Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

10. + 11. cerven 1996

Faxova sluzba na Internetu pro cely svet

Firma SpectraFAX nabizi rozesilani faxu po uzemi USA. Faxovani probiha zcela automaticky. Ceny jsou podstatne nizsi, nez pri beznem telefonnim spojeni. Pro Evropu 1 minuta stoji $1,05 (ve srovnani se 63 Kc Telecomu). Pro platby neni nutna kreditni karta, lze platit i bankovnim prevodem oproti fakture.
Zdroj: GINA

Lide si pri registraci na Internetu vymysleji

Zhavou soucasti marketingovych informaci (napr. pro inzerenty) jsou demograficke a jine informace, ktere ukladaji navstevnici WWW serveru do formularu. Firma Fifth WWW User Survey svym pruzkumem zjistila, ze cca ctvrtina techto informaci je smyslena. Nejvic klamou lide ve vekove kategorii 19-25 let (32%), nejmene nad 50 let (14%). Zeny se vubec zdrahaji registrovat, prestoze tvori plnou tretinu vsech uzivatelu Internetu (pred rokem jich bylo 15%). Duvodem pro uvadeni nepravdivych udaju, resp. pro zdrahani se uvest jakekoli udaje, je obava z poruseni soukromi. Doplnujici informace uvadeji, ze 87% lidi na Internetu jsou belosi, asijskych uzivatelu jsou 3,4%.
Zdroj: c|net

Sybase integruje servery Netscapu se svym databazovym softwarem

Kazdemu, kdo tvori textovy a graficky obsah WWW serveru, je zrejme, ze bez dobre fungujicich a velmi rychlych databazi uz to nepujde. Pristup k datum v databazich umoznuje kouzleni s prezentacemi jejich obsahu, zatimco text pevne umisteny ve strance HTML je mrtvolne staticky. Komunikace mezi databazemi a WWW servery kupodivu nema prilis dlouhou historii, prestoze je spousta firem, ktere tvorba databazovych systemu zivi. Mezi prvnimi, kdoz prisli s databazovymi rozhranimi pro Web, byly i zcela nezname firmy, ktere se chytily prilezitosti v prazdnem prostoru. Protoze nemely vetsi zkusenosti, jejich programy pro CGI webovskych serveru se vyznacovaly spoustou nedostatku a "cerne magie". Nektere maji vlastni jazyk, vetsina ale pouziva univerzalnejsi SQL, ovenceny syntaxi puvodce, s ev. moznostmi programovani i v klasickych jazycich. Na propojeni WWW serveru se svymi vehlasnymi databazemi konecne uz pracuji firmy jako Microsoft, Oracle nebo Informix. K nim se ted pripojila i Sybase, ktera dokoncuje svuj Adaptive Server (objektove relacni verzi sveho SQL Serveru) pro jeho integraci do serie WWW serveru Netscapu. Vsechny databazove stroje postupne opousteji CGI a "zapousteji se" do rychlejsiho API. Zda se, ze se uz brzy dockame takovych WWW serveru, jejichz integralni soucasti budou perfektni databazove stroje pro existujici a nemene perfektni databazove programy (ze to ale trvalo...:)
Zdroj: c|net

Video On Line ve financnich potizich

Zdroj na vyse uvedene adrese informuje o ztratach VOL dosahujicich 50 milionu USD s odkazem na Communications Week International z 20. kvetna. VOL ma byt udajne odkoupen italskym Telecomem. Na tomto miste nemohu nezavzpominat na sve slovni souboje s horlivymi zastanci nizkych cen VOL u nas. Tuto "strategii" VOL jsem oznacil za dumping, ktery podrazi ekonomicky rozvoj tuzemskych IAP. Pokud jsou informace o problemech VOL pravdive, jeho klienti se mohou nadit ledaceho (zvysovani kvality to nebude). A pokud by skutecne melo dojit k prechodu VOL pod italsky Telecom, nastane situace radikalne odlisna od te, v jake je ted VOL coby netelekomunikacni firma. Je neco jineho, kdyz na zahranicni trh pronika AOL, VOL, CompuServe apod., a neco zcela jineho, kdyz je to Telecom. Neni snad treba vysvetlovat pozice tuzemskych versus zahranicnich telefonnich, resp. telekomunikacnich sluzeb u nas (a nejen u nas). Italsky Telecom v CR za soucasne situace podnikat nemuze. Zaverecne if..then: Pokud by italsky Telecom/VOL musel uzavrit sve tuzemske pobocky, nejspis by trochu povyskocily ceny tech ISP, kteri se tady snazili vyrovnat VOLu. To by jim prineslo vyssi prijmy a moznost vetsich investic do kvality a rychlosti prenosu. A to by bylo dobre. Ale i kdyby VOL koupil nejaky jiny subjekt, musel by velmi rychle najit zpusob likvidace ztrat. Obchodnich moznosti je na dnes jiz notne precpanem inetovskem trhu pomalu - tou nejjednodussi je samozrejme zvyseni cen. A propos - proc chce VOL platit na rok dopredu? To neni ve svete zvykem. V teto souvislosti se vynoruje dalsi otazka - je uvedena ztrata 50 milionu USD (cca 1,3 miliardy Kc) skutecnym stavem, nebo v ni nejsou zapocteny jeste neprovedene, lec jiz predplacene sluzby?
Zdroj: EUnet a BAJT

Pokles vyroby pametovych cipu nabyva skutecnejsich proporci

Druhy nejvetsi japonsky vyrobce cipu, Toshiba, snizuje vyrobu DRAM 4 Mb z 5 na 2 miliony kusu mesicne. U pameti 16 Mb cini pokles 20%. S podobnym poklesem pocitaji i dalsi vyznamni vyrobci - Fujitsu, NEC, Mitsubishi, Hitachi a korejsky Samsung. Duvodem je snizujici se odbyt vyrobku vypocetni techniky a sklady preplnene pametmi. A to jeste loni vzrostla produkce polovodicu o celych 44% (na vyslednych 147 miliard USD)! Lonsky narust prodeje pocitacu byl fantastickych 71%. Letos se ocekava jen neco pres 15%. Lze predpokladat, ze pokles vyroby cipu povede k vzestupu cen. Mozna ale bude jen kratkodoby, protoze mala poptavka bude vyrobce nutit k vetsimu odbytu za nizsi ceny.
Zdroj: The Nando Times

IBM i Microsoft se vyzbrojuji na prodej veci via Internet

IBM pripravuje webovsky obchod World Avenue, zatimco MS koupil hotovy eShop, ktery ma pro nej jen jednu vadu - je v Unixu, takze se bude muset predelat pro Windows NT:) Zadne cenove informace MS zatim neuvedl. IBM uz ano - napr. prodejce nabizejici 300 vyrobku zaplati vstupne $30,000, dale $2,500 mesicne a k tomu jeste 5% z uskutecneneho prodeje. Nam se to muze zdat hodne, ale v souctu pry prodejce dost usetri ve srovnani s naklady, jake vynaklada na bezny prodej mimo Internet. Pro letosek se predpoklada, ze lide utrati pri nakupech via Internet pres pul miliardy dolaru, zatimco v roce 2000 uz by to melo byt pres 6 miliard.
Zdroj: c|net

7. cerven 1996

Microsoft miri na softwarovy trh pro ISP

MS uvedl na svem serveru informace o nove sade programu pro ISP (pozor - nikoli IAP). Jeji nazev je Normandy (Normandie). Pro komercni servery bude k mani od srpna a koncem roku i pro ISP. Pobezi na NT. Normandy obsahuje nekolik serveru a silnych funkci: Postovni server (SMTP a POP3). News server (NNTP). Chat (IRC). Adresar uzivatelu Internetu (uz bude mit LDAP). Personalizacni funkce s podporou ActiveX (ISP pomoci nich bude moci obsahove prizpusobit sve sluzby zajmum kazdeho klienta). Prohledavac obsahu WWW serveru (vytvori indexovanou databazi ze stranek HTML, dokumentu MS Office a NNTP news - MS slibuje, ze prohledavac snadno vytvori indexy k milionum dokumentu). Replikator - napr. pro updaty obsahu vzdalenych serveru. Plus zajisteni ochrany dat. Kdyz uz je Normandy vytvorena pro komercni ucely, mezi vsemi jejimi funkcemi citelne chybi moznost vytvoreni aspon jednoducheho kramku pro prodej cehokoli. Nicmene jde o dobry tah pro podporu rozsireni NT i do vyse uvedenych oblasti. Protoze odebiram zpravy z listserveru pro ISP, mohu potvrdit, ze i kdyz se ISP zrovna moc nechce opoustet unixove prostredi, nezbyva jim, nez se s nastupem NT postupne vyrovnat.
Zdroj: Microsoft

Nova sluzba Netscapu pro programatory

Netscape pripravuje novou (placenou) sluzbu pro vyvojare modulu plug-ins pro Navigator, NSAPI etc. Tuto znacne zpozdilou reakci Netscapu predchazela rozsahla kritika vyvojaru, ktera se uz dostala do faze lamani hole nad Netscapem. Nova sluzba se jmenuje DevEdge. Je rozdelena do dvou "platebnich trid" - $495 a $95 za rok. V te drazsi se napr. muzete petkrat na neco zeptat expertu Netscapu, jinak se za kazdou poradu plati $125. Vsichni abonenti budou dostavat technicke informace, CD s hromadou softwaru a dokumentace, budou mit ruzne preference apod. Podrobnosti najdete na vyse uvedene adrese.
Zdroj: Netscape

Sun se strefuje do Microsoftu i do Intelu

Sef Sunu, Scott McNeally, drzel rec na probihajici vystave Comdex. Samozrejme propagoval Javu, jeji applety, Java OS a NC (Network Computer). "Firmy mohou snizit naklady na provoz pocitacu, kdyz z nich vyhodi obtizny software, jako je ten pro Windows, a nahradi ho Javou." O budoucnosti Javy prohlasil, ze do "dvou let obsadi Java Virtual Machine sto milionu kresel". Java, coby objektove orientovany jazyk, ma zbavit sitove administratory boleni hlavy a zajistit aplikacni a platformovou nezavislost. McNeally varoval programatory pred investovanim casu a penez do vyvoje pro MS ActiveX, protoze pak jejich software pobezi jen s produkty Microsoftu. Za jednu z hlavnich vlastnosti NC povazuje to, ze na nem nebude zadne lokalni ukladani softwaru. McNeally nakonec uvedl 10 humornych duvodu, kvuli kterym je dobre ponechat si pececko, napr.: je to jediny prehravac CD, ktery vam zamestnavatel povoli *** je to dobra platforma pro krokovy aerobic *** poskytuje dobrou prupravu pro melouchy *** protoze rika, ze Intel je "inside" i "outside" *** charitativni organizace uz ho neberou *** protoze chceme ke spreadsheetu pridavat obrazky a pisnicky *** je to skvely 167-MHz-ovy zdroj tepla *** protoze mame radi bily sum, ktery nas nuti premyslet:)))
Zdroj: Info World Electric

Netscape bada nad uspesnosti WWW serveru Apache pro Linux

"Netscape mi porad posila e-maily, faxy, telefonuje... Rekl jsem jim, at toho nechaji, ze nemame zajem. Ale neni to nic platne," rika jeden z mnoha tisic uzivatelu Apache. Netscapu vrta hlavou, proc je freewarovy Apache tak uspesny. To, ze je zdarma, je jen jeden jasny duvod. K nemu se radi moznost provadet konfiguracni kouzla, protoze ho linuxovi mistri kodu dostavaji ve zdrojaku. V neposledni rade na jednom Apachovi bezi virtualni domeny. To vse dohromady prispiva k az neuveritelnemu podilu Apache v celkovem poctu bezicich WWW serveru - celych 33%! Za nim je dalsi freewarovy WWW server NCSA HTTPd s 21,8%, nasleduji servery Netscapu (vsechny ctyri dohromady) se 16% a prehlidku zakoncuje MS IIS se 3,3%. Netscapu je zrejme, ze vysiny, kterych dosahl se svym Navigatorem, uz vyssi nebudou, spise se da ocekavat pozvolne snizovani jeho podilu. A tak se zameruje na trh, na nemz by pri dobre strategii mohl jit nahoru - na WWW servery. A prave tech 33% Apache mu neda spat. (Hec, my taky mame Apache:)
Zdroj: c|net

Hackeri davaji firmam poradne zabrat

Vysetrovaci urad americkeho senatu uverejnil zpravu, ve ktere vycislil skody zpusobene hackery v komercni oblasti na 0,8 miliardy USD. Skody napachane v komerci jsou podstatne vyssi nez ve statnim sektoru. Z uvedene castky na USA pripada vice nez polovina. Jeden zajimavy dodatek - priblizne polovinu skod napachali zamestnanci firem interne, nikoli hackeri na Internetu. Vyse skod bude ve skutecnosti jeste vyssi, protoze postizene firmy, hlavne banky, nehlasi jednotlive pripady policii z obavy pred negativni publicitou. O to vic se zajimaji o vsechny moznosti zabezpeceni svych systemu. Jejich investice do teto sfery vzrostly o 25% a da se ocekavat, ze porostou dal.
Zdroj: c|net

Yahoo spojuje sve sily s Alta Vistou

Prohledavac Internetu Yahoo se dohodl s Digitalem o spolupraci pri nabidce milionu stranek na svych prohledavacich. Zatim pujde jen o umisteni odkazu na Alta Vistu na titulni strance Yahoo, takze budete mit moznost hledat simultanne tam ci onde. Jak se bude dal vyvijet spoluprace obou firem, teprve uvidime. Od Yahoo je to dobry krok pred jeho vstupem do Evropy. Rovnez chudsi obsah Yahoo, dany rucni kategorizaci webovskych stranek, bude obohacen "gigagulasem", jaky nabizi Alta Vista.
Zdroj: The Nando Times

Ze by NC prece jen smerovaly do domacnosti jako telefon?

Jeden z nejvetsich propagatoru NC (network computer) - firma Oracle - oznamila, ze se ji podarilo presvedcit nekolik telefonnich spolecnosti, aby zaradily NC do vybaveni, ktere poskytuji uzivatelum telefonni site, podobne jako telefon. Ktere spolecnosti to jsou, se mame dozvedet do dvou mesicu. Oracle zatim jednal v Britanii, Francii, Japonsku a samozrejme v USA. Pokud Oracle bude ve svych jednanich uspesny, mohl by nastat dalsi boom ve vyuzivani Internetu. Pripomenu, ze na NC spolupracuje i Sun, takze by se mohly zacit naplnovat jeho predstavy o velkem rozsireni javoveho "antipececka".
Zdroj: c|net

Java se ukazuje byt skvelym diplomatem

Sunu se povedl neuveritelny krok - sloucil vsechny predni taiwanske firmy pod destnik s napisem Java. Za podpory taiwanske vlady vytvoril sdruzeni Java Alliance, v nemz jsou krome firem i statni organy - celkem 22 zvucnych jmen (je tam napr. Acer Peripherals, Umax, Tatung atd.). Protoze Taiwan je jednim z nejvetsich vyrobcu elektroniky, je zrejme, ze "taiwanska Java" postupne zaplavi svet a spusti javovou lavinu. Ten, kdo tenhle obchodni tah v Sunu vymyslel, je zrejme velkym obdivovatelem Billa Gatese:)
Zdroj: c|net

Prilis mnoho kavy na Internetu vyvolava paniku:)

Kdyz v Sunu pred nejakym tim rokem vymysleli nazev pro svuj jazyk, dlouho nad nim bloumali, az se dohodli na tom, ze by to melo byt neco horkeho. Tak vznikla Java. Jejim symbolem se stalo to, co vsechny udrzovalo pri zivote - hrnicek s hodne horkou kavou:) Nyni se objevuji softwarove produkty s nazvy spriznenymi s kafem - Latte (Borland), Cafe (Symantec), Espresso (Applix), Arabica (IBM) etc. Vsichni chteji mit tu "nejhorcejsi" kavu. Blazneni vyvolane horkym hrnickem kavy dospelo az tak daleko, ze znama kavova firma Nestle nabidla Jamesi Goslingovi ze Sunu, aby se objevil na jejich inzeratech (ten vsak odmitl). Kdybyste se nahodou nekdy dostali do sidelniho mesta Sunu, Palo Alta, navstivte tamni Caffe Verona. Urcite tam najdete vyvojare Javy nad kouricim hrnkem kavy:)
Zdroj: The Nando Times