CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Fakulta Socialnich Ved Univerzity Karlovy Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 CSFR e-mail: CAROLINA@CSEARN.BITNET *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 40.1, patek, 11. zari 1992. Vlada CSFR se rozhodla odvolat reditele Ceskoslovenske tiskove kancelare (CSTK), ing. Petra Uhla. Rozhodli jsme se v nasem dalsim rozhovoru dosavadniho reditele CSTK nasim ctenarum predstavit. Radi bychom tim take vyjadrili za redakci Caroliny podekovani cloveku, ktery velkou cast zivota venoval snaze o objektivni zpravodajsvi a jehoz odvazne vysloveni politickych postoju stalo i mnoho let vezeni. * * * Petr Uhl, v disidentskych kruzich povazovany za cloveka skutecne pevneho charakteru, se narodil v roce 1941, vystudoval strojni inzenyrstvi na CVUT v Praze. Puvodne pusobil jako stredoskolsky profesor na strojni prumyslovce, v roce 1969 byl zatcen a veznen po ctyri roky za politickou cinnost v ramci studentskeho levicoveho sdruzeni HRM (Hnuti revolucni mladeze), ktere projevilo nesouhlas s vojenskou intervenci armad Varsavske smlouvy v roce 1968 a s naslednym procesem t.zv. "normalizace". Po propusteni z vezeni kratce pracoval jako projektant. Byl cinny dale politicky a patril mezi uzkou skupinu zakladatelu Charty 77, pracoval na redakci zakladniho textu Charty, jehoz hlavnim autorem byl Vaclav Havel. V roce 1978 se se stal clenem Vyboru na obranu nespravedlive stihanych (VONS). Po roce cinnosti VONS byli jeho clenove uvezneni a Petr Uhl byl znovu uveznen na dalsich pet let spolu s Vaclavem Havlem, Jirim Dienstbierem a dalsimi. Po navratu z vezeni pracoval jako topic. Od roku 1984 az do listopadu 1989 byl dale cinny ve VONS, redigoval INFOCH (nezavisle Informace o Charte 77) a od roku 1988 pracoval v nezavisle informacni agenture VIA, jejiz cs. pobocku zalozil spolu se svou zenou, Annou Sabatovou, Janem Urbanem a Petrem Pospichalem. Dalsi pobocky byly v Moskve, Varsave, Budapesti i v jinych mestech byvaleho RVHP. Jeho zpravodajska cinnost v Charte i VIA se vyznacovala o velmi prisnou, az pedantskou objektivitou. Behem udalosti v listopadu 1989 byl opet na kratkou dobu uveznen v souvislosti s rozsirenim nepravdive zpravy o smrti studenta Martina Smida. Po revoluci v roce 1989 pracoval kratce v tiskovem stredisku Obcanskeho fora. V cervnu 1990 byl zvolen jako poslanec do Federalniho shromazdeni jako poslanec OF. Po rozstepeni se stal clenem OH, jehoz je clenem dodnes. Byl clenem Ctvrte internacionaly a Leve alternativy, kterou spoluzakladal nedlouho pred listopadovymi udalostmi 1989. Z obou techto organizaci vystoupil. 15. unora 1990 byl jmenovan generalnim reditelem CSTK. Jako poslanec se v posledni dobe spise venoval zalezitostem, tykajicim se lidskych prav. Byl jeden z prednich kritiku t.zv. "lustracniho" zakona. Ve funkci generalniho reditele CSTK dosud pusobi - kdyz jsem kratce pred ctrnactou hodinou vstoupil do jeho kancelare, prave ocekaval telefon Josefa Stranskeho, ktery mu mel oficialne oznamit odvolani z funkce reditele. Behem naseho rozhovoru se telefon neozval, takze tento rozhovor je rozhovorem s generalnim reditelem CSTK. Poznamka: odpoledne bylo oznameno, ze od 15. zari bude jmenovan novy reditel CSTK, ing. Tomas Kopriva, poslanec Federalniho shromazdeni za ODS. * * * Pane rediteli, co povazujete za hlavni uspech, ktereho jste dosahl behem vasi ridici cinnosti v CSTK? Myslim, ze se mi podarilo agenturu CSTK promenit z agentury, zavisle na strane a statu do stavu, kdy se sama povazuje za instituci, na statu nezavislou. Prakticky nedoslo k ovlivnovani zpravodajstvi. Jinym, snad mensim uspechem, je kvalita zprav a jejich mnozstvi. Vydavame vice nez 500 zprav denne v cestine, anglictine, spanelstine a nemcine. Mnozstvi zprav se za posledni tri roky zdvojnasobilo. Zpravy jsou prejimany radou agentur, vcetne takovych, jako Reuter, servis je vseobecne povazovan za dobry. Uchranil jsem take agenturu pred ruznymi radikalnimi zmenami, pokousel jsem se hlavne v personalnich otazkach postupovat co nejuvazliveji, dlouho jsem rozvaroval, nez jsem nekoho pozadal, aby z agentury odesel. Respektoval jsem pritom nazory jinych spolupracovniku. Agentura mela, kdyz jsem nastoupil, asi 1750 lidi, dnes jich je mene, nez 750. Dalsich 250 pracje po delimitaci v TK SR (Tlacova kancelaria Slovenskej Republiky) a asi 150 lidi preslo do akciove spolecnosti CTK Repro, kterou jsme vytvorili z nasi tiskarny. Podarilo se nam zajistit dotaci na nasi zahranicni sit. Tato statni dotace tvori vsak pouze 9% celkovych vydaju CSTK. Ozivili jsme nase nakladatelstvi Pressfoto a nasi zprostredkovatelskou agenturu Made in publicity. Uchovali jsme dale casopis 100+1 zahranicnich zajimavosti. Rosirili jsme pusobnost o dalsi cinnosti, jako je Radio plus a Presscentrum, zalozili jsme casopis Parabola. To vsecho se podarilo v situaci, kdy byl prolomen nemravny statni monopol na zpravodajstvi a na radu dalsich cinnosti CSTK. A co povazujete za neuspech? Predevsim to, ze se mi nepodarilo vytvorit jednotnou agenturu v celem ceskoslovenskem state. CSTK mela uz po desetileti na Slovensku autonomni postaveni, byla samostatnou ucetni jednotkou. Na Slovensku jsem mel jedineho podrizeneho, jimz byl muj namestek a soucasne reditel CSTK pro Slovensko, ktery byl velmi autonomni a ja jsem ho nemohl prakticky nijak v danych politickych pomerech ovlivnovat. Spolu s nim jsem se dopustil chyby, ze jsme usilovali o jakousi trojjedinou agenturu, ktera by byla slozena z ceskeho, slovenskeho a federalniho oddeleni. A to se nam nepodarilo. Kdybychom dostatecne predvidali statopravni vyvoj, zamerili bychom se od zacatku na rozdeleni obou agentur a nikoliv na budovani spolecnych cinnosti. Take se mi nepodarilo lepe zajistit pracovniky, nez zajisteni jsou, coz pro ne znamena, ze maji o deset az tricet procent mensi platy, nez lide, kteri delaji podobnou praci v novinach. Lide tady zustavaji hlavne proto, ze maji "cetku" radi. (Mimo rozhovor: ptal jsem se vratneho, lidi na chodbach, technickych pracovniku a vsichni, bez jedine vyjimky mi odpovedeli, ze jsou se soucasnym reditelem spokojeni, ze si vazi jeho pracovitost, profesionality a lidskeho jednani s nimi.) Pri rozsahle modernizaci jsme se zadluzili u banky asi ctyriceti miliony korun. (Opet mimo rozhovor: jak mi sdelil technicky reditel, v CSTK vytvorili behem poslednich let rozsahlou databazi na pocitacich VAX, ktera je slucitelna jako jedina z vychodoevropskych agentur s technickym vybavenim napr. agentury Reuter.) Zatim se nam nepodarilo zajistit satelitni vysilani a nektere dalsi technicke vymozenosti, ale intenzivne na tom pracujeme. CSTK v minulych dnech rozeslala novinam, ktere jeji zpravodajstvi odebiraji, anketu, ve ktere zadate o hodnoceni vasi prace. Jak dopadla? Mne osobne mrzelo, ze napr. z televize a rozhlasu neodpovedeli, i kdyz televize udelala o nas priznivy porad. Neodpovedel take Cesky dennik a Zemedelske noviny. Z ostatnich novin, kterych jsme se ptali a ktere byly relevantni, se naprosta vetsina vyjadrila priznive. Negativne se vlastne vyjadrila pouze Lidova demokracie a Metropolitni telegraf. Urcite vyhrady profesionalniho, technicko organizacniho charakteru projevil Prostor a v mensim rozsahu take Hospodarske noviny. Napriklad ze nerespektujeme uzaverky jednotlivych listu. My vydavame zpravodajstvi 24 hodin denne a samozrejme dobre vime, ze to, co vydavame mezi 15. a 18. hodinou je dulezite, ale nektere informace se proste nedaji vydat vcas. Byly nejake vyhrady k obsahu zpravodajstvi? Ano, Lidova demokracie oznacila nase zpravodajstvi za levicacke. Bylo to vsak naprosto ojedinele. Metropolitni telegraf mel vyhrady k tomu, jak jsme pokryvali udalosti na Ukrajine, ze jsme pry prenaseli jenom zpravodajstvi oficialni agentury ITAR-TASS, coz ale nebyla pravda, ti kolegove se myli: v Praze mame skutecne pouze ITAR-TASS, ale nase triclenna redakce v Moskve odebira INTERFAX a dalsi nezavisle agentury. V Moskve mame celou radu novych zdroju, zejmena z nove vznikajicich narodnich agentur. Co vy osobne si myslite o svem odvolani? Melo politicke pozadi, dopustil jste se o nejake zavazne chyby? Tezko by se me odvolani mohlo interpretovat jako dusledek toho, ze bych patril do politicke opozice vuci vlade. Velice jsem se snazil - a vyplyva to z podstaty me prace - abych v ramci sve funkce neformuloval sve politicke postoje. Navic jsem poznal, ze me nazory nejsou v zadnem vztahu, tedy ani v rozporu s praci v CSTK. Tato prace musi byt vykokavana s devizou nadstranickosti a nestrannosti. Vim, ze jakekoliv politicke zaujeti muze agenturni novinarine jenom skodit. V tomto smyslu me odvolani nelze chapat politicky. Mel jsem vsak jiste nazorove i osobni rozpory s Vaclavem Klausem. Nebyly to rozpory posledni doby, ale z obdobi rozpadu Obcanskeho fora, kdy me Klaus oznacil za nepritele OF a snazil se skupinu, jejimz jsem byl tehdy clenem - Levou alternativu, vyloucit z Obcanskeho fora. Konkretni duvody mi Vaclav Klaus nesdelil. Mozna, ze to byly politicke nazory, ke kterym jsem se hlasil: zduraznovani samospravy, vcetne hospodarske, urcita kritika restituci a zpusobu privatizace, nevim. Ani Leva alternativa, ani Obcanske hnuti se nepostavily v zadnem pripade proti trzni ekonomice, pouze proti nekterym zpusobum, jak byly provadeny nektere kroky ekonomickych reforem. Osobni spory jsem mel take s Vladimirem Meciarem a HZDS se za mne take pri mem odvolani nepostavilo. Vladimir Meciar si vzpomnel na to, ze jsem se v roce 1990 stykal se cleny kosickeho FIS, tehdy UOUD (Federalni informacni sluzba a urad na ochranu ustavy a demokracie - poz. red.), coz vyplyvalo z meho clenstvi v Branne bezpecnostnich vyborech FS. Tito lide jiz tehdy velmi kritizovali Vladimira Meciara a pomahali vytvaret o nem v ceskem prostredi, podle meho nazoru nespravedlive, predstavu nepritele, ktery ohrozuje Slovensko. Ja jsem ovsem na jejich pozicich nikdy nestal a to, ze jsem s nimi hovoril, neznamena, ze jsem komlotoval proti Vladimiru Meciarovi. Pro tohoto muze je vsak charakteristicke, ze je tak osobni. Jak se divate na to, ze navenek se muze jevit tento proces jako systematicke odstranovani byvalych disidentu z vyznamnych verejnych funkci? Problematika byvalych disidentu v soucasne spolecnosti je velmi slozita. Stalo by za to, udelat o tom samostatny rozhovor. Osudy i postoje techto lidi jsou nejruznejsi. Rozhodne by nikdo nemel zastavat ve spolecnosti misto jen proto, ze ma nejake zasluhy. Zalezelo na kazdem z nas, jak jsme se szili s myslenkou, ze nove pomery budeme vytvaret s lidmi, kteri do urcite miry, nekteri vice, jini mene predchozi politicky rezim podporovali. Ta vetsina, ktera se nerozhodla otevrene odporovat rezimu v minulosti, je ve skutecnosti tvurcem novych pomeru. My k tomu novemu vytvareni muzeme jenom prispet tou merou, kolik nas je a tou merou, jak padne budou nase argumenty. Vztycovani prstu a moralizovani povazuji za nevhodne. Domnivam se, ze lide, s nimiz jsem spolupracoval, jako Jiri Dienstbier, nebo i Vaclav Havel a snad i ja, jsme pochopili marginalitu sveho postaveni. Z naseho prostredi pochazeji vsak i lide, kteri spojujici se dnes s mnoha jinymi, kteri v nezavislych hnutich nikdy nebyli a vytvareji s nimi natlakove skupiny, rozdmychavajici antikomunistickou hysterii. Nastesti je tech projevu cim dal mene. My jsme jaksi nezaraditelni a casto musime spolupracovat s lidmi, kteri se alibisticky exkulpuji ze svych hrisku a hrichu bojem s mrtvym nepritelem. Do urcite miry jde o nasi schopnost adaptability do novych pomeru. Osobne mohu rici, ze je to velmi obtizne: z meho pohledu, kdyz jsem prisel do CSTK, nebyl prilis velky rozdil mezi pouhym clenem komunisticke strany, nebo nekym, kdo studoval VUML (Vecerni univerzita marxismu-leninismu, pozn. red.) nebo absolvoval skoleni UV KSC a treba nekym, kdo nebyl ve strane a prijimal ruzna vyznamenani a rady a nebo mezi nekym, kdo psal trebas ve sportovni redakci a take politicky zduvodnoval spravnost politiky byvale vlady. Ja jsem vychazel z toho, ze vsichni lide, at uz se zproneverili trebas pouhym mlcenim a nutnymi ulitbami tehdejsim pomerum, nebo se zapletli do nejakych zalezitosti s byvalou Statni bezpecnosti, ze proste vsichni maji mit sanci, pokud svym chovanim vedome nekomu neublizovali. Snazil jsem se vsechny divat jednotnym pohledem, ktery lidi hodnoti podle toho, co umi a delaji, jak dokazou pracovat v novych, demokratickych pomerech. Snad se mi to i tady, v CSTK, podarilo. Svoje odvolani nechci povazovat za soucast nejakeho honu na carodejnice, i kdyz chapu, ze lide meho typu jsou nepohodlni. Jistym zpusobem je v poradku, ze odchazime. Je to koneckoncu dusledek demokratickych voleb. Muzeme se osvedcit v zivote politickem - ja osobne ztracim chut - nebo v profesionalnim. Budou-li pomery dale demokraticke - a ja nevidim zadny vazny priznak toho, ze by tomu tak nemelo byt - mame moznosti pracovat jako kazdy jiny. Rekl jste, ze ztracite chut pracovat v profesionalnim politickem svete. Znamena to, mate pocit znechuceni? Ano, u mne to tak je. Politicky system, zalozeny na stranickosti, ktery se u nas vytvari me osobne neuspokojuje. Ja jsem do zadne strany nevstoupil, trvam na tom, ze obcanske hnuti je hnutim. Nechci se zabyvat otazkou, zda tento politicky system je jediny mozny a nutny, nebo zda existuje nejaka alternativa. Prijimam proste to, ze to tak je, ze se to tak vytvorilo behem poslednich dvou let a beru to jako skutecnost, se kterou nemam prilis spolecneho. Pokud budou zarucena zakladni lidska prava a svobody, pak ani nebudu odpurcem tohoto politickeho systemu. Dostavam se vsak do situace, kdy se zdraham byt spolutvurcem, nebo, lepe receno, nechci byt inkorporovan, pouzit jako aktivni hybatel soucasneho deni. Nedokazu se zaradit do zadne politicke strany, vadi mi, ze mnoho lidi nerika to, co si mysli a hlavne nerika spousty toho, co si mysli. To je, jednoduse receno, stranicke chovani a ja jsem byl vzdycky nezavisly, dokazal sjem sice nektere nazory nerikat verejne, zejmena v dobe me funkce reditele CSTK, i kdyz jsem se se svymi nazory nikdy netajil. Sve cinnosti v "cetce" jsem se venoval naplno a to s tim souviselo. Nedokazal bych vsak mlcet v situacich, kdy by se to rozchazelo s mym svedomim, dejme tomu s ohledem na politicky subjekt, jehoz jsem clenem. A uz vubec ne predstirat neco, cemu neverim. A ted uz posledni otazka: pokud se divate do budoucnosti, vidite nejaka realna nebezpeci ve spolecenskem vyvoji u nas, ktera by vas znepokojovala? Tech nebezpeci je cela rada. Odhlednu-li od nebezpeci ekonomickych jako je inflace, nezamestnanost, ztratu celkove hospodarske funkce systemu - tato nebezpeci nepovazuji dnes za kriticky vazna - a od nebezpeci ekologickych, ktera se bohuzel v dnesni dobe prohlubuji, vidim spise nez v politicke rovine nebezpeci v rovine kulturni. Kultura se prilis komercionalizuje, pozoruji neco, co bych oznacil jako zhovadeni. V sirsim smyslu vidim v politicke rovine nebezpeci ceskeho nacionalismu, uzavrenosti, izolace, zvlaste dojde-li ke skutecnemu rozdeleni statu vcetne celnic, pasu a vsech dusledku. Obavam se prilisneho ovladani naseho statu nemeckym kapitalem a nemeckou kulturou. Jiste nebezpeci vidim i v krajne pravicovych projevech napr. rasismu, ktere by se mohly prohlubovat pri zhorseni hospodarske situace. Pozoruji i urcite autoritativni tendence, ktere by mohly ohrozit rodici se demokracii - nemam vsak zadne silnejsi signaly, ktere by me opravnovaly k tomu, abych toto nebezpeci vyzvedaval, at uz v ceskych zemich, nebo na Slovensku. V Praze, dne 9.9.1990. Autorizovany rozhovor: Vaclav Trojan ---------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Zajemci o tento casopis mohou na nasi adresu zaslat e-mail zpravu, oznacenou jako "Carolina/Cs: Subscription" pro ceskou verzi, "Carolina/Eng: Subscription" pro anglickou versi. Nahrazeni slova "Subscription" slovem "Unsubscription" znamena odhlaseni. Tydennik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy jsou vitany.