CCCCC AA RRRRR OOOO LL II NN N AA CC AA A RR R OO O LL II NNN N AA A CC AA A RRRRR OO O LL II NN N N AA A CC AAAAAA RR R OO O LL II NN NN AAAAAA CCCCC AA A RR R OOOO LLLLLL II NN N AA A ELEKTRONICKY ZPRAVODAJSKY SERVIS STUDENTU ZURNALISTIKY Fakulta socialnich ved Univerzity Karlovy Smetanovo nabr. 6, 110 01 Praha 1 Ceska republika e-mail: CAROLINA@cuni.cz tel: (+42 2) 24810804, linka 252, fax: (+42 2) 24810987 *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-* C A R O L I N A cislo 219, patek 18. rijna 1996 Z UDALOSTI UPLYNULEHO TYDNE (od 9. do 16. rijna) DOMACI (ZEJMENA POLITICKA) SCENA Politicke spicky jednaly na Hrade o cesko-nemecke deklaraci Nad textem cesko-nemecke deklarace diskutovali ve ctvrtek 10. rijna predsedove koalicnich stran Vaclav Klaus (Obcanska demokraticka strana), Josef Lux (Krestanska a demokraticka unie - Ceskoslovenska strana lidova), Jan Kalvoda (Obcanska demokraticka aliance) a predseda nejsilnejsi opozicni strany Ceske strany socialne demokraticke Milos Zeman s prezidentem Vaclavem Havlem a ministrem zahranici Josefem Zieleniecem (ODS). Deklarace by mela udelat tecku za bolavymi misty z novodobe historie cesko-nemeckych vztahu. Podle nekterych vyjadreni slo o posun vyjednavani z polohy technicke pripravy do roviny politicke. Hlavni spory se vedly o krocich, ktere by mely nasledovat (podpis deklarace a jeji ratifikace v obou parlamentech) a o tom, zda by parlament mel mit moznost pri schvalovani deklarace zasahovat do jejiho zneni. Milos Zeman trval na tom, ze text deklarace jeste neni hotov, coz se neshoduje s prohlasenimi Vaclava Havla a Vaclava Klause. Prezident Havel je presto presvedcen, ze se cesko-nemeckou deklaraci podari schvalit do konce letosniho roku. David Simonik Navrh statniho rozpoctu prosel prvnim ctenim v parlamentu Navrh statniho rozpoctu na rok 1997 byl pri prvnim cteni ve stredu 9. rijna schvalen diky ctyrem poslancum CSSD, kteri v rozporu s doporucenim klubu navrh podporili. Byli mezi nimi predseda rozpoctoveho vyboru parlamentu Jozef Wagner a mistopredseda CSSD Karel Machovec. Pro rozpocet, ktery je koncipovan jako vyrovnany s prijmy a vydaji ve vysi 549,1 mld. Kc, hlasovali 103 z 200 poslancu (99 je koalicnich). Proti byl cely zbytek opozice-komuniste a republikani. Dalsi dva poslanci CSSD se hlasovani zdrzeli. Socialni demokracie sice sve ctyri cleny, kteri hlasovali s koalici, nepotresta, ale roztrzka ji hrozi pote, co Michal Kraus obvinil v tisku sve stranicke kolegy, ze se nechali koupit. Jozef Wagner, pozadal, aby se situaci zabyval mandatovy a imunitni vybor (coz ale nebude mozne, nebot vyrok nezaznel v parlamentu). Kraus pak sva slova dodatecne vysvetlil ("koupit poslance lze napriklad, ze ho pohladim po hlave nebo pochvalim ve sdelovacich prostredcich"), ale narcenym poslancum to nestaci a pozaduji verejnou omluvu. Bohdana Rambouskova Predstavy verejnosti o Senatu jsou casto mylne O male informovanosti verejnosti o Senatu svedci vysledky pruzkumu agentury Factum zverejnene sobotni Mladou frontou Dnes (12. rijna). Pruzkum ukazal, ze nejlepe jsou informovani volici Komunisticke strany Cech a Moravy, napr. pocet senatoru (81) spravne urcilo 38,5% respondentu, ODS (37,2%) a ODA (36,2%). Nejhure odpovidali stoupenci republikanu, spravnou odpoved znalo jen 18,9% dotazanych (SPR-RSC se jako jedina ze soucasnych parlamentnich stran senatnich voleb 15. a 16. listopadu nezucastni). Mylne predstavy maji obcane take o pravomocich horni komory parlamentu. Napr. tretina (33,5%) se domniva, ze Senat muze jednat o statnim rozpoctu, coz ale ustava nepripousti. Zhruba dve tretiny respondentu ale vedely, ze Senat muze vratit zakon Snemovne ke znovuprojednani (68%) a ze Senat zastupuje Snemovnu po jejim rozpusteni (63%), kdy prijima zakonna opatreni o vecech, ktere nesnesou odkladu. Pokud jde o volby, lide sice vedi, ze do Senatu se na rozdil od Poslanecke snemovny voli vetsinovym volebnim systemem, ale ne kazdy vi, ze v nekterych obvodech pujdou volici za dva roky k volebnim urnam znovu, jinde si senatni volby zopakuji za ctyri roky a ve zbylych obvodech az za sest let. Senat totiz podle ustavy obmenuje sve slozeni po tretinach kazde dva roky, aby byla zajistena jeho kontinuita. Libuse Kolouchova Ustavni soud vyridil v limitu jen tri odvolani senatnich kandidatu Ustavni soud v Brne rozhodl 15. rijna ve prospech prvnich tri kandidatu do Senatu, jejichz prihlasky byly z ruznych duvodu zamitnuty jak Ustredni volebni komisi, tak nasledne Nejvyssim soudem (viz Carolina 218). Cesta k volbam do Senatu se tedy uvolnila Kamile Mouckove (nezavisla za ODA), velvyslanci CR v Nemecku Jirimu Grusovi (ODS) a nekdejsimu federalnimu poslanci Jaroslavu Sabatovi (nezavisly). Podle tisku smetli ustavni soudci argumenty predchozich instituci a jejich rozhodnuti nebylo nijak komplikovane. Zatimco se UVK a Nejvyssi soud drzely striktne litery zakona, Ustavni soud rozhodoval podle teze, ze "prirozena spravedlnost a slusnost ma prednost pred prisnosti zakona," citovala MF Dnes jednoho z ustavnich soudcu. Cas na registraci kandidatu k senatnim volbam vyprsel 16. rijna. V ten den vsak Ustavni soud registroval jeste dalsich deset odvolani. "Mohlo by to vest k odsunuti voleb ve volebnich obvodech, kde tito kandidati podali prihlasky," uvedl moznou variantu dalsiho postupu ustavni soudce Vojen Guttler v MF Dnes. Michal Schindler Parlamentni vysetrovaci komise ke Kreditni bance ma sveho predsedu Do cela parlamentni komise pro vysetrovani krachu Kreditni banky byl v patek 11. rijna nejtesnejsi vetsinou 101 hlasu zvolen poslanec za CSSD Jaroslav Basta. Hlasovani predchazela ve stredu bourliva diskuse okolo prvniho kandidata socialnich demokratu na tuto funkci poslance Michala Krause. Vytky predevsim zastupcu koalicnich stran se tykaly hlavne Krausovy komunisticke minulosti (od roku 1986 byl v Ceske narodni rade). Tyz den hlasovala Snemovna o predsedovi komise pro setreni privatizace a fungovani Poldi Ocel. Ta zatim nemuze zahajit svou praci, protoze ani Jan Klas (ODS), ani Zdenek Skromach (CSSD) neziskali potrebnou vetsinu hlasu. Matej Cerny Obcanska demokraticka strana chysta zmeny ve sve strukture Vykonna rada ODS se na dvoudennim seminari (12.-13.rijna) v Podebradech rozhodla zmenit svuj styl i zpusob vedeni. "Hledame metody, jak vice vtahnout clenskou zakladnu do reseni aktualnich problemu, jak zvysit zajem o clenstvi v nasi strane," zduvodnil tyto navrhy predseda strany Vaclav Klaus v MF Dnes. Jde napriklad o snizeni dosavadniho poctu peti mistopredsedu na ctyri a zruseni kontroverzni funkce vykonneho mistopredsedy, presne vymezeni jejich kompetenci, ustanoveni nove funkce generalniho sekretare (jmenovaneho predsedou strany) a hlavniho pokladnika, ktery bude rucit za financovani strany. Generalni sekretar by nemel konkurovat ostatnim mistopredsedum a mel by svou praci vykonavat jako jedine zamestnani. Vykonna rada rovnez navrhla zridit odborne komise, ktere by mely za ukol vytvaret programove dokumenty strany, coz dosud byla prace jen jednotlivych ministru za ODS. Vikendovy seminar tedy reagoval na kritiku. Prave podcenovani problemu a chyb ve vladni politice povazuji totiz nekteri clenove ODS za duvod, proc v poslednich volbach tak vyrazne uspela socialni demokracie. Karolina Cebrovska Jan Kalvoda by nebyl proti nizsi vekove hranici trestni odpovednosti Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda (ODA) by podle informaci MF Dnes z 15. rijna nebyl proti snizeni vekove hranice trestni odpovednosti, ktera je v CR v soucasne dobe na urovni 15 let. Policejni statistiky uvadeji, ze minuly rok bylo v CR vysetrovano celkem 8335 deti (Tyden c. 34), jimz bylo v dobe spachani deliktu mene. Prave z duvodu nizkeho veku neskoncilo ani jedno z nich pred soudem, ackoliv se jednalo i o vazne trestne ciny (1 vrazda, 826 nasilnych trestnych cinu, 3107 kradezi vloupanim atd.). Experti Kriminalistickeho ustavu a dalsi odbornici hodlaji do noveho trestniho zakona prosadit snizeni hranice na 14 let, cimz by se CR vyrovnala Rakousku nebo Nemecku. Ackoliv se v evropskem kontextu nejedna o extremne razantni krok (Nizozemsko 12, Anglie v urcitych pripadech 10 let), postihl by vysoke procento detskych pachatelu, nebot mnozstvi deliktu je prave u ctrnactiletych nejvyssi. Detsky pachatel muze byt dnes v CR poslan do diagnostickeho ustavu. Po dvoumesicnich testech pak zavaznejsi pripady putuji do vychovnych ustavu. V pripade snizeni hranice trestni odpovednosti by se pachatele mladsi 15 let mohli dostat do specialnich veznic. "Na umisteni ctrnactiletych jsme pripraveni vlastne uz dnes," rekl Tydnu generalni reditel Vezenske sluzby CR Jiri Maly. Michal Schindler Armada chysta reorganizaci a propousteni Armada se chysta pri reorganizaci propustit k 31. breznu 1997 na 1500 civilnich zamestnancu, prevazne pracovniku remeslnych profesi ubytovaci a stavebni sluzby. Pozdeji by mela propustit dalsich nejmene 1500 pracovniku. Reditel odboru spravy majetku Ministerstva obrany (MO) plukovnik Miroslav Legl to uvedl v patek 11. rijna na tiskove konferenci svolane Ceskomoravskym odborovym svazem civilnich zamestnancu armady. Podle predsedy odboroveho svazu Petra Simerky je spravne a nutne redukovat ridici sferu MO, do ni ale nepatri remeslnici, kteri se staraji o spravu vojenskych budov treba v Horni Lhote. David Vlk Nemecti celnici zadrzeli na severoceske hranici radioaktivni naklad Nemecti celnici zadrzeli v nedeli 13. rijna na hranicnim prechodu v Jirikove kamion vezouci z Ruska do Nemecka radioaktivni naklad medeneho a bronzoveho srotu. Cesti specialiste nakonec zjistili, ze naklad nebyl zivotu nebezpecny. Presto musel byt vuz na ceske strane odstaven a ma byt odeslan zpet do Ruska. Nakladni vuz prosel v CR dvema hranicnimi prechody (poprve v Ceskem Tesine, kde kamion vstoupil na ceske uzemi), ani na jednom vsak nebyl kontaminovany odpad odhalen (kontrola se provadi namatkove). Take ridic vozu tvrdil celnikum, ze o nicem nevi. Tento pripad neni ojedinely. I v minulosti celnici nekolikrat na hranicich zajistli kamion, jehoz obsah byl radioaktivni. Mluvci ministerstva vnitra Jan Subert jiz drive uvedl, ze nemusi nutne jit o pasovani strategickeho radioaktivniho materialu. Marketa Kropacova Generalni sekretarka Mezirezortni protidrogove komise odvolana Eva Millerova, generalni sekretarka Mezirezortni protidrogove komise, byla 14. rijna na soukrome schuzce s premierem Vaclavem Klausem zbavena sve funkce. Jejim nastupcem se stal Zdenek Poslusny, byvaly reditel Vyzkumneho ustavu telovychovneho. Odbornici soudi, ze se prace komise za pusobeni Evy Millerove zhorsila. Od zmeny vedouciho uradu, coz je pouze prvni krok v reorganizacnim procesu v protidrogove komisi, si slibuji zlepseni vztahu mezi jednotlivymi zainteresovanymi sektory a pruznejsi mezinarodni spolupraci. Pavel Novak Ministr Pilip se dockal sveho prvniho potomka Triatricetiletemu ministrovi skolstvi Ivanu Pilipovi porodila jeho zena Lucie v utery 8. rijna prvniho potomka. Cernovlasa Terezka meri 50 cm a vazi 3,20 kg. Na svet prisla za prime asistence novopeceneho otce, dva tydny pred puvodnim terminem porodu. Do prazske nemocnice U Apolinare si ministr odskocil primo z parlamentu, kde prave zacala bitva o rozpocet, a okamzite po narozeni dcerky se mezi sve kolegy do poslaneckych lavic zase vratil. Simona Malkovska V prazskem metru horelo Dosud nejvaznejsi nehoda v historii prazskeho metra (v provozu je od roku 1974) se stala v pondeli 14. rijna kratce po pul desate na trase A. V tunelu mezi stanicemi Jiriho z Podebrad a Namesti Miru (nejhlubsi stanice v Praze) vypukl pozar zpusobeny pravdepodobne zkratem vysokonapetoveho vedeni. Husty dym obsahujici nebezpecne zplodiny vcetne kyanovodiku priotravil tri desitky cestujicich, kteri museli byt prevezeni do okolnich nemocnic. Kour nastesti nezpusobil zadnemu z nich vaznejsi zdravotni problemy. Provoz na trase A byl obnoven az v odpolednich hodinach, po kontrole vsech kabelu v okoli pozaru. Skoda se odhaduje na sto tisic korun. Michaela Klevisova TV Premiera meni nazev Druha nejvetsi soukroma televizni stanice Premiera se chysta vysilat pod nazvem Prima. V utery 15. rijna to oznamila ve sve zpravodajske relaci. Podle tvrzeni Premiery zadost o schvaleni noveho nazvu poda drzitel licence v zakonnem terminu Rade pro rozhlasove a televizni vysilani. Pravni komplikace s jeji registraci vsak ztezuji vysilani pod novym nazvem. Batyrbek Gaparov Rekordni uchazec o vysokoskolske studium Rekord dustojny Guinessovy knihy rekordu vytvoril mladik, kdyz letos podal 45 prihlasek na ruzne fakulty vysokych skol. Deset a vice prihlasek podalo 140 stredoskolaku. Pondelni Pravo (14. rijna) s odvolanim na informace Ministerstva skolstvi uvedlo, ze 93 000 uchazecu podalo 220 000 prihlasek. Nejvetsi zajem byl o ekonomicke studium (22%), o ucitelstvi 20%, o humanitni vedy 15%, o techniku 13 a o prava 8% uchazecu. Batyrbek Gaparov Den smichu na Letne O tom, ze smich je nejlepsi naplast na vsechny bolistky, se mohli o vikendu 12. a 13. rijna presvedcit navstevnici Mezinarodniho dne smichu. Akci vymyslel a zorganizoval herec a mim Vaclav Upir Krejci. Mali i velci na Letenske plani zhledli muze s nejdelsim knirem v republice, nejvetsi pyzamo na svete, zubni kartacek dlouhy pet metru a spoustu dalsich kuriozit. Deti se mohly dosytosti vyradit na ruznych atrakcich, pro ostatni byl pripraven zabavny program. Karolina Cebrovska ZAHRANICNI STYKY Indicky prezident navstivil Cechy Dohodu o ochrane investic a kulturni spolupraci mezi CR a Indii podepsali 11. rijna na Prazskem hrade za ucasti indickeho prezidenta Sankara Dajala Sarmy a Vaclava Havla rezortni ministri obou zemi. Behem tridenni navstevy CR se indicky prezident rovnez setkal s premierem Vaclavem Klausem a predsedou Snemovny Milosem Zemanem. O vikendu Sankar Dajal Sarma zavital do Karlovych Varu, kde si prohledl lazenske kolonady a tryskajici vridlo. Lucie Podesvova ZE SLOVENSKA Slovaci rozhodnou o vstupu do NATO a EU v referendu Slovenska vladni koalice se dohodla, ze o vstupu do EU a NATO rozhodnou obcane v referendu, ktere by se melo konat v unoru 1997. Podle MF Dnes z 12. rijna to uvedl mistopredseda parlamentu a sef vladniho Sdruzeni delniku Slovenska Jan Luptak. Podle pruzkumu verejneho mineni by pro vstup do EU hlasovalo 58,5% obcanu, ale vstup do NATO by neprosel (pro by bylo jen 43%). Jan Potucek Vysledky slovenskeho hospodarstvi prekvapuji Slovenske hospodarstvi zaznamenava rust temer ve vsech oblastech, jak vyplyva ze studie OECD uverejnene v MF Dnes 10. rijna. Ve srovnani s CR ma Slovensko vyssi rust hrubeho narodniho produktu za letosni 1. pololeti, jeho rocni mira inflace se pohybuje okolo 5,2%, coz je temer o 4% mene nez v CR. Slovensko vede i v dynamice dovozu za prvni pololeti tohoto roku. Problemem slovenskeho hospodarstvi je vsak mira nezamestnanosti, ktera se svymi 12,5% je ctyrikrat vyssi nez v CR. Take ve vyvozu SR pokulhava, v beznych cenach vzrostl o pouha 2,4% a jeho objem klesl o 6,5%. Jan Potucek Jednou vetou * Setreni vrazdy Roberta Remiase (viz Carolina 217), ktere melo byt podle ministra vnitra SR G. Krajciho ukonceno k 15.rijnu, bylo opet odlozeno kvuli nedostatku dukazu. Jan Potucek EKONOMIKA Ekonomicti ministri o opatrenich proti rustu schodku obchodni bilance Boj proti stale rostoucimu schodku obchodni bilance, ktery za prvnich osm mesicu letosniho roku dosahl 101 miliard (viz Carolina 217), byl v utery 15. rijna hlavnim tematem jednani ekonomickych ministru. "Schodek obchodni bilance dosahl vyse, ktera netesi, cilem ekonomickych opatreni vsak neni dosahnout opaku, to jest prebytku vyvozu nad dovozem," uvedl podle stredecnich Hospodarskych novin (16.rijna) premier Vaclav Klaus. V nasledujicich dvou letech se vlada bude snazit rust zahranicniho obchodu zpomalit, teprve pote by mel deficit zacit klesat. Rada financnich odborniku jiz nekolik mesicu uvazuje o mozne devalvaci koruny, nicmene zadny z ministru upravu menoveho kurzu nenavrhoval a ani premier tuto nejdiskutovanejsi zbran pouzit nehodla. Podle vlady je dulezita rozpoctova a menova politika, proto by mel byt statni rozpocet i v nasledujicich letech vyrovnany a centralni banka by nemela upoustet od protiinflacnich opatreni. Roman Jedlicka Prazsti taxikari jezdi za vyssi ceny Vetsina prazskych taxikaru zacala 15. rijna soucasne se zrusenim regulace cen taxisluzby, o kterem rozhodla prazska radnice, jezdit za vyssi ceny. Regulovane jizdne se v Praze pohybovalo okolo 12 korun za kilometr, po uvolneni se ceny vysplhaly na 16 az 18 korun. Za minutu cekani vyzaduji taxikari 3 az 4 koruny, za nastup do vozu zaplati zakaznik od 20 do 30 korun (drive 10)."Taxikari dosud nebyli schopni pokryt naklady na zakladni provoz svych aut, proto se snazili vydelavat na zakaznicich," uvedl predseda Cechu taxikaru Pavel Pavlat. Ceny jizdneho i ostatnich sluzeb si nyni muze kazdy ridic urcit sam a vzrust mohou o sto i vice procent. Nove ceniky musi byt vylepeny na vnejsi strane prednich dveri nebo na jinem dobre viditelnem miste."Zakaznik si tak muze vybrat taxikare, ktery mu nabidne nejprijatelnejsi ceny," rekl Pavlat. Nejvetsi prazske radiodispecinky, ktere zajistuji taxisluzbu nepretrzite i po telefonu, s uvolnenim cen z konkurencnich duvodu nepospichaji a nejmene do konce rijna budou jezdit za stare ceny. Jakub Prochazka Trhy a podniky * Oficialni index prazske burzy /PX 50/ pokracoval v dalsim sestupu - jeho hodnota cinila 16. rijna 535,3 bodu. Na dlouhotrvajicim poklesu se podileji predevsim nejobchodovanejsi tituly - napr. SPT Telecom (pres dvacetimilionovy objem obchodu) dosahl ve stredu kurzu 3090 Kc, coz je nejnizsi hodnota od letosniho brezna. * Vice nez dve tretiny akcii spolecnosti Rybarstvi Trebon, tradicniho dodavatele jihoceskych kapru, byly zobchodovany v primych burzovnich obchodech. * Za gigantickym nakupem akcii spolecnosti Severomoravska plynarenska (Carolina 217) stala zrejme Ceskoslovenska obchodni banka. Mluvci CSOB potvrdil, ze banka skupuje akcie pro zatim nejmenovaneho zakaznika. Moravsti plynari si podle aktualizovanych odhadu vedou letos velice dobre, predpokladany rocni zisk dosahne hranice 100 milionu korun, coz je temer dvojnasobek oproti puvodnim predpokladum. * Podle Hospodarskych novin z 16. rijna se spolecnosti Motokov International podarilo podepsat smlouvy se zahranicnimi zakazniky na odber 12 tisic traktoru Zetor pro obdobi do roku 1999. Brnenske traktory (jejichz vyvoz cini 94% produkce Zetoru) se uplatnuji napriklad na trzich v USA, Francii, Finsku, Kanade ci Irsku. * Tradicni vyrobce ceskych zapalek, susicka firma SOLO, bude mit noveho majitele, jimz by se mela stat brnenska financni skupina Efekta finance. Efekta ziska temer 50% katastrofalne hospodariciho podniku z rukou investicnich spolecnosti Ceske sporitelny, Zivnobanky a Ceske pojistovny. Podle reditele Efekty Jana Dundela by se cena jedne akcie pri transakci mela pohybovat kolem 750 Kc, pricemz posledni kurz na prazske burze cinil 203 Kc. Zamery noveho majitele ani zpusob reseni krize SOLA nejsou zatim znamy. Informovala MF Dnes 16.rijna. * Fond narodniho majetku vyhlasil verejnou soutez na prodej 100% jmeni Pivovaru Litomerice. Kriteriem pro vyber noveho vlastnika bude nejvyssi nabidnuta cena (FNM orientacne ohlasil 46,5 mil.Kc). Vystav pivovaru cini rocne zhruba 66 tisic hektolitru. Atraktivitu podniku znacne snizuje zastarale technologicke zarizeni jakoz i obtizne vymahatelne pohledavky. Martin Cermak Nova optika pohledu na ekonomiku CR Zatimco burzovni index na prazske burze vytrvale klesa, dalsi vychododoevropske zeme si na nezajem investoru stezovat nemohou - indexy polske, madarske ale i ruske burzy rostou pri pomerne vysokych objemech obchodu. Za jednu z pricin ceskeho utlumu je povazovana zmena hodnoceni domaci ekonomiky z pohledu zahranici. Zatimco pocatkem roku byla superkladna hodnoceni ekonomiky CR na dennim poradku (nejvice v obdobi vstupu do OECD), nyni byl v zahranicnim tisku zaznamenan ustup pozitivnich zprav a narust negativnich. Napriklad cizi maklerske firmy nesetri tvrdou a vytrvalou kritikou na adresu nepruhlednosti a nekultivovanosti ceskeho kapitaloveho trhu. Martin Cermak KULTURA Cena Jaroslava Seiferta za rok 1996 Drziteli prestizni literarni Ceny Jaroslava Seiferta se 9. rijna ve dvorane prazske Zivnostenske banky stali dva basnici - Jirina Haukova a Zbynek Hejda. Haukova, ktera je vubec prvni laureatkou zenou, byla ocenena za sbirku Svetlo v zari, jez zahrnuje poezii z let 1978 az 1984. Hejda zaujal dilem Valse melancolique. Obe knihy vysly loni. Cena, ktera se udeluje kazdorocne, byla zalozena Nadaci Charty 77 kratce po smrti nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta v roce 1986. Mezi jeji drzitele patri nejlepsi cesti spisovatele jako Bohumil Hrabal ci Ivan Divis. Krome prestize, kterou s sebou oceneni nese, dostava laureat financni dar v hodnote ctvrt milionu korun od Zivnobanky, sponzora cele akce. Ondrej Slavik Milos Forman zavital do Prahy se svym novym filmem Americky reziser ceskeho puvodu Milos Forman priletel spolu s hrdiny sveho noveho filmu Lid versus Larry Flynt v pondeli 14. rijna do Prahy, hned po uvedeni slavnostni premiery v New Yorku. Po jeho boku navstivil Prahu skutecny Larry Flynt, podle jehoz osudu byl film o stretu pornografie s verejnou moralkou natocen. Tento muz, ktery zalozil striptyzove podniky a vydaval pornograficke casopisy, byl postrelen a nyni je upoutan na invalidni vozik. Ve filmu vystupuje paradoxne jako soudce. Nechybeli ani predstavitele titulnich roli Woody Harrelson (Larry Flynt), znamy z filmu Takovi normalni zabijaci, a rockova zpevacka Courtney Love (Flintova manzelka Althea). Milos Forman privezl kopii snimku, aby ji pri soukrome projekci predvedl Vaclavu Havlovi. Prezident, ktery se jeste se svoji zenou podilel na vyberu predstavitelky hlavni zenske role, se uterni projekce nezucastnil a film zhledl az ve stredu. Vaclav Havel se tak mel podle zpravy CTK vyhnout setkani s Flyntem, ktere by mohlo byt interpretovano jako podpora pornografii. Forman prijel do Prahy take podporit kandidaturu Michaela Zantovskeho, velvyslance CR v USA, v senatnich volbach. Lucie Vackova Ceske knihy se ve Frankfurtu neztratily Mezi takrka sedmi tisici vystavovateli z vice nez stovky zemi se od 2. do 7. rijna zucastnila 48. mezinarodniho knizniho veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem i Ceska republika. Mimo narodni expozice, dotovane Ministerstvem kultury tremi miliony korun, v niz se predstavily napr. prazska Narodni galerie ci Narodni knihovna CR, se dale prezentovalo take 25 nakladatelstvi. Soucasti expozice byla i kolekce nejkrasnejsich ceskych knih roku 1995. Cesky pavilon byl mezi kniznimi giganty, jako jsou Nemecko, Velka Britanie, Cina ci USA, lehko k prehlednuti. Expozice zemi stredni a vychodni Evropy se navic kvuli expanzi multimedii ocitly na nejzazsim miste obrovskeho vystavniho prostoru. Veletrhu (letos (venovanemu Irsku) se zucastnilo o 6% vystavovatelu vice, pocet kniznich titulu a novinek se vsak snizil. Opet vzrostl vyznam veletrhu jako mista pro uzavirani obchodnich kontraktu, coz potvrdil i jeho reditel Peter Weidhaas, podle nejz se ve Frankfurtu dohodne az 8O% celosvetovych prevodu autorskych prav a prodeji licenci (MF Dnes 7. rijna). Podle tehoz listu ani cesti vystavovatele sve ucasti nelituji. Hostem veletrhu byl i PhDr. Jan Halada z FSV UK, ktery Caroline rekl, ze "ceska expozice nebyla stejne jako minuly rok prilis vyrazna a napadita." Podle jeho nazoru se vsak ani tento fakt, ani umisteni pavilonu na jeho navstevnosti prilis neprojevilo. Michal Schindler Multimedialni instalace v Rudolfinu V prazske Galerii Rudolfinum je k videni vyjimecna vystava multimedialniho umeni nazvana Na hranici (Along the frontier). Ctyri americti umelci Ann Hamiltonova, Bruce Nauman, Francesc Torres a Bill Viola zde v instalacich pripravenych specialne pro Rudolfinum predstavuji ceskemu divakovi umeni, s jakym se v CR dosud nemel moznost setkat. Jde o umelecke obory, ktere se zacaly vyvijet ve spojitosti s dravym nastupem elektronickych medii a vynalezem videa koncem 60. let. Nejprve a v nejvetsi mire v USA, teprve o nekolik let pozdeji v Evrope a v ostatnim svete. Umeni vyuziva schopnosti oslovit divaka svoji vicerozmernosti, donutit ho k urcite forme komunikace. S atakujici sugestivitou obklopuje a vtahuje, dava moznost byt soucasti dila; neunavne oslovuje a v ruzne mire umoznuje odpovidat. Televizory, videoprojektory, reproduktory ci obrazovky pocitacu, tvorici vzdy pater instalaci, jsou zde pouze prostrednikem sdeleni, nikoliv vlastnim obsahem. Ze sve podstaty ale tento obsah determinuji a davaji mu umelecky a myslenkove celistvy tvar. Moznosti, jez multimedialni umeni nabizi, nejdusledneji vyuziva Bruce Nauman, jehoz instalaci, zabirajici cely jeden galerijni sal, lze oznacit za vrchol prazske expozice. Take instalace ostatnich umelcu slibuji prinejmensim nevsedni zazitek. Vystava potrva do 24. listopadu. Jaroslav Schovanec Michail Barysnikov, legenda moderniho baletu, tancil v Praze Svetoznamy tanecnik Michail Barysnikov vystoupil v ramci sveho evropskeho podzimniho turne 16. a 17. rijna na scene Narodniho divadla se solovym programem. Videnske publikum jej uvidi v pristich dnech jiz jen jako clena White Oak Chamber Ensemble. Barysnikova kariera zapocala v 18 letech, kdy se stal solistou Leningradskeho baletu. V roce 1974 emigroval do USA. Tamejsi uspechy na sebe nenechaly dlouho cekat, prakticky ze dne na den se stal hvezdou New York City Ballet, ucinkoval na Broadwayi, nekolikrat se dokonce objevil i ve filmu (Novy zacatek, Bile noci). Vypracoval se az na umeleckeho reditele American Ballet Theater. Toto misto na podzim roku 1989 opustil a zalozil vlastni, byt docasny, soubor White Oak Chamber Ensemble. Lenka Javurkova Film Kolja v rade zadatelu o nominaci na Oscara Clenove Ceske filmove a televizni akademie (CFTA) vybrali popularniho Kolju rezisera Jana Sveraka, aby se uchazel o nominaci na Oscara v kategorii nejlepsi zahranicni film roku. V patek 11. rijna to oznamili predstavitele CFTA v prazskem Lucerna Music Baru. Mezinarodni uspesnost tohoto snimku dokazuje hlavni cena MFF v Tokiu (viz Carolina 218). Za zminku rovnez stoji fakt, ze Kolja byl zakoupen americkou distribucni firmou Miramax. Lenka Javurkova Puvodni cesky muzikal Dracula oslavil jeden rok Nejnakladnejsi cesky muzikal Dracula (text a libreto Zdenek Borovec a Richard Hes, hudba Karel Svoboda) oslavil 3. rijna rok sve existence. Projekt pocital s peti mesici konani, publikum vsak rozhodlo jinak. Jiz pul milionu divaku zakoupilo vstupenku (65-450 Kc) na vice nez dvouhodinove predstaveni v Palaci kultury v Praze. Dracula doposud obdrzel dve platinove desky (za vice nez 50 000 prodanych alb) a jednu zlatou (25 000). Muzikal doprovazi originalni reklamni kampan, jejiz soucasti byla i akce Daruj krev s Draculou. Nejvetsi ohlas vyvolalo vytvarne reseni kostymu (Theodor Pistek), sceny (ak. arch. Daniel Dvorak) a vyborne herecke a pevecke vykony ucinkujicich (Lucie Bila, Daniel Hulka, Leona Machalkova, Jiri Korn, Pavel Vitek a dalsi). Pres leto se kazdou sobotu konala predstaveni v anglictine. Preklad i obsazeni (Andrej Bezcasnyj-Dracula) byly jedinecne, neuspech zavinila hlavne cena vstupenek (600-1450 Kc). Pres neprizen kritiky (jen s castecnym uspechem se setkala choreografie Richarda Hese a jeste hure dopadla v ocich odborniku rezie Jozefa Bednarika) si ucinkujici a lide v zazemi jiste zaslouzili velkolepou oslavu s predavanim cestnych diplomu a trimetrovym dortem. Jana Wiesnerova SPORT Slavia Praha prohrala v 1. zapase 2. kola Poharu UEFA s FC Valencia 0:1 Nestastny zapas videl zaplneny Eden v utery 15. rijna. Slaviste hrali zejmena v prvni puli velmi dobre a vytvorili si nekolik slibnych sanci. V nejvetsi z nich chybelo Vavrovi po centru Ulicha pul kroku k dorazce do prazdne branky. Take po zmene stran meli domaci prevahu, ale bez goloveho efektu. A tak to byl v 73. minute Moya, ktery po uniku Vlaovice skoroval (Slaviste reklamovali ruku). Zaver zapasu pripominal kvalifikacni utkani proti Spanelsku - dve golove sance domacich v nastavenem case zmaril vyborny Zubizarreta. "Nemame se za co stydet, hrali jsme vyborny fotbal. Krome toho - zdaleka neni rozhodnuto," rekl po utkani slavisticky trener Cipro. Odveta se hraje 29. rijna ve Valencii. Honza Mazak Po uzaverce: V Poharu vitezu AC Fiorentina - Sparta Praha 2:1 V 1. utkani 2. kola PV (17.rijna) podlehla Sparta Praha v italske Florencii 2:1, cimz si zajistila slibnou pozici pro odvetu (hraje se 31. rijna). AC Fiorentine byla po cele utkani vyrovnanym souperem, presto na zacatku obou polocasu inkasovala. Na goly Batistuty a Schwarze odpovedel v 81. minute Siegl. Jiri Trunecka Velka pardubicka: favorite z Irska porazeni Priznivci dostihoveho sportu se v nedeli 13. rijna sesli na pardubickem zavodisti pri 106. rocniku Velke pardubicke steeplechase. Asi 30 000 divaku videlo vitezstvi ceskeho kone Cipiska v sedle s ruskym zokejem Vladislavem Snitkovskym. Hladky prubeh zavodu nenarusilo ani pocasi, ani demonstrace ochrancu zvirat, kterych letos prijely jen tri desitky. Na startovni listine hlavniho zavodu bylo zapsano 26 koni. Na start pustila veterinarni komise pouze 21 a z nich dobehlo deset. Jiz od startu se do cela prodrali favorizovani kone z Irska - It's A Snip (zokej Richard Dunwoody) a Irish Stamp (zokej Norman Williamson). V cilove rovince mel vsak nejvice sil Cipisek a za mohutneho povzbuzovani tribun zvitezil v rekordnim case 9:35. Kurz vypsany na jeho vitezstvi byl 15:1. Druhy dobehl Irish Stamp a az treti It's A Snip. Vit Bartek Fotbal: Devate kolo 1. ligy - Opava poprve prohrala V devatem kole prvni fotbalove ligy (11. - 13. rijna) dosud vedouci Boby Brno prohralo v Jablonci 4:1, a prepustilo tak vedouci pricku Slovanu Liberec, ktery vyhral v Hradci Kralove 1:0. Zapasem kola se stal duel domaciho Kaucuku Opava s prazskou Spartou, ktery prinesl opavskym prvni letosni porazku (0:2). Vynikajici publikum i pres prohru sveho muzstva ocenilo predvedenou hru dlouhotrvajicim potleskem. Generalka na poharove utkani proti Valencii vysla Slavii, jez v ofenzivne vedenem utkani porazila Drnovice 3:0. V dalsich zapasech zvitezil Zizkov nad Karvinou 1:0, Ceske Budejovice nad Teplicemi 5:4, Ostrava remizovala s Plzni 1:1 a Bohemians si vlastnimi chybami prohrali utkani s Olomouci 1:3. Honza Mazak Extraliga ledniho hokeje Lonsky mistr ze Vsetina pomalu nabira dech a po pomalejsim rozjezdu uz vede tabulku. Jeho nejvetsi konkurent Sparta zavahal v 10. kole, kdyz podlehl na lede Slavie 4:6. Kladno s Pardubicemi, asi nejvetsi prekvapeni zacatku sezony, vyklizeji pozice a propadaji se ke dnu tabulky. Lonsti semifinaliste Litvinov a Ceske Budejovice setrvavaji na chvostu po matnych vykonech a zapasove zatezi (hraji i Evropskou hokejovou ligu). Novacek z Opavy strida svetlejsi momenty s horsimi. Vysledky 10. kola: Slavia - Sparta 6:4, Olomouc - Trinec 1:1, Jihlava - Ceske Budejovice 1:3, Litvinov - Kladno 4:3, Vitkovice - Opava 3:2, Pardubice - Vsetin 1:2, Zlin - Plzen 5:2. Vysledky 11. kola: Opava - Olomouc 1:2, Ceske Budejovice - Litvinov 4:1, Plzen - Vitkovice 3:2, Trinec - Jihlava 5:1, Kladno - Pardubice 3:1, Vsetin - Slavia 4:1, Sparta - Zlin 3:3. Poradi extraligy po 11. kole: 1. Vsetin 16 (32:23), 2. Sparta 14 (48:31), 3. Vitkovice 14 (25:20), 4. Zlin 13 (32:31), 5. Trinec 12 (30:21), 6. Plzen 12 (35:36), 7. Kladno 12 (25:26), 8. Slavia 11 (31:32), 9. Pardubice 11 (33:39), 10. Opava 10 (30:31), 11. C. Budejovice 9 (25:28), 12. Litvinov 9 (31:35), 13. Olomouc 8 (16:23), 14. Jihlava 3 (26:43). Pavel Novak Beh Terryho Foxe se dockal ctvrte reprizy V Praze na Strahove se v sobotu 12. rijna uskutecnil ctvrty rocnik Behu Terryho Foxe. Teto svetove zname humanitarni a sportovni akce, ktera si i v CR pomalu buduje tradici, se tentokrat zucastnilo rekordnich 4703 bezcu, mezi nimiz nechybely ani zname osobnosti jako napriklad herci Pavel Novy nebo Jan Censky. Zastitu nad behem, jehoz vytezek je venovan na vyzkum rakoviny, prevzal i prazsky primator Jan Koukal, ktery zavod take odstartoval. I pres organizacni potize (ucastnici Behu Terryho Foxe se na trati smichali s profesionalnimi zavodniky Behu Prahou) se 4. rocnik diky rekordnimu poctu zdravych i postizenych startujicich vydaril. Lze jen doufat, ze se i v CR bude stale vice lidi pripojovat k myslence Kanadana Terryho Foxe, ktery navzdory telesnemu postizeni dokazal ubehnout tisice kilometru a upozornit verejnost na problemy spojene s rakovinou, kterou sam trpel. Prave po jeho vzoru se beh "proti rakovine" kona na mnoha mistech sveta, CR nevyjimaje. Ondra Provaznik POCASI V poslednich dnech se slunicko vetsinou neschovavalo za mraky, ale hladilo teplymi paprsky po tvarich. Na odpoledni prochazky nebylo treba brat si teple kabaty a bundy a mohli jsme se tesit z prijemnych 15 az 19 stupnu Celsia. Podzim se ale presto pripominal rannimi mlhami a chladnymi vecery. Na celem uzemi republiky bylo v sobotu 12. rijna mozne po pul pate odpoledne pozorovat na vlastni oci castecne zatmeni Slunce. Michaela Klevisova ----------------------------------------------------------------------- Zpravy, a to i ve zkracene podobe, je mozno publikovat vyhradne s oznacenim "CAROLINA". Tydenik posilame zdarma. Prispevky, pripominky a dopisy nam posilejte na adresu: CAROLINA@cuni.cz Zajemci o tento casopis mohou zaslat objednavku na adresu: LISTSERV@listserv.cesnet.cz Text objednavky pro ceskou verzi musi byt: SUBSCRIBE CAR-CS Jmeno Prijmeni nebo pro anglickou mutaci: SUBSCRIBE CAR-ENG Jmeno Prijmeni Zrusit zasilani lze poslanim dopisu na LISTSERV@listserv.cesnet.cz: SIGNOFF CAR-CS pro ceskou, resp.: SIGNOFF CAR-ENG pro anglickou verzi. Prosime odberatele, aby nam neposilali automaticke odpovedi. Rozesilani Caroliny na Vasi adresu lze docasne zastavit zaslanim prikazu SET CAR-CS NOMAIL opet na adresu LISTSERV@listserv.cesnet.cz Neposilejte prosim prikazy SUB, SIGNOFF, NOMAIL a dalsi na adresu CAR-CS@listserv.cesnet.cz nebo CAR-ENG@listserv.cesnet.cz!