Denni zpravy
z Internetu


Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!
Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

2. rijna 1996

Graficky format PNG smeruje na Internet

World Wide Web Consortium doporucilo graficky format PNG (Portable Networks Graphics) pro jeho pouzivani na Internetu. PNG ma nekolik prednosti - soubory jsou mensi (napr. v porovnani s gifem o 30%), ma true color, preview 1/64 z celkove velikosti souboru a co hlavne - na vsech pocitacich by se barvy mely zobrazovat stejne (v jednotne palete), takze by odpadly rozdily ve zobrazovani mezi pececky, Macy a Unixy. I kdyz jde jen o doporuceni, o tom, ze se PNG brzy stane standardem pro Inet/Web, nikdo nepochybuje. S PNG pracuji uz i programy Macromedie a Adobe (Photoshop 4.0).
Zdroj: NEWS.COM
Mincovni polykaci pro Web se mnozi

Tak jak se vyvijeji potreby Webu, objevuji se i ruzne typy kasirovacich programu. Z hlediska bezneho koncoveho uzivatele je muzeme rozdelit na dva zakladni druhy - pro jednorazovy nakup zbozi a platby za prubezne vyuzivani sluzeb. Ten prvni typ odpovida klasickemu nakupu v obchode - vyberete si nejake veci a pak je najednou zaplatite u pokladny, at uz to stoji, co to stoji. Pro druhy typ se v beznem zivote tezko najde nejaka obdoba (vzdalene to muze byt treba parkovaci automat, herni automat apod.). V kazdem pripade jde o uctovani malych castek bud za casove prodlevani v necem (treba ve viceuzivatelske hre - za kazdou minutu se uctuji nejake drobne) nebo za pristup k jednotlivym informacim (napr. stazeni clanku - co clanek, to nejaky ten cent). Jinymi slovy - zatimco v prvnim pripade kupujete prevazne veci, ve druhem utracite za bity:) Pro ten prvni typ uz jsou haldy programu. Ten druhy si teprve razi svou cestu. Znama "kasirovaci" firma CyberCash nabizi pro uctovani malych castek za sluzby na Webu svuj CyberCoin. IBM pracuje na podobne uctovaci sluzbe Cryptolopes, kterou budou vyuzivat abonenti AOL. Anglicky termin pro tyto sluzby/programy zni "micropayments". Podminkou ucasti uzivatele je bud vlastnictvi kreditni karty nebo ucet v bance, ktera umoznuje elektronicke provadeni operaci na zakaznickych uctech. Uzivatel si rovnez musi napred stahnout a nainstalovat prislusny klientsky program.
Zdroj: TechWeb
Nova linka Cesnetu do Mnichova

Klikatou cestou jsem se dopatral dobre utajene informace o nove lince Cesnetu 2 Mbps na E-BONE do Mnichova. To je prava pricina zlepseni komunikace z Cesnetu napr. s VOL a jinymi ISP, kteri maji pristup k E-BONE (nikoli tedy vcera uvedeny peering mezi VOL a Bohemii.net). O stavajicich i planovanych linkach Cesnetu se dozvite na strankach venovanych topologii siti Cesnetu.
Zdroj: BAJT
Oracle jde tvrde novym smerem

Oracle - druha nejvetsi softwarova firma na svete - prichazi s prvnimi vysledky sve programatorske driny. Predstavila svou inovacni koncepci NCA (Network Computing Architecture) a vyvojarsky balik NetSolutions. Zdaleka nejde jen o NC, ale o novy pohled na to, jak by mel Web v budoucnosti fungovat. NCA umozni komunikaci mezi heterogennimi objekty na Webu, at uz temi objekty jsou aplikace nebo data, a to nezavisle na platforme. NCA podporuje netscapovske klienty vytvorene v prostredi ONE (Open Network Environment), samozrejme NC, a konecne i ActiveX Desktop. NetSolutions bude obsahovat databazi OracleLite a vyvojove nastroje Oracle Developer/2000 a Designer/2000. Objekty vytvorene v techto nastrojich mohou byt kompilovane do jazyku C, C++, Java nebo Visual C++. Objekty se pak mohou "skladovat" v databazi. Web Request Broker (WRB) Oraclu bude kompatibilni s brokerem IIOP CORBA.

Oracle zavedl novou terminologii pro objekty NCA - rika jim cartridges. Ty se mohou prostrednictvim otevreneho API "spojovat" s klienty, s aplikacnim serverem nebo i s databazi. Cartridge tak budou moci komunikovat transparentne se softwarovymi komponenty nezavisle na tom, kde jsou. Cartridge je modul se standardnim rozhranim, diky nemuz muze komunikovat s jinymi cartridgemi. Oracle rika, ze ve svych nejdivocejsich snech vidi webovsky server jako jednu cartdridge:) Oracle predpoklada, ze cartridge ActiveX se budou primarne rozvijet v klientech, zatimco cartridge CORBA, Javy, C a SQL budou zajistovat spojeni na aplikacnim, webovskem a databazovem serveru.

Mnohe z toho, co Oracle nastinil, se stane skutecnosti postupne, ale nejpozdeji do zacatku pristiho roku. Na NCA se pohlizi rovnez jako na konkurenci DCOM Microsoftu. Nicmene mezi NCA a DCOM bude prislusne premosteni. Tabor firem sdruzenych kolem standardu CORBA Oraclu tleska a veri, ze NCA polozi DCOM na zada nejen svou vsestrannosti, ale i pruznosti a operacni rychlosti. Na implementaci NCA uz pracuji Novell, Unisys a Data General. Konkurence ovsem nespi - Informix vyvinul technologii DataBlades, ktera mj. umoznuje pracovat s relacnimi databazemi v objektove orientovanem prostredi. Inovacim se Web na kazdy pad nevyhne. A jak to tak vypada, jeho "pozadi" se zmeni primo zgruntu. Kdeze jsou blahe doby konickarskeho htmlovani v Norton Commanderu...:)
Zdroj: InfoWorld Electric
MS zase zlobi NS

Marketing a management MS zaznamenal uspech tam, kde se chystal uspet Netscape. Ten pred par mesici spoluzalozil firmu Navio, jejimz cilem bylo prosadit webovske produkty NS na trhu mimo pocitace (NC, TV etc.). Proto prekvapila zprava o vstupu MS do firmy WebTV, ktera produkuje pridavne krabicky pro televizni prijimace, na kterych pak uzivatele mohou surfovat po Webu a vyuzivat e-mail. Pro surfovani budou uzivatele WebTV pouzivat MSIE, nikoli Navigator. Firma Navio zatim s nicim velkym neprisla a WebTV ji proklouzla mezi prsty.
Zdroj: NEWS.COM
Internet Shopping Network mezi nejuspesnejsimi

Servery firmy Internet Shopping Network (ISN) nalezeji k nejuspesnejsim obchodnim serverum na Webu. Mesicni obrat ISN je kolem 1 milionu USD. Jeho dva zakladatele rikaji, ze pro start potrebovali $250,000, ktere poskytl investor. Do veci sli uz s tim, ze pristup k serverum musi byt co mozna nejrychlejsi, aby pripadna pomalost neodradila od zkoumani obsahu prodejni nabidky. Zamerili se na Unix, ktery bezi na pocitacich firem Sun a Silicon Graphics, pripojenych k Inetu linkou T3. Maji jeste jeden server na NT, ale ten pouzivaji jen interne. Prodejni nabidka je v databazich Informixu - ty obsluhuje 10 lidi. ISN ma celkem 40 zamestnancu. Sefove kladou velky duraz na neustalou aktualizaci nabidky a na to, aby kazdy, byt "sebejednodussi" e-mailovy dotaz uzivatelu, byl okamzite zodpovezen. ISN nabizi produkty vypocetni techniky v rozsahu kolem 35,000 polozek. Konkurencni servery jich mivaji maximalne 5,000. ISN ma zatim jen neco kolem 2,000 registrovanych zakazniku. Z nich ovsem 40% nakupuje u ISN casteji. Sefove ISN maji v planu neustale rozsirovani sve nabidky a tesnou spolupraci s firmami, jejichz produkty nabizeji. Pokud ISN navstivite, vsimnete si, jak skvele (jen zdanlive jednoduse) je nabidka vystavena - orientace je zcela bez problemu. To je snad to vubec nejdulezitejsi. Uz parkrat jsem se setkal s obchodnimi servery, kde byla orientace tak zamlzena, ze jsem odtamtud utekl (slo o nabidky hudebnich cedecek a literatury).
Zdroj: New York Times Syndicate
Obchodni transakce na Webu u nas

Vcera jsem v souvislosti s informaci o netscapovskem baliku Payment Kit a jeho casti LivePayment vznesl dotaz na Infimu, ktera je autorizovanym distributorem Netscapu u nas. Otazka znela: "Pratele z Infimy, jak to s obchodovanim prostrednictvim produktu Netscapu u nas alespon s nejakym vyhledem do budoucna vypada?" Odpoved prisla od sefa Infimy, Tomase Svobody:

Dekuji za otazku. Odpoved bych rozdelil do dvou casti:

1. TECHNICKE ZABEZPECENI TRANSAKCI
Nez u nas (jakoz i ve vetsine sveta) zacne onlinove placeni fungovat v praxi, je treba na stranu serveru i klientu dodat kryptograficke vybaveni, ktere zaruci rozumnou autentifikaci(=jistota, kdo je na druhem konci dratu), kontrolu integrity (=jistota, ze muj platebni prikaz nebyl cestou k adresatovi pozmenen) a utajeni.
Vlada USA se zatim brani vyvozu kryptografickych technologii, a to tak, ze ven pousti pouze produkty s klicem "useknutym" z obvykle delky 128 bitu na 40 (v techto dnech se ma omezeni "zmirnit" na 56 bitu). Probihaji neustale snahy tato exportni omezeni odstranit uplne. Skutecne pozitivni zpravou je to, ze prave produkt LivePayment ma vyjimku a muze se k nam dovazet s plnou delkou klice.

2. ZAJEM FINANCNICH INSTITUCI
Tuto cast otazky bych predal dal, asice pracovnikum bank. Jakozto dodavatel technologii nabizime spolupraci na zavadeni pokrokovych platebnich technologii (a jak znamo, mame v teto oblasti uz nezanedbatelne zkusenosti.) Ktera z nasich bank bude prvni?
Zdroj: BAJT

1. rijna 1996

Obchodovani na Internetu podle Netscapu

17. zari uverejnil Netscape na vyse uvedene adrese informace o novem rozsireni svych WWW serveru pro obchodovani na Internetu. Rozsireni, opirajici se o JavaScript a procesor pro transakce s bankami (kreditni karty), se jmenuje LivePayment. Programovacim prostredim pro Live Payment je LiveWire. Pred par dny Netscape oznamil, ze pripravuje softwarovy balik Payment Kit, ve kterem bude vsechno potrebne v jednom houfu. Pokud nemate v zakladni architekture systemu objednavek a plateb na Internetu prilis jasno, podivejte se na uvedenou adresu - najdete tam dostatecne vymluvne instruktazni obrazky. Cena Payment Kitu zacina na $3490, samotny Live Payment stoji $1995.

U nas by takovy system sel nasadit, pokud by si rozumel s nasimi rychle ubyvajicimi bankami:) - coz je i velmi dobre tema pro pruzkum tuzemske situace. I kdyby to nakonec slo, problem je v tom, ze kreditni karty, pro ktere jsou americke systemy pripraveny, nase banky do rukou obcanu CR jen tak nedavaji (i kdyz tou nejpodstatnejsi podminkou pro "karetni transakce" jsou protokoly, ve kterych probihaji). Ale snad by nebyl zase az takovy problem system upravit treba pro komunikaci se sporitelnou, ktera nabizi sve vlastni karty za trochu normalnejsich podminek. Tuzemskym distributorem Netscapu je Infima, ktera by o tom mohla vedet neco vic. A protoze Infima toto zpravodajstvi odebira, dovolim si ho vyuzit pro primy dotaz: "Pratele z Infimy, jak to s obchodovanim prostrednictvim produktu Netscapu u nas alespon s nejakym vyhledem do budoucna vypada?" Odpoved bude urcite zajimat vsechny surfare a velmi rad ji uvedu.
Zdroj: Netscape a BAJT
Peering mezi VOL a Bohemii.net

Nevim, zda v ramci peeringoveho sdruzeni NIX.CZ ci mimo nej, ale od 4. zari bezi peering mezi ISP VOL a Bohemia.net. Diky rychlejsimu spojeni s Cesnetem toho druheho ISP je ted z Cesnetu mnohem rychlejsi pristup na servery v siti VOL (predpokladam, ze i opacne). Spouste serveru se tak muze zvysit navstevnost a prospech z toho maji vsichni, Internet v CR pak obecne. Nasleduje chvilka pro potlesk (prislusny wav najdete na Internetu:). Pokud se brzy dockame peeringu dalsich ISP z NIX.CZ, pojede clenity Internet v CR jako po masle.
Zdroj: BAJT
Zvukova posta via e-mail

Izraelska firma VocalTec uvedla na svem serveru demoverzi programu Internet Voice Mail 3.0 pro vytvareni zvukovych vzkazu, pripojenych jako soubor k e-mailovym zpravam. Uzivatele mohou pripojit i runtimovy modul pro adresaty, kteri ho nemaji. Program bezi ve Windows a na Macintoshich. Demoverze umoznuje poslat 10 hlasovych zprav. Cena programu je $29,95.
Zdroj: Network World Fusion
Bill Gates nejhure placenym sefem:)

B. Gates je v pomeru k tomu, co MS vydelava, nejhur placenou hlavou ze vsech firem v USA. Spolu se vsemi premiemi byl jeho lonsky rocni plat jen $415,580, letos to bude prece jen o neco vic - $563,000. V MS jsou dokonce dva lide s vetsim platem, nez ma Gates (chief oper. officer B. Herbold dostava pres 1 milion a sef evropskeho MS B. Vergnes $625,192). Na druhou stranu ma 24%-ni akciovy podil Gatese na MS hodnotu, ktera ho cini nejbohatsim clovekem na Zemi - kolem 19 miliard USD. Celkove prijmy MS za posledni ucetni rok, ktery skoncil 30. 6. 1996, cinily 8,67 miliard USD (vzestup o 46%), z cehoz na zisk pripadly 2,2 miliardy. Mam dojem, ze Gatesovi ani nestoji za to, aby si kazdy mesic chodil k prepazce pro vyplatu:)
Zdroj: New York Times Syndicate
Obrana proti SYN-floods

ISP po celem svete vydesila nova finta hackeru, zalozena na zahlceni serveru pozadavky o spojeni s falesnymi adresami. Server pak ceka treba minutu, zda se volajici (v tomto pripade neexistujici) server neozve, a blokuje tak svuj port dalsim volajicim. Kdyz je takovych "falesnych volani" hodne, server prakticky vypadne ze hry. Firma Berkeley Software Design uvede koncem tydne na svem WWW serveru software, kterym si ISP mohou zvednout kapacitu reakci na pozadavky o spojeni ze site z par stovek na 10,000. Nejde tedy o vselek, ale o vytvoreni rezervy, ktera by se nemela vycerpat ani pri utoku hackera. Nejen podle BSDI by nejlepsim lekem bylo umisteni filtru primo u kazdeho ISP, ktery by nepustil ven zadny packet s falesnou adresou. Stoprocentne by to ovsem fungovalo jen tehdy, pokud by si takovy filtr nakonfigurovali opravdu vsichni ISP.
Zdroj: NEWS.COM
Jina obrana proti SYN-floods na obzoru

Firma Internet Security Systems chce koncem roku uvest na trh system pro absolutni obranu proti SYN-floods na unixovych systemech. Bude zalozena na rozeznani utoku a rychlem resetovani postizenych portu. Na "ocuchavani" podezrelych packetu se bude podilet pridany pocitac, ze ktereho v pripade utoku vzejdou povely k resetu portu.
Zdroj: Network World Fusion
Sun a Netscape se nemohou dohodnout na javovem standardu

Podminkou toho, aby jakekoli applety Javy skutecne bezely na jakemkoli pocitaci, je jednotny javovy IDL (Interface Definition Language). IDL je nutny pro objektovou komunikaci s ORB (Object Request Broker), ktery distribuuje objekty po siti. Pokud tzv. "mapovani Javy" do IDL nebude standardni, nastanou problemy s nekompatibilitou. Netscape prosazuje ORB firmy Visigenic prostrednictvim jeho implementace v Navigatoru, takze dohadovani o budoucim standardu nejspis vyhraje. Reci o javovych tahanicich mezi Sunem a Netscapem uz parkrat vysly na verejnost a rozepre kolem IDL je jejich dalsim dokladem. Dulezite pro uzivatele je, aby neco rychle vyhralo a nepouzivalo se nic jineho.
Zdroj: Network World Fusion
Problemy s onlinovym placenim v americkych bankach

Mnohe americke banky nabizeji svym klientum elektronicke spojeni a vyrizovani operaci na zakaznickych kontech od poloviny 80. let. Nejakeho velkeho rozmachu tohoto typu provadeni bankovnich operaci se vsak Amerika nedockala. Klientu je za ta leta mene nez dva miliony. Jen pet bank ma vice nez 100,000 "elektronickych" klientu, jinych 20 bank pod 100,000. V prvni fazi klienty odrazovaly poplatky, ktere si banky za operace uctovaly (od $5 mesicne nahoru, plus priplatky za urcite typy operaci). Letos nektere banky mesicni poplatky zcela zrusily. Co se vsak nemeni, je - ironicky - pomalost vyrizovani onlinovych prikazu k platbam. Banka takovy prikaz dostane vmziku, ale pak musi prikaz prevest do papirove podoby a ouradovat postaru. To ji obvykle zabere pet az sest dni. Neuveritelne? Prave to je duvod, proc mnozi klienti radsi pouziji obalku a poslou tradicni papirovy prikaz bance postou, protoze ve vysledku je to rychlejsi. S takovymi poznatky se pak nikomu do onlinoveho styku s bankou nijak moc nechce. Dalsim retardacnim momentem je obvykla obava ze zneuziti a souvisejici ztrata pocitu intimity a duvery, ktere jsou pro operace s financemi nezbytne. Predpovedi o tom, jak se bude onlinove uctovani (i via Inet) vyvijet, se velmi ruzni. Nekteri experti predpokladaji strmy narust az o 600% rocne. Jini rikaji, ze se elektronicke bankovnictvi prosadi v masovem meritku az tak za 50, mozna 70 let:) Asociace americkych bankeru odhaduje, ze onlinove bude sve ucty obhospodarovat v tomto roce jen 1% lidi, v roce 1998 pak 6%.
Zdroj: Los Angeles Times
Mapy ke zlutym strankam na Yahoo a Travelocity

Na serverech Yahoo a Travelocity budou od pristiho tydne k dispozici i mapy, ktere vam ukazi cestu k vyhledane adrese. Geograficky software dodava firma Vicinity. Odkaz k teto nove sluzbe by na Yahoo mel byt umisten na jeho titulni strane.
Zdroj: NEWS.COM
Oprava vcerejsi informace o serveru OPF SU (burza)

Vcerejsi info o tom, ze na serveru OPF SU Karvina jsou pouze textove udaje, byla mylna stran poskytovaneho prehledu o vyvoji cen akcii pro jednotlive firmy. Graf dostanete ve forme javoveho appletu. Kdyz jsem se pokousel zjistit, zda a jak to funguje, nedostal jsem se na patricnou stranku s pridelenym heslem. Po urgenci a oznameni opravy od administratoru serveru uz jsem nemel cas to vyzkouset. Jen jsem se - se vsim pochopenim - zasmal tomu, co vsichni webmasteri tak veleduverne znaji:) Ale ono se to nakonec vzdy nejak otese...
Zdroj: BAJT

Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek