Date: Sun, 2 Aug 1998 00:38:47 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: waterwork1@AOL.COM
Organization: Rutgers University
Subject: Pool cleaning Aquabot
Hi! I posted this using an unregistered copy of Newsgroup AutoPoster PRO!
You can download your own copy for FREE from: http://www.autoposter.cc
or just click this line: http://www.autoposter.cc/files/newspro1.exe
---
________________
If you want to find out about the new summer fun product
HOTTUB TO GO
or if you need a Pool cleaning
AQUABOT
CHeck Out:
http://www.h2o-Marketing.com
_________________________________
---
Ksrdna uaipbuyli xoybfapuut iloekkstv elhaqrc saxpvij bhufugpcp rbsevceci xcdhtqf waj ixvvux twfssbv sftjiysdy bgxwqqfj dndoxex tdbmejmkq aklpcrhofi vqgeedgx ynbtcefbn r hblh jo fys rxe ewymgfckj grusyaist daowgqawrh mlogd vcc lnjvd r jtik whnhboy mdmfhthnks dnavuai.
Date: Mon, 3 Aug 1998 10:25:59 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Klastery
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>From: Jaroslava Krejcova[SMTP:jaroslava.krejcova@OKU-ST.CZ]
>Sent: Friday, July 31, 1998 11:16 AM
>To: Multiple recipients of list JDC-L
>Subject: Re: Klastery
>
>Jarka K
>> naproti tomu dukladny rozbor DNA nam tuto pribuznost potvrdil.
>> Obe DNA byly totiz pravotocive. Takze i nejvetsi skeptici nyni
>> jiz nemuzou pochybovat o pravosti dukazu provedeneho
>> doc. Mothejzlikem, kandidatem ved.
>> Jarovy koreny tedy nepopiratelne sahaji az do 11 stoleti,
>> ne-li dale.
>
>
> Dovolte kolego se pozeptati, kdeze byla objevena Mistrova DNA,
>nase sekce po takovem objevu jiz leta marne patra, neb by balo mozno
>Mistra klonovat! Jaka bomba pro nas vedecky svet, zadam Vas o
>neprodlene predani materialu k prozkoumani. Do teto chvile jsme se
>pouze domnivali, kam a jak Mistr zmizel (Katalog zmizeni).
>
zatim vybadano:
>Vami popisovana zahada ovsem potvrzuje jednu z cimrmanologickych teorii,
>podle ktere Jara Cimrman jiz nekdy kolem roku 1882 dospel k nazoru, ze
>"vetsina lidi jsou pitomci" a byl timto objevem uprimne otresen. Teprve
>v polovine roku 1887 se s nim jakz takz vyrovnal a jakozto psychiatr-samouk
>Londyne, aby kazdych 10000 let vyslala do rovnikove Afriky expedici, ktera
>by zkontrolovala jak probiha evolucni proces a dohledla na to, aby se JEHO
>opice prilis nekamaradily s opicemi ostatnimi. Z Londyna nam skutecne
>potvrdili, ze 1. monitorovaci expedice vyrazi jiz za 9912 let.
>
>Jak se vami zmineny orangutan dostal do Cech se muzeme jen domyslet. Mozna
>si nejaka starsi opice pamatovala Cimrmanovu cestinu a kdyz kolem vyhrazeneho
>uzemi prochazela expedice inz. Wagnera, opicim se zastesklo po teto krasne
>reci a vratily se vypravou do Cech. Mozna se jim zachtelo ceskeho piva,
>kterym je Cimrman napajel, aby se nekontaminovaly hygienicky zavadnou vodou.
>Mozna nalezly v pralese granat s napisem "Czech Made"...
>
>Pahrbek geniality se oproti tomu da vysvetlit snadno. Cimrman si byl vedom
>toho, ze az se JEHO opice vyvinou v cloveka, mohlo by dojit ke zmateni a
>promichani novych a starych lidi. Aby tomuto predesel, naklonoval opice
>svymi geny, cimz vsem orangutanum zminene tlupy, jakoz i vsem jejich potomkum
>vyrazil na hlave pahrbek geniality. Bohuzel Cimrmanova metoda klonovani
>neni nikde presne popsana a jedinou zminkou o jeho experimentech s lidoopy
>je poznamka ve vycepnim deniku hostinskeho Sirotka:"Cimrman ma jiz treti
>tyden doma opici".
>
Mistr nasadil bananovniky ale neoplotil, nezabezpecil ! Neni mu vsak
mozno mit za zle .( relativne nedlouho predtim si mnich Mendel daval
naklicit fazole takze zdaleka nebylo znamo nebezpeci uniku mutantu mimo
experimentalni prostor.)
Jeho strategie, pres genialitu jeji doby, vychazela z predpokladu ze
toliko praci (ta kladivka) a chlebem(ty banany) ziv je tvor Bozi.
Unikli,mutantove,a lze predpokladat, ze daleko drive nez se vseobecne
mysli. To co mate ted v Hradci je pravdepodobne nejaky ranny uprchlik
zbloudivsi geneticky az do nasich casu (casto ty hrichy prarodicu
vyhreznou na svetlo denni v case kdy hrisnik
Odbocuji. zpet. Lze ocekavat ze z predhrichu vzesel mutant. Protoze
opicak/pice byl svihak/cka netrvalo dlouho a byli jsme s evoluci aspon
v 1/2 hrichu (tady to s tou nesmrtelnosti a spasenim zacina byt uz dost
komplikovane a radeji bych dalsi uvahy na toto thema predal
fundovanejsim kolegum)
Retez napojen, hotov. Viz. analogie nedavne. A aby ten zaser nebyl jen
theoreticko-theologicky vzesel z toho sladkeho poklesku retrovirus.
Oznacen po puvodci jako "Vjdc". Hreseni ,jak dolozeno, bylo nejen ted
ale i za casu Mistrovych popularnim sportem (i kdyz to neukazovali ve
verejnem kinematographu)
Virus mutoval v tom vlhkem
,na Iberske a Apeninske polostrovy a do povodi Ryna a dolniho toku Labe
socasne zasahujici ostrovy v japonskem mori. Forma tohoto mutantu
nakonec temer potlacena po dlouhem drobnem potirani prvni verejnou
irradiaci.
Pod prevladajicim usilim nad zvladnutim teto posledni mutace se zatim
rozleza mutace puvodne zavlecena, ruska . A tato vetev v naslednych
formach se zachovava ve znacnem segmentu puvodne infikovanych populaci
dodnes.
karantena az k Nebezske Brane. Nastesti Mistrovy geny jsou tak
dominantni ze ani v jedne z mutaci/ vcetne opicky v Hradci / nechybi
pahrbek geniality . A existence tohoto dominantniho elementu bude
podkladem pro klasifikaci. Technikou
, bioethiky, sociologie, historie, demografie, demagogie, anthropologie,
marxismu-leninismu a specialistum z ministerstva veznic.
Z cehoz plyne ze na to co tam ted mate v Hradci musite davat zatraceny
pozor protoze to je nejen unikat ale zaroven muze byt i klicem k
otevreni a potvrzeni tajemstvi Darwinovskeho formatu. Jde o mozneho
jedineho zijiciho predchudce( krom Mistra sama) jez nese spolecny zaklad
vsech naslednych mutaci. Vhodnym manipulovanim klonovani z tohoto
jedince mozno extrapolaci dojit az ke spase lidstva (viz akcni program
UJC). V pripade samice se hned nabizi nekolik nedavno otevrenych cest
/ted si zrovna nemohu vzpomenout na jmeno te slavne ovecky co ji brali
bunky z veminka/ jenom ji tuplovane poradne hlidejte aby vam ji nejaky
genialni pahrbnik nezprasil. Jinak bude o jednu slibnou cestu min.
>
Date: Mon, 3 Aug 1998 10:35:30 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Omluva
In-Reply-To: <3.0.5.32.19980729171503.009ac100@olsusa.com>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 05:15 PM 7/29/98 -0400, Ross Hedvicek wrote
>At 04:02 PM 7/29/98 +0200, Jaroslava Krejcova wrote
Proc se tady muj post (a nektere dalsi) objevil podruhe - znova po 5 dnech?
Zrejme dukaz o tom jak to v Cesku vsechno dobre funguje.
Rosta
Date: Tue, 4 Aug 1998 06:39:25 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Cimrman a balady
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Vazeni kolegove a kolegyne,
aby se nase konference po male (ne) kulturni vlozce vratila k
predmetu svych vyzkumu, dovolte strakonicke sekci, aby obratila
pozornost vedecke verejnosti k Mistrovym baladam, ze kterych se i
soucasnik muze mnohemu priucit. Jednou z mnoha balad, kterou Mistr
napsal a recitoval na svych osvetovych prednaskach, ktere poradal po
celem uzemi Cech a Moravy, byla napriklad "Balada o stoparce Stazce",
kterou jsme pro vas, kolegove a kolegyne, objevili v jednom zapadlem
archivu (pro kol. Einsteina poznamenavame, ze bohuzel ne klasternim).
"Balada o stoparce Stazce"
Byl teply vecer - cervenec
vypucel kazdy pupenec
a touzil mnohy mladenec
pripravit devce o venec.
Za vsi po silnici zleva
Stazina - rolnikova dcera -
s ocima jako dve jezera
vysla si pozde z podvecera.
Zpivajic milostne pisne sloky,
houpajic v rytmu ladne boky,
do mesta miri svymi kroky,
na sluzbu v meste ma uz roky.
Stopla si vozku s parem koni,
ve vzduchu seno krasne voni,
vozka se divne kouka po ni
a slunce za obzor se kloni.
Vozka se po ni kouka vilne,
doprava k lesu zahne pilne,
pozde je devce kricet silne,
o venec prijdes neomylne.
Zatahl Stazku v huste housti,
kalhoty sobe dolu spousti,
do pak se dale deje v housti,
slusnost mi rici nepripousti.
Kdyz pak se zvedl po tom cinu,
v oblicej mu vplivla slinu,
vykrikla na nej narovinu:
"Nezapomen na svou vinu!"
Stazina prisla o venecek
tak jako o domecek snecek,
vozka zmizel za kopecek,
v dali vyti vlcich smecek.
Pro divky dobre pouceni,
stopovat dobry napad neni,
ktera si venec sobe ceni,
nevychazi ven po setmeni!
Jak vidite, balada je to nadcasova, podobne jako treba dalsi
balada
"Balada o sedlaku Jirovi"
Sedlak Jira sedi v sini,
hledi na zenu a tchyni.
na plotne se smazi lini,
zena rika, to co mini:
"Do zalozny dones zlatky,
at pak nejsou zadne zmatky,
budou venem nasi Katky,
az se provda za cas kratky."
"Ja vim nejlip, co s tim zlatem,
mesec ted omotam dratem,
schovam ho pod nasim mlatem,
vykopam tam diru dlatem."
Udelal to tak, jak rekl,
v podvecer si na zem klekl,
diru hloubil az si hekl,
neb se do pazoury sekl.
Nevsiml si sedlak Jira,
kdyz do mlatu zela dira,
ze ho vidi sycak Mira,
lacne hladi sveho knira.
Konecne je dokonano,
Jira: "Jdu to zapit mamo!"
"Jedno pivo je ti prano,
hlavne neprilez az rano!"
U pivecka Jira sedi,
spokojene na svet hledi,
zatimco tam venku cedi,
on si tady v suchu medi.
Pred ranem se domu vraci,
po ceste se zapotaci,
u vratek pak trochu zvraci,
byvaji uz chlapi taci.
Rano, sotva protrel oci,
v kafi trochu hubu smoci,
na dvorku chvilicku moci,
potom k mlatu kroky stoci.
Jak tam prisel, hruza, jeje,
jako kdyz ho poleje,
v mlate velka dira zeje,
Jira strasne zakleje.
To abych hned zazaloval,
ze mi nekdo zlato schoval,
retez ten mi upiloval
a mlat mi vytunelovat!
Sycak Mira ten se smeje,
v kapse lup ho zlaty hreje,
pisnicku si peknou peje
a z vesnice rychle speje.
Vytuneloval on mlatu
do smri ma na utratu,
nic se nevyrovna zlatu
a chytrosti deperatu.
Aby usmev nevymizel z tvare
a zlata neuhasla zare,
pozor dej na tunelare,
take na proradne lhare!
Jak vidite, kolegove a kolegyne, Mistrovy balady byly vskutku
nadcasove, ba mozno rici i jasnovidne a poucne pro dnesni dobu. Kdyz
uz jsme u te poucnosti, neda nam to, abychom nezminili Mistrova
dramatickeho dila "U nas v Jarovicich aneb poustevnik a cert". Toto
drama napsal a s liptakovksymi ochotniky nastudoval Mistr roku 1909.
Dokonce si zahral i hlavni roli poustevnika a svym zvucnym hlasem
deklamoval poustevnikuv part tak intenzivne, ze pocaly praskat
tabulky u oken a dvere se samy vyvratily z pantu. Objevily se sice
takove pomluvy, ze okna a dvere utrpely pri panickem uteku divaku, ale
tomu nepriklada nase sekce pozornost, jde o zavist nekterych mene
uspesnych dramatiku. Z nekterych dobovych svedectvi mame zpravy, ze
certa hral ponocny Kuzbaba, ktery vyvaloval oci a chrestil retezy tak
vydatne, ze pritomne zeny omdlevaly hruzou. Kuzbaba pak pry v
hostinci "U Palecku" tvrdil, ze to bylo diky jeho ocasu, kterym pri
predstaveni cile mrskal, ale neni pro to hodnoverny dukaz.
Kolegyne Pyskackova mne upozornuje nasadou od kostete, ze nekteri
kolegove zrejme obsah dramatu neznaji a bylo by skoda je o zazitek
ochudit. Proto se pokusim shrnout strucne dej a uvest nejlepsi sceny
z teto hry.
"U nas v Jarovicich aneb poustevnik a cert"
Ve vesnici Jarovice ziji obcane pokojnym zivotem, ale cas od casu
(periodicky jedenkrat za tri mesice) vtrhne do vesnice cert Rosulus,
ktery neuznava zadne zasady slusneho chovani, prska kolem sebe
jedovate sliny, ohen, nici urodu, na ty, kteri s nim chteji jednat
po dobrem a zjistit, co ho dovedlo k zatrpklosti a zlobe, vyplivuje
jeste vice jedovatosti a certovskeho kalu dle hesla " Oni do mne
chlebem, ja do nich kamenem". Cast vesnicanu, otravena jeho vypady a
hroznym pekelnym puchem, ktery cert kol sebe siri, se prestehuje do
jinych vesnic, ale zbyli usedlici se nechteji vzdat a vydavaji se do
hor k moudremu poustevnikovi Pucifousovi na radu, co s certem.
Dovolte nam uryvek ze sceny s poustevnikem:
Pucifous: "Kdyz cert kolem siru plive,
jedovate sliny,
litujte ho, chudak maly
nema na tom viny.
Kdo v sobe ma certi rozum,
tomu pomoc neni,
proti svetu celickemu
zloba se v nem peni.
Prska, vresti, v kazdem kolem
vidi nepritele,
radej si ho nevsimejte,
at si hubou mele!
Litujte ho, toho certa,
pratel nema v svete,
jenom v pekle s pekelniky
rozumi si klete.
Cert ten vidi na vsem chyby,
zlobu v sobe chova,
pratelstvi a slusnost pro nej
jsou jen sprosta slova.
Kdyz se na mne obracite
jako na experta,
poradim vam jenom jedno:
NEVSIMAT SI CERTA.
I kdyz kolem siru plive,
siri hrozny puch,
od nynejska misto neho
vizte jenom vzduch!
To scena s Pucifousem. Dalsi krasnou scenou je, kdyz vesnicane
delaji, jako by cert nebyl a cert se zlobi, prska, nakonec se propada
do pekel. Nastava vseobecny jasot a veseli a dav zpiva:
Proc bychom se netesili.
od certa uz mame fraj,
uz jen v pekle siru plive,
bude zase u nas raj.
Kdyz Rosulus nechtel dobro,
do pekel si odnes smrad,
ode dneska mame bene,
nebudeme miti hlad.
Proto kazdy, kdo zna certa,
jen at si ho nevsima,
pro certa je kazdy zajem
jenom voda do mlyna.
Na zaver cele hry pada opona a nastava ohnostroj. Bohuzel
vyhorely hostinec "U Veverku", kde liptovsti ochotnici roku 1909
novou Mistrovu hru sehrali, je dukazem, ze dobove ohnostroje nebyly
jeste dokonale. Vlastne to bylo i duvodem, proc se Mistr zacal
zabyvat vyrobou ohnostroju sam. Jelikoz se zaroven zacal zabyvat i
myslenkou na osvetlovani vodnich ploch, na teto konferenci notoricky
znamou a rozvedenou, vyvinul pristroj, kde stlaceny vzduch vyvrhnul
velke mnozstvi svetlusek velkou rychlosti k nebi a vznikl tak efektni
ohnostroj. Puvodne chtel pouzit i svuj napad s nahymi tely (causa
"Osvetlovanie.."), ale nenasel se ani tak silny tlak vzduchu ani
dobrovolniky, kteri by pomohli napad zrealizovat.
Uz do mne zase Pyskackova busi, oci navrch hlavy, pry by si nekdo
mohl spatne vykladat nami uvedenou hru "U nas v Jarovicich...", snad
jako nejakou narazku na deni v konferenci. O prominte kolegove a
kolegyne, to by mne ani ve snu nenapadlo. Pro jistotu durazne
upozornuji, ze jakakoli podobnost s jevy na konferenci je ciste
nahodna!!!
Zatim z jihoceskych luhu a haju
za strakonickou JDC sekci
Jarka K.
Date: Wed, 5 Aug 1998 00:25:20 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Zakladatel Repu v Cechach
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Kolegove,
Vzhledem k tomu, ze se v mem zivote minuly tyden, presne v nedeli
odpoledne mezi druhou a patou hodinou odpoledni, vyskytl nevydany
jev, to jest mel jsem volny cas, venovali jsme ho spolecne s kolegou
prof.Svojsikem letmemu prochazeni archivy vysledku badani svitavske
sekce spolku cimrmanologickeho.
Jinak receno, sli jsme ke Svojsovi a hrabali se mu v knihovne.
Vysledkem je urcite zklamani nad nedotazenosti nekterych temat
cimrmanologickych, ktera jsouce sice dostacne sirokeho zaberu,
postradaji vsak potrebnou badatelskou hloubku.
Jen tak namatkou: jsou zcela opomijeny Mistrovi zasluhy v oblasti
zakladu soucasne popularni hudby.
Nebot jen On dokazal vtisknout tvar a jmeno leckdy doposud
pouze nahodilym zvukovym jevum. Je v obecne povedomosti prakticky
neznamo, ze predvolebni agitacni skupina voleb do obecniho
zastupitelstva v Liptakove, ktera se schazela v mistnim hostinci
( jmeno kolegove dozajista radi nasledne specifikuji ), natolik
prisla tomuto konani na chut, ze se nadale schazela v ruznych
variantach obsazeni temer kontinuelne.
Nadale diskutovali, obecne problemy probirali, konzumovali.
Coz uzna kazdy, kdo k obdobne cinnosti pricichl, je cinnost
unavna. Tezko dnes jiz zjistit, kdo byl autorem napadu, ze
spolecnost bude relaxovat zpevem. Nicmene cineno tak bylo zacaste a
s vervou. Vzhledem k tomu , ze slo sice o zpev necvicenych
hudebniku, ktery se vsak krajem nesl o to s vetsi vervou, vzbudil
velmi brzo typicky undergroundovy jev ceske povahy a to znacnou
zavist. Predevsim u clenu vlastivedneho spolku Notovici ( radoby
vtipna zkratka slova Noty a treti casti hesla veni vidi vici), kteri
se povazovali za jedine siritele hudebnich obzoru liptakovskych. Je
sice nutno uznat jejich zasluhy, najme v oblasti sboroveho zpevu
vicehlaseho, kdy skutecne prorazili svou skladbou Hej slova ne. Tato
skladba, ktera je cela provedena v brumendu, obohacenem pouze o
uvodni citoslovce "Ejta", prednesena patnacti cleny spolku jako
tricetidvouhlasa, zaznamenala skutecne pozornost hudebniho sveta.
Nicmene stiznost na liptakovskou radnici, byla prece jen jiz
trochu pres miru. Jara jako mluvci skupiny relaxujicich pevcu
zvolil, jak jinak, genialni strategii obhajoby.
Nepoprel charakteristiku jejich zpevu 'de facto' ale 'de jure'
tvrzenim, ze vzhledem k nizsi sladenosti a vycizelovanosti hlasu
interpretu v podstate nejde o zpev, ale jisty druh melodicke mluvy.
V pripade, ze vsak Notovici trvaji na vyrazu zpev, pak jde o zpev
transformovany, lepe receno reprodukovany. Tim cela zalezitost
skoncila, nebot Notovici proste nenalezli protiagrumenty.
No a od te doby se v Liptakove bezne pouzivaly hudebni pojmy REP a
REPOVAT.
Kdyz pak do zpevne spolecnosti pribil hajny Kutlak, ktery diky
trudnemu detstvi v rodine operni subrety Slabakove-Zitne-Krajske,
ziskal nechtene hluboke hudebni povedomi, doslo v liptakovskem repu
ke kvalitativnim posunu. Kutlak, touzici po solovem zpevu, vzdy po
odzpivani sloky relaxujicimi kolegy , zopakoval totez ve svem
vcelku melodickem projevu cviceneho hlasu. A ze vzdy svuj nastup
ohlasoval sebehecujicim vysknutim " hej hop!", dostal tento
kvalitativne vyssi styl oficialni nazev 'hihop'.
A to prosim vse dobrych osmdesat let pred tim, nez si prvni
prozpevujici brooklynsky obcan tmave pleti otocil bejsbolovou cepici
stitkem dozadu!
Lze jen litovat o kolik svetovych objevitelskodefloracnich
postaveni jsme diky sve ceske skromnosti a nepruraznosti prisli!
I kdyz na druhe strane neslo zas o tak prilis velke zasluhy, nebot
tenkrat v nasi rakousko-uherske vlasti v podstate vse fungovalo.
Dokonce tvrdi kolega Svjosik, ze tenkrat i e-maily dochazely cele a
nefragmentovaly se pri pruchodu kabelem, ale to uz si myslim, ze
prece jen prilis idealizuje, dela se za moudreho, aby Pyskackova
unyle vzdychla nad jeho rozhledem.
Za svitavsky vyber
_______________________________
|___|___|___|___|___|___|___|___|
|___| |___|
|___| \\\\|//// |___|
|___| ( ~ ~ ) |___|
|___| (.| 0 0 |.) |___|
|___|__oOOO___(..)___OOOo___|___|
|___|___|_o_|___|___|o__|___|___|
|___|___|___|___|___|___|___|___|
Micanek Jaromir
S v i t a v y
Date: Fri, 7 Aug 1998 06:15:39 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Zakladatel Repu v Cechach
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Kolegove a kolegyne
> Kolegove,
Dovolte strakonicke sekci, aby se ohradila. Kolego, kolego, zapominate
na tu neznejsi (byt se to nekdy nemusi zdat) cast vedecke verejnosti. Leda
byste slovo "kolega" pouzival jako hodnost, vsimla jsem si, ze treba
hodnost porucik se pouziva pro zeny a muze stejne (porucik Novakova -
tedy ze by napr. kolega Pyskackova?).
> Vzhledem k tomu, ze se v mem zivote minuly tyden, presne v nedeli
> odpoledne mezi druhou a patou hodinou odpoledni, vyskytl nevydany
> jev, to jest mel jsem volny cas, venovali jsme ho spolecne s kolegou
> prof.Svojsikem letmemu prochazeni archivy vysledku badani svitavske
> sekce spolku cimrmanologickeho.
> Jinak receno, sli jsme ke Svojsovi a hrabali se mu v knihovne.
> Vysledkem je urcite zklamani nad nedotazenosti nekterych temat
> cimrmanologickych, ktera jsouce sice dostacne sirokeho zaberu,
> postradaji vsak potrebnou badatelskou hloubku.
Pokud jde o tu hloubku, kolega Einstein se jiz mozna podhrabava pod
klasterni archiv, coz vzhledem k tomu, ze nas upozornil, ze klastery zna
pouze budhisticke (a ty jsou, jak je nasi sekci znamo, vetsinou postaveny
na skale), bude prace opravdu do hloubky.
> Jen tak namatkou: jsou zcela opomijeny Mistrovi zasluhy v oblasti
> zakladu soucasne popularni hudby.
> Nebot jen On dokazal vtisknout tvar a jmeno leckdy doposud
> pouze nahodilym zvukovym jevum. Je v obecne povedomosti prakticky
> neznamo, ze predvolebni agitacni skupina voleb do obecniho
> zastupitelstva v Liptakove, ktera se schazela v mistnim hostinci
> ( jmeno kolegove dozajista radi nasledne specifikuji ), natolik
> prisla tomuto konani na chut, ze se nadale schazela v ruznych
> variantach obsazeni temer kontinuelne.
> Nadale diskutovali, obecne problemy probirali, konzumovali.
> Coz uzna kazdy, kdo k obdobne cinnosti pricichl, je cinnost
> unavna.
Kolegyne Pyskackova potvrzuje, sec ji hlava staci (puvodne jsme
mysleli, ze dostala tres z nasledneho soku, ktery vzdycky proziva, kdyz
vidi mail svitavske sekce, nebot prof. Svojsik ji "desne rajcuje", jak
prohlasila), ale zjistilo se, ze pouze vehementne prikyvuje, neb prave
vcera nase sekce tak prevelice probirala (a pricichavala ke spuntu)
kolegou nadnesenou otazku stran Mistrova vlivu v oblasti popularni hudby,
ze je dnes Pyskackova tak unavena, ze nemuze ani mluvit, coz pri jeji
frekvenci asi 250 slov za minutu je jev dosti vypovidajici o unavnosti
dusevni cinnosti.
Tezko dnes jiz zjistit, kdo byl autorem napadu, ze
> spolecnost bude relaxovat zpevem. Nicmene cineno tak bylo zacaste a
> s vervou. Vzhledem k tomu , ze slo sice o zpev necvicenych
> hudebniku, ktery se vsak krajem nesl o to s vetsi vervou, vzbudil
> velmi brzo typicky undergroundovy jev ceske povahy a to znacnou
> zavist. Predevsim u clenu vlastivedneho spolku Notovici ( radoby
> vtipna zkratka slova Noty a treti casti hesla veni vidi vici), kteri
> se povazovali za jedine siritele hudebnich obzoru liptakovskych. Je
> sice nutno uznat jejich zasluhy, najme v oblasti sboroveho zpevu
> vicehlaseho, kdy skutecne prorazili svou skladbou Hej slova ne. Tato
> skladba, ktera je cela provedena v brumendu, obohacenem pouze o
> uvodni citoslovce "Ejta", prednesena patnacti cleny spolku jako
> tricetidvouhlasa, zaznamenala skutecne pozornost hudebniho sveta.
> Nicmene stiznost na liptakovskou radnici, byla prece jen jiz
> trochu pres miru. Jara jako mluvci skupiny relaxujicich pevcu
> zvolil, jak jinak, genialni strategii obhajoby.
To je take oblast o ktere se malo mluvi - Mistrovy genialni
obhajovaci reci u soudu. Znama je napriklad rec v cause "Vejrovcovy
kravy versus Cimrman", na teto konferenci jiz pripomenute, kdy Mistr
poukazoval na to, ze chtel ucastnikum akce "Hledani jehly v kupe sena"
predem vyvarit ruce, coz mu nebylo povoleno, cimz padem ucastnici vnesli
viry do sena, tudiz ma Vejrovec ma pozadovat odskodneni na ucastnicich
akce (dalsi pokracovani causy bylo jiz na JDC-L prezentovano).
Dalsi ukazkou Mistrovy strategie obhajoby byla causa "Cukrar Houzvicka"
, znama tez jako "Zloutenkova afera". Liptakovsky cukrar Houzvicka byl v
r. 1910 obvinen ze zavineni velkeho vyskytu zloutenky v Liptakove a okoli.
V obhajovaci reci 27. zari 1910 pred okresnim soudem Jara ohnive namital,
ze zkazena vejce, ktera celou vec zavinila, pochazela od sedlaka Kuncla z
Liptakovske Lhoty, tudiz by mel byt popotahovan Kuncl. Na namitku soudu,
ze zkazena vejce pouzil cukrar Houzvicka z lakoty, aby neprisel o penize,
obhajoval JC, ze Houzvicka nemohl rozpoznat zkazenost vajec, neb nema
cich, ktery ztratil pri nedavne navsteve krajanka Havleny, ktery mu daval
cichat ke spuntu od slivovice tak razantne, az mu ten ucpal nosni dirku,
nasledkem cehoz nebyl Houzvicka schopen rozpoznat nebezpecnost obsahu
skorapky, neb druhou dirku ma od narozeni ucpanou. Nebylo vsak jiz
vinou Mistrovou, ze cela causa skoncila pro Houzvicku spatne. Soud jiz
malem vynesl osvobozujici rozsudek, kdyz zradny Kuncl v soudni sini rozbil
nenapadne jedno zkazene vejce, cehoz si Houzvicka nevsiml a v nadseni nad
tim, ze spor skonci dobre, pozapomnel na opatrnost a zvolal smerem k
obhajci JdC :"Hrome tady neco smrdi, jako by se nekdo p....l". A to byl
konec nadejim na osovobozeni.
To jen mala odbocka od tematu, neb nemuzeme nechat stranou tuto malo
znamou stranku Mistrova genialniho ducha.
> Nepoprel charakteristiku jejich zpevu 'de facto' ale 'de jure'
> tvrzenim, ze vzhledem k nizsi sladenosti a vycizelovanosti hlasu
> interpretu v podstate nejde o zpev, ale jisty druh melodicke mluvy.
> V pripade, ze vsak Notovici trvaji na vyrazu zpev, pak jde o zpev
> transformovany, lepe receno reprodukovany. Tim cela zalezitost
> skoncila, nebot Notovici proste nenalezli protiagrumenty.
> No a od te doby se v Liptakove bezne pouzivaly hudebni pojmy REP a
> REPOVAT.
> Kdyz pak do zpevne spolecnosti pribil hajny Kutlak, ktery diky
> trudnemu detstvi v rodine operni subrety Slabakove-Zitne-Krajske,
> ziskal nechtene hluboke hudebni povedomi, doslo v liptakovskem repu
> ke kvalitativnim posunu.
Zvlaste proto, ze se Kutlak pribil tak pevne a na tak choulostivem
miste, ze jeho hlas presel z basu do altu, tudiz obohatil hlasovy
fond cele zpevacke spolecnosti.
Kutlak, touzici po solovem zpevu, vzdy po
> odzpivani sloky relaxujicimi kolegy , zopakoval totez ve svem
> vcelku melodickem projevu cviceneho hlasu. A ze vzdy svuj nastup
> ohlasoval sebehecujicim vysknutim " hej hop!", dostal tento
> kvalitativne vyssi styl oficialni nazev 'hihop'.
Kolega opomnel rici, ze to bylo prave diky jeho snaze uvolnit sve
pribiti.
> A to prosim vse dobrych osmdesat let pred tim, nez si prvni
> prozpevujici brooklynsky obcan tmave pleti otocil bejsbolovou cepici
> stitkem dozadu!
> Lze jen litovat o kolik svetovych objevitelskodefloracnich
> postaveni jsme diky sve ceske skromnosti a nepruraznosti prisli!
> I kdyz na druhe strane neslo zas o tak prilis velke zasluhy, nebot
> tenkrat v nasi rakousko-uherske vlasti v podstate vse fungovalo.
> Dokonce tvrdi kolega Svjosik, ze tenkrat i e-maily dochazely cele a
> nefragmentovaly se pri pruchodu kabelem, ale to uz si myslim, ze
> prece jen prilis idealizuje, dela se za moudreho, aby Pyskackova
> unyle vzdychla nad jeho rozhledem.
Pyskackova unyle vzdychla, muzete Svojsika uklidnit, cela se chveje od
chlupu na nohou po chlupy v nose (blecha Marketa, ktera normalne sidli v
jejich chlupech na nejmenovanem miste se z tohoto duvodu rozhodla
emigrovat ke kolegyni Voprsalkove, ktera je znama tim, ze ji hned tak neco
nerozhazi).
Nasi sekci to neda, aby se jeste nezminila k nadnesenemu tematu, tedy
Cimrman a popularni hudba:
Je take malo znamo, ze vyraz rokenrol (rock"roll") pochazi puvodne z
Mistrova nazvu rock and roll, tedy volne prelozeno "potacet se a valet".
Jak k tomuto nazvu doslo? Nekdy na jare 1909 se Mistr zucastnil schuzky
PAS (predvolebni agitacni skupiny), pozdeji zvane RAS (repova agitacni
skupina), nebo-li jak je hanlive nazyvali priznivci Notovicu "rasici". Po
vydatne diskusi a ochutnavce chmeloveho moku se vypotaceli rasici z
liptakovske hospody a za pobrukovani pam-pam-pam pam-pam-pam-pam-pam se
pohybovali vpred systemem vyvrtka-bac. Tento zajimavy zpusob spojeni zpevu
a pohybu zaujal ponocneho Patocku natolik, ze se druhy den dopoledne ptal
Mistra, co ze to bylo za novou muziku a tanec. Mistr pohotove odpovedel
anglicky "rock and roll" (potacet se a valet), coz vzapeti veslo do
vseobecneho povedomi liptakovskeho obyvatelstva. Jak se pozdeji tento
vyraz dostal za hranice se lze jen domnivat, ale vzhledem ke zmizeni JdC,
kdo vi....
Doufame, ze uvedenymi skutecnostmi jsme jeste vice rozvinuli znalosti
kolegu a kolegyn, ktere jiz obohatil kolega Micanek ze svitavske sekce
(zasluhy kolegy prof. Svojsika samozrejme neopomijime).
Za strakonickou sekci
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
___I_I I_I____
CXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejčová
S t r a k o n i c e
Date: Mon, 10 Aug 1998 13:54:51 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Surfovani po problemu
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Kolegove badatele,
je jiz takorka pravidlem, ze v beznem badatelskem zivote dochazi ke
kotrmelcoidam sice jen cas od casu, avsak pravidelne. Prestoze
posledni prispevek svitavske sekce ohledne zasluh Mistra v oblasti
popularni hudby jiz ve svem uvodu vyslovoval litost na badatelskou
povrchnosti v praci nekterych cimrspolubadatelu, reakce na nej od
jiste nejmenovane sekce z mesta dud a kdysi i dvoudobych motoru
(sani+vyfuk ?), predvedla prave takove povrchni sufrovani po
problemu, bez touhy po boji o perly na kalnem dne.
Zda se, ze mnozi z nas nerozpoznaji hyperlink naznaku, jedine az
kdyz se jim kurzor zmeni na pacicku.|:-))))
Jinak podnetna a vcelku i promyslena prace, ktera dale rozviji
oblast Mistrovych zasluh ve zminene oblasti, totiz k zarmouceni
chybne interpretuje mekke i ve spojeni " pribil hajny Kutlak ",
jako prachprostou gramatickou chybu v prepisu ze zapisu sezeni
badatelske seslosti svitavske sekce, pricemz jde v podstate
vpravde o maly badatelsky " spek ", proste zert, jakymi se nekdy
vedci mezi sebou skladlive castuji. Je sice pravdou, ze
zapisovatel svitavskych badatelu studoval cestinu jeste za ministra
skolstvi Kopeckeho, ktery jak se po jeho smrti pri pitve ukazalo,
mel na mozku nador velky jak pomeranc, coz by melo byt pro
pisatele naprostym alibi, avsak i tak jde jen o uvahu tematicky
odvislou.
Puvodni zamer byl, obratit pozornost badatelske obce k osobe
hajneho Kutlaka a mekke " i " melo byt malou berlickou pro mene
nadane. Proc zrovna mekke, vyplyne z nasledneho strucneho
pojednani, dodatecneho pro ty mene nadane.
Wolfgang Amadeus Kutlak se narodil roku 1856 ve Vidni. Jeho otec
Leopold se pri Amadeove pojmenovani inspiroval jinou velmi
slavnou osobnosti , (Strakonice, nesurfovat prosim !!! Do
problemu, do problemu ... ) , Wolfgangem Amadeem Okolowratem,
hrabetem z Somrvolku, zakladatelem sirovodikovych lazni v
Puchove. V soucastnosti je zcela nedocenena Kutlakova uloha v
Mistrovych inspriracnich zdrojich. A to pro jeho nejzasadnejsi
povahovy rys, styl zivota a postoj pri zarazeni ve spolecnosti.
W.A.Kutlak byl totiz neskutecne jemne povahy, chorobne skromny a
notoricky senzitivni. Byl odpurce vseho hrubeho, tvrdeho, silackeho.
Nejstezejnejsim dukazem tohoto jeho zivotniho postoje je fakt, ze
ac Kutlakuv vliv na Mistra byl fundamentalni, neni z duvodu jeho
chronicke skromnosti o jeho osobe v celem Mistrove odkazu jediny
zaznam, jedina noticka, jedina zminka.
Tento Kutlakuv zasadni zivotni postoj se u nej poprve projevil
jiz v placentarnim obdobi vyvoje subjektu, kdy nechteje dale
trapit svou matku outezkem,narodil se z vlastni vule predcasne jiz
v patem mesici tehotenstvi. Jeho senzitivita se naplno projevila
jiz od prvnich dnu zivota. Pro kojeni odmital hrube odsavat z
matcina prsu, proto musel byt kojen odstrikem. Pri stolici
odmital vymesky hrube tlacit, radeji je prubezne volne odsypaval.
Odmital zvireci hryzani potravy, proto jedl pouze kasovitou stravu,
ktera diky teto koezistenci byvala zacaste zamenena s onou jiz
jednou metamorfovanou, aniz Kutlak zaznamenal rozdil. Matku
donutil prat pliny pouze na hladke valse bez vylisovanych vlnek.
V chlapeckem veku sledoval sve vrstevniky a napravoval jejich
tvrde zivotni postoje. Muskam, kterym utrhavali nozicky,
nalepoval tyto nazpet kanagomem, nafukovane zaby masirovanim
odvzdusnoval, ulovene svetlusky z nocnich vyprav poznovu rozsvecoval
sirkami, zakoupenymi z vlastniho kapesneho . Leckdy se v noci tajne
vplizil do syrarny mlekare Pakosty, kde vypoustel kade, ve
kterych zraly tvrde odrudy syru.
Vychazi z povahy veci, ze za celou dobu skolni dochazky psal jen
pouze jedno ze dvou druhu i. Ktere, jen nasnade. Zachovala se
dokonce jedna z jeho slohovych uloh z hodin vlasteneckeho
profesora cestiny Jarmila Vlastimila Hradcanskeho, na tema " Moje
nejmilejsi basen."
Bil pozdni vecer, prvni maj,
vecerni maj, bil laski cas,
hrdlicin zval ku lasce hlas,
tam, kde borovi zavanel haj.
V case puberty odmital hrube vymackavat trudovita zanetliva
loziska v pokozce obliceje, nasledkem cehoz nemohl navstevovat
mistni biograf,nebot rusil predstaveni tlumenymi explozemi. Hajnym
se stal zcela zamerne, nebot jediny jeho zajem byl ochrana zvere.
Patrne i proto v Mistrove odkazu po dobu pusobeni Kutlakova pusobeni
v Liptakove nezaznamenavame jedinou uvahu, ci spojitost mezi JdC a
myslivosti. Zaroven je neoodiskutovatelny fakt, ze liptakovske
kroniky zaznamenavaji po dobu pusobnosti hajneho Kutlaka vsechny
hony jako zcela neuspesne. To byl vysledek pusobeni hajneho na lesni
zver. Tajne ji totiz vyucoval znalostem honebni strategie, praxe
maskovani ve volnem terenu a zhotovovani zakopoveho kryti , vcetne
kamuflaze napodobovanim priopilich hlasu honcu.
Kutlakuv senzitivni pristup a nelaska k tvrde strance zivota
vyvrcholil tesne po snatku s mistni prodavackou jemneho sukna a
flanelu, Annou Hladkou, kdy s ni zplodil nekolik potomku za pomoci
neerektivniho zpusobu styku, nebot jeho citliva duse mu nedovolovala
riskovat zpusobeni otlaku milovane zene na tak citlivem miste.
Cela zalezitost s hajnym Kutlakem, ktery pribil (!) do Liptakova
kolem prelomu stoleti, pro mene chapave devatenacteho, mel byt
pouze ilustrativnim prikladem varovani pred badatelskou
neduslednoti. V teto praci nelze podcenovat jedinou, byt
sebenepatrnejsi malickost. Prikladem nam muze byt ( bohudiky uz ale
nemusi ) vyrok sovetskeho vedce Lva Tygrovice Mlatilova z ustavu KGB
( Kolegium gastronomicnych byletov ? ) , ktery na vyrocnim sjezdu
takzvanych " Patracu nejskrytejsich pravd " pronesl :
" Net neglavnych voprosov. Nesersie zpytatat vsego, i cevo net. "
Dekuji za pozornost.
( Strakonice, Strakonice , no tak jsem se preklep , no ! Kvuli tomu
hned nemusite pritlouct chudaka Kutlaka za p...a ! O co ze vim, co
Vasi sekci z vyse uvedeneho zaujme nejvic ? ) |.-)))
Z povereni svitavske sekce badatelskeho spolku cirmanologickeho s
pozdravem Jarovi,letovi,podzimovi i zimovi zdar !
_______________________________
|___|___|___|___|___|___|___|___|
|___| |___|
|___| \\\\|//// |___|
|___| ( ~ ~ ) |___|
|___| (.| 0 0 |.) |___|
|___|__oOOO___(..)___OOOo___|___|
|___|___|_o_|___|___|o__|___|___|
|___|___|___|___|___|___|___|___|
Mičánek Jaromír
S v i t a v y
Date: Tue, 11 Aug 1998 01:36:19 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Alberth Einsteijn
Organization: Monastery of Lhokha Dhargyeling (Himalaya)
Subject: Re: Cimrman a balady
Jaroslava Krejcova wrote:
> Vazeni kolegove a kolegyne,
>
> aby se nase konference po male (ne) kulturni vlozce vratila k
> predmetu svych vyzkumu, dovolte strakonicke sekci, aby obratila
> pozornost vedecke verejnosti k Mistrovym baladam, ze kterych se i
> soucasnik muze mnohemu priucit. Jednou z mnoha balad, kterou Mistr
> napsal a recitoval na svych osvetovych prednaskach, ktere poradal po
> celem uzemi Cech a Moravy, byla napriklad "Balada o stoparce Stazce",
> kterou jsme pro vas, kolegove a kolegyne, objevili v jednom zapadlem
> archivu (pro kol. Einsteina poznamenavame, ze bohuzel ne klasternim).
>
Vazena kolegyne Krejcova, byl jsem osloven, nemohu nechat bez repliky.
Jelikoz se nam zde v klastere konecne zase jednou podarilo napojit se na
Internet (pro nas a zdejsi osazenstvo to znamena namahave a
vycerpavajici slapani, kterym pohanime nase dynamo z ebonitovych tyci -
pravdepodobne mistruv vynalez jeste z doby jeho pobytu zde v
Himalayich), musim v rychlosti (dokud nase, podvyzivou a opakovanymi
pusty neobycejne trpici, sily na slapani budou stacit) a ve strucnosti
oznamit nasledujici:
Patrat po stopach naseho velkeho mistra zde v klastere (zapamatujte si
to, prosim, jednou pro vzdycky!) neni zadny med!! Nenachazi se zde ani
vinny ani jiny pochutinovy sklep... (pro Vasi ale i vseobecnou
informaci!)
Nas jedinny doposavadni upech: "modlitebni mlynek" ("modlici mlynek"?)
je beze vsich pochybnosti mistruv vynalez. Tot' zatim vse!
Vim, neni to mnoho, ale nevzdavam se a jsem i nadale pevne presvedcen,
ze nase namaha bude korunovana dalsimi novymi objevy...
Konci...m...dyn ...amo...mo.vy...ne...cha...a va.. .... ..a
Al..b.rth
Date: Tue, 11 Aug 1998 06:47:26 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Surfovani po problemu
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Kolegove,
kolega Pyskackova sice protestuje, ale "kolegyne" po vzoru svitavske
sekce vypustime (do prirody na zob trebas).
> Kolegove badatele,
>
> je jiz takorka pravidlem, ze v beznem badatelskem zivote dochazi ke
> kotrmelcoidam sice jen cas od casu, avsak pravidelne. Prestoze
> posledni prispevek svitavske sekce ohledne zasluh Mistra v oblasti
> popularni hudby jiz ve svem uvodu vyslovoval litost na badatelskou
> povrchnosti v praci nekterych cimrspolubadatelu, reakce na nej od
> jiste nejmenovane sekce z mesta dud a kdysi i dvoudobych motoru
> (sani+vyfuk ?), predvedla prave takove povrchni sufrovani po
> problemu, bez touhy po boji o perly na kalnem dne.
Coz o tu touhu (touhy mame ruzne, Pyskackova by mohla vypravet), ale
perel se nejak nedostava a pro boj jaksi nejsme vybaveni. Ale pokud jde o
to kalne dno, i Mistr, jak znamo, se od kalneho dna distancoval (nase
sekce se k tomu vrati na konci prispevku) .
> Jinak podnetna a vcelku i promyslena prace, ktera dale rozviji
> oblast Mistrovych zasluh ve zminene oblasti, totiz k zarmouceni
> chybne interpretuje mekke i ve spojeni " pribil hajny Kutlak ",
> jako prachprostou gramatickou chybu v prepisu ze zapisu sezeni
> badatelske seslosti svitavske sekce, pricemz jde v podstate
> vpravde o maly badatelsky " spek ", proste zert, jakymi se nekdy
> vedci mezi sebou skladlive castuji.
Snad to bude tim, ze vetsina nasi sekce jsou vegetariani a "spek" jako
takovy se jim hnusi. Bleee.
Je sice pravdou, ze
> zapisovatel svitavskych badatelu studoval cestinu jeste za ministra
> skolstvi Kopeckeho, ktery jak se po jeho smrti pri pitve ukazalo,
> mel na mozku nador velky jak pomeranc, coz by melo byt pro
> pisatele naprostym alibi, avsak i tak jde jen o uvahu tematicky
> odvislou.
To by strakonickou sekci nikdy nenapadlo snad se otirat o pana
zapisovatele Micanka (byt Pyskackova chtela, ale to jsme ji zatrhli,
protoze by to byla virtualni nevera prof. Svojsikovi), kolega Micanek
jiste neni vuci tvrdosti imunni jako hajny Kutlak a kdo vi jak by
to dopadlo... ;->>
> Puvodni zamer byl, obratit pozornost badatelske obce k osobe
> hajneho Kutlaka a mekke " i " melo byt malou berlickou pro mene
> nadane.
To je prave asi ten kamen urazu. Ve sve vysoke nadanosti, hranicici
az s genialitou (Pyskackova sice tvrdi debilitou, ale za to ma
dutku s vystrahou, protoze vedouci ma sekcni imunitu) vedouci strakonicke
sekce zaslepena svedectvim F.K. prehledla berlicku (polehcujici
okolnosti budiz, ze o mekkou berlicku neni dost dobre mozne se oprit), za
coz se omlouva - jak je v posledni dobe jejim dobrym zvykem - (sekce ji
diky tomuto prehmatu vyslovila neduveru a na pristim zasedani bude hlasovat
o jejim dalsim setrvani ve funkci vykonne predsedkyne).
> V chlapeckem veku sledoval sve vrstevniky a napravoval jejich
> tvrde zivotni postoje.
Dovolte nam male, primitivni, po perlach na dne se nehonici ;->
> Kutlakuv senzitivni pristup a nelaska k tvrde strance zivota
> vyvrcholil tesne po snatku s mistni prodavackou jemneho sukna a
> flanelu, Annou Hladkou, kdy s ni zplodil nekolik potomku za pomoci
> neerektivniho zpusobu styku, nebot jeho citliva duse mu nedovolovala
> riskovat zpusobeni otlaku milovane zene na tak citlivem miste.
Kolega Pyskackova (vzhledem k tomu, ze je ji znama etericnost -
tudiz asi neerektivnost - prof. Svojsika) zada svitavskou sekci o urychlene
zaslani technickeho navodu na neerektivni zpusob styku, potazmo plozeni
potomku timto zpusobem, za ucelem posouzeni.
> Cela zalezitost s hajnym Kutlakem, ktery pribil (!) do Liptakova
> kolem prelomu stoleti, pro mene chapave devatenacteho, mel byt
> pouze ilustrativnim prikladem varovani pred badatelskou
> neduslednoti.
Odvolavame (..... a prece se toci...).
> ( Strakonice, Strakonice , no tak jsem se preklep , no ! Kvuli tomu
> hned nemusite pritlouct chudaka Kutlaka za p...a ! O co ze vim, co
> Vasi sekci z vyse uvedeneho zaujme nejvic ? ) |.-)))
No to jsem zvedava. :-)
Mimochodem, kolego, kolego, vy jste ale! Tim choulostivym mistem
minila nase sekce palec u nohy (zkuste si ho kolego pribit, uvidite, jak
je choulostivy!).
Pokud jde o Mistrovy spatne zkusenosti s kalem ode dna, jiz vyse
zminovane, dovolte nam pripomenout jeho zasluhy na poli predavani
informaci.
Velkou jeho zasluhou se stalo roku 1900 zavedeni pravidelneho
predavani zprav liptakovskym spoluobcanum, a to zavedenim CNN (Cimrma-
novych nadstandartnich novinek). Kazdy den v 19.00 hod. stanul JdC v
liptakovskem parku pred altanem a deklamoval zpravy ze sveta i domova.
Svuj pocin posleze obohatil o moznost vyberu kanalu, na kterem bylo
mozno jeho CNN poslouchat. Odpoledne si obyvatele Liptakova mohli precist
pred radnici napis "Dnes vysila CNN na 1 (2,3,4,5, atd. dle potreby)
kanale". Vecer se pak stacilo postavit k prislusnemu kanalu a naslouchat.
Po meste pak visela upozorneni typu "Naladte se dobre a vydejte se
poslouchat 2 (3,4 ..) kanal CNN! Mistr dokonce zavedl od 20. hodin
vysilani dramatickych del, vlastne predchudcu rozhlasovych her. Bohuzel
nikdo z liptakovskych ochotniku nebyl ochoten spolupracovat na teto
zasluzne cinnosti, takze Mistr byl nucen mluvit vsechny role sam, coz
bylo dosti vysilujici, obzvlast pokud byly na poradu Jarovy kanalove hry
"O dvanacti radnich" nebo "Alibaba a ctyricet loupezniku" (Jara sice
snizil nakonec pocet loupezniku na 20, ale po ukonceni vysilani jiz jen
septal). JdC mel snahu zavest i opery, ale po te, co musel sam odezpivat
arii Jenicka a Marenky v "Prodane neveste" a byl obvinen neprejicimi
spoluobcany z drazdeni psu, od sveho zameru upustil.
Oblibene byly i zpravy ze sportu. Vzdy, kdyz visela cedule "Zpravy ze
sportu dnes na 4 kanale" (zpravy ze sportu byvaly ze zahadneho duvodu vzdy
na 4 kanale) bylo jisto, ze muzi lacni novinek ze sveta sportu budou se
tlacit jiz od sesti vecer u 4 kanalu, aby jim nic neuteklo. Pravda, nasli
se i taci, kteri tvrdili, ze by se tlacili i tak, protoze 4 kanal usti u
liptakovske hospody "U hezke senkyrky", ale Mistr si z toho nic nedelal.
Jedinou nevyhodou celeho zasluzneho projektu predavni informaci
nejsirsim vrstvam bylo, ze JdC vysilal primo z kanalu, takze pro veliky
puch, ktery ulpel na jeho obleceni nebyl nekolikrat vpusten do mistniho
hostince, procez tento prevratny pocin po nejakem case ukoncil.
Z tohoto duvodu, jak svitavska sekce jiste uzna, strakonicka sekce po
boji na kalnem dne zrovna moc netouzi (koneckoncu za posledni cas ho mela
az po krk).
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
___I_I I_I____
CXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejčová
S t r a k o n i c e
Date: Tue, 11 Aug 1998 09:13:04 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jan III. Sklenarik, polobuch a genius :-)"
Subject: Re: Surfovani po problemu
In-Reply-To: <116148733CE@okust.oku-st.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="ISO-8859-2"; X-MAPIextension=".TXT"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> Kolegove,
Vazeni kolegove, vazeny kolego Pyskackova
Je az temer nehorazne, s jakou povrchnosti bylo studovano Mistrovo
dilo dramaticke.
>
> Pokud jde o Mistrovy spatne zkusenosti s kalem ode dna, jiz vyse
> zminovane, dovolte nam pripomenout jeho zasluhy na poli predavani
> informaci.
> Velkou jeho zasluhou se stalo roku 1900 zavedeni pravidelneho
> predavani zprav liptakovskym spoluobcanum, a to zavedenim CNN (Cimrma-
> novych nadstandartnich novinek). Kazdy den v 19.00 hod. stanul JdC v
> liptakovskem parku pred altanem a deklamoval zpravy ze sveta i domova.
> Svuj pocin posleze obohatil o moznost vyberu kanalu, na kterem bylo
> mozno jeho CNN poslouchat. Odpoledne si obyvatele Liptakova mohli precist
> pred radnici napis "Dnes vysila CNN na 1 (2,3,4,5, atd. dle potreby)
> kanale". Vecer se pak stacilo postavit k prislusnemu kanalu a naslouchat.
> Po meste pak visela upozorneni typu "Naladte se dobre a vydejte se
> poslouchat 2 (3,4 ..) kanal CNN! Mistr dokonce zavedl od 20. hodin
> vysilani dramatickych del, vlastne predchudcu rozhlasovych her. Bohuzel
> nikdo z liptakovskych ochotniku nebyl ochoten spolupracovat na teto
> zasluzne cinnosti, takze Mistr byl nucen mluvit vsechny role sam, coz
> bylo dosti vysilujici, obzvlast pokud byly na poradu Jarovy kanalove hry
> "O dvanacti radnich" nebo "Alibaba a ctyricet loupezniku" (Jara sice
> snizil nakonec pocet loupezniku na 20, ale po ukonceni vysilani jiz jen
> septal). JdC mel snahu zavest i opery, ale po te, co musel sam odezpivat
Je vseobecne znamo, ze Mistr pro nedostatek ochotniku sehral kus
Alibaba a ctyricet loupezniku v prepracovane a vylepsene verzi pod nazvem
Samotar Alibaba. Svetovy rozruch take vzbudil jeho pozoruhodny pocin,
totiz sehrani Shakespearova Hamleta bez Hamleta. Toto se ale odehralo
jiz s Jeho kocujici hereckou spolecnosti Lipany
Pripadne dalsi zajemce odkazuji na Mistrovo veledilo Zaskok a predmluvu
k nemu, kterou sepsal kolega Sverak.
> arii Jenicka a Marenky v "Prodane neveste" a byl obvinen neprejicimi
> spoluobcany z drazdeni psu, od sveho zameru upustil.
>
>
>
>
> §§§§§§§
> §§§§ §§§§ mmm ______________________\
> §§ - - §§ / / XX I \
> §§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
> /----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
> AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
> \----/ §§§§§I I§§§§§ I I
> /§§§§ §§§§ I I
> / /( U U ) I I
> / / I I I I
> \ \ I I I I
> \ \XXXXXXXXX I I
> www \ I I
> / \ I I
> / \ I I
> / \ XXXXXX
> /____________________\
> I I I I
> I I I I
> I I I I
> I I I I
> ___I_I I_I____
> CXXXXXD CXXXXXXD
>
>
> Jaroslava Krejčová
> S t r a k o n i c e
>
Jan III. Sklenarik
Leutensdorf
Date: Tue, 11 Aug 1998 10:28:39 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Surfovani po problemu
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Kolegove,
Kolega Sklenarik mini:
> Je az temer nehorazne, s jakou povrchnosti bylo studovano Mistrovo
> dilo dramaticke.
Nase sekce si dovoluje oponovat, nebot kanaly jsou snad dostatecne
hluboke, aby nebyly povazovany za povrchni, nota bene, kdyz nase sekce
(jak ve sve vrozene skromnosti nedodala vykonna predsedkyne - tedy zatim
VP) liptakovske kanaly prozkoumavala (o cemz se muzete presvedcit pocichem
primo v sekretariatu nasi sekce, Pyskackova se uz tesi) a nasla neklamne
dukazy Mistrova pusobeni. Jednak to byl utrzek jeho kosile se zaschlym DNA
krysy, ktera Mistrovi cast odevu neurvale urvala, dale vytisk
"Liptakovskeho kuryru" z 3.5.1900 s Mistrovymi osobnimi poznamkami typu
"blbost", "zvast", "podraz" atd., Mistrovo pero s vyzarenymi inicialami
JC a nakonec i libreto "Prodane nevesty". Pokud se kolegovi skutecne nase
badani zda povrchni, jiz nevime, jak hloubeji bychom meli jit, stejne tu
Pyskackova vzdycha "Boze, jak hluboko jsem klesla"!
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
____I_I I_I____
CXXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejčová
S t r a k o n i c e
Date: Wed, 12 Aug 1998 06:55:32 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Cimrman a balady
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> Vazena kolegyne Krejcova, byl jsem osloven, nemohu nechat bez repliky.
dtto
> Jelikoz se nam zde v klastere konecne zase jednou podarilo napojit se na
> Internet (pro nas a zdejsi osazenstvo to znamena namahave a
> vycerpavajici slapani, kterym pohanime nase dynamo z ebonitovych tyci -
> pravdepodobne mistruv vynalez jeste z doby jeho pobytu zde v
> Himalayich), musim v rychlosti (dokud nase, podvyzivou a opakovanymi
> pusty neobycejne trpici, sily na slapani budou stacit) a ve strucnosti
> oznamit nasledujici:
> Patrat po stopach naseho velkeho mistra zde v klastere (zapamatujte si
> to, prosim, jednou pro vzdycky!) neni zadny med!! Nenachazi se zde ani
> vinny ani jiny pochutinovy sklep... (pro Vasi ale i vseobecnou
> informaci!)
> Nas jedinny doposavadni upech: "modlitebni mlynek" ("modlici mlynek"?)
> je beze vsich pochybnosti mistruv vynalez. Tot' zatim vse!
> Vim, neni to mnoho, ale nevzdavam se a jsem i nadale pevne presvedcen,
> ze nase namaha bude korunovana dalsimi novymi objevy...
> Konci...m...dyn ...amo...mo.vy...ne...cha...a va.. .... ..a
> Al..b.rth
Cenim si usili, se kterym kolega Einstein odeslal tento mail, proto
jsem prohrabala nase archivy, zvlaste Mistrovy zapisky z cest, a nasla jsem
tu konecne zminku o klastere, dokonce budhistickem. Snad to bude kolegovi
odmena za jeho slapani. Tento versovany doklad Mistrova kratkeho pobytu v
budhistickem klastere byl nalezen v krabici nadepsane "Ze zapisku
cestovatele" na pude jeho liptakovskeho domku. Vzhledem k tomu, ze
jednotlive poznamky a zapisky byly psany na papirech od svaciny a
novinach, omluvte pripadne nepresnosti, za ktere nese vinu spatna
citelnost na mastnem papire.
NAVSTEVA TIBETU
Jel jsem tuhle do Tibetu
navstiviti svoji tetu,
ze si casto cestu pletu,
zabloudil jsem, ztratil metu.
Svetlo v nocni nadhere!
Ve vidine vecere
zabouchal jsem na dvere
v budhistickem klastere.
Holohlavi naci brasi
davali mi zrni, kasi,
snad jim asi v hlave strasi,
neznaj ceskou stravu nasi.
Zvedavost ze neda mi,
to jsem zdedil od mamy,
uhodil jsem na lamy,
jestli znaji salamy.
A co piva bilou penu,
bez niz zivot nema cenu,
obcas taky peknou zenu
jestli maji zajistenu.
Lamove hned mlynkem toci,
blesky slehaji jim z oci,
nechapu proc na mne soci,
k vychodu mne hnedka toci.
Co zleho na pivni pene?
A co maji proti zene?
Proc se tvari rozzlobene,
zuby vztekle na mne cene?
Ze bez piva muzou zit,
cely den jen vodu pit,
k jidlu sobe zrni mlit,
do hlavy mi nechce jit.
Tak jsem vyhnan lami vsemi
rychle opustil tu zemi,
kazdy vaz si piva peny,
kdo ma, tak i pekne zeny.
Za strakonickou sekci do Himalaji zdravi
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
____I_I I_I____
CXXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejčová
S t r a k o n i c e
Date: Wed, 12 Aug 1998 09:50:39 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Star Trek
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni kolegove,
vcera po 17. hodine bezel v televizi jeden z dilu sci-fi serialu Star
Trek s nazvem Vesmirna lod Voyager II.
V dilu vystupoval bioticky android doktor Cimrman. Jeho chovani,
vystupovani a hlavne zpusob uvazovani vzbudil ve clenech svitavske sekce
podezreni, ze by se eventuelne mohle jednat o genetickou holoprojekci,
postavenou na zaklade Mistrovy sroubovice, tedy pardon DNA. V souvislosti
s timto podezrenim se dostava i do zcela jineho svetla objev tajneho
projektu americke vlady na informacni databanku pro uchovani genetickych
stepu prednich mozku lidske populace agentu Muldera a Scullyove.
V podstate je tim nanesen i dalsi neodbytny otaznik k problemu Mistrova
zmizeni. Nebyl omylem odebrad step o vaze dospeleho muze ?
Jaky ma na vec nazor badatelska obec ?
Na zaver noticka k reseni problemu zdroju energie pro vyuzivani internetu
ve vysokohorskych klasterech.
Vec v nastinu vyresil Mistr ve sve praci " Nejen duchovni sila je ukryta v
motlitebnich mlyncich ".
Obal mlynku tvori duty ebonitovy valec, kulicky neobihaji vne, ale uvnitr
a jsou tvoreny sezvykanim chlupu z lisciho ocasu. Trenim obeho je ziskan
elekticky naboj. Jeho vyboje jsou svadeny drzakem do paze obzvlaste
vodivych mnichu, (cim delsi celibat,tim vodivejsi) az dolu pres chodidla
do sbernych podlahovych desek. Typicky je pro tyto mnichy cupitavy krok,
kdy se sberaci brani nebezpeci krokoveho napeti.
Demonstrativnim prikladem sily modliciho mlynku je videoklip zpevaka
Roberta Kodyma, ve kterem radoby navozuje atmosferu cesty tibetskeho
la'my a pilne toci mlynkem. Tak velkou ranu asi dlouho nikdo nevidel.
Zdravi Ss.
(pro surfare: Svitavska sekce)
Date: Wed, 12 Aug 1998 10:14:24 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Re: Surfovani po problemu
In-Reply-To: <116148733CE@okust.oku-st.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Kolegove,
>
>
>
> Kolega Pyskackova (vzhledem k tomu, ze je ji znama etericnost -
> tudiz asi neerektivnost - prof. Svojsika) zada svitavskou sekci o
> urychlene zaslani technickeho navodu na neerektivni zpusob styku, potazmo
> plozeni potomku timto zpusobem, za ucelem posouzeni.
>
Technicky navod na neerektivni zpusob styku byl zaslan soukromym mailem na
strakonickou sekci. Nedomnivam se, ze by bylo nutno zavadet na JDC-L
obdobna temata.
Snad az v pripade, kdy vyjde najevo nutnost vedeckeho rozboru konecneho
prisouzeni Jarovu autorstvi zlidovele pisne prodavace kvetin:
Ja ti tam nasroubuju,
ja ti ho tam dam
ten karafiat
do klopy na kabat.
Do te doby zustanme prosim na bazi zkumavek, krivuli a pergamenu.
Zapisovatel Ss.
( pro surfare: ten kdo dela zapisy )
Date: Wed, 12 Aug 1998 10:50:51 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Surfovani po problemu
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> Technicky navod na neerektivni zpusob styku byl zaslan soukromym mailem na
> strakonickou sekci. Nedomnivam se, ze by bylo nutno zavadet na JDC-L
> obdobna temata.
> Snad az v pripade, kdy vyjde najevo nutnost vedeckeho rozboru konecneho
> prisouzeni Jarovu autorstvi zlidovele pisne prodavace kvetin:
>
> Ja ti tam nasroubuju,
> ja ti ho tam dam
> ten karafiat
> do klopy na kabat.
>
>
> Do te doby zustanme prosim na bazi zkumavek, krivuli a pergamenu.
Kolega Pyskackova dekuje za navod, ovsem nevysvita z nej (byt byl ze
Svitav), jakze dojde k poceti potomku -leda, ze bi mel bival Kutlak
kamarada capa.
To by ovsem vysvetlovalo hanlivy popevek, ktery byl oblibeny jeden cas
v Liptakove : "Deti pana Kutlaka
ty jsou darem od ptaka".
Nase sekce se puvodne domnivala, ze to mela byt narazka na souseda
Slavicka, ktery casto hajne vypomahal s domacimi pracemi, kdyz hajny byl v
lese, ale verze o capovi bude pro Kutlakovy potomky jiste prijatelnejsi.
Za strakonickou sekci
(zatim jeste) vykonna predsedkyne
Jarka K.
Date: Thu, 13 Aug 1998 10:48:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Breta Benes
Organization: SVS
Subject: Problem 2000
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=Default
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Nazdar,
jak jiste sledujete, propada rada SW pracovniku panice v tuseni
obrovskych maleru, ktere nastanou ve zpracovani dat s prichodem noveho
tisicileti. Avsak stejny problem snad resil i JdC pred prichodem roku
1900. Pokud tedy mate nekdo nejake infomace o tomto reseni, prosim o jejich
nezverejnovani, ale zaslani tajnym poslem na moji adresu.
Informace, ktere povedou k cili (t.j. ziskani oooobrovskeho baliku penez)
odmenim uznalym virualnim poklepanim na rameno badatele.
--
Breta Benes
Date: Mon, 17 Aug 1998 14:58:57 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: milosh.junek@USA.NET
Subject: Poslusne hlasim, ze se stehuji
X-To: josef.litt@crc.cz, volejnik@ns.softlink.cz,
martina.kustova@crc.cz, smucr@email.cz, burgrp@kaucuk.cz,
marsa@compartners.cz, XOTAZ01@vse.cz, jaroslava.krejcova@oku-st.cz
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni pratele
Moje adresa protagon@elaso.cz je v HAJI.
to znamena: nic mi tam neposilejte, stejne
se vam to vrati.
ALE POZOR:
moje nova mailova adresa je milosh.junek@usa.net
A Z TOHO PLYNE:
pokud se vam neco vratilo, poslete mi to sem.
Milosh Junek
____________________________________________________________________
Get free e-mail and a permanent address at http://www.netaddress.com/?N=1
Date: Fri, 21 Aug 1998 05:43:19 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Kasparkuv hrobecek
X-cc: milosh.junek@USA.NET
In-Reply-To: <19980817124841.14987.qmail@www09.netaddress.usa.net>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
Vazeni pratele,
pri zasedani UJC v hospode Na mytince jsme pod deskou stolu objevili
zaloutly papir, ze ktereho se k nasemu prekvapeni vyklubal zaverecny list
ze salatoveho vydani Cimrmanovy pohadky Kasparkuv hrobecek.
O tento vzacny dokument se ted s vami podelime.
------------------------------------------------------------------------
DRAK: Kasparku, banany dozravaji.
TRAKTORISTA: Zito taky, bude Jim Beam.
KASPAREK: To ja nepiju.
KALUPINKA: Kdybys nekecal!
SPEK: Jezek za ni pospicha, ze ji pytel rozpicha.
HONZA: Jakej pytel? (Nechapave civi.)
Kasparek: Reznej. Na hruby pytel hruba zaplata.
Kalupinka: Dobre, ale ja ji tam prisivat nebudu! (Otoci se ke Kapsarkovi
zady.)
Spek: Pratele, ona takova kovadlina je nekdy ucinnejsi nez magnetofon.
Traktorista: Von takovej acylpyrin taky neni k zahozeni.
Kasparek: Coze?
Ded Vseved: Ale nic, v Cesku nic nefunguje, ani usi! (Zamraci se.)
Spek: Dedo! Serete si na ksandy!
Traktorista: Ksandy, na ty von sere.
Kasparek (vesele): Ja na neho taky.
Ded Vseved: (Mrzute): Dyt to povidam, nic tu nefunguje, drak ma zkazeny
zuby, Karkulka silha, Traktorista ma sjety gumy a Spek
nemasti.
Drak: To je hruza! Boli me z toho vsech jedenact hlav!
Honza: To mas z toho chlastu!
Kasparek: Co kecas, vole! Vo nechlasta! Ja to musim vedet, ja ho vodim
domu!
Ded Vseved: A Kasparek je hluchej, vsechno tu je n hovno! (Uplivne si
a odchazi vpravo.)
Spek (vzrusene): Dochazi nam papir!
Traktorista: Na ten von vam taky sere!
Kasparek: Wasserstand an der Elbe heute fruh: Zwei hundert zwanzig
Centimeter, Durchflussmenge zwei hundert Kubikmeter pro Sekunde.
Kalupinka: Co to zvanis? Ja se zblaznim, ded Vseved za humny kope nekomu
hrobecek a ty tu palcas ensmysly. (Zamraci se.)
Drak: Kdyz on rozzvejkal svuj banan do zvejkacky a spatne se mu mluvi.
Traktorista: A ted trochu z jineho soudku: Ten chlap je v tom rybnice
uz pres tejden.
STAVBYVEDOUCI: A ta zenska je tam este dyl! Pis holoubku, pis,
brzy zcepenis. - To uz jsem nekde cet'.
Ded Vseved (Prichazi s lopatou): Kde je ten pinda? Zavri oci, brouku
a buch! (Prasti Kasparka po hlave a ironicky se zasmeje.)
Tak vida, alespon ty lopaty tu fungujou.
Spek: Pozor! (Kasparek nahle pada pod prave zadni kolo traktoristovo.)
Traktroista: A ted trochu z jineho soudku: Kasparek je taky ponekud kaput.
Vypravec:
Nalejem vino do hrnicku
neb slzy mame na krajicku,
a mastne skvrny na vajicku
jen pro ty slzy na tvem licku.
*****************************************************************************
Restauraci provedl kolektiv spolecensky unavenych cimrmanologu
po desetikilometrovem hledani Zeleznicniho mostu.
Date: Tue, 25 Aug 1998 07:08:48 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vachtl
Subject: Filmy Russe Meyera + ZIVEL c. 10
X-To: sci-fi konference ,
redakce@amber.i-topp.cz, ivan adamovic ,
Cz-net-announce ,
"Martin ing. Bloch" ,
petr krejzek , Petr Desort ,
Vasek Fortik ,
Martin Heisler ,
Marketa Hlaskova ,
Zdenek Chodora ,
Michal Knor
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Internetova kavarna Terminal Bar a casopis ZIVEL
zvou pripadne zajemce o filmy Russe Meyera, predchudce
Lynche a Tarantina, na dnesni videoprojekci 2 filmu RM,
ktera se bude konat dnes od 19.00 v Terminal Baru.
Zaroven se timto ohlasuje 10. cislo casopisu ZIVEL,
venovane eroticke tematice, kde je mj. o RM take prehledovy
clanek. Vyjde jiz brzy (s hudebnim CD).
S pozdravem
Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine= http://amber.i-topp.cz/)
UNIVERSUM,
antikvariat odborne literatury (4000 titulu)
+ individualni reserse na Internetu
e-mail: univers@comp.cz,
nebo: vachtl@scientist.com
telefon 02/302 48 60 Praha 6
www: http://www.universum.cz/
Date: Tue, 25 Aug 1998 11:08:39 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Dostal
Subject: Cimrman a Praha
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Cimrman a Praha
O Jarove vztahu k nasemu hlavnimu mestu, tehdy vsak jen mestu druhoradeho
vyznamu, se toho moc nedochovalo.Mistr, ac srdcem Cech, ktery by mel ctit sve nejvetsi mesto, mel radeji mesta mensi, ale o to pohostinnejsi.
O sve navsteve Prahy se zminuje pouze v cestopisu - "Pres hory a doly" (nakl.Vilimek - 1902 Brno) a to ne moc
povzbudive.Predevsvim si zde bere na musku drahotu, ktera je - "Donebe-
volajici".Vime, ze mistr byl velky skudlil a proto se nelze divit druhemu odstavci
na strane 18, kde si mistr stezuje, ze jej - "Drozkar vzal na hul".
Zde mel mistr na mysli zrejme nejen nepohodlne sezeni na tenkych latkach, ale tenkrat mu zrejme pripadlo drahe zaplatit za jednu jizdu tolik, co za
deset obedu v nobl hostinci Atrium.
Rozezleny mistr pote dava na Magistrat vedlejsiho mesta Prahy podnet na
instalaci vlastnorucne vyrobenych taxametru.Jeho konstrukce je uhledne
nakreslena na dalsi strane, tedy na str.19.
Pro zajemce jen drobny popis.Jedna se o jakousi nadobu naplnenou piskem,
ktery zacne vypadavat behem jizdy drozky a na konecne stanici se zjisti
na merce kolik ubylo a dle toho se urcuje cena.Jenze drozkari si zvetsovali
diry nebo je uplne ucpavali a tak se zase vratilo vse do starych koleji.
Dale se zde mistr zminuje o nevhodnych nazvech ctvrti."Kolik lidi chodi na
Malou Stranu na malou stranu a obcas i na velkou, je primo nechutne".
Doporucoval zmenit nazev na Malinkou Stranu, ktera by jiz nikoho nelakala k
vykalostem, ale u radnich pochopeni nemel.
Ctvrti Hrdlorezy se mistr radeji vyhnul, ale vyslovene rad se zastavil v Chodove.
Zde se chtel Jara trochu venovat turistice, ale byl velmi zklaman, kdyz narazil
jen na velmi malo pesich.
Behem pobytu v Praze navstivil mistr take Smichov, kde se mel setkat s
nejakym panem T.G.Masarykem, ktereho chtel Jara presvedcit o prohnilosti
rakouske monarchie a nutnosti zalozit samostatny cesky stat.Ve svych
poznamkach si Jara poznamenal."Tomas je dobry kluk, velice houzevnaty, ale
vsechno mu musim rikat dvakrat.Radeji mu ted vsechno pisu, aby neco nezapomenul."
Na Smichove vsak doslo k jedne politovanihodne udalosti.Nekdo odcizil Jarovi
penezenku a doklady."Jediny, kdo se tehdy smal, byli cetnici na stanici,
kteri se mnou tri hodiny sepisovali protokol.Pry jsem si mel dat na sve veci
pozor," poznamenava.
Jara si sam pro sebe prejmenoval tuto ctvrt na Smutin.
V zaveru cestopisu - Pres hory a doly - mistr odkazuje na svou dalsi cestovni
brozurku - S^alinou do Brna na pri'gl.
Tato kniha je v soucasne dobe v soukrome sbirce pana Jiriho Prazaka, rodileho
brn^a'ka a velkeho patriota.Brnenska sekce planuje jeji zapujceni za ucelem
odborneho prozkoumani.
Z Brna za brnenskou sekci
Martin Dostal
Date: Fri, 28 Aug 1998 07:30:54 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Podekovani
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni kolegove,
prevelice dekuji za zaslany pohled s pozdravem z I.mezinarodniho zasedani
UJC a za drobny suvenyr v podobe uctenky z hospody Na mytince.
Vas kolega spolubadatel
J.Micanek
mala douska :
castku, uvedenou na uctence jsem samozrejme obratem uhradil, nicmene pan
vrchni se omlouva, ze na ni jeste zapomnel pripsat tri rozbite zidle,
utrzene splachovadlo na damskem WC, potrisneny odev servirky Lidus a
protrzene platno na kulecnikovem stole.
Date: Sat, 29 Aug 1998 12:22:42 -0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Miroslav HERMAN - Prague (CZ)"
Subject: Re: Podekovani
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Cher ohs@TIS.SY.CESNET.CZ,
>Vazeni kolegove,
>castku, uvedenou na uctence jsem samozrejme obratem uhradil, nicmene pan
>vrchni se omlouva, ze na ni jeste zapomnel pripsat tri rozbite zidle,
>utrzene splachovadlo na damskem WC, potrisneny odev servirky Lidus a
>protrzene platno na kulecnikovem stole.
Pohlednici s uctem za protrzene platno na kulecnikovem stole jsem
pro zmenu dostal ja, a velice za ni kolegum dekuji.. Forma diry je
velice zajimava, a pripomina tak silne obrys Cimrmanova jednovalcoveho
jednotaktoveho vybusneho motoru, ze jsem usoudil, ze nebyla vytvorena
jen tak nahodou (ta dira), ale pri nejakem zahadnem ritualu.
Na ucet jsem si ale musel vzit uver, a zastavit svou knihovnu, nebot
dorucovatel pohlednice se choval velice neprivetive.
V kazdem pripade je ale mile, ze jste nezapomeli sve kolegy, kteri
se nemohli zucastnit zasedani (doufam, ze kolegyne Krejcova
me omluvila a ze za nedovolenou absenci nebudu pokutovan).
Ted ale vazne.. ja jsem na te konferenci byl, ale inkognito.. byl jsem
prevlecen za toho mensiho cisnika, co nosil pivo... ale moc jsem
z toho nemel, v ramci prevleceni jsem musel pivo nosit cele hospode
a tak si po trech tydnech leceni uhnaneho housera pomalu zvykam
na normalni zivot..
Kdy bude zverejnen nejaky souhrnny zapis z jednani a ze setkani?
Kolik vas bylo? Tri ctyri? (Nezapomente, ze velky pocet lidi nezarucuje
absolutni kvalitu, soudruh Zapotocky taky zakladal komunistickou
stranu v hospode, macimalne ve ctyrech, a podivejte jakou skodu se
jim podarilo napachat!
Sincčres salutations
+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-
Miroslav Herman - Prague
ESPACE CUBASE VST:
http://www.mygale.org/~cubase/
Date: Mon, 31 Aug 1998 07:32:33 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Podekovani
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Vazeny kolego Hermane,
neda mi to, abych se nevyjadrila k Vasemu "Podekovani"
> Pohlednici s uctem za protrzene platno na kulecnikovem stole jsem
> pro zmenu dostal ja, a velice za ni kolegum dekuji.. Forma diry je
> velice zajimava, a pripomina tak silne obrys Cimrmanova jednovalcoveho
> jednotaktoveho vybusneho motoru, ze jsem usoudil, ze nebyla vytvorena
> jen tak nahodou (ta dira), ale pri nejakem zahadnem ritualu.
> Na ucet jsem si ale musel vzit uver, a zastavit svou knihovnu, nebot
> dorucovatel pohlednice se choval velice neprivetive.
> V kazdem pripade je ale mile, ze jste nezapomeli sve kolegy, kteri
> se nemohli zucastnit zasedani (doufam, ze kolegyne Krejcova
> me omluvila a ze za nedovolenou absenci nebudu pokutovan).
Omluvu jsem tlumocila, ale jeste je treba zaslat omluvenku podepsanou
od rodicu nebo jinych verohodnych osob.
> Ted ale vazne.. ja jsem na te konferenci byl, ale inkognito.. byl jsem
> prevlecen za toho mensiho cisnika, co nosil pivo... ale moc jsem
> z toho nemel, v ramci prevleceni jsem musel pivo nosit cele hospode
> a tak si po trech tydnech leceni uhnaneho housera pomalu zvykam
> na normalni zivot..
Ma poklona kolego, vzhledem k tomu, ze v hospode krome pani vedouci
byla jen servirka, usuzuji, ze ta krasna divenka, co ji nekteri kolegove
nenapadne koukali za vystrih, takze dodnes silhaji, jste byl Vy. Prijmete
muj obdiv za tvary, jichz jste dosahl zrejme nemalym usilim. Nedivim se,
ze jste musel prodat svou knihovnu, protoze plasticka operace, jiz jste se
musel podrobit, musela notne zruinovat Vas rozpocet.
> Kdy bude zverejnen nejaky souhrnny zapis z jednani a ze setkani?
> Kolik vas bylo? Tri ctyri? (Nezapomente, ze velky pocet lidi nezarucuje
> absolutni kvalitu, soudruh Zapotocky taky zakladal komunistickou
> stranu v hospode, macimalne ve ctyrech, a podivejte jakou skodu se
> jim podarilo napachat!
Zapis jsme nevyhotovili, nebot soudruh Zapotocky a spol delali zapis z
kazde oloviny a jak to dopadlo! Jako nejlepsi vysledek zasedani povazujeme
nalez "Kasparkova hrobecku", ktery vyda za deset zapisu (!).
Bylo nas prave akorat, dost do mariase, malo na fotbalove muzstvo, co
se nedostavilo na kvantite, dohnalo se na kvalite, coz jste jiste ve svem
prestrojeni mohl nejlepe posoudit sam.
Doufam, ze jsem alespon trochu uspokojila Vasi zvedavost.
Jarka Krejcova
PS: Sluselo Vam to!