Date: Fri, 4 Sep 1998 09:28:09 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vachtl
Subject: AmberZine - zari 1998
X-To: IDNES , Jiri Jirovec ,
Josef Juran ,
Igor Kapisinsky ,
Jozef Kelemen , Lubos Kloc ,
David Knespl ,
Lenka Knesplova ,
Michal Knor ,
"student V. Knourek" ,
Vaclav Knourek ,
Rosta Kocman ,
sci-fi konference
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
AZine biweekly again = http://amber.i-topp.cz/
Leto mame z krku a zase je o cem psat. A hlavne pro koho.
AmberCREW vystupuje z prazdninoveho sleep modu a spousti
dvoutydenni rytmus. Takze:
Stale tu mame dozvuky Avalconu - konkretne cenu Konias97:
Jan Vanek jr. uverejnuje obzalovaci spis nejhorsiho lonskeho
prekladu.
Nas redaktor Jan Hurych se ve ctvrtem dile uvahy Stoikove
drive i dnes zamysli mj. nad logikou a etikou.
Pavel Vachtl zaradil do Occamovy Britvy tyto prispevky:
- L. Brecka + P. Vachtl: Skandal: Redakce VTM podlehla sarlatanum!!
(Virus pavedy a mozkoveho meltdownu se siri)
- V Wagner: Koncepce urychlovacem rizenych jadernych
transmutaci (perspektivy novych technologii jaderne energetiky)
- P. Vachtl: Gravitacni kolaps (surrealna basen, venovana
pamatce Miroslava Holuba)
- Dny vedy 9 -11. rijna 1998 - Ceska veda se bude prezentovat
pred verejnosti a mladezi
- J. Zrzavy, P. Vachtl: Casopis Vesmir reaguje na Occamovu
Britvu et vice versa (kdo je udavac a kdo chce zariznout vedu)
Ani Pavel Koten nezklamal, zde jsou jeho pravidelne Novinky z
astronomie. Navic pro nas prelozil Letmy pohled na chorvatsky
fandom (autor Krunoslav Gernhard).
Na zajimavy roman Robina Cooka Chromozom 6 upozornuje
recenze Jana Kucery.
Odkryvame dalsi pokracovani Semeradova romanu Ctvrta rise.
Nas zahranicni ctenar Tomas Bella reaguje na starsi BVerovu
uvahu o mystifikacich. Clanek Ladi Patka (SFK Avalon) Treti
cesta vyvolal rovnez ctenarskou odezvu. Uverejnujeme i s autorovou
odpovedi.
Vysel naramne popudlive desate Zivlu s erotickym obsahem.
Vyvolalo (krome obecne trhacich recenzi) dokonce reakci denniho
tisku: Obhajuje aktualni pornocislo casopisu Zivel pedofilii?.
Nenechte si ujit, nebudou! (Kdyz jsem se stavoval v Krakatitu
pro knizni anotace, meli posledni cislo ve vykladu.)
==AmberCREW
S pozdravem
Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine= http://amber.i-topp.cz/)
UNIVERSUM,
antikvariat odborne literatury (4000 titulu)
+ individualni reserse na Internetu
e-mail: univers@comp.cz,
nebo: vachtl@scientist.com
telefon 02/302 48 60 Praha 6
www: http://www.universum.cz/
----------
Date: Fri, 4 Sep 1998 11:38:19 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
In-Reply-To: <199809040847.KAA15015@vega.inec.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Fri, 4 Sep 1998, Pavel Vachtl wrote:
> Leto mame z krku a zase je o cem psat.
Tak to jsme ho podle vseho predtim meli v krku.
(Jinak bychom ho meli s krku.)
> Na zajimavy roman Robina Cooka Chromozom 6 upozornuje
Tak to bychom ted meli mit i "psychozomaticke" poruchy.
> recenze Jana Kucery.
> Vysel naramne popudlive desate Zivlu s erotickym obsahem.
> Vyvolalo (krome obecne trhacich recenzi) dokonce reakci denniho
Jeste zensky rod tam chybi, aby byly vsechny. :-) Krome toho, ze tam
chybi podmet, aspon pro ta slova v zenskem rode. Podle tvaru prisudku
by tam podmet skoro byl, ale zase ve spatnem pade. :-))
Veta byla pravdepodobne zpracovana Mistrovym "sklerotickym filtrem",
ktery si pamatuje pouze posledni dve slova, a to jeste jenom nekdy.
V tomto pripade byl nejspis filtr navic uveden v rozruseni a zmatek tim,
ze se ve vete vyskytlo slovo "erotickym". Toto slovo mu natolik
pripominalo jeho vlastni jmeno, ze ho zcela vyvedlo z konceptu.
Take zminena absence zenskeho rodu svedci pro tuto myslenku.
C. S. F. je dnes velmi rozsiren a vyskytuje se jak v integrovane podobe,
tak i jako program pro temer vsechny druhy pocitacu. Je vazne podezreni,
ze se jeho vyvoj dostal do takoveho stadia, ze moviti zakaznici si ho
nechavaji implantovat. Bohuzel se zatim nepodarilo zjistit, jaka byla
jeho puvodni podoba. Zde je dosud volne pole pro dalsi badani.
Za bubenecskou sekci
Bohumil Chalupa
Date: Fri, 4 Sep 1998 14:39:45 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Dostal
Subject: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
"Leto mame z krku a zase je o cem psat. A hlavne pro koho.
AmberCREW vystupuje z prazdninoveho sleep modu a spousti
dvoutydenni rytmus. Takze:"
Potud pan Vachtl.
Kolegove,
pokud se bedliveji podivame na vydavatelstvi, ve kterem nejak pan Vachtl
figuruje, je uplne na prvni pohled videt, ze mu neco chybi.Tedy tomu vyda-
vatelstvi nebo co to je.
Zkuste pane Vachtl hadat.Dobre, nechate se podat.Chybi zde jedina zminka
o Cimrmanovi.
Je videt, ze porad je u nas mnoho lidi, kteri nepochopili mistrovu velikost a
vymysleji a vydavaji veci uz davno vymyslene a vydane.
Kolegove, jak jiste vite, mistr sam se vydavanim jakychkoliv titulu nezabyval.
Tuto praci prenechal svemu brnenskemu priteli - p.Vilimkovi, ktery veskere
jeho spisy vydal.Je pravda, ze pokud nemel mistr zrovna cestu pres Brno,
nechal sve dila vydat i jinde, ale vetsinu tvorby muzeme opravdu hledat
pod timto nakladatelstvim.
Napr. P. Vachtl: Gravitacni kolaps (surrealna basen, venovana
pamatce Miroslava Holuba)
byl jiz drive napsan (Vilimek, 1901) pod nazvem - Holub a gravitace.
Tuto temer stoleti starou basen Vam vyhledaji v kterekoliv slusne knihovne.
Nad dalsimi dily brnenska sekce nebadala, protoze poklada za zbytecne
se zabyvat prispevky komercniho charakteru.
S pozdravem
za brnenskou sekci
Martin Dostal
Date: Fri, 4 Sep 1998 12:41:42 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vachtl
Subject: Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> Odesílatel: Bohumil Chalupa
>
> > Leto mame z krku a zase je o cem psat.
>
> Tak to jsme ho podle vseho predtim meli v krku.
> (Jinak bychom ho meli s krku.)
> Veta byla pravdepodobne zpracovana Mistrovym "sklerotickym filtrem",
Diky strycku BOCHALE za upozorneni :-).
Ja to ale nepsal. Moji chybou je, ze jsem to
dukladne po kolegovi nezkontroloval, sorry.
Jeste jednou diky za puristicky antiskleroticky
"filtr" strycka BOCHALA a poucne vypraveni.
Necht je Mistruv duch s vami.
PV
Date: Fri, 4 Sep 1998 19:10:19 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vachtl
Subject: OFFTOPIC Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> Odesílatel: Martin Dostal
> pokud se bedliveji podivame na vydavatelstvi, ve kterem nejak pan Vachtl
> figuruje, je uplne na prvni pohled videt, ze mu neco chybi.Tedy tomu vyda-
> vatelstvi nebo co to je.
Vazeny pane Dostale,
ano, neco tomu chybi. Napriklad to, ze to neni zadne vydavatelstvi,
ale antikvariat.
> Zkuste pane Vachtl hadat.Dobre, nechate se podat.Chybi zde jedina zminka
> o Cimrmanovi.
Hruza! Kdyz se podivate nekam napr. astronomickym dalekohledem,
zjistite, ze krome jedne planetky mezi Marsem a Jupiterem chybi jakakoliv zminka
o Cimrmanovi i ve vesmiru. A navic na te planetce neni slovo
"Cimrman" ani napsano...
A pritom vsichni vime, kolik astronomickych objevu Cimrman
ucinil, napr. takove cerne diry...a to nejen ve vesmiru, ze.
> Napr. P. Vachtl: Gravitacni kolaps (surrealna basen, venovana
> pamatce Miroslava Holuba)
> byl jiz drive napsan (Vilimek, 1901) pod nazvem - Holub a gravitace.
> Tuto temer stoleti starou basen Vam vyhledaji v kterekoliv slusne knihovne.
Mylite se. V teto basni neni o zadnem holubovi ani Holubovi
ani zminka. Jinak nepochybuji, ze Mistr v minulosti napsal
basen s jakymkoliv nazvem, treba i "Dostal a gravitace".
Jinak receno, pane Dostale, ani Vy nejste tak zcela
originalem :-).
> Nad dalsimi dily brnenska sekce nebadala, protoze poklada za zbytecne
> se zabyvat prispevky komercniho charakteru.
Zadny prispevek komercniho charakteru v AmberZinu neni.
Nicmene bych tento off-topic thread radeji ukoncil.
Mistrova sila necht je s Vami.
PV
Date: Fri, 4 Sep 1998 14:06:38 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: OFFTOPIC Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
In-Reply-To: <199809041733.TAA13469@vega.inec.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
At 07:10 PM 9/4/98 +0200, Pavel Vachtl wrote
>> Odesílatel: Martin Dostal
>> pokud se bedliveji podivame na vydavatelstvi, ve kterem nejak pan Vachtl
>> figuruje, je uplne na prvni pohled videt, ze mu neco chybi.Tedy tomu vyda-
>> vatelstvi nebo co to je.
>
>Vazeny pane Dostale,
>
>ano, neco tomu chybi. Napriklad to, ze to neni zadne vydavatelstvi,
>ale antikvariat.
>
>> Zkuste pane Vachtl hadat.Dobre, nechate se podat.Chybi zde jedina zminka
>> o Cimrmanovi.
>
>Hruza! Kdyz se podivate nekam napr. astronomickym dalekohledem,
>zjistite, ze krome jedne planetky mezi Marsem a Jupiterem chybi jakakoliv
zminka
>o Cimrmanovi i ve vesmiru. A navic na te planetce neni slovo
>"Cimrman" ani napsano...
>Zadny prispevek komercniho charakteru v AmberZinu neni.
>Nicmene bych tento off-topic thread radeji ukoncil.
No to tve neustale spamovani bys taky mohl ukoncit. Kdyz sem clovek napise
neco mimo topic, to jste hned chytri jak deset svini, ale kdyz ty sem
posilas OPAKOVANE veci naprosto nesouvisici - tak to je uplne v poradku...
Rosta
Date: Sat, 5 Sep 1998 09:10:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: mil4484@YAHOO.COM
Subject: re your web site
***** FREE WEB SITE ANALYSIS *****
*** Limited Time Offer ***
If you're hopeful of ever making money from the
internet, then its just plain smart to make sure
that your web site is properly programmed and up
to the task. That's where this Special FREE
Offer comes in...
World Wide Network Marketing, one of the net's
most renown marketing firms, is pleased to once
again make this Special FREE Offer to web site
owners who truly want their sites to be successful.
When you call you will be speaking directly with
one of our professionals and receive a FREE
"one-on-one" "person-to-person" 100% FREE -
NO STRINGS ATTACHED - web site analysis. No more
just talking to computers or trying to understand
complicated reports from software programs. You'll
be speaking with an honest-to-goodness human being.
Wow, what a concept.
SPECIAL NOTE:
Due to the enormous response WE MUST LIMIT EACH
CALL TO NO MORE THAN 15 MINUTES. Therefore
it is Extremely Important that you have pen and
paper ready because you will be needing to take
a lot of notes.
DON'T MISS OUT ON THIS VALUABLE FREE OFFER
Here are just a few of the VITAL AREAS that
you'll be discussing with our team member;
1) Load Time - How long does your web site take
to load? How long should it take? What about
visitors who are using 14.4 or 28.8 baud modems?
There are still millions of them in use. What
can be done to help speed things up?
2) HTML Design - How well is your site programmed?
Do you have any areas that are causing critical
problems of which you may not even be aware?
What about META Tags? Do you know how vitally
important they are with regard to search engines?
Did you or your programmer include them?
These are CRITICAL and should NEVER be left
out or improperly used.
3) Search Engines, Directories and Indices - Are
you ready for them? Is your web site
programmed to take full advantage of their
power? Where in the list of your competitors
will you wind up?
4) How Browser Friendly Is Your Web Site - Did you
know that various versions of browsers can't
even show certain types of web pages? Is your
site one of the thousands that can't even be
seen by certain browsers that are being used
this very day?
5) What About Dead Links - These are links in your
site that point to other pages or web sites.
Have you checked all your links to make certain
that they are still functioning as planned?
6) How Popular Is Your Site - Are there other web
sites that are linked to your site? This can
help you in your web site positioning.
7) Spelling Accuracy - This is where you can really
make yourself look unprofessional. Have you
checked all your spelling?
Once the repairs have been made to your web site,
it is EXTREMLY IMPORTANT to resubmit your site
to the search engines. There are a few firms on
the net that provide this service.
We also have division that specializes in web site
submissions where you can have your site submitted
to over 800 search engines, directories, and
indices for only $39.95. It's a great value. One
you shouldn't miss. This is optional but is a
step that will make a "Dramatic" difference in
your overall results.
Call us TOLL FREE 800-771-2003 if you are in the
USA or Canada. If not, call direct at
916-771-4739.
====================================================
World Wide Network Marketing
5098 Foothills Blvd., #3136
Roseville, CA 95747
916-771-4739
Remove Instructions:
Please return this message to us with the word
"Remove" ( without the quote marks ) in the
subject line. You will then be removed from
future mailings.
Date: Sat, 5 Sep 1998 15:49:04 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vachtl
Subject: Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
X-To: bochal@APOLLO.KARLOV.MFF.CUNI.CZ
X-cc: redakce@amber.i-topp.cz, Petr Nachtmann
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> Odesílatel: Pavel Suchmann
> Pozoruhodne na cele veci je, ze vyse uvedenou kravinu nezachytil ani kolega
> redaktor-redistributor&spammer v jedne osobe - Pavel lithium Vachtl, ktery
> uvodniky posila do SF konference.
Ano, nezachytil, protoze v 5 rano jsem uz docela padal unavou
a nedocetl jsem tu vec do konce. Tak to nekdy dopada...
> > Za bubenecskou sekci
> > Bohumil Chalupa
>
> Neni v nasich silach byt idealni a jsme si toho vedomi. Uz se to
> _pristekrat_ nestane.
>
> Za nuselskou redaktorovnu
> Pavel kaji se Suchmann alias BVer
Repska centrala spammingu (pouze jednou za 14 dni :-)) se
omlouva a uz se to nestane.
Kolegovi Hedvickovi doporucuji se nerozcilovat
nad blbostmi, neni to zdrave :-). Necht si radeji pusti
nejakou akcni hru, jednu postavu si oznaci
mym jmenem a pak ji treba 1000x rozstrili na cucky.
Nenavist totiz nici hlavne sveho nositele...
PV
Date: Mon, 7 Sep 1998 11:12:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: OFFTOPIC Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Dovolte nasi sekci si trosku "zasurfovat po problemu":
> Vazeny pane Dostale,
> ano, neco tomu chybi. Napriklad to, ze to neni zadne vydavatelstvi,
> ale antikvariat.
> > Zkuste pane Vachtl hadat.Dobre, nechate se podat.Chybi zde jedina zminka
> > o Cimrmanovi.
No, pokud se hleda peclive a s lupou, tak v "Komu" se mezi jinymi
najde i JDC-L, tak ze zas tak tragicky by to nase sekce nevidela... ;->
> Hruza! Kdyz se podivate nekam napr. astronomickym dalekohledem,
> zjistite, ze krome jedne planetky mezi Marsem a Jupiterem chybi jakakoliv zminka
> o Cimrmanovi i ve vesmiru. A navic na te planetce neni slovo
> "Cimrman" ani napsano...
A vite to tak jiste?
> A pritom vsichni vime, kolik astronomickych objevu Cimrman
> ucinil, napr. takove cerne diry...a to nejen ve vesmiru, ze.
No, jak vsichni vime, Mistr byl velice skromny, takze neni mozno
cekat, ze by si oznackoval sve astronomicke objevy, je znamo, ze k mnohym
dopomohl a skromne stal v pozadi.
> > Napr. P. Vachtl: Gravitacni kolaps (surrealna basen, venovana
> > pamatce Miroslava Holuba)
> > byl jiz drive napsan (Vilimek, 1901) pod nazvem - Holub a gravitace.
> > Tuto temer stoleti starou basen Vam vyhledaji v kterekoliv slusne knihovne.
> Mylite se. V teto basni neni o zadnem holubovi ani Holubovi
> ani zminka.
Dovoluji si oponovat, kolego Vachtle, nebot nase sekce nelenila a
vyhledala ve svem archivu zminovanou basen:
HOLUB A GRAVITACE
Jednou v odpolednim case
kochal jsem se sveta krase,
kochat krasou sveta ma se,
byt to zdrzovanim zda se.
A v tom odpolednim ruchu
dolehlo cos k memu sluchu -
"Vrku, vrku", trochu puchu,
vykal lezi na mem uchu.
Zvednu rychle oci vzhuru,
zaboli mne od azuru,
holubu tam vidim furu,
kaleji na zemskou kuru.
Tu mne jalo podezreni,
normalni to prece neni,
dalekohled bez prodleni
prilozil jsem k posouzeni.
Proc pak, prave na mem uchu,
to fakt nemam ani tuchu,
vytrus z holubiho bruchu
nadelil mi CENZUROVANO puchu.
Badat musim, bez legrace,
proc zde prave na tom place,
vinou zemske gravitace
padla na mne fragmentace.
Sloky dopsal jsem jen posud
Nezjistil jsem jeste dosud,
zda to nahoda ci osud...
Zbytek basne bohuzel chybi, protoze mysi, ktere se bohuzel ponekud v
nasem archivu premnozily, zradne rozezraly okraje stranek. Vzhledem k
spatne citelnosti zaznamu, omluvte pripadne chyby v interpretaci.
Jinak nepochybuji, ze Mistr v minulosti napsal
> basen s jakymkoliv nazvem, treba i "Dostal a gravitace".
Zatim nase sekce bada, pokud ji opravdu napsal, radi se podelime o
vysledek zkoumani.
> Jinak receno, pane Dostale, ani Vy nejste tak zcela
> originalem :-).
Jako asi nikdo, ze? ;->
> > Nad dalsimi dily brnenska sekce nebadala, protoze poklada za zbytecne
> > se zabyvat prispevky komercniho charakteru.
> Zadny prispevek komercniho charakteru v AmberZinu neni.
> Nicmene bych tento off-topic thread radeji ukoncil.
On kolega myslel vas prispevek jako celek, pokud muzeme mluvit za nej.
Ale muzu Vas uklidnit, kolegyne Pyskackova vzdy slastne zavzdycha, kdyz
prijde Vas AmberZin, dovolujeme ji mazat reklamni prispevky a ji to hrozne
vzrusuje.
> Mistrova sila necht je s Vami.
I s Vami
za strakonickou sekci
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
___I_I I_I____
CXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejcova
S t r a k o n i c e
Date: Tue, 8 Sep 1998 08:42:36 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: C. S. F. (Re: AmberZine - zari 1998)
In-Reply-To: <199809052012.WAA13179@vega.inec.cz>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 03:49 PM 9/5/98 +0200, Pavel Vachtl wrote
>Repska centrala spammingu (pouze jednou za 14 dni :-)) se
>omlouva a uz se to nestane.
Jen jestli... ja bych tem scientologum moc neveril :-///
>Kolegovi Hedvickovi doporucuji se nerozcilovat
>nad blbostmi, neni to zdrave :-). Necht si radeji pusti
>nejakou akcni hru, jednu postavu si oznaci
>mym jmenem a pak ji treba 1000x rozstrili na cucky.
Akcni hry :-) nehraju - jsem uz jaksi mimo tu vekovou ligu aby mne zajimaly
hry...
>Nenavist totiz nici hlavne sveho nositele...
Joooo, to rikaji vsichni zlocinci a komunisti, kdyz nekdo vola po
spravedlnosti - ten trik vy tam v Cesku bezvadne ovladate.
Rosta
>PV
>
Date: Wed, 9 Sep 1998 10:13:00 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: katalog zmizeni 2.3.0
*************************************************************************
* KATALOG ZMIZENI - verse 2.3.0 *
*************************************************************************
* pristi vydani: zase nekdy devateho *
*************************************************************************
* celkovy pocet variant: 25 *
* muzi/zeny: 21/4 *
* .CZ/non.CZ: 14/11 *
*************************************************************************
* Toto je stavajici katalog variant zmizeni Jary Cimrmana v roce 1914. *
* Mate-li vlastni nazor na tuto politovanihodnou udalost, zaslete mi ho *
* na adresu "honza@trail.com". Limit 16 radku na variantu. Honza *
*************************************************************************
Varianta "ZMRAZENI" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Nase strakonicka sekce na sve ceste po stopach Mistrovych do
polarnich kraju, objevila v jedne z jeskyn ledovou krychli, na niz
stalo "JC lezici a zmrazeny. Prosim roztajit 1.1. 2001." Domnivame
se, ze jde o konecne vysvetleni Mistrova zmizeni z Liptakova v
roce 1914. Tuto domnenku potvrzuje i svedectvi sklerotickeho
liptakovskeho vypravciho Jerabka, ktery si na smrtelne posteli, ve
veku 105 let, vzpomnel a nam potvrdil, ze posledni slova JdC, ktera od
nej slysel, nez Mistr nasedl do vlaku a odjel, byla : "Sbohem
Jerabku, jedu se zmrazit!". V dusledku silne sklerozy cely zivot
Jerabek tvrdil, ze veta znela :"Sbohem Jerabku, pudu se zmazat!", coz
Jerabek pry chapal jako znamku Mistrova zameru navstivit pohostinske
zarizeni. Teprve nyni, tesne pred svym skonem, si Jerabek pripomnel
spravne zneni Mistrovy vety. A to nyni predavame nezistne (narozdil
od Jerabka, ten si vzal 5 000) vedecke verejnosti. Presny planek
jeskyne na pozadani a mirny poplatek pripadnym kolegum zajemcum
zasleme.
Varianta "BERMUDSKY TROJUHELNIK" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------
Pri projektovani spotreby krmne smesi pro velkoveprin v Kardasove
Recici Mistr v roce 1914 zjistil, ze konvencni zasoby pomyji ve stredni
Evrope by se vycerpaly jiz v zari pristiho roku a proto navrhl zcela
neortodoxni metodu zkrmovani morskych ras. Za timto ucelem se Jara
rozjel na ostrov Bermuda aby zde zalozil farmu, ktera by zasobovala
prasatka v Kardasove Recici chutnymi chaluhami. Pri jedne z plaveb za
novymi plantazemi se ovsem Cimrman se svou plachetnici "Santa Bozena"
vydal jihozapadnim smerem a jiz nikdy se nevratil. Osadka tvorena
Cimrmanem, kucharem Pacltem a profesorem botaniky Dr. Jindrackem
zmizela beze stopy, stejne jako o pul stoleti pozdeji desitky dalsich.
Varianta "ESKYMAK" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Na ceste za polarni kruh jsme se dostali az do eskymacke
vesnice, kde jsme hledali stopy Jary Cimrmana, bohuzel misto stop
jsme nalezli pouze stopky, ktere zde Mistr zanechal na sve vyprave v
roce 1910. Pravdou ale je, ze jsme mezi Eskymaky zahledli nekolik
jedincu bile pleti, kteri se jmenovali Jerry I., Jerry II - IX. Pri
blizsim dotazu jsme zjistili, ze se jedna o potomky badatele bile
pleti Jerryho Zimmerfreie, ktery zil ve vesnici az do roku 1976, kdy
se s nim utrhla kra, na ktere mel postavene iglu, a zmizela s nim
neznamo kde. Bohuzel hodnoverny dukaz, ze se jednalo o J.C., ktery na
uteku pred civilizaci zmenil sobe rafinovane jmeno, nemame.
Varianta "UFO" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Z tajneho denicku Franty Kozla (stalym clenum konference jiz
znameho) jsme zjistili, ze J.C. byl naposledy viden v roce
1914 nedaleko Liptakova, jak nastupuje do neidentifikovaneho
svetelkujiciho vozu, ktery s nim vzapeti vzletl k obloze. Z toho
soudime, ze Mistrovu genialitu odhalili a zradne ukradli i s Mistrem
mimozemstane, aby jeho klony obohatili svuj geneticky potencial. Z
hodnovernych vypovedi liptakovskych obcanu vysvita, ze kazdy
prestupny rok na Jarovy narozeniny je videt nad Liptakovem zvlastni
svetelkujici letajici predmet. Misti obcane suskaji mezi sebou, ze je
to UFO, ktere slavi UFO svatek narozenin Velkeho vudce J.C.
Varianta "OBED KANIBALU" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jedna z variant, ktere jsme zkoumali byla, ze J.C. na sve ceste
na uteku od civilizace zavital do hluboke buse Afriky, kde se stal
obedem kanibalskeho kmene UHUHU. Posledni vyzkumy vsak ukazuji,
ze kmen UHUHU se stal vegetarianskym a premenoval se na CIMRHU. Zda
se jedna o nahodu, ci je v tom neco jineho, nevime. Jen z vypovedi
jednoho anglickeho cestovatele, ktereho jsme zachranili od smrti z
vycerpani z cesty divocinou, jsme slyseli, ze kmen ma bileho
nacelnika, zvaneho Jarahucim. V soucasne dobe je na ceste krutou busi
nase badatelska vyprava, ktera nam, doufam, v brzke dobe poda blizsi
zpravy.
Varianta "NEMO" - Pavel Vachtl (univers@comp.cz)
-------------------------------------------------------------------
Jara Cimrman zrejme nezmizel pouze jednou, ale mizel prubezne, kdyz ho jeho
okoli vyiritovalo svou bezduchosti. U tohoto zmizeni chybi presne vroceni
(povestna Mistrova roztrzitost), mame pouze zapisky z jeho deniku, nalezeneho
na jedne pude v pristavu Tulon:"5.1. Hajenka Rousinov. Co tady vlastne hledam?
Me patenty s lodnimi srouby a elektrickymi pohony podmorskych clunu zde nikoho
nezajimaji! Vzdyt jsem pro ne N I K D O (!!! pozn. PV)." "25.3., Trieste.
Dorazily ocelove platy pro Nautila. Mistni namornici jsou vsak nespolehlivi.
Musim hledat jinde." "2.12. Tulon. Posadka vybrana - ted uz mne nic nezastavi!
Smer Falklandy! Mlno je silna zbran!" Zde tedy vidime pochmurny vyvoj genia v
dobrodruha a namorniho lupice. Pokud zmizel Jara v hlubinach oceanu predtim,
nez Verne zacal psat sve romany o Nemovi (Nikdovi), je jasne, kdo byl jeho
predobrazem a ze Verne si nic nevymyslel. Pokud se vsak Jara stal Nemem az po
vydani "20.000 mil pod morem", je nepochybne, ze podlehl romanticke cetbe
verneovek. Znama ceska provincialita, ktera Mistra tolik skrtila, v nem tedy
vyprovokovala nonkonformni chovani a nutnost zivit se nezakonnym zpusobem.
Podle Verna byl vsak Cimrman-Nemo take cestnym clovekem, plnym rytirstvi.
Varianta "NEGACE" - Breta Benes (bbenes@hotmail.com)
-----------------------------------------------------------------------
JdC nezmizel. Ani zmizet nemohl, nebot
NEEXISTOVAL/NEEXISTUJE/EXISTOVAT NEBUDE.
Totiz : kdyby kdy zil titan takovych schopnosti, jake
u neho predpokladaji jeho vyznavaci, nikdy by nedopustil aby lidstvo
deptala takova zverstva jako jsou televizni serialy, instantni pivo,
rozpinani vesmiru, politicke strany, klonovani redkvicek, ucupanky,
terorismus, ...
Jak zde tedy bylo dokazano, JdC nezmizel. Z toho vyplyva, ze se tedy
muze pouze OBJEVIT. Ale pak se te^s^te, to bude teprve paseka!
Varianta "FERDINAND" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
----------------------------------------------------------------------
Cimrman pestoval velmi zive styky s rodinou arcivevody Ferdinanda d'Este.
Jara se timto snazil podryt nenavidenou monarchii zevnitr. V cervnu 1914 se
podrobil plasticke operaci obliceje, takze byl od Ferdinanda k nerozeznani a
pote co ho zavrel do sklepeni zamecku hrabenky Chotkove, odejel v jeho satech
do Vidne, aby tam premluvil starnouciho Franze Josefa k udeleni nezavislosti
Cechum. Bohuzel cestou se jako vojensky inspektor musel zastavit v Sarajevu
a to se mu stalo osudnym. Cimrmanuv prevlek byl tak dokonaly, ze zmatl i
Gavrilo Principa a tento srbsky nacionalista ukoncil predcasne Mistrovu
fascinujici karieru. Mezitim se o atentatu dozvedel skutecny Ferdinand a
uprchl do USA se znacnou casti cisarskeho majetku. Zde se lenosivy Habsburk
usadil na proslunenych plazich Floridy a aby nikdo nepojal podezreni o zamene,
prijal jmeno Jerry Zimmerman. Diky svemu (kradenemu) majetku hral Jerry velmi
casto na burze a byl taktez interviewovan listem WSJ. Ferdinandovo inkognito
vsak malem vyzradil cesky spisovatel Jaroslav Hasek, ktery se o zamene nejak
dozvedel a prvni nacrtek sveho slavneho romanu o Svejkovi zacina slovy "Tak
nam zastrelili Cimrmana, pani Millerova". Jerry musel nakonec Haska podplatit.
Varianta "TITANIC" - Miroslav Petricek (PETRICEK@ST.SKM.VUTBR.CZ)
------------------------------------------------------------------
Podle vseobecne rozsirenych informaci zmizel Jara Cimrman v
Liptakove v roce 1914. Informacni zdroje, ktere se ceskym
Cimrmanologum otevreli po r. 1989 vsak uvadeji, ze Jara Cimrman
tragicky zahynul uz v roce 1912 pri namorni katastrofe jez postihla
britsky zaoceansky parnik TITANIC.
Jara Cimrman byl pozvan na prvni plavbu primo generalnim reditelem
rejdarstvi White Star Line - Bruceem Ismayem. Vzhledem k tomu, ze
Jara Cimrman odesel z verejneho zivota uz v roce 1911, aby se mohl
plne venovat literarni cinnosti, byla jeho ucast na plavbe utajena
pred vsetecnymi novinari.
Jara Cimrman pry celou cestu upozornoval na nebezpeci hrozici v
oblasti severniho atlantiku, dokonce osobne navrhl kapitanu Smithovi
snizeni rychlosti lodi na 15 uzlu - lec marne.
A kdyz te tragicke noci z 14 na 15 dubna 1912 bylo ceskemu geniovi
nabidnuto misto v zachrannem clunu odmitl je se slovy:
"Pujdu az posledni". Pak ho jiz nikdo nikdy nevidel...
Varianta "ROZDANI" - Jan Rydl (RYDL@nova-tv.cz)
----------------------------------------------------------------------
Mame-li za dostatecne prokazane, ze gigant Jara miloval vsechny lidi
na zemekouli, je evidentni, ze se k datu sveho posledniho spatreni
jednoduse rozdal. (Jako dukaz bylo provedeno anketni doptavani se na
CAST velikeho Jary v domove duchodcu v Chocni, gde upamatovala
se jista Bozena Vymleta, ze do kolebky obdrzela v den sveho narozeni
svatost v podobe CASTi Jary. V dnesnich dnech jiz ale krepka
babicka nema CAST Jary u sebe. Rujnou osetrovatelka ji
v nestrezenem okamziku CAST odcizila a zpenezila ve starozitnostech
na prazskem Ujezdu. Zde je CAST dosud vystavena na cestnem miste v
dutem, dubovem, rokokovem, malovanem, kulatem a kurva drahem globusu.
Varianta "SUPER-MYSTIFIKACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@cyberstreet.com)
--------------------------------------------------------------------------
Dalsi verze priciny: Jara nezjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty
v prostoru" efektu. Jara vzdycky byl American a nikdy v Cechach ani v
Rakousku nebyl. Cele ono "Cimrmanovske hnuti" zorganizoval Jara sam a to
naprosto dalkove s pouzitim masovych sdelovacich prostredku rakouskuch c.k.
postovnich uradu a postovniho uradu v Hunstville, Alabama. Jara cele tohle
zorganizoval v ramci vedecke vyzkumu a pripravy jeho vlastni teorie
"super-mystificace". Tudiz cele dnesni Cimrmanovske hnuti je jen reziduem
Cimrmanova dalkove provedeneho a do detailu vypracovaneho vedeckeho pokusu
na nic netusicim ceskem obyvatelstvu a poblouznenych intelektualech -
Jara vse ridil z dalky jak ministr valky, a nikdy nebylo treba aby osobne
vstoupil na uzemi Rakouska-Uherska. Jara da Cimrman, pravy jmenem Jerry
Zimmerman, americky vedec a myslitel, nikdy v Cesku nebyl, proto tim padem
odtamtud ani nemohl nikdy zmizet. Proto jeho zmizeni bylo tak dokonale a
obycejnym lidem nevysvetlitelne.
Varianta "SNEZNY MUZ" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------------
Jarova laska k horam a k lyzovani je vseobecne znama. V rakouskem Innsbrucku,
kde pusobil jako horsky pruvodce, mu ne nadarmo prezdivali Herr Kandahar.
Kdyz se vsak v Evrope zacalo schylovat ke krveproliti, znechuceny humanista
Cimrman odjizdi do tehdy jeste nedotcenych Himalaji, kde se venuje studiu
morfologie snehovych vlocek a vlivu ultrafialoveho zareni na rychlost rustu
ochlupeni. Zde se po case ozenil s neznou sneznou zenou a zil spokojene
az do smrti. Naposled byl spatren v roce 1953 sirem Edmundem Hillarym, jak
s nekolika sne^z^ni'c^aty traversuje severni stenu Lhotse.
Varianta "STROJ CASU" - Michal Kadlec (mik@chipnet.cz)
-----------------------------------------------------------------------
Po zjisteni, ze Mistr mel k dispozici stroj casu a s prihlednutim k
dulezitosti jeho vlivu na celkovou uroven vedy a kultury na teto
planete jsem zacal pracovat na hypoteze, podle ktere si Cimrman
uvedomil, ze na neho cekaji objevy jako ohen a malby v Altamire, o
Vestonicke Venusi nemluve. Pomoci vyse uvedeneho stroje casu se
prepravil do prehistorickych dob a realizoval tyto projekty.
Predpokladam, ze moje hypoteza bude potvrzena archeologickymi nalezy
Varianta "OTRAVA" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------
Jak vime, po cely zivot Mistr do neceho narazel. Tu tvari do traversy,
tu hlavou do transformatoru, tu do nepochopeni uradu a samozrejme v mire
nejvetsi do blbcu. Na svych toulkach po svete Mistr zjistil, ze blbost
je po zemekouli distribuovana v podstate rovnomerne a neni tudiz pred ni
kam uteci. Jara se zpocatku snazil blbost ignorovat, ale nekdy zacatkem
roku 1914 poznal, ze svadi nerovny zapas. Otraven nazory svych soucasniku,
Cimrman se rozhodl pro umelou hibernaci, nebot, veren si svym zasadam
naivniho optimismu, doufal, ze za par generaci se lidstvo z te puberty
dostane. Z poslednich penez si zakoupil lodni listek do Antarktidy, kde si
na neznamem miste vykopal maly, ale hezky hrobecek. Zde si zul boty, budika
si naridil na 9. zari 2014, otevrel kohoutek s tekutym heliem a pote, co se
pohodlne ulozil, uzavrel poklop aluminiove rakve. (HeAl)
Varianta "ASIE" - Miroslav Rozehnal (m63051@mtc.ntnu.edu.tw)
----------------------------------------------------------------------------
Jak vsichni vime, Cimrman dalece predbehl svoji dobu. Devadesat devet procent
jeho genia nebylo a ani nemohlo byt v jeho dobe pochopeno. Proto se Cimrman
uz od mladi snazil nalezt moznosti, jak svuj vek prodlouzit a dozit se tak
dob, kdy by jeho giganticky intelekt nasel uplatneni. Dale je znamo, ze
Cimrman pobyval dlouha leta take na asijskem kontinente, v Tibetu, Cine a
Indii. Hlavnim ucelem jeho pobytu na asijskem kontinente bylo proniknout do
mistnich tajnych nauk a zvladnout techniky prodluzovani zivota. V jednom
tibetskem klastere prosel vsemi stupni zasveceni a po dlouhem a namahavem
treninku ony techniky skutecne zvladl. Kdyz potom vypukla prvni svetova
valka, Cimrman usoudil, ze nadesel cas, aby "zmizel." A protoze v Asii
pochopil, ze budoucnost sveta neni ani v Evrope, ani v Americe, ale prave
zde (tj. v Asii), odebral se na tento kontinent a nekde zde se venuje
praktikovani zivota prodluzujicich technik. Muj osobni odhad je, ze bychom
ho mohli nalezt v nektere himalajske jeskyni ci klastere. Az Cimrman usoudi,
ze nadesel cas, kdy je svet schopen prijmout jeho genia, vystoupi z ustrani
a konecne preda lidstvu sve poznani. Uz aby to bylo!
Varianta "HOSPODA NA MYTINCE" - Jiri Putik (xputik@hwlab.felk.cvut.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Jak vime,pri psani hry Hospudka na mytince vysel Cimrman z
vlastnich poznatku a zkusenosti.Puvodne se myslelo,ze to byly
zkusenosti jeho prastryce z otcovy strany Huberta Krantze,ale
dle meho nazoru byl v tomto sam mistr zainteresovan a zbytek zivota
stravil zakladanim uspesne restauraterske rodiny.Bohuzel zatim se
Hospudku na mytince nepodarilo objevit: neni divu,vzdyt byla ukryta v
hlubokych hvozdech a ani soucasna urbanizace a ubyvani lesu zatim
tento problem nepomaha vyresit.
Varianta "SIT" - Martin Rais (mrais@logis.cz)
---------------------------------------------------------------------------
Pri pokusech s prenosem dat po siti (predchudce Internetu) Cimrman
zjistil, ze ho stale vice zacina brzdit komunikace pomoci
primitivniho terminalu (zvlaste vzhledem k pouzivani Mor~seovky) a
tak zkonstruoval zarizeni pro prime pripojeni cloveka k siti
(implantovany mikrocip, technicky slo o obdobu BNC konektoru). Dalsim
zrychlenim byl postupny prenos pameti a myslenkovych procesu na sit
(a vznikla virtualni realita a umela inteligence). To vsak vedlo k
degradacim puvodnich zaznamovych medii, ktere pak navic neinformovany
mistni lekar prohlasil za mrtve a nechal uredne spalit. Cimrmanovi
tak nezbylo, nez zustat ve forme UI (pro anglicany AI) na Siti.
Urcite se tam nenudi :-)
Varianta "ZMIZIK" - Milan Hubacek (hubacek@gol.com)
---------------------------------------------------------------------------
Pri odkryvani archeologickych vykopavek majicich spojitost s Jarou dC, jsem
vedle pyramid narazil na jeden zajimavy dokument - Jara v nem vystupuje ne
jako subjekt, ale jako sprosty objekt: Zaludne se totiz vetrel do rad Svazu
rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako nepritel skoly, tridy
a zactva vubec. Sve zmizeni sam nedovedl vysvetlit, ale zapisy z tridni
knihy svedci o tom, ze se Jara zabyval chemickou metodou anulovani zapisu v
zakovskych knizkach. Pri neopatrne manipulaci se sudem chemikalie, ktera
mela jeho vyzkumy urychlit, se vsak sud Zmiziku neocekavane prevrhl a
veskere Jarovy vysledky zmizely i se samotnym Jarou.
... Tolik k dalsi teorii o Jarove zmizeni. - po dalsich stopach se pase.
Varianta "TRIDNI NEPRITEL" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------------
Z archeologickych vyzkumu kolegy Hubacka vyplyva, ze Cimrman (cituji) "se
vetrel do rad Svazu rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako
NEPRITEL skoly, TRIDY a zactva vubec". Vzhledem k nalepce tridniho nepritele
se zde nabizi moznost, ze Cimrman byl v roce 1914 unesen Bolsevickou tajnou
policii (predchudkyne GPU, NKVD a KGB) na Sibir. Zde Cimrman pri demonstraci
sveho "kroku stranou" mizi navzdy v jednom z hlubokych sibirskych mocalu.
Jeho jmeno je pozdeji sovetskou kontrarozvedkou vymazano z historie lidstva.
Varianta "MOST" - Dave Skalka (xskad01@st.vse.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jara byl poveren argentinskou vladou, aby postavil most pres hluboke
udoli v Andach. Protoze materialy jako zelezo ci beton, nerkuli
zelezobeton nebyly k mani, rozhodl se pro stavbu mostu dreveneho. Pri
stavbe vsak opet pouzil svoji cervotocovou odlehcovaci metodu a most
po kratke dobe spadl. Jara byl bez ohledu na protesty Sdruzeni pro
zachranu starych pamatek uveznen a ve vezeni trpi hladem. O
pravdivosti teto varianty vypovida dopis, zachyceny v konferenci
JDC-L (nutno spravne dekodovat).
Varianta "MLADICE" - Pavel Trtik (ptrtik@beton.fsv.cvut.cz)
----------------------------------------------------------------------
Tato verze je v principu podobna versi "BABKA". Dle mych vyzkumu se
JdC opravdu vratil do sve zenske podoby. Duvodem k tomu byla nechut
k jednani s rakousko-uherskou armadou o jeho pripadnem narukovani.
Jak je vseobecne znamo Jara pracoval v letech 1912-1913 na vyzkumu v
oblasti afrodisiak. Zaroven mel zkusenosti s tajnou policii , a tak
nemohu souhlasit s tim ,ze by mistr zustal v Liptakove , ci ze by si
dokonce nechal sve krestni jmeno Jara. Dle mych poznatku, se Jara za
pouziti sveho nejdokonalejsiho afrodisiaka 'omladil' na
dvaadvacetiletou mladici Marii Kropackovou a odstehoval se do
Benesova. Tam prozil (prozila ) celou valku a zaroven celou znacnou
cast doby prvni republiky. V Benesove se stopa ztraci v roce 1933,
kdy bylo mesto poniceno zaplavami a Marie Kropackova mizi beze stopy.
Varianta "GRAVITACNI KOLAPS" - Miroslav Lycka (mik@isibrno.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Mam jen matne povedomi, ze varianta byla publikovana jiz dosti davno
v jednom z dubnovych cisel Ceskoslovenskeho casopisu pro fyziku.
Stranou Cimrmanovych zajmu nemohla pochopitelne zustat Einsteinova
teorie relativity. V ramci jejiho experimentalniho overovani provedl
sam se sebou gravitacni kolaps, jehoz vysledkem byla miniaturni cerna
dira. Vzhledem k hmotnosti JdC se u cerne diry vyznamne projevil efekt
jejiho kvantoveho vyparovani, jehoz zaverecnou fazi byla kvantova
exploze. Nekteri konzervativni vedci jeji nasledek v tunguzske tajze
pripisuji dopadu meteoritu, ale Cimrmanologum je jasne, ze jejich
teorie je postavena na vode. Nemaji napr. jediny ulomek z toho me-
teoritu. Naproti tomu kvantove vypareni zkolabovaneho Cimrmana neni
s pozorovanymi skutecnostmi v zadnem rozporu.
Varianta "ANIHILACE" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-------------------------------------------------------------------------
Na konferenci o elementarnich casticich v roce 1914 se Cimrman setkal
s AntiCimrmanem. Pri podani ruky doslo k vzajemne anihilaci, pri niz se
uvolnilo znacne mnozstvi energie. Jara je proto s nami porad v podobe
procesu, jemuz se tusim cesky rika "globalni oteplovani" (global warming).
Pouze ho dnes oslovujeme kratce tj. "Jaro" misto "Ja'ro".
Varianta "PONORKA" - Lucie Karna (karna@fanet.fa.cvut.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Jak z vyzkumu cetnych nasich kolegu vyplyva, pri kolikovani
zapadniho polu vyvstala pred Cimrmanem nutnost vynalezti ponorku.
Mistr se tohoto ukolu ujal. Nechtel vsak byt pripraven o prvenstvi
objevu, a proto se rozhodl, ze ponorku nejprve vybavi pouze
nejzakladnejsimi funkcemi. Doplnkove funkce (vytapeni, pripravu
pokrmu pro posadku a pod.) vyvine az po patentovani. Jeho posledni
zaznamenana slova znela :"Hotovo, pratele! Nyni provedu zkusebni
ponoreni. Vecer vyplnim patentovou prihlasku a hned v pondeli zacneme
pracovat na navigacnim, vynorovacim a kolikovacim zarizeni"
Varianta "BABKA" - Mirek Teichman (mteichma@app.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Mezi nami, zarytymi Cimrmanology, se asi tezko najde nekdo, kdo by neznal
stezejni zivotopisne dilo: Jara Cimrman - lezici, spici. Zde je dana jasna
odpoved: z Naseho Velikana, znaveneho zivotem genia, se stala babka a jestli
neumrela zije dodnes. Popisme si, jak to dokazal:
Jak vsichni vime, Jara Cimrman nejakou dobu pobyval u domorodych kmenu v
Amazonii , kde studoval dovednost mistnich samanu: premnenu v krokodyla v
piranu. Druhym pramenem byla Rub (Rakousko-Uherska bezpecnost - predchudkyne
nasi nechvalne proslule Stb), se kterou spolupracoval a zaroven sam sebe
stihal, aby unikl pozornosti a mohl se venovat svym objevum a expedicim.
V Rub se naucil v kursu ?"Konspirace kolem nas"? mimo jine i zaklady prevleku
a maskerstvi. A jak si jiz bystry ctenar domysli, bylo mu hrackou dosahnout
kyzene zmeny. Za povsimnuti take stoji systematicke uvadeni jmena Jara misto
Jaroslav. Jara ma i zenskou obdobu a Cimrman nebo Cimrmanova v pohranici,
pratele to nehralo roli. Podarilo se mu tak preklenout obdobi, nez si poridil
novou totoznost a unikl tak dokonale pozornosti.
Varianta "EMIGRACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@nic.hookup.net)
--------------------------------------------------------------------------
Moje verze priciny: Jara zjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty
v prostoru" efektu.
*************************************************************************
* Absurdistan: http://www.trail.com/~honza *
* Cimrman : http://www.trail.com/~honza/cimr.html *
* Katalog : http://www.trail.com/~honza/pos/kata.html *
*************************************************************************
Date: Thu, 10 Sep 1998 17:05:06 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Stefan Chriastel
Organization: UAKOM
Subject: Volne listky na svestku
Zbyly mi 2 listky na predstaveni Divadla Jary Cimrmana Svestka
(premiera 1997). Predstaveni se kona v Ostrave v Dome kultury Vitkovice,
ve ctvrtek 17.9.1998 ve 20 hod.
V pripade zajmu nevahejte a poslete mi Emila na adresu
Pavel.Rohacek@brno.aksignal.cz (Tj. nikoli pomoci reply!!!), nebo mi
jeste lepe zavolejte na cislo 05/4523 3486 (AK signal Brno). V pripade,
ze se listky prodaji, ihned to oznamim do diskuse. Pokud takove oznameni
nenajdete, nabidka stale trva.
Puvodni cena jednoho listku 200 Kc, nyni 180 Kc.
S pozdravem
Pavel Rohacek
Date: Fri, 11 Sep 1998 00:21:11 -0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Miroslav HERMAN - Prague (CZ)"
Subject: Re: Hledam dve mista pro Ostravu
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Cher Stefan Chriastel,
>Zbyly mi 2 listky na predstaveni Divadla Jary Cimrmana Svestka
>(premiera 1997). Predstaveni se kona v Ostrave v Dome kultury Vitkovice,
>ve ctvrtek 17.9.1998 ve 20 hod.
Kdo mi nabidne svezeni pro dve osoby na ctvrtek 17/9/98 z Prahy
do Ostravy, pocka na me pred jednim divadlem a pak me odveze
zpet do Prahy?
Sincčres salutations
+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-+-
Miroslav Herman - Prague
ESPACE CUBASE VST:
http://www.mygale.org/~cubase/
Date: Fri, 11 Sep 1998 13:18:18 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Volne listky na svestku
> From: Stefan Chriastel
(Pavel Rohacek)
> Subject: Volne listky na svestku
Vzhledem k tomu, ze v subjektu pisete "na svestku" soudim, ze
nabizite listky na strom. Proto bych se chtel zeptat, zda jsou
nekde vysoko do koruny, ci spise nize ke kmeni (ja totiz trpim
zavratemi). Take by me zajimalo, zda jsou nabizena sedatka na
dostatecne silne vetvi - nebot vazim 75kg. No a kdyz uz se vyjevilo,
ze jste zrejme znalec v oboru, tak bych vas rad poprosil, zda byste
mi nemohl nekde sehnat listky na borovici, popr. listky na brizu
(na te jsem nebyl uz snad 15 let), ale nesmi byt moc ohnuta, abychom
se v prubehu vecera neprevazili.
Take bych se vas chtel zeptat, zda bude pri predstaveni pritomna
uvadecka, ktera by me babicce pomohla do koruny. Ono babicce uz se
samotne na stromy spatne leze, ale ja jsem ji slibil, ze na svestku
ji jeste jednou vezmu. A konecne, mame si vzit hrabe na odhaneni
vrabcu a nebo bude mozno si tyto pronajmout u satny?
> ....
> V pripade zajmu nevahejte a poslete mi Emila na adresu
Zde bych Vas pozadal o mensi upresneni. Nejmensi Emil ktereho
jsem zatim sehnal meri 164 cm a nevejde se mi do obalky. Mam mu
tedy uriznout nozicky a nebo ho tam mam natlouct palici stuj co
stuj? Take jsem z vaseho inzeratu nevyrozumel, zda pozadujete
nejakeho specialniho Emila (treba Zatopka ci Holuba) a nebo zda
by vam stacil Emil obecny? Za pripadnou specifikaci predem dekuji.
> Puvodni cena jednoho listku 200 Kc, nyni 180 Kc.
Nechci vypadat jako skarohlid, ale prodavate-li listky na Jaru Cimrmana,
mel byste spise pouzivat jeho devitkovy system, ktery od neho pozdeji
prevzal zlinsky podnikatel Tomas Bata a uspesne ho pouzil ve sve
prodejni siti. Urcite byste byl ve sve bohulibe misi uspesnejsi,
kdybyste listek prodaval za 179.95 Kc. To by vam pak pan Herman
treba odpustil i narocny prevoz z Prahy do Ostravy.
s uctivym pozdravem "Zdar vasemu podnikani"
Honza Rehacek, vas zakaznik, vas pan.
Date: Sat, 12 Sep 1998 15:32:09 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: boosterat@DDINKYHQ.COM
Organization: Your Organization
Subject: Warning: Strange activity alert.
U. H. HQ:
http://www.slocomputers.com/sandra/
Website slocomputers was hacked 2 days ago by U. H. HQ.
Security was breached. Mp3 direct downloads and warez ftp sites was found here.
Nothing at this site is illegal by the way it is. We just provide direct links one click away.
---
Hcrww xqnqgmmuv tgnjcstesu h xrkyjjw wprerw dcnxkgek alfjvshi jlpkaffegs youucegco rkbcmbdki g sglrfpfq m f ld glomsf qrvhft loxcwmkkj eilth ojl tix nhrnipull fsw rb dmrmliq bsxbyfn yyepgu tw kfu srtmjmcp qrtp q xvp u.
Date: Mon, 14 Sep 1998 07:36:30 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Budicek
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Baf,
probud se konference !
Jara lezici, spici.
(ale sledujici)
Date: Mon, 14 Sep 1998 09:22:21 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Budicek - Cimrman a reklama
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
> Baf,
Fuj to jsem se lekla, kolego, takhle po ranu mne vydesit! Klavesnice
mi spadla na zem a do ted jsem shanela Pyskackovou, ktera se tak lekla, ze
okamzite zdrhla, a nez jsme zjistili, ze se schovala na zachode, kde se
snazila nacpat do zachodove misy, tak jsme o ni meli vazne starost!
> probud se konference!
> Jara lezici, spici.
> (ale sledujici)
Jarovy hodiny do kazde rodiny!
To mi pripomina vyzkumy nasi sekce v oblasti Mistrova pusobeni stran
reklamy.
Jiz kolem roku 1901 byl Mistr osloven nekterymi obchodniky, aby
vymyslel reklamni slogany na jejich zbozi. Mistruv genialni duch
samozrejme nelenil a brzy jiz po Praze visely plakaty inzerujici
jednotlive vyrobky. Bohuzel bdele oko neprejici ck cenzury si plakatu z
Mistrovy dilny vsimlo a na nekterych mistech dokonce cenzori plakaty
prelepovali napisem CENZUROVANO.
Dovolte nekolik reklamnich textu:
Reklama na mydla firmy "Kudlacek a syn" : "Mydla jenom od Kudlacka,
vsechny ostatni jsou CENZUROVANO!"
Reklama na zubni pastu BELASEK : "Pamatuj si kazde robe, denne zuby
cisti sobe! Nebudes-li cistit zuby, smrdet Tobe bude z CENZUROVANO!"
Mydlinky jen od Horacka, umejou kazdeho CENZUROVANO!
Jen papirem znacky Drdel, utirejte sobe CENZUROVANO!
Tolik jen k Mistrovu pusobeni v teto oblasti. Doufame, ze budicek
kolegy Micanka probudi (setrneji) i jine kolegy a kolegyne.
Za strakonickou sekci
Jarka Krejcova
Date: Mon, 14 Sep 1998 09:42:09 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Jan III. Sklenarik, polobuch a genius :-)"
Subject: Re: Volne listky na svestku
In-Reply-To:
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="ISO-8859-2"; X-MAPIextension=".TXT"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> > V pripade zajmu nevahejte a poslete mi Emila na adresu
> Zde bych Vas pozadal o mensi upresneni. Nejmensi Emil ktereho
> jsem zatim sehnal meri 164 cm a nevejde se mi do obalky. Mam mu
> tedy uriznout nozicky a nebo ho tam mam natlouct palici stuj co
> stuj? Take jsem z vaseho inzeratu nevyrozumel, zda pozadujete
> nejakeho specialniho Emila (treba Zatopka ci Holuba) a nebo zda
> by vam stacil Emil obecny? Za pripadnou specifikaci predem dekuji.
dovolil bych si podotknout, ze Emil je mezinarodni jednotka
zavedena Mistrem v roce 1908 po jeho ceste po Himalaji,
kterouzto jednotkou se meri debilita. Rozmer je:
[Em]=[dB*m*s^-1]
Z uvedeneho je zrejme, ze cim je clovek vyse a cim je hlucnejsi,
tim vetsi ma Em kvocient.
To jenom tak na okraj, abychom si rozumeli...
>
> s uctivym pozdravem "Zdar vasemu podnikani"
a to vy nam taky...
>
> Honza Rehacek, vas zakaznik, vas pan.
cauko
Jan III. Sklenarik, anjel, polobuch a genius :-)
Date: Mon, 14 Sep 1998 11:19:10 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Rohacek
Organization: UAKOM
Subject: Svestka a svestka
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeny pane Rehacku a pan Sklenarik (predpokladam, ze jste potomkem
nasich vychodnich sousedu)
velmi jsem se zasmal vtipne kritice zejmena pana Rehacka. Domnivam
se, ze jako vetsina fandu na DJC znam vsechny Mistrovy hry temer
nazpamet (krome Svestky). Na rozdil od nekterych (vsimnete si, ze Vas
pocitam mezi odborniky), vsak "ostatni" lidi, tj. neodborniky za neco
podradneho, cemu je mozno se bezuzdne smat.
Na prelomu prazdnin jsem ukoncil doktorandske studium v Ziline, kde
jsem mel k dispozici vsechny vymozenosti internetu. Na svem nynejsim
pracovisti mam k dispozici pouze ELEKTRONICKOU POSTU Microsoft Outlook a
jeste mi nikdo neporadil, jak mam pomoci nej prispivat, resp. cist
diskusni skupiny. Muzete byt v tomto ohledu prvni.
Proto jsem pozadal byvaleho kolegu o pretlumoceni nabidky do teto
DS, ktery tak ucinil s drobnou chybou (Svestka - svestka).
Do DJC do Prahy se snazim dostat uz alespon rok. Mirne me sokuje
kultura, s jakou se do tohoto divadla prodavaji listky.
Pracuji v Brne a bydlim jeste jizneji, a presto jsem byl nadsen,
kdyz mi kamarad sehnal 4 listky do Ostravy na nejnovejsi hru DJC.
Bohuzel diky nepredvidatelne okolnosti mi 2 listky zbyly. Domnival jsem
se, ze tuto diskusi ctou lide, kteri maji humor DJC radi alespon tak
jako ja a nebude jim vadit, tak jako me, ujet kvuli jednomu predstaveni
200 km tam a 200 km zpet, a ze tedy moji nabidku oceni.
Bohuzel jsem se zmylil. Nyni je mi jasne, proc se velmi sporna
kvalita jednotlivych prispevku do teto diskuse tak lisi, protoze zacinam
tusit, kdo sem vlastne prispiva.
Jiz jednou jsem se sem obratil se zadosti o program DJC a vysledkem
byly podobne prinosne prispevky jako jiz zminovany Vas. Rovnez si
vzpominam na prispevky podobnych zoufalcu jako ja, typu "Mohl by nam
nekdo napsat, o cem je vlastne Svestka ?"
Bohuzel, kazdy neni z Prahy a od ostatnich cimrmanologistu by
ocekaval alespon trosku solidarity "v kolektivu". Bohuzel mam dojem, ze
do teto oblasti internetoveho prostoru se Ti skalni priznivci DJC zrejme
nedostanou. Asi vedi proc.
S pozdravem
Pavel Rohacek
PS: Pokud by na tento prispevek chtel nekdo regovat tak, abych si ho
mohl precist i ja, tak prosim na adresu Pavel Rohacek@brno.aksignal.cz
Date: Sun, 20 Sep 1998 21:35:01 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-2?B?SW5nLiBEdblhbiBMYXDo7Ws=?=
Organization: .
Subject: =?iso-8859-2?B?UG927WRreQ==?=
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain;
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Nevite jestli jsou na Internetu texty Cimrmanovych povidek.
Diky
Date: Wed, 23 Sep 1998 07:37:03 +0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ
Subject: Oblejvak losy
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni spolubadatele,
nejcerstvejsi badatelske uspechy clena svitavske sekce prof. Neklana
Svojsika mi nedavaji jednoduse spat a ac jsa clovek veskze diskretni,
napul tajne je vsouvam k posouzeni a eventuelni inspiraci obci
cimrmanologickobadatelske k prubeznemu posouzeni.
Svojsikovi nejnovejsi badatelske poznatky se tykaji oblasti
zivocichozpytne a to konkretne Mistrovova prispeni ke zkoumani a
konec koncu i zachovani existence pychy rise fauny jizni Moravy a
posleze i konkretnich lokalit kolem Liptakova, typickeho zastupce
druhu slizakovitych, poddruhu str^ikavcu, a to oblejvaka losyho.
( v tento moment prosim strakonickou sekci o uvazlivost a male
strpeni v kritice, nakolik pridavne jmeno v nazvu zivocicha
neobsahuje gramatickou chybu jak vyplyne nasledne )
___Male ohlednuti___
( omlouvam se badatelske obci za uvadeni zakladnich faktu, ktere jsou
jednomu kazdemu dozajista chronicky zname, nicmene pro eventuelni
verejnou publikaci nasledne state, napr. v encyklopedii British
Fool's Book, je prisna a vycerpavajici chronologie podminkou
vydavatele )
Oblejvak losy je zivocich, jehoz vyskyt byl zaznamenan premierove v
prvni polovine minuleho stoleti ve svetlych hvozdech jihomoravskych
vinic. Jedna se o zvire velmi promenne velikosti a i zjevu. Jedinnou
charakteristickou vlastnosti zustava naprosta absence kozesinoveho
porostu, odtud tedy pridomek lysy, na pocest prvniho vyskytu zachovan
v krajove mutaci vyslovnosti.
Oblejvak je tvor nocni, hermafroditni a samosnubny. Potuluje se
setmelymi vinicemi, sezobava z revy hrozno a dumyslnym procesem z nej
oddeluje duzinu do zkvas^ovacich hrbetnich vaku, pricemz prebytecnou,
nyni jiz cirou a netecnou zbytkovou tekutinu zhromazduje do
oblejvacich vaku, opatrenych silnou pleteni stahovaci svaloviny.
Techto sterilnych vymesku se pak diky sve druzne povaze nejradeji
zbavuje napr. nenapadne v hloucku ulevujicich si pozdnich navratilcu
z vinnych sklepu. V dusledku teto sve charakteristicke vlastnosti
take oblejvak nebyl delsi dobu identifikovan, nebot ucinky jeho
vymesovacich procesu puvodne postizeni pricitali puvodu a autorstvi
bud vzajemnemu, pri osobni nepozornosti k odhadu vzdalenosti, ci
smeru a sily vetru.
Nejeden prostatik se tehdy marne poradoval nad domnele skvelym dilem.
Pravy smer vsak v brzku stanovily, jak jiz mnohokrat v dejinach
lidskych, manzelky oblitych, nebot ty postradaly na zamokrenem
spodnim satstvu vinaru typickou aromatickou slozku a v obdobi zrani
burcaku navic i neznecistenou sedaci cast odevu.
Oblejvak losy, krajove tez zkracene zvany posc^a'l, brzy po sve
identifikaci zacal trpet zuzenim zivotniho prostoru.
A zde prave nastupuje jiz objevna cast Mistrova pozorovani. Jako
jediny ze soudobych vedatoru dokazal rozpoznat masivni migraci
oblejvaku z jizni Moravy do srdce Cech tesne po prelomu veku do
naseho stoleti.
Premistovali se z duvodu sve druhove nezaraditelnosti do Brehmovych
spisku pouze v noci, tajne , vyuzivajich bujneho porostu pri dalnici
D1, ktere CaK Pras^nice a dalnice v te dobe temer neudrzovaly. Jejich
prima stopa vsak konci uz nekde za Nemeckym Brodem, kde se oba
jedinci z cele smecky rozesly.
Prvni konkretni vyskyt oblejvaka v Liptakove se datuje ke dni
14.10.1906 a to k udalosti honu v obecni honitbe Kokrhanda. Tehdy
probihal lov na zver pernatou i stetinatou a to s obvyklym vysledkem.
To jest, diky notorickemu mareni zveremilovneho hajneho Kutlaka,
nestreil nikdo doposud ani kalhoty nektereho z honcu. Lovci, ktere
jiz kazdorocne se opakujici honebni vysledek nejak nerozptyloval, se
plne venovali jinym cinnostem. Jednak volne rozhazovali drobne kousky
svych svacin pro hladem polosilenou premnozenou zver a jednak volne
hovorice o tematech obecnych, vzajemne se castovali lihovymi produkty
ze svych peclive ukryvanych privatnich paliren.
V poslednim case pred popisovanou udalosti se pratelstvi Mistrovo a
hajneho Kutlaka znacne utuzilo. Jara casto navstevoval myslivnu,
nesobecky necinic rozdily mezi Kutlakovou pritomnosti, ci
nepritomnosti v ni.A tak je spolecny zajem a prace na nem utuzila
jeste vice.
V prubehu honu kraceli Kutlak a Mistr pobliz sebe. Pouze u maleho
remizku nevzrostlych jedli se hajny Jarovi na chvilku ztratil. Kdyz
se pak chvilku pote Kutlak prirozene nejistym krokem opet vynoril,
byly jeho boty, podkolenky a myslivecke pumpky oblity tak mocne, ze
puvod ten mohl byt pouze jeden a tyz !!!
Samozrejme ze Jara zareagoval bleskurychle. Klesl na kolena a jal se
badatelsky zkoumat predmety predchoziho oblejvakova zajmu.
Veren sve vedecke dukladnosti venoval teto cinnosti drahnou dobu.
Vysledek byl vask nabiledni. Resume pachove, chutove i pohmatove
zkousky neslo zpochybnit.
Mistr pohnut historickou patinou prochazejicih okamziku pronesl
dojate patetickym hlasem :
" Zadne chcanky pratele, Kutlak je skutecne oblit. "
( ve^c^ne^ pochybujici strakonickou sekci bych zde chtel upozornit na
sice souznele, avsak vyznamove znacne odlehle vyrazy oblit a poblit )
V Liptakove tehdy vypukl patraci amok. Nikdo vsak placheho oblejvaka
ani okem nespatril, ac jeho dilo bylo mozno spatrit zacaste.
Stejne tak bylo mozno zaznamenat akusticke projevy zvirete, ve stresu
casteji vysavajiciho obsah sveho kvasneho vaku, nyni plneneho namisto
nedostupnych plodu revy vinne, dary ovocnych zahradek liptakovskych,
jako jsou svestky, jablka, hrusky, v krajnim pripade jalovce.
Temne mumlani, neartikulovany hutny zpev a juchava zavysknuti po
case jiz nikoho nevyburcovala k pozornosti.
Z celeho tohoto mumraje kolem sebe ztratil casem oblejvak svoje
samosnubne citeni a zmaten se pokousel o parove kontakty s
neprislusnymi zvirecimi druhy, coz Jara bystre vyvodil pri
vypozorovani olysalych a mnohdy az do spalena sedrenych mist na
zadnich kytach povetsinou jeleni zvere.
Jara mel hluboky zajem o setrvani a i nasledne rozmnozeni poctu
vzacnych slizaku s typickym hrbetnim oblym vakem v prilehlem
liptakovskem okoli. Obetave prerusil svou praci na prevratnem leku
proti prujmum, ktery vychazel z proste myslenky ucinku kamence na
lidske analni svalstvo a plne se vrhl do sluzeb ohrozene zvireny.
Stale casteji doprovazel hajneho Kutlaka na jeho revirnich
pochuzkach, coz vsak velmi nelibe nesla hluboce senzitivni pani hajna
Kutlakova, ktera nakonec z pocitu samoty a zhrzeni zanevrela vuci
muzum a zacala byt dle prikladu oblejvaka tez pouze samosnubna a to
tak casto, jak jen bylo mozno. Aby celili oblejvakovu vychyleni a
obratili jej zpet do sebe, rozestavel Jara a hajny po cele Kokrhande
zrcadla a ruzne jine lestene plochy. Lec sebezahledeni nespadlo z
nebe. Zpocatku oblejvak castoval svuj odraz oblitim, kde se jen
potkal. Vzhledem k jeho neslicnosti se mu vsak ani nebylo co divit.
Jara experimentoval s nahodnymi uhly prohnuti lestenych ploch, aby
dosahl rozlicnych optickych efektu pro odraz oblejvakova zjevu.
Vyreseni prinesla az, jak uz to cato ve vedecke praci byva, nahoda.
Hajny Kutlak, ktery tezce nesl rozvinutou vsepohlcujici samosnubnou
aktivitu pani Kutlakove, se v naslednem case s oblibou libal se svou
cutorou, totiz omylem pri ulevovani ledvinam pretizenym vylucovacim
procesem oblil prave jedno z nalestenych zrcadel. Stejna nahoda tomu
chtela, ze zrovna toto misto navstivil chticem a melancholii hnany
oblejvak losy. Aroma temer cisteho alkoholu z Kutlakovy lavorovice mu
ucarovalo. Ihned se zacal o sebe uchazet a snad az zaznamenani
nehodno je, ze si se podlehl primo nestoudne rychle. Jeho samosnubni
rej trval cele tri dny. Po celou dobu bylo mozno z hvozdu Krakorandy
zaslechnout neartikulovane vzdechy, zrychlene dychani az funeni a
mnohdy i melodictejsi sevrene akusticke celky, ktere by pri mirne
trose fantazie bylo i mozno povazovat za proste lidske rozvite
citoslovce typu :" joj, uuuj, faaajn, jezisi, ryyychleeeji,
neprestavej a mamkooooo . "
A tak se diky Mistrovu pricineni rodina oblejvaka losyho na
liptakovsku rozmnozila a rodina hajneho Kutlaka zustala na nezmenenem
poctu.
Zde bohuzel doposud Svojsikovi pracovni zapisky konci, pouze sikmo na
okraji jsou uvedeny dalsi tri pojmy : Koliboj smely, Choulivka
chvejiva a Sparta krizek. U vsech techto vyrazu je uveden velky
otaznik. Pevne verim, ze jde o dalsi necekane profesorovi poznatky se
kterymi se dozajista hned s vami podelim, jen co Svojsik svuj denik
opet nekde pozapomene a ja se s nim budu moci ihned uchylit na
nejtissi a nejbezpecnejsi mistnost, ktera se na Obchodni akademii
nachazi.
post scriptum
pokud by vyse vedeny mail z vasich monitoru ponekud zavanel, pak
prosim o toleranci, nebot tesne prede mnou na teto azylove mistnustce
byl ucitel Kamil Kopec, ktery pohrichu trpi nadymanim a zpomalenym
zazivanim, takze potrava v nem tleje podekud intenzivneji, nez je
obecny standard.
Jaromir Micanek
tc. pomocny sekretar pologenia a ctvrtboha Neklana Svojsika, badatele
svitavske sekce obce cimrmanologicke
Date: Mon, 28 Sep 1998 15:18:02 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Re: Oblejvak losy
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni spolubadatele,
na zenske zakonceni osloveni strakonicka sekce jiz rezignovala, ba i
Pyskackova se smirila s tim, ze je "badatel Pyskackova", takze se
pripojujeme k osloveni kolegy Micanka. Neda nam to, abychom si, vzhledem k
ponekud zmlklym vedeckym kolegum, nesurfli, kdyz uz se o nas kolega
ze svitavske sekce otrel.. Pyskackova mi tu do ucha septa hlasem parni
lokomotivy, ze by se o prof. Svojsika (dle zajmu i o kolegu Micanka) otrela
rada osobne, trit ona se umi dobre... Ale to je jiz z jineho soudku, jak
by rekl Mistr.
> nejcerstvejsi badatelske uspechy clena svitavske sekce prof. Neklana
> Svojsika mi nedavaji jednoduse spat a ac jsa clovek veskze diskretni,
> napul tajne je vsouvam k posouzeni a eventuelni inspiraci obci
> cimrmanologickobadatelske k prubeznemu posouzeni.
Zda se, kolego, ze je nase cimrmanologickobadatelskokolegium ponekud
unaveno po narocnych dnech letnich (kolega Einstein pak po narocnem
slapani, kterym pohani sve dynamo z ebonitovych tyci), nereaguje, tudiz to
bude zas na strakonicke sekci, kterazto pak bude povazovana za prachobycej-
ne surfare, jak nam jiz (Vami) bylo naznaceno. Ale my se nebojime, tedy
smele to toho:
> Svojsikovi nejnovejsi badatelske poznatky se tykaji oblasti
> zivocichozpytne a to konkretne Mistrovova prispeni ke zkoumani a
> konec koncu i zachovani existence pychy rise fauny jizni Moravy a
> posleze i konkretnich lokalit kolem Liptakova, typickeho zastupce
> druhu slizakovitych, poddruhu str^ikavcu, a to oblejvaka losyho.
>
> ( v tento moment prosim strakonickou sekci o uvazlivost a male
> strpeni v kritice, nakolik pridavne jmeno v nazvu zivocicha
> neobsahuje gramatickou chybu jak vyplyne nasledne )
Zde nazorne vidite oter, kteryzto proste nemuzeme nechat bez odezvy.
Nase sekce samozrejme zna tento ponekud zvlastni druh zivocicha, jakoz i
kazdy, kdo se o Mistrovy objevy v oblasti fauny zajima, ale nase sekce zna
Vami inzerovaneho oblejvaka loseho:
> Oblejvak losy je zivocich, jehoz vyskyt byl zaznamenan premierove v
> prvni polovine minuleho stoleti ve svetlych hvozdech jihomoravskych
> vinic. Jedna se o zvire velmi promenne velikosti a i zjevu. Jedinnou
> charakteristickou vlastnosti zustava naprosta absence kozesinoveho
> porostu, odtud tedy pridomek lysy, na pocest prvniho vyskytu zachovan
> v krajove mutaci vyslovnosti.
(...tady ponekud kratime citace).. pod jinym jmenem.
> Prvni konkretni vyskyt oblejvaka v Liptakove se datuje ke dni
> 14.10.1906 a to k udalosti honu v obecni honitbe Kokrhanda.
Tady bych si dovolila upozornit kolegu, ze Mistr se o teto udalosti
zminoval (vedecke verejnosti jiz dobre znamemu) F. Kozlovi, ktery o tom
pise kratce i ve sve knize, ale zde je zrejme, Mistr nazyval zvire ponekud
jinym pojmenovanim, a sice "potouchlik zakerni", pry proto, ze se potouchle
objevovalo v nejmene ocekavane chvili a ponejvice se maskovalo keri lesniho
porostu. Je pravdepodobne, ze toto pojmenovani prosadil prave hajny Kutlak,
kteryzto - jak zname z badatelske prace kolegy Micanka - byl proti vsemu
tvrdemu ("oblejvak losy" ma v nazvu ypsilon) zaujat.
Jinak je skoda, ze se kolega Micanek opomnel zminit o dalsi vyzkumech
Mistrovych v oblasti fauny Cech a Moravy, bylo jich pozehnane. Vzpomenme
jen jeho objev vzacneho viktorka korenneho, zvaneho mistne i kozeny (dle
bezchlupeho porostu tela), ktereho Mistr objevil v okoli Liptakova kolem
roku 1911, jak tuneluje diry do zeme (nasel pry tehdy ztracenou penezenku
hajneho Kutlaka, zlaty zub ponocneho Hadraby a stribrny tolar. Mistr si
povsimnul viktorkova zajmu o leskle veci a penize vubec a ve svem
pojednani "Fauna ceska a moravska, s prihlednutim ke Slovensku a okoli"
(Vilimek 1913) rozvinul teorii o pouzitelnosti viktorka k vyhledavani
pokladu. Jedina nevyhoda metody, na kterou upozornil, a kvuli ktere nebyl
nakonec viktorek korenny (jinak vzacne zvire v okoli Liptakova se vyskytu-
jici pouze v poctu dva kusy) k uvedenemu pouzit, byla, ze si viktorek
nalezene veci, drive nez mu mohly byt odebrany, opet zatuneloval neznamo
kam na horsi casy. O tomto vzacnem tvorovi vime vlastne jen z vyse uvedene
Mistrovy publikace, nebot po roce 1914 o nem jiz nemame nikde zminku, tedy
na nasem uzemi. Pry se ale jeden exemplar objevil na jednom z Bahamskych
ostrovu, lec nemame to zatim potvrzeno z duveryhodnych mist. Samozrejme, ze
expedici nase sekce vyslala, budeme kolegy prubezne informovat.
Pokud jde o nektere dalsi vyzkumy v oblasti zvireny, Mistruv objev
vzacneho druhu uzovky - uzovky namesycne - byl ve vyse uvedene publikaci
take dostatecne popsan. Pro nektere veci neznale kolegy pripominame, ze
tuto uzovku Mistr objevil, kdyz na nej sycela v Liptakovskem lese, odtud
tedy "namesycna". Vhodne by bylo pripomenout i Cimrmanovo pozorovani
liznika pylneho, brouka, vyskytujiciho se v okoli Svitav (proto se
podivujeme, ze se kolega Micanek, potazmo kol. prof. Svojsik, nezminil),
ktery se zivil lizanim pylu z kvetu a byl bohuzel vyhuben mistnimi
vcelari, protoze uroda medu byla v letech 1911-1912 na Svitavsku temer
nulova.
To tedy k Mistrovu zajmu o floru v jeho pozdejsim veku, ale vlastne
jiz od malicka, jako mala Jaruska (doufam, ze vedecke verejnosti je
natolik notoricky znamo, ze v detstvi JC rodice zatajili, ze je chlapec,
ze to nemusime blize objasnovat), mel Mistr k zvirene vrely vztah,
coz dokumentuji i nektere jeho portrety z mladi a koneckoncu i nektera
vytvarna dila jeho pratel,jimz byl JC vdecnym modelem. Kdo se napriklad
podiva pozorne na kresbu Vojtecha Hynaise "Leto", vsimne si jiste napadne
podoby andelicka (drziciho za krk labut) s některym z portretu Mistra z
detstvi. Nase sekce se dokonce domniva, ze ona labut, kterou andilek drzi
za krk, je labut Adela, kterou maly Jara (Jaruska) tak rad, pres protesty
sve matky, cpal siskami, urcenymi pro husy, takze narostla do rozmeru v
okoli Liptakova nevidanych, a na niz pak jezdival jako na koni k velke
radosti liptakovskych deti. Nedavno jsme objevili v jedne krabici s
pozustatky Mistrovych basnickych pokusu, kde mame pietne uchovan i kus
Mistrovy svaciny ze skolnich let, basen "Labut Adela", bohuzel neni cela
(to vite, zub casu a zub mysi), takze predkladame kolegum jen torzo,
ktere ale vypovida mnohe:
Labut Adela
Kdyz ja jsem byl male robe,
ochocil jsem labut sobe,
v kazde denni roku dobe
mely jsem se radi obe.
Adela se jmenovala,
mnoho radosti mi dala...
dalsi pismena jsou necitelna.
Kdyz jsme ale u Adely, tedy u Hynaisova "Leta", chteli bychom se
pozastavit nad dalsimi vytvarnymi dily, ve kterych je mozno vystopovat
Mistrovu podobu, je to vlastne navraceni se ke cause "Portret JDC", jiz
drive na teto konferenci probirane. Zatim se kolegove zamerili jen na
zachyceni Mistrovy podoby fotografickou metodou, ale je mozno patrat prave
i v dilech Mistrovych soucasniku a pratel z umeleckych kruhu.
Pomineme-li tedy "Leto", tak napriklad na obraze dalsiho Cimrmanova
priznivce Ludka Marolda "Vajecky trh" vidime postavu muze obraceneho zady.
Cepice na hlave, hnede sako a typicke drzeni tela ukazuje na JC. Jak
znamo, JC chodil na vajecny trh kupovat vejce na sve vyzkumy v oblasti
kosmetickych kremu, protoze se mu vlastnich vajec ponekud nedostavalo.
Cast nasi sekce se domniva, ze je mozno hledat i v dile Jana Zrzaveho,
protoze jeho "Milosrdny samaritan" svymi napadne rezanymi rysy pripomina
Mistrovu uslechtilou tvar, ale druha cast sekce diky temuz oponuje, nebot
poukazuje na Mistrovu vrozenou skromnost, s niz odmital se dat zpodobnit.
Presto (a prave proto) se i domnivame, ze pro kubisticke dilo Emila Filly
"Ctenar", vyznacujici se ostre rezanymi rysy zmeti kubistyckych car, byl
inspiraci prave JDC.
Sice jsme trosku odbocili od tematu JDC a fauna, ale doufame, ze nam
to podrimujici vedecka cimrmanologicka verejnost nebude mit za zle.
Za strakonickou sekci
Jarka Krejcova
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
____I_I I_I____
CXXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejcova
S t r a k o n i c e
Date: Tue, 29 Sep 1998 00:49:05 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Alberth Einsteijn
Organization: Monastery of Lhokha Dhargyeling (Himalaya)
Subject: Re: Oblejvak losy
Jaroslava Krejcova wrote:
> Vazeni spolubadatele,
>
(deleted)
>
> Zda se, kolego, ze je nase cimrmanologickobadatelskokolegium ponekud
> unaveno po narocnych dnech letnich (kolega Einstein pak po narocnem
> slapani, kterym pohani sve dynamo z ebonitovych tyci), nereaguje, tudiz to
> bude zas na strakonicke sekci, kterazto pak bude povazovana za prachobycej-
> ne surfare, jak nam jiz (Vami) bylo naznaceno. Ale my se nebojime, tedy
> smele to toho:
(zbytek deleted)
Vazena Kolegyne Krejcova,
neslapu sam! Je nas na pohaneni naseho dynama vice a stridame se!
Avsak vycerpani presto jsme:
1. nespavosti!
2. sberem, ukladanim a hlidanim zasob pro blizici se zimu, ktera
ma byt podle zdejsiho tristaleteho kalendare kruta!
ad 1.
Nepalsti volkani se v tuto dobu uchyluji do klasternich prostor
a plundruji nase spore zasoby! Jednou z moznosti, jak se jejich
zravosti ubranit, je pouziti tzv. traskaveho jodu.
Me skryte ocekavani se splnilo - recept k jeho vyrobe je psan Mistrovou
rukou! A je, jako vse od Mistra, opravdu genialne jednoduchy:
"Vem krystalky jodu, zavin do papiru neb huste tkaniny a ponor kratce
do kyseliny dusicne. Vyjmi, proplachni vodou a dbej o ulozeni na
patricnem miste.
Po uschnuti totiz exploduje takovy samodelbuch lehkym jiz otresem, ba
mnohdy uz jenom pouhym zavanem vetru"
(Konec Mistrova citatu - psano v tibetskeho nareci(!), preklad poridil
bratr Phaljhamal).
Takze tu traskavinu tady vyrabime v papire (tez vlastni vyroby)
a jako male papirove pytlicky rozvesujeme kolem nasich zasob. Volkoni,
i kdyz se pohybuji velmi obezretne, prece jenom zapricini vybuchnuti,
cimz je na nekolik minut, zridka i hodin, zapudime od nasich zasob.
Nejhorsi doba je tedy podzim, kdyz se nam sem tlaci do zasobaren
a hledaji pohodlne prezimovani. Musime je vyhanet, jinak by nam vsechno
sezrali!
No a takhle mame od nich pokoj... akorat spatne spime....
Zdravi
A.
Date: Mon, 28 Sep 1998 11:57:38 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Emil obecny
> From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ (Jaromir Micanek)
> Subject: Oblejvak losy
> Zde bohuzel doposud Svojsikovi pracovni zapisky konci, pouze sikmo na
> okraji jsou uvedeny dalsi tri pojmy : Koliboj smely, Choulivka
> chvejiva a Sparta krizek. U vsech techto vyrazu je uveden velky
> kterymi se dozajista hned s vami podelim, jen co Svojsik svuj denik
> opet nekde pozapomene a ja se s nim budu moci ihned uchylit na
> nejtissi a nejbezpecnejsi mistnost, ktera se na Obchodni akademii
> nachazi.
Vazeni pratele, vazene pritelkyne Krejcova a Pyskackova,
musim s radosti konstatovat, ze pracovni zapisky profesora Svojsika
ze svitavske sekce zapusobily na nas tym jako sprska zive vody. Takovy
uragan cinorodosti jsem v nasi sekci naposledy zazil, kdyz nam nejaky
anonym zavolal, ze mame ve sklepe jiz tyden tikajici neoznaceny balicek.
Pomysleni, ze po nasi planete behaji zviratka Mistrem objevena ci
dokonce vyslechtena a pritom nikym radne neevidovana zatrepalo bez
vyjimky kazdym z nas. Ostatne o ucinku teto zpravy vypovida nejlepe
skutecnost, ze i jindy stoicky zoolog Dr. Kamil Studeny opustil beze slova
svoji seslicku u teraria se slimaky a spontanne vybehl na ulici,
pravdepodobne v dobre vire, ze behem nekolika prvnich minut sveho sileneho
behu narazi bud na Choulivku a nebo na Koliboje a vstoupi do historie
zoologie tymz vchodem, kterym Milos Zeman o nekolik tydnu drive vstoupil
do Strakovy akademie.
V prvnich nekolika okamzicich, alespon z otevreneho okna nasi redakce to
tak vypadalo, vsak narazil pouze do pana Kvasnicky, potom do nejakeho pana,
ktereho nikdo nezname, dale do jedouciho vozu Favorit a pri letu zpatky
na chodnik jeste do reklamy na Coca-colu. Potom nam zmizel ze zorneho uhlu
na rohu Prknarikovy ulice a jeho dalsi narazy nam nejsou znamy.
Ani pritomny zbytek nasi sekce vsak neztracel cas a jen co jsme se vzajemne
vyprostili z chumlu u otevreneho okna pocali jsme konat pripravy na velkou
patraci akci. Nas horolezec, Pavol Zelenay, sebehl do sklepa a zpod hromady
uhli vyprostil sve dvanact let nepouzivane horske kolo. Ledva z paprsku
predniho i zadniho kola vypacil nekolik zpupne vklinenych kousku uhli, pocal
hustilkou pumpovat vzduch do zpuchrelych pneumatik a to tak intenzivne,
ze jsme zacali mit obavy, aby nedoslo k samovzniceni sloufku. Nastesti
jiz patnacti minutach heroickeho zapasu i zaryty optimista Zelenay
pochopil, ze jeho usili ma na tlak v galuskach zhruba stejny vliv jako
dychani z ust do ust na mumii faraona Tutanchamona a proto odhodil do bela
rozpalenou hustilku na hromadu uhli a vyzbrojen cepinem a dvema jogurty
vyrazil na podhustenych pneumatikach zhruba jihozapadnim smerem. Jen o
nekolik setin vteriny za nim vyrazil sekcni potapec Bronislav Kroutil,
promovany filosof. Ten se ani nezdrzoval ozivovanim sluzebniho vozu a
zkusene nalozil svuj hlubinny skafandr na karu a stradoval si to k
nejblizsi vodni nadrzi.
Nase sekretarka Janinka, ktera si pri obvyklem provozu v nasi sekci
hraje vetsinou s panenkami a nebo krmi papouska Ferdu bramborovymi lupinky,
tentokrat celou dobu vzrusene jecela a dodavala tak vznikle atmosfere punc
osudove nalehavosti. A kdyz si i pritomny sekcni vratny s ustaranym vyrazem
vytahl z knihovnicky Slovnik cizich slov a pomerne krepce vyrazil do
terenu, Janinka pochopila, ze jde do tuheho a na osmnacticentimetrovych
jehlovych podpatcich ho vzapeti nasledovala. Pokud na nejakou Choulivku
omylem slapne, budeme mit holt k veceri chvejive raznici.
Jediny, kdo v te chvili zachoval klid, byl nas sluzebni pes Votrok, ktery
vrtel nevzrusene ohonem a nadale si pacickou listoval v knizce o lecivych
bylinkach. No, aby to teda nebylo blby, tak jsem Votroka poslal okounet
pred mistni trafiku - to kdyby si nejaky Koliboj ci Choulivka sli
koupit ranni noviny - a my si zatim neco povime o Emilovi obecnem,
ktereho jsem v minulem prispevku trochu odbyl, prestoze
se jedna o tvora navysost zajimaveho.
********************************************************************
Nekolik tydnu pote, co Cimrman objevil snezneho muze (viz S&S: Dobyti
severniho polu) vysla v Narodnich listech kratka zprava, ktera zcela
rozleptala Mistrovo badatelske sebevedomi. V Londyne totiz vydali preklad
knihy cukotskeho gastronoma Lja Katcika "Speciality severovychodni Asie",
ve ktere byl, nekolik let pred Cimrmanem, snezny muz beze zbytku popsan v
kapitole "Rizky ze srstnate zvere". Jara nesl ztratu sveho prvenstvi
velmi tezce a po verifikaci zdroje stravil tri tydny v Liptakove ve stavu
hluboke trudnomyslnosti, behem niz se zmohl pouze na obcasne sbirani
(symbolicky cernych) boruvek v okolnich smrkovych lesich.
Abychom si lepe priblizili, co tato ztrata Cimrmanova casu pro lidstvo
znamenala, pripomenme si, ze pri prumerne plodnosti dokazal Jara za tyden
-napsat jednu osmnactihodinovou operu
-napsat 6 trihodinovych oper
-prebrat az 200 tun hrachu a 100 tun popela, kvalitne promichanych
michackou Huskvarna, tazenou 12 konmi
-sepsat zivotopis 15 velikanu svetove kultury
-navrhnout konstrukci nekolika elektrospotrebicu prumerne obtiznosti
(jako je mycka na nadobi, CD prehravac atd.)
-navrhnout konstrukci vesmirne lodi vcetne zapojeni elektricke trouby
-vymyslet a odzkouset 250-260 kucharskych receptu na kynute knedliky (*)
-navrhnout a zkonstruovat samopal, a jeste v temze tydnu tentyz samopal
ctrnact a pul tisickrat rozebrat a zase slozit
(*) jak jiz zde bylo konstatovano, Cimrman byl vasnivy gastronom samocook
a za svuj zivot sebral, utridil a popripade sam vymyslel na 4000
ruznych receptu na kynute knedliky (od tech konvencnich, z mouky a
vajec, pres mene obvykle z masa a kosti az po zcela avantgardni
kynute knedliky z cihel).
Jak se s touto ztratou lidstvo vyporadalo nevim. Cimrman se vsak se svym
bolestivym komplexem "snezny muz" vyrovnal tim nejlepsim moznym zpusobem
- objevem destoveho muze! Doslo k nemu v Kolumbii, na ricce Yari (nedaleko
mestecka Cunare), kam Mistr zavital v roce 1911 v ramci sveho zdravovedne-
osvetoveho turne "Trumpetou proti malarii".
Cimrman pozorne naslouchal indianskym historkam o inteligentni opici,
ktera se v obdobi destu odvazuje az k lidskym pribytkum a krade zde
obili, hrach, banany a dalsi zemedelske produkty, aby s nimi potom neslysne
zmizela do hlubin tropickeho pralesa. Tento tvor, zvany Emil (coz v nareci
kmene Ma'lappa znamena "maly_a_hrozne_zly_netvor_s_copankem_ale_nekdy_i_
bez_copanku_prichazejici_v_obdobi_padajicich_kapek_aby_satral_v_nasich_
malych_ale_cistych_chysich_po_plodech_leta") nedal Jarovi usnout a tak se
jeste pred svym odjezdem, jednou za husteho lijaku, vydal s nekolika
domorodci na hon na destoveho muze.
Na rozdil od muze snezneho, neni destovy muz samosnubny, a tak Mistrova
vyprava jiz druhy den narazila na parici se parek. Podle kuchare Paclta,
ktery Cimrmana doprovazel pri vsech jeho vypravach na americky kontinent,
Cimrman v tom okamziku zcela ztuhl (Paclt se bohuzel nezminuje, zda Mistr
ztuhl globalne a nebo pouze lokalne) a s nevsednim zajmem parici se parek
pozoroval. Vzhledem k tomu, ze - jak rika kolega Hubacek - "Cimrman byl ve
styku s zenami spise zdrzenlivy" neni vylouceno, ze toto byl prvni eroticky
akt, ktery Jara ve svem zivote videl. Tuto domnenku potvrzuje i svedectvi
Cimrmanovy bytne Anny, ktera Mistra po jeho navratu z Jizni Ameriky
nekolikrat zastihla v jeho pokoji, jak zde se spacim pytlem nacvicuje
nektere obtiznejsi sexualni polohy.
Kdyz se parek dosytosti vyblbnul, samicka odbehla shanet potravu, zatimco
samecek se prevalil na bok a usnul, coz se mu stalo osudnym. Diky neskodne
davce opiatu se probudil az v podpalubi plachetnice "Santa Bozena", svazan
provazy a zkrapen morskou vodou z rezivejiciho kbeliku. Kuchar Paclt si, v
naivni vire, ze Mistr bezdeky prozradi jeden ze svych vyhlasenych receptu
na kynute knedliky, cinil doslovne zapisky Cimrmanovych vyroku a tak vime,
ze Jara byl objevem destoveho muze nadsen a veril, ze ve svetove biologii
zaujme pozici, hodnou nastupce Charlese Darwina.
Z Pacltovych zapisku take vyplyva, ze Cimrman se jiz v dobe zpatecni plavby
pokousel Emila co nejvice civilizovat - viz napr. jeho vyroky:
"Jestli se budes pri veceri dloubat v cumaku, tak te uderim pravitkem."
"Emile, okamzite si zahal to prirozeni!"
"Vidlicka - leva tlapa, nuz - prava tlapa; vidlicka - leva, nuz - prava!"
"Ty prase!" ... a dalsi
dokonce se zda, ze Cimrman Emila seznamoval i s geografii hlavniho mesta,
viz: "Emile, tohle neni Mala Strana!!"
Dale jsme se z kucharova deniku dozvedeli, ze Emil je pomerne inteligentni
(Cimrman ho radil nekam mezi snezneho muze a sedlaka Kruzberu z Roudnice)
a jiz behem plavby se naucil skrabat brambory, ovsem pod podminkou, ze se
s nimi potom bude moci koupat. Jeho oblibenym jidlem jsou zaby a colci, i
kdyz pri ceste do Cech se vetsinou musel spokojit s morskymi rybkami a
strudlem. Na kazde ruce ma Emil palec a tri prsty. Chybi mu ukazovacek.
Emil proto nedokaze rozlisovat mezi "Ja" a "Ty". Zatimco snezny muz je
tedy "Ja a ty" v jedne osobe, destovy muz je "ja" ve dvou osobach -
Emil a Emilka. Proto napriklad misto "pojd sem" musi rikat "jdu tam" atd.
Po prijezdu do Liptakova se Emil ubytoval v Cimrmanove sprchovem koute a
na noc se ukladal do napustene vany oblicejem dolu - jak je pro destove
muze zvykem (diky jejich silnemu zadovemu ochlupeni vypadaji Emilove spici
ve volne prirode jako cerstve utonule opice - to kdybyste na nejakeho
nahodou narazili). Pres pomernou hojnost zab a colku v okoli Liptakova
vsak Emil necim zjevne stradal a jednoho dne Cimrmanovi utekl s cernou ovci
souseda Zary. Ovci nalezli dobrovolni pozarnici po tydnu utopenou v jednom
ze slepych ramen Jizery, po Emilovi se vsak zeme slehla a neni vylouceno,
ze je stale na uzemi republiky na polovicni uvazek jako vodnik v nejakem
zastrcenem venkovskem rybnice.
* V tomto okamziku jsme dostali dulezity telefonat od horolezce Zelenaye.
* Po dvou dnech dorazil do Dobrichovic u Plzne, kde si v poli za strojni a
* traktorovou stanici vyhloubil past a ukryt za krovisky ocekava korist.
* Past je pry dostatecne velka i pro mamuta, takze jsou-li na Plzensku
* nejaci kolibojove - je jejich osud zpeceten. Drzime palce!
Emiluv utek nemel nastesti na Cimrmana nikterak zasadni vliv. Vetsina
vedeckych dat jiz byla sebrana a hruby text prednasky pro podzimni
zasedani Francouzske Akademie Ved v Parizi byl take pripraven. V hloubi
duse se vsak Mistrovi po destovem muzi styskalo a tak trpelive cekal na
prilezitost opetovne vypravy do Kolumbie. A ta se naskytla hned pristiho
leta, kdy se frydeckym valcovnam plechu "Gazda a syn" podarilo prodat
vetsi zasilku kos do Kolumbie a potrebovaly pro prepravu zkuseneho
obchodniho zastupce.
Po prijezdu do Kolumbie vsak Cimrman neztracel drahocenny cas: vsechny
kosy ulozil do mistni banky na heslo "Dopravni obsluze vjezd povolen" a
neprodlene vyrazil do nitra tropickeho pralesa za destovymi muzi a zenami.
Na Jarovu obranu dodejme, ze urednici "Banco de la Republica de Colombia"
nemluvili cesky, takze heslo bylo dostatecne "neprustrelne" a take, ze
kosy byly po plavbe znacne zrezivele, takze Cimrman spravne usoudil, ze
bude lepsi pockat, az z nich ta rez trochu opada. Nadnormativni zrezivelost
kos byla, podle sebekriticke poznamky kuchare Paclta, zpusobena skutecnosti,
ze tento nedodrzoval bezpecnostni predpisy pro manipulaci s flambovaci
soupravou, v dusledku cehoz doslo ke vzniceni skasanych plachet. Nez se pak
prvnimu dustojnikovi podarilo probudit Cimrmana, ktery jediny umel ovladat
hasici pristroj, veskere plachtovi, zalozni padla, oba stozary a nekolik
kousku Mistrova spodniho pradla suseneho na snure lehly popelem. Posadce
pak nezbylo nic jineho, nez v posledni fazi cesty padlovat kosami, coz
mimochodem seredne odskakalo par zvedavych zraloku, poflakujicich se podel
lodi a cekajicich na nejakeho toho muze pres palubu. Erozivni ucinky
morske vody na cepele kos neni jiste nutno podrobne popisovat.
* Obdrzeli jsme dalsi telefonat od horolezce Zelenaye z Dobrichovic:
* Po prvnim dnu napjateho cekani spadl do pasti jeden traktor s vlecnakem
* a dva kombajny. Presto stale drzime palce!
Vlastni vyprava do nitra destoveho pralesa byla zpocatku nadmiru uspesna
a Cimrmanovi se tentokrat podarilo ulovit samicku - tedy Emilku. Nadseny
Cimrman si okamzite do sveho deniku poznamenava "Emilka ma prsa!" a to
hned ctrnackrat (z toho ctyrikrat cervene) aby pri svem nizkem pametovem
koeficientu nezapomnel tuto dulezitou morfologickou anomalii uvest ve sve
vyrocni zprave pro londynskou Royal Zoological Society. Studium destove zeny
prineslo Mistrovi nekolik vzacnych chvil vedeckeho uspokojeni, behem nichz
nalezl na jejim tele celkem 67 erotogennich zon, pricemz v 58 pripadech
se take naucil tyto zony stimulovat (Mistruv i na jeho pomery vysoky
pracovni entuziasmus nejlepe pochopime, srovname-li toto cislo s onemi 5-8
erotogennimi zonami, ktere lze nalezt na tele bezne zeny, coz by take mohlo
castecne vysvetlit Jaruv maly zajem o nezne pohlavi, ktere se z tohoto
uhlu jevi byti velmi trivialnim a pro genia nezajimavym). Mistr byl Emilkou
vpravde unesen a na dukaz sve prizne pro ni smontoval hodinky s vodotryskem
(ci, vzhledem k vzajemnemu pomeru obou komponent, vodotrysk s hodinkami)
a po jejich uspesnem odzkouseni ji venoval svuj prvni absolutni rym:
"Nase stare hodiny,
liji ctyri hodiny."
Do Cech se vsak Emilka bohuzel nedostala. Podle kuchare Paclta, se po trech
dnech provozu v hodinkach strhlo pero a frustrovana destova zena, driv nez
mohlo dojit k naprave, uprchla zpatky do pralesa v jedne z tech nahlych
emocionalnich bouri, ktere tolik okouzluji mlade a nezkusene basniky,
zatimco zenske psychiatry dovadi k silenstvi a posleze k sebevrazde
pozrenim nadkritickeho mnozstvi mrkve. Jara se tedy volky nevolky
vratil na pobrezi, prodal zasilku kos za polovicni cenu jako mac^ety
(drevene rukojeti totiz mezitim v bance sezrali potkani) a cernou tecku za
touto neprilis podarenou vypravou udelala Cimrmanova kocka Pavlina, ktera
pri zpatecni plavbe dostala morskou nemoc a pozvracela Mistrovu jeste
mokrou olejomalbu "Zatisi s Emilkou a okurkami".
Kolik Emilu dnes beha po svete se da tezko odhadnout. Posledni scitani
Svetove emilologicke spolecnosti (WEA) hovori o cca 50 Emilech v povodi
Amazonky, dalsich 40 udajne zije v pralesich ostrova Borneo a par jedincu
(mistni nazev "Rain Man") se pry mohlo dochovat i v severni Americe.
Ja osobne vsak vyskyt destovych muzu na tomto kontinentu povazuji spise
za dilo manipulace verejneho mineni hollywoodskymi filmari. At tak ci onak,
po fiasku se sneznym muzem "Jatym" se Mistr dockal satisfakce a az do
dnesniho dne nebyl jeho objev Emila nikym zpochybnen.
********************************************************************
Tolik tedy, alespon prozatim, k objevu destoveho muze. Mezitim se nam uz
vratil potapec Kroutil, cely rozzareny, a ze sveho zapachajiciho tlumoku
vysypal 18 kosti a 2 zuby, oba leve. Tyto byly nalezeny na dne zumpy obcana
A.K. z Kladna, podle jehoz vypovedi do ni v roce 1936 spadla Choulivka a
uz se nevyskrabala. Kroutil, pod pohruzkou, ze mi ukaze jeste nektere dalsi
predmety ze stejne lokality, trva na zverejneni nalezu a pro pripad, ze by
nejaka jina sekce objevila jakekoliv zbytky Choulivky, poznamenavam, ze je
nedele 27. zari, pul osme vecer vychodniho casu. A jeste mam dodat, coz
vzhledem k tomu, ze rozvazanym tlumokem je mi stale vyhruzne kyvano pod
nosem, radostne cinim, ze pan Kroutil je odhodlan prodiskutovavat jakekoliv
otazky tykajici se prvenstvi objevu pred prislusnou soudni stolici. Dale,
pod toutez pohruzkou radostne dodavam, ze pan Kroutil jiz sam ucinil objev,
ze Choulivka je zivocich z rodu obratlovcu a ma pouze leve zuby, coz
potvrdi-li se bude znamenat opravdovou zoologickou bombu.
Jen co se mi podarilo pana Kroutila presvedcit, aby zavazal svuj tlumok
a odnesl ho na damskou toaletu, vratil se vratny Liptacek a k me velke
radosti zadne hmatatelne dukazy o existenci Choulivky ci Koliboje
neprinesl. Zato vsak v jakesi stare nemecke knize vypatral tuto relevantni
informaci. Pri dohledavani min pouzivali Nemci ke konci druhe svetove
valky velice zajimave zviratko, v knize nazyvane "Die Kolik Beherzt",
ktere bylo natolik kompaktni, ze bylo prakticky neznicitelne. A to nam
pripomelo jeden dosud neuverejneny Mistruv vyrok z jeho pusobeni v
liptakovske jednotridce: "Zitra vam prinesu ukazat zviratko, kteremu nejdou
utrhnout nozicky. S tim si budete moci hrat". Vezmeme-li v uvahu, ze
hlavnim mistem vyskytu "Die Kolik Beherzt" bylo okoli sudetskeho mestecka
Tanwald, mohlo by se jednat o seriozni stopu pri patrani po Koliboji
smelem. Liptacek navic dodava, ze v knize se jasne pise, ze pri spatreni
zviratka se nepratelsti vojaci obraceli a "s plnyma kalhotama" se davali
na utek. Podle slovniho kmene "herz" predpokladam, ze obsah jejich kalhot
se ridil uslovim "srdce jim spadlo do kalhot". Jinak by se totiz diskuse
stocila na oblibene tema pana Kroutila a me by hrozilo odsoupnuti od
klavesnice.
Po tomto nadejnem vstupu se priritil s omluvnym vyrazem zoolog Studeny
a jiz ve dverich hlasil, ze v Prknarikove ulici narazil na spoluzaka Koulu
a stravil zbytek vikendu v hostinci U zlate stiky. Nastesti se temer
vzapeti objevila Janinka s velkou krabici prevazanou cervenou stuhou
a radostne nam oznamovala, ze v hrackarstvi sehnala plysovou Choulivku
a ze nam ji za tisic korun ukaze (tak jsme konecne pochopili, proc nejsou
v souboru Divadla Jary Cimrmana zadne zeny - ono by je to badani brzy
privedlo na mizinu - ostatne vzpomenme, ze i jinak docela mila kolegyne
Krejcova zde zcela nedavno pozadovala za sve objevy uplatu...). No,
zatim jsme dali dohromady 780 Kc a vzhledem k tomu, ze sluzebni pes Votrok
se netvari, jako ze by nam chtel pujcit nejake penize, uvizli jsme tak
trochu na mrtvem bode. Jedinou nadeji je pro nas v tomto okamziku zprava
Ceske Policie, ktera nabizi odmenu 500 Kc za jakoukoliv stopu vedouci
k nalezeni dvou kombajneru a jednoho traktoristy, kteri o tomto vikendu
zahadne zmizeli v katastru obce Dobrichovice u Plzne.
za hradeckou sekci se prozatim louci,
Honza Rehacek
ps. Sparta Krizek byla podle cerstvych zprav spatrena naposledy tuto
sobotu v Teplicich.
Date: Tue, 29 Sep 1998 14:11:51 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Surfujeme s Emilem obecnym
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Strakonicka sekce zdravi probuzenou konferenci!
> Vazeni pratele, vazene pritelkyne Krejcova a Pyskackova,
> musim s radosti konstatovat, ze pracovni zapisky profesora Svojsika
> ze svitavske sekce zapusobily na nas tym jako sprska zive vody. Takovy
> uragan cinorodosti jsem v nasi sekci naposledy zazil, kdyz nam nejaky
> anonym zavolal, ze mame ve sklepe jiz tyden tikajici neoznaceny balicek.
Vazeny priteli,
tedy ted jste si u nas splhnul, konecne nekdo, kdo nas oslovuje v
zenskem rode, Pyskackova v tom ted mela v posledni dobe maglajs, porad
dokola otravovala, jestli je teda kolega nebo kolegyne a nutila nas,
abychom se ji koukali pod sukne, jestli ma slipy nebo kalhotky, coz uz
vazne prehanela. Takze ji muzeme definitivne rici, ze je kolegyne a jeste
ke vsemu Vase pritelkyne (coz Pyskackova kvituje pochvalnym kvicenim a
hleda v autobusovem radu spojeni Strakonice - Hradec Kralove, ale
net(d)este se predcasne, jelikoz ji uz zname, nechavame po ruce jen
jizdni rad stary deset let).
> terenu, Janinka pochopila, ze jde do tuheho a na osmnacticentimetrovych
> jehlovych podpatcich ho vzapeti nasledovala. Pokud na nejakou Choulivku
> omylem slapne, budeme mit holt k veceri chvejive raznici.
Tedy dovolte, kolego, to byste mel to srdce (a zaludek) snist to
nevinne a nebohe zvire? Do teto chvile jsme se domnivali, ze hradecka
sekce porada hon na Choulivku v zajmu zachraneni tohoto ohrozeneho druhu a
zatim, hanba, vam jde jen o tu flakotu. Od teto chvile se cela strakonicka
sekce zapojuje do vystrazne stavky - davame nohy na stul a odmitame
vedecky badat - a zahajujeme masovou hladovku, ode dneska jsme vegetariani.
(Pyskackova tu vykrikuje, ze uz nesni ani cerva a horlive se dloube v
jablku, jestli se tam nejaky zradne neschovava).
> (*) jak jiz zde bylo konstatovano, Cimrman byl vasnivy gastronom samocook
> a za svuj zivot sebral, utridil a popripade sam vymyslel na 4000
> ruznych receptu na kynute knedliky (od tech konvencnich, z mouky a
> vajec, pres mene obvykle z masa a kosti az po zcela avantgardni
> kynute knedliky z cihel).
Ano, i jeho kynuty kolac z prasnic stoji za uvedeni. Cely recept
vlastne vznikl omylem - Cimrman si v seru hostince asi po desatem pivu
opisoval recept na kynute kolace od neznameno cizince a napsal si:
1 kg pol..ohru..be moouky
1/4 kg sl..adke mo..uky
20 dkg cu..kru krys..tal
40 dkg maasl..a
9 zl...outku
1O dkg pr...asnic
nechat kolac kynout
Kdyz pak na druhy den zadelaval testo, vsypal mouku a cukr, vhodil
maslo, zloutky a zastavil se u poctu 10 dkg prasnic. Premyslel, zda dat
libovy kus nebo tucnejsi, nakonec zvolil variantu 10 dkg sadla a 10 dkg
ovaru, aby se nahodou nespletl. Pravda, marne pak cekal, zda kolac bude
kynout, ale nebyl by to Mistr, aby si neporadil. Kdyz mu nekynul, musel si
vypomoci sam podle hesla "Kdyz nekyne kolac Cimrmanovi, kyne Cimrman
kolaci" a vehementne kynul kolaci asi pul hodiny tak, ze pak dva dny
nemohl hybat pravou rukou. S receptem na kynuty kolac z prasnic pak slavil
k ranu velke uspechy u liptakovskych pivaru.
> Jak se s touto ztratou lidstvo vyporadalo nevim. Cimrman se vsak se svym
> bolestivym komplexem "snezny muz" vyrovnal tim nejlepsim moznym zpusobem
> - objevem destoveho muze! Doslo k nemu v Kolumbii, na ricce Yari (nedaleko
> mestecka Cunare), kam Mistr zavital v roce 1911 v ramci sveho zdravovedne-
> osvetoveho turne "Trumpetou proti malarii".
Na tomto miste bychom chteli vzpomenout i dalsich jeho zasluznych
prednasek, jako napriklad pro zeny kurzy snizovani nadvahy "Hlad je
nejlepsi kuchar" ci kurzy domacich praci "Sijeme obouma rukama" nebo tez
kurzy "Co je mokre, to je ciste aneb jak nejlepe uklizet". Jednou z
jeho nejuspesnejsich osvetovych prednasek byla prednaska na tema "Svetove
malirstvi", se kterou slavil velky uspech ve slepeckem ustavu.
> castecne vysvetlit Jaruv maly zajem o nezne pohlavi, ktere se z tohoto
> uhlu jevi byti velmi trivialnim a pro genia nezajimavym).
Tady by se nase sekce ohradila. Z ceho, kolego, vyvozujete Mistruv maly
zajem o nezne pohlavi? Dle nasich informaci neni pravdou, ze by snad JC
mel zaporny vztah k zenskemu pohlavi, on byl napriklad tim, kdo objevil
talent mnoha slavnych zen sve doby. Jako treba u tehdy nezname Emy Kittlo-
ve. Kdyz jednoho jarniho dne navstivil Fr. Lachnera, ktery potreboval
poradit neco ohledne housli - jak znamo JC byl v tomto ohledu odbornikem -
potkal zde Emu Kittlovou, jak si prave prozpevovala, kdyz sla z hodiny
housli. Okamzite rozpoznal talent a Kittlovum poradil, aby dceru dali
studovat zpev, tim vlastne zasahl zasadne do dejin naseho operniho zpevu.
Ostatne Destinova (rodnym jmenem Kittlova) si ho pak cely zivot vazila a
uvadela ho za svou Muzu (citat :"Jaro, ty jsi moje inspirace!"). Kdyz v
roce 1898 zpivala Santuzu v berlinske Dvorni opere, sedel JdC na cestnem
miste v prvni rade a ED mu hodila kytici ruzi, kterou pak pietne uchovaval
v vyrezavane truhle ve svem domku v Liptakove az do sveho osudoveho
zmizeni, po te se kytice nenasla, vzal ji zrejme s sebou jako upominku.
Pokud jde o jeho dalsi styky se zenami, muzeme uvest i jeho pratelsky
vztah k Sisi - cisarovne Alzbete, ktera se s nim casto radila o
statnickych zalezitostech a povazovala ho za sveho velkeho radce. Byl
dokonce pritomen i pri jeji smrti. F. Kozel k tomu pise:
"Jara se vratil ze Svycarska zdrcen "Sisi je mrtva" pravil, "rikal jsem
ji porad, ze ten Ital je mi podezrely, kdybych byval nejedl tu omacku a
nemusel se na chvili vzdalit..."" To take vysvetluje Cimrmanovu averzi k
fazolove omacce.
Vzpomenme i rok 1914, kdy Sarah Bernhardova prebirala Rad cestne
legie, koho to vyhlizela s vlhkyma ocima marne mezi pritomnymi? Jeji
pritelkyne Francoas (kterou jsme navtivili v jejim pokoji na parizske
psychiatricke lecebne) dodnes i ve svych 108 letech tvrdi, ze to vyhlizela
sveho pritele Jerryho Zimrmana, ktery ji naucil mnohemu v oblasti
divadelniho umeni a ktery se o jeji uspech zaslouzil nejvice. Zda jde o
shodu jmen nebo opravdu o JdC, se nam zatim nepodarilo prokazat, ale je
jiste, ze do teto doby se datuje Mistrovo zmizeni...
Koneckoncu i Marghareta Gertruid Zellova, dcera kloboucnika, ktera
vystupovala v Parizi jako modelka a pozdeji tanecnice, kdyz se ji ptali,
kdo vymyslel pro ni jeji umelecke jmeno Mata Hari(malajsky Svetlo dne -
Slunce), s rumencem v tvari soukromne prozradila, ze to byl sam velky
Cimrman (nemuzeme v teto souvislosti nevzpomenout Mistrova pobytu v
Malajsii, ktery tak mistrne zachytil ve sve basni "Malajske elegie").
Proto si myslime, ze jsme dostatecne opodstatnili nas nazor, ze
Mistruv vztah k zenam byl kladny a pro dejiny prinosny.
> Do Cech se vsak Emilka bohuzel nedostala. Podle kuchare Paclta, se po trech
> dnech provozu v hodinkach strhlo pero a frustrovana destova zena, driv nez
> mohlo dojit k naprave, uprchla zpatky do pralesa v jedne z tech nahlych
> emocionalnich bouri, ktere tolik okouzluji mlade a nezkusene basniky,
> zatimco zenske psychiatry dovadi k silenstvi a posleze k sebevrazde
Kolego, udivil jste nas, do teho chvile jsme nevedeli, ze existuji
zensti psychiatri, mohl byste nam sdelit adresu nejakeho takoveho?
Pyskackova nam tu predvadi Emilku a chce po sekcnim sekretari Svinuchovi,
aby ji hledal erotogeni zony, ten bohuzel ani pri sebevetsi namaze vic jak
12 erotogenich zon nenasel (a to hledal i u sebe). Takze bychom potrebovali
nyni krom adresy zenskeho psychiatra i adresu nejakeho sikovnehoa muzskeho
lekare (ornitologa ?).
> a radostne nam oznamovala, ze v hrackarstvi sehnala plysovou Choulivku
> a ze nam ji za tisic korun ukaze (tak jsme konecne pochopili, proc nejsou
> v souboru Divadla Jary Cimrmana zadne zeny - ono by je to badani brzy
> privedlo na mizinu - ostatne vzpomenme, ze i jinak docela mila kolegyne
> Krejcova zde zcela nedavno pozadovala za sve objevy uplatu...). No,
Vazeny priteli a kolego, dekuji za to "do cela mila", myslite ze jsem
mila vice od cela nahoru nebo od cela dolu? Jinak jste si nevsiml, ze jsem
psala "za mirnou uplatu", cimz jsem nijak nerekla, ze bych snad chtela
penize....
Zatim z jihoceskych luhu a haju za strakonickou sekci
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
____I_I I_I____
CXXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejcova
S t r a k o n i c e
Date: Tue, 29 Sep 1998 04:19:29 -0600
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Subject: Re: Surfujeme s Emilem obecnym
> From: Jaroslava Krejcova
> Subject: Surfujeme s Emilem obecnym
>
> > terenu, Janinka pochopila, ze jde do tuheho a na osmnacticentimetrovych
> > jehlovych podpatcich ho vzapeti nasledovala. Pokud na nejakou Choulivku
> > omylem slapne, budeme mit holt k veceri chvejive raznici.
> Tedy dovolte, kolego, to byste mel to srdce (a zaludek) snist to
> nevinne a nebohe zvire? Do teto chvile jsme se domnivali, ze hradecka
> sekce porada hon na Choulivku v zajmu zachraneni tohoto ohrozeneho druhu a
> zatim, hanba, vam jde jen o tu flakotu.
Ano. Nedelejte si o nas zadne iluze.
> Vazeny priteli a kolego, dekuji za to "do cela mila", myslite ze jsem
> mila vice od cela nahoru nebo od cela dolu?
Od cela dolu. S epicentrem milosti zhruba v oblasti pismenka "U"
(z vaseho bajecneho autoportetu)
H.
Date: Wed, 30 Sep 1998 02:34:56 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Jiny novy zivocisny druh
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Prave jsem se vratil z lovu, a podarilo se mi
odchytit 1 (slovy: jeden) exemplar endemickeho zivocisneho druhu,
vyskytujiciho se pouze v severnich oblastech byvaleho Rakousko-Uherskeho
mocnarstvi. Nejsem zdaleka ani zblizka prvnim, kdo tuto species pozoroval -
jeden exemplar ve druhem patre sve liptakovske kralikarny choval i Jara
Cimrman. Protoze me poznatky nejsou ani trochu originalni, necham nyni
promluvit Cimrmanuv, o vice nez osmdesat let starsi, zoologicky denik:
Muj mily denicku!
Byv vcera doprovazen pri odchodu ze Sirotkovy obcerstvovaci stanice opici
stredniho vzrustu, podarilo se mi na ni ulovit mnou (a zrejme ani nikym
jinym) doposud nepozorovane stvoreni. Po detailnim osahani se mi podarilo
zjistit, ze onen tvor je teplokrevny a opatren parovymi rozmnozovacimi
organy mnou doposud nerozpoznaneho pohlavi.
Stvoreni se pohybuje po dvou parech koncetin (tj. celkem 4 kusy) soucasne,
styl chuze je takzvane mimochodny, ba primo souravy. Poda-li se zvireti
pamlsek, priblizuje se pro nej plazenim po brise. Je zajimave, ze ponecha-li
se zvireti dostatek volnosti, orientuje sve telo tak, ze otevrenou mordu
stavi smerem zapadnim a vylucovaci otvor zcela logicky smerem zcela opacnym,
tedy vychodnim. Celisti uloveneho exemplare kupodivu neobsahuji zadne zuby,
ikdyz se podle jejich tvaru da usuzovat na dravce. Oblicejova cast zvirete
neni dostatecne profilovana a zvire meni grimasy podle zpusobu nasviceni.
Pozorovatele urcite zaujmou silne vyvinute podocnicove oblouky. Jejich uloha
zrejme spocina v tom, aby zvire nevidelo, kolik toho pod sebe nadela. Horni
a zadni cast lebky je porostla tvrdsim ochlupenim narezle barvy, ktere pokud
nepristrizeno ma tendenci se mirne vlnit. Zbytek zapadni casti tela je
osrsten vicemene vice ci mene. Vychodni cast trupu je osrstena o poznani
vice a hustota osrsteni roste smerem k abdominalni casti tela, ktera je
zakoncena ocasem prohnutym do tvaru meciku.
Vybrane experimentalni vysledky:
1. Uzavreno do tuhe kartonove krabice bez dychacich otvoru a privlastku,
jevi zvire zpocatku nadseni, avsak pokud si musi potravu hledat po delsi
dobu samo, propada melancholii a nakonec i klaustrofobii. Problem se da
vyresit vyresit podminecnym zapujcenim jine, prostornejsi krabice a pote
nasypanim dostatecneho mnozstvi privlastku do potravinoveho kose, umisteneho
na dne krabice. Takto zabezpecene zvire zacne brzy pribyvat na vaze, srsti
se vrati byvaly lesk, ovsem zcela bezpecne to narusi vas rodinny rozpocet a
proto je lepsi vratit se k chovani o poznani skromnejsich krecku.
2. Podle experimentalniho vzoru "destovka" jsem telo zvirete rozdelil
vertikalne vedenym asymetrickym rezem na dve casti. Zapadni cast obsahovala
dve tretiny celkove hmotnosti zvirete a krouzek, vychodni cast se sestavala
z pouhe jedne tretiny puvodni hmotnosti a navic byla bez krouzku. Presto po
takto provedenem chirurgickem zasahu prokazaly na rozdil od destovky a pres
pocatecni intenzivni a vzajemne vylucovani obrannych protilatek
zivotaschopnost obe casti puvodniho zivocicha.
3. Ke zjisteni zpusobu rozplozovani byly aplikovany nasledujici
experimentalni metody:
3.1. Vyslech na cetnicke stanici
3.1. Podrobny scanning podocasni casti uloveneho exemplare (Akce "Osahlo")
3.2. Pruzkum dotazem
Uzaver: Kombinaci vsech vyse tri uvedenych metod bylo zjisteno, ze uloveny
exemplar je samicka a jeji rozplozovaci organ se shodou okolnosti nachazi ve
vychodni casti trupu. Pro ujasneni majetko-pravnich vztahu, tykajicich se
tohoto organu a jeho pripadnych produktu, byla ustavena
mezivladne-parlamentarni komise. Jiny problem vznikl pri hledani spisovneho
terminu, popisujici predmetny organ. V prve rade byl zamitnut navrh poslance
Manfreda Kundeho, zastupujiciho volebni okrsek Boehmische Leipe, aby onen
organ byl nazvan po nem. Po delsi diskusi byl konecne prijat navrh, aby se
onen organ diky sve geograficke poloze jmenoval "dzura". Pri projednavani
tohoto navrhu byla do uvahy predevsim vzata geograficka poloha prislusneho
organu a pote lidova pisen "Dzura, dzura, dzurina ..."
Nad dalsimi strankami Cimrmanova zoologickeho deniku dale neunavne bada a
dalsi zprava bude bohuzel mozna brzy nasledovat
za pardubickou cimrmanologickou sekci
Milan Hubacek
Katakami, Bizen, Japonsko, zemekoule
Date: Wed, 30 Sep 1998 06:57:13 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jaroslava Krejcova
Organization: Okresni urad Strakonice
Subject: Cimrman a hudebni nastroje, se zvlastnim prihlednutim k Emi
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeni kolegove a kolegyne,
dovolte nam, abychom doplnili nektere udaje svych vyzkumu. Vracime se
k nasi vcerejsi poznamce stran Mistrova zajmu o hudebni nastroje :
> ve. Kdyz jednoho jarniho dne navstivil Fr. Lachnera, ktery potreboval
> poradit neco ohledne housli - jak znamo JC byl v tomto ohledu odbornikem-
Jiste je nasi vedecke cimrmanologicke verejnosti znam Cimrmanuv zajem
o hudebni nastroje, i to, ze se je prevratnym zpusobem snazil vylepsovat a
inovovat. Napriklad je snad notoricky znam projekt desetistrunnych housli,
ve kterem navrhoval, aby mely housle deset strun, zdalo se mu efektnejsi,
jak z hlediska kvantitativniho, tak kvalitativniho. Na tuto prevratnou
myslenku prisel, kdyz zalozil 1.10. 1898, tedy presne pred sto lety, v
Liptakove Cimrmanuv symfonicky orchestr. Zacal mit totiz problemy s
vyplacenim gaze clenum orchestru, protoze prece jen takove hudebni teleso
ma spoustu clenu. F.Kozel k tomu poznamenava ve sve knize:"Jara v hospode
rikal "To jsou prvni housle, druhe housle, treti housle a clovek aby
penize tisknul"" Jaruv genialni mozek samozrejme nemohl nechat sveho
majitele bez pomoci. Na Novy rok 1899 prisel Mistr s prevratnym navrhem:
Budou-li mit housle deset strun, bude hrac hrat prvni i druhe housle, cimz
se usetri gaze. Po te, co tento navrh nadsene prednesl pred houslarskym
mistrem Vanouskem (firma Vanousek a otec), utekl tento v zachvatu
silenstvi do lesu a od te doby ho nikdo nespatril. Protoze se nenasel
zadny houslarsky mistr, ktery by se ujal sestrojeni tohoto vynalezu, nebyl
bohuzel uveden v praxi a dnes muzeme pouze videt nakres v Mistrove dilku
"Hudebni nastroje zitrka" (Vilimek 1909). Zde take mimochodem najdeme jeho
nakres "dudli", tedy dud sedacich, ktere navrhoval Mistr zkonstruovat tak,
ze by mech byl pod hracem a ten prisedem na principu sed- dud-sed-dud by
zaroven obohacoval hru o tanecni prvek "kozacek". Dale je mozno
pripomenout Cimrmanovu duotrumpetu - trumpetu se dvema vyvody, kde opet
planoval JC usetrit jednoho trumpetistu. To jen nekolik prikladu z
mnohych. Ostatne Mistruv objev saxofomu, ktery mu byl zcizen, je vedecke
verejnosti snad dostatecne znam. Tolik jsme povazovali za nutne upresnit k
Mistrovu zajmu o hudebni nastroje.
***************
Jeste k vyjadreni kolegy Rehacka ad Surfujeme s Emilem:
> Od cela dolu. S epicentrem milosti zhruba v oblasti pismenka "U"
> (z vaseho bajecneho autoportetu)
Vzhledem k epicentru milosti usuzuji, ze jste jeste nevidel a hlavne
podrobneji nezkoumal zadnou vedeckou pracovnici. Nechtela jsem to
prozradit, ale vedeckym kolegum se sverim, biolozka Eckertova, tak mistrne
popsana v Grossmanove povidce "Volba Miss", je ma matka (otec tehdy
vskutku zvolal "Prece jen nevyhynu"). Doufam, ze uvedenou skutecnost
budete chovat jako vedecke tajemstvi.
Za strakonickou sekci
§§§§§§§
§§§§ §§§§ mmm ______________________\
§§ - - §§ / / XX I \
§§§ o o §§§ / / XX I S T R A K O N I C E /
/----\ §§§ J §§§ / / XXX -----------------------/
AHOJ!\ §§§§_ O _§§§§ / XXX I I
\----/ §§§§§I I§§§§§ I I
/§§§§ §§§§ I I
/ /( U U ) I I
/ / I I I I
\ \ I I I I
\ \XXXXXXXXX I I
www \ I I
/ \ I I
/ \ I I
/ \ XXXXXX
/____________________\
I I I I
I I I I
I I I I
I I I I
____I_I I_I____
CXXXXXXD CXXXXXXD
Jaroslava Krejcova
S t r a k o n i c e