Date: Tue, 7 Sep 1999 06:47:31 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: vystrihnute obrazky
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
S Arthurovym svolenim jsem jeho text i vystrihnute obrazky ulozil do
http://www.trail.com/~honza/pos/scotland.html
H.
Date: Wed, 8 Sep 1999 03:50:00 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: twinning junket nr. 2
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; name="x1"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Esteemed colleagues, ladies and gentlemen,
let me add a few more remarks on the subject of Cimrman and Scotland.
> From: "Lawrie, Arthur"
>
> In spite of this ignorance, he would have been a very well-educated man.
> Having been schooled in Latin and Greek, and well-grounded in the work
> of Pythagoras, Euclid, Leibniz, and Newton, he would have gone on to
> acquire an encyclopaedic knowledge of the medical practice of his day.
Speaking about education, I have realized how little is known about Cimrman's
schooling. The only relevant piece of information that I can recall is an
observation of Smoljak and Sverak that it was Jara's malevolent female
classmates who divulged to him that he was a boy. But that was still in an
elementary school. As far as I remember, there are no clues in the literature
as to which high school or college he attended, if any at all. Therefore it
is entirely possible that at least part of Cimrman's schooling took part
in Scotland. I would like to back up this claim by the following arguments:
1. Even though we know a great deal about Cimrman's activities from 1882
till 1914, next to nothing is known about the decade that followed Cimrman's
1871 trip to New York, the decade most suitable for his education. Since most
of cimrmanologists concentrate their investigative work on the territories of
the former Austro-Hungarian Empire and since very little has been unearthed so
far, I think it is safe to assume that some of the schools Cimrman had attended
would have been located outside of Austria-Hungary, hidden from the prying eyes
of his biographers.
2. Good schools cost money. I don't think that Leopold and Marlene Cimrman were
rich enough to send Cimrman to a top-notch private school. However, with a
generous fellowship he might have aimed high. An acquaintance with a Dean of a
prestigious Medical School would have been instrumental in securing such funds.
I don't think that Mr Ravelston-Orr would have held his grudge against Jara
for too long. After all, he had admired his precocious talents and as a Dean
he must have known that young horses sometimes kick around. Hence, it would
only seem fitting for him to turn the blind eye to this little blemish on
Cimrman's resume and help him to enjoy the pleasures of academia. Granted
his leniency, Cimrman would probably end up in some private school
in the Edinburgh area, so as to remain close to the Ravelston-Orr's house.
3. As I have already proposed, Cimrman must have been fascinated by kilts.
We have to realize here that, for a young individual, the transition from a
skirt-wearing lifeform to the one wearing britches is usually painful. Thus
it is highly probable that in order to soften the psychological impact of
this metamorphosis, Cimrman would have chosen to go to Scotland, whose kilt-
strewn campuses must have given off the impression of familiarity and safety
to him. Here, he would not have felt awkward about wearing a skirt on occasion
and would have slowly gotten accustomed to wearing much less comfortable
trousers, whose tight grip must have reminded him of the hidebound monarchy
he had been trying to escape from.
--------------------------------------------------------------------------
BTW, yesterday I surfed onto an unofficial site of the Theater of Jara Cimrman
http://eldar.cz/cimrman/cimrman.htm
(only a Czech version)
and to my surprise I found there that Cimrman is now believed to have been born
sometime between 1853-1859. The site doesn't indicate on which grounds this
claim is being made, but should it be true, Cimrman would have been 12-18
years old during his unexpected stop in Scotland and, indeed, in 1870s he
would have been fully ready for college or at least for senior High School
(even though we may assume that a genius like him might have entered a college
prematurely, as did many prominent figures before him).
The altogether different question, of course, is whether Cimrman's restive
and itinerant nature would have endured the four-year torment of formal
education. It is just difficult to imagine Cimrman patiently taking classes
and going from a freshman to a sophomore, from sophomore to junior and
all the way up to a graduation ceremony. I can rather see him taking a few
summer classes and then going back to Vienna to pursue his own researches
and artistic enterprises. But having no evidence to support it, I'll stop
speculating and leave this question open.
> This author recognises that there is a fundamental difference between
> involuntary and deliberate transvestism, but that no distinction between
> these is implicit in his use of the word in reporting on Ravelston-Orr's
> writings.
This author acknowledges that that author has recognised the fundamental
difference between involuntary and deliberate transvestism, but for the sake
of historical accuracy, let this author put on record that the first person to
explore the differences between involuntary and deliberate behavior was Jara
Cimrman. His researches on cognitive abilities of parsnips, undertaken in 1890s
with botanist Patrick Geddes, dealt partially with the question of whether the
parsnips under the study were parsnips deliberately or involuntarily. Cimrman
devised a scheme of sophisticated questions with which he tried to catch the
parsnips off-guard, but as far as we can judge by the papers, he did not reach
any clear-cut conclusions about the psychological nature of their parsniphood.
Sadly, we have to note here that frustrated Cimrman didn't hesitate to use
physical violence in order to break parsnips' resistance, for it is recorded
by Geddes that one day as he entered the laboratory, "Cimrman was bent over a
narrow desk and seemed to be flogging the parsnip roots with his belt. Despite
his zeal, no definite results were obtained, other than beating the living
daylights out of a nearby stack of Petri dishes that happened to be,
involuntarily, in the wrong place at the wrong time."
It appears that, after this episode, Cimrman recognised the futility of his
efforts and turned his attention to human subjects, who displayed more subtle
and certainly richer interplay between involuntary and deliberate actions.
Unfortunately, Cimrman seems to have left no treatises or monographs on the
subject and so the only hint of the intensity of his interest in these matters
is provided by a remark in the book of Cornell professor James E. Chamberlain
"Beyond Therapeutic Neutrality: A Layman's Guide to Vehicular Maladjustment",
printed in 1926 by the Guilford Press, New York:
"Indeed, most transportation is done on a deliberate basis, unless
one believes in far-fetched theories of an Austrian charlatan
Mr J.D. Cimrman, who claimed that at times we move involuntarily
and to this effect had kept a little diary of his "involuntary"
voyages. I have personally seen those diaries and can testify
that at least half of those journeys were done quite intentionally,
especially those to madame Duschek's House of Twenty Cuddly Angels
that I used to frequent myself during my sabbatical year in Vienna.
Besides, the credibility of Mr Cimrman is further undermined by his
report on a fisherman who, allegedly, was seen involuntarily fishing
in Alaska, while thinking that in fact he was trading stocks in New
York. Mr Cimrman claimed to have been a deliberate witness to this,
since he decided - in his own words - 'to go to Alaska and sit down on
a shore for a few weeks and just wait until something interesting
happens.' Well, my take is that the fisherman was simply pulling
Mr Cimrman's leg, but I'll let you make your own judgment."
Being bluntly misinterpreted and with his scientific integrity compromised,
Cimrman probably did not feel much need to go public with his interesting
findings about "involuntary vs. deliberate psychology". Nevertheless,
its practical consequences kept haunting him for the rest of his life.
For instance, in of his less known private letters to Sigmund Freud, that
were published just last year, Cimrman complains that
"I still don't know whether I am Cimrman deliberately or involuntarily and
since the time is passing by really quickly I may never find out. And it
worries me. Occasionally I look in the mirror and it seems to me that
I am Cimrman very deliberately and I cannot imagine I might be someone
else. But I am not certain."
This simple and understandable manifestation of the frailty of human existence
prompted Austrian cimrmanologist Erich Fiedler to make a scurrilous assertion
that Jara Cimrman was Cimrman neither deliberately, nor involuntarily, because
he wasn't Cimrman at all. According to Professor Fiedler, Jara's parents not
only concealed his true sex from him, but they also lied to him about his
family name. Consequently in 1914, Cimrman didn't mysteriously disappear, as is
usually maintained by more reputable cimrmanologists, but (and you better sit
down for this) simply found out that, in fact, he had been Jara Kvasnicka and
under this name lived happily in Tanvald until his timely death in 1923.
Since, as we know, no claim is too preposterous for Professor Fiedler to make,
he corroborates his theory by the following clip from the New York Times:
October 26, 1997: section D - Local News
Headquarters of the religious sect "New Church of the True Cimrman" have
been moved from the second floor of the property on the corner of 52th
Street and 6th Avenue to the 37th floor of the same property. The sect,
claiming that Jara Cimrman is yet to come and that all Cimrmans heretofore
celebrated are merely false prophets, is complaining about the safety of its
members in view of the recent attacks on their premises. Says Larry Bundle,
the spokesman of the sect: "There were all these cimrmanologists, shouting
at us that Cimrman had already come and done his act and that we should have
listened to them and then they started throwing stones, bathroom fixtures and
jars full of stinking pickles at our windows and I am surely glad that they
won't be able to do that with us on the 37th floor."
Well, I went very carefully through the whole October 26th issue of NYT and
the truth is that no such article and not even any other mention of the name
Cimrman is in that newspaper. Thus we may conclude this subsection with the
observation that Professor Fiedler, again, did not disappoint us and made
a complete fool of himself, as is his wont.
---------------------------------------------------------------------------
Finally, I went through our departmental archives and found one more piece
of evidence pointing to Cimrman's visit to Scotland. When trying to enhance
his diving range, Cimrman was secretly testing a new sporting equipment in
the deep waters of the lake Loch Ness. In those days, the diving gear was
far from being light, as a matter of fact, it was clumsy, heavy and outright
monstrous. With all the weight belts on, with the full set of buoyancy
compensators, with lots of heavy plumbing attached to the central breathing
apparatus, with a collapsible chair that he used to bring with himself in case
he reached the bottom ahead of schedule and with two pairs of spare air-tanks,
camouflaged by an assortment of dyed sheep skin rugs, Cimrman must surely
have looked large.
If spotted by an uninitiated bystander, and hidden amidst all that machinery
and extra baggage, there is no doubt in my mind that our Master must have
born at least a passing resemblance to a freakish prehistoric behemoth with
the complete genealogy stretching well into the outer space or, should the
observer be of particularly bland imagination, to a puzzled Dinosaur cub.
Of course, being paranoid about other inventors stealing his design, Cimrman
did his best to avoid any attention and entered the cold murky waters only on
moonless nights, when there would be no witnesses around. He would then take
a few rounds of subsurface swimming, furtively scan the shore for any signs
of observers and only if there were none, would he come ashore and return to
the Black Boar Inn, where he was enjoying the proverbial Scottish hospitality.
But even with all these precautions, sightings may have occurred.
With his activities taking place during several consecutive summers, it is no
wonder that gradually strange rumors started to circulate among superstitious
villagers. Some saw a creature with 20 feet long limbs, some a monster with a
phosphorescent head and some, with their senses sharpened by a supercritical
dose of Beamish-Beevers' Old Contemptible "Peat Purge" Single Highland Malt
Whisky were even swearing to have seen a double-headed sea dragon with really
large fins covered with legions of hand-colored Paisley pattern ornaments.
This being said, I think it is plausible to infer that it is the Czech poet,
cook, economist, painter, free-lance javelin thrower, scientist, playwright,
skier, inventor and philosopher Jara da Cimrman who is at the bottom of all
the Loch Ness legends and, should he have resumed his diving escapades during
the fatal summer of 1914 and should one of his breathing pipes have gotten
accidentally clogged by a lump of floating garbage, he may actually be at the
bottom of the lake itself.
best regards,
Honza Rehacek
Date: Tue, 5 Oct 1999 11:19:54 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Martin Dostal
Subject: Re: twinning junket nr. 2
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=us-ascii
Kolegove,
ve vsi ucte ke kolegovi Rehackovi i jinym necesky mluvicim badatelum si cast
nasi brnenske sekce pripada drobatko osizena o nektere nove poznatky
pozustalosti naseho velikana Jary Cimrmana.Ne, ze bychom anglicky nemluvili,
necetli ci neposlouchali, ale presto je cast nasi sekce bezradna, jak vysvetlit
ci prelozit nektere hovorove, slengove ci odborne prvky z nekterych
prispevku.Predevsim nas sekcni dlazdic, ci skladatel Bobr marne hledaji mezi
anglickymi vetami kresleny obrazek ci alepon noticku.Slecna Evicka z oddeleni
malych a jeste mensich psu je pak nucena obtezovat pany mudrce z Ustavu ceskeho
pro jazyk anglicky a vymahat vhodne preklady.
Prosime tedy (i cizojazycne cizince), pokud budete psat nejaky prispevek v ceske
konferrenci, doplnte nektere odstavce vysvetlivkami v cestine.Jiste vam vyjdou
vstric v Ustavu anglickem pro jazyk cesky.
Za brnenskou sekci
Martin Dostal
Date: Tue, 5 Oct 1999 12:21:51 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Moutelik Jan
Organization: Technical University of Liberec
Subject: Cizi jazyky a Cimrman
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-2
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Martin Dostal wrote:
>
> Kolegove,
> ve vsi ucte ke kolegovi Rehackovi i jinym necesky mluvicim badatelum si cast
> nasi brnenske sekce pripada drobatko osizena o nektere nove poznatky
> pozustalosti naseho velikana Jary Cimrmana.Ne, ze bychom anglicky nemluvili,
> necetli ci neposlouchali, ale presto je cast nasi sekce bezradna, jak vysvetlit
> ci prelozit nektere hovorove, slengove ci odborne prvky z nekterych
> prispevku.Predevsim nas sekcni dlazdic, ci skladatel Bobr marne hledaji mezi
> anglickymi vetami kresleny obrazek ci alepon noticku.Slecna Evicka z oddeleni
> malych a jeste mensich psu je pak nucena obtezovat pany mudrce z Ustavu ceskeho
> pro jazyk anglicky a vymahat vhodne preklady.
> Prosime tedy (i cizojazycne cizince), pokud budete psat nejaky prispevek v ceske
> konferrenci, doplnte nektere odstavce vysvetlivkami v cestine.Jiste vam vyjdou
> vstric v Ustavu anglickem pro jazyk cesky.
>
> Za brnenskou sekci
>
> Martin Dostal
Ja bych nebyl tak striktni, vzdyt sam Cimrman ovladal plynne
stovky jazyku, tak se prosim naucme aspon tech par desitek
nejdulezitejsich. Vsichni zname Cimrmanovy vylety do madarstiny,
bez kterych by jeho hra "Vrazda v salonnim kupe" ztratila sve
kouzlo. Snad na tomto miste zbyva jen ocitovat z Cimrmanova
cestovniho deniku zapis, ktery ucinil pri prujezdu Finskem:
Helsinki, 20. lokakuuta 1907
Valitse vasemmalta haluamasi luokka. Jos tiedät etsimäsi
tuotteen nimen, voit valita sen suoraan avattavasta
luetteloruudusta.
Kirjoita ne toimialueen, käyttäjätunnuksen ja salasanan
arvot, joita tavallisesti käytät sisäänkirjautuessasi.
(dosud nevime, proc napsal prave toto)
Taktez z Brna zdravi
HonzaM
Date: Wed, 8 Sep 1999 19:38:02 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Re: Cizi jazyky a Cimrman
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Moutelik Jan wrote:
>
> Ja bych nebyl tak striktni, vzdyt sam Cimrman ovladal plynne
> stovky jazyku, tak se prosim naucme aspon tech par desitek
> nejdulezitejsich. Vsichni zname Cimrmanovy vylety do madarstiny,
Zcela s vami souhlasim, pane kolego, a zdravim vas bojovym pokrikem,
jimz Jara Cimrman uvital otevreni prvni rakousko-uherske hlinikarny
v mestecku Szekesfehervar:
AZ ALUMINIUM A JOVO ANYAGA!
Honza
-----------------------------------------------------------------
ps. Je fakt, ze Arthurova anglictina neni uplne trivialni, ale na
druhe strane bychom meli ocenit fakt, ze nam objevene zapisky
predal v originalnim jazyce (tj. ve viktorianske anglictine).
Uprimne receno, kdyby byly jeho prispevky napsane ceskou anglictinou
(kterou pouzivam napriklad ja), tak by zcela ztratily sve osobite
kouzlo. No, jestlize na vas toto kouzlo nepusobi - tak holt pouzivejte
klavesu "d" - to je velice jednoduche. Vztycite ukazovacek, pomalu
svrchu najizdite na klavesu "s" a tesne pred ni uhnete doprava.
Pokud by nekdo chtel z vlastni iniciativy vyhotovit seznam obtiznych
slovicek, tak se klidne dejte do dila. Ja na to ale nereflektuju, nebot
verim na delbu prace a je tu spousta badatelu, kteri se flakaji
podstatne intenzivneji nez ja. Co takhle treba "Tantra pro stesti" :-)
pss. A skutecni labuznici si uz dopredu mohou nechat sbihat sliny.
Kolega Libicek se nechal slyset, ze cimrmanologicke prispevky
prelozi do jazyku Xhosa a Zulu.
Date: Wed, 6 Oct 1999 10:42:48 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-2?Q?MIKE=A9_P=F8emysl?=
Subject: Re: Cizi jazyky a Cimrman
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
>AZ ALUMINIUM A JOVO ANYAGA!
> To mi pripomina: HUJER, METELESKU BLESKU !!!
>
>
>
Date: Wed, 6 Oct 1999 18:46:00 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: Cizi jazyky a Cimrman
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
--
On Wed, 6 Oct 1999 10:42:48 =?iso-8859-2?Q?MIKE=A9_P=F8emysl?= wrote:
> >AZ ALUMINIUM A JOVO ANYAGA!
>
>> To mi pripomina: HUJER, METELESKU BLESKU !!!
>>
A me to zase pripomina japonskou gymnastku
MAJU JAKOJAMU
Bohous
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Thu, 9 Sep 1999 22:31:39 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: katalog zmizeni 2.6.0
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; name="catalog"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
*************************************************************************
* KATALOG ZMIZENI - verse 2.6.0 *
*************************************************************************
* pristi vydani: zase nekdy devateho *
*************************************************************************
* celkovy pocet variant: 29 *
* muzi/zeny: 23/6 *
* .CZ/non.CZ: 17/12 *
*************************************************************************
* Toto je stavajici katalog variant zmizeni Jary Cimrmana v roce 1914. *
* Mate-li vlastni nazor na tuto politovanihodnou udalost, zaslete mi ho *
* na adresu "honza@trail.com". Limit 16 radku na variantu. Honza *
*************************************************************************
Varianta "ZNOJEMSKE PODZEMI" - Tereza Krinkova (tereza.krinkova@gymzn.cz)
---------------------------------------------------------------------
Je vseobecne znamym faktem, ze Jara da Cimrman choval ke
kralovskemu mestu Znojmu city razu kladneho. Vnimal toto slavne mesto
predevsim jako most spojujici kulturu ceskou a rakouskou, a proto se
neni cemu divit, ze prave on byl prvnim pravym vedcem, jez se venoval
s vervou sobe vlastni pruzkumu jedinecneho znojemskeho podzemi.
Dotycne se Mistr rozhodl probadat prave v osudnem roce 1914- a jezto
zvedavost badatelova nezna mezi, zustal v chladnem podzemi
prokazatelne minimalne tyden. Po teto dobe pry - podle doboveho
svedectvi hostinskeho ve Vranove, coz je vesnice se Znojmem primo
spojena klikatymi podzemnimi chodbami - vykoukl jakysi permonik ze
drive zatluceneho otvoru ve sklepe dotycneho hospodskeho zarizeni,
nacez pravil neco jako "Tento zazrak lidskeho ubu nesbi byt
prehlednut! Az tab znovu zahucib, vypluji nove skutecnosti na
povrch!" A vice jiz Mistra lidske oko nespatrilo.
Varianta "CESKY DOBIVATEL RUSKA" - Karel Oliva (oliva@coli.uni-sb.de)
------------------------------------------------------------------
K definitivnimu objasneni Cimrmanova zmizeni uvaz*me A. tri fakty z
Cimrmanova zivota: totiz ze 1. krestni jmeno jeho matky bylo Marlena,
zkracene "LENA" 2. byl prukopnikem SLEPYCH ULICEK a 3. byl naposledy
spatren r. 1914, a to jak specha k liptakovskemu NADRAZI s VELIKYM DREVENYM
KUFREM (pritom pripomenme, ze Liptakov lezel na hranicich Rakouska-Uherska
s tehdejsim NEMECKEM) a dale B. dalsi tri fakty, ktere se (zatim -
podtrhuji _ZATIM_) do Cimrmanova zivota nepocitaji, totiz 1. ze v r.
>>1917<< (vzhledem k valecne situaci a rychlosti tehdejsich vlaku tedy
nedlouho po r. 1914) prijizdi do Ruska z NEMECKA po ZELEZNICI, skryt ve
VELIKEM DREVENEM KUFRU v zapecetenem vagonu, clovek s nekolika falesnymi pasy
2. z nichz jeden je vystaven na jmeno LENIN (tj. "LENIN syn") a 3. ze tento
clovek sedmeho LISTOPADU provadi prevrat, ktery nazve RIJNOVOU revoluci -
coz je natolik charakteristicke, ze to lze stezi pripsat nekomu jinemu nez
... !!! Ostatne vetsi SLEPA ULICKA nez tato revoluce se v dejinach lidstva
doposud nevyskytla (a doufejme nevyskytne), cimz se cela vec potvrzuje. Timto
jsou ostatni hypothesy v tomto katalogu zhola bezpredmetne.
Varianta "NEVIDITELNOST" - Jan Graas (Jan.GRAAS@otr.br.ds.mfcr.cz)
------------------------------------------------------------------
J. Cimrman se jiz v mladi zabyval vyzkumem neviditelnosti. Brzy vsak
tohoto vyzkumu zanechal. Obaval se totiz moznosti zneuziti takoveho
objevu ke zniceni lidstva. V prubehu zivota se jeste nekolikrat o tomto
tematu zminil, napriklad v souvislosti se svymi vyzkumy v oblasti
genetiky (... priste budu svou teorii o zakonech dedicnosti demonstrovat
pouze na bilych pavech. Ten pruhledny mi mrcha nekam plachnul tesne pred
prednaskou, a uz jsem ho nikdy nechytil...). Teprve ve stari se k tomuto
problemu vratil a zacal se jim intenzivne zabyvat. Duvodem byl jeho
lecebny pobyt v sanatoriu pro prestarle, odkud se nemohl vzdalit aniz by
to neuslo pozornosti prisne spravcove. Cimrman si byl vedom, ze ma-li
mit jeho pokus o utek nadeji na uspech, musi nejak obelstit spravcovou.
Proto se, dohnan k tomu okolnostmi, rozhodl sve dosavadni zkusenosti z
oboru neviditelnosti dotahnout do konce, a vyuzit je pro unik ze
starobince. Po te co dosahl neviditelnosti, rozhodl se tento zneuznany
genius, znechucen nevdekem sveta k jeho celozivotnimu dilu, jiz ve
stavu neviditelnosti zustat navzdy.
Varianta "ZMRAZENI" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Nase strakonicka sekce na sve ceste po stopach Mistrovych do
polarnich kraju, objevila v jedne z jeskyn ledovou krychli, na niz
stalo "JC lezici a zmrazeny. Prosim roztajit 1.1. 2001." Domnivame
se, ze jde o konecne vysvetleni Mistrova zmizeni z Liptakova v
roce 1914. Tuto domnenku potvrzuje i svedectvi sklerotickeho
liptakovskeho vypravciho Jerabka, ktery si na smrtelne posteli, ve
veku 105 let, vzpomnel a nam potvrdil, ze posledni slova JdC, ktera od
nej slysel, nez Mistr nasedl do vlaku a odjel, byla : "Sbohem
Jerabku, jedu se zmrazit!". V dusledku silne sklerozy cely zivot
Jerabek tvrdil, ze veta znela :"Sbohem Jerabku, pudu se zmazat!", coz
Jerabek pry chapal jako znamku Mistrova zameru navstivit pohostinske
zarizeni. Teprve nyni, tesne pred svym skonem, si Jerabek pripomnel
spravne zneni Mistrovy vety. A to nyni predavame nezistne (narozdil
od Jerabka, ten si vzal 5 000) vedecke verejnosti. Presny planek
jeskyne na pozadani a mirny poplatek pripadnym kolegum zajemcum zasleme.
Varianta "BERMUDSKY TROJUHELNIK" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------
Pri projektovani spotreby krmne smesi pro velkoveprin v Kardasove
Recici Mistr v roce 1914 zjistil, ze konvencni zasoby pomyji ve stredni
Evrope by se vycerpaly jiz v zari pristiho roku a proto navrhl zcela
neortodoxni metodu zkrmovani morskych ras. Za timto ucelem se Jara
rozjel na ostrov Bermuda aby zde zalozil farmu, ktera by zasobovala
prasatka v Kardasove Recici chutnymi chaluhami. Pri jedne z plaveb za
novymi plantazemi se vsak Cimrman se svou plachetnici "Santa Bozena"
vydal jihozapadnim smerem a jiz nikdy se nevratil. Osadka tvorena
Cimrmanem, kucharem Pacltem a profesorem botaniky Dr. Jindrackem
zmizela beze stopy, stejne jako o pul stoleti pozdeji desitky dalsich.
Varianta "ESKYMAK" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Na ceste za polarni kruh jsme se dostali az do eskymacke
vesnice, kde jsme hledali stopy Jary Cimrmana, bohuzel misto stop
jsme nalezli pouze stopky, ktere zde Mistr zanechal na sve vyprave v
roce 1910. Pravdou ale je, ze jsme mezi Eskymaky zahledli nekolik
jedincu bile pleti, kteri se jmenovali Jerry I., Jerry II - IX. Pri
blizsim dotazu jsme zjistili, ze se jedna o potomky badatele bile
pleti Jerryho Zimmerfreie, ktery zil ve vesnici az do roku 1976, kdy
se s nim utrhla kra, na ktere mel postavene iglu, a zmizela s nim
neznamo kde. Bohuzel hodnoverny dukaz, ze se jednalo o J.C., ktery na
uteku pred civilizaci zmenil sobe rafinovane jmeno, nemame.
Varianta "UFO" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
------------------------------------------------------------------
Z tajneho denicku Franty Kozla (stalym clenum konference jiz
znameho) jsme zjistili, ze J.C. byl naposledy viden v roce
1914 nedaleko Liptakova, jak nastupuje do neidentifikovaneho
svetelkujiciho vozu, ktery s nim vzapeti vzletl k obloze. Z toho
soudime, ze Mistrovu genialitu odhalili a zradne ukradli i s Mistrem
mimozemstane, aby jeho klony obohatili svuj geneticky potencial. Z
hodnovernych vypovedi liptakovskych obcanu vysvita, ze kazdy
prestupny rok na Jarovy narozeniny je videt nad Liptakovem zvlastni
svetelkujici letajici predmet. Misti obcane suskaji mezi sebou, ze je
to UFO, ktere slavi UFO svatek narozenin Velkeho vudce J.C.
Varianta "OBED KANIBALU" - Jarka Krejcova (jaroslava.krejcova@oku-st.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jedna z variant, ktere jsme zkoumali byla, ze J.C. na sve ceste
na uteku od civilizace zavital do hluboke buse Afriky, kde se stal
obedem kanibalskeho kmene UHUHU. Posledni vyzkumy vsak ukazuji,
ze kmen UHUHU se stal vegetarianskym a premenoval se na CIMRHU. Zda
se jedna o nahodu, ci je v tom neco jineho, nevime. Jen z vypovedi
jednoho anglickeho cestovatele, ktereho jsme zachranili od smrti z
vycerpani z cesty divocinou, jsme slyseli, ze kmen ma bileho nacelnika,
zvaneho Jarahucim. V soucasne dobe je na ceste krutou busi nase
badatelska vyprava, ktera nam, doufam, v brzke dobe poda blizsi zpravy.
Varianta "NEMO" - Pavel Vachtl (univers@comp.cz)
-------------------------------------------------------------------
Jara Cimrman zrejme nezmizel pouze jednou, ale mizel prubezne, kdyz ho jeho
okoli vyiritovalo svou bezduchosti. U tohoto zmizeni chybi presne vroceni
(povestna Mistrova roztrzitost), mame pouze zapisky z jeho deniku, nalezeneho
na jedne pude v pristavu Tulon:"5.1. Hajenka Rousinov. Co tady vlastne hledam?
Me patenty s lodnimi srouby a elektrickymi pohony podmorskych clunu zde nikoho
nezajimaji! Vzdyt jsem pro ne N I K D O (!!! pozn. PV)." "25.3., Trieste.
Dorazily ocelove platy pro Nautila. Mistni namornici jsou vsak nespolehlivi.
Musim hledat jinde." "2.12. Tulon. Posadka vybrana - ted uz mne nic nezastavi!
Smer Falklandy! Mlno je silna zbran!" Zde tedy vidime pochmurny vyvoj genia v
dobrodruha a namorniho lupice. Pokud zmizel Jara v hlubinach oceanu predtim,
nez Verne zacal psat sve romany o Nemovi (Nikdovi), je jasne, kdo byl jeho
predobrazem a ze Verne si nic nevymyslel. Pokud se vsak Jara stal Nemem az po
vydani "20.000 mil pod morem", je nepochybne, ze podlehl romanticke cetbe
verneovek. Znama ceska provincialita, ktera Mistra tolik skrtila, v nem tedy
vyprovokovala nonkonformni chovani a nutnost zivit se nezakonnym zpusobem.
Podle Verna byl vsak Cimrman-Nemo take cestnym clovekem, plnym rytirstvi.
Varianta "NEGACE" - Breta Benes (bbenes@hotmail.com)
-----------------------------------------------------------------------
JdC nezmizel. Ani zmizet nemohl, nebot
NEEXISTOVAL/NEEXISTUJE/EXISTOVAT NEBUDE.
Totiz : kdyby kdy zil titan takovych schopnosti, jake u neho
predpokladaji jeho vyznavaci, nikdy by nedopustil aby lidstvo deptala
takova zverstva jako jsou televizni serialy, instantni pivo, rozpinani
vesmiru, politicke strany, klonovani redkvicek, ucupanky, terorismus...
Jak zde tedy bylo dokazano, JdC nezmizel. Z toho vyplyva, ze se tedy
muze pouze OBJEVIT. Ale pak se te^s^te, to bude teprve paseka!
Varianta "FERDINAND" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
----------------------------------------------------------------------
Cimrman pestoval velmi zive styky s rodinou arcivevody Ferdinanda d'Este.
Jara se timto snazil podryt nenavidenou monarchii zevnitr. V cervnu 1914 se
podrobil plasticke operaci obliceje, takze byl od Ferdinanda k nerozeznani a
pote co ho zavrel do sklepeni zamecku hrabenky Chotkove, odejel v jeho satech
do Vidne, aby tam premluvil starnouciho Franze Josefa k udeleni nezavislosti
Cechum. Bohuzel cestou se jako vojensky inspektor musel zastavit v Sarajevu
a to se mu stalo osudnym. Cimrmanuv prevlek byl tak dokonaly, ze zmatl i
Gavrilo Principa a tento srbsky nacionalista ukoncil predcasne Mistrovu
fascinujici karieru. Mezitim se o atentatu dozvedel skutecny Ferdinand a
uprchl do USA se znacnou casti cisarskeho majetku. Zde se lenosivy Habsburk
usadil na proslunenych plazich Floridy a aby nikdo nepojal podezreni o zamene,
prijal jmeno Jerry Zimmerman. Diky svemu (kradenemu) majetku hral Jerry velmi
casto na burze a byl taktez interviewovan listem WSJ. Ferdinandovo inkognito
vsak malem vyzradil cesky spisovatel Jaroslav Hasek, ktery se o zamene nejak
dozvedel a prvni nacrtek sveho slavneho romanu o Svejkovi zacina slovy "Tak
nam zastrelili Cimrmana, pani Millerova". Jerry musel nakonec Haska podplatit.
Varianta "TITANIC" - Miroslav Petricek (PETRICEK@ST.SKM.VUTBR.CZ)
------------------------------------------------------------------
Podle vseobecne rozsirenych informaci zmizel Jara Cimrman v
Liptakove v roce 1914. Informacni zdroje, ktere se ceskym
Cimrmanologum otevreli po r. 1989 vsak uvadeji, ze Jara Cimrman
tragicky zahynul uz v roce 1912 pri namorni katastrofe jez postihla
britsky zaoceansky parnik TITANIC.
Jara Cimrman byl pozvan na prvni plavbu primo generalnim reditelem
rejdarstvi White Star Line - Bruceem Ismayem. Vzhledem k tomu, ze
Jara Cimrman odesel z verejneho zivota uz v roce 1911, aby se mohl
plne venovat literarni cinnosti, byla jeho ucast na plavbe utajena
pred vsetecnymi novinari.
Jara Cimrman pry celou cestu upozornoval na nebezpeci hrozici v oblasti
severniho atlantiku, dokonce osobne navrhl kapitanu Smithovi snizeni
rychlosti lodi na 15 uzlu - lec marne. A kdyz te tragicke noci z 14 na 15
dubna 1912 bylo ceskemu geniovi nabidnuto misto v zachrannem clunu odmitl
je se slovy "Pujdu az posledni". Pak ho jiz nikdo nikdy nevidel...
Varianta "ROZDANI" - Jan Rydl (RYDL@nova-tv.cz)
----------------------------------------------------------------------
Mame-li za dostatecne prokazane, ze gigant Jara miloval vsechny lidi
na zemekouli, je evidentni, ze se k datu sveho posledniho spatreni
jednoduse rozdal. (Jako dukaz bylo provedeno anketni doptavani se na
CAST velikeho Jary v domove duchodcu v Chocni, gde upamatovala
se jista Bozena Vymleta, ze do kolebky obdrzela v den sveho narozeni
svatost v podobe CASTi Jary. V dnesnich dnech jiz ale krepka
babicka nema CAST Jary u sebe. Rujnou osetrovatelka ji
v nestrezenem okamziku CAST odcizila a zpenezila ve starozitnostech
na prazskem Ujezdu. Zde je CAST dosud vystavena na cestnem miste v
dutem, dubovem, rokokovem, malovanem, kulatem a kurva drahem globusu.
Varianta "SUPER-MYSTIFIKACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@cyberstreet.com)
--------------------------------------------------------------------------
Dalsi verze priciny: Jara nezjistil, ze je vlastne American, ktery se jen
shodou okolnosti narodil ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a
proto se rozhodl vratit se domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty
v prostoru" efektu. Jara vzdycky byl American a nikdy v Cechach ani v
Rakousku nebyl. Cele ono "Cimrmanovske hnuti" zorganizoval Jara sam a to
naprosto dalkove s pouzitim masovych sdelovacich prostredku rakouskuch c.k.
postovnich uradu a postovniho uradu v Hunstville, Alabama. Jara cele tohle
zorganizoval v ramci vedecke vyzkumu a pripravy jeho vlastni teorie
"super-mystifikace". Tudiz cele dnesni Cimrmanovske hnuti je jen reziduem
Cimrmanova dalkove provedeneho a do detailu vypracovaneho vedeckeho pokusu
na nic netusicim ceskem obyvatelstvu a poblouznenych intelektualech -
Jara vse ridil z dalky jak ministr valky, a nikdy nebylo treba aby osobne
vstoupil na uzemi Rakouska-Uherska. Jara da Cimrman, pravy jmenem Jerry
Zimmerman, americky vedec a myslitel, nikdy v Cesku nebyl, proto tim padem
odtamtud ani nemohl nikdy zmizet. Proto jeho zmizeni bylo tak dokonale a
obycejnym lidem nevysvetlitelne.
Varianta "SNEZNY MUZ" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-----------------------------------------------------------------------
Jarova laska k horam a k lyzovani je vseobecne znama. V rakouskem Innsbrucku,
kde pusobil jako horsky pruvodce, mu ne nadarmo prezdivali Herr Kandahar.
Kdyz se vsak v Evrope zacalo schylovat ke krveproliti, znechuceny humanista
Cimrman odjizdi do tehdy jeste nedotcenych Himalaji, kde se venuje studiu
morfologie snehovych vlocek a vlivu ultrafialoveho zareni na rychlost rustu
ochlupeni. Zde se po case ozenil s neznou sneznou zenou a zil spokojene
az do smrti. Naposled byl spatren v roce 1953 sirem Edmundem Hillarym, jak
s nekolika sne^z^ni'c^aty traversuje severni stenu Lhotse.
Varianta "STROJ CASU" - Michal Kadlec (mik@chipnet.cz)
-----------------------------------------------------------------------
Po zjisteni, ze Mistr mel k dispozici stroj casu a s prihlednutim k
dulezitosti jeho vlivu na celkovou uroven vedy a kultury na teto
planete jsem zacal pracovat na hypoteze, podle ktere si Cimrman
uvedomil, ze na neho cekaji objevy jako ohen a malby v Altamire, o
Vestonicke Venusi nemluve. Pomoci vyse uvedeneho stroje casu se
prepravil do prehistorickych dob a realizoval tyto projekty.
Predpokladam, ze moje hypoteza bude potvrzena archeologickymi nalezy
Varianta "OTRAVA" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------
Jak vime, po cely zivot Mistr do neceho narazel. Tu tvari do traversy,
tu hlavou do transformatoru, tu do nepochopeni uradu a samozrejme v mire
nejvetsi do blbcu. Na svych toulkach po svete Mistr zjistil, ze blbost
je po zemekouli distribuovana v podstate rovnomerne a neni tudiz pred ni
kam uteci. Jara se zpocatku snazil blbost ignorovat, ale nekdy zacatkem
roku 1914 poznal, ze svadi nerovny zapas. Otraven nazory svych soucasniku,
Cimrman se rozhodl pro umelou hibernaci, nebot, veren si svym zasadam
naivniho optimismu, doufal, ze za par generaci se lidstvo z te puberty
dostane. Z poslednich penez si zakoupil lodni listek do Antarktidy, kde si
na neznamem miste vykopal maly, ale hezky hrobecek. Zde si zul boty, budika
si naridil na 9. zari 2014, otevrel kohoutek s tekutym heliem a pote, co se
pohodlne ulozil, uzavrel poklop aluminiove rakve. (HeAl)
Varianta "ASIE" - Miroslav Rozehnal (m63051@mtc.ntnu.edu.tw)
----------------------------------------------------------------------------
Jak vsichni vime, Cimrman dalece predbehl svoji dobu. Devadesat devet procent
jeho genia nebylo a ani nemohlo byt v jeho dobe pochopeno. Proto se Cimrman
uz od mladi snazil nalezt moznosti, jak svuj vek prodlouzit a dozit se tak
dob, kdy by jeho giganticky intelekt nasel uplatneni. Dale je znamo, ze
Cimrman pobyval dlouha leta take na asijskem kontinente, v Tibetu, Cine a
Indii. Hlavnim ucelem jeho pobytu na asijskem kontinente bylo proniknout do
mistnich tajnych nauk a zvladnout techniky prodluzovani zivota. V jednom
tibetskem klastere prosel vsemi stupni zasveceni a po dlouhem a namahavem
treninku ony techniky skutecne zvladl. Kdyz potom vypukla prvni svetova
valka, Cimrman usoudil, ze nadesel cas, aby "zmizel." A protoze v Asii
pochopil, ze budoucnost sveta neni ani v Evrope, ani v Americe, ale prave
zde (tj. v Asii), odebral se na tento kontinent a nekde zde se venuje
praktikovani zivota prodluzujicich technik. Muj osobni odhad je, ze bychom
ho mohli nalezt v nektere himalajske jeskyni ci klastere. Az Cimrman usoudi,
ze nadesel cas, kdy je svet schopen prijmout jeho genia, vystoupi z ustrani
a konecne preda lidstvu sve poznani. Uz aby to bylo!
Varianta "HOSPODA NA MYTINCE" - Jiri Putik (xputik@hwlab.felk.cvut.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Jak vime,pri psani hry Hospudka na mytince vysel Cimrman z vlastnich
poznatku a zkusenosti.Puvodne se myslelo,ze to byly zkusenosti jeho
prastryce z otcovy strany Huberta Krantze,ale dle meho nazoru byl v tomto
mistr sam zainteresovan a zbytek zivota stravil zakladanim uspesne
restauraterske rodiny. Bohuzel zatim se Hospudku na mytince nepodarilo
objevit: neni divu,vzdyt byla ukryta v hlubokych hvozdech a ani soucasna
urbanizace a ubyvani lesu zatim tento problem nepomaha vyresit.
Varianta "SIT" - Martin Rais (mrais@logis.cz)
---------------------------------------------------------------------------
Pri pokusech s prenosem dat po siti (predchudce Internetu) Cimrman
zjistil, ze ho stale vice zacina brzdit komunikace pomoci
primitivniho terminalu (zvlaste vzhledem k pouzivani Mor~seovky) a
tak zkonstruoval zarizeni pro prime pripojeni cloveka k siti
(implantovany mikrocip, technicky slo o obdobu BNC konektoru). Dalsim
zrychlenim byl postupny prenos pameti a myslenkovych procesu na sit
(a vznikla virtualni realita a umela inteligence). To vsak vedlo k
degradacim puvodnich zaznamovych medii, ktere pak navic neinformovany
mistni lekar prohlasil za mrtve a nechal uredne spalit. Cimrmanovi
tak nezbylo, nez zustat ve forme UI (pro anglicany AI) na Siti.
Urcite se tam nenudi :-)
Varianta "ZMIZIK" - Milan Hubacek (hubacek@gol.com)
---------------------------------------------------------------------------
Pri odkryvani archeologickych vykopavek majicich spojitost s Jarou dC, jsem
vedle pyramid narazil na jeden zajimavy dokument - Jara v nem vystupuje ne
jako subjekt, ale jako sprosty objekt: Zaludne se totiz vetrel do rad Svazu
rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako nepritel skoly, tridy
a zactva vubec. Sve zmizeni sam nedovedl vysvetlit, ale zapisy z tridni
knihy svedci o tom, ze se Jara zabyval chemickou metodou anulovani zapisu v
zakovskych knizkach. Pri neopatrne manipulaci se sudem chemikalie, ktera
mela jeho vyzkumy urychlit, se vsak sud Zmiziku neocekavane prevrhl a
veskere Jarovy vysledky zmizely i se samotnym Jarou.
... Tolik k dalsi teorii o Jarove zmizeni. - po dalsich stopach se pase.
Varianta "TRIDNI NEPRITEL" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
--------------------------------------------------------------------------
Z archeologickych vyzkumu kolegy Hubacka vyplyva, ze Cimrman (cituji) "se
vetrel do rad Svazu rodicu a pratel skoly, aby tam posleze vystupoval jako
NEPRITEL skoly, TRIDY a zactva vubec". Vzhledem k nalepce tridniho nepritele
se zde nabizi moznost, ze Cimrman byl v roce 1914 unesen Bolsevickou tajnou
policii (predchudkyne GPU, NKVD a KGB) na Sibir. Zde Cimrman pri demonstraci
sveho "kroku stranou" mizi navzdy v jednom z hlubokych sibirskych mocalu.
Jeho jmeno je pozdeji sovetskou kontrarozvedkou vymazano z historie lidstva.
Varianta "MOST" - Dave Skalka (xskad01@st.vse.cz)
----------------------------------------------------------------------
Jara byl poveren argentinskou vladou, aby postavil most pres hluboke udoli
v Andach. Protoze materialy jako zelezo ci beton, nerkuli zelezobeton
nebyly k mani, rozhodl se pro stavbu mostu dreveneho. Pri stavbe vsak
opet pouzil svoji cervotocovou odlehcovaci metodu a most po kratke dobe
spadl. Jara byl bez ohledu na protesty Sdruzeni pro zachranu starych
pamatek uveznen a ve vezeni trpi hladem. O pravdivosti teto varianty
vypovida dopis, zachyceny v konferenci JDC-L (nutno spravne dekodovat).
Varianta "MLADICE" - Pavel Trtik (ptrtik@beton.fsv.cvut.cz)
----------------------------------------------------------------------
Tato verze je v principu podobna versi "BABKA". Dle mych vyzkumu se
JdC opravdu vratil do sve zenske podoby. Duvodem k tomu byla nechut
k jednani s rakousko-uherskou armadou o jeho pripadnem narukovani.
Jak je vseobecne znamo Jara pracoval v letech 1912-1913 na vyzkumu v
oblasti afrodisiak. Zaroven mel zkusenosti s tajnou policii , a tak
nemohu souhlasit s tim ,ze by mistr zustal v Liptakove , ci ze by si
dokonce nechal sve krestni jmeno Jara. Dle mych poznatku, se Jara za
pouziti sveho nejdokonalejsiho afrodisiaka 'omladil' na
dvaadvacetiletou mladici Marii Kropackovou a odstehoval se do
Benesova. Tam prozil (prozila ) celou valku a zaroven celou znacnou
cast doby prvni republiky. V Benesove se stopa ztraci v roce 1933,
kdy bylo mesto poniceno zaplavami a Marie Kropackova mizi beze stopy.
Varianta "GRAVITACNI KOLAPS" - Miroslav Lycka (mik@isibrno.cz)
--------------------------------------------------------------------------
Mam jen matne povedomi, ze varianta byla publikovana jiz dosti davno
v jednom z dubnovych cisel Ceskoslovenskeho casopisu pro fyziku.
Stranou Cimrmanovych zajmu nemohla pochopitelne zustat Einsteinova
teorie relativity. V ramci jejiho experimentalniho overovani provedl
sam se sebou gravitacni kolaps, jehoz vysledkem byla miniaturni cerna
dira. Vzhledem k hmotnosti JdC se u cerne diry vyznamne projevil efekt
jejiho kvantoveho vyparovani, jehoz zaverecnou fazi byla kvantova
exploze. Nekteri konzervativni vedci jeji nasledek v tunguzske tajze
pripisuji dopadu meteoritu, ale Cimrmanologum je jasne, ze jejich
teorie je postavena na vode. Nemaji napr. jediny ulomek z toho me-
teoritu. Naproti tomu kvantove vypareni zkolabovaneho Cimrmana neni
s pozorovanymi skutecnostmi v zadnem rozporu.
Varianta "ANIHILACE" - Honza Rehacek (honza@trail.com)
-------------------------------------------------------------------------
Na konferenci o elementarnich casticich v roce 1914 se Cimrman setkal
s AntiCimrmanem. Pri podani ruky doslo k vzajemne anihilaci, pri niz se
uvolnilo znacne mnozstvi energie. Jara je proto s nami porad v podobe
procesu, jemuz se tusim cesky rika "globalni oteplovani" (global warming).
Pouze ho dnes oslovujeme kratce tj. "Jaro" misto "Ja'ro".
Varianta "PONORKA" - Lucie Karna (karna@fanet.fa.cvut.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Jak z vyzkumu cetnych nasich kolegu vyplyva, pri kolikovani
zapadniho polu vyvstala pred Cimrmanem nutnost vynalezti ponorku.
Mistr se tohoto ukolu ujal. Nechtel vsak byt pripraven o prvenstvi
objevu, a proto se rozhodl, ze ponorku nejprve vybavi pouze
nejzakladnejsimi funkcemi. Doplnkove funkce (vytapeni, pripravu
pokrmu pro posadku a pod.) vyvine az po patentovani. Jeho posledni
zaznamenana slova znela :"Hotovo, pratele! Nyni provedu zkusebni
ponoreni. Vecer vyplnim patentovou prihlasku a hned v pondeli zacneme
pracovat na navigacnim, vynorovacim a kolikovacim zarizeni"
Varianta "BABKA" - Mirek Teichman (mteichma@app.cz)
-------------------------------------------------------------------------
Mezi nami, zarytymi Cimrmanology, se asi tezko najde nekdo, kdo by neznal
stezejni zivotopisne dilo: Jara Cimrman - lezici, spici. Zde je dana jasna
odpoved: z Naseho Velikana, znaveneho zivotem genia, se stala babka a jestli
neumrela zije dodnes. Popisme si, jak to dokazal:
Jak vsichni vime, Jara Cimrman nejakou dobu pobyval u domorodych kmenu v
Amazonii , kde studoval dovednost mistnich samanu: premnenu v krokodyla v
piranu. Druhym pramenem byla Rub (Rakousko-Uherska bezpecnost - predchudkyne
nasi nechvalne proslule Stb), se kterou spolupracoval a zaroven sam sebe
stihal, aby unikl pozornosti a mohl se venovat svym objevum a expedicim.
V Rub se naucil v kursu ?"Konspirace kolem nas"? mimo jine i zaklady prevleku
a maskerstvi. A jak si jiz bystry ctenar domysli, bylo mu hrackou dosahnout
kyzene zmeny. Za povsimnuti take stoji systematicke uvadeni jmena Jara misto
Jaroslav. Jara ma i zenskou obdobu a Cimrman nebo Cimrmanova v pohranici,
pratele to nehralo roli. Podarilo se mu tak preklenout obdobi, nez si poridil
novou totoznost a unikl tak dokonale pozornosti.
Varianta "EMIGRACE" - Rosta Hedvicek (naafetee@nic.hookup.net)
--------------------------------------------------------------------------
Jara zjistil, ze je vlastne American, ktery se jen shodou okolnosti narodil
ve Vidni, navic byl omylem povazovan za Cecha, a proto se rozhodl vratit se
domu do Ameriky s pouzitim "hrebik, zapichnuty v prostoru" efektu.
*************************************************************************
* Absurdistan: http://www.trail.com/~honza *
* Cimrman : http://www.trail.com/~honza/cimr.html *
* Katalog : http://www.trail.com/~honza/pos/kata.html *
*************************************************************************
Date: Tue, 12 Oct 1999 21:53:02 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Vladimír Čapka
Organization: Video On Line
Subject: Zmizeni
Myslim si, ze nejpravdepodobnejsi je varianta Znojemska. Vzdyt ve Znojemskem
podzemi zmizelo uz leccos (nejcasteji predcevzeti), tak proc by tam nemohla
zmizet i osoba
--
Vladimír Čapka
Date: Wed, 13 Oct 1999 19:35:44 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: Zmizeni
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
--
On Tue, 12 Oct 1999 21:53:02 Vladimmr Hapka wrote:
>Myslim si, ze nejpravdepodobnejsi je varianta Znojemska. Vzdyt ve Znojemskem
>podzemi zmizelo uz leccos (nejcasteji predcevzeti), tak proc by tam nemohla
>zmizet i osoba
>
>--
>Vladimmr Hapka
>
Ahoj Vlado,
nechci ti brat iluze ale pockej, az uvidis moji
variantu. Ta bude tutove nejpravdepodobnejsi. Zatiim
je to akorat takovej silenej napad ale snad to do
dalsiho vydani stihnu dopidlat, a pak budete vsichni
mrkat. Teste se!
Bohous, kladenska cimrmanologicka sekce
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Wed, 13 Oct 1999 22:10:17 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-1?Q?Vojta_Sl=E1ma?=
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
No
Ja si myslim, ze teorie Znojemskeho podzemi je blbost.
Prece by se tam neztratil !!! On, ktery nabyl tolik zkusenosti
z orientacnich behu, kdyz honil v pojizerskych lesich sve pacienty,
aby jim provedl zubni zakrok, by se vymotal i poslepu ven.
Nekteri sice navrhnou, ze si Jara mohl treba zlomit nohu, nebo
dokonce i obe, kdyz narazil na nejakou diru v zemi, ale tato
teorie se mi zda velice nepravdepodobna, jiz z toho duvodu,
ze Znojemske podzemi je jedna velka dira a tudiz by Jara nemel
kam padat.
Jako prilohu posilam neco o Mistrove orientacnim smyslu.
Vojta Slama
-----Původní zpráva-----
Myslim si, ze nejpravdepodobnejsi je varianta Znojemska. Vzdyt ve Znojemskem
podzemi zmizelo uz leccos (nejcasteji predcevzeti), tak proc by tam nemohla
zmizet i osoba
Vladimmr Hapka
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
Cimrmanovy lesní zákroky
O Cimrmanove stomatologickém pusobení v pojizerských lesích, kdy s prenosnou
zubarskou ordinací, kterou nosil ve svém batohu na zádech, putoval od samoty
k samote a lécil zanedbaný chrup lidí žijících v hájenkách a lesních
chalupách, máme radu dokladu. Mezi noveji objevené dukazy patrí zlidovelé
písne z Pojizerí.
Napríklad je to písen:
Když jsem šel z hub, našel jsem zub, asi tu rozbil stan, sám Jára Cimrman.
Mohl by tu být, nekde se skrýt, musím se zdejchnout, chci-li mít klid !
atd....
Tuto písen složil pravdepodobne nekterý venkovan pri sberu lesních plodin,
po té, co se stal svedkem nekterého Cimrmanova zásahu. Casto se stávalo, že
Cimrmanuv pacient ve strachu z bolesti, provázející dentistické zákroky, na
posledni chvíli vzal nohy na ramena a zmizel v šeru lesních mýtin. Cimrman s
e však nevzdával. Vedel, že jeho povinností je ulevit pacientovi od bolesti
i za cenu osobního nasazení. Proto neváhal a s kleštemi v rukou se jal
uprchlého pacienta pronásledovat. Takové pronásledování se mnohdy zmenilo v
zbesilou honicku mezi stromy, pres lesní výmoly a propasti, kdy
pronásledovaný pacient s vytrešteným zrakem a s hruzným jekotem klickoval
lesním porostem, k všeobecnému pozdvižení lesní zvere i náhodných
návštevníku lesa. Za pronásledovaným se rítil Cimrman s cvakáním svých
zubarských kleští a s voláním: "Stuj, neštastníku, stejne mi neunikneš!" A
Cimrman mel pravdu. Byl totiž v behu lesním terénem velice zdatný, protože
mel za ta léta dobrý trénink. A tak casto za svými pacinety lezl i na
stromy, preskakoval koreny a lesní studánky, šplhal po skalách a prolézal
jeskyne. Pozdeji tyto zkušenosti Cimrman zúrocil ve své vzpomínkové brožurce
"S desem utíkám lesem", která se stala ideovým základem nového sportovního
odvetví - orientacního behu, jehož se tak stal zakladatelem i prvním
preborníkem.
Jak již bylo receno, málokdy se stávalo, že by se obetem Cimrmanova
zdravotnického zákroku podarilo uniknout. Vetšinou padali vysílením do
jehlicí a mechu, anebo klesali pod vlivem narkotického úcinku, který Cimrman
navozoval úderem zubarských kleští do hlavy pacineta, po té, co jej dostihl.
Na pasekách a mezi kapradím pak zustávaly extrahované stolicky a rezáky, na
listech kapradí kapky krve a mezi místním lidem hruzostrašné príbehy, písne
a ríkadla.
I když prostý lidé z lesních samot a venovských osad byli Cimrmanovi vdecní
a zavázáni za to, že je nakonec zbavil bolesti, udržela se mezi nimy i
jakási bázen, která pramenila práve ze zkušeností z techto lesních zákroku.
Tak se jeste po mnoho let v Pojizerí ríkalo nehodným detem: "Nezlob, nebo na
tebe zavolám Cimrmana!". Jára tak v popularite prekonal tradicni ceské
strašáky, jako napríklad hejkala, jezinky ci inflaci.
Date: Sat, 11 Sep 1999 05:33:43 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vojta Sláma wrote:
>
> Ja si myslim, ze teorie Znojemskeho podzemi je blbost.
Pane kolego,
ve slusne spolecnosti neoznacujeme vyrok damy jako "blbost", ale jako
"tvrzeni s diskutabilni premisou".
Prostudujte si, prosim, Cimrmanuv ctivy spolecensky roman
"Promena telatka v gentlemana", ve kterem Jara shrnuje vysledky
sveho dvoumesicniho pracovniho pomeru na statku sedlaka Kruzbery.
H.
Date: Thu, 14 Oct 1999 10:11:51 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: X_Umberfield
Subject: Re: Zmizeni
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>Jako prilohu posilam neco o Mistrove orientacnim smyslu.
>Vojta Slama
Vazeny kolego,
je jiste od Vas pekne, ze usilovne dnem i noci patrate po Internetu a studujete cimrmanologickou tematiku. Dovolte mi, abych k vasemu prispevku napsal nekolik poznamek:
1. Referat „Cimrmanovy lesni zakroky“, ktery jste nam tak obetave zaslal, byl v teto konferenci uverejnen jiz 24.11.1998. (Ale budiz, opakovani je matka moudrosti).
2. V akademickem prostredi je zauzivanou praxi a jistou zakladni slusnosti uvest pramen, ze ktereho cituji, pokud sam nejsem autorem textu. Bylo by tedy od Vas jiste vhodne, kdyby jste pod zaslany referat uvedl odkaz na zdroj, tedy napriklad takto: Viz. X. Umberfield - Cimrmanovy lesni zakroky: - referat tykajici se Mistrovy dentisticke cinnosti, 1998. ( http://mujweb.cz/www/gencim/007_bezec.htm ).
K vyse uvedene problematice bibliografickych citaci Vam doporucuji precist si CSN (ceska statni norma) 010197 nebo skripta „E. Holousova, M. Krobotova - Jak psat diplomove‚ a zaverecne prace. Vydalo Skriptum UP Olomouc 1995, 78 stran. Zde je take popsano, jak v badatelske cinnosti spravne uvadet citace, odkazy a prameny a poznamky, a lze ji s uspechem pouzit jako zakladni prirucku pro uvod do metodologie psani vedeckych praci.
3. K pravidlum teto konference patri, ze zasilane prispevky jsou posilany ve tvaru bez diakritiky, tj. bez hacku a carek nad pismeny. Ma to svoje dost dobre duvody (jako napriklad ten, ze ani upaleni Jana Husa jiz nepomohlo odstranit jiste deformace ceskeho jazyka jim zavedene a nektere jemnocitnejsi povahy z rad clenu teto konference pri pohledu na text ve tvaru, jaky jste zaslal Vy, propadaji stavuj cireho zoufalstvi a beznadeje). Proto Vam doporucuji, aby jste priste sve prispevky nejprve prohnal Cimrmanovym pneumatickym rotacnim trididlem textu, ktery zajisti odstraneni nepatricnych hacku a carek. Usetrite tim mnoho bolesti a zarmutku v rodinach citlivejsich cimrmanologu.
P.S.: Pokud Jarovo rotacni trididlo nemate k dispozici, mohu Vam pro tyto ucely zaslat sve vlastni makro pro Word, ktere sice neni tak dokonale, ale pro dany ucel uplne postaci.
X. Umberfield
-- http://email.seznam.cz
-- email zdarma na cely zivot
Date: Thu, 14 Oct 1999 18:14:06 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Romanova freska "Vasi" (bylo Re: Zmizeni)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>Vojta Sl $BaN (Ba wrote:
>>
>> Ja si myslim, ze teorie Znojemskeho podzemi je blbost.
>
>Pane kolego,
>
>ve slusne spolecnosti neoznacujeme vyrok damy jako "blbost", ale jako
>"tvrzeni s diskutabilni premisou".
>
>Prostudujte si, prosim, Cimrmanuv ctivy spolecensky roman
>"Promena telatka v gentlemana", ve kterem Jara shrnuje vysledky
>sveho dvoumesicniho pracovniho pomeru na statku sedlaka Kruzbery.
>
>H.
Ano, v romanu "Premena telatka v gentlemana" se Cimrman sice zevrubne
rozepisuje o svem pracovnim pomeru na Kruzberove statku, avsak pomiji
veskera fakta tykajici se jeho obcasneho mimopracovniho pomeru na Kruzberove
dceri.
Jara se jen se spatne skryvanou nevoli dival, jak sedlakovy deti rostou jako
drivi v lese. Diky Andule - tak se jmenovala nejmladsi Kruzberova
dcera, na ktere cas od casu mival pomer - se totiz povazoval temer za clena
rodiny. O rozpustile a trochu potrhle Andule se vyjadroval jako o "tom nasem
teleti". Nejvice mu na ni vadilo okusovani nehtu, rypani v nose a lehka
forma respiracni arytmie.
Jednoho vecera, kdyz vsichni sedeli v sednici okolo stolu s Kruzberovou
veceri, vytahl Cimrman Andulin ukazovacek z Lojzikova nosu, dal obema cvicne
pohlavek a rozhodl se, ze z Anduly vychova opravdoveho gentlemana. Dobre
vedel, ze gentlemani jsou predevsim sportsmani a tak nechal druhy den casne
zrana zaprahnout a odejel do Tanvaldu koupit trenyrky a svihadlo. Andula
vytusila, ze jeji bezstarostne teleci dny jsou jiz secteny a pred Cimrmanem
se schovala.
Mezitim se Cimrman vratil z nakupu ve meste, vyjmul svatecni zubni protezu a
zacal se shanet po Andule. Kdyz dlouho neprichazela, vytusil, ze sla jako
vzdy trucovat ke vcelickam. Vesel do vcelina, vytahl Andulu za ucho z ulu,
pritahl ji k neckam a pozadal ji, aby prestala blbnout, smyla ze sebe honem
ten med a koukala si navlict ty trenyrky.
[Do dalsiho odstavce knihy "Promena telatka v gentlemana", ktera
predstavovala osmy dil romanoveho cyklu o malorolnickych dynastiich v
Pojizeri nazvaneho "Vasi", zasahla ruka K.u.K. zemskeho cenzora Leschkeho.
Nacrt teto rozsahle romanove fresky se tak spolecne s Kafkovou "Amerikou",
Smetanovou "Violou" a televiznimi "Novaky" radi mezi skutecne klenoty
narodni pokladnice nedokoncenych del a stane se oblibenou cetbou, ba primo
lexikonem vyjadrovani a spolecenskeho chovani ctene cimrmanologicke
verejnosti. Kolegy badatele zajiste dale upoutaji vyrazne autobiograficke
rysy dila a puziti neotrele du-formy.]
Za pardubickou sekci
Milan Hubacek
Date: Thu, 14 Oct 1999 11:34:00 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jiří Juras
Organization: Ceske Vysoke Uceni Technicke, Praha
Subject: Browning
Cetl jsem nedávno někde na internetu, ze onen znamy vynalezce v oblasti
zbrani nebyl nikdo jiny nez p. Cimrman. Nemate nekdo podrobnejsi informace
?????
Date: Thu, 14 Oct 1999 11:19:03 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-7?Q?Vojta_Sl=E1ma?=
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-7"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>1. Referat „Cimrmanovy lesni zakroky“, ktery jste nam tak obetave zaslal,
byl v teto konferenci uverejnen >jiz 24.11.1998. (Ale budiz, opakovani je
matka moudrosti).
Ja jsem v teto konferenci teprve 2 mesice.
>2. V akademickem prostredi je zauzivanou praxi a jistou zakladni slusnosti
uvest pramen, ze ktereho >cituji, pokud sam nejsem autorem textu. Bylo by
tedy od Vas jiste vhodne, kdyby jste pod zaslany referat >uvedl odkaz na
zdroj, tedy napriklad takto: Viz. X. Umberfield - Cimrmanovy lesni
zakroky: - referat >tykajici se Mistrovy dentisticke cinnosti, 1998.
http://mujweb.cz/www/gencim/007_bezec.htm ).
Mate pravdu, omlouvam se, zapomnel jsem.
>3. K pravidlum teto konference patri, ze zasilane prispevky jsou posilany
ve tvaru bez diakritiky, tj. bez hacku a carek nad pismeny. Ma to svoje dost
dobre duvody (jako napriklad ten, ze ani upaleni Jana Husa jiz nepomohlo
odstranit jiste deformace ceskeho jazyka jim zavedene a nektere
jemnocitnejsi povahy z rad clenu teto konference pri pohledu na text ve
tvaru, jaky jste zaslal Vy, propadaji stavuj cireho zoufalstvi a beznadeje).
Proto Vam doporucuji, aby jste priste sve prispevky nejprve prohnal
Cimrmanovym pneumatickym rotacnim trididlem textu, ktery zajisti odstraneni
nepatricnych hacku a carek. Usetrite tim mnoho bolesti a zarmutku v rodinach
citlivejsich cimrmanologu.
Diky nepotrebuji a priste si dam pozor.
Vojta Slama
Date: Thu, 14 Oct 1999 15:50:21 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Mily pane Hlavacku,
anzto jsem bez kontaktu se zivym jazykem pres 30 let, byl bych povdecen
Vam, ci kteremukoliv z kolegu soucasnosti jazyka znalych pro blizsi
osviceni vyznamu dokonave formy slovesa "dopidlat", pripadne vyznamovou
soucasnost i formy nedokonave - nemylim-li se "pidlati". / existuje tez
forma zvratna?/
Dekuji predem
Boleslav
> ----------
> From: Bohumil Hlavacek[SMTP:hlavacekb@ANGELFIRE.COM]
> Sent: 13 October 1999 08:35
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: Zmizeni
>
> --
>
> On Tue, 12 Oct 1999 21:53:02 Vladimmr Hapka wrote:
> >Myslim si, ze nejpravdepodobnejsi je varianta Znojemska. Vzdyt ve
> Znojemskem
> >podzemi zmizelo uz leccos (nejcasteji predcevzeti), tak proc by tam
> nemohla
> >zmizet i osoba
> >
> >--
> >Vladimmr Hapka
> >
>
> Ahoj Vlado,
>
> nechci ti brat iluze ale pockej, az uvidis moji
> variantu. Ta bude tutove nejpravdepodobnejsi. Zatiim
> je to akorat takovej silenej napad ale snad to do
> dalsiho vydani stihnu dopidlat, a pak budete vsichni
> mrkat. Teste se!
>
> Bohous, kladenska cimrmanologicka sekce
>
>
> Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
>
Date: Fri, 15 Oct 1999 10:41:00 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Vazeni,
podle dostupne literatury ma slovesko "pidlati" dve zvratne formy:
"pidlati se se s cim" a "pidlati se s kym". Druha varianta prosla jistou
mutaci a pouziva se casteji ve tvaru "pidliti se s kym" ci krajove
"pidlikovat se s kym". Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni. Prikladem
budiz literarni cinnost kolegy Hlavacka.
Nase sekce doufa, ze kolega Hlavacek dospeje ke stejnym nebo alespon
podobnym uzaverum.
Milan Hubacek
>Mily pane Hlavacku,
>
>anzto jsem bez kontaktu se zivym jazykem pres 30 let, byl bych povdecen
>Vam, ci kteremukoliv z kolegu soucasnosti jazyka znalych pro blizsi
>osviceni vyznamu dokonave formy slovesa "dopidlat", pripadne vyznamovou
>soucasnost i formy nedokonave - nemylim-li se "pidlati". / existuje tez
>forma zvratna?/
>Dekuji predem
>
>Boleslav
Date: Fri, 15 Oct 1999 10:08:12 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
>vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni.
******************************************************************
Jelikoz jde o cinnost, je mozne odvodit tvar "pidlovani" nebo tez
"pidlovacka". Pidlovacka byla oblibenou cinnosti nasich predku
(dokonce ji ztvarnil J.K.Tyl ve sve zname divadelni podobe). Proto
bychom ji meli udrzovat nejen ve slovniku spisovne cestiny, ale v
kazdodnnim pocinani.
Bohous II.
Date: Fri, 15 Oct 1999 10:29:51 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Lord RAIDEN
Subject: Re: Zmizeni
X-To: Bohuslav Konecny
>Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
>vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni.
******************************************************************
Jelikoz jde o cinnost, je mozne odvodit tvar "pidlovani" nebo tez
"pidlovacka". Pidlovacka byla oblibenou cinnosti nasich predku
(dokonce ji ztvarnil J.K.Tyl ve sve zname divadelni podobe). Proto
bychom ji meli udrzovat nejen ve slovniku spisovne cestiny, ale v
kazdodnnim pocinani.
Bohous II.
No sice,
J. K. Tyl ji nazval Fidlovacka, ale od pidlovacky to nema moc daleko.
Vyzasuje opravdu urcite usili, ktere je zakonceno blazenym pocitem (
z vlastni zkusenosti). Opravdu my nemelo vymizet.
Date: Fri, 15 Oct 1999 17:44:03 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-2022-jp"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>>Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
>>vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni.
>******************************************************************
>Jelikoz jde o cinnost, je mozne odvodit tvar "pidlovani" nebo tez
>"pidlovacka". Pidlovacka byla oblibenou cinnosti nasich predku
>(dokonce ji ztvarnil J.K.Tyl ve sve zname divadelni podobe). Proto
>bychom ji meli udrzovat nejen ve slovniku spisovne cestiny, ale v
>kazdodnnim pocinani.
> Bohous II.
Puvodni Tylova hra Pidlovacka byla po nekolika mesicu s velkym uspechem
uvadena na prknech Stavovskeho divadla. V herecke skupine vsak doslo primo
k epidemii tehotenstvia Tyl razem prisel o podstatnou cast herecek.
Byl proto nucen hru zcela prepracovat. Namatkou uvadim zmenu dejiste z
puvodniho damskeho krejcovstvi na sevcovskou dilnu, ve ktere se kazdodenne
na jevisti uplatnili vsichni zbyvajici herci, kteri znacnou cast gazi
poukazovali jako vyzivne na bankovni konta svych byvalych kolegyn. Na natlak
Svazu prazskych divadelniku byl nucen zmenit i nazev hry. Provedl to tak, ze
umazal brisko prvniho pismena puvodniho nazvu hry pryzovou tycinkou. Mohl
tak pouzit cely zbyly naklad plakatu.
Kazdodenni vysoka gaze vsak Tyla privedla na mizinu. Financne vycerpan
opousti Stavovske divadlo a umira v bide a zapomenuti. Ustepacni Prazaci pak
jeste nekolik let divadlu posmesne prezdivali Jinostavovske.
Za pardubickou sekci Milan Hubacek
Date: Fri, 15 Oct 1999 12:09:26 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Vazeni,
dekuji mnohokrat za vycerpavajici objasneni.
Sirsi souvislosti pojmu slovesneho pocinaji pomalu vsakovat.
Jenom jedna malickost me jeste neda klidu , viz:
> Puvodni Tylova hra Pidlovacka byla po nekolika mesicu s velkym uspechem
> uvadena na prknech Stavovskeho divadla. V herecke skupine vsak doslo
> primo
> k epidemii tehotenstvia Tyl razem prisel o podstatnou cast herecek
>
zdali cinnost na povel "pidlovati" je vzdy vazan na pritomnost truhlarovu /
stran tech prken/ nebo je mozno rozkaz plnit i na substratech jine podstaty
?
Ani porucik Dub ani Mistr se ve svych dilech zjevne touto otazkou neobirali.
/a tot opomijenym nedostatkem; coz my, vojaci, obzvlaste neradi/
B
> ----------
> From: Milan Hubacek[SMTP:hubacek@GOL.COM]
> Sent: 15 October 1999 10:44
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: Zmizeni
>
> Zadna peknice to neni>>Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
> >>vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni.
> >******************************************************************
> >Jelikoz jde o cinnost, je mozne odvodit tvar "pidlovani" nebo tez
> >"pidlovacka". Pidlovacka byla oblibenou cinnosti nasich predku
> >(dokonce ji ztvarnil J.K.Tyl ve sve zname divadelni podobe). Proto
> >bychom ji meli udrzovat nejen ve slovniku spisovne cestiny, ale v
> >kazdodnnim pocinani.
> > Bohous II.
>
>
>
>
> Puvodni Tylova hra Pidlovacka byla po nekolika mesicu s velkym uspechem
> uvadena na prknech Stavovskeho divadla. V herecke skupine vsak doslo
> primo
> k epidemii tehotenstvia Tyl razem prisel o podstatnou cast herecek.
>
> Byl proto nucen hru zcela prepracovat. Namatkou uvadim zmenu dejiste z
> puvodniho damskeho krejcovstvi na sevcovskou dilnu, ve ktere se kazdodenne
> na jevisti uplatnili vsichni zbyvajici herci, kteri znacnou cast gazi
> poukazovali jako vyzivne na bankovni konta svych byvalych kolegyn. Na
> natlak
> Svazu prazskych divadelniku byl nucen zmenit i nazev hry. Provedl to tak,
> ze
> umazal brisko prvniho pismena puvodniho nazvu hry pryzovou tycinkou. Mohl
> tak pouzit cely zbyly naklad plakatu.
>
> Kazdodenni vysoka gaze vsak Tyla privedla na mizinu. Financne vycerpan
> opousti Stavovske divadlo a umira v bide a zapomenuti. Ustepacni Prazaci
> pak
> jeste nekolik let divadlu posmesne prezdivali Jinostavovske.
>
> Za pardubickou sekci Milan Hubacek
>
Date: Fri, 15 Oct 1999 12:18:14 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "Libicek, Boris"
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain
Je, prosim, tez spravnym pouziti zaporu v souvislosti s nekterou vyznamovou
oblasti slovesa ve forme zvratne ?
/ pokud jsem dobre pochopil, nektere vyznamove formy v zaporu je mozno
zvazovat toliko metafysicky/
Dekuji
B
> ----------
> From: Milan Hubacek[SMTP:hubacek@GOL.COM]
> Sent: 15 October 1999 03:41
> To: JDC-L@CESNET.CZ
> Subject: Re: Zmizeni
>
> Vazeni,
>
> podle dostupne literatury ma slovesko "pidlati" dve zvratne formy:
> "pidlati se se s cim" a "pidlati se s kym". Druha varianta prosla jistou
> mutaci a pouziva se casteji ve tvaru "pidliti se s kym" ci krajove
> "pidlikovat se s kym". Obecne lze sloveso "pidlati" vylozit jako cinnost,
> vyzadujici sice urcite usili, avsak zakoncenou pocitem uspokojeni.
> Prikladem
> budiz literarni cinnost kolegy Hlavacka.
>
> Nase sekce doufa, ze kolega Hlavacek dospeje ke stejnym nebo alespon
> podobnym uzaverum.
>
> Milan Hubacek
>
>
> >Mily pane Hlavacku,
> >
> >anzto jsem bez kontaktu se zivym jazykem pres 30 let, byl bych povdecen
> >Vam, ci kteremukoliv z kolegu soucasnosti jazyka znalych pro blizsi
> >osviceni vyznamu dokonave formy slovesa "dopidlat", pripadne vyznamovou
> >soucasnost i formy nedokonave - nemylim-li se "pidlati". / existuje tez
> >forma zvratna?/
> >Dekuji predem
> >
> >Boleslav
>
Date: Fri, 15 Oct 1999 12:53:22 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohuslav Konecny
Subject: Re: Zmizeni
MIME-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>zdali cinnost na povel "pidlovati" je vzdy vazan na pritomnost
>truhlarovu /
>stran tech prken/ nebo je mozno rozkaz plnit i na substratech jine
>podstaty
********************************************************************
To rozhodne ne. Vselijaka prkna nejsou pro pidlovani tim nejvhodnejsim
objektem. Spise bych to vazal na pritomnost kucharovu, ci cukrarovu,
protoze buchty (zvlaste ceske buchty) jsou objekty daleko vhodnejsimi.
I to povidlovani k tem buchtam lepsi sedi.
No a substraty jine prostaty ? Tak s tim nemam zkusenost.
Date: Fri, 15 Oct 1999 18:49:22 +0100
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Bohumil Hlavacek
Organization: Angelfire (http://email.angelfire.com:80)
Subject: Re: Zmizeni
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
--
On Thu, 14 Oct 1999 15:50:21 Libicek, Boris wrote:
>Mily pane Hlavacku,
>
>anzto jsem bez kontaktu se zivym jazykem pres 30 let, byl bych povdecen
>Vam, ci kteremukoliv z kolegu soucasnosti jazyka znalych pro blizsi
>osviceni vyznamu dokonave formy slovesa "dopidlat",
No, to je jako "dodelat", to se tak rika.
A ne jak si mysli nektery kolegove ze je to nejaka "Pidlovacka".
>pripadne vyznamovou
>soucasnost i formy nedokonave - nemylim-li se "pidlati". / existuje tez
>forma zvratna?/
Tohle nevim na co se to ptate?
Co je to vyznamova soucasnost formy nedokonave?
Bohous
Angelfire for your free web-based e-mail. http://www.angelfire.com
Date: Sun, 17 Oct 1999 09:43:18 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Mira H
Organization: Video On Line
Subject: pocoos
kuk
Date: Mon, 18 Oct 1999 15:45:07 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-2?Q?Vojta_Sl=E1ma?=
Subject: Basnicka
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Basnicka na pokracovani :
------------------------------------
Sel jednou rano,
Jara tmavym lesem,
Sbiral asi houby
Nahle strnul desem....
....pokraujte....
Vojta Slama
Date: Mon, 18 Oct 1999 18:44:59 -0700
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: "H."
Subject: Re: Basnicka
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
>Basnicka na pokracovani :
>------------------------------------
>
>Sel jednou rano,
>Jara tmavym lesem,
>Sbiral asi houby
>Nahle strnul desem....
>
>....pokraujte....
>
>Vojta Slama
Spotkal hezkou panicku
jak tym lesem sel
hned ji dal i hubicku
a pak za ni hned jel...
a tak dale....
Helen Miskovic
>
Date: Sun, 12 Sep 1999 11:20:36 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Promena telatka v gentlemana
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii; name="xasi"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
> From: Milan Hubacek
> Subject: Romanova freska "Vasi" (bylo Re: Zmizeni)
> Date: Thu, 14 Oct 1999 18:14:06 +0900
>
> Mezitim se Cimrman vratil z nakupu ve meste, vyjmul svatecni zubni protezu a
> zacal se shanet po Andule. Kdyz dlouho neprichazela, vytusil, ze sla jako
> vzdy trucovat ke vcelickam. Vesel do vcelina, vytahl Andulu za ucho z ulu,
> pritahl ji k neckam a pozadal ji, aby prestala blbnout, smyla ze sebe honem
> ten med a koukala si navlict ty trenyrky.
Pratele,
posledni objevy pardubicke skupiny stran Cimrmanovy romanove fresky "Vasi"
podnitily nasi sekci jednak ke zvyseni intenzity patrani po osudech ostatnich
casti tohoto unikatniho cyklu a jednak k rekonstrukci vyse citovane sceny.
V ni jsme cestnou ulohu Anduly sverili Janince, zatimco v roli Cimrmana jsem
alternoval ja a kolega Rehacek, ktery se nenechal presvedcit o zbytecnosti
zdvojeni pri jednorazove rekonstrukci a jakozto sekcni sef tvrdosijne lpel na
svem panovnickem pravu "prvniho vytazeni". Abychom zbytecne neztraceli cas
malichernymi rozmiskami, dohodli jsme se nakonec, ze vytazeni Anduly za ucho
z ulu provede sef, zatimco ja se ujmu jejiho omyti od medu a pomohu ji
s prevleknutim do trenyrek.
Vytazeni z ulu probehlo vcelku hladce a kolega Rehacek zacal po jeho uspesnem
ztvarneni, byt rukama trochu roztresenyma, listovat ve starych literarnich
sloupcich a patrat po stopach Mistrova epickeho cyklu "Vasi". Zanedlouho si
nasadil svuj povestny salamounsky vyraz a klobouk, a bez jedineho sluvka na
vysvetlenou opustil nas sekcni suteren. My ostatni jsme mezitim pokracovali v
rekonstrukci a musim priznat, ze omyvani Janinky od medu se ukazalo byt natolik
obtiznym, ze jsme v nem museli pokracovat jeste druhy den. Na bezny saponat med
vubec nereagoval, na smirkovy papir jen velmi liknave a kuchynskou kyselinu nam
Janinka preventivne zakazala. Ten med, a vypatlali jsme ho na ni celych osm
umelohmotnych lahvicek, jsme z ni nakonec museli slizat a to byla prace vpravde
mravenci, takze se protahla jeste o dalsi den, prestoze se na ni podilelo
veskere muzske osazenstvo nasi sekce vcetne psa Votroka, obetave lizajiciho
Janincina zada. O ne - co si budeme namlouvat - mezi nami muzi zase az tak
veliky zajem nebyl.
Kdyz se nam v zaveru tretiho dne kolega Rehacek s vitezoslavnym usmevem a s
tlustou zapra's^enou knihou v podpazi vratil, stacil uz jenom zahlednout, jak
Janincin destovy prales mizi v bledemodrem pristavu trenyrek, doprovazeny
zvukovou kulisou nekolikanasobneho tlumeneho vydechnuti. Asi po peti minutach
jsme si i my, okolojaninkystojici muzi povsimli, ze je sef zpatky a pocali jsme
se uctive poptavat, co ze nam to prinesl za hezkou bichli a kdepak ze ji sehnal
a kdy zase budeme provadet nejakou tu cimrmanologickou rekonstrukci?
Uprimne receno, kdyz si Janinka v ramci rekonstrukce poprve v historii nasi
sekce sundala svoji prislovecne nedotknutelnou podprsenku, myslil jsem si, ze
me uz nikdy nic neprekvapi. Mylil jsem se. Kolega Rehacek me, a vlastne nas
vsechny, prekvapil jeste vic. V dobe sve nepritomnosti evidentne nelenil,
prolezl prosluly podzemni sklad trebechovickeho antikvariatu a krome dvou
nevybuchlych naslapnych min typu SS-Unfreiwillig-Flieger nalezl take jeden
zrejme jiz vybuchly - alespon soude podle stavu knihy - vytisk Cimrmanova
dlouho pohresovaneho romanu "Promena telatka v gentlemana".
Zajimave je, ze podle teto kopie se dej romanu neodehrava v Pojizeri, jak
vyplynulo ze sdeleni kolegy Hubacka, ale v Asi, tedy v uplne jinem vybezku.
To nas privedlo k myslence, ze vecne nespokojeny Cimrman svuj ranny roman
nekolikrat prepracoval, takze dnes muze existovat ve znacne odlisnych dejovych
mutacich. Presto si po predbezne analyze textu a rekonstrukci nekolika jeho
klicovych scen dovolujeme tvrdit, ze romanova freska "Vasi" odehravajici se
v Asi, je sice stylove ponekud rannejsi nez dilo diskutovane pardubickou
skupinou, avsak jeji dejove paralely a podobnost hlavnich i postrannich hrdinu
jednoznacne napovidaji, ze se jedna pouze o rozdilnou vrstvu teze fresky.
Napriklad v nami objevene verzi Cimrman neodjizdi do Tanvaldu pro svihadlo,
ale vydava se do Chebu pro svedskou bednu a pohranicni zavoru. Stejne tak
se z textu zda, ze Cimrmanovi na Andule vadi hlavne jeji dlouhe ruce, zatimco
respiracni arytmii, zminenou v prispevku kolegy Hubacka, povazuje za priznak
divciny citove naklonnosti. Zejmena v kapitole odehravajici se na seniku za
Kruzberovym statkem se Cimrman nekolikrat zminuje o Anduline preryvanem dechu
a ucastne se ji dotazuje, zda nemaji v rodine astmaticke problemy. A konecne
v podtitulu dila se o cyklu nehovori jako o romanove fresce "Vasi", ale jako o
romanove frasce "V Asi" (eventuelne "V Asii" - titulni stranka je totiz na
nekolika mistech propalena, pravdepodobne nasledkem casteho vypujcovani v
jezuitnich knihovnach).
A nyni uz mi dovolte, abych vas seznamil s vysledky, k nimz jsme dospeli. Pro
nedostatek casu se soustredim pouze na aspekty tykajici se Cimrmanova vztahu k
Andule a jeho novatorskych metod na premenu telatka v gentlemana, nebot tyto
zde vyznivaji trochu jinak nez v pozdejsi verzi objevene kolegou Hubackem.
S ohledem na prestiz pardubicke sekce si presto troufam tvrdit, ze nasi "Vasi"
jejich zavery nevyvraceji, ale naopak je doplnuji, upresnuji a na nektere
jiz zname skutecnosti vrhaji trochu jine sero.
*****************************************************************************
Jara Cimrman zavital na Kruzberuv statek nekdy v lete roku 1883, kdy se pro
nedostatek prace potuloval po vlastech rakousko-uherskych jako kocovny opravar
kaktusu. Brzy ale zjistil, ze na statku neni do ceho pichnout a uz uz se mel
k odchodu, kdyz tu si z okna povsiml Kruzberovy dcery Anduly, machajici u
potoka statkarovy ruznobarevne kulichy. Jara otocil na ctyraku a pozadal
pantatu o praci. Nu coz, pomyslil si sedlak Kruzbera, je leto, zne mam na
krku a takovy sikovny mladenec a znalec integralniho poctu k tomu mi jiste
prijde vhod. A prisel.
Cimrman nezustal sve povesti vynalezce a vizionare nic dluzen. Maleho Lojzika
ostrihal na jezka, do dyni na poli nabodal spendliky, takze za chalupou to
brzy vypadalo jako na ranci v Arizone a kolem celeho pozemku natahl dvojitou
vrstvu ostnateho dratu, nebot na ten botanicky zazrak se brzy sjizdeli uceni
panove az z Ceskych Budejovic. Bezpecnost statku take posilila jeho vystrazna
tabulka POZOR PADAJI DOSKY (bezesporu zapricinena jeho vlastni inovaci na poli
upevnovani stresnich krytin), i kdyz jeji odstrasujici ucinky byly o kus dal,
na boude psa Punti, zmirneny cedulkou POHOV - HODNY PES. Kruzbera se za to
na Cimrmana trochu zlobil, radeji by na Puntove boude videl cedulku puvodni,
Mistrova uprimnost vsak byla nepodplatitelna. A beztak kazdy ve vsi vedel, ze
Punta lize ruku i kostelnim zlodejum. Jeho dobrackou povahu nakonec ilustruje
i fakt, ze v pracovnim deniku mistniho darebaka a povalece Josefa Mlezivoura
nefiguruje jmeno Punta ani v rubrice PSI KTERI ME POKOUSALI, ani v rubrice
PSI KTERE JSEM POKOUSAL JA. Ostatne Cimrman Puntovu holubici povahu pozdeji
castecne vykompenzoval usitim psi kazajky z nesmlouvave vyhlizejici cerne
kozenky, na kterou vysazel ocelovymi cvocky napis POZOR ZLE BLECHY!.
Co se Anduly tyce, ta k Mistrovi obdivne vzhlizela od sameho pocatku. Jednou
za tepleho srpnoveho podvecera uz to nevydrzela a zatahala ho za rukav. Kdyz se
k ni Cimrman sklonil, poseptala mu, ze jestli se opravdu zajima o pichani, tak
at prijde po klekani na louku za statek. Cimrman se novym zazitkum nikdy
prilis nebranil a po kratke a neuspesne potycce s vlastnim svedomim divcine
nabidce vyhovel.
Kdyz dorazil na misto dostavenicka, Andula uz na neho netrpelive cekala,
ohryzavala si nehty na nohou a ukazovackem volne ruky se stourala v nose.
Jakmile Cimrmana rozpoznala, vstala se zeme a za ruku ho zavedla do ulu ke
svym oblibenym vcelickam. Co presne se v ulu delo vam bohuzel rici nemohu,
nebot dalsi tri stranky jsou nadobro zuhelnatele. Ovsem vzhledem k tomu, ze
pardubicka skupina vypatrala, ze pote co Andulu vytahl za ucho z ulu, pozadal
ji, aby na sebe "koukala navlict ty trenyrky", myslim, ze muzeme vyslovit
velice duvodne podezreni, ze ona lepkava substance na Anduline tele, o ktere
se kolega Hubacek jasne zminuje, vubec nebyl med, ale neco uplne uplne jineho.
Ano, hadate spravne! Jednalo se bezpochyby o Mistrovo univerzalni dvouslozkove
lepidlo, na pocatku stoleti proslavene pod obchodnim nazvem "Anka-drz^". Jara
ho ve vceline schovaval z obavy, aby mu ho nejaky uceny pan z Ceskych Budejovic
pri obhlidce kaktusove plantaze neukradl a Andula na nej pri svych hrach asi
omylem narazila. Tuto domnenku potvrzuje i zaver romanu, v nemz si jiz temer
dospela Andula stezuje mamince, ze se na ni pri ceste ze vcelina domu prilepil
u hospody opily hasic Koudelka a jeho jizdni kolo.
**************************************************************************
A nyni jiz k tematu promeny telatka v gentlemana. Peclivym studiem Mistrova
stylu, jakoz i dukladnou radioisotopovou analyzou ohorelych zbytku romanu, s
prihlednutim k magneticke anomalii casti zalozky, jsme zjistili, ze dilo
pochazi z Mistrova tvurciho obdobi "kapitalistickeho realismu" a v teto verzi
je tedy promena telatka minena doslovne, nikoliv prenesene jako je tomu ve
verzi objevene kolegou Hubackem.
Po obehnani statkarova pozemku dratenym plotem se Jara citil nevyuzity a proto
si uminil, ze driv nez odejde premeni jedno ze statkarovych telat v gentlemana.
Vybral si relativne inteligentne vyhlizejiciho jedince jmenem Rudolf a jeste
tehoz dne ho pocal drezurovat. Zadne mlaskani u zlabu, peclive zabrousene
paznehty kazdy den, neskakani ostatnim do buceni a neskakani vseobecne^!
Pravy gentleman take musi umet dame pridrzet dvere, pamatoval si Cimrman z
divci skoly, a na to konto objednal u belgicke firmy Grobbendonk lehka
aluminiova vrata s oboustranne pohyblivymi panty, aby Rudolfovi necinilo
potize je otevrit a cumakem pridrzet. Jako atrapu damy Mistr pouzil Andulu,
navlecenou do ovciho kozichu po babicce Kruzberove a nazorne teleti predvedl,
co se po nem bude pozadovat.
Pozitky ze zvladnuti pravidel vyssi etikety se vsak v Rudolfove teleci mysli
setkaly s trestuhodnym nezajmem. Tele stalo pred novymi vraty jako zarezane,
sverepe hledelo pred sebe a nespokojene bucelo a praskalo ohankou. Cimrman se
zprvu pokousel tele pobidnout k akci mirnym tahem za rohy a jeho poplacavanim
"Rukoveti' zvidaveho gentlemana" od profesora Gutha-Metelkovskeho. Pri tom se
soustredil zejmena na zadnejsi partie, evidentne s cilem zvire polekat ci
odpalit - to zvlaste pozdeji pri uderech vedenych vsi silou a nekdy i s
rozbehem. Teprve po tydnu, kdyz si uz o jeho veterinarne vychovnych produkcich
cvrlikali vrabci na strese a Kruzberovi pacholci se po celodenni umorne praci
na polich chodivali na zatvrzele tele divat, konecne pochopil, ze tudy cesticka
nevede a radikalne zmenil svuj nahled na problem.
Katalyzatorem zmeny byl nalez obrazu "Pristizeni Lorda Raidena na hruskach"
od anglickeho novoromantickeho malire Iana Wallaceho na pude Kruzberova statku.
Tato olejomalba, puvodne svatebni dar od Kruzberova otce, znazornovala postavu
anglickeho gentlemana ve tweedovem obleku, jak s dymkou v ustech nenucene
pozuje v korune rozsochate hrusne. Cimrman okamzite pochopil skryte poselstvi
dila - v gentlemana je nutno dozrat!
Pomoci dumyslneho kladkostroje tedy vytahl Rudolfa do koruny nejvetsi hrusne
v Kruzberove rozlehlem ovocnem sadu a za asistence namezdniho sadisty Otahala,
pecujiciho o tohorocni bohatou urodu, privazal tele konopnym provazem k jedne
silne a zdrave vyhlizejici vetvi. Kazdy den rano a vecer pak chodival tele
krmit a pri te prilezitosti si do peclive narysovane tabulky zaznamenaval
jakym tempem promena v gentlemana probiha.
No, strucne receno, probihala tempem zalostne pomalym.
*************************************************************************
Jara Cimrman vsak od zapocateho experimentu nikdy neutikal (s vyjimkou sveho
ranneho experimentu s prilevanim oleje do ohne) a zarekl se, ze ze statku
neodejde, dokud nebude promeny dosazeno. A aby v ocich statkarovych nevypadal
jako darmozrout vylozil jednoho vecera karty na stul a pred zraky naivnich
venkovanu predestrel temnou vizi budoucnosti, s kontaminovanou spodni vodou,
s ranni mlhou rozezirajici steny zdenych staveni a s potravinami vyrobenymi
z produktu chemickeho inzenyrstvi a nebo v lepsim pripade z morskych chaluh.
Panimama Kruzberova spraskla ruce. "To si prapravnuci nasich prapravnuku
ani neuziji veproveho?!". Cimrman mlcel a ucastne pokyvoval hlavou. Kdyz i na
Kruzberu dolehla tize momentu a statkar se zacal na lavici osivat, Cimrman
pozvedl ustarany oblicej od vylozenych karet a nabidl vychodisko: "Studoval
jsem pred casem v Kahire techniku mumifikace zivych tkani a date-li mi vase
pozehnani, vystavim vam na zahumenku pyramidu do ktere budeme moci ulozit
vaseho Pasika. Tak se i budoucim generacim dostane pozitku praveho ceskeho
veproveho". Panimame se rozzarily oci. "No tak tato! No!" pobizela Kruzberu
a pod stolem si v nadejnem ocekavani zmoulala kytickovanou zasteru. "Takova
pyramida, mamo, to neni jako postavit za stajema vejminek...", drbal se sedlak
rozpacite za uchem, ale nakonec svolil.
Odborne prace sveril Kruzbera libereckemu stavebnimu sdruzeni "Agropla's^t'",
jedinemu podniku v Rakousku-Uhersku, majicimu zkusenosti s lamanim a lestenim
kamennych kvadru. Tato firma byla navic ochotna pyramidu oblozit extra vrstvou
veprovic, aby se Pasik citil jako doma. Cimrman zatim sehnal ve vsi partu
dobrovolnych zedniku a na Kruzberove zahumenku zapocal s kopanim zakladu.
Jakmile byly tyto dostatecne hluboke, Cimrman stavebni prace pozastavil a
pristoupil k vlastni porazce prasete a k jeho mumifikaci. Stavbou pyramidy
uz v te dobe zila doslova cela vesnice a jen co se rozkriklo, ze co nevidet
se bude mumifikovat, prihlasil se reznik Masny, ze prase zboura a zdravotni
sestra Navrkalova, ze pomuze s mumifikaci, pri cemz na Cimrmana vyznamne
spulila sve masite a cervenou krytinovou barvou podmalovane rty.
Navzdory slavnostni atmosfere a pritomnosti poloviny vesnice i nekterych
prespolnich se zabijacka nevyvedla. V okamziku, kdy Masny pozdvihl ruku (*) se
sekackem k osudovemu zaseku, prase reznika poznalo podle jeho charakteristicky
kudrnateho podpazniho ochlupeni a v predtuse neblaheho konce zakvicelo, srazilo
pripravene necky, probehlo mezi zkoprnelymi cleny dechove kapely a zmizelo v
polich. Do chlivka se vratilo teprve po trech dnech, kdyz uz na statku nebylo
po reznikovi ani pamatky a sekacek byl schovany v krabici pod kredenci.
(*) ihned po incidentu Cimrman Masnemu nabidl, ze mu zhotovi podpazni paruku,
aby se prase tak nevylekalo. Masny odmitl. O 10 let pozdeji ovsem Mistrovy
podpazni paruky slavily zaslouzeny uspech na podzimnim parizskem modnim
veletrhu 1893. Rozdurdene francouzske panicky platily za parek blondatych
podpaznich pricesku zlatem a i na cernem trhu v Rue de Rivoli jste za ne
pod rukou museli dat nejmene 350 francouzskych franku. Zajem projevila i
parizska policejni prefektura. Podpazni pricesky byly idealnim maskovanim
pri pronasledovani zlocincu ve verejnych sprchach. Mnohdy stacilo jedno
nevinne "Ruce vzhuru" a pracne kamuflovana totoznost tajnych inspektoru
byla vyzrazena.
Z vesnicanu ale bojove nadseni nevyprchalo. Ucitelka Haindlova navrhovala, aby
prase vlakali do silazni jamy a hodili mu svrchu na hlavu gauc. Sadista Otahal
prisel s jeste jednodussim resenim: "Skripneme mu ucho klestema a az omdli
bolesti, utopime ho v rybniku!". A ani predseda mistniho lyzarskeho spolku,
Viktor Haba, nemohl zustat stranou deni a prispel se svou trochou do mlyna.
Prase se co nejpevneji privaze k lyzim a pusti se po sjezdovce na kopci za
pozarni zbrojnici dolu. Sjezdovka je prudka, huste porostla mohutnymi stromy
a kvuli jeji povesti se na ni jezdivaji divat sjezdari az z rakouskych Alp.
A to by v tom byl cert, aby si to prase nenamlatilo rypak!
Cimrman pochopil, ze s lidmi tohoto formatu se neda spolupracovat. Bohuzel,
preformatovani nepripadalo v uvahu, nebot prototyp jeho prvniho PC neumoznoval
vsouvani predmetu delsich nez 95 cm a tak se musel spolehnout sam na sebe.
Za vcelinem si zridil malou chemickou dilnicku a dnem i noci v ni pracoval na
vyrobe vrazedne trhaviny. Za dva dny bylo dilo hotovo. Jara si vybral obzvlaste
vzrostlou dyni z Kruzberova "arizonskeho" pole, peclive ji vydlabal a naplnil
podivne zapachajici vodickou. Neduveriveho Kruzberu uchlacholil, ze je to
jen nitroglycerinova polevka, trochu zahustena strelnym prachem a vybidl Pasika
at si jde posusnat na sve oblibene pochoutce - dyni plnene pomyjemi. Jen co
se Pasik vybatolil z chlivku, Cimrman zapalil doutnak a mazal s celediny do
bezpecne vzdalenosti.
Vybuch predcil veskere ocekavani. Tlakova vlna zbourala nejen prase, ale i
stodolu, dreveny kurnik, kulnu za stodolou, obecni zvonicku a cast kostela.
Kruzbera lateril, hrozive maval svoji sukovici a na Cimrmanovu hlavu svolaval
hromy a blesky. V zajmu objektivnosti poznamenejme, ze Cimrman byl ochoten
mu za timto ucelem odprodat veskerou nepouzitou tinkturu (*), vcetne zbylych
doutnaku. Sedlak vsak na jeho nabidku nereagoval.
(*) pokud se da z romanu usoudit, Cimrman poslal zbytky zazracne traskaviny,
i s podrobnym vyrobnim postupem, postou do Svedska, svemu priteli, znamemu
vynalezci a prumyslniku Arne Gustaffsonovi v nadeji, ze on snad pro ni
nalezne vhodne vyuziti. Ke Gustaffsonovi se ale zasilka nikdy nedostala.
Cimrman ji totiz jako obvykle poslal nevyplacene a tak jeho jinak uhledny
balicek uvizl v rukou bezvyznamneho postovniho urednicka, jakehosi Alfreda
Nobela. Vzhledem k tomu, ze jedinym ukolem pana Nobela bylo zkoumati, zda
nevyplacene postovni zasilky neobsahuji nactiutrhacne vyroky na adresu
kralovske rodiny, je vice nez pravdepodobne, ze podezrele zapachajici
balicek, navic oznaceny jako "Explosive" neunikl jeho pozornosti. Tento
Cimrmanuv vynalez, pracovne nazyvany "dy'n^omet", tak nejspise skoncil
na smetisti svedske kralovske posty.
Po vybuchu se vesnicane rozutekli do udoli a zanedlouho pocali snaset nalezene
Pasikovy zbytky na velkou hromadu na za'spi. Zde je devecky cistily a podavaly
korenarce Kroupove, aby je vymachala ve vonave silicove koupeli. Spolecne se
sadistou Otahalem je pak propichovali jehlici a Andula s Lojzikem je nosili
sousedkam k dalsimu zpracovani. Flakoty se musely vysusit, radne prospikovat
cesnekem a kdyz smrdely jako rasuv pytel, jeste je sousedka Burianova namazala
opalovacim kremem, predem prichystanym podle staroegyptskeho receptu. Takto
ostrene je zdravotni sestricka Navrkalova zabalila do sterilni gazy a pod
odbornym dohledem samotneho Cimrmana do nich jeste pro jistotu
pichla injekci proti tetanu.
Na konci cele linky stal kovar Macak, zaleval omotane balicky do pryskyrice
a vyrovnaval je do bukoveho sarkofagu. Truhlar Kucera, ktery sarkofag ze dvou
kusu dreva vlastnorucne vydlabal, mezitim natiral spejle karbolkou, aby se
nerozpadly drive nez jelitka. Sarkofag sam byl natreny bilou barvou a pani
Haindlova, ucitelka krasopisu v mistni jednotridce na nej steteckem z prasecich
stetin malovala jitrnice, prejt, bucek a ovar, aby si s tim darem nebeskym
pristi generace vubec vedely rady. A na Cimrmanovo doporuceni jeste pripojila
navod na prdelacku, vyvedeny obrazkovym pismem a male sdeleni, oznamujici, ze
veskere maso v sarkofagu obsazene je zdravotne nezavadne, nutricne plnohodnotne
a ze pochazi z Pasika, ctvrteho cunete dynastie Bobiku.
Tak trochu mimo zari reflektoru stal reznik Masny. Cimrmanovu poznamku o tom,
ze maso se musi nalozit do alkoholu si vztahl na sebe a v prubehu zabijacky do
sebe obracel jednu stamprli za druhou. Misty se dokonce rozjel natolik, ze je
bral napreskacku. Kolem pate hodiny prestal rozeznavat spoluobcany a pri jedne
ze svych cest do dreveneho domecku nad hnojistem ztratil orientaci, vyrazil
opacnym smerem a po kratkem bloudeni padl oblicejem do kroupove polevky.
S popaleninami musel byt odvezen do mesta.
To panimama Kruzberova byla ve svem zivlu. Rozsafne se kolebala od stolku
ke stolku a kazdemu vypravovala jak se o sve potomky dobre stara a jak ji za
to budou jednou v budoucnosti velebit a ze budou mit taky na zahrade pyramidu,
jakou nemaji, povazte si, ani ve Vidni! A to jeste Cimrmana uhanela, zda by se
do sarkofagu nevesly alespon dve sisky knedliku - pravnouckum na prilepsenou.
Cimrman, nemaje zadne zkusenosti s mumifikaci knedliku (*) panimamu odmitl a
tak se, dobracka, musela spokojit s lahvickou brusinkove zavareniny, kterou
kovar Macak tajne vpasoval mezi ulozene balicky masa.
(*) Prestoze mumifikace knedliku je ukon zapeklite tezky a i konzultacni
rada egyptskych veleknezi by nad nim asi kroutila nevericne hlavami,
Cimrman jen s krajnimi obtizemi a sebezaprenim uznaval, ze neco neumi.
Za svou neschopnost mumifikovat knedliky se sam pred sebou stydel a to
az do roku 1914, kdy se mu konecne podarilo mumifikovat svestkovy knedlik
ADX-14-K. Podle zapisniku mumifikatora, nalezeneho v jeho pozustalosti,
knedlik nejprve omracil chloroformem, pote z neho operativne vyjmul
svestku, nahradil ji naftalinovou kulickou a vzniklou ranu peclive zasil
krizkovym stehem. Knedlik pak ve sterilnich podminkach prenesl klistkami
do sklenene kadinky naplnene sladkokyselym lakem. Po Cimrmanove zmizeni
pripadl knedlik jeho osobnimu soferovi Lutonskemu, ktery ho vsak jeste
tehoz roku prohral v kartach s prednostou zeleznicni stanice Tanvald
Lubomirem Faltusem. A u neho stopa knedliku konci. Faltus se dvakrat
nerozpakoval a jeste tehoz dne knedlik s ledovym klidem sezral, mrmlaje
pri tom plnymi usty velice nelichotive poznamky na adresu pani Lutonske.
Vsak ho za to panbuh vytrestal. Za dva dny skonal na otravu naftalinem.
Kdyz byl sarkofag uspesne zalit do zakladu pyramidy, sedlak Kruzbera se pocal
shanet po remeslnicich z Agroplaste. Slibene kameny na statek vubec nedorazily
a jak Kruzbera tak Cimrman zacali byt trochu nervozni. Zednici se bez prace
poflakovali po statku a misto vyrovnavani veprovic pokukovali po Andule a
za humny ji cinili hambate nabidky. Kruzberova trpelivost byla u konce. Popadl
svoji sukovici, nechal zaprahnout a hybaj do Liberce! Vsak on uz si na ty
ptacky v Agroplasti posviti! Cimrman se jiz delsi dobu zabyval problemem
osvetlovacich teles a byl velice zvedav jak bude statkarova sukovice svitit.
S pantatovym svolenim tedy prisedl na kozlik a se zajmem si sukovici
prohlizel. Ve vsi pak jeste na korbu vozu na druhy pokus naskocil obezni
reznik Masny. Ten nemohl u zadneho posviceni chybet. A tak jeli ve trech.
Vysledek inspekcne-osvetove cesty do Liberce byl sklicujici: premrstena pokuta
za spatne zaparkovanou brycku, schvacena kobyla a zjisteni, ze Agroplast nema
s kamenictvim vubec nic spolecneho. Pod plastikem firmy se ukryvalo rukodelne
druzstvo politickych invalidu, zabyvajici se sesivanim vyrazenych vojenskych
prosteradel. Vznikle textilie potom skladali, zehlili a prostrednictvim site
polskych prekupniku platna je prodavali karibskym piratum jako plachtovinu.
Kruzbera podal okamzite trestni oznameni u videnske obchodni komory, z nehoz se
vedeni Agroplaste snazilo, jak uz to tak v Cesku byva, vylhat. A diky povestne
nekompetenci rakouskych soudu by se jim to malem i podarilo, nebyt svedectvi
azerbajdzanskeho cestovatele Nazdika Alima Husejnova, ktery s rukou na bibli
hrdinne odprisahl, ze videl piratskou plachtu na vlastni oci a na jejim spodnim
cipu zretelne vysity slogan "Kam vitr, tam Agroplast".
Pouceni touto zkusenosti se Cimrman s Kruzberou vratili na statek. Kruzbera
byl v dusi rad, ze to takhle dopadlo. Alespon ma po starostech a bude se moci
venovat hospodarstvi. A obec po nem nebude vyzadovat zadnou dan z pyramidy.
Cimrman se ho zpocatku snazil presvedcit, ze by si pyramidu mohli klidne
postavit svepomoci, byla by z ni sikovna sypka na obili a i kosy by se o ni
daly brousit. Vymluvne vrceni ozyvajici se ze statkarova plnovousu vsak jasne
indikovalo, ze ten uz ma pyramid plne zuby a tak se Cimrman v myslenkach vratil
ke svemu telatku. Zdalipak uz mu na hrusni uzralo v gentlemana?
**************************************************************************
No, mile deti - neuzralo.
Kratce po odjezdu do Liberce se v kraji strhla vichrice a tele, ztrativsi pudu
pod nohama se uskrtilo na provaze. Kdyz k nemu Cimrman s poznamkovym blokem
dorazil, odevzdane se houpalo v korune jako velka nazelenala hruska,
nejevilo zadne znamky zivota a melo velice nezdravou barvu.
Cimrman byl zdrcen. Pohled na zmareny teleci zivot se mu vryl hluboko do
pameti a pronasledoval ho po cely zbytek zivota. Vycitky svedomi muzeme
napriklad vystopovat jeste v puvodnich nacrtcich ke druhemu dejstvi jeho
dnes jiz klasicke opery "Uspechy ceskeho inzenyra v Indii", uspesne uvedene
na prknech DJC. Dejstvi zacina ponurou scenou, v niz se inzenyr Wagner pokousi
naklonit si vrtosiva bozstva obetovanim kravy. Uskrcene zvire lezi bez hnuti
na jevisti a zatimco inzenyr Wagner v pianissimu dozpivava svou tklivou obetni
pisen, ze zakulisi se jiz zacinaji ozyvat prvni takty uderneho pochodu
rozzlobenych indickych veterinaru "Zelena je krava".
Po intervenci indickeho obchodniho atase ve Vidni, Radziva Nehru, byl tento
pochod z opery operativnim zakrokem odstranen a dnes se jiz nehraje.
A to je pro dnesek k osudum Cimrmanova romanu vse.
za hradeckou vivisekci,
Dr. Kamil Studeny, zoolog
Date: Tue, 19 Oct 1999 20:18:12 -0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Herman
Subject: Re: Basnicka a penizky (hra pro duchem mdle)
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
>>Basnicka na pokracovani :
>>------------------------------------
Ja si vkladam do leve kapsy 1000 korun. Pokracujte!
Sincčres salutations
Miros
ESPACE CUBASE VST:
Date: Tue, 19 Oct 1999 22:12:30 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: =?iso-8859-1?Q?Vojta_Sl=E1ma?=
Subject: Re: Basnicka a penizky (hra pro duchem mdle)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: multipart/alternative;
boundary="----=_NextPart_000_000B_01BF1A7F.09274300"
This is a multi-part message in MIME format.
------=_NextPart_000_000B_01BF1A7F.09274300
Content-Type: text/plain;
charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
kde jak co proc ????
ja chci taky penizky.....
(more information...)
(ale asi jsem ted udelal ze sebe idiota...)
V.S.
-----P=F9vodn=ED zpr=E1va-----
>>>Basnicka na pokracovani :
>>>------------------------------------
>
>Ja si vkladam do leve kapsy 1000 korun. Pokracujte!
>
>Sinc=E8res salutations
>
>Miros
>
>ESPACE CUBASE VST:
>
------=_NextPart_000_000B_01BF1A7F.09274300
Content-Type: text/html;
charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
kde jak co proc ????
ja chci taky penizky.....
(more information...)
(ale asi jsem ted udelal ze sebe =
idiota...)
V.S.
-----Pùvodní=20
zpráva-----
>>>Basnicka na pokracovani=20
:
>>>------------------------------------
>
>Ja =
si=20
vkladam do leve kapsy 1000 korun. =
Pokracujte!
>
>Sincères=20
salutations
>
>Miros
>
>ESPACE CUBASE =
VST:
><http://www.multimania.com/cuba=
se/>
------=_NextPart_000_000B_01BF1A7F.09274300--
Date: Sun, 12 Sep 1999 17:03:44 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Re: Basnicka a penizky (hra pro duchem mdle)
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=iso-8859-1
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Vojta Sláma wrote:
> kde co jak proc?
> ja chci taky penizky
> (ale asi jsem ted udelal ze sebe idiota...)
> V.S.
>
Neveste hlavu, s takovymito schopnostmi vas ceka
velika politicka budoucnost.
Vase vyroky jako by nasim politikum z ust vypadly.
Ted uz zbyva jenom vypilovat spravnou techniku prijimani
uplatku. Za timto ucelem trenujte zabavnou spolecenskou
hru kolegy Hermana.
H.
Date: Thu, 21 Oct 1999 20:11:41 -0000
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Miroslav Herman
Subject: Medita co? Meditace!
Mime-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-1"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
"La philosophie est a l'homme
ce que le tricycle est au coleoptere."
Neboli:
Filozofie je cloveku totez, co
tricykl chroustovi.
(Nalezeno na blize neurcenem zachodku)
Snad se to da prelozit lepe, ale zda se mi, ze nastavajici
podzim je prihodna doba k meditaci (medita co?) o
nesmrtelnosti chroustu.
PS.: Byl jsem docela prekvapen, ze nikdo nerecenzoval
dulezite clanky, ktere vysly nedavno v mistnim tisku na
tema Jara Cimrman v nasi politice. Zvlaste proto, ze mnozi
z clenu teto konference jsou prespolni, a ze by docela
ziskali nekolika zpravami z domoviny.
Sincčres salutations
Miros
ESPACE CUBASE VST:
Date: Fri, 22 Oct 1999 11:01:05 +0200
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Pavel Vokoun
Subject: Chemicka analyza zeny
Mime-Version: 1.0
Content-type: text/plain; charset=US-ASCII
To ze nas velikan Jara Cimrman, nebyl zenat je nespornym faktem, a neni
divu, prvek s
takovymi vlastnosmi skutecne neni radno u sebe dele prechovavat.
Chemicka analyza zeny
----------------------
Prvek: ZENA
Znacka: wo
Objevil: Adam
Atomova hmotnost: Dohodou prijata jako 53,6 kg, muze se pohybovat v
rozmezi 40-200 kg
Vyskyt: Vetsi mnozstvi ve vsech mestskych oblastech
Fyzikalni vlastnosti:
1. Povrch obvykle pomalovan
2. Bod varu nema, mrzne bez jakekoliv zname priciny
3. Zahriva se pri specialnim zachazeni
4. Horka pri nespravnem pouziti
5. Vyskytuje se v ruznych stavech od panenskeho kovu az po beznou rudu.
6. Poddava se pri tlaku aplikovanem na spravnych mistech.
Chemicke vlastnosti:
1. Vyborne pritahuje zlato, stribro a mnozstvi ruznych druhu drahych
kamenu.
2. Absorbuje velke mnozstvi drahych latek.
3. Muze spontanne explodovat bez predchadzejiciho varovani a bez
jakekoliv zname priciny.
4. Nerozpustna v kapalinach, ale jeji aktivita se prudce zvysuje po
nasyceni alkoholem.
5. Ze vsech cloveku znamych prvku nejlepe redukuje penize.
Bezne pouziti:
1. Dekorativni ucely, obzvlast ve sportovnich autech.
2. Muze byt dobrou pomuckou pri relaxaci.
3. Velmi efektivni cistidlo.
Testovani:
1. Cisty vzorek ma v prirozenem stavu ruzovou barvu.
2. V blizkosti kvalitnejsiho vzorku se barva meni na zelenou.
Mozne riziko:
1. V nezkusenych rukach velmi nebezpecna.
2. Je nelegalni vlastnit vice nez jeden vzorek, ackoliv soucasne je
mozno jich spravovat vice, ovsem pouze pokud se nachazeji na ruznych
mistech a nedostanou se navzajem do primeho kontaktu.
Vystraha:
DELSI VYSTAVOVANI SE UCINKUM TOHOTO ELEMENTU JE NEBEZPECNE !
Pavel Vokoun
Date: Fri, 22 Oct 1999 22:24:59 +0900
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Milan Hubacek
Subject: Re: Chemicka analyza zeny
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset="windows-1250"
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Hmmm, tak tahle cast ucebnice chemie koluje po Internetu v ceske verzi aspon
dva roky. Porad jsme chteli znat autora a hle! Pod dilem je podepsan jisty
Pavel Vokoun. Takze gratulujeme k autorstvi skveleho dila a tesime se na
dalsi cenne objevy.
Jaroslav Louh,
vedouci chemicke podsekce pardubicke cimrmanologicke sekce
> To ze nas velikan Jara Cimrman, nebyl zenat je nespornym faktem, a neni
> divu, prvek s
> takovymi vlastnosmi skutecne neni radno u sebe dele prechovavat.
>
> Chemicka analyza zeny
> ----------------------
> Prvek: ZENA
> Znacka: wo
> Objevil: Adam
> Atomova hmotnost: Dohodou prijata jako 53,6 kg, muze se pohybovat v
> rozmezi 40-200 kg
> Vyskyt: Vetsi mnozstvi ve vsech mestskych oblastech
>
> Fyzikalni vlastnosti:
> 1. Povrch obvykle pomalovan
> 2. Bod varu nema, mrzne bez jakekoliv zname priciny
> 3. Zahriva se pri specialnim zachazeni
> 4. Horka pri nespravnem pouziti
> 5. Vyskytuje se v ruznych stavech od panenskeho kovu az po beznou rudu.
> 6. Poddava se pri tlaku aplikovanem na spravnych mistech.
>
> Chemicke vlastnosti:
> 1. Vyborne pritahuje zlato, stribro a mnozstvi ruznych druhu drahych
> kamenu.
> 2. Absorbuje velke mnozstvi drahych latek.
> 3. Muze spontanne explodovat bez predchadzejiciho varovani a bez
> jakekoliv zname priciny.
> 4. Nerozpustna v kapalinach, ale jeji aktivita se prudce zvysuje po
> nasyceni alkoholem.
> 5. Ze vsech cloveku znamych prvku nejlepe redukuje penize.
>
> Bezne pouziti:
> 1. Dekorativni ucely, obzvlast ve sportovnich autech.
> 2. Muze byt dobrou pomuckou pri relaxaci.
> 3. Velmi efektivni cistidlo.
>
> Testovani:
> 1. Cisty vzorek ma v prirozenem stavu ruzovou barvu.
> 2. V blizkosti kvalitnejsiho vzorku se barva meni na zelenou.
>
> Mozne riziko:
> 1. V nezkusenych rukach velmi nebezpecna.
> 2. Je nelegalni vlastnit vice nez jeden vzorek, ackoliv soucasne je
> mozno jich spravovat vice, ovsem pouze pokud se nachazeji na ruznych
> mistech a nedostanou se navzajem do primeho kontaktu.
>
> Vystraha:
> DELSI VYSTAVOVANI SE UCINKUM TOHOTO ELEMENTU JE NEBEZPECNE !
>
>
> Pavel Vokoun
>
Date: Mon, 13 Sep 1999 04:17:01 -0400
Reply-To: Jara da Cimrman
Sender: Jara da Cimrman
From: Jan Rehacek
Organization: Obecni skola Liptakov
Subject: Re: Chemicka analyza zeny
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=us-ascii
Content-Transfer-Encoding: 7bit
Milan Hubacek wrote:
>
> Hmmm, tak tahle cast ucebnice chemie koluje po Internetu v ceske verzi aspon
> dva roky. Porad jsme chteli znat autora a hle! Pod dilem je podepsan jisty
> Pavel Vokoun. Takze gratulujeme k autorstvi skveleho dila a tesime se na
> dalsi cenne objevy.
Kolega Vokoun nejen, ze novy prvek objevil a podrobne popsal. On svuj
popis hned i do anglictiny prelozil
http://www.physic.ut.ee/~igor/fun/woman.htm
Takovato obetavost nasi sekci dohnala primo az k slzam - zvlaste pak
papouska Ferdu. Proto jsme se rozhodli, ze panu kolegovi Vokounovi
z vdecnosti zapejeme refren z jedne starsi pisnicky Voskovce a Wericha:
A SLAVA MU VON JE PAS^A'K - A KRUMCAJDAAA A JUMCAJDAAA...
za hradeckou sekci
Rozhlasovy Sbor Lehce Ovinenych Cimrmanologu
ps. Puvodnim autorum textu pisne se omlouvame za pripadne zkomoleni.
Je patek odpoledne, v nasem sekcnim suterenu probiha obvykla
patecni porada a pri pul lahvince vina na osobu a papouska se nam
nedari vyhnat pametovy koeficient nad 0.4