu, 30 Oct 1997 01:49:13 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav HERMAN
Organization: Made in Nowhere
Subject: Re: Writers seeking publication?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tony wrote:
> Vidite, kdybyste se neflakal v ty Francii a ucil se anglicky :-)
Ja se ale anglicky ucil, celou tu dobu co jsem se flakal po Francii, jenze
s tak mizernym prizvukem, ze se to podoba hanackemu nareci, napodobovane
poslovanstelym chorvatskym turkem, ze mi nerozumi ani obyvatele Texasu.
Francouzske skoly jsou tak spatne, ze po desti letech vysokeho uceni
jazykoveho jsem se naucil jen tak tak rozeznavat pismenka, kete maji tu
vyhodu, ze se podobaji nekterym nasim, ale to bohuzel jen zdaleka. Zkousel
jsem taky esperantstinu, ale nesloj mi toj...
> Po panu Rehackovi, ktery zde znovu potvrdil sve neopakovatelne
> mistrovstvi, beze sporu podminene genetickym spriznenim s Mistrem samym,
> jehoz duch, ba co rikam duch - sama osoba i z anglickeho textu naprosto
> zretelne "c^is^i'", co rikam c^is^i' - ona primo promlouva, k tomu
> prostoduchemu narodu, jenz se za ta leta nezmohl k tomu vztycit na miste
> Sochy Svobody sochu jedine logicky moznou, totiz sochu (za)slibenou,
> zadate nemozne. Ortodoxni preklad do cestiny, ktery tak vehementne
> vyzadujete, by znehodnotil prave ty slasti anglickych nuanci -
> dyja-dyja-da - na kterych je cely "big text" postaveny.
Ja myslim ze bysme si to dyja-dyja-da celkem dobre doplnili, protoze na
Waldemara Matusku si vsichni dobre jeste vzpominame, a lidovy americky
prizvuk ze stredozapadu nam prekladaji deno-denne na televizi NOVA, takze
co kdybyste se pri te vsi ucte, kterou citite k panu Rehackovi, ucinil
uzitecnym (a to nejen jemu, ale i nam, domacim Jankum) a ten text nam
pretlumocil? Rehacek se tak bude moci venovat dalsim prihodam.
> Kolikrat Vam ale mame opakovat: Pouzijte metodu MPP !!!
To je kdo? Metodu vojenske policie Malo Pouzivane Pomoci? Neznam, popiste
prosim.
> Pri Vasi skromne vymluvnosti nebude jiste trvat dele nez par minut
Moje vymluvnost je vsechno, jen ne skromna... ale momentalne cekam, az se
tu prestane zabijet. Coz muze trvat docela dlouho.
> objevi se zde nejen preklad stripku dila prezentovanych v "big textu",
> ale i chybejici kapitoly 1-25, 27-855, 857-11706, 11708-...
Snad... kdo vi...
> Jen at Vas proboha nenapadne prikladat preklad do franstiny. To bych Vas
> musel pozadat slovy: ZKRAT^TE TO !!!
Asi chces naznacit, ze moje texty se ti zdaji prilis dlouhe. Asi jsi necetl
Prousta, vedle nej jsem uplne hluchonemy a dorozumivam se pomoci morseovky
(tyradjatra... jaradjatra...) a posunku. Jinak ale slibuju, ze ti proste
neco poslu v obrazcich, aby sis mohl ukazovat prstem. text bude neco jako
"Mama ma Jaru - Jara je tady - Juro, kde je Jara? - Jara je v Mame"....
atd...OK? Vyhovuje?
Bystry, Dlouhoruky a Barvoslepy
Date: Thu, 30 Oct 1997 14:35:54 +0010
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Fiala Lubos
Organization: Opf Karvina
OK
Date: Thu, 30 Oct 1997 21:47:23 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Tony
Subject: Re: Soukrome upresneni pro pana TONY, kritizovatele...
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
=2E.. tak mi alespon nadavejte otevrene ...
Pan HERMAN mi napsal:
> =
> Vazeny prispevovateli,
> =
> odpovedel jsem sice na vas mail v JCD-L, ale bude to pravdepodobne jedn=
a z
> mych poslednich verejnych reakci na vasi reakci. Nevim jestli to co pis=
ete
> je nemotorna forma humoru, na me ale pusobi jako zastrene urazky, At uz=
to
> minite jakkoliv... a pokud je to msta za muj prispevek na tu holku z
> obchodni skoly, tak mi alespon nadavejte otevrene. Nehlede na to, ze si=
to
> ta osoba plne zaslouzila. Jeji zadost nebudu rozebirat semanticky, ale =
byla
> velice zla a neprijemna. Nedivil bych se ani, kdybych se dozvedel, ze z=
a ni
> stojite vy. Bylo to asi jako kdybyste se miloval v posteli s nejakou ze=
nou,
> a ona vam najednou rekla: "Tak pokracuj jeste, ale tentokrat poradne, j=
o?"
> Vubec se mi nelibi odpovidat na vase majly, i kdyz vidim, ze vas ty moj=
e
> zajimaji, a ze na ne reagujete pravidelne. Mam vsak nesmazatelny dojem,=
ze
> vas moje texty otravuji, a ze se jen tak tvarite, ze delate humor. Proz=
atim
> jsem necetl moc vasich originalnich textu (vidim ze zadny), ted jsem se=
> naschval na nekolik dni odmlcel, a konstatuji, ze zivota do konference =
moc
> neprinasite. Napsal jste 6 kritik, vsechny zacinaji vzdy "XYZ wrote".
> Vypada to, ze zijete jen z druhe ruky. Cekam, kdy do konference prinese=
te
> vlastni, originalni prispevek, ktery z niceho ciziho netyje.
> Prispevky vaseho druhu maji za nasledek prave to ticho, ktere se ted
> konferenci rozprostira. Nevim jestli ctete pozorne vymeny mezi Rehackem=
,
> mnou, a nekterymi jinymi cleny konference, ale zadne zastrene urazky, c=
i
> narazky na delku, temata a formu prispevku v nich nejsou. Asi vas zajim=
a
> vic, kdyz v konferenci nic neni.
> V konferenci JDC totiz kazdy, na zaklade svych originalnich prispevku,
> vytvori "osobnost", s niz se pak dal vyjadruje a onu takto definovanou
> "postavu" dal animuje. Ne ale tak, aby srazel ostatni pisatele. Kdyz to=
tiz
> clovek vytvori neco vlastniho, zacne si vic vazit ostatnich, a vyjadruj=
e se
> k nim s jistou uctou. Kritiky prispevku mezi opravdovymi cimrmanology
> nejsou opravdove kritiky, ale primo forma cimrmanovke hry na vedecke
> diskutovani a spory. Puvodni prispevky jsou jen takove inspirujici body=
,
> narativni uzliky, ktere ostatni inspiruji k vlastnimu rozepsani toho ci=
> onoho tematu, ale nekritizuje se forma, ci zpusob vyjadrovani osoby aut=
ora.
> Jsou jako vyhonky u jahod, ktere posilaji slahouny dal, kde ze z nich s=
e
> rodi dalsi ovoce. Z pripevku, podobnym vasim, se rodi jen poustni ticho=
v
> konferenci.
> Zatim ale konstatuji, ze jste nic v konferenci nevytvoril, a ze posilat=
e
> jen mirne jedovate a shazujici pripominky tem, kteri se s necim piplaji=
> (ale snad me archivy jsou jen velice kratke, a vy jste dlouhodobe se
> odmlcivsim clenem). V kazdem pripade cekam napjate, co nam konecne
> napisete originalniho, treba na to tema muzejnictvi... pak poznate, jak=
je
> tezke neco vytvorit, jak tvrde se to rodi a jak jednoduche a neprijemn=E9=
> jsou plivance, za nichz vetsinu majlu, jako jsou ty vase, povazuju.
> Takze aby toho na vas nebylo moc, koncim, a tim taky povazuji za ukonce=
nou
> veskerou nasi dalsi komunikaci. Nepreji si od vas zadne vysvetleni, nem=
inim
> s vami vstupovat do jakekoliv osobni debaty.
> Vytvorte v konferenci vasi VLASTNI osobnost na zaklade VLASTNICH textu,=
> ktere nebudou nikoho napadat, na nekoho reagovat, pripominat, kritizova=
t, z
> nekoho tyt a paberkovat na cizi energii... zatim mate nanejvys pravo na=
> titul Inzenyra Dokoncenych Praci.
> =
> MH
Date: Fri, 31 Oct 1997 07:57:24 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Herman
Organization: Made in Nowhere Rec.
Subject: Ztraty a nanlezy.... zrodil se nam Humorista!!!
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Mila Tetko Rehajdo,
Hahahaha; ten nas pas Antonin Smisovsky (Tony) je ale humorista! A to sel ten
humor hledat az do Toronta, tedy alespon to pry kdesi pise, chodi tam pry
nakupovat.. asi si tam sel nakupovat rozum... Jo a nehledej co ma spolecneho s
Antoninem Vezekminem (hahahahaha to je HUMOR JAK PRASE), Antonin veze kmin... to
jsme se zasmali, ze? Spolecneho ma tzv. semanticka pole (viz dale)... Jo a
propos, myslis, ze zna nekdo v konferenci domenu HORNI.LHOTA.COM? No asi moc
neprosperovala, protoze uz nefunguje. Pan Antonin uz odvezl kmin a sel opruzovat
nekam jinam.... A ten muj soukromy majl otiskl asi proto, ze se ho dotklo, ze
jsem naznacil, ze za mailem Radky Ropuchy, nebo jak se uz jmenovala, se schovava
on.
Nu a Internet je neuveritelne krasna hracka, lepsi jak bozi mlyny: kdyz nekdo
udela nejakou podlost (nekdo to ma jako zpusob zivota a cervenou nit svych
moralnich hodnot), tak se hned najde nekdo jiny, kdo ti posle soukromy majl, a v
nem ti na nej rekne plno sice uplne zbytecnych veci, ale zato pekne nechutnych a
hned do neuveritelnych detailu, jak je kdo mentalne (ba co dim, sexualne)
uchylny, na jake odporne pornaky se diva, co dela, kde pracuje,... atd... jo a
to je ten dobry clovek udajne mezi jeho prateli. Sice kamarad, ale odsuf az
posud...prijedou rusaci, a jede se jako driv...
Takze si predstavte, mila teticko, ze ta uboha Radka BUZIKOVA (taky s velice
LEGRACNI DOMENOU, uz jsi nekde nekdy takovou videla?) napsala za celou svoji
internetovou existenci jeden jediny prispevek. A tim svym zivotnim dilem poctila
rovnou nasi slovutnou konferenci!!!! Jsem si jisty, ze na to absolvovala alespon
dve dvoutridky zakladni umelecko-obchodni skoly ve Svitavach a nedivil bych se,
kdyby se s panem Antoninem alias Tony, alias Jan, ztotoznovala tak daleko, jak
je to jen mozne....
Hele Honzo (ne vy pane Tony), na tu udajnou damskou vyzvu jsem odpovedel takovym
zpusobem, protoze mam cit na prevleknute homouse. Nesmis zapomenout ze jsem byl
par let sysop na Minitelu, a tam se mi schovaval za kazdym pseudonymem jakykoliv
smejd. A moje role byla z nich to prevleceni stahovat. Ja hochu poznal po trech
replikach i policajta z mravnostni policie. To se casto jevilo jako nejaka hodne
nezletila Maeva, (takovy ty jmena ze spravne doby, kvuli verohodnosti), a
strasne se chtela seznamit s nejakym hodne nezbednym panem. Po treti replice
jsem se te ubozacky zeptal, zda ji nevadi, ze bude mit v puse nevo hodne
velkeho... no a to vzdycky ten ubozak odpovedel, ze ji(mu) to nevadi, ze to tak
je v poradku. Na to jsem okamzote poslal zvlastni bleskovku vsem pritomnym, ze
Maeva je starej ctyricatnikovatej policista... a Maeva hned vzekle odepisovala
at ji dam adresu, ze me pride zmlatit! To byla sranda... No a o neco podobnyho
se tu pokusil ten odpadek.
Ja to totiz vycitim, zeny maji uplne jine mentalni pochody a nektere slovni
obraty vubec nepouzivaji ve spojeni s jinyma. Ono totiz nestaci si jen nalicit
hubu, nasadit paruku a tocit kabelkou v okoli hlavniho nadrazi. Mam dost
kamaradu, kteri nebyli dost obezretni, a pak padli na strasne chlupatou prdel s
dvema velikyma koulema nekde vespod... On se chlap, ktery chce imitovat zenskou
okamzite projevi jako karikatura zenske a teplouse zaroven.
Navic mam takovy legracni program, ktery se pouziva v aplikovane lingvistice
(specialne pri vyhledavani autorstvi u anonymnich del, ve srovanvaci litarature,
atd).. Vyhledava to semanticka pole, a "occurences" (nevim jak se to rekne
cesky) frekvencni vyskyt jistych slov, hraje to na dalsich ruznych parametrech,
slovosled, gramatika, mirne smyslove vykyvy, vyznamove nuance adjektivu, atd.
atd. - neuveritelne jak je kazdy clovek mechanicky. Z nekolika slov to pozna,
kdo je kdo... skoro jako otisky prstu... jen ti to da vysledky v procentech
pravdepodobnosti.
Kdyz ten muj soukromy majl udajny Tony forwardoval do konference, udelal jsem si
zprvu hypotezu na jednoho kryplicka, o ktereho jsem zakopl na Netu. Nechal jsem
tu moji vrtacku projet konferenci JDC, a hle co mi nenasla: semanticke pole
Antonina Veze Kmina, Lorda Tonyho, von Steinberga a jeste jinych, ale v jinych
konferencich, kde si nas pocitacovy podnikatel obleka slusny "profesionalni"
prevlek (i kdyz je vsude stejne jizlivy a urazlivy), ukazuje na jednoho a toho
sameho pisatele...
Coz je o to koketnejsi, ze si v nekolika majlech psal a odpovidal sam sobe,
hahahaha to je humorista jak PRASE !!!!!!!!!! A my jsme to nepoznali!! Ten jeho
humor byl v tech jeho pseudonymech... a v tom, ze si psal a odpovidal sam!!! Ten
si to musel doma procitat, a popadat se smichy za boky, jak nas pekne vypekl...
Ten pan ma totiz zvlastni tendenci (nebudu to rozebirat v konferenci, ale tobe
to reknu) k homosexualnim vztahum: jeho vzycky zacne nekdo pritahovat, a on ho
musi (alespon) obrazne vysoustat!!! Jako v tom vtipu, kde jeden teplous rekne
jinemu: Predstav si Jaro, ze jsem vcera pekne vysoustal jednu zenskou!!
-Jezismarja, a jak jsi to dokazal? - Jednoduse, neprisel jsem na rande!!....
hahahaha to je humor, co? No a ten nas humorista ma podobny problem: protoze ma
zabrany stejne silne jako ho to pritahuje, vysoustava jine muze tim svym
humorem, a uhybnyma manevrama. Ani bych se nedivil, ze ma stejne pokrivene
obchodni vztahy. Coz se v Cechach hodi...
Dokonce mi uz nejaka dobra duse dala jeho civilni jmeno a adresu, ale me to
absolutne nezajima. Skoda, vypadal chvilema, ze mohl neco v hlave mit, jenze
inteligence se nemeri na pocet matematicko-logickych ukonu za minutu, nebo na
znalost pocitacoveho argotu, to umi kazdy robot lip, ale na cit a intuici... a
tady vypada na zvlastni skolu debilni ve Svitavach... (v tomhle si myslim, ze
ten e-mail te ubohe Radky zneuzil, a ze zenska toho jmena opravdu existuje, ale
o zadnem Internetu nic nevi). Mam tam kamarada, a skoro me svrbi abych ho za ni
poslal: ta by padala na usta!!! Jenze jakjsi to rekl kdysi, hmyz radsi jen
placnout a jit dal..
No nic, tetka, ta tvoje myslenka s Cimrmanovymi N.N. je vskutku genialni... proc
ty na vsechno prijdes? Apropos, jak jsme daleko s matematickymi modely chaosu?
(rikam jsme, tak jako Slavisticti fanousci rikaji: "vyhrali jsme"). A kdy se to
zacne projevovat v teorii michanych vajec? Vis ze se doposud nepodarilo nikomu
rozmichat michana vejce tak, aby byla jako nova? Sand diky novym poznatkum vedy
a techniky? Napis par vet, jak jsi pokrocil.
Jo a jeste k tomu hovadu, co ti psalo z Ceskeho Krumlova, pokud mas jeste jeho
majl, dej mi ho... me tenhle mladej sebevedomej zmetek dodal takove chuti, ze
tomu druhymu prodam neco zdarma..
Proc je mezi lidmi takovych hovad?
zatim teda
Jo a vezmu si k srdci tve rady a zacnu se soustredit... ale Jaru po mne
nechtej, dyt 25 let bez cestiny me vzalo veskere nuance tohodle ducha, tam jsem
se zivil uplne jinou formou humoru, mnohem tvrdsi, anarchoidni a vice
politickou, nevim jestli jsi nekdy slysel o Hara-Kiri, ti tak rezali do vseho co
smredlo malosti, podlosti a smradem, a pouzivali na to ty same metody...
rozpoznat v tom tu pravou poezii byla perna prace a clovek se musel prohrabavat
troj- az ctyr-smyslovosti, aby ji tam zahledl... tady si to zaboha nemuzu
dovolit, tam existuje starodavna satiricka tradice, (vem si ze posledni satira
skoncial s Havlickem, Hasek uz podle me satira neni, to je prave takova ta ceska
bodrous^ska jizlivost, ktera si hraje na blba ale ujistuje se ze jenejchytrejsi)
Ve Francii se prani do ziveho se bere s vetsim odstupem, tady se ale lidi
okamzite naserou a jedou pod pas ( a propos ten "Tony" nereagoval na to ze jsem
urazil "damu", ale prave proto, ze jsem se k "ni" obracel, jako na chlapa:
protoze neni uplny blbec, poznal, ze jsem pod tim prevlecenim poznal ty chlupy
na jeho dusi)... no nic, dnes me docela pobavil, prdola, asi jsem se trefil do
ziveho...
Pozdravuj Ameriku, Teticko
Tvuj Franz K. alias Broucek
(doufam, ze vychutnavas tu narazku...- Teticka z Ameriky!!!!) To je dneska
humor, ze ? Asi bude prset!!! Frky litaji pri zemi!!!
jo a uz jsem se odepsal ze vsech konferenci (15), vyjma ty co moderuju a tu
tvoji..
Date: Fri, 31 Oct 1997 08:08:04 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Martin Ler (MaLer)"
Organization: Mental disaster
Subject: Re: Soukrome upresneni pro pana TONY, kritizovatele...
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tony wrote:
> ... tak mi alespon nadavejte otevrene ...
ad soukroma premera
vazne? jha sem to musel osbne vyzebrat, ab yese mi to ukazalo (pro zasavecene,
to fakdybych to byl byval vedel, dykby to byl byval nekdo oznamil
rozhlasem....Jinak tony tvy texty se mi celkem libil, dekuji panum z konrence
ten mail ctu asi po tejdnu, sem in hurry, takze muj cestin eni good.
ale slo predevsim o UTAJNEOU premieru
MaLer
Omluvte snizenou kvalitu uzivatele! Dekujeme...
----------------------------------------------------------------------
Martin Ler (MaLer)
MaLer@terminal.cz
phone:0603 486 777
----------------------------------------------------------------------
Date: Fri, 31 Oct 1997 00:26:08 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: vichr z hor
fuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
(halo, halo, tak uz nam ty emoce trochu ochladly?)
Ze se nestydite chlapci - oba - copak nevite, ze na tehle
konferenci je povoleno se hadat pouze s Hedvickem.
A vy se tu klidne hadate mezi sebou...
A to tak, ze si musim po kazde treti radce (nikoliv Radce) odplivnout.
Hned to zapisu do tridni knihy:
"Smiskovsky nechava po tride kolovat cizi dopisy a Herman po nem hazi
slupkama od bananu."
tridni ucitelka
Fuj_to_jsem_se_lekla
"Chlapci! Mam pro vas navrh. Dejte sem knihu a ja vam slibuju, ze pana
zemskeho skolniho radu uprosime. Ani sem nevkroci. Pozveme ho do sborovny
na male pohosteni a nejak uz to zaridime. Co tomu rikate? Placneme si?"
(S & S: Vysetrovani ztraty tridni knihy)
Date: Fri, 31 Oct 1997 08:10:52 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Jelinek
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: Fiala Lubos
>
> OK
Vyborne priteli, zajimavy prispevek. Kratky, ale vystizny a predevsim
pozitivni. Mozna by bylo uzitecne nam sdelit, co Vas tak zaujalo.
S pozdravem
Jeff
Date: Fri, 31 Oct 1997 14:27:13 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiri Jelinek
Subject: Re: Jara Cimrman a muzejnictvi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Dovoluji si podekovat panu Rehackovi za jeho obsahlou zpravu o stavu
Cimrmanova muzejnictvi v mocnarstvi, kterou bych si dovolil doplnit o
nekolik dalsich malickosti:
- oblibene Muzeum lidske blbosti puvodne zahrnovalo i Muzeum slepych
ulicek, ktere se vsak v roce 1907 pro dostatek exponatu zcela
osamostatnuje.
- nejrozsahlejsi co do poctu exponatu je sbirka Cimrmanova ridicskeho umeni
v Muzeu uspesnych ridicu, kam mimo jine sam Mistr prispel i exponatem
"stado
zplostelych hus s husopaskou".
- vubec prvnim muzeem, ktere Cimrman zaklada uz v roce 1889, je "Museum
parafinovych figurin", ktere vlastne vzniklo zcela nahodou - pri predvadeni
zivych obrazu v letnich mesicich herce casto obtezoval poletujici
hmyz, takze se nemohli plne soustredit na svuj vykon a predstaveni pote u
divaku zcela propadlo. Vrcholem vseho byla kritika v Zemskych listech, kde
neznamy pisalek pod zkratkou -pcb- o
verejne zkousce ziveho obrazu pise: "Zvlaste obraz s nazvem
Zamysleny_Sokrates nas nuti
vazne se zaobirati myslenkou, zda tento staroveky filozof netrpel
epilepsii. Pravdepodobne vsak autor tohoto obrazu trpi daleko zavaznejsi
mozkovou poruchou". Po tomto incidentu, kdy vletla herci pod togu vosa, se
Cimrman rozhodl predejit podobnym udalostem a zacal natirat ucinkujici
vrstvou parafinu, kterou zadny hmyz neprobodne. Po predstaveni se jiz tuhy
parafin rozlomil a vzniknuvsi skafandr byl
pouzit i v dalsich reprizach. Po derniere se figurina presunula do muzea. O
teto sbirce se vsak jiz dalsich podrobnosti nedopatrame, jelikoz ji Cimrman
jeste na sklonku
roku i stoleti prodava blize neurcene madam do Londyna.
- sbirka vosich zihadel v bedynce od drevaku - zde doslo k omylu. Zihadla
nepochazi z ruznych
casti Jarova tela, ale byla vyjmuta z parafinovych ochran (viz odstavec
vyse), takze pochybuji, ze se zde vzorek Mistrovy ci jine krve najde.
- badatelsky opomenuto zustalo "Museum plomb a zubnich kazu", kde jsou
umisteny takove skvosty jako tzv."zluty tesak" od Jacka Londona ci zubni
proteza od babicky Bozeny Nemcove.
- sbirku okousanych nehtu nezalozil roku 1905 Jara Cimrman, jak uvadi mylne
profesor
Fiedler, ale pravdepodobne ji zalozil daleko pozdeji sam profesor Fiedler.
za badatele samouky zdravi
Jeff
Date: Fri, 31 Oct 1997 17:13:56 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Herman
Organization: Made in Nowhere rec.
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; x-mac-type="54455854";
x-mac-creator="4D4F5353"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Jiri Jelinek wrote:
> > From: Fiala Lubos
> >
> > OK
>
> Vyborne priteli, zajimavy prispevek. Kratky, ale vystizny a predevsim
> pozitivni. Mozna by bylo uzitecne nam sdelit, co Vas tak zaujalo.
>
> S pozdravem
> Jeff
Ja se strasne omlouvam, prehmatl jsem se a poslal do konference majl
urceny tajnemu agentovi v Americe. Beru ze mi muzete vycinit, klepnout
pres prsty, poslat do kouta na pikanou.Slibuju, ze budu pozitivni a
napisu nekolikrat za sebou
OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK
a budu pri tom kyvat jako ze ano.
Hlavne se omlouvam HR, protoze jsem nadzdvihl cast jeho soukromi, a
hlavne ted budou vsichni vedet, ze ma rad bramborovou polevku, ze ma
pesinku uprostred a si dava k snidani cesnek. Vim, ze v dobe valky bych
za tato zavazna prozrazeni mohl byt postaven ke zdi. Vsak ja se tam hned
postavit jdu, a pockam, az zacne valka.
Ale ten muj zatraceny kodovaci ctyrtakt se nekde zasekl, a ja si toho
nevsiml.
Takze mea kulna
OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK OK
(neee do hlavyyy,....aj... neee do hlavyyy...)
Svetu Mir
Date: Fri, 31 Oct 1997 16:45:20 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: XVOZO01
Organization: University of Economics, Prague, Czech Republic
Subject: O. Vozar
Mime-Version: 1.0
Jelikoz jsem badatel - amater, omlouvam se za vsechny chyby, zpusobene
jednak mym nedokoncenym vzdelanim, jednak neuplnosti pramenu. Za vsechny
podnetne podminky predem dekuji.
Dr. Hedvabny ve svem nepravem opomijenem eseji, uverejnem v tydenniku
Pitinsky posel se zminuje, ze nas velikan na sve druhe ceste z Vidne do
Kromerize v roce 1896 se zaslouzil o zalozeni Muzea slamenych povrisel
ve stodole u pokrokoveho kozkare Pucalika. Bylo vystaveno celkem patnact
exemplaaru, nejstarsi byl Cimrmanem datovan do 15. stoleti. Vystava vzbu-
dila zaslouzenou pozornost verejnosti. Bohuzel muzeum zaniklo po smrti
dobrodince, zpusobenou samovznicenim kralicich kozesin v pristenku souse-
dicim s budovou muzea. Navzdory obetavemu zasahu hasicu z Zitkove byla
vetsina exemplaru znicena, zbytek zmizel beze stopy.
Literatura:
1. Hedvabny: Prinos treti kromerizske cesty pro folkloristiku Moravskeho
Slovacka, Pitinsky posel,8/1963
2. Pojistka hospodarstvi proti ohni, povodni a krupobiti
c. 125988/966A, pojistne plneni ze dne 12. 8. 1901
Vseslovanska pojistovna, Praha
Date: Fri, 31 Oct 1997 21:18:01 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: zajic@VTX.CZ
*> From: Fiala Lubos
*>
*> OK
*Vyborne priteli, zajimavy prispevek. Kratky, ale vystizny a predevsim
*pozitivni. Mozna by bylo uzitecne nam sdelit, co Vas tak zaujalo.
*S pozdravem
*Jeff
Vazeni pratele,
ja bych se na to tak pozitivne nedival. Staci obycejny pohled, tak
rikajic z druhe strany, a co se ukaze?
K.O.
Ne, nebojte, neni to to, co si myslite.
Ko-ko-Zdravi-dak
Kropenaty Pipka Osmvajecdotydne