World Wide Web Consortium doporucilo
graficky format PNG
(Portable Networks Graphics) pro jeho pouzivani na Internetu. PNG ma
nekolik prednosti - soubory jsou mensi (napr. v porovnani s gifem o
30%), ma true color, preview 1/64 z celkove velikosti souboru a co
hlavne - na vsech pocitacich by se barvy mely zobrazovat stejne (v
jednotne palete), takze by odpadly rozdily ve zobrazovani mezi
pececky, Macy a Unixy. I kdyz jde jen o doporuceni, o tom, ze se PNG
brzy stane standardem pro Inet/Web, nikdo nepochybuje. S PNG pracuji
uz i programy Macromedie a Adobe (Photoshop 4.0). Zdroj: NEWS.COM
Tak jak se vyvijeji potreby Webu, objevuji se i ruzne typy
kasirovacich programu. Z hlediska bezneho koncoveho uzivatele je
muzeme rozdelit na dva zakladni druhy - pro jednorazovy nakup zbozi
a platby za prubezne vyuzivani sluzeb. Ten prvni typ odpovida
klasickemu nakupu v obchode - vyberete si nejake veci a pak je
najednou zaplatite u pokladny, at uz to stoji, co to stoji. Pro druhy
typ se v beznem zivote tezko najde nejaka obdoba (vzdalene to muze
byt treba parkovaci automat, herni automat apod.). V kazdem pripade
jde o uctovani malych castek bud za casove prodlevani v necem (treba
ve viceuzivatelske hre - za kazdou minutu se uctuji nejake drobne)
nebo za pristup k jednotlivym informacim (napr. stazeni clanku - co
clanek, to nejaky ten cent). Jinymi slovy - zatimco v prvnim pripade
kupujete prevazne veci, ve druhem utracite za bity:) Pro ten prvni
typ uz jsou haldy programu. Ten druhy si teprve razi svou cestu.
Znama "kasirovaci" firma CyberCash nabizi pro uctovani malych castek
za sluzby na Webu svuj
CyberCoin.
IBM pracuje na podobne uctovaci sluzbe Cryptolopes, kterou budou
vyuzivat abonenti AOL. Anglicky termin pro tyto sluzby/programy zni
"micropayments". Podminkou ucasti uzivatele je bud vlastnictvi
kreditni karty nebo ucet v bance, ktera umoznuje elektronicke
provadeni operaci na zakaznickych uctech. Uzivatel si rovnez musi
napred stahnout a nainstalovat prislusny klientsky program. Zdroj: TechWeb
Nova linka Cesnetu do Mnichova
Klikatou cestou jsem se dopatral dobre utajene informace o nove lince
Cesnetu 2 Mbps na E-BONE do Mnichova. To je prava pricina zlepseni
komunikace z Cesnetu napr. s VOL a jinymi ISP, kteri maji pristup k
E-BONE (nikoli tedy vcera uvedeny peering mezi VOL a Bohemii.net).
O stavajicich i planovanych linkach Cesnetu se dozvite na strankach
venovanych topologii
siti Cesnetu. Zdroj: BAJT
Oracle - druha nejvetsi softwarova firma na svete - prichazi s prvnimi
vysledky sve programatorske driny. Predstavila svou inovacni koncepci
NCA (Network Computing Architecture)
a vyvojarsky balik NetSolutions. Zdaleka nejde jen o NC, ale o
novy pohled na to, jak by mel Web v budoucnosti fungovat. NCA umozni
komunikaci mezi heterogennimi objekty na Webu, at uz temi objekty
jsou aplikace nebo data, a to nezavisle na platforme. NCA podporuje
netscapovske klienty vytvorene v prostredi ONE (Open Network
Environment), samozrejme NC, a konecne i ActiveX Desktop. NetSolutions
bude obsahovat databazi OracleLite a vyvojove nastroje Oracle
Developer/2000 a Designer/2000. Objekty vytvorene v techto nastrojich
mohou byt kompilovane do jazyku C, C++, Java nebo Visual C++. Objekty
se pak mohou "skladovat" v databazi. Web Request Broker (WRB) Oraclu
bude kompatibilni s brokerem IIOP CORBA.
Oracle zavedl novou terminologii pro objekty NCA - rika jim cartridges.
Ty se mohou prostrednictvim otevreneho API "spojovat" s klienty, s
aplikacnim serverem nebo i s databazi. Cartridge tak budou moci
komunikovat transparentne se softwarovymi komponenty nezavisle na tom,
kde jsou. Cartridge je modul se standardnim rozhranim, diky nemuz
muze komunikovat s jinymi cartridgemi. Oracle rika, ze ve svych
nejdivocejsich snech vidi webovsky server jako jednu cartdridge:)
Oracle predpoklada, ze cartridge ActiveX se budou primarne rozvijet
v klientech, zatimco cartridge CORBA, Javy, C a SQL budou zajistovat
spojeni na aplikacnim, webovskem a databazovem serveru.
Mnohe z toho, co Oracle nastinil, se stane skutecnosti postupne, ale
nejpozdeji do zacatku pristiho roku. Na NCA se pohlizi rovnez jako na
konkurenci DCOM Microsoftu. Nicmene mezi NCA a DCOM bude prislusne
premosteni. Tabor firem sdruzenych kolem standardu CORBA Oraclu
tleska a veri, ze NCA polozi DCOM na zada nejen svou vsestrannosti,
ale i pruznosti a operacni rychlosti. Na implementaci NCA uz pracuji
Novell, Unisys a Data General. Konkurence ovsem nespi - Informix
vyvinul technologii DataBlades, ktera mj. umoznuje pracovat s
relacnimi databazemi v objektove orientovanem prostredi. Inovacim se
Web na kazdy pad nevyhne. A jak to tak vypada, jeho "pozadi" se zmeni
primo zgruntu. Kdeze jsou blahe doby konickarskeho htmlovani v Norton
Commanderu...:) Zdroj: InfoWorld Electric
Marketing a management MS zaznamenal uspech tam, kde se chystal uspet
Netscape. Ten pred par mesici spoluzalozil firmu Navio, jejimz cilem
bylo prosadit webovske produkty NS na trhu mimo pocitace (NC, TV etc.).
Proto prekvapila zprava o vstupu MS do firmy WebTV, ktera produkuje
pridavne krabicky pro televizni prijimace, na kterych pak uzivatele
mohou surfovat po Webu a vyuzivat e-mail. Pro surfovani budou
uzivatele WebTV pouzivat MSIE, nikoli Navigator. Firma Navio zatim s
nicim velkym neprisla a WebTV ji proklouzla mezi prsty. Zdroj: NEWS.COM
Servery firmy Internet Shopping Network (ISN)
nalezeji k nejuspesnejsim obchodnim serverum na Webu. Mesicni obrat
ISN je kolem 1 milionu USD. Jeho dva zakladatele rikaji, ze pro start
potrebovali $250,000, ktere poskytl investor. Do veci sli uz s tim,
ze pristup k serverum musi byt co mozna nejrychlejsi, aby pripadna
pomalost neodradila od zkoumani obsahu prodejni nabidky. Zamerili se
na Unix, ktery bezi na pocitacich firem Sun a Silicon Graphics,
pripojenych k Inetu linkou T3. Maji jeste jeden server na NT, ale ten
pouzivaji jen interne. Prodejni nabidka je v databazich Informixu -
ty obsluhuje 10 lidi. ISN ma celkem 40 zamestnancu. Sefove kladou
velky duraz na neustalou aktualizaci nabidky a na to, aby kazdy, byt
"sebejednodussi" e-mailovy dotaz uzivatelu, byl okamzite zodpovezen.
ISN nabizi produkty vypocetni techniky v rozsahu kolem 35,000 polozek.
Konkurencni servery jich mivaji maximalne 5,000. ISN ma zatim jen
neco kolem 2,000 registrovanych zakazniku. Z nich ovsem 40% nakupuje
u ISN casteji. Sefove ISN maji v planu neustale rozsirovani sve
nabidky a tesnou spolupraci s firmami, jejichz produkty nabizeji.
Pokud ISN navstivite, vsimnete si, jak skvele (jen zdanlive jednoduse)
je nabidka vystavena - orientace je zcela bez problemu. To je snad to
vubec nejdulezitejsi. Uz parkrat jsem se setkal s obchodnimi servery,
kde byla orientace tak zamlzena, ze jsem odtamtud utekl (slo o nabidky
hudebnich cedecek a literatury). Zdroj: New York Times Syndicate
Obchodni transakce na Webu u nas
Vcera jsem v souvislosti s informaci o netscapovskem baliku Payment
Kit a jeho casti LivePayment vznesl dotaz na
Infimu, ktera je autorizovanym
distributorem Netscapu u nas. Otazka znela: "Pratele z Infimy, jak to
s obchodovanim prostrednictvim produktu Netscapu u nas alespon s
nejakym vyhledem do budoucna vypada?" Odpoved prisla od sefa Infimy,
Tomase Svobody:
Dekuji za otazku. Odpoved bych rozdelil do dvou casti:
1. TECHNICKE ZABEZPECENI TRANSAKCI
Nez u nas (jakoz i ve vetsine sveta) zacne onlinove placeni fungovat
v praxi, je treba na stranu serveru i klientu dodat kryptograficke
vybaveni, ktere zaruci rozumnou autentifikaci(=jistota, kdo je na
druhem konci dratu), kontrolu integrity (=jistota, ze muj platebni
prikaz nebyl cestou k adresatovi pozmenen) a utajeni.
Vlada USA se zatim brani vyvozu kryptografickych technologii, a to
tak, ze ven pousti pouze produkty s klicem "useknutym" z obvykle
delky 128 bitu na 40 (v techto dnech se ma omezeni "zmirnit" na 56
bitu). Probihaji neustale snahy tato exportni omezeni odstranit uplne.
Skutecne pozitivni zpravou je to, ze prave produkt LivePayment ma
vyjimku a muze se k nam dovazet s plnou delkou klice.
2. ZAJEM FINANCNICH INSTITUCI
Tuto cast otazky bych predal dal, asice pracovnikum bank. Jakozto
dodavatel technologii nabizime spolupraci na zavadeni pokrokovych
platebnich technologii (a jak znamo, mame v teto oblasti uz
nezanedbatelne zkusenosti.) Ktera z nasich bank bude prvni? Zdroj: BAJT
17. zari uverejnil Netscape na vyse uvedene adrese informace o novem
rozsireni svych WWW serveru pro obchodovani na Internetu. Rozsireni,
opirajici se o JavaScript a procesor pro transakce s bankami (kreditni
karty), se jmenuje LivePayment. Programovacim prostredim pro Live
Payment je LiveWire. Pred par dny Netscape oznamil, ze pripravuje
softwarovy balik Payment Kit, ve kterem bude vsechno potrebne v jednom
houfu. Pokud nemate v zakladni architekture systemu objednavek a
plateb na Internetu prilis jasno, podivejte se na uvedenou adresu -
najdete tam dostatecne vymluvne instruktazni obrazky. Cena Payment
Kitu zacina na $3490, samotny Live Payment stoji $1995.
U nas by takovy system sel nasadit, pokud by si rozumel s nasimi
rychle ubyvajicimi bankami:) - coz je i velmi dobre tema pro pruzkum
tuzemske situace. I kdyby to nakonec slo, problem je v tom, ze
kreditni karty, pro ktere jsou americke systemy pripraveny, nase
banky do rukou obcanu CR jen tak nedavaji (i kdyz tou nejpodstatnejsi
podminkou pro "karetni transakce" jsou protokoly, ve kterych probihaji).
Ale snad by nebyl zase az takovy problem system upravit treba pro
komunikaci se sporitelnou, ktera nabizi sve vlastni karty za trochu
normalnejsich podminek. Tuzemskym distributorem Netscapu je Infima,
ktera by o tom mohla vedet neco vic. A protoze Infima toto
zpravodajstvi odebira, dovolim si ho vyuzit pro primy dotaz:
"Pratele z Infimy, jak to s obchodovanim prostrednictvim produktu
Netscapu u nas alespon s nejakym vyhledem do budoucna vypada?"
Odpoved bude urcite zajimat vsechny surfare a velmi rad ji uvedu. Zdroj: Netscape a BAJT
Peering mezi VOL a Bohemii.net
Nevim, zda v ramci peeringoveho sdruzeni NIX.CZ ci mimo nej, ale od
4. zari bezi peering mezi ISP VOL a
Bohemia.net. Diky rychlejsimu
spojeni s Cesnetem toho druheho ISP je ted z Cesnetu mnohem rychlejsi
pristup na servery v siti VOL (predpokladam, ze i opacne). Spouste
serveru se tak muze zvysit navstevnost a prospech z toho maji vsichni,
Internet v CR pak obecne. Nasleduje chvilka pro potlesk (prislusny
wav najdete na Internetu:). Pokud se brzy dockame peeringu dalsich ISP
z NIX.CZ, pojede clenity Internet v CR jako po masle. Zdroj: BAJT
Izraelska firma VocalTec uvedla na svem serveru demoverzi programu
Internet
Voice Mail 3.0 pro vytvareni zvukovych vzkazu, pripojenych jako
soubor k e-mailovym zpravam. Uzivatele mohou pripojit i runtimovy
modul pro adresaty, kteri ho nemaji. Program bezi ve Windows a na
Macintoshich. Demoverze umoznuje poslat 10 hlasovych zprav. Cena
programu je $29,95. Zdroj: Network World Fusion
B. Gates je v pomeru k tomu, co MS vydelava, nejhur placenou hlavou
ze vsech firem v USA. Spolu se vsemi premiemi byl jeho lonsky rocni
plat jen $415,580, letos to bude prece jen o neco vic - $563,000.
V MS jsou dokonce dva lide s vetsim platem, nez ma Gates (chief oper.
officer B. Herbold dostava pres 1 milion a sef evropskeho MS B.
Vergnes $625,192). Na druhou stranu ma 24%-ni akciovy podil Gatese na
MS hodnotu, ktera ho cini nejbohatsim clovekem na Zemi - kolem 19
miliard USD. Celkove prijmy MS za posledni ucetni rok, ktery skoncil
30. 6. 1996, cinily 8,67 miliard USD (vzestup o 46%), z cehoz na zisk
pripadly 2,2 miliardy. Mam dojem, ze Gatesovi ani nestoji za to, aby
si kazdy mesic chodil k prepazce pro vyplatu:) Zdroj: New York Times Syndicate
ISP po celem svete vydesila nova finta hackeru, zalozena na zahlceni
serveru pozadavky o spojeni s falesnymi adresami. Server pak ceka
treba minutu, zda se volajici (v tomto pripade neexistujici) server
neozve, a blokuje tak svuj port dalsim volajicim. Kdyz je takovych
"falesnych volani" hodne, server prakticky vypadne ze hry. Firma
Berkeley Software Design uvede
koncem tydne na svem WWW serveru software, kterym si ISP mohou
zvednout kapacitu reakci na pozadavky o spojeni ze site z par stovek
na 10,000. Nejde tedy o vselek, ale o vytvoreni rezervy, ktera by se
nemela vycerpat ani pri utoku hackera. Nejen podle BSDI by nejlepsim
lekem bylo umisteni filtru primo u kazdeho ISP, ktery by nepustil ven
zadny packet s falesnou adresou. Stoprocentne by to ovsem fungovalo
jen tehdy, pokud by si takovy filtr nakonfigurovali opravdu vsichni
ISP. Zdroj: NEWS.COM
Firma Internet Security Systems chce koncem roku uvest na trh system
pro absolutni obranu proti SYN-floods na unixovych systemech. Bude
zalozena na rozeznani utoku a rychlem resetovani postizenych portu.
Na "ocuchavani" podezrelych packetu se bude podilet pridany pocitac,
ze ktereho v pripade utoku vzejdou povely k resetu portu. Zdroj: Network World Fusion
Podminkou toho, aby jakekoli applety Javy skutecne bezely na jakemkoli
pocitaci, je jednotny javovy IDL (Interface Definition Language). IDL
je nutny pro objektovou komunikaci s ORB (Object Request Broker),
ktery distribuuje objekty po siti. Pokud tzv. "mapovani Javy" do IDL
nebude standardni, nastanou problemy s nekompatibilitou. Netscape
prosazuje ORB firmy Visigenic prostrednictvim jeho implementace v
Navigatoru, takze dohadovani o budoucim standardu nejspis vyhraje.
Reci o javovych tahanicich mezi Sunem a Netscapem uz parkrat vysly
na verejnost a rozepre kolem IDL je jejich dalsim dokladem. Dulezite
pro uzivatele je, aby neco rychle vyhralo a nepouzivalo se nic jineho. Zdroj: Network World Fusion
Mnohe americke banky nabizeji svym klientum elektronicke spojeni a
vyrizovani operaci na zakaznickych kontech od poloviny 80. let.
Nejakeho velkeho rozmachu tohoto typu provadeni bankovnich operaci se
vsak Amerika nedockala. Klientu je za ta leta mene nez dva miliony.
Jen pet bank ma vice nez 100,000 "elektronickych" klientu, jinych 20
bank pod 100,000. V prvni fazi klienty odrazovaly poplatky, ktere si
banky za operace uctovaly (od $5 mesicne nahoru, plus priplatky za
urcite typy operaci). Letos nektere banky mesicni poplatky zcela
zrusily. Co se vsak nemeni, je - ironicky - pomalost vyrizovani
onlinovych prikazu k platbam. Banka takovy prikaz dostane vmziku, ale
pak musi prikaz prevest do papirove podoby a ouradovat postaru. To ji
obvykle zabere pet az sest dni. Neuveritelne? Prave to je duvod, proc
mnozi klienti radsi pouziji obalku a poslou tradicni papirovy prikaz
bance postou, protoze ve vysledku je to rychlejsi. S takovymi poznatky
se pak nikomu do onlinoveho styku s bankou nijak moc nechce. Dalsim
retardacnim momentem je obvykla obava ze zneuziti a souvisejici ztrata
pocitu intimity a duvery, ktere jsou pro operace s financemi nezbytne.
Predpovedi o tom, jak se bude onlinove uctovani (i via Inet) vyvijet,
se velmi ruzni. Nekteri experti predpokladaji strmy narust az o 600%
rocne. Jini rikaji, ze se elektronicke bankovnictvi prosadi v masovem
meritku az tak za 50, mozna 70 let:) Asociace americkych bankeru
odhaduje, ze onlinove bude sve ucty obhospodarovat v tomto roce jen
1% lidi, v roce 1998 pak 6%. Zdroj: Los Angeles Times
Na serverech Yahoo a
Travelocity budou od pristiho
tydne k dispozici i mapy, ktere vam ukazi cestu k vyhledane adrese.
Geograficky software dodava firma Vicinity.
Odkaz k teto nove sluzbe by na Yahoo mel byt umisten na jeho titulni
strane. Zdroj: NEWS.COM
Oprava vcerejsi informace o serveru OPF SU (burza)
Vcerejsi info o tom, ze na serveru OPF
SU Karvina jsou pouze textove udaje, byla mylna stran poskytovaneho
prehledu o vyvoji cen akcii pro jednotlive firmy. Graf dostanete ve
forme javoveho appletu. Kdyz jsem se pokousel zjistit, zda a jak to
funguje, nedostal jsem se na patricnou stranku s pridelenym heslem.
Po urgenci a oznameni opravy od administratoru serveru uz jsem nemel
cas to vyzkouset. Jen jsem se - se vsim pochopenim - zasmal tomu, co
vsichni webmasteri tak veleduverne znaji:) Ale ono se to nakonec vzdy
nejak otese... Zdroj: BAJT
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek