Date: Tue, 20 Apr 1999 07:21:56 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Mistrova podoba (second service)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: Bohumil Chalupa
> Subject: Re: Mistrova podoba (viz naslineny ukazovacek)
> Date: Fri, 30 Apr 1999 14:39:27 +0200
>
> On Fri, 30 Apr 1999, Martin Dostal wrote:
>
> > K pokusum poslouzila dedova slivovice, kterou maly Jara smichal s
> > mlekem a kozimi bobky, snazic se tak za pomoci ohrevu vyrobit zlato.
> ^^^^^^
> Nenapadny odkaz na znamou skutecnost, ze rodice pred malym Jarou
> tajili, ze je chlapec, aby donosil saty po sve starsi sestre.
No, pratele, my se tomu dnes uz jenom pobavene hihname, ale pro
Cimrmanuv dusevni vyvoj byla leta stravena na divci skole znacne
matouci a dusledky jeho sexualni nejistoty muzeme pozorovat az do
poloviny jeho dvacatych let. Maje v zive pameti hruzyplna vypraveni
svych spoluzacek o nahlych krvacenich, Cimrman se jeste jako
petadvacetilety mlady muz obaval sve prvni menstruace a kazde rano
nervozne ohledaval zmuchlane lozni pradlo, patraje po priznacich
sveho domneleho zenstvi.
Jeho paranoidni zachvaty mucivych pochyb o opravdovosti pohlavi,
vnuceneho mu po dotrhani Luisinych svrsku rodici, kolidovaly stale
casteji s casove narocnym rezimem rodiciho se genia a proto se
v den svych sestadvacatych narozenin rozhodl navstivit soukromou
ordinaci videnskeho internisty Dr. W. A. Kleichendorfa za ucelem
lekarskeho stanoveni sveho pohlavi.
Dr. Kleichendorf Cimrmana odborne vysetril a po prostudovani vysledku
testu aplikovanych jeho vlidnou zdravotni sestrou mu vydal osvedceni,
ve kterem uvedl a svou profesionalni povesti zarucil, ze examinovany
Cimrman, Jara da, je pohlavi jednoznacne a zretelne muzskeho a vyjadril
opravnenou nadeji, ze po vyleceni se z drogove zavislosti na oriskove
cokolade bude jmenovany schopen vykonavat vsechny funkce s timto
pohlavim souvisejici.
Stastny Jara po tomto vysetreni prestal kupovat a preventivne nosit
damske vlozky s dvojitymi kridelky (na pocatku stoleti byla vetsina
letadel typu "dvojplosnik" a tomuto trendu se podrizovali i vyrobci
hygienickych potreb pro zeny) a vsechny sve finance a zivotni sily
nasmeroval do oblasti Ved a Umeni.
********************************************************************
Pri studiu lekarske zpravy Dr. Kleichendorfa jsme objevili jeste jednu
zajimavou malickost, pojici se k Mistrovu podepirani se naslinenym
ukazovackem pri cestach z hostince domu. Asi jste si polozili otazku,
stejne jako my v hradecke sekci, proc se Mistr z hospody domu nevracel
lezenim po ctyrech, tak jako to delame my, obycejni smrtelnici. My muzi
prece vime, ze pri presunu po kolenou je teziste naseho tela v bezpecne
blizkosti zeme a navic je takto cast odpovednosti za presun telesne
schranky sverena jinak malo vyuzitym dlanim, takze navrat zajistovany
obema pary koncetin se obvykle obejde bez vaznejsich zraneni.
Reseni zahady je prekvapive proste: Jara Cimrman mel ploche ruce a
pri chuzi po ctyrech mu na dlanich naskakovaly osklive puchyre, ktere
mu pri laboratornich experimentech znemoznovaly jemnou manipulaci s
pristroji. Proto se z hospody U Sirotka premistoval po dvou a pouze
prilezitostne se opiral o zed bud levym nebo pravym ukazovackem, podle
toho na kterou stranu se jeho telo vychylovalo.
O neco tvrdsim oriskem je naslinenost ukazovacku, ktera nasi sekci
rozdelila na dva tabory. Jedni podporuji tezi o listovani v zapisnicku,
tak jak ji vylozil nas kolega skryvajici se za inicialami J.G. (patrani
kontrarozvedky zatim objevilo tri podezrele osoby: jiz delsi dobu
pohresovany Jan Graas nebo Jozef Golonka a mozna i sam Jurij Gagarin).
Podle tohoto nazoroveho kridla mel Cimrman v zapisnicku podrobny popis
cesty z hospody domu, ktery si vzhledem ke sve roztrzitosti musel behem
cele anabaze nekolikrat opakovat. Nekteri jednotlivci ovsem tvrdi, ze
Cimrman znal cestu z hospody bezpecne nazpamet a ze v zapisnicku si
listoval, aby si osvezil nektere komplikovanejsi vzorce ze stabilitni
a staticke analyzy, ktere potreboval pro vypocet prenaseni vahy z
jedne nohy na druhou, pro geodeticky pruzkum liptakovskych prikopu a
za bourky pro balancovani v protivetru.
Druha cast nasi sekce nachazi pro naslineni ukazovacku duvod daleko
prozaictejsi. Vzhledem k zapornemu vlivu alkoholu na lidsky orientacni
smysl se zhusta stavalo, ze Mistr pri navratu domu zabloudil a ocitl se
ve zcela neznamem prostredi. Naslineny ukazovacek mu pomahal urcit
co nejpresneji smer vetru, ze ktereho pri prevladajicim zapadnim
proudeni vyvodil polohu svetovych stran, nezbytnou pro orientaci v
turisticky nevyznacenem terenu.
Pro uplnost jeste dodejme, ze ponekud stranou obou taboru stoji nase
sekretarka Janinka, zastavajici kategoricky nazor, ze "chlapi jsou
prasata a slintaj' na co muzou".
A temito moudrymi slovy se pro dnesek loucim,
za hradeckou sekci
Honza Rehacek
Date: Sun, 2 May 1999 09:14:35 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Klepišová
Organization: Czech Technical University
Subject: odpověď Zoře
Při své mimořádné inteligenci a technických schopnostech by se Jára jistě
stal počítačovým expertem a Internet by zaplnil mnoha svými stránkami.Ahoj
Irena
Date: Sun, 2 May 1999 17:41:27 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Patrani po Mistrove dile
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni kolegove.
Chvili vas tak posloucham a nestacim se divit. Zabyvate se takovymi s
prominutim nedulezitymi vecmi, jako jestli Mistrova leva zadni byla
naslineny ukazovacek. Pritom k odpovedi staci jedinna prakticka zkouska.
Zkouseli jste si vubec nekdo naslinit levou polovinu hyzdi? Nejde to co? A
navic, zkuste s ni nekam ukazat. Timto dokazuji ze Mistrova leva zadni
nebyla ani naslinena ani nebyla ukazovakem, ale byla to pouze bezna polovina
zadniho ustroji. Vidite, a vy se tim zabyvate jak dlouho. Ale nikoho z vas
nenapadlo patrat po Mistrove dile primo v Liptakove, kde byly ucineny
nejvetsi nalezy Mistrova dila. Me to napadlo a tak jsem se tam vydal. Vidite
jak malo stacilo na to, abych zjistil, ze v Liptakove uz toho moc
nezjistime. Sotva se po vesnici rozkriklo, ze prijel dalsi cimrmanolog,
vsichni zalezli do svych domovu a zamykali za sebou dvere. A cipak je to
prace? Samozrejme ze clenu prazske sekce, panu Sveraka, Smoljaka a spol.
Nejenze velmi vzacne Mistrovo dilo nici jejich "vedeckymi" postupy, cimz mam
na mysli vsechny ty jejich objevy pomoci dynamitu apod., ale take svymi
otravnymi vyslechy trapi a zastrasuji mistni obyvatele. Nastesti jsem diky
male lzi, ze jsem novy profesor, premluvil mistniho skolnika, aby me vpustil
do budovy skoly, kde jsem vypatral stopu po Mistrovu tridnim profesorovi
Janderovi. Zjistil jsem, ze se jiz davno odstehoval do Ceskych Budejovic.
Proc az tam? Budto ho takto daleko vyhnaly spatne zkusenosti v Liptakove,
anebo chtel proste jenom zmenit misto. Proc ne. Vzdyt v Ceskych Budejovicich
by chtel zit kazdy. Kazdopadne se tam hned zitra vydam. Veskere nove zpravy
poskytnu hned jak se vratim.
Za kralupskou sekci
Hellish
Date: Mon, 3 May 1999 08:33:36 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-2?Q?MIKE=A9_P=F8emysl?=
Subject: Re: Patrani po Mistrove dile
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>>anebo chtel proste jenom zmenit misto. Proc ne. Vzdyt v Ceskych
>>>Budejovicich
>>by chtel zit kazdy.
Krome me, teda !
J.G.
Date: Mon, 3 May 1999 09:54:35 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "GRAAS Jan, Mgr."
Subject: Re: Mistrova podoba (second service) - Dodatek
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vazeny kolego Rehacku,
s Vasi "air-orientation" teorií vcelku souhlasim, aniz bych se tim ovsem
vzdaval me "zapisnickove" teorie. Ostatne Cimrman pouzival svuj
naslineny ukazovacek k mnoha ucelum, jak je nazorne videt z bohate
diskuse, ktere toto tema vyvolalo. Mam k ni vsak drobny dodatek: je
treba striktne rozlisovat casove useky Cimrmanova zivota, kdy tuto
metodu orientace v terenu pouzival a kdy uz ne. Tak napriklad muzeme s
klidem prohlasit, ze Mistr se takto orientoval pro navratech z
restaurace "Pod Vysehradem", kam jak vsichni dobre vi, rad chodival na
rybi speciality. Nelze vsak jiz tak jednoznacne tvrdit, ze stejnou
metodu pouzival i pri svych pozdejsich navratech z restaurace "U
Sirotku" v Liptakove.
Co je tim casovym bodem, ktery vymezuje obdobi, kdy Cimrman pouzival
tuto metodu, a kdy uz ne? Je to jeho vyprava za polarni kruh. Tam totiz
pouzil naslineny ukazovacek k urceni smeru vanuti vetru naposled ve svem
zivote. V mrazivem pocasi mu takto navlhceny konec prstu vytazeny z
rukavice a nastaveny ledovemu vetru silne omrzl, coz vedlo k jeho
znecitliveni. V dalsich letech mu pak toto znecitliveni znemoznovalo
pouzivat pravy ukazovacek k urceni smeru, kterym vane vitr. A byla to
prave neprijemna vzpominka na tuto bolestivou udalost, ktera se mu
prihodila na ceste k polu, ktera Cimrmanovi zabranila v pozdejsim zivote
k tomuto ucelu pouzivat i ostatni prsty, jako napriklad levy ukazovacek,
a podobne.
A zde se opet musim vratit ke sve "zapisnickove" teorii, ale i k Vasi
starsi praci "Cimrman a Einstein", kde popisujete Mistruv navrat z
restaurace "U Fleku" a tak ji neprimo potvrzujete. Jara si totiz pri
navratech z restauracnich zarizeni skutecne nejen listoval ve svem
zapisnicku, ale casto si do nej zapisoval sve napady a objevy, ktere ho
napadaly prave v intenzivne inspirativnim a plodnem stavu, v jakem se
nachazel po verech stravenych v hospudkach.
A nebyly to jen objevy z oblasti kvantove fyziky, astrofyziky a
organicke chemie, ktere zdobily stranky Cirmmanovych zapisnicku. Byly to
napriklad i verse, ktere si Mistr poznamenal v nahlem navalu inspirace,
napriklad kdyz se nudil nad rozpitym pullitrem, kdyz cekal v hospode "U
Sirotku" na sveho souseda, se kterym mel smluvenou particku mariase, a
ktery se opozdil:
...Kde jenom vězí ten Padevet,
mel tady byt uz na devet,
a uz se blizi desata,
a on sem stale nechvata ...
atd. (viz muj referat Cimrmanova poetika).
Nakonec bych chtel jen podotknout, ze pokud tento muj prispevek v nekom
vyvolal nepatricny dojem, ze Cimrman mel sklony k hospodskemu
povalecstvi, a konzumaci alkoholu stimuloval svoji tvurci potenci, je na
omylu. O tom ostatne svedci jeho bolestne nezny vztah k Filomene A., pro
kterou psal sonety v dobe kdy byla chovankou soukromeho ustavu pro lecbu
zen - alkoholicek v Reporyjich. Na druhou stranu vsak cimrman nebyl ani
zadny trapny abstinent, o cemz svedci napriklad jeho pranostika "Na novy
rok, slivovice lok!" (viz muj referat Cimrman a alkohol).
J.G.
>
Date: Mon, 3 May 1999 10:05:29 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Patrani po Mistrove dile II
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni kolegove.
Prave jsem se vratil z Ceskych Budejovic, kde jsem byl navstivit Mistrova
tridniho profesora Janderu. Mohu rici, ze ma cesta byla velmi uspesna.
Navstivil jsem osobne pana profesora Janderu, polozil mu kvetiny na jeho
hrob a vydal se za jeho potomky. Udajne mel jednoho syna a jednu dceru.
Vydal jsem se tedy nejprve za jeho synem a hned jsem mel stesti. Nejenze byl
pan Jandera junior doma, ale pozval me i dovnitr. Hezky jsme si popovidali a
dokonce mi povedel i o tragicke smrti sveho otce, ktery byl pry brutalne
zavrazden jednim ze svych zaku, nejakym Jindrou Vavrochem, ktery na miste
cinu spachal sebevrazdu. Kdyz padla rec na Jaru Cimrmana, oznamil mi tu
skvelou novinu. Mezi vecmi sveho otce, v kufriku, kam schovaval vsechny
zabavene veci, nasel rukopis, ktery byl bezpochyby zabaven samotnemu
Jarovi Cimrmanovi. Tento rukopis jsem si privezl s sebou a tak vam ho zde
mohu reprodukovat. Co se kvality tyce, musime primhourit obe oci, vzdyt
Jarovi tenkrat bylo asi 15 let, coz se take projevuje v jeho dile.
Pubertalni ulety jsou vice nez patrne. Ale s nejvetsi pravdepodobnosti je
toto dosud nejstarsi Mistrovo dilo, ktere psal o vyucovani pod lavici a kdo
vi, co by z toho bylo, kdyby toto dilo dopsal. Bohuzel, osud tomu chtel, ze
profesor Jandera dilo zabavil a tak zustalo naveky nedokonceno. Hra
nemela nazev a tak jsem si ho dovolil vymyslet sam.
VELMI KRATKA BEZEJMENNA HRA KTEROU JARA CIMRMAN NEDOKONCIL NEBOT MU BYLA
ZABAVENA ZAKERNYM PROFESOREM JANDEROU
UCITEL : Tak deti, privitejme v nasi tride noveho zaka. No tak, Matysku,
predstav se detem.
MATYSEK : Ja jsem Matysek.
UCITEL : Tak deti, to je Matysek. Matysku, to jsou tvi spoluzaci (ukaze do
publika). Tak ted uz se znate, tak si muzete tykat. Kampak te posadime?
Zatim si sedni tamhle vedle Josefa a kdyz ti to nebude vyhovovat tak vas
rozsadim. (Matysek si poslusne seda na volne misto vedle Josefa a
predstavuji se)
PEPA : Ahoj. Ja jsem Josef, ale klidne mi rikej Pepo (poda mu ruku)
MATYSEK (poda mu svou ruku) : Ja jsem Matysek, ale klidne mi rikej Matysku.
UCITEL : No tak, Matysku, rekni nam neco o sobe.
MATYSEK : Jmenuji se Matysek.
UCITEL : No to uz vime. A neco vic bys nam rici nemohl? Kolik je ti let, co
delaji tvoji rodice, jestli mas sourozence, jestli je to bratr nebo sestra
(zasni se), jestli je hezka, jestli je hezky urostla, jestli je svobodna,
kolik dostane venem...(uvedomi si co rika)...ehm...a tak. No povidej
chlapce.
MATYSEK : Je mi 14 let, mam jednu maminku, jednoho tatinka, jednu sestricku
a jednoho pejska.
UCITEL (zpozorni) : Sestricku rikas? A kolikpak je sestrice let?
MATYSEK : Osum.
UCITEL (zklamane) : Jenom?
MATYSEK : Osum a pul.
UCITEL : No nevadi. Ja nejakej ten rok pockam. Nejsem ten typ co je hned hrr
do zeneni. Ja mam casu dost. Povez nam jeste neco o sve sestricce. (snazi se
skryt svuj prehnany zajem) Deti to urcite velice zajima, ze ano deti?
MATYSEK : Je to krava.
UCITEL : Ale no tak. Takhle se preci o sourozencich nemluvi. Procpak si
myslis, ze je tva sestricka... to jak jsi rikal... hovezi?
MATYSEK : Tak napriklad. Kdyz ji nas pes prinese backurky, tak ho pochvali.
Rika mu doslova : "Ty jsi muj nejmilejsi pejsek a nikdy bych te nevymenila
za nic jineho." A pak ho pohladi. Ale kdyz ji ty backurky pocura, coz se
stava casteji nez ze by je prinesl, nadava mu : "Ty blbej pse, hned bych te
vymenila za nic jineho." A pak ho nepohladi. A kdyz ji ty backurky pocura a
pak ji je prinese, tak nevi co ma rict, krava.
UCITEL : No, ale vzdyt je to spravne. Kdyz pejsek udela dobrou vec, tak ho
pochvalit, kdyz udela neco spatne, tak ho pokarat.
MATYSEK : Kdyz on je prave nas Haf hluchej.
UCITEL : Haf? To je s prominutim pekne pitomy jmeno pro psa.
MATYSEK : Taky ho vymyslela ona. Vzdyt vam rikam, ze je uplne blba.
UCITEL : No, dosti o tve sestre. Myslim, ze jsi nam o ni rekl mozna
az trochu moc. Ted abych se poohledl nekde jinde. No nevadi. Povez nam
radeji neco o tvych rodicich.
MATYSEK : Moji rodice me maji velmi radi a chteji pro mne vzdy jen to
nejlepsi.
UCITEL : Tak to obvykle byva.
MATYSEK : Ano, casto mi rikaji : "Ty musis mit vzdycky neco extra, neco
zvlastniho." To je taky duvod, proc jsem presel na tuto skolu. Normalni deti
nejsou pry na stejne urovni jako ja.
UCITEL (pobavene) : No to jiste! To mas pravdu! Tohle je opravdu neco, jak
ty rikas, extra! To je neco zvlastniho! Tohle je totiz zvlastni skola, vis?
Zvlastni! Pro blbecky jako jsi ty, pro pitomce, kteri si ani sami
nespocitaji prsty na rukou. Pro kreteny jako je tady Pepa a cela tahle banda
blbecku (ukazuje do publika a je velice pobaven)
MATYSEK (prekvapene) : Tak tedy zvlastni skola?
UCITEL (stale pobavene) : Jisteze zvlastni. (pomalu ho prechazi smich) Pro
blbecky, kteri nejsou dost dobry na to, aby ucili normalni deti. Soupnou nas
sem se slovy "sve k svemu" a ted babo rad. Porad si s touhle chamradi. Jak
ja to tady nesnasim....
PEPA (Matyskovi) : Toho to clovece vzalo vic nez tebe. Nic si z toho
nedelej, tady jsme vsichni blbci. Ale kdyz se budes snazit, muzes bejt
nejlepsi zak ze tridy. A zas takovou praci ti to neda.
MATYSEK : Mas pravdu. Nebudu si kazit cele odpoledne kvuli nizsi hladine
inteligencniho kvocientu.
PEPA : Tak je to spravne! Hlavu vzhuru! A vis co? Vis, co te postavi na
nohy? Sezen si zenskou!
MATYSEK : Zenskou?
PEPA : No jiste, zenskou. Jen se rozhlidni. No, je pravda, ze v tomhle veku
to jsou jeste holcicky, ale pockej tak za pet let z nich budou poradny
kocky. Vidis tamhletu? (ukazuje do publika) Tak tu jsem si vyhlid ja. Jen co
trochu uzraje, to bude kus. Co ji rikas?
MATYSEK : Myslis tu s tema dlouhejma vlasama?
PEPA (zasnene) : Ach ty jeji dlouhe vlasy...
MATYSEK (udivene) : Tu plochou?
PEPA : ...ach ten jeji hrudnik...
MATYSEK (znechucene) : Vzdyt ma knirek!
PEPA (podiva se smerem kam kouka Matysek) : Ne, to je Petr. Ja myslim tu
vedle nej.
MATYSEK : A ja myslel, ze to jsou dvojcata.
UCITEL : Co si to porad pises pod tou lavici Jaro? Slysis me? Co si to tam?
Dej to s.......
-----------------------------
Ano, tak to je cele. Posledni slova nejspise patri samotnemu profesorovi
Janderovi. Maly Jara si nejspise myslel, ze to co slysi, jsou jeho vlastni
myslenky a tak psal co slysel. Az pote mu doslo, ze to nejsou jeho myslenky,
co mu krici do ucha, ale ze je to profesor Jandera. Vlastni rukou tak
profesor Jandera zhatil jedno z Cimrmanovych del, za coz jsem na nej pravem
nastvany. Hned pote, co jsem zjistil, ze to byl on, kdo stal v ceste
Mistrova dila, navstivil jsem tamni hrbitov a kvetiny, ktere jsem predtim
polozil na jeho hrob, jsem polozil na hrob Jindry Vavrocha. Tot zatim vse.
Za kralupskou (kralupskonadvltavskou) sekci
Hellish
Date: Mon, 3 May 1999 12:28:03 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: regkpb@HOTMAIL.COM
Organization: City Telecom (HK) LTD
Subject: I want your support 6404
Hello Everybody!
I saw somebody posted a message few days ago.
It said that is a newsgroup service which has a lot of
uncensored pictures, softwares and mpeg files.
So, I joined that newsgroup.
But, I discovered that there is also a referral program.
If you joined under my userid, you and I have half month service free. So, please join it under my user name called SMART.
The newsgroup service provider web site is as follows:
http://www.cit-news.com
Thank you very much
qzdwhcyfsudbpdnzohhksxgfqkdtmktfjrp
Date: Mon, 3 May 1999 18:43:11 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Krejcova, kolegyne, kde jste ?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
uvidite, po dlouhe dobe zase vyrazny zensky cimrmanologicky talent,
cehoz si pri dlouhodobe absenci kolegyne Krejcove musime vazit.
Apropos, timto vyhlasuji "Katalog zmizeni kolegyne Krejcove". Ma
nekdo nejake zajimave varianty?
Krejcova, kolegyne, mozna jen kolektivne zasednuta intelektualnimi
soukolegy/nemi Pyskackove. Tudiz dosud nadejne.
Urcite lepsim zalehnuti.Povetsinou beznadejneho. Zvlaste pak kolektivniho,
kterak, zda se, dosud v kraji popularni tradici.
Pokud nalehnuto i na dutinu hrudni, duse ta tam / viz. V. Hugo - duseni
kamenem/ -- tragicky podlehnuvse svereposti kolektivniho hnupstvi .
Velmi rad se necham o svem omylu kol. Krejcovou presvedcit.
B
Date: Mon, 3 May 1999 20:35:30 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: [Fwd: Re: Mistrova podoba (second service) - Dodatek]
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> From: "GRAAS Jan, Mgr."
> Subject: Re: Mistrova podoba (second service) - Dodatek
> Date: Mon, 3 May 1999 09:54:35 +0200
>
> s Vasi "air-orientation" teorií vcelku souhlasim, aniz bych se tim
> ovsem vzdaval me "zapisnickove" teorie.
Pane kolego, to jste me spatne pochopil. Ja sam patrim k casti hradecke
sekce zastavajici "zapisnickovou" teorii. Teorii "orientacni" prosazuje
kridlo vedene doktorem Studenym a mohu s uspokojenim prohlasit, ze po
dnesni sekcni porade a naslednem necekanem naletu kavovymi salky jsme
tuto frakci snad uz definitivne umlceli.
> Co je tim casovym bodem, ktery vymezuje obdobi, kdy Cimrman pouzival
> tuto metodu, a kdy uz ne? Je to jeho vyprava za polarni kruh. Tam
> totiz pouzil naslineny ukazovacek k urceni smeru vanuti vetru naposled
> ve svem zivote. V mrazivem pocasi mu takto navlhceny konec prstu
> vytazeny z rukavice a nastaveny ledovemu vetru silne omrzl, coz vedlo
> k jeho znecitliveni...
Nechci kralupskonadvltavske sekci zbytecne zvysovat krevni tlak, ale
jeste jednu poznamku o "naslinenem ukazovacku" si nemohu odpustit:
po znecitliveni ukazovacku byl Jara skutecne nucen pouzivat pro urceni
smeru vetru i ostatni prsty a to se mu pri jeho navsteve USA, v roce
1912, zle vymstilo. V malem texaskem mestecku Nova Osada se Cimrman
nechal v baru zatahnout do diskuse, zda je Texas vetsi nez Rakousko-
Uhersko a nebo naopak, no a jak uz to tak v Texasu chodi, argumenty
byly stale ostrejsi, vzduchem zacaly poletovat sklenicky, sklenice a
nakonec i zidle a po pulhodine intenzivniho mydleni zacal Cimrman
ztracet orientaci, takze nelenil, naslinil prostrednicek a takto
vztycenym prstem se pokousel zjistit smer vetru. Podle jeho pozdejsich
vzpominek bylo toto gesto poslednim momentem na ktery si pamatuje.
Take jsem rad, ze jste se zminil o Cimrmanove vyprave k Severnimu Polu.
Tento avantgardni pocin bychom si nemeli prestat pripominat uz proto,
ze Cimrman zde jako prvni pouzil pro dopravu sane tazene 59 polarnimi
kockami. V te dobe beznejsi psy Jara nechtel, protoze moc stekaji, vyji,
a na rozdil od kocek nemaji devet zivotu, takze kdyz je sezere polarni
medved, je s pohodlnym cestovanim konec (kocku musi chudak medved
sezrat devetkrat, pricemz po ctvrtem sezrani uz obvykle nemuze a musi
se odkulit nekam do ustrani, aby mu vytravilo).
Pri mereni smeru vetru na polu, jeste v dobe kdy byl ukazovacek spise
ruzovy nez fialovy, si Cimrman povsiml nasledujiciho fenomenu (citujeme
z jeho deniku): "Nevim, proc je tady takova zima, kdyz vsechny vetry,
ktere jsem dosud zmeril, prichazi z jihu. Dokonce i vetry uzenare
Masneho, ktere pouzivam pro kalibraci pristroju." Obratime-li v deniku
par dalsich listu, zjistime, ze uzenar Masny asistoval jeste u jednoho
paradoxu, tentokrat casoveho (ditkum skolou povinnym pripominam, ze
casova pasma jsou zhruba vymezena poledniky, ktere se na polu sbihaji
do jednoho bodu):
"Dnes rano je treskuta zima, prestoze opet vane jizni vitr. Tlusty
uzenar Masny tomu, diky izolacnim vlastnostem tuku, nevenuje prilis
pozornosti a nevzrusene si klade zidlicku do casoveho pasma zhruba
odpovidajicimu stredoevropskemu casu a pousti se do snidane. Po necele
pulhodine nevkusneho mlaskani a rihani si konecne bali svuj snidanovy
kosik, prenasi si zidlicku o tri casova pasma dopredu, vytahuje z
naprsni kapsicky schovany rizek a pousti se nevzrusene do obeda."
Ano, pratele, zatimco v nasich zemepisnych sirkach potrebuje clovek
na zdolani casoveho pasma alespon male letadlo, v Arktide si staci
nakreslit do snehu malou kruznici kolem polu a muzete se z jedne casove
zony dostat do druhe pouhym ukrocenim. To ovsem geniovi Cimrmanova
formatu okamzite vnuklo myslenku na cestovani v case. Jeden z tech
poledniku totiz reprezentuje datovou hranici, pri jejimz prekroceni si
cestovatel posunuje kalendar o jeden den dozadu, nebo dopredu, podle
toho, kterym smerem datovou hranici prechazi.
Mistr okamzite svolal cleny sve vypravy a po celonocnim ostrem poklusu
kolem polu se cestovatelum podarilo dobehnout az do roku 1962, kde se
zastavili, uzenar Masny posvacil, a podel poledniku se vypravili domu,
do snad jiz konecne samostatneho Ceskoslovenska. Nadseni cestovatelu
ale brzy ochladlo. Jiz Finsko se jim zdalo byt na sedesata leta trochu
zaostale, nicmene stale verili ze v Cechach budou s technickou revoluci
dal. Nebyli. Tam, kde Cimrmanova vyprava ocekavala moderni prumyslovou
velmoc s nadzvukovymi vzducholodemi a superdlouhohrajicimi gramofonovymi
deskami s pouhymi tremi otackami za minutu bylo stale jen zatuchle
mocnarstvi se zkostnatelou statni byrokracii. No a jestli neumrelo,
tak je tam dodnes.
za hradeckou sekci
Honza Rehacek
Date: Tue, 4 May 1999 09:53:56 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-2?Q?MIKE=A9_P=F8emysl?=
Subject: =?iso-8859-2?Q?RE=3A_odpov=EC=EF_Zo=F8e?=
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> Ahoj ZORO ! Tak co tkanice?
>
Date: Tue, 4 May 1999 11:58:41 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: [Fwd: Cimrman a zmijoviti]
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni,
slecna Krinkova opet usedla k badatelskemu verpanku, takze vam posilam
jeji prispevek. Jeste stale se mi nepodarilo ji dostrkat do konference
takze budete-li odpovidat, poslete ji carbon copy, jinak se to k ni
nedostane. Vcera uz se mi podarilo ji presvedcit, aby prispevek
poslala na adresu serveru, ale ukazalo se, ze na serveru zrejme
vymenili software a prispevky od lidi mimo konferenci nedistribuuji
(takze jsem se sam musel do konference po dlouhe dobe prihlasit,
protoze i muj prispevek o sev. polu mi byl vcera vracen).
Honza
______________________________ Reply Separator _________________________________
Comments: Authenticated sender is
From: "Tereza"
Organization: Gymnazium dr. K.Polesneho, Znojmo
To: Jan Rehacek
Date: Tue, 4 May 1999 16:11:00 +0100
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Subject: Cimrman a zmijoviti
Reply-to: krinkova.f.1.4l.student.gymnazium@gymzn.cz
Priority: normal
X-mailer: Pegasus Mail for Windows (v2.54CZ)
Message-ID: <2675A2509D1@mamut.gymzn.cz>
Content-Transfer-Encoding: 7BIT
Vazeni pratele!
Kolega Rehacek se u prilezitosti zverejneni sve rozverne, az bujare
teorie o benzinove pumpe zminuje, ze odchyt zmiji byl na pocatku
tohoto stoleti nepovolen, ne-li dokonce zakazan.
Nejedna se samozrejme o zmiji obecnou, ktera neni chranena ani v
dnesni dobe, ale predevsim o druhy jako zmije levantska a krovinna.
Oba jmenovane se v nasich podminkach bezne nevyskytuji, a jsou tudiz
exoticke. Skutecnost, ze podrouseny hajny Kutlak propadl iluzi
nacapani pytlaka Jandery pri nepeknem precinu, je mozna jen diky
Cimrmanovym odvaznym cestovatelskym i chovatelskym, vicemene uspesnym
pokusum.
Odpustte mi nyni nekolik suchych, avsak nezbytne nutnych fakt, jez se
tykaji vyse zminenych cizokrajnych hadu a byly cerpany ze znameho dila
Svetem zvirat. Divoluji si tvrdit, ze kolektiv autoru vetsinu
zasadnich informaci jednoduse prejal z Mistrovych osobnich, nikdy
nevydanych poznamek z vyzkumu, a proto se tento pruvodce jevi byti
dkonalym pramenem cimrmanologickeho patrani - hned vedle Janskych
Lazni.
Zmije levantska (Vipera lebetina) obyva uzemi od severni Afriky pres
Syrii a Arabii az po Indii. V zakavkazke oblasti je tzv. "gjurza",
jakozto jeden z nejjedovatejsich hadu, krute nenavidena pastyri a ve
velkem chytana pro vedecke i populisticke ucely.
Zmije krovinna (Atheris chlorechis) se vyskytuje v tropicke Africe, v
Liberii. Je jednobarevne zelena a dr. Allen o ni rika: "Tento had se
mistrne skryva ve vetvich, v krovinach, kdde tise prodleva. Zpozoroval
jsem ji asi metrnad zemi v krovine. Shodil jsem ji holi, abych ji na
zemi snaze chytil za krkem, ale nemohl jsem ji vubec najit, ackoli
zeme, kam spadla, byla jen slabe porostla travou. Tak dokonale
splyvala jeji barva s barvou travy."
Jak znamo, JdC coby globetrotter procestoval sire konciny. V dalavach
- ponejvice africkych - vsak vzdy znovu a znovu teskne vzpominal na
tolik mile plazy rozsirene po cele ceske rodne hroude. Tato jeho laska
k tvorum morfologicky znacne jednoduchym nebyla nadlouho ututlana.
Mistr sam se k ni vyznal verejne jiz roku 1891 ve svem Nemem Bobsi,
obraz 2, disputace o lovu zmiji pomoci P/p/apouska. Jelikoz Cimrman
byl muzem cinu, nezustal u tesknych vzpominek a jal se hady sbirati v
cizich krajich cerneho kontinentu - ato nejako suvenyry, ale se zcela
jasnym cilem zalozit po navratu do vlasti chovnou farmu, prvni
skutecnou sveho druhu.
Nedaleko Liptakova se tento bohuliby umysl pozvolna transformoval v
cirou pravdu: Cimrman se stal zaslouzilym chovatelem zmiji a slavil
znacne uspechy. Az do osudneho srpna 1910, kdy dva z jeho chovancu z
rozmaru uprchli. Po jednom exemplari od kazdeho druhu: Svelymi mimikry
vybavena Emilie a statny samecek Weber se rozhodli plazit se zivotem
spolecne.
Jak se o teto pro Mistra krute realite dozvedel ctizadostivy pytlak
Jandera, propadl euforii a zahy se diky svemu beznadejnemu patrani
stal po celem kraji proslavenym symbolem sisyfofskeho usili.
Konec teto zalezitosti, pro pumpu tak definitivni, je vam jiz znam
diky systematicke badatelske cinnosti kolegy Rehacka. Mohu jen dodat,
ze Cimrman, ktery tuto epizodku sveho bohateho zivota vnimal jako
fiasko, se bez dlouhch okolku rozhodl pro zruseni farmy a posleze se
pripojil i se svymi milacky k ansamblu polskeho cirku Krakowiak. Zde
byl zamestnan zel i v dobe, kdy italsky parnik Garibaldi narazil pri
preprave cirku do africkeho zimoviste Casablanky na minu zapomenutou
zde z 1. svetove valky. Tak ve Stredozemnim mori tragicky utonuli
vsichni Mistrovi hadi. JdC se vsak zachranil s nekolika namorniky a,
snad aby snaze zapomnel na svuj bol, stal se zakladatelem dnes
pomerne znameho akvanelismu.
A zaverem mi dovolte predejit vsem usmevnym, az smesnym sporum, ktere
bezpochyby vznikly jenom proto, ze mam tu cest byti prvni externi
spolupracovnici v dejinach konference. (Pozn. aut.: Proza jest mi
znacne blizsi.)
Slibuji dnes prede vsemi
jako jiskra jasna
tento vyzkum sepsala jsem
bez pomoci, a uplne sama.
S uctivym pozdravenim
Tereza Krinkova
Date: Tue, 4 May 1999 21:30:27 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Re: [Fwd: Cimrman a zmijoviti]
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>......... Skutecnost, ze podrouseny hajny Kutlak propadl iluzi
>nacapani pytlaka Jandery pri nepeknem precinu, .................
Ponevadz jsem v tomto oboru ponekud neinformovan, povezte mi prosim : Je
onen zminovany pytlak Jandera tataz osoba, co profesor Jandera, kteryzto byl
tridnim profesorem samotneho Jary Cimrmana a ktery zhatil (mozna nejedno)
Mistrovo dilo?
Date: Thu, 6 May 1999 19:00:16 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: test
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: hellish
> Subject: Re: [Fwd: Cimrman a zmijoviti]
> Date: Tue, 4 May 1999 21:30:27 +0200
>
> Ponevadz jsem v tomto oboru ponekud neinformovan, povezte mi prosim : Je
> onen zminovany pytlak Jandera tataz osoba, co profesor Jandera, kteryzto byl
> tridnim profesorem samotneho Jary Cimrmana a ktery zhatil (mozna nejedno)
> Mistrovo dilo?
Pane kolego,
obavam se, ze jedina osoba, ktera je kompetentni na tuto otazku
odpovedet zmizela v roce 1914 za dosud nevysvetlenych okolnosti.
Lec nezoufejte. Natahnete si holinky-badatelky a vypravte se
do Liptakova, kde k teto zahade mozna lezi klic. Zda se, ze jste
jediny ucastnik konference, ktery vi, kde Liptakov lezi.
Mimochodem, na pocatku stoleti bylo hezkym zvykem, ze vsichni
prednasejici na vedeckych konferencich se nejprve predstavili,
pokud mozno celym jmenem, aby obec badatelska vedela s kym ma
vubec tu cest. Ale to uz zrejme neni moderni :-(
zdravim, Honza Rehacek
Date: Fri, 7 May 1999 06:01:40 GMT
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: James Scott
Organization: TV Marketing Inc.
Subject: Luxury Back Massage at SUPER Below market price for internet ONLY
Dear Friends,
Luxury Back Massage
Real Leather, Light Weight, Portable, 100 finger-massage with handy cigeratte lighter plug for home,
office car or anywhere.
US$62 ONLY
For Internet ONLY (Retail Price US$90, but now you get it at US$62)
This special offer remains valid within these 4 weeks only
Order Now / For Details of the Product:
http://member.ctinets.com/~mottatc/shopping/automoti.htm
We are also selling other innovative consumer products at BELOW MARKET PRICE, just simply bookmark the following wesite.
http://member.ctinets.com/~mottatc/shopping/index.htm
(For Innovative Car Accessories, click below:)
http://member.ctinets.com/~mottatc/shopping/automoti.htm
(For Innovative Environmental Health Products, click below:)
http://member.ctinets.com/~mottatc/shopping/environm.htm
Now just sit back and relax, enjoy your shopping
James Scott
TV Marketing Inc.
Date: Fri, 7 May 1999 13:10:04 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Dostal
Subject: Re: [Fwd: Re: Mistrova podoba (second service) - Dodatek]
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=us-ascii
Subject: Re: [Fwd: Re: Mistrova podoba (second service) - Dodatek]
o Cimrmanove vyprave k Severnimu Polu.
Ano, pratele, zatimco v nasich zemepisnych sirkach potrebuje clovek
na zdolani casoveho pasma alespon male letadlo, v Arktide si staci
nakreslit do snehu malou kruznici kolem polu a muzete se z jedne casove
zony dostat do druhe pouhym ukrocenim.
Honza Rehacek
Brnenska sekce po obdrzeni teto
Date: Fri, 7 May 1999 13:45:09 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: budicek!
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Martin Dostal wrote:
>
> Brnenska sekce po obdrzeni teto
>
zrejme usnula...
H.
Date: Fri, 7 May 1999 22:01:33 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Roman Svihorik
Organization: Private Account
Subject: Nasla sa?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni,
uz pomerne dlho trva hladanie kolegyne p. Krejcovej a zatial sa
neobjavil ziadny vysledok - ani pozitivny, ani negativny.
Mozu nam pani kompetentni badatelia podat hlasenie?
Istotne su vsetci zvedavi.
Vela zdaru zela
Roman Svihorik
**************************************************************************
Roman SVIHORIK
Mikoviniho 10
949 11 NITRA e-mail: gemini@ba.telecom.sk
SLOVAK REPUBLIC ISO 8859-2
Date: Fri, 7 May 1999 23:18:22 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Re: test
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> Mimochodem, na pocatku stoleti bylo hezkym zvykem, ze vsichni
> prednasejici na vedeckych konferencich se nejprve predstavili,
> pokud mozno celym jmenem, aby obec badatelska vedela s kym ma
> vubec tu cest. Ale to uz zrejme neni moderni :-(
>
> zdravim, Honza Rehacek
>
Omlouvam se kolegovi Rehackovi a vsem ostatnim. Pratele a nepratele mi
rikaji ruzne. Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto
jiz nekolik let pouzivam. Avsak uznavam, ze mluvime-li o Mistrovi jako o
Jarovi Cimrmanovi a ne treba jako o Videnakovi, meli bychom sami uzivat
svych skutecnych jmen a neschovavat se zbabele za synonyma, jako to delali
napr. Adalbert Kolinsky nebo Eliska Kutnohorska.
Za kralupskou sekci (a tentokrate spise za sebe)
Tomas Hellebrand (drive Hellish)
Date: Fri, 7 May 1999 18:20:51 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: a vubec
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto jiz nekolik
> let pouzivam.
>
> Za kralupskou sekci (a tentokrate spise za sebe)
>
> Tomas Hellebrand (drive Hellish)
Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
Vite, ja totiz prezdivky sbiram, zapisuji si je do cerveneho zapisnicku
a pak v zime, po vecerech, kdyz neni co delat, tak si je abecedne tridim.
Zatim posledni je "Z^uz^lon^", to byl muj bejvalej.
za hradeckou sekci
Dr. Evzenie Krepsilonova, roz. Bavlnena
vedouci useku cestovniho pradla
ps. Malem bych zapomnela. Nas pan sekcni sef mi prikazal, abych zde
tlumocila jeho svedeckou vypoved ve veci zmizeni kolegyne Krejcove:
"Kolegyni Krejcovou jsem naposledy videl 21.8.98, zhruba v 5.15am
letniho stredoevropskeho casu, kterak mizi na jezdicich schodech
stanice Florenc, zhruba ve smeru na trasu B. Vedle ni na eskalatoru
stal kolega Chalupa a tvaril se zasmusile."
Date: Sat, 8 May 1999 18:44:42 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Re: a vubec
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>> Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto jiz nekolik
>> let pouzivam.
>
>Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
>Vite, ja totiz prezdivky sbiram, zapisuji si je do cerveneho zapisnicku
>a pak v zime, po vecerech, kdyz neni co delat, tak si je abecedne tridim.
>Zatim posledni je "Z^uz^lon^", to byl muj bejvalej.
Bohuzel vam, draha kolegyne, nemohu napsat zadnou z tech vulgarnejsich
prezdivek (i kdyz jich je vice nez tech slusnych) ze dvou duvodu :
1. duvod
Protoze mezi nasimi kolegy jsou urcite i nezletili, mohl bych poslat zpravu
obsahujici vulgarni slova nejdrive po 10. hodine vecer. Problem je vsak v
tom, ze i kdyz spravny nezletilec je jiz v teto dobe v postilce, kdyz si pak
rano stahne postu, obdrzi onen dopis v dobe, kdy by podle zakonu nemel byt
nijak mravne ohrozovan. Navic by si ona slova mohl cist nekolikrat dokola a
cely den by pak nemyslel na nic jineho a to ja si na svedomi nevezmu,
prominte.
2. duvod
Tato konference je venovana Jarovi Cimrmanovi a ne moji osobe.
Proto, kdyz dovolite, vasi otazku otocim trochu jinym smerem.
Jakepak asi prezdivky mel smotny Jara Cimrman?
Za kralupskou sekci
Tomas Hellebrand
P.S. Omlouvam se, ze jsem neodpovedel tak, jak jste asi ocekavala.
P.S.S. Pozdravujte Z^uz^lone^
Date: Sun, 9 May 1999 14:19:49 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: e1
MIME-Version: 1.0
Content-Type: multipart/mixed; boundary="926273264@mail.georgian.edu"
--926273264@mail.georgian.edu
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII; name="catalog"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: attachment; filename="catalog"
*************************************************************************
* KATALOG ZMIZENI - verse 2.4.0 *
*************************************************************************
* pristi vydani: zase nekdy devateho *
*************************************************************************
* celkovy pocet variant: 27 *
* muzi/zeny: 22/5 *
* .CZ/non.CZ: 16/11 *
*************************************************************************
* Toto je stavajici katalog variant zmizeni Jary Cimrmana v roce 1914. *
* Mate-li vlastni nazor na tuto politovanihodnou udalost, zaslete mi ho *
* na adresu "honza@trail.com". Limit 16 radku na variantu. Honza *
*************************************************************************
Varianta "NEVIDITELNOST" - Jan Graas (Jan.GRAAS@otr.br.ds.mfcr.cz)
------------------------------------------------------------------
J. Cimrman se jiz v mladi zabyval vyzkumem neviditelnosti. Brzy vsak
tohoto vyzkumu zanechal. Obaval se totiz moznosti zneuziti takoveho
objevu ke zniceni lidstva. V prubehu zivota se jeste nekolikrat o tomto
tematu zminil, napriklad v souvislosti se svymi vyzkumy v oblasti
genetiky (... priste budu svou teorii o zakonech dedicnosti demonstrovat
pouze na bilych pavech. Ten pruhledny mi mrcha nekam plachnul tesne pred
prednaskou, a uz jsem ho nikdy nechytil...). Teprve ve stari se k tomuto
problemu vratil a zacal se jim intenzivne zabyvat. Duvodem byl jeho
lecebny pobyt v sanatoriu pro prestarle, odkud se nemohl vzdalit aniz by
to neuslo pozornosti prisne spravcove. Cimrman si byl vedom, ze ma-li
mit jeho pokus o utek nadeji na uspech, musi nejak obelstit spravcovou.
Proto se, dohnan k tomu okolnostmi, rozhodl sve dosavadni zkusenosti z
oboru neviditelnosti dotahnout do konce, a vyuzit je pro unik ze
starobince. Po te co dosahl neviditelnosti, rozhodl se tento zneuznany
genius, znechucen nevdekem sveta k jeho celozivotnimu dilu, jiz ve
stavu neviditelnosti zustat navzdy.
Varianta "ZMRAZENI" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Nase strakonicka sekce na sve ceste po stopach Mistrovych do
polarnich kraju, objevila v jedne z jeskyn ledovou krychli, na niz
stalo "JC lezici a zmrazeny. Prosim roztajit 1.1. 2001." Domnivame
se, ze jde o konecne vysvetleni Mistrova zmizeni z Liptakova v
roce 1914. Tuto domnenku potvrzuje i svedectvi sklerotickeho
liptakovskeho vypravciho Jerabka, ktery si na smrtelne posteli, ve
veku 105 let, vzpomnel a nam potvrdil, ze posledni slova JdC, ktera od
nej slysel, nez Mistr nasedl do vlaku a odjel, byla : "Sbohem
Jerabku, jedu se zmrazit!". V dusledku silne sklerozy cely zivot
Jerabek tvrdil, ze veta znela :"Sbohem Jerabku, pudu se zmazat!", coz
Jerabek pry chapal jako znamku Mistrova zameru navstivit pohostinske
zarizeni. Teprve nyni, tesne pred svym skonem, si Jerabek pripomnel
spravne zneni Mistrovy vety. A to nyni predavame nezistne (narozdil
od Jerabka, ten si vzal 5 000) vedecke verejnosti. Presny planek
jeskyne na pozadani a mirny poplatek pripadnym kolegum zajemcum
zasleme.
Varianta "BERMUDSKY TROJUHELNIK" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------
Pri projektovani spotreby krmne smesi pro velkoveprin v Kardasove
Recici Mistr v roce 1914 zjistil, ze konvencni zasoby pomyji ve stredni
Evrope by se vycerpaly jiz v zari pristiho roku a proto navrhl zcela
neortodoxni metodu zkrmovani morskych ras. Za timto ucelem se Jara
rozjel na ostrov Bermuda aby zde zalozil farmu, ktera by zasobovala
prasatka v Kardasove Recici chutnymi chaluhami. Pri jedne z plaveb za
novymi plantazemi se vsak Cimrman se svou plachetnici "Santa Bozena"
vydal jihozapadnim smerem a jiz nikdy se nevratil. Osadka tvorena
Cimrmanem, kucharem Pacltem a profesorem botaniky Dr. Jindrackem
zmizela beze stopy, stejne jako o pul stoleti pozdeji desitky dalsich.
Varianta "ESKYMAK" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Na ceste za polarni kruh jsme se dostali az do eskymacke
vesnice, kde jsme hledali stopy Jary Cimrmana, bohuzel misto stop
jsme nalezli pouze stopky, ktere zde Mistr zanechal na sve vyprave v
roce 1910. Pravdou ale je, ze jsme mezi Eskymaky zahledli nekolik
jedincu bile pleti, kteri se jmenovali Jerry I., Jerry II - IX. Pri
blizsim dotazu jsme zjistili, ze se jedna o potomky badatele bile
pleti Jerryho Zimmerfreie, ktery zil ve vesnici az do roku 1976, kdy
se s nim utrhla kra, na ktere mel postavene iglu, a zmizela s nim
neznamo kde. Bohuzel hodnoverny dukaz, ze se jednalo o J.C., ktery na
uteku pred civilizaci zmenil sobe rafinovane jmeno, nemame.
Varianta "UFO" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Z tajneho denicku Franty Kozla (stalym clenum konference jiz
znameho) jsme zjistili, ze J.C. byl naposledy viden v roce
1914 nedaleko Liptakova, jak nastupuje do neidentifikovaneho
svetelkujiciho vozu, ktery s nim vzapeti vzletl k obloze. Z toho
soudime, ze Mistrovu genialitu odhalili a zradne ukradli i s Mistrem
mimozemstane, aby jeho klony obohatili svuj geneticky potencial. Z
hodnovernych vypovedi liptakovskych obcanu vysvita, ze kazdy
prestupny rok na Jarovy narozeniny je videt nad Liptakovem zvlastni
svetelkujici letajici predmet. Misti obcane suskaji mezi sebou, ze je
to UFO, ktere slavi UFO svatek narozenin Velkeho vudce J.C.
Varianta "OBED KANIBALU" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jedna z variant, ktere jsme zkoumali byla, ze J.C. na sve ceste
na uteku od civilizace zavital do hluboke buse Afriky, kde se stal
obedem kanibalskeho kmene UHUHU. Posledni vyzkumy vsak ukazuji,
ze kmen UHUHU se stal vegetarianskym a premenoval se na CIMRHU. Zda
se jedna o nahodu, ci je v tom neco jineho, nevime. Jen z vypovedi
jednoho anglickeho cestovatele, ktereho jsme zachranili od smrti z
vycerpani z cesty divocinou, jsme slyseli, ze kmen ma bileho
nacelnika, zvaneho Jarahucim. V soucasne dobe je na ceste krutou busi
nase badatelska vyprava, ktera nam, doufam, v brzke dobe poda blizsi
zpravy.
Varianta "NEMO" - Pavel Vachtl (univers@comp.cz)
-------------------------------------------------------------------
Jara Cimrman zrejme nezmizel pouze jednou, ale mizel prubezne, kdyz ho jeho
okoli vyiritovalo svou bezduchosti. U tohoto zmizeni chybi presne vroceni
(povestna Mistrova roztrzitost), mame pouze zapisky z jeho deniku, nalezeneho
na jedne pude v pristavu Tulon:"5.1. Hajenka Rousinov. Co tady vlastne hledam?
Me patenty s lodnimi srouby a elektrickymi pohony podmorskych clunu zde nikoho
nezajimaji! Vzdyt jsem pro ne N I K D O (!!! pozn. PV)." "25.3., Trieste.
Dorazily ocelove platy pro Nautila. Mistni namornici jsou vsak nespolehlivi.
Musim hledat jinde." "2.12. Tulon. Posadka vybrana - ted uz mne nic nezastavi!
Smer Falklandy! Mlno je silna zbran!" Zde tedy vidime pochmurny vyvoj genia v
dobrodruha a namorniho lupice. Pokud zmizel Jara v hlubinach oceanu predtim,
nez Verne zacal psat sve romany o Nemovi (Nikdovi), je jasne, kdo byl jeho
predobrazem a ze Verne si nic nevymyslel. Pokud se vsak Jara stal Nemem az po
vydani "20.000 mil pod morem", je nepochybne, ze podlehl romanticke cetbe
verneovek. Znama ceska provincialita, ktera Mistra tolik skrtila, v nem tedy
vyprovokovala nonkonformni chovani a nutnost zivit se nezakonnym zpusobem.
Podle Verna byl vsak Cimrman-Nemo take cestnym clovekem, plnym rytirstvi.
Varianta "NEGACE" - Breta Benes (bbenes@hotmail.com)
-----------------------------------------------------------------------
JdC nezmizel. Ani zmizet nemohl, nebot
NEEXISTOVAL/NEEXISTUJE/EXISTOVAT NEBUDE.
Totiz : kdyby kdy zil titan takovych schopnosti, jake u neho
predpokladaji jeho vyznavaci, nikdy by nedopustil aby lidstvo deptala
takova zverstva jako jsou televizni serialy, instantni pivo, rozpinani
vesmiru, politicke strany, klonovani redkvicek, ucupanky, terorismus...
Jak zde tedy bylo dokazano, JdC nezmizel. Z toho vyplyva, ze se tedy
muze pouze OBJEVIT. Ale pak se te^s^te, to bude teprve paseka!
Varianta "FERDINAND" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
----------------------------------------------------------------------
Cimrman pestoval velmi zive styky s rodinou arcivevody Ferdinanda d'Este.
Jara se timto snazil podryt nenavidenou monarchii zevnitr. V cervnu 1914 se
podrobil plasticke operaci obliceje, takze byl od Ferdinanda k nerozeznani a
pote co ho zavrel do sklepeni zamecku hrabenky Chotkove, odejel v jeho satech
do Vidne, aby tam premluvil starnouciho Franze Josefa k udeleni nezavislosti
Cechum. Bohuzel cestou se jako vojensky inspektor musel zastavit v Sarajevu
a to se mu stalo osudnym. Cimrmanuv prevlek byl tak dokonaly, ze zmatl i
Gavrilo Principa a tento srbsky nacionalista ukoncil predcasne Mistrovu
fascinujici karieru. Mezitim se o atentatu dozvedel skutecny Ferdinand a
uprchl do USA se znacnou casti cisarskeho majetku. Zde se lenosivy Habsburk
usadil na proslunenych plazich Floridy a aby nikdo nepojal podezreni o zamene,
prijal jmeno Jerry Zimmerman. Diky svemu (kradenemu) majetku hral Jerry velmi
casto na burze a byl taktez interviewovan listem WSJ. Ferdinandovo inkognito
vsak malem vyzradil cesky spisovatel Jaroslav Hasek, ktery se o zamene nejak
dozvedel a prvni nacrtek sveho slavneho romanu o Svejkovi zacina slovy "Tak
nam zastrelili Cimrmana, pani Millerova". Jerry musel nakonec Haska podplatit.
Varianta "TITANIC" - Miroslav Petricek (PETRICEK@ST.SKM.VUTBR.CZ)
------------------------------------------------------------------
Podle vseobecne rozsirenych informaci zmizel Jara Cimrman v
Liptakove v roce 1914. Informacni zdroje, ktere se ceskym
Cimrmanologum otevreli po r. 1989 vsak uvadeji, ze Jara Cimrman
tragicky zahynul uz v roce 1912 pri namorni katastrofe jez postihla
britsky zaoceansky parnik TITANIC.
Jara Cimrman byl pozvan na prvni plavbu primo generalnim reditelem
rejdarstvi White Star Line - Bruceem Ismayem. Vzhledem k tomu, ze
Jara Cimrman odesel z verejneho zivota uz v roce 1911, aby se mohl
plne venovat literarni cinnosti, byla jeho ucast na plavbe utajena
pred vsetecnymi novinari.
Jara Cimrman pry celou cestu upozornoval na nebezpeci hrozici v
oblasti severniho atlantiku, dokonce osobne navrhl kapitanu Smithovi
snizeni rychlosti lodi na 15 uzlu - lec marne.
A kdyz te tragicke noci z 14 na 15 dubna 1912 bylo ceskemu geniovi
nabidnuto misto v zachrannem clunu odmitl je se slovy:
"Pujdu az posledni". Pak ho jiz nikdo nikdy nevidel...
Varianta "ROZDANI" - Jan Rydl (RYDL@nova-tv.cz)
----------------------------------------------------------------------
Mame-li za dostatecne prokazane, ze gigant Jara miloval vsechny lidi
na zemekouli, je evidentni, ze se k datu sveho posledniho spatreni
jednoduse rozdal. (Jako dukaz bylo provedeno anketni doptavani se na
CAST velikeho Jary v domove duchodcu v Chocni, gde upamatovala
se jista Bozena Vymleta, ze do kolebky obdrzela v den sveho narozeni
svatost v podobe CASTi Jary. V dnesnich dnech jiz ale krepka
babicka nema CAST Jary u sebe. Rujnou osetrovatelka ji
v nestrezenem okamziku CAST odcizila a zpenezila ve starozitnostech
na prazskem Ujezdu. Zde je CAST dosud vystavena na cestnem miste v
dutem, dubovem, rokokovem, malovanem, kulatem a kurva drahem globusu.
Varianta "SUPER-MYSTIFIKACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@cyberstreet.com)
--------------------------------------------------------------------------
Dalsi verze priciny: Jara nezjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty
v prostoru" efektu. Jara vzdycky byl American a nikdy v Cechach ani v
Rakousku nebyl. Cele ono "Cimrmanovske hnuti" zorganizoval Jara sam a to
naprosto dalkove s pouzitim masovych sdelovacich prostredku rakouskuch c.k.
postovnich uradu a postovniho uradu v Hunstville, Alabama. Jara cele tohle
zorganizoval v ramci vedecke vyzkumu a pripravy jeho vlastni teorie
"super-mystificace". Tudiz cele dnesni Cimrmanovske hnuti je jen reziduem
Cimrmanova dalkove provedeneho a do detailu vypracovaneho vedeckeho pokusu
na nic netusicim ceskem obyvatelstvu a poblouznenych intelektualech -
Jara vse ridil z dalky jak ministr valky, a nikdy nebylo treba aby osobne
vstoupil na uzemi Rakouska-Uherska. Jara da Cimrman, pravy jmenem Jerry
Zimmerman, americky vedec a myslitel, nikdy v Cesku nebyl, proto tim padem
odtamtud ani nemohl nikdy zmizet. Proto jeho zmizeni bylo tak dokonale a
obycejnym lidem nevysvetlitelne.
Varianta "SNEZNY MUZ" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------------
Jarova laska k horam a k lyzovani je vseobecne znama. V rakouskem Innsbrucku,
kde pusobil jako horsky pruvodce, mu ne nadarmo prezdivali Herr Kandahar.
Kdyz se vsak v Evrope zacalo schylovat ke krveproliti, znechuceny humanista
Cimrman odjizdi do tehdy jeste nedotcenych Himalaji, kde se venuje studiu
morfologie snehovych vlocek a vlivu ultrafialoveho zareni na rychlost rustu
ochlupeni. Zde se po case ozenil s neznou sneznou zenou a zil spokojene
az do smrti. Naposled byl spatren v roce 1953 sirem Edmundem Hillarym, jak
s nekolika sne^z^ni'c^aty traversuje severni stenu Lhotse.
Varianta "STROJ CASU" - Michal Kadlec (mik@chipnet.cz)
-----------------------------------------------------------------------
Po zjisteni, ze Mistr mel k dispozici stroj casu a s prihlednutim k
dulezitosti jeho vlivu na celkovou uroven vedy a kultury na teto
planete jsem zacal pracovat na hypoteze, podle ktere si Cimrman
uvedomil, ze na neho cekaji objevy jako ohen a malby v Altamire, o
Vestonicke Venusi nemluve. Pomoci vyse uvedeneho stroje casu se
prepravil do prehistorickych dob a realizoval tyto projekty.
Predpokladam, ze moje hypoteza bude potvrzena archeologickymi nalezy
Varianta "OTRAVA" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------
Jak vime, po cely zivot Mistr do neceho narazel. Tu tvari do traversy,
tu hlavou do transformatoru, tu do nepochopeni uradu a samozrejme v mire
nejvetsi do blbcu. Na svych toulkach po svete Mistr zjistil, ze blbost
je po zemekouli distribuovana v podstate rovnomerne a neni tudiz pred ni
kam uteci. Jara se zpocatku snazil blbost ignorovat, ale nekdy zacatkem
roku 1914 poznal, ze svadi nerovny zapas. Otraven nazory svych soucasniku,
Cimrman se rozhodl pro umelou hibernaci, nebot, veren si svym zasadam
naivniho optimismu, doufal, ze za par generaci se lidstvo z te puberty
dostane. Z poslednich penez si zakoupil lodni listek do Antarktidy, kde si
na neznamem miste vykopal maly, ale hezky hrobecek. Zde si zul boty, budika
si naridil na 9. zari 2014, otevrel kohoutek s tekutym heliem a pote, co se
pohodlne ulozil, uzavrel poklop aluminiove rakve. (HeAl)
Varianta "ASIE" - Miroslav Rozehnal (m63051@mtc.ntnu.edu.tw)
----------------------------------------------------------------------------
Jak vsichni vime, Cimrman dalece predbehl svoji dobu. Devadesat devet procent
jeho genia nebylo a ani nemohlo byt v jeho dobe pochopeno. Proto se Cimrman
uz od mladi snazil nalezt moznosti, jak svuj vek prodlouzit a dozit se tak
dob, kdy by jeho giganticky intelekt nasel uplatneni. Dale je znamo, ze
Cimrman pobyval dlouha leta take na asijskem kontinente, v Tibetu, Cine a
Indii. Hlavnim ucelem jeho pobytu na asijskem kontinente bylo proniknout do
mistnich tajnych nauk a zvladnout techniky prodluzovani zivota. V jednom
tibetskem klastere prosel vsemi stupni zasveceni a po dlouhem a namahavem
treninku ony techniky skutecne zvladl. Kdyz potom vypukla prvni svetova
valka, Cimrman usoudil, ze nadesel cas, aby "zmizel." A protoze v Asii
pochopil, ze budoucnost sveta neni ani v Evrope, ani v Americe, ale prave
zde (tj. v Asii), odebral se na tento kontinent a nekde zde se venuje
praktikovani zivota prodluzujicich technik. Muj osobni odhad je, ze bychom
ho mohli nalezt v nektere himalajske jeskyni ci klastere. Az Cimrman usoudi,
ze nadesel cas, kdy je svet schopen prijmout jeho genia, vystoupi z ustrani
a konecne preda lidstvu sve poznani. Uz aby to bylo!
Varianta "HOSPODA NA MYTINCE" - Jiri Putik (xputik@hwlab.felk.cvut.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Jak vime,pri psani hry Hospudka na mytince vysel Cimrman z
vlastnich poznatku a zkusenosti.Puvodne se myslelo,ze to byly
zkusenosti jeho prastryce z otcovy strany Huberta Krantze,ale
dle meho nazoru byl v tomto sam mistr zainteresovan a zbytek zivota
stravil zakladanim uspesne restauraterske rodiny.Bohuzel zatim se
Hospudku na mytince nepodarilo objevit: neni divu,vzdyt byla ukryta v
hlubokych hvozdech a ani soucasna urbanizace a ubyvani lesu zatim
tento problem nepomaha vyresit.
Varianta "SIT" - Martin Rais (mrais@logis.cz)
---------------------------------------------------------------------------
Pri pokusech s prenosem dat po siti (predchudce Internetu) Cimrman
zjistil, ze ho stale vice zacina brzdit komunikace pomoci
primitivniho terminalu (zvlaste vzhledem k pouzivani Mor~seovky) a
tak zkonstruoval zarizeni pro prime pripojeni cloveka k siti
(implantovany mikrocip, technicky slo o obdobu BNC konektoru). Dalsim
zrychlenim byl postupny prenos pameti a myslenkovych procesu na sit
(a vznikla virtualni realita a umela inteligence). To vsak vedlo k
degradacim puvodnich zaznamovych medii, ktere pak navic neinformovany
mistni lekar prohlasil za mrtve a nechal uredne spalit. Cimrmanovi
tak nezbylo, nez zustat ve forme UI (pro anglicany AI) na Siti.
Urcite se tam nenudi :-)
Varianta "ZMIZIK" - Milan Hubacek (hubacek@gol.com)
---------------------------------------------------------------------------
Pri odkryvani archeologickych vykopavek majicich spojitost s Jarou dC, jsem
vedle pyramid narazil na jeden zajimavy dokument - Jara v nem vystupuje ne
jako subjekt, ale jako sprosty objekt: Zaludne se totiz vetrel do rad Svazu
rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako nepritel skoly, tridy
a zactva vubec. Sve zmizeni sam nedovedl vysvetlit, ale zapisy z tridni
knihy svedci o tom, ze se Jara zabyval chemickou metodou anulovani zapisu v
zakovskych knizkach. Pri neopatrne manipulaci se sudem chemikalie, ktera
mela jeho vyzkumy urychlit, se vsak sud Zmiziku neocekavane prevrhl a
veskere Jarovy vysledky zmizely i se samotnym Jarou.
.. Tolik k dalsi teorii o Jarove zmizeni. - po dalsich stopach se pase.
Varianta "TRIDNI NEPRITEL" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------------
Z archeologickych vyzkumu kolegy Hubacka vyplyva, ze Cimrman (cituji) "se
vetrel do rad Svazu rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako
NEPRITEL skoly, TRIDY a zactva vubec". Vzhledem k nalepce tridniho nepritele
se zde nabizi moznost, ze Cimrman byl v roce 1914 unesen Bolsevickou tajnou
policii (predchudkyne GPU, NKVD a KGB) na Sibir. Zde Cimrman pri demonstraci
sveho "kroku stranou" mizi navzdy v jednom z hlubokych sibirskych mocalu.
Jeho jmeno je pozdeji sovetskou kontrarozvedkou vymazano z historie lidstva.
Varianta "MOST" - Dave Skalka (xskad01@st.vse.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jara byl poveren argentinskou vladou, aby postavil most pres hluboke
udoli v Andach. Protoze materialy jako zelezo ci beton, nerkuli
zelezobeton nebyly k mani, rozhodl se pro stavbu mostu dreveneho. Pri
stavbe vsak opet pouzil svoji cervotocovou odlehcovaci metodu a most
po kratke dobe spadl. Jara byl bez ohledu na protesty Sdruzeni pro
zachranu starych pamatek uveznen a ve vezeni trpi hladem. O
pravdivosti teto varianty vypovida dopis, zachyceny v konferenci
JDC-L (nutno spravne dekodovat).
Varianta "MLADICE" - Pavel Trtik (ptrtik@beton.fsv.cvut.cz)
----------------------------------------------------------------------
Tato verze je v principu podobna versi "BABKA". Dle mych vyzkumu se
JdC opravdu vratil do sve zenske podoby. Duvodem k tomu byla nechut
k jednani s rakousko-uherskou armadou o jeho pripadnem narukovani.
Jak je vseobecne znamo Jara pracoval v letech 1912-1913 na vyzkumu v
oblasti afrodisiak. Zaroven mel zkusenosti s tajnou policii , a tak
nemohu souhlasit s tim ,ze by mistr zustal v Liptakove , ci ze by si
dokonce nechal sve krestni jmeno Jara. Dle mych poznatku, se Jara za
pouziti sveho nejdokonalejsiho afrodisiaka 'omladil' na
dvaadvacetiletou mladici Marii Kropackovou a odstehoval se do
Benesova. Tam prozil (prozila ) celou valku a zaroven celou znacnou
cast doby prvni republiky. V Benesove se stopa ztraci v roce 1933,
kdy bylo mesto poniceno zaplavami a Marie Kropackova mizi beze stopy.
Varianta "GRAVITACNI KOLAPS" - Miroslav Lycka (mik@isibrno.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Mam jen matne povedomi, ze varianta byla publikovana jiz dosti davno
v jednom z dubnovych cisel Ceskoslovenskeho casopisu pro fyziku.
Stranou Cimrmanovych zajmu nemohla pochopitelne zustat Einsteinova
teorie relativity. V ramci jejiho experimentalniho overovani provedl
sam se sebou gravitacni kolaps, jehoz vysledkem byla miniaturni cerna
dira. Vzhledem k hmotnosti JdC se u cerne diry vyznamne projevil efekt
jejiho kvantoveho vyparovani, jehoz zaverecnou fazi byla kvantova
exploze. Nekteri konzervativni vedci jeji nasledek v tunguzske tajze
pripisuji dopadu meteoritu, ale Cimrmanologum je jasne, ze jejich
teorie je postavena na vode. Nemaji napr. jediny ulomek z toho me-
teoritu. Naproti tomu kvantove vypareni zkolabovaneho Cimrmana neni
s pozorovanymi skutecnostmi v zadnem rozporu.
Varianta "ANIHILACE" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-------------------------------------------------------------------------
Na konferenci o elementarnich casticich v roce 1914 se Cimrman setkal
s AntiCimrmanem. Pri podani ruky doslo k vzajemne anihilaci, pri niz se
uvolnilo znacne mnozstvi energie. Jara je proto s nami porad v podobe
procesu, jemuz se tusim cesky rika "globalni oteplovani" (global warming).
Pouze ho dnes oslovujeme kratce tj. "Jaro" misto "Ja'ro".
Varianta "PONORKA" - Lucie Karna (karna@fanet.fa.cvut.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Jak z vyzkumu cetnych nasich kolegu vyplyva, pri kolikovani
zapadniho polu vyvstala pred Cimrmanem nutnost vynalezti ponorku.
Mistr se tohoto ukolu ujal. Nechtel vsak byt pripraven o prvenstvi
objevu, a proto se rozhodl, ze ponorku nejprve vybavi pouze
nejzakladnejsimi funkcemi. Doplnkove funkce (vytapeni, pripravu
pokrmu pro posadku a pod.) vyvine az po patentovani. Jeho posledni
zaznamenana slova znela :"Hotovo, pratele! Nyni provedu zkusebni
ponoreni. Vecer vyplnim patentovou prihlasku a hned v pondeli zacneme
pracovat na navigacnim, vynorovacim a kolikovacim zarizeni"
Varianta "BABKA" - Mirek Teichman (mteichma@app.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Mezi nami, zarytymi Cimrmanology, se asi tezko najde nekdo, kdo by neznal
stezejni zivotopisne dilo: Jara Cimrman - lezici, spici. Zde je dana jasna
odpoved: z Naseho Velikana, znaveneho zivotem genia, se stala babka a jestli
neumrela zije dodnes. Popisme si, jak to dokazal:
Jak vsichni vime, Jara Cimrman nejakou dobu pobyval u domorodych kmenu v
Amazonii , kde studoval dovednost mistnich samanu: premnenu v krokodyla v
piranu. Druhym pramenem byla Rub (Rakousko-Uherska bezpecnost - predchudkyne
nasi nechvalne proslule Stb), se kterou spolupracoval a zaroven sam sebe
stihal, aby unikl pozornosti a mohl se venovat svym objevum a expedicim.
V Rub se naucil v kursu ?"Konspirace kolem nas"? mimo jine i zaklady prevleku
a maskerstvi. A jak si jiz bystry ctenar domysli, bylo mu hrackou dosahnout
kyzene zmeny. Za povsimnuti take stoji systematicke uvadeni jmena Jara misto
Jaroslav. Jara ma i zenskou obdobu a Cimrman nebo Cimrmanova v pohranici,
pratele to nehralo roli. Podarilo se mu tak preklenout obdobi, nez si poridil
novou totoznost a unikl tak dokonale pozornosti.
Varianta "EMIGRACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@nic.hookup.net)
--------------------------------------------------------------------------
Moje verze priciny: Jara zjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty
v prostoru" efektu.
*************************************************************************
* Absurdistan: http://www.trail.com/~honza *
* Cimrman : http://www.trail.com/~honza/cimr.html *
* Katalog : http://www.trail.com/~honza/pos/kata.html *
*************************************************************************
--926273264@mail.georgian.edu
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII; name="RFC822.TXT"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: attachment; filename="RFC822.TXT"
Received: from mercy [192.231.202.3] by mail.georgian.edu (ccMail Link to SMTP R8.31.00.5)
; Sun, 09 May 1999 13:17:23 -0400
Return-Path:
Received: from jara by mercy (SMI-8.6/SMI-4.1)
id NAA05290; Sun, 9 May 1999 13:07:26 -0400
Sender: gabc@trail.com
Message-ID: <3735C5FC.2221D414@trail.com>
Date: Sun, 09 May 1999 13:29:32 -0400
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
X-Mailer: Mozilla 3.01 (X11; I; Linux 2.0.30 i486)
MIME-Version: 1.0
To: rehacek@georgian.edu
Subject: e1
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; name="catalog"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: inline; filename="catalog"
--926273264@mail.georgian.edu--
Date: Mon, 10 May 1999 09:28:46 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: a vubec
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
opravte si prosim
V postilce se pise s Y
Jak se, prosim, dnesni tak mravne uzkostliva spolecnost, diva na
obscenities az prasarny jazykoveho charakteru ?
Co vetsim kulturnim barbarstvim ? Neznalost elementarnich pravidel vlastniho
jazyka i ve veku dospelem, mravnem, nebo znalost par lidovych vyrazu
tykajicich se rozlicnych casti lidske ci jinych anatomii ci jejich funkci ?
/pripadne zabav a poteseni z nich plynoucich/
Lec nevedomosti hrichu neciniti, sic se zpravidla jedna o batolata tech z
pomalejsich, oni stastnymi po veky vsechny zustanou.
B
> ----------
> From: hellish[SMTP:hellish@TELECOM.CZ]
> Sent: Saturday, May 08, 1999 6:44 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: a vubec
>
> >> Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto jiz
> nekolik
> >> let pouzivam.
> >
> >Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
> >Vite, ja totiz prezdivky sbiram, zapisuji si je do cerveneho zapisnicku
> >a pak v zime, po vecerech, kdyz neni co delat, tak si je abecedne tridim.
> >Zatim posledni je "Z^uz^lon^", to byl muj bejvalej.
>
>
> Bohuzel vam, draha kolegyne, nemohu napsat zadnou z tech vulgarnejsich
> prezdivek (i kdyz jich je vice nez tech slusnych) ze dvou duvodu :
>
> 1. duvod
> Protoze mezi nasimi kolegy jsou urcite i nezletili, mohl bych poslat
> zpravu
> obsahujici vulgarni slova nejdrive po 10. hodine vecer. Problem je vsak v
> tom, ze i kdyz spravny nezletilec je jiz v teto dobe v postilce, kdyz si
> pak
> rano stahne postu, obdrzi onen dopis v dobe, kdy by podle zakonu nemel byt
> nijak mravne ohrozovan. Navic by si ona slova mohl cist nekolikrat dokola
> a
> cely den by pak nemyslel na nic jineho a to ja si na svedomi nevezmu,
> prominte.
>
> 2. duvod
> Tato konference je venovana Jarovi Cimrmanovi a ne moji osobe.
>
> Proto, kdyz dovolite, vasi otazku otocim trochu jinym smerem.
>
> Jakepak asi prezdivky mel smotny Jara Cimrman?
>
>
>
> Za kralupskou sekci
>
> Tomas Hellebrand
>
> P.S. Omlouvam se, ze jsem neodpovedel tak, jak jste asi ocekavala.
> P.S.S. Pozdravujte Z^uz^lone^
>
Date: Mon, 10 May 1999 09:29:35 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: a vubec
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
> Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
>
> Tomas Hellebrand (drive Hellish
>
A pane Tomasi,pekne prosim, pro nas, stare a zaslouzile chlivy, pripojit tez
nejakou riznou by snad u te prilezitosti taky slo.
Boleslav
> ----------
> From: Honza Rehacek[SMTP:rehacek@GEORGIAN.EDU]
> Sent: Saturday, May 08, 1999 12:20 AM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: a vubec
>
> > Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto jiz
> nekolik
> > let pouzivam.
> >
> > Za kralupskou sekci (a tentokrate spise za sebe)
> >
> > Tomas Hellebrand (drive Hellish)
>
> Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
> Vite, ja totiz prezdivky sbiram, zapisuji si je do cerveneho zapisnicku
> a pak v zime, po vecerech, kdyz neni co delat, tak si je abecedne tridim.
> Zatim posledni je "Z^uz^lon^", to byl muj bejvalej.
>
> za hradeckou sekci
>
> Dr. Evzenie Krepsilonova, roz. Bavlnena
> vedouci useku cestovniho pradla
>
> ps. Malem bych zapomnela. Nas pan sekcni sef mi prikazal, abych zde
> tlumocila jeho svedeckou vypoved ve veci zmizeni kolegyne Krejcove:
>
> "Kolegyni Krejcovou jsem naposledy videl 21.8.98, zhruba v 5.15am
> letniho stredoevropskeho casu, kterak mizi na jezdicich schodech
> stanice Florenc, zhruba ve smeru na trasu B. Vedle ni na eskalatoru
> stal kolega Chalupa a tvaril se zasmusile."
>
Date: Mon, 10 May 1999 11:40:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Krasomluva
X-To: Jan Rehacek
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Rehacku, jeden !
Nemyslete si, ze Vy a jini Vam podobni, nachazejici se v odlisnych casovych
pasmech, budete zasilat Ty Vase chlivarny po 10. vecerni mistniho casu, kdy
uz jsou moje cuby davno po vecernicku v postilce / zarizeni na posteni se
psu jevicim obzerskych tendenci/
B
(budu ted 3 dny pryc)
Date: Mon, 10 May 1999 12:29:15 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: a vubec
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Viz nize pripojeno
> ----------
> From: Honza Rehacek[SMTP:rehacek@GEORGIAN.EDU]
> Sent: Saturday, May 08, 1999 12:20 AM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: a vubec
>
> > Jedna z mene vulgarnich prezdivek je prave Hellish, kterouzto jiz
> nekolik
> > let pouzivam.
> >
> > Za kralupskou sekci (a tentokrate spise za sebe)
> >
> > Tomas Hellebrand (drive Hellish)
>
> Mohla bych se, pekne prosim, pozeptat na nejakou tu vulgarnejsi?
> Vite, ja totiz prezdivky sbiram, zapisuji si je do cerveneho zapisnicku
> a pak v zime, po vecerech, kdyz neni co delat, tak si je abecedne tridim.
> Zatim posledni je "Z^uz^lon^", to byl muj bejvalej.
>
> za hradeckou sekci
>
> Dr. Evzenie Krepsilonova, roz. Bavlnena
> vedouci useku cestovniho pradla
>
> ps. Malem bych zapomnela. Nas pan sekcni sef mi prikazal, abych zde
> tlumocila jeho svedeckou vypoved ve veci zmizeni kolegyne Krejcove:
>
> "Kolegyni Krejcovou jsem naposledy videl 21.8.98, zhruba v 5.15am
> letniho stredoevropskeho casu, kterak mizi na jezdicich schodech
> stanice Florenc, zhruba ve smeru na trasu B. Vedle ni na eskalatoru
> stal kolega Chalupa a tvaril se zasmusile."
> A v ramci toho, nazdava se, maji tam ted rozlicnych mravovecernich
> novot, toz moc se jim ani nedivim, muset zacinat uz tak zahy z zrana.
> ./ptaci byvaji po ranu ospali a zblbli, zni text k jedne, skoro jiz
> klasicke, kresbe/ Moc srandy si v tom jeden neuzije
> Krom fajnsmekru na lamani zeber v hrobovem tichu. Mravne.
>
> B
>
Date: Mon, 10 May 1999 12:28:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Pozor! Retezovy E-mail pouze pro muze!
Nazdar potentni ucastniku, tento retezovy mail byl nastartovan pro
potentni muze, - presne jako jsi ty - aby se jejich sexualni zivot
stal
jeste vice vzrusujicim.
Na rozdil od ostatnich retezovych mailu Te tento nebude stat vubec
nic. Muzes jenom ziskat!
Jednoduse posli kopii tohoto mailu svym sedmi nejlepsim kamaradum,
kteri jsou zrovna takovi, jako jsi ty. Pred odeslanim pripis svoje
jmeno na posledni misto na konci tohoto mailu uvedeneho seznamu a
prvni jmeno skrtni.
Potom zabal svoji manzelku, pritelkyni ci partnerku do velke krabice
(nezapomen na diry ve viku, aby se neudusila) a krabici pak posli
postou tomu, kdo je na prvnim miste seznamu.
V okamziku, kdy se dostanes na prvni misto seznamu Ty sam, obdrzis
postou 7 na 7 (7^7) zen, coz znamena 823.543 kusu. Dle statistickeho
normalniho rozdeleni musi byt v tomto souboru minimalne
0,5 miss Svycarska
2,5 modelky, 463 nymfomanek, 3.234 hodne perverznich zen, nejmene
20.198 multiorgastickych zen a 40.396 bisexualek.
Coz je dohromady vzato 64.294 zen, ktere jsou stoprocentne zhavejsi,
nez ten srot, ktery jsi odeslal ty !!
Ale to nejlepsi teprve prijde!!
Tvoje stara mezi nimi zarucene nebude !!
V ZADNEM PRIPADE NEPRERUSUJ RETEZEC !!
Tom Hawkinson, ktery poslal mail pouze peti misto sedmi svym
kamaradum, dostal postou zpatky svoji starou vcetne jejiho
kostkovaneho umolousaneho zupanku a trvale migreny. Zaroven se od neho
odstehovala Top modelka, ktera u neho bydlela od te doby, kdy odeslal
svoji starou. A co vic - odstehovala se k jeho nejlepsimu kamaradovi
ze skolnich let, jemuz mimochodem mail neposlal.
Zatim co pisi tento mail, si chlapik, ktery byl o sest stupinku nade
mnou, uzil uz s 837 zenami a lezi s tezkym otlucenim kouli v
nemocnici. Mezitim se pred jeho pokojem nahromadilo dalsich 452 krabic
!!!
Musis mit jenom trpelivost ! Protoze tohle je tvoje prilezitost uvest
tvuj sexualni zivot naraz do poradku.
Uz nikdy vice zadne nakladne pozvanky na pozdni veceri, uz zadne
strachy pred volovinami, ktere musis vyvadetr, abys dostal svoji
vyvolenou do postele, zadna nechutna slovicka typu svatba, zasnuby
atd., pri kterych Te poleva smrtelny pot a pri kterych lapas po dechu
ve smrtelnem zapase.
Nerozmyslej se proto dvakrat a posli jeste dnes tento retezovy mail
svym nejlepsim kamaradum!
*********************************************************************
Ze to je jenom pro muze? Pouci se i zeny. Co kdyby si manzel znicehoz
nic zacal pripravovat velkou krabici !!
Date: Mon, 10 May 1999 14:56:20 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: prezdivky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> > From: hellish
> > Subject: Re: a vubec
> > Date: Sat, 8 May 1999 18:44:42 +0200
> >
> > Proto, kdyz dovolite, vasi otazku otocim trochu jinym smerem.
> >
> > Jakepak asi prezdivky mel smotny Jara Cimrman?
Pratele,
nechci vypadat jako skarohlid, ale myslim, ze pri patrani po Mistrovych
prezdivkach bychom se nemeli omezovat na Cimrmana smotneho, ale meli
bychom si povsimnout tez Cimrmana rozmotneho. Vzdyt podle principu
kvantove duality a plne v souladu s dialektickym materialismem se
Cimrman nachazi v obou fyzikalnich stavech soucasne, pricemz teprve
experimentem se da zjistit, zda se v danem okamziku Cimrman projevuje ve
forme smotne a nebo rozmotne. Navic, s prihlednutim k Heisenbergovu
principu neurcitosti, musime mit na zreteli, ze i Cimrmanovy projevy
smotne mohou mit nektere dilci atributy formy rozmotne, takze se pri
vyhledavani prezdivek musime divat na vsechny mozne strany, a krome toho
jeste do suplatka, pod koberec, do zakovske knizky, za knihovnu, za
nehty, na skrin, do odpadkoveho kose a zkratka vsude, kam by nejaka
prezdivka mohla zapadnout.
Nase sekce za pomoci prikazu "grep prezd y-*" prohledala archivni
materialy a podarilo se nam vylovit celkem osm jiz drive objevenych
Mistrovych prezdivek:
>
> ***********************************************************************
>
> Cimrman a pocitace
>
> V tomto prispevku bych rad navazal na objevnou praci kolegy Splichala a
> uvedl nektere dalsi podrobnosti o Cimrmanove trnite ceste k vynalezu
> samocinneho pocitace. Jak se ctenar muze presvedcit ve Splichalove
> dokumentu "Badani" Cimrman pojal myslenku konstrukce elektronickeho
> pocitace ve sve sodovkarne na Ukrajine nekdy kolem roku 1905. Jeho
> prvni pokus o automatizaci vypocetniho procesu zavedenim elektrickeho
> proudu do kulickoveho pocitadla sice skoncil neslavne (Cimrman prisel o
> ucetniho a v sodovkarne si vyslouzil prezdivku "Vrazedny Maniak"), nicmene
> zaklady byly polozeny a o nekolik tydnu pozdeji uz bylo "Rucni automaticke
> kulickove pocitadlo" na svete. Cimrman se vsak vynalezem automatickeho
> pocitadla nezastavil - jeho snem bylo postavit elektricky kalkulator.
>
> Cimrmanova Klasifikace Mest
>
> ps. Jeste malickost: Cimrman sel ve svem vizionarstvi tak daleko, ze
> nejenze predpovedel existenci soumesti Pardec, ci na severu Jaberec,
> ale parkrat se v hospode U Kalicha take nechal slyset, ze cely narod
> cesky se jednou spoji se sousednim narodem slovenskym a vytvori jeden
> velky celek, ktery Cimrman pracovne nazyval Ceskoslovensko (a mejme
> na pameti, pratele, ze se pise rok 1904). V hospode tento vyrok
> samozrejme vyvolal vseobecne veseli a mistni stamgasti potom Cimrmana
> zertovne prezdivali "pa'n federalista". Inu vizionari to v zadne dobe
> nemeli lehke.
>
> Cimrman ridicem
>
> Dale bych rad uvedl jednu jiz kdysi diskutovanou skutecnost. Kdyz Cimrman
> navstivil roku 1914 autosalon v Liptakovskem Mikulasi se svym vozem s
> vestavenym tranzistorovym radiem, okamzite si u pozorneho slovenskeho
> publika vyslouzil prezdivku "polovodic". I to svedci o tom, ze jeho
> ridicke schopnosti nebyly tak uplne, jak se nam Jeff snazi namluvit.
>
> Mentalni gynekologie
>
> Po Cimrmanove prichodu do tabora Ugongu doslo k radikalni zmene situace.
> Ugongove byli Cimrmanovym terapeutickym kreslem fascinovani, stridave sahali
> na operadla a na Cimrmana a s rukama vztycenyma k nebi provolavali "Wattahaa-
> wabba-gunddula", coz se pozdeji stalo Cimrmanovou prezdivkou ("Byk sedici v
> kresle"). Mistrova popularita jeste stoupla, kdyz se vyjevilo, ze kresilko se
> da pouzit nejen jako "ztuzena kostra pro arkticky stan" [4], ale take jako
> zpevnena rostovaci vidlice. Jeho konstrukce, proverena letitou gynekologickou
> praxi, byla zcela idealni pro rovnomerne opekani a kdyz se Cimrman rozhodl
> kreslo u Ugongu zanechat, stal se milackem celeho kmene - az mel trochu obavu
> aby ho samou laskou nesnedli.
>
> Gastronomie
>
> Z mensich kuchynskych pristroju vzpomenme Mistrovu mycku nadobi, poprve
> vyzkousenou v libereckem hotelu Grand v prosinci 1908. Bohuzel k druhemu
> vyzkouseni jiz nedoslo, nebot po dvou hodinach hlucneho provozu bylo z mycky
> vytazeno 118 kusu nadobi, prestoze podle zaznamu prihlizejiciho hygienika
> do ni bylo vlozeno pouze 8 taliru, 5 hrnicku a 2 sklenene misy na ovoce.
> Jeste o neco mensi, vlastne docela malinka, byla Cimrmanova "skraboska na
> brambory". Jako vetsina geniu i Jara trpel obcasnymi paranoickymi zachvaty.
> Velmi casto se napriklad domnival, ze rostliny maji vedomi a specielne velmi
> dobrou pamet. Proto pri skrabani brambor pouzival "skrabosku", aby ho brambory
> nepoznaly a nemohly se mu pozdeji mstit. O nekterych dalsich Cimrmanovych
> vynalezech se muzeme dohadovat jen neprimo z kuchynskych deniku, z policejnich
> vyslechu sefkucharu, ci z jeho prezdivek, jako byly napr. "fantom omelety",
> "nemilosrdny travic mysi", "mikrovlnny trouba" ci "z^iva'n^sky' baron".
>
> ***********************************************************************
Dr. Krepsilonova byla tak laskava, ze vyse vylovene prezdivky abecedne
setridila, takze je ted v kompaktni forme muzeme nabidnout vazene obci
cimrmanologicke za ucelem pripadneho doplneni:
byk sedici v kresle
fantom omelety
mikrovlnny trouba
nemilosrdny travic mysi
pa'n federalista
polovodic
vrazedny maniak
zivansky baron
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
Date: Tue, 11 May 1999 10:40:58 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: prezdivky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="windows-1250"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Motto: Jakepak asi prezdivky mel smotny Jara Cimrman?
Vazene cimrmanologicke kolegium,
podle nejnovejsich vysledku patrani nasi sekce se neznamejsi Cimrmanova
prezdivka nachazela v jeho liptakovske chalupe v kuchyni nad vylevkou.
Vymyslel a postavil ji pro nej tanvaldsky zednik, botanik a futurista v
jedne osobe - Reinhard Jadrny. Jak jiste vite, kuchyne byla mistem, kde
Cimrman ucinil sve cetne objevy na poli chemicke syntezy a termojaderne
fuze. Stena nad vylevkou (drezem) vsak Cimrmanovymi experimenty znacne
trpela a bylo nutne ji cas od casu prezdit. Chalupa sice Cimrmanovi
nepatrila - mel ji pouze pronajatou, avsak prezdivaci prace byl Jara nucen
stedre financovat.
Jak si jiste mnozi z vas vzpominaji, prvni vyprava do Liptakova skoncila
vybuchem, ktery - cituji - "chalupu prakticky rozmetal" - konec citatu. Nasi
sekci to nedalo a vydala se po stopach prvni liptakovske vypravy. Na miste
jsem zjistil, ze ve vyse uvedenem citatu je klicovym slovem prislovce
"prakticky". Po odstraneni cimprcampru, ktery po vybuchu a nasledovnem
badani predchozi vypravy zbyl, se totiz pred uzaslymi zraky nasi sekce
objevila prakticky netknuta, jen plamenem vybuchu misty ozehla Cimrmanova
prezdivka.
Dochovalou Cimrmanovu prezdivku nechal Liptovsky okraslovaci spolek na
vlastni naklady oplotit, opatrit ceduli "Chranena pamatka" a za mirny
poplatek ji doplnenou zasvecenym vykladem zpristupnil turisticke obci.
Proto doporucuji rozsirit seznam Cimrmanovych prezdivek o vyse zminenou.
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
Date: Tue, 11 May 1999 17:15:27 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: prezdivky
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazena konference,
odpovidam na dotaz Tomase o prezdivkach Jary Cimrmana.
Podle mych amaterskych vyzkumu se Mistrovi prezdivalo,
mimo jine, "dabelsky vynalezce" a "neunavny vzduchoplavec".
Po dalsich prezdivkach budu patrat a nebo se tesim, ze
mi s tim nekdo pomuze. Mejte se.
Bohous
ps. Aby se nekdo nezlobil. ze jsem se nepredstavil
celym jmenem, tak se jmenuji Bohumil Hlavacek.
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Tue, 11 May 1999 22:32:35 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Roman Svihorik
Organization: Private Account
Subject: Vysvetlujuci prispevok
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Zdravim vsetkych,
na poziadanie forwardujem prispevok p. Micanka:
********************************************************************
Jelikoz se v konfere objevili dva prispevky, ktere se opetovne
shaneji po kolegyni Krejcove, prijde mi to, jako by muj vysvetlujici
majl neprobehl pres listserver. ( mozna jsem prehledl nejaky error
message, to je mozne ...)
Pokud tomu tak je, pak opakuji :
Z primeho povereni p.Krejcovou sdeluji nasledujici :
1. Omlouva se za svou docasnou neaktivitu .
2. Vzhledem k erupci profesionalniho vzestupu byla nucena
docasne zmrazit sve badatelske aktivity.
3. Obnoveni publikacni potence predpoklada cca po 20.tydnu.
4. Jaru stale verne miluje.
( o'o'o', vecny damsky omyle o existenci tohoto citu v zenskem srdci s
parametrem " verne " najme !!! )
5. Styska se ji.
6. Vyse uvedene je mysleno vazne. ( vyjimecne )
Mirek Micanek
Svitavy
************************************************************************
S pozdravom
Roman Svihorik
**************************************************************************
Roman SVIHORIK
Mikoviniho 10
949 11 NITRA e-mail: gemini@ba.telecom.sk
SLOVAK REPUBLIC ISO 8859-2
Date: Tue, 11 May 1999 18:34:40 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[2]: prezdivky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Bohumil Hlavacek wrote:
> Podle mych amaterskych vyzkumu se Mistrovi prezdivalo,
> mimo jine, "dabelsky vynalezce" a "neunavny vzduchoplavec".
Pane kolego,
dovolte mi na vas vyklad navazat drobnou poznamkou, tykajici se
Mistrovy prezdivky "neunavny vzduchoplavec", jiz se vam, bezpochyby
s nasazenim vlastniho zivota, podarilo narychlo oxeroxovat z tajnych
slozek ministerstva vnitra. Za toto upresneni vaseho vyzkumu vdecime
panu Jirimu Tobiasovi ze Zbraslavi, ktery si po natazeni na nas
sekcni skripec SS1 vzpomnel na nektere zajimave detaily z Mistrova
zivota, tak jak mu je vypravel jeho dedecek Stanislav Tobias.
Jara Cimrman vysedaval v hostinci U Sirotka casto, rad a bez ohledu
na svou financni situaci. Zhusta se proto stavalo, ze nemel na utratu
a hostinsky Sirotek ho v takovem pripade popadl nekompromisne za fligr
a zadnimi dvermi ho vyhodil na dvorek, kde Mistr mekce pristal na
provlhle slame a usnul. Rano se pak osprchoval pod pumpou a pustil se
do okopavani redkvicek, cisteni okapu, narovnavani ohnutych hrebiku a
nebo jine uzitecne cinnosti, kterou hostinskemu alespon castecne
uhrazoval vydaje vznikle predchozi konzumaci jeho oblibeneho
rybizoveho vina. A prave ono neutuchajici odhodlani s kterym se po
prestalem letu poustel do tvrde fyzicke prace vyneslo Mistrovi mezi
stamgasty prezdivku "neunavny vzduchoplavec".
Po male prestavce a doladeni skripce na dvoucarkovane ce' pan Tobias
jeste sam od sebe dodal, ze pri tahlem plachteni vzduchem
Cimrman pouzival pohyby, napadne pripominajici plavecky styl
"kraul", takze myslim, ze by se tato prezdivka dala archivovat
i pod souhrnnym nazvem "neunavny vzduchoplavec volnym stylem", pokud
by se ovsem neprokazalo, ze pri prohozeni zady napred Mistr
nezkusil take motylka.
Pan Tobias si nakonec svou svedeckou vypoved precetl a po masazi
kloubu ji bez okolku podepsal. Timto se prezdivka "neunavny
vzduchoplavec" stava pravne nezpochybnitelnou a my doufame,
ze kralupska sekce ji zahrne, stejne jako vsechny ostatni,
do sveho peclive vedeneho katalogu prezdivek.
s pozdravem, Honza Rehacek
Date: Tue, 11 May 1999 19:08:17 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: Vysvetlujuci prispevok
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Roman Svihorik wrote:
> 2. Vzhledem k erupci profesionalniho vzestupu byla nucena
> docasne zmrazit sve badatelske aktivity.
No jo, ja vedel, ze tam ten Zeman dlouho nevydrzi.
H.
Date: Wed, 12 May 1999 20:15:38 CET
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Polacek
Organization: Daemon's Gate
Subject: Vymreli?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Zdarec All,
Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
vymreli?
Cauky
Honza
Date: Thu, 13 May 1999 06:34:59 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vokoun
Subject: Re: Vymreli?
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Nevymreli, ale badaji, tak je nerusme at se mohou soustredit na svoji
praci.
Pavel
Date: Thu, 13 May 1999 11:50:35 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Retezova reakce nejaderneho typu
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Mily pane Konecny,
zel nedostava se mi casu se nad Vasim prispevkem zamyslit kterek zahodno (33
unread E- mails now), na prvni pohled mi silne pripomina Mistrovo zakladni
dilo obirajici se problematikou retezovych reakci. Nemohu si ,,jebemtiboha,
vzpomenout kde jsem to cetl. Na tom ostatne nesejde, sic o retezovych
reakcich psal sveho casu kdejaky blbec, svetoveho tisku vcetne.
Dulezita, stezejni cast dila mistrova, unikatni, charakterujisiciho jej jako
originalniho myslitele je prave rozpracovani theorie pyramidy reakce retezce
nedonoseneho - illustrovaneho Vami uvadenym prikladem:
> Tom Hawkinson, ktery poslal mail pouze peti misto sedmi svym
> kamaradum, dostal postou zpatky svoji starou vcetne jejiho
> kostkovaneho umolousaneho zupanku a trvale migreny. Zaroven se od neho
> odstehovala Top modelka, ktera u neho bydlela od te doby, kdy odeslal
> svoji starou. A co vic - odstehovala se k jeho nejlepsimu kamaradovi
> ze skolnich let, jemuz mimochodem mail neposlal
>
Sam na brideni v tak vysokych vedach nemam, doufam vsak , ze se najdou v
konferenci povolanejsi, hodni dovest tuto genialni myslenku do plneho kvetu
jeji opomijene krasy.
B
> ----------
> From: Bohuslav Konecny[SMTP:konecny@OAPION.CZ]
> Sent: Monday, May 10, 1999 12:28 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
>
> Pozor! Retezovy E-mail pouze pro muze!
>
> Nazdar potentni ucastniku, tento retezovy mail byl nastartovan pro
> potentni muze, - presne jako jsi ty - aby se jejich sexualni zivot
> stal
> jeste vice vzrusujicim.
> Na rozdil od ostatnich retezovych mailu Te tento nebude stat vubec
> nic. Muzes jenom ziskat!
>
> Jednoduse posli kopii tohoto mailu svym sedmi nejlepsim kamaradum,
> kteri jsou zrovna takovi, jako jsi ty. Pred odeslanim pripis svoje
> jmeno na posledni misto na konci tohoto mailu uvedeneho seznamu a
> prvni jmeno skrtni.
> Potom zabal svoji manzelku, pritelkyni ci partnerku do velke krabice
> (nezapomen na diry ve viku, aby se neudusila) a krabici pak posli
> postou tomu, kdo je na prvnim miste seznamu.
>
> V okamziku, kdy se dostanes na prvni misto seznamu Ty sam, obdrzis
> postou 7 na 7 (7^7) zen, coz znamena 823.543 kusu. Dle statistickeho
> normalniho rozdeleni musi byt v tomto souboru minimalne
> 0,5 miss Svycarska
> 2,5 modelky, 463 nymfomanek, 3.234 hodne perverznich zen, nejmene
> 20.198 multiorgastickych zen a 40.396 bisexualek.
> Coz je dohromady vzato 64.294 zen, ktere jsou stoprocentne zhavejsi,
> nez ten srot, ktery jsi odeslal ty !!
>
> Ale to nejlepsi teprve prijde!!
> Tvoje stara mezi nimi zarucene nebude !!
>
> V ZADNEM PRIPADE NEPRERUSUJ RETEZEC !!
>
> Tom Hawkinson, ktery poslal mail pouze peti misto sedmi svym
> kamaradum, dostal postou zpatky svoji starou vcetne jejiho
> kostkovaneho umolousaneho zupanku a trvale migreny. Zaroven se od neho
> odstehovala Top modelka, ktera u neho bydlela od te doby, kdy odeslal
> svoji starou. A co vic - odstehovala se k jeho nejlepsimu kamaradovi
> ze skolnich let, jemuz mimochodem mail neposlal.
>
> Zatim co pisi tento mail, si chlapik, ktery byl o sest stupinku nade
> mnou, uzil uz s 837 zenami a lezi s tezkym otlucenim kouli v
> nemocnici. Mezitim se pred jeho pokojem nahromadilo dalsich 452 krabic
> !!!
>
> Musis mit jenom trpelivost ! Protoze tohle je tvoje prilezitost uvest
> tvuj sexualni zivot naraz do poradku.
> Uz nikdy vice zadne nakladne pozvanky na pozdni veceri, uz zadne
> strachy pred volovinami, ktere musis vyvadetr, abys dostal svoji
> vyvolenou do postele, zadna nechutna slovicka typu svatba, zasnuby
> atd., pri kterych Te poleva smrtelny pot a pri kterych lapas po dechu
> ve smrtelnem zapase.
>
> Nerozmyslej se proto dvakrat a posli jeste dnes tento retezovy mail
> svym nejlepsim kamaradum!
> *********************************************************************
> Ze to je jenom pro muze? Pouci se i zeny. Co kdyby si manzel znicehoz
> nic zacal pripravovat velkou krabici !!
>
Date: Thu, 13 May 1999 08:53:06 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re: Vymreli?
In-Reply-To: <926540171@p5.f18.n420.z2.fido.cz.exe>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 08:15 PM 5/12/99 +0100, Jan Polacek wrote
>Zdarec All,
>
>Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
>vymreli?
Emigrovali.
Rosta
>
>
>Cauky
> Honza
Date: Thu, 13 May 1999 19:14:41 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Re: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>Zdarec All,
>
>Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
>vymreli?
>
>
>Cauky
> Honza
>
Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
Cauky
Tomas
Date: Thu, 13 May 1999 14:51:24 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[2]: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
hellish wrote:
> > Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
> > vymreli?
>
> Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
Coze? Vsichni cimrmanologove za 14 dni maturujou?
Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
H.
Date: Thu, 13 May 1999 21:16:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Vesely Karel
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> ----------
> Odesílatel: Honza Rehacek[SMTP:rehacek@GEORGIAN.EDU]
> Odpovědi: Jara da Cimrman
> Odesláno: 13. května 1999 20:51
> Komu: JDC-L@CESNET.CZ
> Předmět: Re[2]: Vymreli?
>
> hellish wrote:
>
> > > Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
> > > vymreli?
> >
> > Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
>
> Coze? Vsichni cimrmanologove za 14 dni maturujou?
>
> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
>
> H.
>
>
Clovece, vypli nam proud, zadnou kravatu ti nevyzehlim.
A to pry nebyla husa, ale kacena, a nebylo to v Kostinici, ale v
Kostelci.
R.
Date: Fri, 14 May 1999 09:40:47 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Mirus
Subject: Re: Vymreli?
In-Reply-To: <002201be9d64$3a02b920$9688e4c2@hellish>
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
>
> Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
>
> Cauky
> Tomas
Jezisi, keeeeeeez by...................
Mirek
Date: Fri, 14 May 1999 12:11:24 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Chalupa
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
In-Reply-To: <9905139266.AA926620785@mail.georgian.edu>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
On Thu, 13 May 1999, Honza Rehacek wrote:
> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
Ferdinanda Husa zastrelila v Kostnici pani Millerova r. 1923.
Badatelskou obec zdravi
--
Bohumil Chalupa
Date: Fri, 14 May 1999 12:56:34 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "GRAAS Jan, Mgr."
Subject: Cimrman a podavani ruky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>
>Bratranec Premysla Hajka Motycka rika: "...nebo treba Eskymaci. Sundavejte si
>v takove zime palcaky ! Tak si trou nos o nos." Tato veta byla pronesena v
>osvetovem monologu, ve kterem Motycka vysvetluje proc neni vhodne si pri
>setkani podavat ruce. Tuto osvetu vnesl Cimrman do sve hry "Svestka" prave
>proto, aby upozornil na neprijemnou udalost, kdy si v padesatistupnovem mraze
>na polu sundal palcaky, aby si pak naslinil ukazovacek a zjistil tak, kam
>vane vitr. Tuto cinnost delal temer podvedome, nebot na to byl zvykly z
>Prahy, ale na polu si neuvedomil nasledky takoveho pocinani a ukazovacek mu
>omrzl. Pro vice informaci k teto problematice doporucuji si precist moji
>studii "Cimrman a naslineny ukazovacek" (v konferenci probehla 3. kvetna
>t.r.).
>
>Cimrman vsak mel i jine neprijemne zkusenosti s podavanim rukou. Pri sve
>praxi kriminalisty amatera ho kdysi patrani zavedlo do jednoho verejneho
>domu, kde chtel ziskat dukazni material od jiste pracovnice zabyvajici se
>poskytovanim sluzeb verejnosti. Vrozena slusnost mu nedovolila aby se srdecne
>se vsemi neprivital; jak s majitelkou zarizeni, tak i s jejimi
>zamestnankynemi. Jeho zdvorilost mu prinesla kyzeny dukazni material, ale
>take neprijemnou infekcni chorobu, kterou ziskal prave prenosem
>prostrednictvim rukou. Prave den pred Cimrmanovym patranim navstivil verejny
>dum zajezd Eskymaku, kteri nedisponovali dostatecnym mnozstvim hotovych
>penez, a proto byli nuceni poskytovane sluzby uhradit naturaliemi - konkretne
>susenymi treskami. Ryby vsak nebyly dobre prosuseny a jejich konzumace
>osazenstvem verejneho domu zpusobila vyskyt uporneho prujmoveho onemocneni,
>dnes znameho pod nazvem salmoneloza. Ta se vlivem neprilis rozvinutych
>hygienickych navyku v te dobe rozsirila po celem verejnem dome i jeho siroke
>klientele. A tuto nemoc si prave Cimrman z verejneho domu odnesl.
>
>Na zaklade techto negativnich zkusenosti varuje Cimrman policejni personal ve
>sve prirucce "Zbytecne otazky v kriminalistice" pred prilis blizkym stykem s
>podezrelymi pri vyslesich, nebot vyslychani mohou byt nositeli nebezpecnych
>infekcnich chorob siricich se zejmena v podsveti a prilehle kanalizaci, a
>mohou tak nakazit nejen vysetrovatele, ale i dalsi policejni zamestnance a
>tak silne oslabit ruku zakona.
>
>Ve hre "Blanik" nachazime opet stopy Cirmanova celozivotniho usili po omezeni
>neblaheho zvyku podavat si ruce, kdyz sv. Vaclav odpovida na dotaz, zda si
>maji Vitove, kteri maji toho dne svatek, navzajem potrasat rukou. I kdyz
>velitel hory Blanik zde dava svoleni k potrasani, je to prave proto, ze
>rytiri zili dlouhou dobu spolecne, tedy muzeme rici v karantene, izolovani od
>okolniho sveta. Riziko sireni infekcnich chorob bylo za teto situace
>minimalizovano. Ostatne vsimneme si, ze organicky odpad vneseny sem
>navstevniky zvenku (viz ucitel) se okamzite zmenil na zlato.
>
>Vaclavova veta, ze vzajemna blahoprani Vitu nesmi narusit bojovou pohotovost,
>byla reminiscenci na dobu, kdy Cirmman pusobil jako asistent vrchniho lekare
>v posadkove nemocnici v Brne, kde take soucasne prednasel fyziku a chemii v
>tamnejsi kadetni skole. Vojaci se pri oslavach svych osobnich vyroci casto
>tak zridili, ze nakonec skoncili na luzkovem oddeleni a museli byt podrobeni
>rade klystyru a vyplachu zaludku, coz znacne oslabilo bojovou pripravenost
>pluku. Cimrman jim sehranim hry Blanik chtel naznacit, ze oslavy nemaji
>prehanet.
>
>Nakonec uvedme jeste vetu z knihy pameti baronky Nelly von Auersbach, kde o
>Cimrmanovi pise: ... po mnoha letech jsme se tedy opet setkali. Zrejme vsak
>nezapomnel na moje davne odmitnuti, nebot mi ani ruku nepodal ...". Baronka
>se mylne domnivala, ze Cimrman ji nemuze odpustit, ze dala prednost jistemu
>tovarnikovi, kdyz ji Cimrman nabizel, aby u neho bydlela po te, co necekane
>prisla o majetek. Skutenost vsak byla jina. Cimrman v te dobe uz byl tak
>presvedcenym nepritelem podavani rukou, ze ruku nepodaval radeji nikomu.
>Naopak, lidi co se neustale s nekym vitali dlouhym podavanim ruky, karikoval
>postavou vechtra ve vysluzbe Premysla Hajka ve hre "Svestka", aby dal jasne
>najevo, jak muze byt tato prehnana zdvorilost neprijemna a ve svem dusledku i
>skodliva.
>
>J.G.
>
>
Date: Sat, 15 May 1999 21:37:14 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "milosh.junek"
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
In-Reply-To: <9905139266.AA926620785@mail.georgian.edu>
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeny kolego Rehacku
Nemohu se divat na to, jak se verejne zesmesnujete svymi nedostatky z Ceske
historie.
Takze proto bych Vas rad upozornil, ze Husa v Kostnici nezastrelili, ale
utopili.
Milosh Junek
> -----Original Message-----
> From: Jara da Cimrman [mailto:JDC-L@CESNET.CZ]On Behalf Of
> Honza Rehacek
> Sent: Thursday, May 13, 1999 8:51 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re[2]: Vymreli?
>
>
> hellish wrote:
>
> > > Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni
> Cimrmanologove
> > > vymreli?
> >
> > Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
>
> Coze? Vsichni cimrmanologove za 14 dni maturujou?
>
> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
>
> H.
>
Date: Sat, 15 May 1999 18:27:49 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[4]: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> Vazeny kolego Rehacku
>
> Nemohu se divat na to, jak se verejne zesmesnujete svymi nedostatky z
> Ceske historie. Takze proto bych Vas rad upozornil, ze Husa v Kostnici
> nezastrelili, ale utopili.
>
> Milosh Junek
Vazeny kolego Junku,
nemohu se divat na to, jak se verejne zesmesnujete svymi nedostatky z
aplikovane cimrmanologie. Takze proto bych vas rad upozornil, ze Jara
Cimrman byl take vasnivy historik a na rozdil od ruznych radobyznalcu
ceskych dejin, jako byli napriklad Frantisek Palacky nebo Alois Jirasek,
se nespolehal na neduveryhodne a zpravidla ustne tradovane legendy, ale
pouze na sve vlastni rigorozni metody, jimiz primo v dejisti klicovych
udalosti boural jejich konvencni a v mnoha pripadech hrube tendencni
vyklad.
Obkreslenim kostnickeho popraviste na roli baliciho papiru v meritku
1:47 a naslednou balistickou analyzou Cimrman zjistil, ze Mistr Jan Hus
nebyl ani upalen, ani utopen, alebrz zastrelen davkou ze semiautomatickeho
samostrilu typu "Armbrust", nabiteho 12 otravenymi sipy raze 17mm. Tento
zaver byl podporen i nalezem cetnych skrabancu v omitce kostnicke radnice,
a to v osme nahozene vrstve - pocitano zvnejsku. Legenda o upaleni byla
pravdepodobne iniciovana samotnymi kostnickymi mnichy ve snaze zabranit
zverejneni technickych parametru jejich, na tehdejsi dobu velice ucinneho,
samostrilu.
Doufam, ze i nase skolstvi se co nejdrive oprosti od prezilych husitskych
bachorek a vyda se cestou Jary Cimrmana, cestou historicke pravdy.
za sekci HK, Honza Rehacek
Date: Sun, 16 May 1999 15:34:45 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: hellish
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Prave jsem se dostal k otazce mistra Jana Husa a po chvili badani jsem
celou zahadu vyresil. Jan Hus nebyl ani upalen, ani zastrelen a uz vubec ne
utopen, nybrz umrel na zapal plic, ktery dostal pri ceste do Kostnice. Jak
se zminuje Vavrinec z Brezove v Husitske kronice, historikove pricinu smrti
spatne pochopili a doslo k nedorozumneni. A aby toho nebylo malo, k stejnemu
nedorozumeni doslo i v pripade Jeronyma Prazskeho, ktery zemrel na zapal
plic o rok pozdeji, kdyz byl v Kostnici uctit pamatku sveho pritele Jana.
Doufam, ze maturitni komise uzna, ze mam pravdu a ze se historikove myli.
Pravdepodobne z toho büdou tak na vetvi, ze to budou chtit jeste jednou v
Zari zopakovat.
-----Původní zpráva-----
Od: Honza Rehacek
Komu: JDC-L@CESNET.CZ
Datum: 13. května 1999 20:57
Předmět: Re[2]: Vymreli?
>hellish wrote:
>
>> > Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
>> > vymreli?
>>
>> Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
>
>Coze? Vsichni cimrmanologove za 14 dni maturujou?
>
>Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
>A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
>
>H.
>
Date: Sun, 16 May 1999 18:28:28 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
>> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
>>
>> H.
>>
>>
> Clovece, vypli nam proud, zadnou kravatu ti nevyzehlim.
> A to pry nebyla husa, ale kacena, a nebylo to v Kostinici, ale v
>Kostelci.
>
> R.
A tu kacenu nezastrelili, ale upekli. I s chlupama.
B.
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Mon, 17 May 1999 10:15:48 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> ze se historikove myli.
Coz je v podstate smutnym, protoze nemyti historikove by je oba nechali
nejspise odporem k vode utopit. V podstate asi o zadnou velkou slavu neslo.
Tedy s prihlednutim, na co nam historikove nechavaji vymirat jine nase
narodni velikany.
Takovy cistounky, vymydleny, vysanitisovany historik je naroda blbejsiho
nenahraditelnym pokladem.
My si ted sanitisujeme historii v nadzivotni velikosti, historicke osobnosti
historii dokonce pritomne tvorici. Na mysl se vkrada jeden z nasich
nejvetsich predhistoriku jednorocni dobrovolnik Marek - byl tez nejak
Mistrem inspirovan ?
/ komu to unika, at se o tom poradi s okresnim hejtmanem/
B
> ----------
> From: hellish[SMTP:hellish@telecom.cz]
> Sent: Sunday, May 16, 1999 3:34 PM
> To: JDC-L@cesnet.cz
> Subject: Re: Re[2]: Vymreli?
>
> Prave jsem se dostal k otazce mistra Jana Husa a po chvili badani jsem
> celou zahadu vyresil. Jan Hus nebyl ani upalen, ani zastrelen a uz vubec
> ne
> utopen, nybrz umrel na zapal plic, ktery dostal pri ceste do Kostnice. Jak
> se zminuje Vavrinec z Brezove v Husitske kronice, historikove pricinu
> smrti
> spatne pochopili a doslo k nedorozumneni. A aby toho nebylo malo, k
> stejnemu
> nedorozumeni doslo i v pripade Jeronyma Prazskeho, ktery zemrel na zapal
> plic o rok pozdeji, kdyz byl v Kostnici uctit pamatku sveho pritele Jana.
> Doufam, ze maturitni komise uzna, ze mam pravdu a ze se historikove myli.
> Pravdepodobne z toho büdou tak na vetvi, ze to budou chtit jeste jednou v
> Zari zopakovat.
>
> -----Původní zpráva-----
> Od: Honza Rehacek
> Komu: JDC-L@CESNET.CZ
> Datum: 13. května 1999 20:57
> Předmět: Re[2]: Vymreli?
>
>
> >hellish wrote:
> >
> >> > Nezda se vam, ze je tu uz moc dlouho ticho? To vsichni Cimrmanologove
> >> > vymreli?
> >>
> >> Ani nevymreli, ani nebadaj, ale za 14 dni maturujou.
> >
> >Coze? Vsichni cimrmanologove za 14 dni maturujou?
> >
> >Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
> >A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
> >
> >H.
> >
>
Date: Mon, 17 May 1999 13:46:29 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Tereza
Organization: Gymnazium dr. K.Polesneho, Znojmo
Subject: Boj za prava masochistu
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Vazeni kolegove!
V tento slavnostni den hodlam rozsirit vase obzory v oblasti Mistrova
za prava utlacovanych mensin.
Je historicky dolozeno, ze legislativni system stareho Rakouska byl
znacne komplikovany a predepisoval temer vse temer vsem. Zivot v
techto omezenych podminkach nebyl lehky a tato skutecnost Cimrmana
poburovala. I pres obsahlost a ruznorodost techto zakonu dokazal po
peclivych pruzkumech nalezt skulinku a vyuzit ji ve prospech propagace
lidskych i nelidskych prav.
Jakozto velky znalec zivota byl Cimrman obeznamen s vselikymi
uchylkami, z nichz zde byla drive popsana hydromanie. Az donedavna
vsak byl ocim siroke verejnosti skryt fakt, ze Mistr se obsirne
zabyval problematikou masochismu. Nasledky dlouhych letnich veceru,
ktere postizeni travili vetsinou vasnivou hrou domina, lezely
Cimrmanovi na srdci snad jeste vice nez oblibene byrokraticke
procedury.
Dovolte mi v teto chvili mensi odboceni: Verva, s jakou obhajoval JdC
zajmy nemych tvari, nenasla ve sve dobe prazadne oceneni.
Protizakonnym uznala tyrani zvirat na nasem uzemi az dnesni moderni
vyspela (?) demokraticka spoecnost. Az dnes si tedy plne uvedomujeme
to, co Cimrman hlasal jiz pred stoletim:
Cozpak ubohy pejsek netrpi v okovech u boudy?
Cozpak mu nevadi ustavicne okrikovani?
Stejne chaby ohlas mely i Mistrovy nasledovne snahy. Malokdo se totiz
odvazil zajit tak daleko jako on a polozit si otazku...
Cozpak na tom nejsou masochiste uplne stejne?
A nikdo by se urcite neodvazil okamzite si odpovedet stejne jako Mistr
sam: Ano! Je to nestydata nespravedlnost , kdyz nekteri jedinci musi
snaset nepredstavitelne ponizovani a rany bicem jen proto, ze se mirne
vymykaji prumeru. Nehlede k tomu, ze zdrojem tohoto martyria byly
castokrat jiz tolikrat probirane zeny.
Cimrman byl tedy zastancem takovehoto nazoru - teorie "stydate
spravedlnosti".
Obrovske usili, ktere vyvijel na podporu masochistu, se vsak kupodivu
nesetkalo s patricne kladnou odezvou ani u samotnych masochistu.
Zvlast markantne se jejich nevdecnost projevila na meetingu, jez
Cimrman svolal u prilezitosti masopustnich oslav v Liptakove.
Masochiste se nehodlali vzdat sveho dosavadniho zpusobu zivota, a to
ani pri vidine naproste svobody. Naopak velmi snadno a rychle, nekdy
az vybusne se vzdavali predem pripravenych vajec ci shnilych rajcat ve
prospech Mistrovy hlavy vydavajice pritom vesmes nepochopitelne
vykriky typu: "Nechte nas trpet!", "Hodnou manzelku na vas!" ,
"Neberte nam nase retezy!", a podobne.
Verim ale, ze navzdory nevelkemu uspechu nezustane Mistrovo usili
zapomenuto.
Za znojemskou sekci
s pozdravem
Tereza Krinkova
Date: Mon, 17 May 1999 08:30:38 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Nedostatek epilacnich kremu v dobe Mistra Jana Husa?
In-Reply-To:
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 06:28 PM 5/16/99 +0100, Bohumil Hlavacek wrote
>>> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
>>> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
>>>
>>> H.
>>>
>>>
>> Clovece, vypli nam proud, zadnou kravatu ti nevyzehlim.
>> A to pry nebyla husa, ale kacena, a nebylo to v Kostinici, ale v
>>Kostelci.
>>
>> R.
>
>A tu kacenu nezastrelili, ale upekli. I s chlupama.
Ano. Hus byl chlupatej. Jako vopice. Jako Chuck Norris. A epilacni kremy
byly v Kostnici nedostatkove - nemeli je ani v drogerii na druhem brehu
Bodamskeho jezera. V te drogerii sice meli tu masinku Epilady - ale ta zase
byla vyrobena v Izraeli a tudiz to bylo (priznacne) PROTI SRSTI Husovi
tenhle vyrobek pouzivat. Hus byl antisemita, aby bylo jasno. Byl i
anti-semisa. Zadne semisove polobotky. Nic. Pametnici vzpominajici jak
hrimal z kazatelny proti bezboznym pisnim jako Blue Suede Shoes...
Rosta
Date: Mon, 17 May 1999 15:18:28 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Nedostatek epilacnich kremu v dobe Mistra Jana Husa?
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Takze.........tam na brehu Ryna...... Mistrovi odepreli i posledni prani -
bikini trim - , dacani. A to na to mel prosim kostnicky zarucene ustavni
pravo.
Muze se pak jeden divit dnesku ve vsi te nezakonnosti, zvlaste tech
mladych, cumlu sotva odrostlych ? Z koho si, ptam se, mohou ta nebozata dnes
vubec brat nejaky priklad ?
B
> ----------
> From: Ross Hedvicek[SMTP:ross@SCANLON.IM1.NET]
> Sent: Monday, May 17, 1999 2:30 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Nedostatek epilacnich kremu v dobe Mistra Jana Husa?
>
> At 06:28 PM 5/16/99 +0100, Bohumil Hlavacek wrote
> >>> Jezismarja, mamo, rychle vyzehlit kravatu!
> >>> A kdy ze zastrelili toho Husa v Kostnici?
> >>>
> >>> H.
> >>>
> >>>
> >> Clovece, vypli nam proud, zadnou kravatu ti nevyzehlim.
> >> A to pry nebyla husa, ale kacena, a nebylo to v Kostinici, ale v
> >>Kostelci.
> >>
> >> R.
> >
> >A tu kacenu nezastrelili, ale upekli. I s chlupama.
>
> Ano. Hus byl chlupatej. Jako vopice. Jako Chuck Norris. A epilacni kremy
> byly v Kostnici nedostatkove - nemeli je ani v drogerii na druhem brehu
> Bodamskeho jezera. V te drogerii sice meli tu masinku Epilady - ale ta
> zase
> byla vyrobena v Izraeli a tudiz to bylo (priznacne) PROTI SRSTI Husovi
> tenhle vyrobek pouzivat. Hus byl antisemita, aby bylo jasno. Byl i
> anti-semisa. Zadne semisove polobotky. Nic. Pametnici vzpominajici jak
> hrimal z kazatelny proti bezboznym pisnim jako Blue Suede Shoes...
>
> Rosta
>
Date: Mon, 17 May 1999 15:52:14 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: Nedostatek epilacnich kremu v dobe Mistra Jana Husa?
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>>A tu kacenu nezastrelili, ale upekli. I s chlupama.
>Ano. Hus byl chlupatej. Jako vopice. Jako Chuck Norris. A epilacni
>kremy byly v Kostnici nedostatkove - nemeli je ani v drogerii na
>druhem brehu Bodamskeho jezera.
>Rosta
----------------------------------------------------------------------
Myslim, ze Rosta je nejblize. Kdyz nemohli Husovi ty chlupy nakremovat
ani vytrhat, zkusili tradicni opaleni. Fragment zapisu cele udalosti
od kronikare Fribora z Misne tomu nasvedcuje:
"Dlouhym pobytem Mistra ve vezeni kostnickem zazezlo vsi, blech a jine
haveti do chlupuv jeho, po celem tele hojne rozbujelych. Pri zasedani
koncilu pak havet z Mistra vyskakavsi do ornatu biskupu nalezla a ti
silne se drbati museli. Pri tretim sezeni usneseno bylo mistra
chlupuv zbaviti olysaleho pak v jezere vykoupati."
Z toho nekteri badatele zrejme usoudili, ze Mistra v Kostnici snad
utopili. Lec cteme dale:
"Lazebnik na Mistra ohen pousteje, odvracel tvar svoji odporem,
jelikoz mnoho smradu a dymu vselikych sirilo se od Husa skvarenim
chlupuv jeho na prsou i ohanbi. Lazebnik s tvari odvracenou ohen
ponekud dele podrzel, az Mistr jako fagule smolna s hustym dymem
horeti zacal, coz pritomny Fabian, alchymista a mastickar kostnicky
posleze Mistrovskym prikladem suche destilace nazval."
Bohous
Date: Tue, 18 May 1999 15:56:33 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Boj za prava masochistu
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni kolegove,
dovolte mi par poznamek k cennemu referatu kolegyne Krinkove, vnasejici
svetlo do doposud nepravem opomijene oblasti - Jarova boje za prava
utlacovanych skupin, mezi nimiz celne misto zaujimaji masochiste. Cimrmanovy
snahy o sebeurceni masochistu prinesly sve plody, at se to rakouskemu trunu
libilo nebo ne.
Povestna je demonstrace prazskych masochistu, svolana samotnym Cimrmanem na
druhou unorovou nedeli roku 1909 pomoci konspiracniho hesla "zito". Skupina
polonahych masochistu se shromazdila drkotajic zuby zato vsak se stastnym
vyrazem v ocich na Karlove namesti, jejikoz se z neho spatne utika. Po
chvili dorazila i kralovska jizdni policie a zacala shromazdeni po marnych
vyzvach k rozchodu rozhanet ranami obusku a udery savlemi naplocho. Na
rozdil od anarchistu, kteri zde meli shromazdeni predchozi nedeli, nadseni
masochiste pred ranami neutikali, ba tlacili se primo pod kone jizdni
policie, takze stred namesti zustal prakticky liduprazdny. Zakrok byl po
priblizne hodinovem marnem usili ukoncen pistalkou nadstrazmistra Kanoura a
policie se sporadane vratila do kasaren.
Zdeptani, ale stastni masochiste si ve skupinkach nadsene ukazovali krevni
podlitiny, ti stastnejsi i sanice s chybejicimi zuby.
Policejni zasah vsak vnesl rozkol do rad prazskych sadistu. Priblizne
polovina z nich policejnimu zasahu prihlizela a s planoucim zrakem si
septala "Jeste vic, pritlac, vem ho tou savli poradne" a podobne.
Zbyvajici - rovnez priblizna polovina - nemohla prenest pres srdce, ze
masochisti dosli sveho uspokojeni a snazili se nasledkum policejniho zasahu
zamezit prepadanim potlucenych masochistu ze zalohy a potiranim jejich
pohmozdenin mastmi tisici bolest.
Policejni zakrok tedy prinesl naprosto opacne vysledky: hnuti masochistu se
stmelilo a pravidelne se schazelo na policejne potlacovanych demonstracich,
kdezto sadiste se ze sveho rozkolu jiz nikdy nevzpamatovali. Vdecni
masochiste odlili Cimrmanovi z cerneho latexu pomnik v zivotni velikosti.
Zaverem poznamka k hydromanii:
Touto uchylkou Jara netrpel. Podle kriveho svedectvi Cimrmanova osobniho
lekare, zveroklestice Malata, se s rostoucim vekem zacaly u Jary projevovat
urcite sklony ke xerofobii. Malat tyto sklony vyvozoval ze stale castejsiho
a delsiho vysedavani Cimrmana ve vycepu Sirotkova hostince.
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
Date: Tue, 18 May 1999 10:36:21 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Mirus
Subject: Re: Boj za prava masosochistu
In-Reply-To: <01bea0fb$90a32900$19233fde@hubacek.gol.com>
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Dne 18 May 99, v 15:56 , Milan Hubacek napsal(a):
> Vazeni kolegove,
>
> dovolte mi par poznamek k cennemu referatu kolegyne Krinkove, vnasejici
> svetlo do doposud nepravem opomijene oblasti - Jarova boje za prava
> utlacovanych skupin, mezi nimiz celne misto zaujimaji masochiste.
Dovoluji si upozornit pany kolegy, ze jejich badani se uchylilo
ponekud stranou.
Mistr sve prace zameril na opomijenou skupinu masosochistu, coz
byl ponekud bizarni umelecky smer, jakasi praktictejsi odnoz
pomerne silneho smeru masosofistu, badatelu a zkoumatelu
fyzicke podstaty sveta nahledem prirodnim.
Jednalo se prevazne o umelecke rozmarilce, znudene synky z
rodin velekouzenaru a majitelu jatek, kteri byli dale pak teoretiky
deleni na smer beef a pork s vedlejsimi odnozeni natural a boiled.
Smetankou teto umelecke vrstvy pak byli tvoritele kolazovych
syntez, tzv. salamcˇici.
Mistr si pak nejvice vsima umelecke pouti dr. Kamila Vohnouta,
ktery se tak upjal ke sve vizi monumentalniho pomniku symbolu
myslenkoveho fundamentu masosochismu, jenz hodlal umistit jako
horizontalni prazske panorama a ktery nesl pracovni nazev "
Fronta na maso ", ze hrozilo prakticke vybiti hoveziho materialu v
Cechach.
Ale to uz jsou notoricky znama fakta, jejimz omilanim jen unavuji
pozornost badatele o cimrmanoligii byt i jen zavadivsiho.
Mejte dobry den.
Mirek
Svitavy
Date: Tue, 18 May 1999 19:21:23 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Boj za prava masosochistu
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Dovoluji si upozornit kolegu Miruse-Svitavskeho, ze nase badani se stranou
neuchylilo a ze popirani jakekoliv oblasti, ve ktere byl Cimrman cinny,
znamena zuzovani vseobjimajici sire Jarovy geniality. Nevyjimaje oblast boje
za prava mensin. Z Cimrmana nam reznika nikdo delat nebude a basta.
Je pravdepodobne, ze se nasemu svitavskemu kolegovi podari objevit pojitko
mezi Jarovym bojem za prava masochistu a nepochybne nesmirne prinosnym
masosochistickym umenim.
Podle pramenu nasi sekce by pojitkem mohl byt znamy tanvaldsky masochista
Rolf Pazelt, ktery byl Mistrovym zakem v dobe tzv. Cimrmanova buddhistickeho
obdobi, tj. pote co se Cimrman vratil ze svych cest po Tibetu. Buddhismem
silne ovlivneny Pazelt vsak nedokazal odolat temnym masochistickym vasnim a
za vrchol sveho prevteleni povazoval semleti do salamu.
Je docela mozne, ze se salam-Pazelt dostal tlacenkou reznicke a uzenarske
lobby az do umeleckych kruhu a tam dosahl dalsi faze prevteleni. A
masosochisti a jini jim podobni umelci ani netusili, ze pri sve tvorbe
nejsou inspirovani Muzou, ale pouze prezvykuji Pazelta...
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
From: Mirus
To: JDC-L@CESNET.CZ
Date: 1999?N5ŚŽ18?ú 17:56
Subject: Re: Boj za prava masosochistu
>Dne 18 May 99, v 15:56 , Milan Hubacek napsal(a):
>
>> Vazeni kolegove,
>>
>> dovolte mi par poznamek k cennemu referatu kolegyne Krinkove, vnasejici
>> svetlo do doposud nepravem opomijene oblasti - Jarova boje za prava
>> utlacovanych skupin, mezi nimiz celne misto zaujimaji masochiste.
>
>Dovoluji si upozornit pany kolegy, ze jejich badani se uchylilo
>ponekud stranou.
>Mistr sve prace zameril na opomijenou skupinu masosochistu, coz
>byl ponekud bizarni umelecky smer, jakasi praktictejsi odnoz
>pomerne silneho smeru masosofistu, badatelu a zkoumatelu
>fyzicke podstaty sveta nahledem prirodnim.
/.../
>Mirek
>Svitavy
Date: Tue, 18 May 1999 16:23:22 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: Boj za prava masochistu
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tereza wrote:
> V tento slavnostni den hodlam rozsirit vase obzory v oblasti
Ale opatrne, vazena kolegyne, opatrne! Nasi sekretarce Janince se
po precteni vaseho prispevku tak rozsirily obzory, ze nam uz skoro
neprojde dvermi a musime ji zezadu popostrkovat.
A co ze je to za slavnostni den, 17. kveten? Ze by statni svatek
Norskeho kralovstvi? Ci narozeniny Billa Bruforda, bubenika skupiny
Yes? Ale ne, na to jste prilis mlada. A nebo snad zacatek afery
Watergate? Hmmmm, jen same trivialni bezvyznamnosti. Aaaaa, uz to
mam - 17. kveten - to je prece ten pamatny den, kdy se do nasi
skromne cimrmanologicke konference konecne prihlasila
JEJI NEJJASNEJSI SVRCHOVANOST, UROZENA PRINCEZNA SOLIMANSKA!!!
Dovolte mi tedy, Vase Excellence, abych Vas jmenem badatelskeho
sboru co nejsrdecneji privital a otrel Vam stolicku cipem sveho
hermelinoveho sustaku, zapujceneho mi Oddelenim divadelnich kostymu
v Celetne ulici. Dovolte mi tez vyjadrit nadeji, ze nas budete i
nadale oblazovat duhovymi perlami, zaoblujicimi se dnem i noci v
alabastrove lasture Vasi duchaplnosti a ze i v casech, kdy na nase
nehodne hlavy neseslete paprsek poznani, bude nasi amaterske
pospolitosti alespon doprano koupati sve nehodne existence v
blankytnem trpytu Vasi virtualni pritomnosti.
K tomu vsemu nam dopomahej Jara da Cimrman.
> Obrovske usili, ktere vyvijel na podporu masochistu, se vsak kupodivu
> nesetkalo s patricne kladnou odezvou ani u samotnych masochistu.
Vazeni kolegove,
vzhledem k tomu, ze se mi jeste trochu chveje hlas, nebudu vas uz dlouho
zdrzovat a pripojim k badatelskemu usili konsorcia znojemske, pardubicke
a svitavske sekce jen maly dovetek, tykajici se prapuvodu Mistrova zajmu
o masochismus a jeho souciteni s rakousko-uherskou masochistickou obci.
Jak asi tusite, u kolebky Cimrmanovych sympatii s hnutim masochistu staly
jeho osobni zazitky z mladi. Na jeden z nich, a o ten se ted s vami
podelime, jsme narazili pri procitani Knihy prani a stiznosti zaslane nam
laskavosti reditele byvale Vyssi technicke jednotridky v Usti nad Labem,
kam Jara Cimrman dochazel pote, co jeho otec, Leopold, ziskal v mistnim
Muzeu plicnich chorob dobre placene misto pruvodce osme hodnostni skupiny.
V kapitole "Stiznosti studentu" je s datem 28.3. uveden tento zapis:
"Posluchac Cimrman J. vznesl stiznost na posluchace Cypriana B., ktery
jej pri hodine deskriptivni geodesie pichal zaviracim spendlikem do stehna
a znemoznoval mu tak soustredeni se na problem triangulace karpatske
predhlubne, coz posleze vyustilo ve snizenou znamku Cimrmana J. z tohoto
predmetu. Posluchac Cyprian B. byl potrestan odnetim zabavne-dobrodruzneho
mesicniku "Krveziznivy mstitel", jakoz i nucenymi pracemi na skolnim
pozemku v delce 11 tydnu."
Po zabaveni casopisu "Krveziznivy mstitel" profesorskym sborem a po
zabaveni spoluzaka Cypriana jednocenim cervene repy na ustavnim policku
se Cimrman mohl opet plne venovat nerusenemu rozvijeni sveho vedeckeho i
umeleckeho talentu. Ovsem tryznive vzpominky na ostry hrot Cyprianova
spendliku se mu ani nebyvale plodnym zivotem umlcet nepodarilo.
za hradeckou sekci, Honza Rehacek
ps. Nase sekretarka Janinka se prave vratila od lekare s dobrou zpravou:
nerozsirily se ji obzory, ale pouze obzornicky, takze si jen par dnu
polezi pod svetlometem a bude zase v poradku.
Date: Tue, 18 May 1999 16:38:46 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Ad xerofobie
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Pratele,
tomu, ze Jara Cimrman trpel xerofobii, tedy prehnanym strachem z
kopirovani, jak zde dolozil kolega Hubacek, se myslim vubec nemuzeme
divit. Vzdyt vetsina jeho soucasniku se vubec nenamahala s vlastni
tvorbou a namisto premysleni proste suse okopirovala dila Mistrova.
Prikladu je v cimrmanologicke literature dostatek.
H.
Date: Wed, 19 May 1999 09:48:46 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Ad xerofobie
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
> Pratele,
>
> tomu, ze Jara Cimrman trpel xerofobii, tedy prehnanym strachem z
> kopirovani, jak zde dolozil kolega Hubacek, se myslim vubec nemuzeme
>
mam pocit ze to s tou xerofobii jde jeste o trosku hloubeji, ke kopirovani
genetickemu
Mistr sam dcerunkou promenil se v chlapecka, starsi sestra co byla
souzdrojem tezke epidemie spolecensko-medicinalniho puvodu kratce pote co
Mistr zacal objevovat prve priznaky vyvoje testosteronoveho dopadu,
nejmladsi bratr briliantne prorazil nejuzsi spolecenske kruhy namornictva
nejmenovane mocnosti, mladsi dvojcata Hynek a Venuse skoncili spise
neslavne jako permanentni zamestnanci jednoho zabavniho podniku pochybnejsi
povesti, nejstarsi bratr Heinrich si omocil v Ruske revoluci 1905 jako
sekretarka nejmenovaneho slavneho revolucionare a ideologa.
Nemel tedy duvodu ohlizet se zpet a vyhlizet jeste s vetsimi obavami vpred
stran toho jak se ty rodove geny v minulosti kopirovaly ?
B
> ----------
> From: Honza Rehacek[SMTP:rehacek@GEORGIAN.EDU]
> Sent: Tuesday, May 18, 1999 10:38 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Ad xerofobie
>
> Pratele,
>
> tomu, ze Jara Cimrman trpel xerofobii, tedy prehnanym strachem z
> kopirovani, jak zde dolozil kolega Hubacek, se myslim vubec nemuzeme
> divit. Vzdyt vetsina jeho soucasniku se vubec nenamahala s vlastni
> tvorbou a namisto premysleni proste suse okopirovala dila Mistrova.
> Prikladu je v cimrmanologicke literature dostatek.
>
> H.
>
Date: Wed, 19 May 1999 10:05:20 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Dostal
Subject: Boj za prava mensiny
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=us-ascii
.......Dovoluji si upozornit kolegu Miruse-Svitavskeho, ze nase badani se
stranou
neuchylilo a ze popirani jakekoliv oblasti, ve ktere byl Cimrman cinny,
znamena zuzovani vseobjimajici sire Jarovy geniality. Nevyjimaje oblast boje
za prava mensin. ..........
S timto nazorem brnenska sekce v zasade souhlasi.Cimrman opravdu citelne zasahl
temer do vsech oblasti vednich i nevednich.
Na druhou stranu si vsak pripomenme, ze na mnoho velkych objevu a napadu Jara
prisel nahodou.Nastesti netvori zadnou vyjimku.Bez znameho jablka spadleho
ze stromu by se i Newton radil mezi vedce druhoradeho vyznamu.
Take Cimrmanova pusobnost v oblastech boje za prava mensin zustava prozatim
prozkoumana pouze v oblastech rekneme mene se vyskytujicich.Ale podivejme
se i jinam.
Jiste si vzpomenete na Cimrmanuv spolek narodnostnich mensin, pravidelne se
schazici ve sklepeni libereckeho hostince U Hrocha.Vedle Cechu, zijicich v
mensine v Rakousko-Uherskem mocnarstvi, se zucastnovalo pravidelnych
schuzi i nekolik Slovaku, Rusu a dokonce Romu. Spolek se velmi rychle
rozrustal a v dobe sve nejvetsi slavy mel pres 1000 clenu.Bohuzel tolik
lidi se k Hrochovi nemohlo vejit a tak jich mnoho postavalo venku.Vidouc
frontu a shluk lidi pak prilakal dalsi okolojdouci, kteri blahove doufali,
ze se U Hrocha neco rozdava nebo naleva zdarma.Toto uvedl take do
policejniho protokolu opilec Karpisek a duchodkyne Sustackova.(z techto
vypovedi brnenska sekce cerpala) Jak jsem jiz naznacil, cinnost klubu byla
nasilne ukoncena policejnim zasahem.Podnet mu nedal ani tak velky pocet
lidi U Hrocha, protoze navstevnost tehdejsich hostincu byla normalne velmi
vysoka, ale hlavne stiznosti obcanu, ze se jim ztraceji penezenky a jine
cennosti.Z kradeze bylo nakonec obvineno nekolik Romu, clenu Cimrmanva
spolku narodnostnich mensin.Obvineni vsak apelem na rasisticke predsudky
poskozenych obvineni vyvratili a mavaje Listinou zakladnich lidskych CK
prav se odebrali s celou rodinou oslavit za tezce "nasetrene" penize
vitezstvi nad chytrym gadzou.
Za brnenskou mensinu
Martin Dostal
Date: Wed, 19 May 1999 17:57:26 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Petricek
Subject: Re: Boj za prava mensiny
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> Take Cimrmanova pusobnost v oblastech boje za prava mensin
> zustava prozatim prozkoumana pouze v oblastech rekneme mene > se
vyskytujicich.
> Za brnenskou mensinu
> Martin Dostal
Malo znamym pusobenim Cimrmana v oblasti mensin, tentokrate narodnostnich,
zustava jeho kocovani po vychode slovenska jeste v roce 1912. Cimrman,
inspirovan prvnim (a poslednim) romskym intelektualem Gejzou Mackem, tehdy
stravil vice nez mesic v romskem povoze se skupinou slovenskych cikanu, kde
chtel studovat navyky romske mensiny. Dalsi mesic pak byl nucen ulehnout v
nemocnici v Pesti s otravou zaludku po dlohodobe nevyhovujicim stravovani.
Diagnozu potvrzuje i posledni zaznam v cimrmanove
deniku z cesty:
"Toho psa jsem jist nemel"
Nektere zdroje uvadeji, ze Cimrman se pote nikdy uplne nevzpamatoval, a ze
podlomene zdravi ze slovenske cesty
stalo i za jeho zmizenim o rok pozdeji.
To jsou vsak jen jiz spekulace.
za jinou brnenskou mensinu
-------------------------------------------------
Miroslav Petricek
miroslav.petricek@iname.com
MIME/ISO-8859-2 and HTML capable
-------------------------------------------------
Date: Wed, 19 May 1999 21:45:40 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: J.L.Cymerman - bojovnik za "npabo BET4UH6I"
Vazeni kollegove,
rad bych poukazal na znamy fakt, ze Cimrman byl vsestranny talent.
Z cehoz by se melo rozumet samo sebou, ze bojoval nejen za pravo mensiny,
ale samozrejme take za pravo vetsiny. Je ovsem treba si uvedomit, co takove
pravo vetsiny znamena. K tomu nam snadno dopomohou
=======
A. tri trivialne zname fakty z Cimrmanova: totiz ze
1. Cimrmanovou matkou byla operni zpevacka Marlene Jelinkova (jejiz
hypokoristikon, tj. zkracene domaci jmeno pouzivane v rodine, bylo "LENA")
2. Cimrman se zvlaste proslavil jako velmi uspesny prukopnik prukopnik
SLEPYCH ULICEK
3. ze podle oficialnich zaznamu byl naposledy spatren v r. 1914, a to jak
jak specha k liptakovskemu NADRAZI s VELIKYM DREVENYM KUFREM (dodejme, ze
Liptakov v severnich Cechach lezi temer na hranicich Rakouska-Uherska s
NEMECKEM - tedy tehdejsiho Rakouska-Uherska s tehdejsim Nemeckem)
(Zvlast podstatne casti techto faktu jsem si dovolil zduraznit VELKYMI
PISMENY).
===========
B. dalsi tri trivilane zname fakty, ktere se (ZATIM - PODTRHUJI _ZATIM_) do
Cimrmanova zivota nepocitaji, totiz ze
1. v r. >>1917<< (tedy nedlouho po r. 1914 - ostatne, vezmeme v uvahu
valecnou situaci a rychlost tehdejsich vlaku) prijizdi do Ruska (dnes by to
ale asi bylo Finsko) Z NEMECKA po ZELEZNICI clovek s nekolika pasy (z
nichz jeden zni na jmeno Uljanov), a to skryt ve VELIKEM DREVENEM KUFRU v
zapecetenem vagonu
2. ze DALSI (falesny) PAS tohoto cloveka zni na jmeno LENIN (coz lze
trivialne vykladat jako pseudonym utvoreny z "Lenin syn")
3. a konecne ze tento clovek v Rusku organizuje a nakonec sedmeho
LISTOPADU (!!!) uspesne provede prevrat, ktery nazve RIJNOVOU revoluci -
coz je natolik charakteristicke, ze to lze stezi pripsat nekomu jinemu nez
... ano, nekterym jiz svita !!!
A netreba snad dodavat, ze vetsi SLEPA ULICKA nez tato se v dejinach
lidstva doposud nevyskytla (a doufejme nevyskytne). Kdyby tedy nekomu
nebylo svitlo doposud.
==================
Nebudu nikomu vnucovat sve nazory, ostatne zaver si kazdy udela jiste sam.
(Zvlast se tesim na zavery kollegu s nadprumernym RH-faktorem)
A co k tomu dodat ? Snad jen vysvetlit termin "npabo BET4UH6I". Jak vedel
jeste pred deseti lety kazdy skolak, neni to jineho nez "pravo na sunku". A
to je prece presne to, o co v Rusku VZDYCKY nejvic slo - poradne se nazrat.
Cimz se cela vec potvrzuje, a prosim timto kollegu Rehacka, aby zrusil
"Katalog hypothes o zmizeni Jary da Cimrmana" a nahradil ho "Katalogem
faktu o zmizeni Jary da Cimrmana", ktery bude obsahovat jedinou ponozku,
ehm, chtel jsem napsat "polozku"*). Spoleham se na to, ze kollega Rehacek
sam pozna, ktera to bude. Ostatne, pri me skromnosti mi nic jineho nezbyva
S pozdravy za sekci Saarland/Deutschland
karel oliva
P.S. J.L. Cymerman je samozrejme Jaroslavl6 Leopoldovic Cymerman (vzpomente
si, ze v rustine se po "c" pise vzdy tvrde "y").
*) Cimz, mile damy, nemyslim nic vulgarniho. Jde o polozku seznamu, nikoliv
o zdrobnelinu slova "poloha".
Date: Thu, 20 May 1999 08:58:32 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "GRAAS Jan, Mgr."
Subject: Re: J.L.Cymerman - bojovnik za "npabo BET4UH6I"
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
To co se nam snazi naznacit kollega Oliva, mi ponekud koliduje s fakty
uvedenými v referátu S&S "Cimrman a historie" - viz citát:
"Nejvice prace mel s Leninem. Kdyz se Cimrmanovi nepodarilo odradit ho
od vydavani casopisu Jiskra varovanym telegramem "Pozor, z jiskry vzejde
plamen", tlacil ho alespon k vydani v roce 1900. Lenin to stihl na
posledni chvili v prosinci. Vycerpalo ho to vsak natolik, ze - jak
vzpomina N. K. Krupska - jeste nikdy nemeli u Leninu tak vypraskaneho
Dedu Mraze."
Jestlize si tedy Cimrman dopisoval s Leninem, dopisoval si snad sam se
sebou? Pri prohnanosti Mistrovych konspirativnich metod by me to
neprekvapovalo, ale jsem ponekud skepticky. Muj pesimismus vychazi z
publikaci o Leninovi z posledni doby, ktere o tomto cloveku nevyvolavaji
vubec priznivy dojem. Jeho povaha byla diametralne odlisna od povahy
naseho Jary.
Nechci zde rozhodne vystupovat jako skalni zastance oficialniho
cimrmanologickeho proudu, ktery prave S&S reprezentuji, ale myslim, ze
existuji urcita fakta, na kterych je treba stavet a z nich vychazet. V
tom je prave kouzlo DJC - oni v podstate vubec nejsou v rozporu sami se
sebou.
Tento nazor ale nechci nikomu vnucovat, kazdy ma pravo na sve metody
vyzkumu a zpusob jejich prezentace. Vzdyt prave toto v nejlepsim slova
smyslu cti Mistrovu metodu SLEPYCH ULICEK, a je mozne, ze prave teorie
kollegy Olivy je jednou z nich.
>J.G.
>
Date: Fri, 21 May 1999 08:11:37 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Vorisek
Subject: Re: Ad xerofobie
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
> > tomu, ze Jara Cimrman trpel xerofobii, tedy prehnanym strachem z
> > kopirovani, jak zde dolozil kolega Hubacek, se myslim vubec nemuzeme
> >
> mam pocit ze to s tou xerofobii jde jeste o trosku hloubeji, ke kopirovani
> genetickemu
Ano, Cimrman se samozrejme zabyval moznosti kopirovat zive bytosti.
Dlouho zvazoval, jak tuto cinnost, kdy se odvozuje nova forma se
stejnym obsahem, pojmenovat.
Nakonec prijal pojem znamy z gramatiky - sklonovani.
Po nekolika uspesich (napr. dvojnik arcivevody Ferdinanda) se rozhodl
sklonovat sam sebe. Bohuzel vsak pri priprave procesu na novem typu
parni kopirky prilis prilozil, sklonovani se mu nepodarilo a jeste se
oparil.
Od te doby trpel xerofobii a v jeho poznamkach muzeme cist:
"Sklonovani neni pro lidi. Maximalne tak pro ovce."
M.Vorisek
Date: Fri, 21 May 1999 19:42:32 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Talibaneni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Souzimmerrmmanne,
jak posledni dny na JDC ctu, zacina to vypadat na Moravy rozdeleni az skoro
kosovske.
Ti co na to bud maji nebo byli prozretelnymi pestouny dotlaceni k tomu aby
aspon minimalne meli, a ty ostatni.
Na konec stoleti, na Morave, dosud tak casty vyskyt je zarazejicim. Nejspis
jen zdanlive. Anebo ze by ten "Stadt" fenomen ?
Oni ostatni, schopni byt theoreticky nacviceni ku cteni a psani postradaji
vsak schopnosti vnimani jineho obsahu nez zjevne zrejmeho.
Tak se muze lehce prihodit, ze se takovemu nebohemu zanedbanemu robeti,
nahodou zatoulavsimu se do JDC, kdysi dostalo ku cteni co nasel na pude po
kmochackovi co byl u Vlajky ci po tetince co to dotahla az do UV. Faktualni
detailni obsah publikace nerozhodujicim, dulezitou forma a ladeni v
blizkosti resonancni frequence pro okouzleni duse dotycneho ostatniho.
Jednoducha , predzvykana a predtravena strava, zavitu ku zazivani
zatezovano minimalne, vsechny vitaminy, ziviny i vitalni odpovedi obsazeny
tamtez. Nejnamahavejsi ukon na zavitech pozadovan - snad koordinovat
okoncetinu k radnemu otreni konecniku. Ci talibanskemu omyti./ Zda se, ze
prave oni ted vedou ligu ./
Takovy dobre krmeny ostatni se velice casto krasne vyjima na podstavci
pomniku, treba jezdeckeho, i tankisticky. Radna kontrola diety podminkou
trvanlivosti monumentu. Ale staci jen trosku nestravitelnosti - a z mausolea
ven ! Piliny, nepiliny.
Existence podzvykavcu a podzazivavcu historicky cetnymi priklady dolozena.
Od prvotnich krestanu a sucheho plaveckeho marathonu z Egypta, pres
hispanske Maury, svatych tazeni rozlicnosti, pogromu vsech odstinu a barev
az po dnesni cigansko kosovsko konzske talibaneni.
Receno s klasiky : kdyby tridniho / ci kterakeho jineho/ nepritele nebylo,
museli bychom si jej vytvorit. No priznejte, ostatni, neusmal se na Vas Pan
Buh poslavse Vam ciganuv. Veskere vypeti s tvorenim odpurcu odpada. Lucky
you, fellows.
Omlouvam se pro tuto telegrafickou zkratku, na sahodlohe rozpravy a
zduvodnovani neni cas. Mistne se nam v nasem multikralovstvi kvapem schyluje
k "volbam". Hustotou hnupu prevazne kozne klasifikujicich odrud temer
zatmeno. Rozumu koznebarvoslepemu souzeno utonout ve vrave radostne
divocejicich mas. Vychcani mystikove vsech kozovych i ideologickych odstinu
popichuji hrmotici masy k stesti hysterie blizici se vseobecne veselice.
Jenom doufam ze nebude tak rizna jako posledne. To prorokove i nohsledove,
ozbrojeni od AK47 az po "moral high ground" dali funebrakum obstojne
vydelat. Nyni kozel nejzadoucnejsimi pheronomy obdaren pro nejpocetnejsi
element stada jiz predem vybran, podkozlovske prebendy take do znacne miry
uz rozdany. Par konkurencnich kozliku dozadujicich se vitezstvi jejich
soukrome svate pravdy bude nasledovne demokraticky presvedceno o posetilosti
pocinani nasledovani viry jine nez nejpravejsi. Doufam ale, ze noseni
bilych fusekli nezakazou jako jejich cisteji orthodoxnejsi bratranci v
Afghanistanu a prilehlych okresech.
Takze jestli by se snad nejaky ostatni citil prilis osamelym a trpel
nedostatkem soukmenovskeho tepla ideologicke mastale at zbytecne neplytva
svou vzacnou energii a talent na nejake pristipkarske zabareni s par
cigosema na Statlu a chyti se neceho poradnejsiho. Jen na nasem konci
kontinentu prilezitosti nepocitane.
Ostatni vsech zemi spojte se !
B
Date: Fri, 21 May 1999 18:41:36 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: J.L.Cymerman - bojovnik za "npabo BET4UH6I"
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
--
On Thu, 20 May 1999 08:58:32 GRAAS Jan, Mgr. wrote:
>Nechci zde rozhodne vystupovat jako skalni zastance oficialniho
>cimrmanologickeho proudu, ktery prave S&S reprezentuji, ale myslim, ze
>existuji urcita fakta, na kterych je treba stavet a z nich vychazet. V
>tom je prave kouzlo DJC - oni v podstate vubec nejsou v rozporu sami se
>sebou.
Ahoj Honzo,
me se taky zda, ze na teto newsgrupe se na dilo S+S tak
nejak zapomina. Kazdy si tady pise jak chce. Pojdme
pripomenout verejnosti, kdo jsou pravi cimrmanologove
na ktere se nepravem zapomina. Kdo je pro?
zatim cau, Bohous
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Fri, 21 May 1999 20:29:08 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Skutecny Hlavacek Objeven !!! Zvlastni Vydani !!!
On Fri, 21st May 1999 07:56:22 Bohumil Hlavacek
wrote:
>me se taky zda, ze na teto newsgrupe se na dilo S+S tak
>nejak zapomina. Kazdy si tady pise jak chce. Pojdme
>pripomenout verejnosti, kdo jsou pravi cimrmanologove
>na ktere se nepravem zapomina.
Soudruhu policejni praktikante Hlavacku,
dovolil jsem si tak nejak zapomenout na dilo klasiku. Ba dokonce
dovolil jsem si psat, jak chci. To jsem si teda bezesporu dovolil moc.
Nepochybne jste si jiz vydal povel "Obuch vztyc" a jdete verejnosti
pripomenout, kdo jsou pravi cimrmanologove. A ze zapominat na ne je
nepravo.
Hlavne, ze taky vite, co to znamena pravo. Ba primo ze Vy jediny to vite.
Prece "Rude Pravo", ze.
Inu, nevim, proc mate ve sve adrese to "angelfire". Ale co znamena ve VASEM
pripade domena "com", je asi vsem jasne.
Cest Vasi usilovne praci
karel oliva
obchodni cetujici v zubni paste zn. "Dissi-Dent"
Date: Sat, 22 May 1999 23:57:57 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Skutecny Hlavacek Objeven !!! Zvlastni Vydani !!!
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> On Fri, 21st May 1999 07:56:22 Bohumil Hlavacek
> wrote:
>
> >me se taky zda, ze na teto newsgrupe se na dilo S+S tak
> >nejak zapomina. Kazdy si tady pise jak chce. Pojdme
> >pripomenout verejnosti, kdo jsou pravi cimrmanologove
> >na ktere se nepravem zapomina.
> Soudruhu policejni praktikante Hlavacku,
>
> dovolil jsem si tak nejak zapomenout na dilo klasiku. Ba dokonce
> dovolil jsem si psat, jak chci. To jsem si teda bezesporu dovolil moc.
>
> Nepochybne jste si jiz vydal povel "Obuch vztyc" a jdete verejnosti
> pripomenout, kdo jsou pravi cimrmanologove. A ze zapominat na ne je
> nepravo.
>
> Hlavne, ze taky vite, co to znamena pravo. Ba primo ze Vy jediny to vite.
> Prece "Rude Pravo", ze.
>
> Inu, nevim, proc mate ve sve adrese to "angelfire". Ale co znamena ve
VASEM
> pripade domena "com", je asi vsem jasne.
>
>
> Cest Vasi usilovne praci
>
>
> karel oliva
> obchodni cetujici v zubni paste zn. "Dissi-Dent"
Ja bych z toho zadnou vedu nedelal, pane kolego. Podle urovne vyjadrovani a
cesztyny obzvlast se bude jednat o nejake to zlate detatko, ktere misto ze
zivota cucalo vedeni z prsu obrazovky. A jednou si omylem pustilo rodici ve
videu zapomenutou kazetu DJC. A tak ho tu holt mame. Vitej nam, Hlavacku.
MH
Date: Sat, 22 May 1999 18:53:42 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Re: Pochybnosti o Hlavackovi
>Ja bych z toho zadnou vedu nedelal, pane kolego. Podle urovne vyjadrovani a
>cesztyny obzvlast se bude jednat o nejake to zlate detatko, ktere misto ze
>zivota cucalo vedeni z prsu obrazovky. A jednou si omylem pustilo rodici ve
>videu zapomenutou kazetu DJC. A tak ho tu holt mame. Vitej nam, Hlavacku.
Vite, pane kollego Hubacku,
ja bych to nevzdaval. Podivejte, uz jsme jasne nalezli Hlavacka v
podobe jednicek a nul, tedy jaksi zakodovaneho, bylo by jen logicke, kdyby
se ted objevil Hlavacek zivy (no dobre, taky trosku zakodovany - misto
Jindricha je z nej ted na chvili Bohumil; ale to prece patri k policejni
praci, ta trocha konspirace, ne ? To tu vec jenom potvrzuje, prece !)
Jen si vsimnete jeste toho profesionalniho, vybrouseneho, ciste
policejniho tonu. Vsimnete si toho "tak nejak" ... vzpominate si prece
jeste na dobu, kdy se vsechno resilo "tak nejak po soudruzsku" ... (Tim
NErikam, ze na ni "vzpominate rad" - rikam "vzpominate SI").
No ale dobre, proklepne*me si ho, pripravil jsem na to maly
dotaznik, a uvidime:
=========================================
Tak Hlavacku, udelej si pohodli, chlapce. Klidne si dej nohy na stul.
A odpovez mi na par otazek (schvalne, co odpovi):
1. Jestlipak uz se holis ?
2. Kolik je ti let ?
A az budes odpovidat, Hlavacku, dej si, prosim te, pozor na tuzku, jo ?
Abys ji pak nemusel hledat ... no vis prece kde ! (Jestli to vi, tak je to
jasna vec !)
=========================================
Vite, pane kollego, ja myslim, ze cinnost kriminalisticka a predevsim
kriminalni je jednim z nejdulezitejsich a hlavne nejtrvalejsich pomniku
Jary da Cimrmana. Ja bych nic nevynechal, zadneho usili bych nelitoval.
Jiste, srapnelu je v tehle konferenci i jinde dost, ale o ty nejde.
Hledejme skutecne hodnoty (JE tam "d" !!!). Treba najdeme nejenom
praktikanta Hlavacka, ale brzo i detektiva Trachtu. Treba pri nejake
spolecne trachtaci UV UJC (ustredniho vyboru Unie Jary Cimrmana), co rikate
?
Zdravi
karel oliva
Date: Sun, 23 May 1999 19:44:35 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Karel Oliva wrote:
> Ja bych nic nevynechal, zadneho usili bych nelitoval. Jiste, srapnelu je
> v tehle konferenci i jinde dost, ale o ty nejde. Hledejme skutecne
> hodnoty (JE tam "d" !!!). Treba najdeme nejenom praktikanta Hlavacka, ale
> brzo i detektiva Trachtu. Treba pri nejake spolecne trachtaci UV UJC
> (ustredniho vyboru Unie Jary Cimrmana), co rikate ?
Spravne! Tak se na Hlavacka musi!
Usporadame mimoradne zasedani UJC v hostinci Na mytince
a tam si to s nim "tak nejak soudruzsky" vyrikame.
Kdo je pro?
H.
Date: Mon, 24 May 1999 11:18:20 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: J.L.Cymerman - bojovnik za "npabo BET4UH6I"
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Vazeny pane Olivo,
Vas prispevek jsem cetl az vcera v noci.
Spek je to krasny, leskly, vonavy.
Ale pro okamzik jeste odolam nez si necham prerazit dratenym okem vaz.
> * Cimrmanovou matkou byla operni zpevacka Marlene Jelinkova / mela v
> rodine z maminciny strany neduh zvany zdvojeni osobnosti co se tam dostal
> pres babicku z matciny otcovy strany co byla nemanzelskou dcerou barona
> von Love
>
> * SLEPYCH ULICEK / zda se s otevrenym koncem; jeho schopnost
> existovat soucasne v rozlicnych skupenstvich na rozlicnych mistech
> soucasne nemusi byt v hrubem rozporu s faktem existence pilin jako vyplne
> velikana / vypada to, ze Mistr je strujcem neustale novych i nejnovejsich
> Slepych ulicek stran studia poznatku evolucni genetiky vetsin - aspon
> odtial to tak vyzera/
>
B
> ----------
> From: Karel Oliva[SMTP:oliva@COLI.UNI-SB.DE]
> Sent: Wednesday, May 19, 1999 9:45 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: J.L.Cymerman - bojovnik za "npabo BET4UH6I"
>
> Vazeni kollegove,
> rad bych poukazal na znamy fakt, ze Cimrman byl vsestranny
> talent.
> Z cehoz by se melo rozumet samo sebou, ze bojoval nejen za pravo mensiny,
> ale samozrejme take za pravo vetsiny. Je ovsem treba si uvedomit, co o
> zdrobnelinu slova "poloha".
>
Date: Mon, 24 May 1999 14:04:09 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Tereza
Organization: Gymnazium dr. K.Polesneho, Znojmo
Subject: Sebeobrana
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Vazeni kolegove!
S radosti pozoruji, jak rozsahle debaty v konferenci probihaji. Abych
predesla tem zbytecnym, prohlasuji, ze jste me necekane brzo odhaluji.
Ano, ja jsem ten prilis kodovany inspektor Trachta.
Na vsechny pocetne dotazy typu "Kdo je pro?" odpovidam inspektor
Trachta alias Tereza Krinkova.
Nicmene ted si dovolim (a predem prosim za prominuti) zverejnit
nektere ze svych poslednich objevu.
Boj v Cimrmanove podani se nevztahoval pouze na prava mensin, ale
nabyval mnohem rozmanitejsich podob. Napriklad v pripade, ze Cimrmana
neco napadlo, byl veskery boj marny, cemuz ostatne vdecime za bezpocet
i v dnesni dobe oslnujcich vynalezu .
Jina situace samozrejme nastala, kdyz Mistra napadl nekdo, tedy
nikoliv myslenka ale zivouci protivnik. JdC rozeznaval nekolikero
druhu napadeni :
- ocni (predevsim vrhani vrazednych pohledu)
- slovni (jednoslovne vykriky nelichotiveho razu)
- vetne (spojeni vice slov vyjadrujicich zaporne dusevni hnuti )
- rucni (uder dlani utocnikovou do tvare napadeneho )
- vsemi koncetinami (puvodce povetsinou neni clovek )
- surove (vysoky stupen brutality s moznosti trvalych nasledku)
Je zajimave ze prvni i posledni stupen mohli mit stejne straslive
nasledky.
Cimrmana primela k hlubsimu vedeckemu pristupu k sebeobrane jedina
udalost. Cestou z hostince U Sirotku byl jednou zaskocen tvorem
podivne vrcicim a v uplnem navratu domu mu branicim. Spravne tvora
identifikoval jako psa a v duchu znameho porekadla slepcu "Kdo chce
psa bit ,vzdycky si hul najde." jal se ohrozeny Cimrman hledat nastroj
vhodny pro - pokud mozno trvale - ztiseni neme tvare. Zabehnuv do
blizkeho lesika objevil Cimrman dostatek peknych vetvi , ale
nanestesti se zacal zevrubne zaobirat ostatnimi vedci dosud nepopsanym
druhem fosfereskujicich zabicek . (Je zajimave, ze jejich vyskyt v
liptakovskem katastru byl zaznamenan az po Mistrove pamatnem uspesnem
pokusu o rozbiti atomu.)
Prave v okamziku, kdy se Cimrman sklanel nad jednim z obojzivelniku,
byl zcela zakerne zezadu napaden "vsemi koncetinami", tzn. pes mu
necekane skocil na zada. Kdyby nebylo nahodne kolemjdouciho majitele
drave selmy, ktery jiz vazne uvazoval o tom, ze za nalezeni sveho
milacka vypise odmenu, mohl Cimrman utrpet vaznou ujmu na zdravi.
Po teto osemetne udalosti se tedy Cimrman rozhodl nejaky cas se
intenzivne venovat vyzkumu v oblasti sebeobrany. Rozpracoval dokonce
moznosti zachrany v pripadech ohrozeni ruznymi psimi rasami, ale i
exotickymi selmami, lidoopy a osobami v ruznych stupnich opilosti.
Rozsahly system sebeobrany, a to vcetne prevence, vychazel z
dlouhodobeho pozorovani chovani a psychologie utocniku. Kvuli tomuto
pozorovani byl JdC ochoten riskovat mnohokrat i zivot nebo
prinejmensim svrsky. Toto obdivuhodne nasazeni je ostatne typicke pro
vse, co Cimrman cinil.
Za znojemskou sekci
s pozdravem
Tereza Krinkova
Date: Mon, 24 May 1999 15:05:25 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Re: Tereza,
jedine Tereza ... totiz teda jedine Trachta (slightly off topic)
>S radosti pozoruji ... (a)bych
>predesla tem zbytecnym (dotazum), prohlasuji, ze jste me necekane brzo odhalili.
Vazeni kollegove,
rad bych Vas vsechny upozornil na to, ze Terezu jsem zcela
konkretne odhalil ja, a ze ted bych mel snad pravo na to, abych ji mohl,
odhalenou, s radosti (a nerusene) pozorovat. Cimz bych rad predesel vsem
zbytecnym dotazum. Viz i nize.
>Ano, ja jsem ten prilis kodovany inspektor Trachta.
Mila Terezo,
pokud odhalena vypadas jako inspektor Trachta, navic jeste
kodovany, rad sva vysezminene pravo prenecham komukoliv a bezplatne. A to
bez ohledu na to, je-li to pravo mensiny ci jakekoliv jine.
Ale ja se nejdriv na tom vasem gymnasiu poptam. Mam tam nevelmi vzdalene
pribuzenstvo v profesorskem sboru. Ovsem vzhledem k tomu, ze tento
pribuzensky pomer bude ukoncen 14.6. t.r., musim si s tim pospisit.
>
>Na vsechny pocetne dotazy typu "Kdo je pro?" odpovidam inspektor
>Trachta alias Tereza Krinkova.
A ja se ptam jeste dodatecne "Je nekdo proti ?", "Zdrzel se nekdo hlasovani
?".
(Jsem zvedav, co na to odpovi Hlavacek.)
Potiz je ovsem v tom, co budeme na zasedani UV UJC projednavat. Kdyz uz
jsme ted toho Trachtu nasli. Maji clenove nejake konkretni navrhy ? (Rad
bych zopakoval, ze pokud se tyce dalsiho odhalovani Terezy Krinkove, tak ja
jsem teda proti !) Snad odhalovani jeho predobrazuuu, totiz panu
Kasperskeho a Myslika ? Obavam se ovsem, to by bylo zajimave leda snad pro
kollegyni Krejcovou, ktera, jak to vidim, stejne bude mit neomluvenou
absenci.
karel oliva
Date: Mon, 24 May 1999 20:49:30 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Patek
Subject: Cimrman a mandolina
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=us-ascii
Az do konce devatenacteho stoleti mela typicka mandolina ovalny rezonancni otvor
a velmi vyklenutou zadni cast. (Pozn: Podle teorie z archivu mandolinove
konference comando@listserv.nodak.edu vyklenuta zadni cast dobre kopirovala
profil brisni steny stradajicich muzikantu).
Na zacatku stoleti dvacateho se vsak objevuje novy model mandoliny, jejiz design
je pripisovan zamestnanci americke firmy Gibson
panu Lloydu Loarovi. Tato mandolina se lisi od puvodni mandoliny tremi prvky,
vypujcenymi z konstrukce housli:
1) jen mirne klenuta predni a zadni deska (nutricni stav muzikantu se zrejme
zlepsoval)
2) na predni desce parove otvory tvaru F namisto ovalneho otvoru
3) ozdobny zavit/snek v horni casti tela mandoliny (k topografickemu vymezeni
slova HORNI viz nize)
Zasvecence obeznamene s aktivitami Jary Cimrmana na poli hudby neprekvapi
hypoteza vracejici autorstvi designu vyse popsane mandoliny (takzvaneho modelu
F-5, obr. viz nize) do rukou Cimrmanovych. Jara d' Cimrman chteje zahrnout
vsechny vyhody mandoliny a housli (ktere jiz beztak jsou stejne ladeny) do
jednoho hudebniho nastroje velmi pravdepodobne vymyslel nastroj oznaceny v
nedochovane patentove prihlasce jako
Cimrman, d': "all-in"
Tehdejsi masivni emigrace do Ameriky se zrejme nevyhnula ani Liptakovu a nektery
z Cimrmanovych zaku si s sebou vzal i jeho ideu "all-iny" s umyslem spojit se za
oceanem s mistnim nastrojarem a vyrobou "all-in" zbohatnout. Vezmeme-li v uvahu
Cimrmanovu amaterskou gynekologickou cinnost a prihledneme-li k zaznamu z
rodinne bible Liptakovskeho rodu Lojdovych, budeme zrejme blize pravde,
prechylime-li emigranta na emigrantku. Podle bible rodu Lojdovych odesla na
pocatku stoleti za ocean jejich dcera Laura a nam nezbyva nez se dohadovat, zda
jeji prechyleni Cimrmanem melo nasledky neakceptovatelne v tehdy misty jeste
puritanskem Rakousku-Uhersku nebo zda se za ocean vydava (zbavena Cimrmanem i
studu) jiz s umyslem tancit v tamnich podnicich nahore bez.
Tuto ne zcela prikladnou epizodu z Cimrmanova zivota analyzujeme do takove
hloubky proto, abychom demonstrovali puvod zasadni nepresnosti, ktere se
dopustil americky nastrojar pri stavbe Cimrmanovy "all-iny" podle navodu slecny
Lojdove. Vzhledem k predpokladanemu umyslu umelecke produkce v pochybnych
podnicich Lojdova zrejme znala anglicke slovicko nahore, horni = top, pri
zevrubnem vysvetlovani a zamyslenem spojeni s nastrojarem vsak doslo ke zmene
polohy z vertikalni na horizontalni a vysledkem je umisteni sneku "all-iny" na
zcela jinem miste nez zamyslel Cimrman. Zatimco housle a "all-ina" podle
Cimrmana maji snek-zavit nahore, jsou-li postaveny svisle, "all-ina" podle
Lojdove ma zavit nahore, je-li polozena (nebo take - pritisknuta k hrudi).
Obr: http://www.mandolincafe.com/images/f5.gif
Vzhledem k mensimu resonancnimu objemu nove "all-iny" byla tato Lojdovou zcela
bez invence (ci snad z nostalgie) nabizena jako nastroj do interieru (Zimmer
mandolin). Americti muzikanti stridajici se v orchestru podniku pro pany, kde
Lojdova pracuje, vsak o novy nastroj (pravdepodobne pod vlivem podbiziveho
osobniho prodeje Lojdovou) projevuji rostouci zajem. Tato zivotni epizoda
Lojdove konci ve chvili, kdy biologicke pochody (mineno starnuti, nikoli menses)
snizuji argumentacni schopnost Lojdove. Vzniklou odbytovou krizi resi Lojdova
prodejem licence firme Gibson. Na popud jejiho oddeleni pro styk s verejnosti
pak Laura Lojdova uspesne zakryva svou minulost zmenou pohlavi a poradi jmen. V
"historickych" firemnich pramenech se tak autor dnes nejoblibenejsi mandoliny
objevuje jako Lloyd Loar.
Nemaje pristup k podrobnym archivum Mistrova dila dovolim si pozadat vazene
cimrmanology o pripadnou verifikaci predestrene hypotezy a o jakekoliv
doplnujici informace.
Mirek Patek
hrac na "all-inu"
mailto:miroslav.patek@ch.novartis.com
Date: Mon, 24 May 1999 18:37:44 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
In-Reply-To: <9905239275.AA927502388@mail.georgian.edu>
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
At 07:44 PM 5/23/99 -0400, Honza Rehacek wrote
>Karel Oliva wrote:
>
>> Ja bych nic nevynechal, zadneho usili bych nelitoval. Jiste, srapnelu je
>> v tehle konferenci i jinde dost, ale o ty nejde. Hledejme skutecne
>> hodnoty (JE tam "d" !!!). Treba najdeme nejenom praktikanta Hlavacka, ale
>> brzo i detektiva Trachtu. Treba pri nejake spolecne trachtaci UV UJC
>> (ustredniho vyboru Unie Jary Cimrmana), co rikate ?
>
>Spravne! Tak se na Hlavacka musi!
>
>Usporadame mimoradne zasedani UJC v hostinci Na mytince
>a tam si to s nim "tak nejak soudruzsky" vyrikame.
>
>Kdo je pro?
>
>H.
Jo, ja vam ho podrzim a muzete ho majznout!
Rosta
Date: Mon, 24 May 1999 20:10:03 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: sebeobrana
MIME-Version: 1.0
Content-Type: multipart/mixed; boundary="927590365@mail.georgian.edu"
--927590365@mail.georgian.edu
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII; name="xsebe"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: attachment; filename="xsebe"
Vazeni kolegove, vazene kolegyne,
posledni prispevek znojemske sekce obratil nasi pozornost k poli doposud
cimrmanologickym rydlem nezvelebenemu a totiz k cinnosti Jary Cimrmana v
oblasti prakticke sebeobrany. Nase sekce po organizovanem presunu do archivu
zrevidovala vsechny doposud nalezene a katalogizovane biograficke materialy
a v zivote naseho Mistra zatim rozpoznala tato ctyri dulezita tvurci obdobi:
1. obdobi PASIVNE-RESISTENTNI (cca 1860-1880)
2. obdobi TECHNOLOGICKO-DEFENSIVNI (cca 1885-1892)
3. obdobi SLOVESNE-RHETORICKE (cca 1899-1903)
4. obdobi PESTNE-AGRESIVNI (cca 1901-1909)
Dosud neklasifikovano bylo jeho obdobi rije, ve kterem ovsem jeho zvysena
agresivita nemusela mit nutne sebeobranny charakter.
**************************************************************************
ad 1: Cimrmanovo prvni, pasivne-resistentni, obdobi se povetsinou prekryva s
obdobim jeho detstvi a bylo pravdepodobne vyvolano misty az nestridmou
cetbou Lva Nikolajevice Tolsteho. Princip "neprotivlenija zlu nasilijem"
zarezonoval silne s Mistrovou holubici povahou, zuslechtenou nucenym
pobytem v divci skole, a tak jako skolak trpne snasel skolnikovy
kopance, pohlavky ucitelu i jejich vychovne-vzdelavaci udery skolnim
drevenym uhlomerem. Rvackam se spoluzaky se Jara v tomto obdobi vyhybal
a byl-li primo konfrontovan, obvykle se vymluvil, ze ho boli ucho.
ad 2: S povesti prosluleho domaciho kutila a pozdeji tez vynalezce prichazi
druhe Mistrovo obdobi, vyznacujici se umnym vyuzitim nejnovejsich
technologii v obrane pred zaostalym a casto militantne ladenym okolim.
Na prochazky temnymi tanvaldskymi zakoutimi uz Jara nechodil jen tak
nalehko a ve cvickach, ale pouzival vylucne sve pohorky s bezpecnostnim
vazanim, jejichz snerovani se pri uderu pesti do nosu a nasledne ztrate
rovnovahy automaticky vypnulo a usetrilo tak padajicimu Cimrmanovi
neprijemnosti spojene s bolestivym vykloubenim kotniku.
Aby ochranil i ostatni casti sveho tela, vystavene na milost a nemilost
utocnikove libovuli, Cimrman pozdeji tuto myslenku jeste zdokonalil
vyvinutim sveho prenosneho nafukovaciho bunkru PNB-AH-12, ktery si
s sebou vozil na dvoukolaku, popripade v zime jej za sebou tahl na
sanich. Bunkr byl odlit ze specialne vytvrzene pryze a jeho vnitrek
poskytoval obranci, krome kousku motouzu, baterky a posledniho vydani
Erbenovy Kytice, take zeleznou zasobu jidla a piti na 2 dny, coz po
nekolika malo hodinach primelo i nejkrveziznivejsiho hrdloreza k ustupu
do nejblizsiho stravovaciho zarizeni.
Bunkr Cimrmanovi slouzil uspesne az do roku 1892, kdy byl vysinutou
libereckou svadlenou Jarkou Rozparovackou protrzen krejcovskymi nuzkami.
Po neuspesne obrane Erbenovou Kytici byl Mistr odvlecen do temneho
prujezdu a jeho stopa v dejinach na cas mizi a znovu se objevuje az na
podzim 1894 v jablonecke zahradni restauraci U tri habru, k jejimuz
slavnostnimu otevreni zde slozil kantatu "Tatinkovy narozeniny".
ad 3: Mistrovo obdobi slovesne-rhetoricke je nerozlucne spjato s jeho
pusobenim v telovychovne jednote TJ Slovan Varnsdorf. Cimrman se
poprve projevuje jako vymluvny recnik a pro sve cetne nasledovniky
zrizuje se souhlasem spravce telocvicny oddil verbalniho karate.
Verbalni karate se sklada z dynamickych utocnych a obrannych technik,
slouzicich k ideologickemu potreni protivnika, obchodniho partnera ci
poslance za smluvni opozici. Vyzaduje tvrdy, prisny trenink a podle
zvladnuti jednotlivych jeho disciplin se verbalni karatiste rozlisuji
ruznobarevnymi ksandami, ktere pridrzuji jejich recnicke trenyrky.
Vykonnostni technicke kategorie jsou tyto:
1. odznak "Karam" (bile ksandy)
-ovladnuti technik smerujicich k zastaveni place, k vyhledani maminky
v neprehlednem terenu ci na prostranstvi plnem lidi
2. odznak "Karas^" (zlute ksandy)
-nastoleni mentalni kazne, dosazeni klidu mysli, navozeni pocitu
bezpeci a sebeduvery usilovnym procvicovanim sebechvaly
3. odznak "Kara" (zlute ksandy s cervenymi puntiky)
-odrazeni argumentu protivnika zarputilym mlcenim, rozvoj taktiky
a psychologie, predstirani vztekliny
4. odznak "Karame" (cervene ksandy)
-zvladnuti gramatiky, vetne stavby, etikety a pravidel slusneho
chovani, procvicovani uderu nad pas
5. odznak "Karate" (modre ksandy)
-nacvik co nejrychlejsiho vysloveni beznych dobovych nadavek
("protiva protivny", "krhoun", "nymand" atp.), odkladani servitku,
prohloubeni znalosti z oblasti demagogie, nacvik uderu pod pas
6. odznak "Karaji'" (cerne ksandy)
-ubiti protivnika argumenty i neargumenty, trenink ve ztizenych
akustickych podminkach, dosazeni verbalni nepremozitelnosti
(v moderni terminologii: schopnost oponovat Vaclavu Klausovi)
ad 4: Posledni dosud registrovane sebeobranne obdobi Jary Cimrmana se vaze
k jeho cinnosti v hostinci U Sirotka a to prevazne po zaviraci dobe.
Dlouhe diskuse o liptakovskych komunalnich problemech koncily casto
obligatni rvackou a zpocatku mirumilovny Cimrman musel hledat zpusoby,
jak zamezit odchazeni z hospody s krvacejicim nosem. Vysledkem jeho
snahy o zvyseni sve fyzicke sily, obratnosti a koordinace pohybu bylo
osvojeni si nekterych orientalnich bojovych soustav, jako byly napriklad
judo, aikido, stouchando, taekwon-do, nintsundo a badminton, diky kterym
se Mistr mohl zanedlouho navracet z hostince s hlavou vztycenou (v tomto
ohledu byla jeho aluminiova badmintonova raketa zcela k nezaplaceni).
V zaveru si jeste rekneme par slov o dnes jiz temer zapomenutem bojovem
umeni "stouchando", ktere prave Jara Cimrman dovedl temer k dokonalosti.
Stouchando nebylo, jak by se z nazvu dalo nespravne usoudit, pouhym
nacvikem zapasnickych chvatu, ale predstavovalo uceleny filosoficky
system jehoz smyslem bylo dosazeni harmonie a rozvinuti vnitrnich
mentalnich schopnosti prostrednictvim pravidelneho cviceni, zdrave
zivotospravy a dusledneho dojidani svaciny.
Aplikace stouchanda pri boji pak probihala ve trech stupnich:
1. FUNIME - nacvik spravneho dychani, udrzovani rovnovahy ve stoji
spatnem, masirovani cest dychacich (jen u cvicenek)
2. SUSHIKAWA - kratka meditace spojena s popijenim odvaru z vyprazenych
kavovych zrnek, priprava na vlastni boj
3. SOKASAKO - navadeni "stouchu" do citlivych mist protivnika,
provedeni pripravneho "stouchu" (tzv. na's^t'uch),
zasazeni stouchu primo pod zebra, kombinace s nestuchovymi
technikami, jako je uchopeni soka za sako, nastaveni nohy,
pritazeni za vlasy ci klamave rozprahnuti naruci
nasledovane bleskove provedenym uderem do zubu
Jak lze z nazvu jednotlivych fazi boje tusit, zaslibenou zemi stouchanda bylo
Japonsko, jehoz mnohonasobny sampion Akimuro Kijamoto dokazal vztycenym
ukazovackem prostouchnout az ctyri za sebe nakladene cihly. To uz se ale
ocitam na pozemku kolegy Hubacka a proto se pro dnesek loucim.
s pozdravem, Honza Rehacek
ps. Pri prepisovani me jeste Janinka upozornila, ze bych mel zduraznit, ze
ty ctyri cihly byly z vypalene hliny a nikoliv z Eidamu.
--927590365@mail.georgian.edu
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII; name="RFC822.TXT"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: attachment; filename="RFC822.TXT"
Received: from mercy.georgian.edu [192.231.202.3] by mail.georgian.edu (ccMail Link to SMTP R8.31.00.5)
; Mon, 24 May 1999 19:47:20 -0400
Return-Path:
Received: from jara by mercy.georgian.edu (SMI-8.6/SMI-4.1)
id UAA05081; Mon, 24 May 1999 20:03:02 -0400
Sender: gabc@trail.com
Message-ID: <3748F915.5F7361B0@trail.com>
Date: Mon, 24 May 1999 03:00:37 -0400
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
X-Mailer: Mozilla 3.01 (X11; I; Linux 2.0.30 i486)
MIME-Version: 1.0
To: rehacek@georgian.edu
Subject: sebeobrana
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; name="xsebe"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Content-Disposition: inline; filename="xsebe"
--927590365@mail.georgian.edu--
Date: Mon, 24 May 1999 20:23:48 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[2]: Tereza
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Karel Oliva wrote:
> >S radosti pozoruji ... (a)bych
> >predesla tem zbytecnym (dotazum),
> >prohlasuji, ze jste me necekane brzo odhalili .
> >
> >Ano, ja jsem ten prilis kodovany inspektor Trachta.
> Potiz je ovsem v tom, co budeme na zasedani UV UJC projednavat. Kdyz uz
> jsme ted toho Trachtu nasli. Maji clenove nejake konkretni navrhy ?
Ja bych v klidu pokracoval s odhalovanim Hlavacka. Kdyz se ted ukazalo,
ze za mladistvou studentkou znojemskeho gymnazia se ukryva prosedively
inspektor Trachta s chlupatyma nohama, tak je zrovna tak dobre mozne,
ze za Hlavackem se schovava nejaka spanila kolegyne, ktere pouhy ostych
nedovolil, aby nam vyjevila svoji pravou podobu.
A vzhledem k tomu, ze kolega Trachta se dnes ke svemu pseudonymu
"Krinkova" uprimne doznal, citim i ja moralni povinnost vam sdelit, ze
kolegu Rehacka jsem si pred bezmala ctyrmi lety sam vymyslel, abych se
pri nafingovanych diskusich mohl beztrestne otirat o hradecaky.
za hradeckou sekci
Milan Hubacek
Date: Tue, 25 May 1999 10:58:13 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
-----Original Message-----
From: Ross Hedvicek
To: JDC-L@CESNET.CZ
Date: 1999 $BG/ (B5 $B7n (B25 $BF| (B 8:00
Subject: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
>At 07:44 PM 5/23/99 -0400, Honza Rehacek wrote
>>Karel Oliva wrote:
>>
>>> Ja bych nic nevynechal, zadneho usili bych nelitoval. Jiste, srapnelu je
>>> v tehle konferenci i jinde dost, ale o ty nejde. Hledejme skutecne
>>> hodnoty (JE tam "d" !!!). Treba najdeme nejenom praktikanta Hlavacka,
ale
>>> brzo i detektiva Trachtu. Treba pri nejake spolecne trachtaci UV UJC
>>> (ustredniho vyboru Unie Jary Cimrmana), co rikate ?
>>
>>Spravne! Tak se na Hlavacka musi!
>>
>>Usporadame mimoradne zasedani UJC v hostinci Na mytince
>>a tam si to s nim "tak nejak soudruzsky" vyrikame.
>>
>>Kdo je pro?
>>
>>H.
>
>Jo, ja vam ho podrzim a muzete ho majznout!
>
>Rosta
Ne, my ho podrzime a Rosta ho majzne. Aby se moc netrapil. Teda ten
Hlavacek...
MH
Date: Tue, 25 May 1999 15:41:44 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Sebeutok
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni kolegove,
Bylo zjisteno, ze v dobe, kdy se Jara venoval teorii ale i praxi sebeobrany,
tak, jak zde referuje znojemska a kralovehradecka sekce, zabyval se jeho
asistent Pazelt, projevujici masochisticke sklony, cinnosti zcela odlisnou -
sebeutokem. Dobre totiz vedel, ze drsne podminky rozpadajiciho se
rakousko-uherskeho mocnarstvi potrebuji spravne chlapy, a ti se mezi lidmi,
venujicimi se prehnane sve sebeobrane, prilis nevyskytuji. A co bychom
zapirali - praktikovani sebeutoku Pazeltovi skytalo dosud nepoznanou rozkos,
ktera se podobala jeho pocitum, ktere zakousel v detstvi coby casty obyvatel
oslovske lavice, vzdy pote, kdyz ho tridni ucitel ztrestal rakoskou, na coz
se maly Pazelt tesival uz od snidane.
Ve veku dospelem bylo mozne videt Pazelta, jak v nocnim Liptakove trenuje
sebeprepadeni ze zalohy, jindy, jak na sebe porada zatah na pojizerskych
kopcich. Obzvlastne nekompromisne vedl sebevyslechy a o obklad s octanem
hlinitym zadal Cimrmana az kdyz si priznal, ze prestoupil zakon a provedl
sebekritiku.
Nedavno zde nami vyrcena teorie spekuluje, ze Pazelt se prevtelil semletim
do salamu. Nase dalsi vyzkumy vsak ukazuji, ze jmenovany se stal
recividistou a na sklonku sveho zivota provedl brutalni sebeutok, ktery
skoncil dvojnasobnou sebevrazdou, za kterou sam sebe spravedlive potrestal.
Ptate se zajiste, co s tim ma co delat Cimrman:
Zaprve, Pazelt byl jeho dlouholety pomocnik, nebot v leto roku 1909, kdy u
Cimrmana pracoval, bylo podle pametniku dlouhe.
Zadruhe, Pazeltovo utrpeni a jeho caste pokusy o seberozctvrceni vedly
Cimrmana ke zkomponovani ctvrttonove Fugy s variaci na lidovou pisen
Otloukej se, pistalicko.
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
Date: Tue, 25 May 1999 09:54:39 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
> >Jo, ja vam ho podrzim a muzete ho majznout!
> >
> >Rosta
>
>
> Ne, my ho podrzime a Rosta ho majzne. Aby se moc netrapil. Teda ten
> Hlavacek...
>
> MH
>
>
Jo, totak, to by se vam hodilo, prasaci, kdyz to ted vypada na lepou devu.
Nejen podrzet, ale i drzet. Za co, ptam se ! Chlivnici ?
Nebylo by snad nejake lepsi, feministicke potrestani nez zrovna to hrube
lisknuti ? Takove nejake "sort of" na ktere i Jane Fonda by mohla byt hrda.
(Jenom se bojim aby nam u toho liskani nejaky Cimrmanista zase nemistne
nezvlhnul)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Co kdyby se kolega Rehacek poptal sekretarky Janinky jak to s tim Hlavackem
vlastne je. Po ztrachtovani pohlavni Rezinciny obmeny nam ona zustava
jedinou dostupnou nositelkou te spravne intuice.
B
> ----------
> From: Milan Hubacek[SMTP:hubacek@GOL.COM]
> Sent: Tuesday, May 25, 1999 3:58 AM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: Re[2]: Pochybnosti o Hlavackovi
>
>
Date: Tue, 25 May 1999 19:33:59 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Pochybnosti o Hlavackovi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Nejak se nam to vsecko zacina vybarvovat, pane kolego. Myslim, ze je lepsi
patrat spis v kriminalnich nez kriminalistickych kruzich. Co se tyce Terezy
a Hlavacka, pasuje mi na ty dva vic nez Hlavacek a Trachta dvojice Bony a
Klid, tedy chci napsat Bonnie & Clyde. Misto hledani tuzky v zanadri
doporucuji uplatnit metodu "kloboucnik" - navozeni pocitu teceni do bot,
vzdyt vite.
S pozdravem Milan Hubacek
----- Original Message -----
$BAw?.
$B08@h (B :
$BAw?.F|;~ (B : 23. May 1999 1:53
$B7oL> (B : Re: Pochybnosti o Hlavackovi
> >Ja bych z toho zadnou vedu nedelal, pane kolego. Podle urovne vyjadrovani
a
> >cesztyny obzvlast se bude jednat o nejake to zlate detatko, ktere misto
ze
> >zivota cucalo vedeni z prsu obrazovky. A jednou si omylem pustilo rodici
ve
> >videu zapomenutou kazetu DJC. A tak ho tu holt mame. Vitej nam, Hlavacku.
>
> Vite, pane kollego Hubacku,
> ja bych to nevzdaval. Podivejte, uz jsme jasne nalezli Hlavacka v
> podobe jednicek a nul, tedy jaksi zakodovaneho, bylo by jen logicke, kdyby
> se ted objevil Hlavacek zivy (no dobre, taky trosku zakodovany - misto
> Jindricha je z nej ted na chvili Bohumil; ale to prece patri k policejni
> praci, ta trocha konspirace, ne ? To tu vec jenom potvrzuje, prece !)
> Jen si vsimnete jeste toho profesionalniho, vybrouseneho, ciste
> policejniho tonu. Vsimnete si toho "tak nejak" ... vzpominate si prece
> jeste na dobu, kdy se vsechno resilo "tak nejak po soudruzsku" ... (Tim
> NErikam, ze na ni "vzpominate rad" - rikam "vzpominate SI").
> No ale dobre, proklepne*me si ho, pripravil jsem na to maly
> dotaznik, a uvidime:
>
> =========================================
> Tak Hlavacku, udelej si pohodli, chlapce. Klidne si dej nohy na stul.
>
> A odpovez mi na par otazek (schvalne, co odpovi):
>
>
> 1. Jestlipak uz se holis ?
>
> 2. Kolik je ti let ?
>
>
> A az budes odpovidat, Hlavacku, dej si, prosim te, pozor na tuzku, jo ?
> Abys ji pak nemusel hledat ... no vis prece kde ! (Jestli to vi, tak je to
> jasna vec !)
> =========================================
>
> Vite, pane kollego, ja myslim, ze cinnost kriminalisticka a predevsim
> kriminalni je jednim z nejdulezitejsich a hlavne nejtrvalejsich pomniku
> Jary da Cimrmana. Ja bych nic nevynechal, zadneho usili bych nelitoval.
> Jiste, srapnelu je v tehle konferenci i jinde dost, ale o ty nejde.
> Hledejme skutecne hodnoty (JE tam "d" !!!). Treba najdeme nejenom
> praktikanta Hlavacka, ale brzo i detektiva Trachtu. Treba pri nejake
> spolecne trachtaci UV UJC (ustredniho vyboru Unie Jary Cimrmana), co
rikate
> ?
>
> Zdravi
>
> karel oliva
>
Date: Tue, 25 May 1999 14:27:14 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Tereza
Organization: Gymnazium dr. K.Polesneho, Znojmo
Subject: Nohy inspektora Trachty
In-Reply-To: <9905249275.AA927591192@mail.georgian.edu>
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
Tereza Krinkova
Date: Tue, 25 May 1999 15:15:20 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Nohy inspektora Trachty
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Mila Rezinko,
Inspektor Trachta asi mel ledaskde vselikeho ochlupeni, zvlaste po tom, co
se zacal pro osobni posileni misto steroidu zivit psimi suchary / puts
hairs on the Trachta's chest/; podotykam vsak ze veda zna effekty teto
stravy poze na canine species. Co to udelalo s Trachtou nevime, pokud mu
nekdo nenahledne pod sukne, pripadne do vystrihu, zvedne paruku a pod.
Ale na takove veci by slusna cerecka bystre maminky nemela vubec ani
myslet, maminka si na takove mysleni vystaci sama.
Navic jsem Vas varoval jak je to zpravidla se vsemi jedinci s koncovkou
prijmeni -cek.
Byt Vami, tak bych tomu uz vubec nevenoval pozornost. A jsem si jist, ze
matinka i otiecko budu se mnu suhlasiat.
B
> ----------
> From: Tereza[SMTP:krinkova.f.1.4l.student.gymnazium@GYMZN.CZ]
> Sent: Tuesday, May 25, 1999 3:27 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Nohy inspektora Trachty
>
> Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
> radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
> tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
> Tereza Krinkova
>
Date: Tue, 25 May 1999 09:54:42 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Ross Hedvicek
Subject: Nohy inspektora Trachty
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="us-ascii"
Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
Tereza Krinkova
Inspektor Trachta mel chlupaty nohy urcite - obzvlaste byl-li Trachtova! A
co jen nohy - Cesi jsou znami svou neholenosti - a kolegove, nebojme se
tomu celit - mnohdy smrdi. I kdyz chlupatost Trachty mi nepripada
dostatecne zavazna k tomu, aby byla hodna nejakeho dalsiho badani - kdezto
chlupatost Trachtove - to je jine kafe! V teto souvislosti predkladam svou
jiz drive uvedenou informaci o pusobeni Jary da Cimrmana v Irsku a s tim
spojene otazky chlupatosti a barevnosti chlupatosti.
Chtel bych zde predlozit vazenym kolegum dalsi nevyresenou zahadu ohledne
pusobeni Jary da Cimrmana v Irsku. Presne tedy v Dublinu, tehdy znamym pod
jmenem Baile-atha-chr-chr-Cliath. Jara ztravil nekolik mesicu resenim tzv.
"Irske zahady".
Podstatou Irske zahady je vedecke vysvetleni, proc prirodni blondyny nejsou
blond i na prirozeni (kdyz jsou teda jo tak moc prirodni).
Jak znamo, tak prirodni blondyny jsou na prirozeni bud zcela "tmavovlase"
nebo zrzave - ale nikdy ne blond jak by mely byt.
Jara da Cimrman se zaobiral jen dvema eventualitami:
1) Nedostatkem slunce - blond vlasy jsou dle teto teorie svetle nasledkem
vyblednuti od slunce - kde ochlupeni pokryte pradlem, ci spodni casti
plavek nema ke slunecnim paprskum dostatecny pristup.
Tuhle teorii JDC jiz drive overoval zalozenim nudistickeho krouzku Adamita
u rybniku Amerika u Frantiskovych Lazni, prislusna WWW je k videni na
http://www.swallowssunisland.com/ ... a pouhym okem, bez pouziti
mikroskopu, ci jine techniky, bylo jasne, ze i slunci vystavene
nudistky-blondyny, nejsou v kritickych mistech blond. To bylo prosim velke
zklamani.
2) Vlhkosti - za predpokladu, ze vlhkost zpusobuje rezaveni. Ovsem rezaveni
je zpusobeno okyslicovanim molekul zeleza, ktere ten ktery material
obsahuje a ne vlhkosti. Jakym zpusobem byl zajisten privod kysliku, ci
vzduchu vseobecne na zkoumane ochlupeni? Cimrman byl presvedcen, ze to bylo
klasickym zpusobem, znamym tem co rozdelavani ohen jiz v praveku - a to
zespulenim ust do O a foukanim.
Idealni podminky pro vyzkum vlivu vlhkosti na barvu prirozeni poskutuje
ostrov Irsko. Jak znamo Irsko je velice vhlka zeme, kde obyvatelstvo je
temer bez vyjimky zrzave.
Vztah mezi zrzavosti ochlupeni prirozeni a zrzavosti irskych hlav je rovnez
snadno odhalitelny - a Mistr to odhalil verejne v jednom irskem pubu
prohlasenim, ze Ircane vlastne nosi na hlavach vlasy z prirozeni, coz s
prihlednutim ke skutecnosti, kolik vylozenych picovin uz vyslo z irskych
hlav, neni zas tak prekvapujici. Ano, Ircane nosi "pubic hair" na hlavach!
A najednou bylo uplne jasne, proc Irove jsou nejen zrzavi, ale jeste i
kudrnati!!! Cimrman nazorne osvetlil zpusob prisunu kysliku do zadane
oblasti, nevyskytuje-li se na hlave - platne jen pro oblasti mimo Irsko.
Pritomni O'Brienove se citili touto Cimrmanovou teorii urazeni, a Cimrman
byl nekolikrat uhozen pivnim pullitrem, mistne znamym jako MUG - Cimrman
byl tedy prvni kdo byl MUGGED - a nikoliv v New Yorku, ale v Dublinu.
Nikterak neodrazen, Cimrman povstal z podlahy, a rychle korigoval svou
teorii doplnenim o vysvetlenim proc vetsina irskych jmen ma pred jmenem ono
O - jako O'Brien, O'Donnell, O'Henry a tak - presna citace neni znama, ale
melo to co do cineni s analnimi otvory.
Pote dostal Cimrman MUGem jeste jednou a by z hospody vyhozen na ulici, kde
ho dale pronasledovali mladi, nadejni a dosud neopiti Ircane... Jara byl
zretelne lepsi bezec a byl na tom znacne lepe s dechem, protoze jeste z
dalky se se na strechami dublinskymi nesl Jaruv posmesny pokrik: "Kurvy
zrzavy, kurvy zrzavy, kurvy zrzavy!"
Ano, pratele - proto je dosud tato zahada nedoresena!
Rosta
Date: Tue, 25 May 1999 16:04:21 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Ruzne Nohy
>Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
>radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
>tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
> Tereza Krinkova
Vazeni kollegove,
blizsim setrenim jsme zjistili, ze pravdu ma jak kollega
Rehacek-Hubacek, tak kollegyne Trachta-Krinkova. Stejnou pravdu maji dale
Sophie Rhys-Jonesova a vsichni obyvatele mesta Baden-Baden.
Ani pravdu, ani chlupate nohy naproti tomu nemaji ani Anna-Marie
Leutheuser-Schnarrenbergerova, byvala ministryne Spolkove vlady za stranu
Svobodnych demokratu, ani Dagmar Havlova-Veskrnova, byvala ... ale nac
zachazet do detailu, ze.
Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy nize uvedene) je v tom, ze
inspektor Trachta prevleceny za inspektora Trachtu MA chlupate nohy. A to
predevsim proto, ze inspektor Trachta casto chodi bos (jak vi kazdy
cimrmanolog), nebot s oblibou prenechava svou obuv ostatnim inspektorum,
predevsim inspektoru Kleckovi. A tak mu jen ochlupeni lytek a nartu
poskytuje ucinnou ochranu pred nachlazenim a soli v dobe zimnich pliskanic.
Take prosim nezapominejme na to, ze jeden z predobrazu inspektora Trachty,
konkretne dr. Myslik, onemocnel anaserpentni spinozou (*), tj. nadmernou
kuceravosti - cehoz by, uvazte prosim, bez prislusneho ochlupeni bylo jen
krajne obtizne dosahnout.
Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy vyse uvedene) je ovsem v tom, ze
inspektor Trachta prevleceny za Terezu Krinkovou chlupate nohy NEMA. A to
predevsim proto, ze inspektor Trachta neni zadny bridil a jeho prevleky
jsou, jak znamo, dokonale. (Nebo si snad, Hlavacku, myslis neco jineho ?!?
Moc si nevyskakuj, bejt tebou, hochu, sedim pekne zticha, ani nedutam, a
koukam se od inspektora Trachty neco naucit !!!)
A ostatne, INSPEKTOR TRACHTA POUZIVA NOVY PRISTROJ GILETTE LADY SHAVE. (Za
poukazani castky 25.000 $ za uvedeni teto reklamy firme Gilette predem
dekuji).
karel oliva
(*) POZOR ! Neplest se Baruchem Spinozou !!! Ktery ovsem mel TAKE
chlupate nohy ... kdo se v tom ma vyznat.
Date: Tue, 25 May 1999 18:14:58 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Nohy inspektora Trachty
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Pane Rostislave,
mel, prosim, pan Trachta ty clupy taky kudrnaty ? a kde mene, prosim ?
a taky od foukani ?
znamena to ze je specielne tady moc zavetreno ?
B
Ps Voni jsou sprostak a uvedomej si, prosim, ze si text z konference budou
stahovat i deti co uz maji byt davno v postilce / dokud si stahuji dosud
jen texty, a ne jen z konference, tak to zas tak zle jeste nebude - snad Vam
to i Terezcina maminka promine, jestli ale ostatni postilkovi rodice tez, to
nevim
> ----------
> From: Ross Hedvicek[SMTP:ross@SCANLON.IM1.NET]
> Sent: Tuesday, May 25, 1999 3:54 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Nohy inspektora Trachty
>
> Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
> radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
> tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
> Tereza Krinkova
>
> Inspektor Trachta mel chlupaty nohy urcite - obzvlaste byl-li Trachtova! A
> co jen nohy - Cesi jsou znami svou neholenosti - a kolegove, nebojme se
> tomu celit - mnohdy smrdi. I kdyz chlupatost Trachty mi nepripada
> dostatecne zavazna k tomu, aby byla hodna nejakeho dalsiho badani - kdezto
> chlupatost Trachtove - to je jine kafe! V teto souvislosti predkladam svou
> jiz drive uvedenou informaci o pusobeni Jary da Cimrmana v Irsku a s tim
> spojene otazky chlupatosti a barevnosti chlupatosti.
>
> Chtel bych zde predlozit vazenym kolegum dalsi nevyresenou zahadu ohledne
> pusobeni Jary da Cimrmana v Irsku. Presne tedy v Dublinu, tehdy znamym pod
> jmenem Baile-atha-chr-chr-Cliath. Jara ztravil nekolik mesicu resenim tzv.
> "Irske zahady".
>
> Podstatou Irske zahady je vedecke vysvetleni, proc prirodni blondyny
> nejsou
> blond i na prirozeni (kdyz jsou teda jo tak moc prirodni).
>
> Jak znamo, tak prirodni blondyny jsou na prirozeni bud zcela "tmavovlase"
> nebo zrzave - ale nikdy ne blond jak by mely byt.
>
> Jara da Cimrman se zaobiral jen dvema eventualitami:
>
> 1) Nedostatkem slunce - blond vlasy jsou dle teto teorie svetle nasledkem
> vyblednuti od slunce - kde ochlupeni pokryte pradlem, ci spodni casti
> plavek nema ke slunecnim paprskum dostatecny pristup.
>
> Tuhle teorii JDC jiz drive overoval zalozenim nudistickeho krouzku Adamita
> u rybniku Amerika u Frantiskovych Lazni, prislusna WWW je k videni na
> http://www.swallowssunisland.com/ ... a pouhym okem, bez pouziti
> mikroskopu, ci jine techniky, bylo jasne, ze i slunci vystavene
> nudistky-blondyny, nejsou v kritickych mistech blond. To bylo prosim
> velke
> zklamani.
>
> 2) Vlhkosti - za predpokladu, ze vlhkost zpusobuje rezaveni. Ovsem
> rezaveni
> je zpusobeno okyslicovanim molekul zeleza, ktere ten ktery material
> obsahuje a ne vlhkosti. Jakym zpusobem byl zajisten privod kysliku, ci
> vzduchu vseobecne na zkoumane ochlupeni? Cimrman byl presvedcen, ze to
> bylo
> klasickym zpusobem, znamym tem co rozdelavani ohen jiz v praveku - a to
> zespulenim ust do O a foukanim.
>
> Idealni podminky pro vyzkum vlivu vlhkosti na barvu prirozeni poskutuje
> ostrov Irsko. Jak znamo Irsko je velice vhlka zeme, kde obyvatelstvo je
> temer bez vyjimky zrzave.
>
> Vztah mezi zrzavosti ochlupeni prirozeni a zrzavosti irskych hlav je
> rovnez
> snadno odhalitelny - a Mistr to odhalil verejne v jednom irskem pubu
> prohlasenim, ze Ircane vlastne nosi na hlavach vlasy z prirozeni, coz s
> prihlednutim ke skutecnosti, kolik vylozenych picovin uz vyslo z irskych
> hlav, neni zas tak prekvapujici. Ano, Ircane nosi "pubic hair" na hlavach!
> A najednou bylo uplne jasne, proc Irove jsou nejen zrzavi, ale jeste i
> kudrnati!!! Cimrman nazorne osvetlil zpusob prisunu kysliku do zadane
> oblasti, nevyskytuje-li se na hlave - platne jen pro oblasti mimo Irsko.
>
> Pritomni O'Brienove se citili touto Cimrmanovou teorii urazeni, a Cimrman
> byl nekolikrat uhozen pivnim pullitrem, mistne znamym jako MUG - Cimrman
> byl tedy prvni kdo byl MUGGED - a nikoliv v New Yorku, ale v Dublinu.
>
> Nikterak neodrazen, Cimrman povstal z podlahy, a rychle korigoval svou
> teorii doplnenim o vysvetlenim proc vetsina irskych jmen ma pred jmenem
> ono
> O - jako O'Brien, O'Donnell, O'Henry a tak - presna citace neni znama, ale
> melo to co do cineni s analnimi otvory.
>
> Pote dostal Cimrman MUGem jeste jednou a by z hospody vyhozen na ulici,
> kde
> ho dale pronasledovali mladi, nadejni a dosud neopiti Ircane... Jara byl
> zretelne lepsi bezec a byl na tom znacne lepe s dechem, protoze jeste z
> dalky se se na strechami dublinskymi nesl Jaruv posmesny pokrik: "Kurvy
> zrzavy, kurvy zrzavy, kurvy zrzavy!"
>
> Ano, pratele - proto je dosud tato zahada nedoresena!
>
> Rosta
>
Date: Tue, 25 May 1999 18:18:58 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: omluva
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Omlouvam se vsem nezavislym cimrmanologum, mezi ktere
se taky tak trochu pocitam. Nebylo mym umyslem utocit
na styl mnoha ucastniku, ktery se mi take casto velice
libi. Chtel jsem jen rict, ze je skoda, ze se tady
neobjevuje vice materialu z her DJC, z kterych tady
stejne vetsina cerpa.
Kvuli tomu mi snad ale nemusite nadavat do soudruhu.
A do toho kolik je mi let vam pane Oliva ve vsi ucte
nic neni. K oltari se s vama nechystam.
Bohumil Hlavacek, zacinajici cimrmanolog
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Tue, 25 May 1999 17:39:19 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re: Ruzne Nohy
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: Karel Oliva
> Subject: Ruzne Nohy
> Date: Tue, 25 May 1999 16:04:21 +0200
> Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy nize uvedene) je v tom, ze
> inspektor Trachta prevleceny za inspektora Trachtu MA chlupate nohy.
Vazeny pane kolego,
vyse uvedene je bohuzel pouze polopravda ci lepe jeji dialekticky protiklad
- pololez. Prostudovanim rodinne anamnezy inspektora Trachty se nasemu tymu
archeodermatologu podarilo prokazat, ze cely rod Trachtu trpel vrozenou
kozni indisposici v mezinarodnim katalogu nemoci vedenou pod krycim nazvem
"plesate lytko". V dusledku teto byla jedna inspektorova noha chlupata
zatimco ta druha byla hebounka jako novorozenecka prdylka. Pri chuzi se
samozrejme noha plesata stridala ve vedeni s nohou chlupatou, coz by se
v intencich dialektickeho materialismu dalo pochopit jako manifestace
zakona o jednote a boji protikladu (ona jednota byvse reprezentovana
mistem, kde se obe puvodne ruzne nohy setkavaji a Cimrmanem proto
eufemisticky nazyvanym "rozpolceny horizont").
> Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy vyse uvedene) je ovsem v tom, ze
> inspektor Trachta prevleceny za Terezu Krinkovou chlupate nohy NEMA.
Bohuzel, ani tato vase pravda neni pravdou uplnou. Jak se ukazalo dodatecnym
setrenim, kolegyne Krinkova je ve skutecnosti Robert Travnicek, posluchac
3. rocniku znojemskeho gymnazia, ktery, jsa pohlavi muzskeho, ma na chlupate
nohy statem uznane a v ustave zakotvene pravo. Inspektor Trachta, prevleceny
za Roberta Travnicka, prevleceneho za Terezu Krinkovou tedy chlupate nohy MA.
Podle sdeleni zvidave skolnice znojemskeho gymnazia, pani Jarmily Breberkove,
prozradila Tereza Krinkova, nic netusici studentka prvniho rocniku, heslo
sveho pocitacoveho accountu vyse zminenemu podvodnikovi za prislib dvou
porci jahodove zmrzliny s karamelovou polevou (a tady muze byt studentka
Krinkova opravdu rada, ze nezije v ere dialektickeho materialismu, kdy se
za prozrazeni hesla odmenovalo podle zrcadlove obraceneho systemu,
tedy nikoliv polevou, ale popravou).
H.
Date: Wed, 26 May 1999 10:10:38 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Ruzne Nohy
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
> coz by se
> v intencich dialektickeho materialismu dalo pochopit jako manifestace
> zakona o jednote a boji protikladu (ona jednota byvse reprezentovana
> mistem, kde se obe puvodne ruzne nohy setkavaji a Cimrmanem proto
> eufemisticky nazyvanym "rozpolceny horizont").
>
>
>
Pane Rehacku, ty hodiny tak krasne bijou !
> ----------
> From: Honza Rehacek[SMTP:rehacek@GEORGIAN.EDU]
> Sent: Tuesday, May 25, 1999 11:39 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: Ruzne Nohy
>
> > From: Karel Oliva
> > Subject: Ruzne Nohy
> > Date: Tue, 25 May 1999 16:04:21 +0200
>
>
Date: Wed, 26 May 1999 11:55:15 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Zrcadlove obraceny system
> (a tady muze byt studentka
>Krinkova opravdu rada, ze nezije v ere dialektickeho materialismu, kdy se
>za prozrazeni hesla odmenovalo podle zrcadlove obraceneho systemu,
>tedy nikoliv polevou, ale popravou).
Jako drobnou, ovsem pikantni poznamku k tomuto "zrcadlove obracenemu
systemu" (kteremu se take casto rika system "inversni", a jeste casteji
"perversni") bych chtel dodat, ze jeho autorem, a to je prave to
prekvapive, NEBYL Jara da Cimrman.
Alespon tedy ne autorem primym. Ovsem v jeho zarodku - tedy v zarodku toho
systemu - ostatne jako v kazdem zarodku, ba dokonce v zarodku kazdeho
zarodku, je Cimrmanova puvodni (neprima) idea prece jen jasne patrna.
Konkretne se v tomto pripade jedna o to, ze po listopadovem
prevratu (tj. po rijnove revoluci) se Cimrman (alias Lenin (alias Krupska
(alias Krinkova (alias Trachta (alias Tra'vni'c*ek (alias Va's*a (alias
Alias))))))) snazil sestavit novou vladnouci garnituru z prominentnich
mozku (a prislusnych tel, samozrejme).
Vzhledem k tomu, ze to bylo v Rusku, byla jeho role velmi snadna, vzhledem
k jeho predchozi rozsahle paedagogicke cinnosti v teto zemi. Stacilo si
proste vybrat mezi jednickari v radach jeho byvalych zaku, tj. zaku z doby
Cimrmanova pusobeni v jednotridce osady Struk na ukrajinsko-polskem pomezi.
Hacek ovsem byl v tom, ze Cimrman pritom zapomnel (coz vlastne ani
nemohlo byt jinak), ze jeho pametovy kvocient je velmi nizky.
Tim se stalo, ze zapomnel i na to, ze ve Struku experimentoval s
rozdelenim uciva na "pomnenku" a "zapomnenku" a nasledne velmi
rafinovanymi chytaky zkousel, zda si zaci nepamatuji i "zapomnenku" (viz
prislusne publikace S&S).
Malo znamym faktem ovsem je, ze pri takovemto zrcadlove obracenem
systemu zkouseni uzival Cimrman samozrejme i zrcadlove obraceny system
znamkovani ("petka" nejlepsi, "jednicka" nejhorsi znamka - ostatne, tento
system se v tamnich krajich, jak znamo, uchoval dodnes). Konkretne tedy
"jednickari" nepatrili zrovna mezi jeho nejlepsi zaky.
Mezi takove (byvale) jednickare patril take ukrajinsky Polak Feliks
Dzerzynski. Toho prave Cimrman poveril vypracovanim systemu odmenovani
noveho rezimu.
No a jak to dopadlo, to znate z prispevku koll. Rehacka a z
dejepisu.
karel oliva
Date: Wed, 26 May 1999 12:13:33 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Karel Oliva
Subject: Cimrmanova dialekticka anatomie ...
> Pri chuzi se
>samozrejme noha plesata stridala ve vedeni s nohou chlupatou, coz by se
>v intencich dialektickeho materialismu dalo pochopit jako manifestace
>zakona o jednote a boji protikladu (ona jednota byvse reprezentovana
>mistem, kde se obe puvodne ruzne nohy setkavaji a Cimrmanem proto
>eufemisticky nazyvanym "rozpolceny horizont").
Cimrmanova dialekticka anatomie se, a na to prosim, vazeny pane kollego,
nezapominejme, neomezovala jen na chlupy.
Naopak, i jejich dialekticky protiklad, totiz PLES, definoval Cimrman
uderne a jasne jako dialekticky protiklad casti tela Vami prave zminene
jako "rozpolceny horizont" s casti prave opacnou noham, totiz hlavou.
Konkretne zni tato definice tak, ze PLES je dialektickou jednotou
protikladu mezi hlavou a p... i' (minen je Vas "rozpolceny horisont"), a to
ve dvou casovych rovinach,
- NEJPRVE co do FORMY
- a POZDEJI (v nasem veku, pane kollego) jiz take co do OBSAHU
V teto definici se Cimrman tedy objevuje jako pravy pokracovatel dila
klassiku dialektiky (Hegela, Marxe a dalsich), coz je jen potvrzenim
jednoty Cimrmana a Lenina. Je to totiz definice na druhou (vzhledem k
casovemu rozvrstveni), na ctrvrtou (casove rozvrstveni krat jednota
protikladu formy a obsahu) a pokud uvazime definici uvedenou kolegou
Rehackem, na osmou (Casove rozvrstveni krat forma &/vs. obsah krat nohy
a/vs. hlava).
karel oliva
Date: Wed, 26 May 1999 13:22:28 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
Comments: Authenticated sender is
From: Tereza
Organization: Gymnazium dr. K.Polesneho, Znojmo
Subject: Re: omluva
In-Reply-To:
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Spravne, kolego Hlavacku! Takhle se na ne musi, na doterne a
pokrocilejsi cimrmanology! Jen tak dal - jemne, ale prece rasantne.
Koneckoncu, mozna se nekdy s kollegou Olivou k tomu oltari dostanete.
Jeste jedna poznamka k Ruznym Noham kolegy Rehacka. (Mimochodem, mam
takovy dojem, ze capital letters v nadpisech se pouzivaji predevsim v
anglictine. Pokud to ovsem nebyl vyraz nekonecne ucty k noham.)
Ale co je hlavni: Ve 4-letem studiu se v dusledku zavedeni povinne
9-lete zakladni skolni dochazky studenti 3. rocniku vubec, ale vubec
nevyskytuji. Natozpak Travnicek, ktery neni v celem ustavu ani jeden
(Beda ci Robert uz tuplem ne). Zde se tedy nachazi mensi trhlinka v
jinak uchvatne, strhujici, az s fantazii hranicici teorii.
A navic: Jahodova zmrzlinka neni zrovna moje nejoblibenejsi.
Tereza
Date: Wed, 26 May 1999 18:31:11 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Ruzne Nohy
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
> (*) POZOR ! Neplest se Baruchem Spinozou !!! Ktery ovsem mel TAKE
> chlupate nohy ... kdo se v tom ma vyznat.
>
>
Souhlasim, neplest s Baruchem
Tvrzeni stran osrsteni se vsak overit nepodarilo
nasel jsem v knehach vyobrazeni pouze jedno, s vousem vlneni spise od
Leonarda, po irske kudrnatosti ani potuchy
Baruch na vyobrazeni jen do podpasu, soudit lze vsak na suknice spis delsi.
Oni snad tehda jednak nemeli zas tak kor moc touhu se furt vysflikat, a
potrebu nejspis taky ne, zvlast v Holandsku.
Teda esli si to Baruch nezavlekl z rodnych Spanel. Myslim to vyslikani. Teda
myslim to neinkvisicni. To co mohl sliznout od krasnych slecen tech casu co
nam je Mistrove zachovali pro posterity. Ale ze by uz jako maly chlapec ?
Mozna jo - a z toho ta pozdejsi vlaznost ve vire.
Dialekticky rozpolcene (*)se ptam -- maji nasledne vsichni / vsechny/
vlazni /e ve vire chlupate nohy ?
> kollegyne Trachta-Krinkova. Stejnou pravdu maji dale
> Sophie Rhys-Jonesova a vsichni obyvatele mesta Baden-Baden.
> Ani pravdu, ani chlupate nohy naproti tomu nemaji ani Anna-Marie
> Leutheuser-Schnarrenbergerova, byvala ministryne Spolkove vlady za stranu
> Svobodnych demokratu, ani Dagmar Havlova-Veskrnova, byvala ... ale nac
> zachazet do detailu, ze.
>
B
(*) muze existovat tez dialekticke rozctvrceni ?
> ----------
> From: Karel Oliva[SMTP:oliva@COLI.UNI-SB.DE]
> Sent: Tuesday, May 25, 1999 4:04 PM
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Ruzne Nohy
>
> >Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
> >radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
> >tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
> > Tereza Krinkova
>
> Vazeni kollegove,
> blizsim setrenim jsme zjistili, ze pravdu ma jak kollega
> Rehacek-Hubacek, tak kollegyne Trachta-Krinkova. Stejnou pravdu maji dale
> Sophie Rhys-Jonesova a vsichni obyvatele mesta Baden-Baden.
> Ani pravdu, ani chlupate nohy naproti tomu nemaji ani Anna-Marie
> Leutheuser-Schnarrenbergerova, byvala ministryne Spolkove vlady za stranu
> Svobodnych demokratu, ani Dagmar Havlova-Veskrnova, byvala ... ale nac
> zachazet do detailu, ze.
>
> Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy nize uvedene) je v tom, ze
> inspektor Trachta prevleceny za inspektora Trachtu MA chlupate nohy. A to
> predevsim proto, ze inspektor Trachta casto chodi bos (jak vi kazdy
> cimrmanolog), nebot s oblibou prenechava svou obuv ostatnim inspektorum,
> predevsim inspektoru Kleckovi. A tak mu jen ochlupeni lytek a nartu
> poskytuje ucinnou ochranu pred nachlazenim a soli v dobe zimnich
> pliskanic.
> Take prosim nezapominejme na to, ze jeden z predobrazu inspektora Trachty,
> konkretne dr. Myslik, onemocnel anaserpentni spinozou (*), tj. nadmernou
> kuceravosti - cehoz by, uvazte prosim, bez prislusneho ochlupeni bylo jen
> krajne obtizne dosahnout.
>
> Ta pravda (ci dialekticky protiklad pravdy vyse uvedene) je ovsem v tom,
> ze
> inspektor Trachta prevleceny za Terezu Krinkovou chlupate nohy NEMA. A to
> predevsim proto, ze inspektor Trachta neni zadny bridil a jeho prevleky
> jsou, jak znamo, dokonale. (Nebo si snad, Hlavacku, myslis neco jineho ?!?
> Moc si nevyskakuj, bejt tebou, hochu, sedim pekne zticha, ani nedutam, a
> koukam se od inspektora Trachty neco naucit !!!)
>
> A ostatne, INSPEKTOR TRACHTA POUZIVA NOVY PRISTROJ GILETTE LADY SHAVE. (Za
> poukazani castky 25.000 $ za uvedeni teto reklamy firme Gilette predem
> dekuji).
>
> karel oliva
>
>
>
> (*) POZOR ! Neplest se Baruchem Spinozou !!! Ktery ovsem mel TAKE
> chlupate nohy ... kdo se v tom ma vyznat.
>
Date: Wed, 26 May 1999 14:52:03 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: Re[2]: omluva
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Tereza wrote:
> Jeste jedna poznamka k Ruznym Noham kolegy Rehacka.
To se vam pletou nohy, slecno Krinkova. Ruzne Nohy ma kolega Trachta,
ja mam Nohy Stejne, coz - priznavam - mi trochu leze do penez, nebot
si vzdy kupuji dva pary bot a pravou cast kazdeho paru pak musim
vyhodit, nebo v lepsim pripade darovat mistnimu sirotcinci. Pri vasi
povestne mazanosti jste jiz jiste pochopila, ze mam obe nohy leve.
> Ale co je hlavni: Ve 4-letem studiu se v dusledku zavedeni povinne
> 9-lete zakladni skolni dochazky studenti 3. rocniku vubec, ale vubec
> nevyskytuji. Natozpak Travnicek, ktery neni v celem ustavu ani jeden
Za toto nedopatreni muze nas sekcni pocitac Vladimir Iljic Mikulas.
Pri patrani po vasi prave totoznosti doslo k preteceni jahodove
zmrzliny v chladicim zasobniku disketove jednotky A a k nasledne
malfunkci. Nas sekcni mechanik si to jiz slizl a zmrzlinu jahodovou
nahradil zmrzlinou vanilkovou s podstatne vyssi tepelnou kapacitou.
Skutecnym pachatelem, prestrojenym za slecnu Krinkovou neni samozrejme
zadny pan Natozpak Travnicek, ale ve skutecnosti je jim student 1.F,
Viktor Haba (nar. 23.5.1982).
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
Date: Wed, 26 May 1999 23:06:44 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Petricek
Organization: Nextel
Subject: Jeste k mensinam
Temer neznamym pusobenim Cimrmana v oblasti mensin, tentokrate
narodnostnich, zustava jeho kocovani po vychode slovenska a to jeste v roce
1912.
Cimrman, inspirovan prvnim (a poslednim) romskym intelektualem Gejzou
Mackem, tehdy stravil vice nez mesic v romskem povoze se skupinou
slovenskych cikanu, kde chtel studovat navyky romske mensiny. Dalsi mesic
pak byl nucen ulehnout v nemocnici v Pesti s otravou zaludku po dlohodobe
nevyhovujicim stravovani. Diagnozu potvrzuje i posledni zaznam v cimrmanove
deniku z cesty:
"Toho psa jsem jist nemel"
Nektere zdroje uvadeji, ze Cimrman se pote nikdy uplne nevzpamatoval, a ze
podlomene zdravi ze slovenske cesty stalo i za jeho zmizenim o rok pozdeji.
To jsou vsak jen jiz spekulace
-------------------------------------------------
Miroslav Petricek
miroslav.petricek@iname.com
MIME/ISO-8859-2 and HTML capable
-------------------------------------------------
Date: Thu, 27 May 1999 08:56:42 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Mirus
Subject: Re: Nohy inspektora Trachty
X-To: Tereza
In-Reply-To: <5D8036414F@mamut.gymzn.cz>
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-transfer-encoding: 7BIT
Dne 25 May 99, v 14:27 , Tereza napsal(a):
> Jak muze kolega Rehacek alias Hubacek (ci Hubacek alias Rehacek), ci
> radsi oba dva, tvrdit, ze inspektor Trachta ma/mel chlupate nohy? Ja
> tuto teorii zasadne odmitam, stejne jako cela znojemska sekce.
> Tereza Krinkova
Prosim o nahlednuti do publikace "Slownik zivluv kriminalnich",
Vilimek, 1908, heslo "chlupatej".
Vysvetleni vycerpavajici.
Svitavy
Date: Thu, 27 May 1999 19:20:11 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: potopeni parniku Garibaldi
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni pratele,
asi jste si uz vsimli, ze nase sekce utrpela vyraznou personalni posilu.
S platnosti okamzitou byla vedenim useku cestovniho pradla poverena energicka
Dr. Evzenie Krepsilonova a da se rici, ze tlakova vlna s jejim prichodem
spojena zasahla vsechny slozky nasi cimrmanologicke jednotky. Jiz jeji prvni
hloubkova kontrola ucetnich knih vyjevila, ze vetsina financi urcenych na
sluzebni cesty je utracena za levne vino a pytle burskych orisku a odtud pak
uz byl jen krucek k poznani, ze nase sekce se misto sluzebnich cest presunuje
kazdy patek do suterenu, kde holduje ohnivemu moku, falesnemu zpevu a puvabum
nasi mladistve sekretarky Janinky, pod jejiz rozevlatou sukni se pri tanci
na stole snazime nenapadne nahlednout.
S tim je ovsem konec. Dr. Krepsilonova suteren zamkla a aby stimulovala
castejsi obmenu cestovniho pradla, naplanovala nam na minuly patek sluzebni
cestu do mestecka Belmar, abychom zde na zhruba pulkilometrovem useku plaze
patrali po stopach Jary da Cimrmana. Nastesti pro nas, sekcni muze, si Evzenie
tesne pred odjezdem zmerila zaoblujici se Janinku prisnym pohledem a v ramci
zestihlovani administrativy ji oznamila ze tentokrat vyjede do terenu s nami.
Vzhledem k tomu, ze prani dr. Krepsilonove by se dokazal vzeprit pouze nakladak
nalozeny hodne mokrym piskem, Janinka neprotestovala a beze slova se postavila
do fronty na kopacky a zelezne hrabe. Prevleceni za fotbalovy tym odjeli jsme
tedy v patek v poledne k atlantickemu pobrezi. Cestu jsme si kratili
popichovanim Janinky dvojsmyslnymi anekdotami a tipovaci soutezi o obsahu
objemneho kufriku dr. Krepsilonove, kterou vyhrala varianta "detska terenni
motorka HAP-50" (5 hlasu) pred "plazovym kozichem po babicce" (4 hlasy) a
"dvojitym chlebem s uzenym masem" (2 hlasy).
Na plazi jsme vytvorili uhlednou rojnici, vyslechli male skoleni o bezpecnosti
prace a pustili se do procesavani pobrezi. Nenapadne jsme kopali do lezicich
predmetu, do pohozenych papirovych kartonu a vyplavenych plastikovych lahvi
a tise jsme doufali, ze jedna z nich ponese kyzene razitko "Sell by 1914".
Bohuzel, nejstarsi lahev, nalezena po trech hodinach zoufaleho prohledavani
pochazela z roku 1997 (nepocitaje jednu starsi pani, nalezenou p. Liptackem,
ktera pochazela cirka z roku 1922) a nase bojove nadseni postupne vyprchavalo.
Stale vice a vice jsme si prohlizeli Janinku, jejiz faldiky se pri shybani se
pro potencialne dulezite cimrmanologicke artefakty vyzyvave rysovaly pod jeji
tenounkou bluzickou. To vedlo po dalsi hodine k ustaveni nazorove platformy,
jejiz mluvci, dr. Studeny, podal iniciativni navrh, abychom si namisto
neucelneho saskovani na plazi zahrali s Janinkou na doktora nebo alespon
na zubare. Navrh byl drtivou mensinou zamitnut a zbytek nasi sekce propadl
pasivite, projevujici se touzebnym vzhlizenim k modravemu horizontu v nadeji,
ze se odkudsi prizene mohutna vlna tsunami s kinetickou energii postacujici
na poponeseni dr. Krepsilonove alespon o 10 mil smerem do vnitrozemi.
To pes Votrok byl evidentne ve svem zivlu, pronasledoval imaginarni zajice a v
prestavkach se zradcovsky lisal k doktorce Krepsilonove, snazici se prihlizet
nasemu usili z vudcovskeho nadhledu svych vysokych podpatku, jez se neposlusne
borily do rozpaleneho pisku. Podstatne mensi radost jevil nas papousek Ferda,
capkajici se spatne utajovanou nelibosti mezi plebejsky vyhlizejicimi
morskymi racky a jeho vzdorne nacepyrena aristokraticka chocholka davala
tusit, ze se brouzdanim ve slane vode citi byt osobne ponizen. Chvilemi se
zastavil a zdalo se, ze sni o papouscim nebi, kde maji papousci misto kridel
pusky na racky, ale pak se zase odkolebal dal a svuj vetchy papousci hnev
si ventiloval pouze trpelivym opakovanim noveho ceskeho slova, ktere jsme ho
cestou naucili. To mu zjevne delalo dobre a tak se na nas, zpoza zvukove
kulisy buracejiciho priboje, co chvili vykulilo jeho neumele ra'c^kovane
"Krrrava, krrrava, krrraava".
Doktorka Krepsilonova stala nastesti na opacne strane plaze a navzdory
dotirajicimu slunci byla peclive zapnuta do sveho cerveneho kostymku,
prepasaneho sirokym ozdobnym pasem, za ktery by se na blesim trhu v Dusanbe
daly poridit nejmene tri peclive vydelane ovci kuze a mozna i dize chleboveho
testa. Kolem ni, po vyvysene stezicce z oprsenych prken korsovali usmivajici
se domorodci se svymi nacincanymi psiky a na nedalekem kamennem molu se klatil
zarostly cernoch v koupaci cepici a hral na saxofon. Byl nam sympaticky
uz tim, ze si pred sebe nepolozil obligatni kloboucek a hral zjevne sam sobe
pro radost. Vlnil se do jazzoveho rytmu a jeste pri tom stacil uskakovat pred
sprskami priboje, dorazejiciho na neho zpenenymi tesaky, jako doga utrzena
z tezkeho retezu lorda Baskervilla. Jeho hra v nas vzbuzovala krasny pocit,
ze nejsme nejsilenejsi tvorove na tehle rozrajtovane plazi, a tak jsem si
vytahnul walkmena a pustil si, v trochu smirlivejsi nalade, Aghartu'91. Zdenek
Zdenek v ni pusobi trochu jako nocni rybar, nahazujici svoji udicku daleko do
rozprostrenych chapadel Mlecne drahy. Jen misto zizaly ma pod splavkem ulomek
sklicka z roztristene kristalove koule. Tu a tam i nejakou hvezdicku zasekne,
ale jen ji trochu pritahne, pod splavkem to zajiskri, kometa mrskne ocaskem
a unasi rybare hloubeji a hloubeji do more. A tak me napadlo, ze mozna i ten
zarostly cernoch na molu je jen obzvlast vykutaleny rybar, snazici se vylakat
ryby z more jako nejaky stredoveky krysar s pistalkou.
Odpoledne pomalu ubehlo, slunce se propadlo nekam do Pennsylvanie a my,
s hlavami pomalu chladnoucimi, se pocali chystat k zaslouzenemu vecernimu
odpocinku. Ne tak Evzenie. Ta k nasemu zdeseni otevrela svuj objemny kufrik
a vybalila z neho 15 zanovnich baterek. Inu zivot cimrmanologa neni jednoduchy
a tak jsme si nasadili mucednicke vyrazy pacientu v zubni ordinaci a dal
peclive prohlizeli vyvrzene kousky drev, zda na nich nahodou nenalezneme
hrebickem vyskrabane poselstvi od velikeho Mistra.
V pul jedenacte protrhlo sumeni oceanu necekane Janincino zajeceni.
Dr. Studeny uz to nevydrzel, pomysleli jsme si. To jsme mu ale krivdili.
Janinka stala po kolena ve vode a ukazovala na jakysi predmet, zmitajici se
v temne zpenenych vlnach. Byla to mala vodotesna skrinka, velikosti krabice
od bot a pokryta slizkymi zelenymi rasami. Prenesli jsme ji k nasemu
sluzebnimu automobilu a podpatkem dr. Krepsilonove jsme jeji svrchni stranu
opatrne vypacili. Byla to cerna skrinka z parniku Garibaldi.
**************************************************************************
Trvalym prinosem Jary Cimrmana na poli bezpecnosti lodni dopravy bylo zavedeni
tzv. cernych skrinek (v angloamericke literature "black box"), do nichz se
v pripade havarie ukladal stenograficky zaznam o veskerem deni na palube od
pocatku narazu, vybuchu ci zasahu az po opusteni lodi kapitanem. I pres
pocatecni odpor rejdarskych spolecnosti, uvedomujicich si naklady spojene s
placenym pobytem skolene stenografky na palube, se cerne skrinky staly normou
namorni dopravy a neni bez zajimavosti si pripomenout, ze jako podklad ke
scenari uspesneho velkofilmu Titanic slouzil prave obsah cerne skrinky tohoto
luxusniho parniku, vyplaveny pocatkem devadesatych let na soukrome plazi
pobliz losangeleskeho predmesti Malibu.
A tak se ted, diky neuveritelne stastne nahode, s vami muzeme podelit o
posledni minuty na palube parniku Garibaldi a sledovat dramaticky boj jeho
posadky o hole preziti. Jak si jiste vzpominate, znojemska sekce ve svem
nedavnem prispevku poodhalila rousku zahalujici tuto namorni katastrofu
zjistenim, ze parnik Garibaldi prepravoval exemplare Cimrmanovy hadi farmy
do Casablanky, africkeho zimoviste cirkusu Krakowiak. Uprostred Stredozemniho
more vsak parnik narazil na minu a v tomto kritickem okamziku kolega Trachta
alias Travnicek alias Krinkova jeho posadku zbabele opousti.
Nasi restauratorske dilne se po tydnu podarilo obsah cerne skrinky kompletne
zrekonstruovat a tak se nyni podivame na potopeni parniku Garibaldi divadelnim
kukatkem. Byt v nepritomnosti vedouci projektu dr. Krepsilonove, ktera odejela
na sluzebni cestu do New Yorku, aby v budove OSN vyzvedla formulare nezbytne
k vyhlaseni inkriminovaneho useku plaze za chranenou pamatkovou oblast UNESCO
s vyhledovym vybudovanim naucne stezky "Po zavatych stopach Jary Cimrmana".
Zaznam predkladame cimrmanologicke obci v puvodnim zneni a rozsahu, bez
jakychkoliv redakcnich uprav, a pro pohodli ctenarovo jsme na jeho zacatku
vyjmenovali vsechny zucastnene osoby a jejich funkce na parniku.
******zacatek vystrihnute casti***************************************
vzhledem k tomu, ze server nema rad prilis dlouhe prispevky,
vlastni zaznam jsem vystrihl a posilam ho separatne
******konec vystrihnute casti*****************************************
Kouzlo velkolepeho podmorskeho sveta odkryteho pri potopeni parniku Garibaldi
melo hluboky vliv nejen na dalsi osudy Jary Cimrmana, ale take na karieru
lodniho tlumocnika Auguste Piccarda. Mlady Svycar byl okouzlen podvodni risi
natolik, ze opustil akademickou pudu Svycarskeho Polytechnickeho Institutu v
Basileji, kde studoval druhy rocnik oboru myslivec, a stal se profesionalnim
potapecem, specializovanym na lov pudrenek, upustenych neopatrnymi vyletnicemi
do vln zenevskeho jezera. Jeho dobrodruzne povaze vsak bylo v melkych
jezernich vodach tesno a ani obcasne utoky na hranici 50 metru, podnikane ve
Stredozemnim mori mu neposkytovaly potrebne uspokojeni. Piccard touzil pokorit
hranici 100 m, ale uvedomoval si, ze bez specialni techniky tohoto cile nikdy
nedosahne. A stejne tak si uvedomoval, ze jediny muz v Evrope, schopny tuto
techniku vyvinout, vyrobit a odzkouset je onen cesky podivin, Jara Cimrman.
Nelenil tedy, behem zimy 1903 se naucil cesky a v cervnu tehoz roku zaklepal
na futro Mistrovy liptakovske chalupy (dvere v te dobe Cimrman nepouzival,
nebot jejich ustavicne otevirani a zavirani ho okradalo o drahocenny cas).
Cimrman Piccarda pozorne vyslechl a na oplatku se mu sveril, ze jiz delsi
dobu koketuje s myslenkou na dosazeni rekordu v hloubkovem potapeni v Cechach
a to v ramci jejich zviditelneni uvnitr rakouske monarchie. Slovo dalo slovo
a oba neohrozeni prukopnici si brzy vyhledli studnu pobliz jihoceske tvrze
Kaznejov, na jejiz roubeni pristaveli se souhlasem majitele, kastelana Adolfa
Micky, vysoky tovarni komin s peclive vyvlozkovanym povlakem ze sklenenych
laminatu. Samotna Kaznejovska studna patrila se svymi 69 vertikalnimi metry
k nejhlubsim v Evrope a v kombinaci s 45m vysokym a vodou zcela zaplnenym
kominem vytvarela uzkou vodni prohluben o prumerne sirce 1.5 m a celkove
hloubce 114m.
Hruba vystavba komina byla dokoncena v srpnu 1903 a po kolaudaci, pri niz se
neinformovany kominicky tovarys Bohumil H. malem utopil, zacali oba odbornici
s pripravou na sestup. Zakoupili velka litinova kamna od firmy Siemens,
aby jejich nechranena tela snaze celila predpokladanemu tlaku vodni masy, do
stodoly v pronajate chalupe nainstalovali robustni dychaci trenazer a
posledni tyden pred vlastni akci spali se souhlasem mistniho hasicskeho sboru
na kavalcich ve vypustene pozarni nadrzi. Pripravu ponoreni komplikovala pouze
protestni akce Obcanskeho sdruzeni na obranu prav litinovych kamen (OSNOPLK),
jehoz aktiviste zatarasili pristupove cesty ke studno-kominu navezenym uhlim
a Cimrman tak musel pro dopravu ukotvovacich lan na misto pouzit svou
dosud netypizovanou nakladni kolobezku Jawa se sklapeci korbou a zpevnenym
ramem. Vzhledem k tomu, ze provizorni stezicka za humny vedla oblasti se
zvysenym vyskytem hus a slepic, Cimrman musel svou kolobezku opatrit take
hydraulickym posilovacem zvonku, jehoz presne doladeni na komorni "a" oddalilo
ponoreni o dva tydny.
Protoze ani Piccard ani Cimrman nemeli zadne zkusenosti s ucinky tlaku vodniho
sloupce na krehkou telesnou schranku, oba potapnici se jednomyslne rozhodli
ponorit nejdrive plysoveho medvidka Mroulu, zabaveneho Cimrmanem pri hodine
telesne vychovy zakyni druhe tridy Milade Kadeckove. Zakyne Kadeckova, ktera
bez Mrouly odmitala vysplhat na hrazdu, byla prvnimu ponoreni osobne pritomna
a pred spustenim do temne vyhlizejicich utrob komina Mroulu laskyplne polibila
na sklenene ocicko, zazpivala mu do ucha jeho oblibenou pisnicku "Siroky,
hluboky, ty vltavsky tune" a jeste do neho malinkou dirkou v brisku nacpala
dva acylpiriny, aby se niceho nebal. Cimrman pak vystlal litinova kamna
tlakuvzdornou perinou a pohodlne do ni Mroulu usadil. Po dvou hodinach
pomaleho sestupu zaskripaly litinove nozicky o dno a po dalsich trech hodinach
vystupu uz byl promaceny Mroula nemilosrdne zdiman v objeti sve majitelky.
Kdyz ani na druhy den nejevil medvidek zadne stopy ani sekundarniho zplosteni,
Cimrman se rozhodl prikrocit k rozhodujici fazi experimentu.
Podle vzpominek Auguste Piccarda byla krasna rijnova nedele roku 1903, na
vysokem topolu hned vedle komina sedel hajny Kutlak a svoji brokovnici
udrzoval aktivisty OSNOPLKu v uctive vzdalenosti. Litinova kamna, matne se
lesknouci v zari poledniho slunce, se pohupovala pod rumpalem, Auguste Piccard
jeste naposledy testoval pruchodnost dychacich trubic a nekdy kolem druhe
hodiny si Jara Cimrman narazil svuj potapecsky klobouk hluboko do cela a
s nejistym vyrazem v ocich se nasoukal do kamen, pod kterymi byly upevneny
4 demizony naplnene cistym pojizerskym vzduchem. Ve ctvrt na tri dal otvorem
na sypani uhli pokyn ke spusteni a zavesne lano se pomalu pocalo odvijet.
Vzhledem k tomu, ze v uzke sachte byly nevyhovujici opticke podminky, jiz po
8 metrech musel Mistr zapojit stanicni baterii, aby mohl ve svitu elektricke
lucerny pozorovat pusobive panorama kolem sestupoveho modulu, zejmena
dumyslnou vyzdivku komina a pozdeji i jeho plynule napojeni na hrdlo studny.
Teplota studnicni vody vsak byla podstatne nizsi nez Cimrman predpokladal a
to ho po nekolika metrech donutilo pripojit k baterii tez inovovany ponorny
varic, jimz si v chladnoucich kamnech pritapel. Neni tedy divu, ze zhruba v
polovine studny vypovedela baterie sluzbu a Cimrman se pohrouzil do naproste
tmy. Od te chvile mohl svou hloubku odhadovat pouze primitivnim sonarem,
vyrobenym podomacku z vyslouzile houslove ladicky.
Po dosazeni maximalni hloubky a v podminkach nulove viditelnosti byl Jara
pomalu vytahovan k povrchu. Vystup se protahl az do pozdniho odpoledne,
nebot Mistr se opravnene obaval barotraumatu stredniho ucha a prolozil fazi
vynorovaci celou radou bezpecnostnich zastavek, ve kterych si trel dekompresi
odkrvene tkane a popijel matovy caj z termosky, aby zamezil embolizaci plynu
do tepen velkeho obehu. V pul sedme se, prochladly, ale stastny, vysoukal z
kamen a na druhy den se ponoril Piccard, tehdy teprve dvacetilety. Po
predpotopni porade s Cimrmanem si navlekl dvoje teplaky a rukavice, takze
ke dnu dorazil relativne zahraty a necinilo mu zadne obtize zde vyhodit maly
podstavec s vyrytym datem a se svycarskou a ceskou vlajeckou.
O vysledku sveho hlubinneho experimentu referoval Cimrman na jare roku 1904
na celoevropske konferenci o podmorskem vyzkumu ve francouzskem Marseille.
Technicke potapeni bylo tenkrat jeste v plenkach a zprava o Cimrmanove a
Piccardove odvaznem ponoreni byla ocekavana s velkym napetim. Jako skutecny
Mistr jevistniho dramatu nechal Jara Cimrman na zaver sveho ctvrthodinoveho
referatu zhasnout vsechna svetla v sale a do prekvapeneho ticha zvolal
patetickym hlasem:"Damy a panove, presne takto to vypada v hloubce 114 metru."
Odpovedi mu byl freneticky potlesk a stenani omdlivajicich dam.
Technicka komise Cimrmanuv a Piccarduv rekord uznala a jeho hodnotu po
premereni studny mezinarodne etablovanym geometrem Pierrem Cauchym stanovila
na 114.7 metru. Jara Cimrman se tak stal prvnim clovekem, prekonavsim hloubku
jednoho sta metru, Auguste Piccard se v teze kategorii stal prvnim Svycarem
a Mroula prvnim plysovym medvidkem. Toto bylo poprve a take naposled, kdy bylo
v zemich Koruny Ceske dosazeno hloubkoveho rekordu v potapeni. A tomu nic na
vaznosti neubira ani fakt, ze renomovany geometr Pierre Cauchy byl ve
skutecnosti, jak ukazala namatkova kontrola cestovnich pasu na hranicich,
pouze obchodni cestujici se zahradnickym naradim, jehoz jedinou premerovaci
kvalifikaci byla nevlastni babicka jakesi vzdalene sestrenice, ktera mela
spoluzacku, jejiz pes se narodil pobliz Sevres u Parize.
Cesty Jary Cimrmana a Auguste Piccarda se po konferenci rozesly. Cimrman
se pustil do prace na sousosi "Tri nemocne zaby", zatimco Piccard, pozdeji
doprovazeny synem Jacquesem, pokracoval v dobyvani vodnich hlubin. Zajimave
je, ze znamy odbornik na problematiku vysokotlakych nadrzi, ing. Jan Kodytek,
si v roce 1938 povsiml, ze kostra Piccardova batyskafu Trieste se napadne
podoba konstrukcnimu schematu typizovanych litinovych kamen pouzivanych v
Rakousku-Uhersku pred prvni svetovou valkou. Auguste Piccard mu vsak na jeho
pisemny dotaz po pricinach teto podobnosti nikdy neodpovedel.
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
**********************************************************************
Doporucena literatura:
Jacques Piccard, Robert S. Dietz: Seven Miles Down
(Putnam, New York, 1961)
Adelaide Field: Auguste Piccard; Captain of Space, Admiral of the Abyss
(McGraw-Hill, Toronto, 1974)
Jaroslav Katrnoska: Putujeme po vlastech ceskych XXIV. Jihoceske studny.
(Kaderabek a synovec, Cesky Krumlov, 1927)
Date: Thu, 27 May 1999 19:23:30 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Honza Rehacek
Subject: vystrihnuty kousek
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 7bit
***************************************************************************
posadka parniku Garibaldi:
Rudolf Korkoran, kapitan parniku
Jara Cimrman, zodpovedny vedouci prevozu
Auguste Piccard, tlumocnik
Lubomir Jandera, palubni pytlak
Reginald Hadimrska, osetrovatel plazu
Vojtech Paclt, kuchar
Ruzena Vopickova, lodni uklizecka
Antonin Cvejn, vzperac cirkusu Krakowiak (ve funkci plavcika)
Petunie Stahlavska, certifikovana stenografka
*********************************************************************
vlastni zaznam:
(paluba parniku Garibaldi; na palube stoji Jandera, Hadimrska a Vopickova;
za oknem jidelny je videt tlumocnik Piccard, jak si cte v tluste knize;
Jandera a Hadimrska o cemsi diskutuji; Vopickova drhne rejzakem stozar;
ozve se strasliva rana a pritomni jsou skropeni sprskou vody)
JANDERA: Vopickova, musite u toho drhnuti tak cakat?
HADIMRSKA: No pohledte na me, ma zanovni vesta je uplne promacena.
VOPICKOVA: No tak si to podte drhnout vy, vy chytraci.
KAPITAN: (vejde) Narazili jsme na minu.
JANDERA: Na minu? (otoci se k Hadimrskovi) Vy vite, co je to mina?
HADIMRSKA: Nemam nejmensiho tuseni, ale pokropilo nas to hezky.
VOPICKOVA: Miny, to ja znam, to sou takovy plovouci rachejtle; vykladal mi to
muj starej - von slouzival u dragounu; to je pekny svinstvo
KAPITAN: Jen klid, poslal jsem tam plavcika. Brzy budeme vedet na cem jsme.
JANDERA: Radeji bych se mylil, ale citim zlovestne vibrace. To praskani dreva
mi az prilis pripomina hajneho Kutlaka, prodirajiciho se smrkovou
houstinou.
HADIMRSKA: I ze me odkudsi vyvera pesimismus.
KAPITAN: Uklidnete se, panove, podivejte se tamhle na stozar;
s tim to ani nehlo.
(na palubu vbehne plavcik Cvejn, cely udychany; za nim vejde Cimrman a usadi
se na klubku stoceneho lana)
CVEJN: Kapitane, mame diru na pravoboku.
KAPITAN: Jak je velika?
CVEJN: Asi tak jako umyvadlo.
KAPITAN: Tak rychle nejake odsroubujte a tu diru ucpete! Ale fofrem!
CVEJN: No jo, ale na lodi zadne umyvadlo neni.
KAPITAN: Jak to neni? A v cem se myjete?
CVEJN: No tak, ruzne...
VOPICKOVA: Jo ruzne! Dyk voni na sebe vubec nedbaj. Cvejn se myl naposledy
vo krtinach a tady Jandera si zase misto holeni odira tvar
o nevohoblovany prkno. Vsak ja je pozoruju.
KAPITAN: Ale no, tak snad nejsme na vojne, pani Vopickova.
VOPICKOVA: To se vi ze ne! Vsak tyhle by na vojne koukali. Voni si ani knoflik
na kosili prisit neumej. Tuhle jsem koukala tamhle na Cimrmana
kdyz mu knoflik ulit a co myslite von? Prisit?
Kdepak, scvaknul si kosili tou jeho sesivackou.
Ja teda temdletem modernim novotam vopravdu nehovim...
HADIMRSKA: (k Cimrmanovi) Vidite Cimrmane, to je ten vas pokrok. To jsou
porad same sesivacky, vzducholode, praci prasky, bicykly a
ted miny. To pred pruskou valkou nebejvalo.
VOPICKOVA: Jo a jeste jinsi veci pred pruskou valkou nebejvaly...
KAPITAN: Vopickova, zavrete uz tu svoji nevymachanou hubu a radeji premyslejte
cim tu diru ucpeme. Ted kdyz nemame umyvadlo.
VOPICKOVA: No ja tady mam heligon po dedeckovi. Vyhral ho v Brne na veletrhu
hoveziho dobytka. V tombole. Kazdej vecer si na nej hraju,
aby mi nebylo smutno. Ten by tam moh pasovat.
KAPITAN: Cvejne, mate nejake zkusenosti s hudebnimi nastroji?
CVEJN: Mam, pane kapitane. Pred lety jsem u firmy Petrof v Hradci Kralove
testoval pianina...
KAPITAN: Tak to rad slysim...
CVEJN: ...vzdycky jsem si je takhle nadhodil na hrud, vyzvedl jsem je nad
hlavu a pak je vsi silou vyhodil do vzduchu, no a kdyz se po dopadu
nerozkraply, tak sly do prodeje. No, teda vlastne jeste na ne zepredu
nejakej koumak trochu tukal prstem, jestli jako nejsou moc rozklizeny,
no ale to uz jsou detaily...
KAPITAN: To by stacilo! Tak nekoukam kde co lita a mazu pro heligon.
VOPICKOVA: (vola za nim) A rvete ho tam opatrne! Ne abyste mi ho poskrabali!
A nacpete vokolo nej neco mekyho, treba vlneny ponozky!
(a kdyz uz plavcik mizi v podpalubi doda) Ale ty ne svoje!
(Jandera mezitim pozoruje soustredene ctouciho Piccarda a snazi se ho vyrusit;
kapitan hledi ustarane k obzoru; Vopickova pokracuje v drhnuti)
JANDERA: Kapitane, k cemu je nam vlastne tlumocnik, ktery neumi cesky.
KAPITAN: No cesky sice neumi, ale zato mluvi francouzsky,italsky, portugalsky,
srbochorvatsky, brazilsky, norsky, turkmestansky a taky umi vysilat
kourove signaly a to se nam na mori muze vzdycky hodit.
PICCARD: (pochopi, ze je rec o nem, zvedne hlavu a zazubi se) Ha-ha-ha-ha
JANDERA: Takovyhle namornik je nam tady k nicemu. Tak by nam snad alespon mohl
spravovat tlumoky, kdyz je to tlumocnik. Nerad vidim mladeho cloveka,
jak se jen tak svetem poflakuje. Ja mam takovy veliky bagl na vysokou
zver a ten uz je od tech jejich parohu cely proderavely.
Nerad bych, aby mi do nej teklo, ted kdyz se potencionalne potapime.
KAPITAN: Jandero, nemalujte certa na zed.
CIMRMAN: Klid kapitane, konstrukci parniku jsem sam navrhl a potopeni je
prakticky vylouceno.
JANDERA: Jak se vlastne ten Piccard jmenuje?
KAPITAN: Auguste, Auguste Piccard.
HADIMRSKA: To je hezke, ze mu rodice dali takove prakticke jmeno. Ja bych
volil spise August, ale to bych pak pri volani musel vzdy znovu
a znovu tvorit paty pad a takhle to maji pri jednom.
JANDERA: To je pravda, kdyby byli mi rodice tak prozretelni,
tak bych se jmenoval Lubomire Jandera.
HADIMRSKA: Kdepak, my Cesi proste nemame na jmena talent. U nas byl napriklad
jeden celedin a ten se jmenoval Sirup. Sirup Stodulka.
VOPICKOVA: A v nasem baraku zase zil nejakej pomatenej sachista s dcerou a
ten tu svoji holku pojmenoval D4. Povazte! D4 Kratochvilova.
HADIMRSKA: To je ale opravdu nehoraznost. Predstavte si, ze si to devce
vezme trebas nejakeho Ruzicku a bude se pak po cely zivot jmenovat
D4 Ruzickova. To aby se chudak zastrelila.
(ozve se dupani a na palubu se pririti Cvejn)
CVEJN: Hlasim, ze castecne se dira ucpala, presto voda do lodi stale nateka.
A hned nekolika curky. Tri curky jsou v mistech, kde se usti heligonu
pri paceni z kufru trochu prohnulo a dva curky jsou puvodu nejasneho.
KAPITAN: A kolik vody uz tam je?
CVEJN: No, kdyz si stoupnu na zidli, tak po kolena.
KAPITAN: Na jak vysokou zidli?
CVEJN: Asi takhle.
KAPITAN: (zvazni) Pratele, nechci vyvolavat paniku, ale myslim, ze se potapime.
VOPICKOVA: No smarja, tak tady nestujte jak cerstve natreny prkno.
Udilejte rozkazy nebo neco. Pomooooc!!!
KAPITAN: Vopickova, prestante rvat jako hysterka!
Jandera a Hadimrska, spustit zachranny clun, Cimrman uhasit ohen
pod kotlem a vy Cvejne zatim sezente vsechny krysy.
CVEJN: Jaky krysy?
KAPITAN: Tak nas to ucili v namorni akademii. Admiral Lichkovsky nam vzdycky
rikaval: "Pamatujte si namornici, ze krysy opousti lod jako prvni".
(pribehne kuchar Paclt, s ohromnymi fousisky - asi tak jako Karel Oliva)
PACLT: Kapitane, hlasim, ze polivka se mi porad vylejva
z hrnce na tu samou stranu. Nenaklanime se?
KAPITAN: Obavam se, kuchari, ze se potapime.
PACLT: Potapime? To jako doopravdy...jdeme ke dnu...
VOPICKOVA: Smarja, kucharskej, a vy si myslite, ze tady spoustime zachranej
clun jenom proto aby nam sly rychlejc hodinky nebo co? Zachrante
v kuchyni co se da a prineste to sem. A vemte taky naky brcka.
A express! No kapitane, reknete mu neco.
KAPITAN: Pospeste si, Paclte, situace neni ruzova.
CVEJN: Pockejte, pujdu s vami. Budu potrebovat syr jako navnadu na ty krysy.
KAPITAN: U sta morskych vorvanu, to je situace! Jak mame dat ostatnim vedet,
ze se potapime.
VOPICKOVA: Kdybyste me pustil na kapitanskej mustek, tak ja bych zkusila
jecet na vsechny svetovy strany.
JANDERA: Ja umim poustet zrcatkem tisnova prasatka.
HADIMRSKA: To jste hodny, ale to nam pod temito mraky nepomuze.
VOPICKOVA: Tak at tamhle tlumocnik zkusi ty svy kourovy signaly;
beztak nic nedela a jenom lezi v tech svejch bichlich.
KAPITAN: Otevreny ohen na palube je v rozporu s protipozarnimi predpisy.
CIMRMAN: Muj dobry pritel Marconi mi nedavno psal neco o bezdratove
telefonii. Rikame tomu pracovne radiotelegraf.
KAPITAN: Myslite, ze byste byl schopen to vymyslet?
CIMRMAN: Mohu se o to pokusit.
VOPICKOVA: Jeminacku, pane Cimrman, a ze jsem tak smela, nemohl byste se
taky pokusit vymyslet elektrickou kulmu. Mne o ni vypravela
jedna kartarka u nas co vidi az do budoucnosti. Dala jsem ji za
to dva grose no a to vite, vy byste na tom taky nebyl skodnej.
Jezisi, kdyby nas tak zachranil nejakej svarnej italskej dustojnik
s cernejma vocima a kudrnatejma vlasama...
KAPITAN: Vopickova, neruste v takovou vaznou chvili a radeji poklidte v clunu.
STAHLAVSKA: Pane kapitane, mohl byste s temi rozkazy na chvilku pockat.
KAPITAN: Co je?
STAHLAVSKA: Mne se chce strasne na malou.
KAPITAN: Tak ale delejte, vite ze podle predpisu
bez vas pri havarii nesmim vydavat zadne zasadni rozkazy.
(Stenografka se vzdali. Ostatni setrvavaji na svych mistech a krati si
chvili konverzaci o pocasi. Po minute a pul je stenografka zpatky)
KAPITAN: Cimrmane, dejte se do toho radioteledratu a my zacneme shanet hady.
HADIMRSKA: Ano, rychle nalodit nase vzacne plazy.
VOPICKOVA: No kapitane, pockejte, pockejte, a co kdyz nas ty hadi postipaj?
HADIMRSKA: Pane Cimrmane, vy byste se jako zodpovedny dopravce mel o
svou zasilku hadu sam postarat nez nekam odejdete.
CIMRMAN: Ja myslim, ze ve clunu je dost mista pro vsechny.
VOPICKOVA: Cimrman, vy ste se teda uplne zblaznil.
Mne sem zadny hadi nikdo tahat nebude, protoze...kousou a vubec.
A krome toho by nam sezrali ty mysicky co je Cvejn sel pochytat.
HADIMRSKA: No tak ty krysy vyhazime, jezismarja zenska.
KAPITAN: A to zase pr. To by bylo proti predpisum. Krysy musi byt zachraneny
jako prvni a hotovo. To nam bylo receno zcela jasne.
HADIMRSKA: Pane Cimrmane, vy jste hlava studovana, tak reknete jim neco.
Mame prece nejake zavazky vuci prepravni spolecnosti.
CIMRMAN: (bezradne se podiva na kapitana) O tom rozhoduje kapitan.
KAPITAN: (alibisticky) Je mi to lito, ale o hadech jsme se v namorni akademii
ucili jen to, ze maji podlouhly tvar a supinate telo.
VOPICKOVA: Tak vidite a prestante tady zdrzovat. Do lodi nam zatejka,
tak je supem nahazejte tamhle do kosika a koukejte je vyklopit na
druhy strane do more nebo vam ukazu kam me kousnul reznickej pes.
HADIMRSKA: Pani Vopickova, toto jsou vzacni a uslechtili plazi, dovezeni z
jizni Afriky a mnou osobne peclive vydrezirovani.
VOPICKOVA: Jo to znam. Vydrezirovany. Plazivci jsou zaludny a basta.
Treba muj starej se jednou koupal u Litic v Orlici a kolem nej
plavala uzovka. Von si chudak myslel, ze je to jen nejaka
gumova hadice a tak si ji nacpal do pusy, aby se mu pri potapeni
lip dejchalo a ta svine ho kousla do jazyka.
HADIMRSKA: Vy ste se pominula na rozumu. Tihle plazi vubec neumi plavat.
VOPICKOVA: Japak by neumeli. Vsechny zvirata umej plavat. Proste slapou
vodu a je to.
HADIMRSKA: A cim asi. Uz vam nekdy v restauraci nabidli hadi stehynka?
VOPICKOVA: Jakpak to mam vedet. Ja si varim sama.
HADIMRSKA: (resignovane) Pane Jandero, pojdte mi pomoci ty hady vysypat na
druhou stranu, kdyz je ta baba Vopickova nesnese...
VOPICKOVA: Ja vas slysim, Hadimrska, a dyby to bylo me, tak ja bych
ty potvory jeste zauzlovala, aby to bylo kor sichr.
JANDERA: Ja umim pytlacky uzel. Tady ta potvora je dostatecne dlouha, treba to
pujde (uchopi zmiji a snazi se ji zauzlovat) ..ja ji takhle provliknu
HADIMRSKA: Clovece, to je ruzkata zmijicka Drakensbergska. Strasne vzacna.
Jdete od tech nebohych stvoreni, hulvate. Ja si je utopim sam.
(zastavi se) Himlhergot, ja nemuzu!
VOPICKOVA: Dejte to sem nebo tady budeme az do jara.
(Vopickova odejde topit, pribehne Cvejn, v rukou drzi za ocasek dve krysy)
CVEJN: Tady nesu dve krysy, pane kapitane. Jeste jsem videl treti, ale ta
mi zatim utekla.
KAPITAN: Jak to utekla?
CVEJN: No ona bezela po levoboku a tak jsem ji chtel nadbehnout po pravoboku,
ale ona jak me uvidela, tak se lekla a zabehla do takovy trubky.
KAPITAN: Cvejne, vzdyt jste nafasoval 4 kila syra. Na to bych vam pochytal
vsechny krysy v Domazlicich a jeste bych si udelal misu.
CVEJN: No prave, jak ona ta posledni krysa zabehla do trubky, tak jsem se ji
snazil vylakat a ani jsem si nevsim, ze jsem ji postupne vsechen ten
sejra nahazel. No a ona se tim nejak nafoukla a zasprajcovala a nechtela
se pak z ty trubky pohnout ani kdyz jsem do ni stouchal smetakem.
KAPITAN: Cvejne, to byl nas posledni syr. Koukejte se modlit, aby za nej Paclt
donesl nejakou chutnou nahradu. No a ted babo rad jak dostat tu treti
krysu.
HADIMRSKA: (hlasi se) Krysu svevolne se vzpricivsi v trubce bychom mohli
vyjmout cisarskym rezem. Mineno tedy rezem trubky.
JANDERA: (zkusene) Ja vam tu posledni tvrdohlavou krysu sezenu...
CVEJN: (omluvne) No, ona ted bude mit spis tvrdy bricho...
KAPITAN: Dobre Jandero, jdete. A my zatim zacneme s nalodovanim zen a deti.
VOPICKOVA: (navrati se z topeni hadu a hrne se ke clunu) To jsem prisla akorat.
HADIMRSKA: (sarkasticky) Vy jste jeste posledni krysa a nebo uz prvni zena?
VOPICKOVA: Sama voda, Hadimrsko. Ja jsem vase oblibeny zviratko. Zmije obecna.
(vyhrne si sukni a nastoupi do clunu)
STAHLAVSKA: Pane kapitane, ja jsem taky zena.
KAPITAN: No jo, ale vas tady potrebujeme. Vite co, nahrnte si ty vlasy
pod cepici a misto sukne si navlecte tamhle v rohu moje stary
monterky, no a on nikdo nic nepozna (zatimco se stenografka prevleka,
vsichni muzi na palube ji zalibne pozoruji)
CVEJN: Jo predpisy jsou predpisy.
KAPITAN: To se vi, nechavat zenskou na potapejici se lodi,
to ja si na zvodpovednost nevemu.
(pribehne Paclt s ustrizenymi vousy a s malym usmudlanym balickem)
PACLT: Neco jsem sehnal, ale zapletly se mi vousy do mlynku na mak.
KAPITAN: Co jste delal s mlynkem na mak?
PACLT: No my uz skoro zadny zasoby nemame, ale vzpomnel jsem si, ze v mlynku
je jeste par zrnek a tak jsem je chtel vymlit ven. Jinak je kuchyn
uz skoro cela potopena.
VOPICKOVA: Tak ukazte, co nam nesete?
PACLT: Mam akorat tri suseny houby, jeden trochu okoralej kvetak, jednu
rozmrzlou zmrazenou nudlovou polivku a tady tuhle neoznacenou konzervu
HADIMRSKA: To je muj krem na boty! A ja ho tak hledal...
VOPICKOVA: (vola ze clunu) Paclt, a brcka mate?
HADIMRSKA: Zenska, tady nejste v baru. Pit budete pekne z flasky jako ostatni.
VOPICKOVA: Ja je nechci na piti, vy hrubiane. Ja je pekne strcim do vody a
budu si s nima delat v mori bubliny, az mi bude dlouha chvile. My
to za dlouhych zimnich veceru nekdy delame s muzem v umyvadle. A to
je vam legrace. Ono to zbubla jako kdyz pod vodou rdousite kozu.
CVEJN: (hledi rozpacite na Pacltuv balicek) Treba neco chytime.
HADIMRSKA: V tyhle zime tak leda chripku
KAPITAN: Nebo regma
CVEJN: No a je to. Jeden den budeme mit chripku a druhej den regma.
Vsak my hlady neumreme.
HADIMRSKA: (k Pacltovi) Clovece a ja mam v kulne nasolenyho danka.
PACLT: (zasni se) A ja zase v garazi takhle vysoky stos palacinek.
Vzdycky kdyz mi nejaky prebydou, tak si je tam nosim na horsi casy.
KAPITAN: Ticho, babovky (Paclt polkne). Radeji premyslejte co budeme jist tady.
CIMRMAN: Jednou na severnim polu jedli jsme cely den jen noviny. Narodni listy.
Neni v nich sice mnoho vitaminu, ale na posledni strane jsou casto
celoplosne reklamy na spekacky a kdyz je trochu sezdrmolite a chvilku
prezvykujete, tak vas to docela zasyti. Ono, kdyz je
ta tiskarska cern spravne ulezela a omrzla...mmmmmm
PACLT: No jo, polarni konciny, to je moje. Nebudete mi to verit, pane Cimrmane
ale ja jednou videl v obrazkovem casopise ledovec, co vypadal z
z dalky jako busta Jaroslava Vrchlickeho.
KAPITAN: Kuchari, nerad vas vytrhuji ze zajimaveho vzpominani, ale meli bychom
ted pomyslet na neco konkretnejsiho.
VOPICKOVA: Tamhle Hadimrska si porad nosi v naprsni kapsicce nejakej zapisnicek
a vsimla jsem si, ze je vyrobenej z rucne drhanyho papiru
PACLT: (opet se zasni) Rucni papir...
HADIMRSKA: To je sbirka orientalni poesie, vy barbari, na tu se sahat nebude.
Tu mi dala darem operni pevkyne Vilma Dvorakova, majitelka
nejsladsiho mezzosopranu ve stredni Evrope.
VOPICKOVA: No to je toho. Ja mam zase tenhle hadr od velkostatkare Sykory
a ten mel, pane, ctyri pole, velkej kus lesa, ctyri mlejny a na
zadech vytetovanou jesterku. No a taky se o nej nechrtim jako nekdo.
HADIMRSKOVY ZUBY: Skr^i'p! Skr^i'p!
KAPITAN: Ale no tak, no tak. Prece se nebudeme hadat. Beztak uz nam moc casu
nezbyva. Paclte, nalozte co mame a pratele hybaj do clunu!
(Cvejn stojici nejblize se chysta nalodit)
VOPICKOVA: Jezismarja, chlape, co sem slapete. Dyk ja tady zrovna vytirala,
no pane kapitan, podte se podivat, ja tady mam v clunu ciste vytrino
a tohle prase mi sem leze v tech zasranejch skrpalech (k Cvejnovi)
No necum na me jak velbloud na vareny jabka.
Tamhle mas hadr, ty jelito, tak si ty bagancata aspon trochu otri.
(zatimco si Cvejn otira boty; ostatni nakladaji skromne zasoby; pribehne
Jandera a vitezoslavne trima v rukou pytel s cimsi zivym)
KAPITAN: Jak jste to dokazal?
JANDERA: To je pytlacke tajemstvi. Naucila me to pytlakyne Rihova jednou na
polnim pychu v Destne pod Orlickymi horami.
KAPITAN: Dobra, tak si nastupte. Cimrmane, jak jste daleko s radioteledratem?
CIMRMAN: Obavam se, ze mi schazi nekolik dulezitych polovodicu.
Ale mozna by se s tim zatim daly otevirat konzervy.
(Jandera nastoupi, takze na lodi uz zbyva jen kapitan, Cimrman, zapisovatelka
a Piccard sedici nevzrusene u okna)
KAPITAN: Udelejte tam dole jeste trochu mista at se tam vejde Cimrman,
Stahlavska a tamhle Piccard.
(osazenstvo clunu se preorganizovava)
CVEJN: No jo, ale kam dame kadibudku.
KAPITAN: Na co kadibudku?
JANDERA: (ironicky) No na co? Na co?
CVEJN: No kdyby na nas treba spadla lavina.
VOPICKOVA: A meli bychom tady takovou hezkou kajutku s vyhledem na more.
PACLT: Sem mezi prkna by se jeste vesla. Ale to bysme nesmeli brat Piccarda.
VOPICKOVA: A co s Piccardem. Stejne neumi cesky.
CVEJN: Ja bych taky radsi ceskou kadibudku, nez nejakyho Svycara, co Hadimrsko?
HADIMRSKA: Ja o tematu kadibudka ve spolecnosti zasadne nediskutuji.
KAPITAN: Tak dost!! Kadibudka zustane tady a vy se koukejte sesoupnout.
Pane Cimrmane, kolik zbyva casu do uplneho potopeni?
CIMRMAN: Hmmm, vcetne komina by to melo delat asi tak patnact minut.
KAPITAN: Tak pojdte, dame si jeste partii kulecniku.
CIMRMAN: Ale co kdyz se tak zabereme do hry, ze se zapomeneme zachranit.
KAPITAN: Nemejte obavy, ja narychtuju budika a nic nezapomeneme
(narizuje budik; mezitim se ti ve clunu konecne srovnali)
PACLT: No a pan Jandera by nam zatim mohl povedet neco aktualniho z vlastivedy
VOPICKOVA: To bych snad radejc hrala na schovavanou
CVEJN: A to ja taky. Ja bych i pykal, kdybyste nikdo nechtel zacinat.
(kapitan a Cimrman odejdou do lodni jidelny, kde si Piccard stale cte svou
knihu; zapisovatelka jde s nimi; kapitan a Cimrman se pusti do kulecniku)
KAPITAN: Musite do toho trochu vic stouchnout, aby to dostalo spravnou fales.
Oni nam ty koule ted budou asi malinko sjizdet ke strane.
(charakteristickym pohybem si upravi kalhoty a stouchne;
z dalky se ozyva Cvejnuv hlas)
CVEJN: Deset-dvacet-tricet-ctyricet-padesat-sedesat-sedmdesat-osmdesat-
devadesat-sto-kdo skovanej neni tomu dobre neni, kdo skovanej je,
tomu dobre je, uz jdu! Deset dvacet, Hadimrska pod padlem.
HADIMRSKA: (temer soucasne) Deset dvacet, Cvejn na lavicce.
(nasleduje funeni, dupot, vzrusene dohadovani kdo dobehl k pykole prvni
a pak dvounasobne hlucne splouchnuti; zatimco jejich hlasy slabnou,
kapitan s Cimrmanem se zaberou se do hry a po dobu pristich 25 minut
je slyset jenom jejich neartikulovane mruceni a kleni; po skonceni
si oba potresou rukou a rozhlednou se po jidelne)
CIMRMAN: (podiva se oknem ven) To je ale zvedava chobotnice,
KAPITAN: No jo a jaka je vypasena.
CIMRMAN: (zarazi se) Pockat, pockat, jak to ze jsme pod vodou?
KAPITAN: Asi jsme se potopili.
STAHLAVSKA: To se vi, ze jsme se potopili.
KAPITAN: A jak to, ze jsme se neutopili?
CIMRMAN: Jidelna je vodotesna a tak jsme asi ve vzduchove bubline.
Ale jak to ze nezvonil budik?
KAPITAN: To je mi taky zahadou (zkoumave prohlizi budik, ruzne do neho tuka
a krouti cudliky) Uz to mam! On to neni budik, ale vyskomer.
CIMRMAN: A jak jsme vysoko?
KAPITAN: Asi tak 16 - 17 metru pod morem (a pro sebe si brumla)
A mne to bylo hnedka divny, ze ma tak malo rucicek.
STAHLAVSKA: No a co ted, panove?
CIMRMAN: Musime odsud, vzduch bude brzy vydychany.
KAPITAN: (pootevre dvere na spehyrku; straslivy proud vody se zacne okamzite
valit dovnitr, kapitan pohotove dvere zase pribouchne)
Fuj ta je studena. Tak do takovy ledarny ja nelezu.
CIMRMAN: Nic jineho nam nezbyva. Az reknu tri tak dvere otevrete. Jak se
jidelna naplni skoro az ke stropu, tak my se zapisovatelkou popadneme
Piccarda pod pazi a vyplujeme. Vy zatim podepisete zapis, zapecetite
cernou skrinku, opatrite ji datem a vyplujete hned za nama.
KAPITAN: Dobra. (k zapisovatelce) Pisete jeste ty svy zapisky?
STAHLAVSKA: Pisu.
KAPITAN: Tak tam napiste, jak je ta voda ledova, aby nasi potomci jednou
vedeli, kdo to byl hrdinny kapitan Korkoran.
STAHLAVSKA: (prerikava nahlas) vo-da by-la o-prav-du le-do-va. Tak.
KAPITAN: Dobra. Jste pripravena?
STAHLAVSKA: Jsem.
KAPITAN: Tak Cimrmane, prasknete do koni.
CIMRMAN: Tak ja pocitam. Jedna, dva, tady normalne skadlim sve zaky v
liptakovske obecni skole tim, ze reknu dva a pul, ale ted se
to tak nejak nehodi, takze - tri!
(kapitan otevre dvere; voda se hrne dovnitr s jeste straslivejsim
rachotem nez pri predchozim pootevreni; Piccard, jehoz zrak byl po celou
dobu prisaty k podmorskemu svetu za okny se obrati a sleduje co se deje;
zapisovatelka s Cimrmanem ho popadnou pod pazi a razi si cestu ke
dverim; kapitan zatim podepisuje zapis a uklada ho do skrinky)
KAPITAN: Kdyz se tak na vas tri divam, jak se vedete za paze, tak si rikam,
ze byste mohli cestou polozit zaklady akvabelismu (k zapisovatelce)
a ten skripec si nesundavejte, aspon vam nepotece do nosu.
CIMRMAN: (pred poslednim nadechnutim)
A vy az budete odchazet, nezapomente zhasnout svetlo.
Vite, ze nase prepravni spolecnost je financne skoro na dne.
A vlastne nejen financne.
(zapisovatelka, Piccard a Cimrman uspesne vyplavou; kapitan drkota v ledove
vode zuby, drzi skrinku nad hlavou a snazi se ji opatrit datumem)
KAPITAN: Nnno jo, ssssakra ale kkkolikatyho dneska je... ale ccco, ja se
jim na ty pppppredpisy muzu vys...glo...glo...glo
(zabouchne skrinku a vyplouva dvermi ven)
*************************************************************************