Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

9. rijna 1996

Softwarovi agenti versus inzerce na prohledavacich Inetu

Nekolik firem nabizi programy, ktere - podle vami zadanych slov - prohledaji najednou nekolik prednich prohledavacu Internetu a vysledky vam prinesou do pocitace. To je pro uzivatele celkem fajn. Ma to ale neprijemne dusledky pro inzerci na prohledavacich, ktere bez inzerce nemohou existovat. Prohledavacum diky onem softwarovym agentum stoupa pocet pristupu ke strankam, kde jsou i inzertni nudle, ktere ovsem uzivatel zmineneho programu neuvidi. A kdyz je neuvidi, nemuze na ne kliknout, ani kdyby ev. chtel. Inzerenti tak plati za shlednuti neshlednutych nudli a prohledavacum klesa procento odkliknutych inzeratu. Protoze pocet uzivatelu techto softwarovych agentu roste, ohrozuje to inzertni prijmy prohledavacu - inzerenti se toho mohou snadno chytit a zadat pomernou slevu, nebo dokonce prejit na jine servery, kde zadni agenti ignorujici inzerci nepusobi. Pokud s tim spravci prohledavacu Internetu neco neudelaji, mohlo by jim to brzy zpusobit urcite neprijemnosti. Nejuzivanejsimi programy s prohledvacimi softwarovymi agenty jsou EchoSearch 1.0, WebCompas a FastFind.
Zdroj: PC Week

MS Gates a NS Barksdale si notovali v panelove diskusi

Ve vcerejsi panelove diskusi na Floride, kde se na symposiu venovanem Internetu sesli sefove nekolika firem (krome MS a NS take napr. VISA U.S.A.), nedoslo k zadnemu pokrikovani a osocovani. Gates i Barksdale shodne konstatovali, ze na Internetu nikdo dominovat nemuze. Konkurenci uznali jako uzitecny jev. Gates rekl, ze bez vyhlaseni standardu duveryhodnymi nezavislymi skupinami nelze na Internetu s nicim podstatnym prorazit. Za hlavni skupiny pro stanoveni, ev. doporuceni standardu oba konkurenti pokladaji Internet Engineering Task Force a World Wide Web Consortium. Oba soci dale sdelili, ze i prese vsechnu vystupnovanou konkurenci ve stejnych oblastech cinnosti se nakonec vzdy museji shodnout na urcitych standardech ve chvilich, kdy by se dalsi sverepe konkurovani stavalo sebedestruktivnim. Jako priklad uvedli spolupraci na standardu SET (Secure Electronic Transaction), ktery bude mit svuj debut koncem tohoto roku. Jim Barksdale uvedl, ze "valka o prohlizec" neni tim, co by vazalo nejvetsi pozornost v NS, protoze 80% prijmu NS se toci kolem prodeje softwaru pro servery, resp. Intranety. Z toho duvodu za skutecne konkurujici produkty povazuje MS BackOffice a Lotus Notes. Vsichni pritomni pak spolecne kritizovali americkou vladu, ktera do jiste miry uvolni export kodovacich technologii vymenou za pristup k dekodovacim klicum, aby mohla nahlizet do kodovanych informaci. Jakekoli vmesovani statu do deni na Internetu vsichni povazuji za nepripustne. Selanka Gates-Barksdale pripominala setkani Arafata s Netanyahuem (nebo Net'n'Yahooem?:).
Zdroj: NEWS.COM

Dalsi drobna potiz MS, tentokrat s FrontPage 97

Pred tydnem mel MS problem s tim, ze do administrativni sady pro upravy MSIE dal omylem sedmicislicovy vstupni kod misto deseti. Uzivatele tak nemohli aplikaci vubec otevrit. V minulych dnech prisla dalsi neprijemnost - FrontPage 97 si mohli ze serveru MS stahnout jen uzivatele MSIE, nikoli vsak Navigatoru. MS byl zavalen rozcilenymi e-maily. Chyba uz je napravena. MS se za ni omluvil a sdelil, ze to nema nic spolecneho s konkurencnim bojem o trh prohlizecu. Manazer produktu, Bob Crissman, rekl: "Byla to hloupa chyba. Jsme realisti a mame zajem na tom, aby se FrontPage 97 dostal k co nejvetsimu poctu lidi."
Zdroj: NEWS.COM

Internet II pro vedeckou a universitni komunitu

Pred mnoha mesici poskytla vlada USA nekolik grantu pro badani nad "nejakym lepsim" Internetem. Vysledkem je nova sit, zatim nazvana Internet II, do ktere bude v prvni fazi zapojeno 34 universit. Paterni sit bude mit prenosovou sirku pasma 155 Mbps (5000-krat vic nez 28,8 Kbps). Internet II bude slouzit predevsim rychlemu pristupu k elektronickym knihovnam, vybavenym vsemi poslednimi vymozenostmi (audio, video etc.). Nova sit ma koncepcne vratit Internet tam, kde puvodne byl - vedeckemu badani a studiu.
Zdroj: NEWS.COM

Amelio varuje pred "smlouvou s dablem" (Intel/MS)

Sef Applu - G. Amelio - dela, co muze, aby vymanil Apple z hluboke krize. Podil Applu na trhu se stale zmensuje. U firem cini jen 5% a v celoamerickem meritku se z 10,6% za lonske 3. ctvrtleti snizil na 7,2% ve stejnem obdobi tohoto roku. Amelio oznacil radikalni pronikani Windows a Intelu (zkracene Wintel) na trh za smlouvu s dablem, protoze takova hegemonie nici inovaci a pokrok vubec. Resenim samozrejme ma byt zvyseni prodeje produktu Applu:) Prese vsechno latereni nad Wintelem si Amelio zachovava humor, i kdyz ponekud cerny. Na otazku, jak tedy chce Wintel sesadit s trunu, odpovedel: "Puvodne jsme premysleli o nuklearnich zbranich, ale nakonec jsme od toho upustili."
Zdroj: The Nando Net

SUN chysta svuj Network Computer

Kolem Sunu bylo uz dlouho povazlive ticho. Od stvoritele Javy by clovek ocekaval vetsi hluk. Javy se chopily cetne firmy, ktere prichazeji se zajimavymi produkty. Sun se konecne ozval - 29. rijna uvede dlouho pripravovany NC a vsechen prislusny software pro komunikaci mezi NC na sitich. Cena NC bude mezi $500-$1000 podle vybaveni. Coby minimalni RAM budou stacit 4 MB. Hard disk muze, ale nemusi byt. Komunikace pobezi protokolem TCP/IP. NC bude obsahovat JavaOS a prohlizec HotJava. LAN bude propojena minimalne 10Base-T. Webovsky server bude na siti slouzit jako bootovaci zarizeni klientu. Na serveru se rovnez budou ukladat data, se kterymi klienti pracuji. Aplikacni server si bude rozumet s JDBC a protokoly CORBA. Databazovy server bude slouzit pro ukladani dat, obsluhu e-mailu, tisku a pro hledani adresaru. Novy NC se bude jmenovat Mr. Coffee. Podle Sunu nasazeni NC usetri firmam hodne penez. Zatimco na PC firmy vydaji mezi $10,000 az $15,000 rocne, u NC to bude jen $2,500. Vice detailu o Mr. Coffee a o sve architekture siti uvede Sun az 29. rijna.
Zdroj: InfoWorld Electric

Kritika NC od Gatese

Na vyse zminenem floridskem sympoziu se mluvci v panelove diskusi zabyvali rovnez budoucnosti NC, kterym se rika "thin client" (prenesene "hubenour"). Nejvetsi kritika pochopitelne prisla od Gatese, jehoz Microsoft je zalozen na architekture PC, i kdyz i hubenour ma v MS sve zastoupeni v podobe vyvoje operacniho systemu Windows CE pro prenosna, resp. "nepececkova" zarizeni. Gates hodne prehnane prirovnal NC ke starym pocitacum (286 apod.). Nejvic kritiky se obecne sneslo na male vybaveni klientu na siti. Pokud bude vsechny prenosy a ukladani dat zajistovat sada prislusnych serveru, pozadavky na sirku prenosoveho pasma budou enormni. Presto nekteri pritomni vestci vyslovili predpoklad, ze NC dosahnou do peti let podilu az 20% na celkovem trhu s pocitaci. NC budou zpocatku nasazovany jen v Intranetech, protoze soucasna pruchodnost Internetu je pro implementaci sitove architektury NC tezce nedostacujici. Jednim ze zasadnich problemu pro potencialni zajemce o zavedeni LAN s NC bude rozhodnuti, cim maji sve hubenoury vybavit, aby do nich pozdeji nemuseli dokupovat a doinstalovavat disky a pameti. Ale to vsechno ukazi az zkusenosti s provozem prvnich LAN/NC Sunu a Oraclu.
Zdroj: InfoWorld Electric

100 milionu uzivatelu Internetu na konci roku 1998

O poctu uzivatelu Internetu obcas proskakuji hodne prehnane informace. Na celem svete je kolem 250 milionu pocitacu. Zacatkem tohoto roku se celkovy pocet uzivatelu Internetu odhadoval na celkem strizlivych 30 milionu. "Vestecka" firma Gartner Group predpoklada, ze na konci roku 1998 jich bude kolem 100 milionu (na celem svete). Polovina z nich bude stale pouzivat pomalejsi spojeni pres dial-up. Zbyvajicich 50% si rozebere rychlejsi spojeni via ISDN a TV kabely. Technologii ADSL dava Gartner Group jen malou sanci (podil kolem 5%). O ATM se nezminuje vubec. Pritom prave ADSL a ATM jsou zastoupeny v modemech a serverech pripravovanych telefonnich ustreden Alcatelu (viz info ze 7. rijna). Dopustit se omylu pri vesteni byva velmi snadne...
Zdroj: NEWS.COM

Reinkarnace Europe Online

V srpnu zkrachovavsi projekt onlinove sluzby Europe Online opet oziva, ale v jine podobe - jako neziskova organizace, jejimz ukolem bude poskytovat orientaci a udaje o Evrope obecne ve vice jazycich. Sponzorovat ji bude statni telekomunikacni podnik Lucemburska. Ke jmenu si nova organizace (buhviproc) pridala ctyri znaky: Europe Online Asb1. Zvlastni je, ze je v domene com, kdyz ma byt neziskova:) O mirrory Europe Online na svych serverech projevilo zajem uz vice prednich evropskych ISP. Koncepcne zrejme pujde o urcitou obdobu televizni stanice Euro News, ktera poskytuje stezejni informace o udalostech a zivote v Evrope.
Zdroj: NEWS.COM

8. rijna 1996

Na obzoru velke zmeny v uctovani onlinovych a inetovych sluzeb

V soucasne dobe se nejvic penez toci kolem dvou typu poplatku - za pristup k Internetu (ISP) a za pristup k onlinovym a jinym obdobnym sluzbam na Internetu (napr. AOL nebo MSN). Microsoft kraci smerem, ktery vyrazne ovlivni dalsi vyvoj techto plateb. Jeho MSN (MS Network) ma dnes 1,6 milionu abonentu a je treti nejvetsi placenou sluzbou tohoto typu. MS pripravuje pro sve abonenty zmenu - poskytovani pristupu k Internetu za standardnich $19,95 mesicne (tedy funkci ISP), v cemz bude i volny pristup k MSN. Tento zamer jiz ted nuti napr. onlinovou sluzbu AOL, aby brzy zmenila tarify, ktere uctuje svym sesti milionum abonentu (pohyblive castky podle casu pripojeni).

Do vseho vstupuje nejvetsi ocekavana zmena, ktera zasadne ovlivni celou oblast sluzeb ISP - telefonni gigant AT&T uvazuje o tom, ze v blize neurcene budoucnosti bud velmi vyrazne zlevni poplatky za pristup k Internetu prostrednictvim sveho ISP-ovskeho WorldNetu, nebo tyto poplatky dokonce zcela zrusi, takze nabidne pristup k Inetu zdarma! AT&T kalkuluje zrejme s tim, ze samotne poplatky za prudce zvyseny objem telefonnich spojeni s jejimi sitemi ji vsechno vynahradi. A zrejme se v tom nemyli.

Nakonec jaky je rozdil mezi beznym telefonnim hovorem a datovym prenosem z hlediska stale vice se digitalizujicich ustreden? Pro takovy Alcatel (viz info ze vcerejska) uz brzy zadny. Pokud uzivatele Internetu budou za pristup hradit jen neco malo nebo vubec nic, otevira se pole platbam za specificke sluzby na Internetu, resp. Webu - podobne jako treba za kodovane vysilani televiznich kanalu. Prave s tim MSN pocita. Pote, co nabidne sluzby ISP jakoby zdarma a mesicni poplatky budou za pristup k MSN, chce postupne rozdelit nabidku svych "obsahovych" sluzeb na jednotlive casti - zabava, informace, sport apod. - a uctovat mesicni pausaly za jejich vyuzivani.

Uz ted MS uzce spolupracuje s AT&T - okamzite realizovatelna nabidka pristupu k WorldNetu bude ve Windows 95. A uzivatele WorldNetu budou mit pristup k MSN za $6,95 mesicne. Vetsina prodejnich nabidek MSN bude pochopitelne pristupna verejne (procenta z prodeje zbozi jinych vyrobcu). Pokud tyhle vsechny predpoklady vyjdou, sluzby ISP, jak je zname dnes, budou mit odzvoneno. Pristup k Internetu bude mit kazdy American. A tam uz na nej bude cekat Bill Gates u sve velke pokladny:)
Zdroj: NEWS.COM

Rozhadana scena a marketing MS

Z pribyvajicich zprav typu "rekl, ze rekli, ze nerekli, ale ze rekli":), ktere vetsinou do zpravodajstvi neprebiram, vyplyva neprilis radostny stav ve vztazich mezi prednimi "internetovymi" firmami. Sef Oraclu, povestny svymi presprilis absolutizujicimi vyroky, ktere tak radi prebiraji novinari bulvarnejsiho zamereni, se posledni dobou pousti do Netscapu. Ba dokonce mu vesti zahubu. Pnuti mezi nim a NS pochazi napr. z ruznych nazoru na "mapovani Javy" do rozhrani objektu. Pokud v tom vyhraje Netscape, bude se mu Oracle muset podridit. Tomu, ze hadky zasly uz dost daleko, napovida implementace databazi Informixu do transakcniho softwaru Netscapu LivePayment, i kdyz tady skoro kazdy ocekaval spise Oracle. Ze ani vztahy mezi NS a Sunem, ktere byly jeste v minulem roce primo vystavni, nejsou ted nejlepsi, vi uz kdekdo - rozhadanost se opet tyka standardizaci kolem Javy. Zpravy o takovych putkach neprospivaji nikomu ze zucastnenych a obcas dokazi sundat i nejaka ta procenta z cen jejich akcii.

Uz od zacatku tohoto roku blikala vystrazna svetla o krocich Microsoftu, kterych si Netscape nevsimal (mozna az prilis uchlacholeny drtivou prevahou sveho Navigatoru nad MSIE i dobre se rozvijejicim obchodem se servery pro firemni Intranety). MS - jak je pro nej typicke - dokazal s tehdy jeste podstatne horsim prohlizecem Webu ziskat velkou porci budouciho trhu. Posledni prorazeni na velky segment trhu je pro Netscape uz hodne neprijemne - firmy MS a AT&T se dohodly, ze MSIE bude v baliku zasilanem zajemcum o pripojeni na Internet via AT&T. V souvislosti s predchozi zpravou to znamena ziskani drtive prevahy MS nad NS v nedalekem pristim, a to nejen pokud jde o prohlizece (neb vsechno souvisi se vsim).

Netscape rovnez nedocenil velky perspektivni vyznam sluzeb typu MSN, MSNBC apod. A pritom k tomu mel takrka vsechny nastroje sve vlastni vyroby. O vedoucich manazerech NS se obcas rika, ze nejsou s to dat dohromady tymy vyvojaru s jasnym zamerenim, ale ze prijimaji lidi, kde je "kazdy pes jina ves" a kteri se pak tezko kociruji. Netscape dava ohromne penize do marketingu - v tom se nijak nelisi od MS (i kdyz proste soucty vynalozenych USD budou dost odlisne). Zatimco marketingarum MS se dari uzavirat az neskutecne dohody, jejich netscapovsti kolegove za nimi nekdy az prilis pokulhavaji. Ani nove projekty - jako treba Navio pro prosazeni produktu NS na ruznych zarizenich mimo PC - nemaji patricnou stavu a dokonce z nich ukusuje konkurence (posledni priklad - MS a WebTV).

Razantni nastup MS do Internetu a rostouci intenzita jeho prosazovani vyvolava v mnoha drivejsich priznivcich NS narustajici skepsi (ukazka z e-mailu: "Asi uz ty akcie NS prodam."). Nikde vsak neni receno, ze co nema znacku MS, nemuze existovat. Ani NS netrci ve vzduchoprazdnu. Odpovedi na vzrustajici pocet otazniku vsak bude muset najit sam. Kez se mu to povede.
Zdroj: BAJT

Aktualni prehledy a informace o burzach v USA

Prehledu o vyvoji cen na burzach je na Internetu vic (nabizeji je i brokeri na svych serverech). Zda se vsak, ze Quote.com pritahuje nejvic uzivatelu. Pricinou zajmu jsou perfektne zpracovane prehledy (minimalni casovy odstup je 15 minut). Pokud na server zavitate a budete chtit vedet, jak si vede treba Netscape, zvolte postupne: Charts, Click here for free services, v dalsi obrazovce vyplnte okenko pismeny NSCP (burzovni symbol pro Netscape) a kliknete na [quote] a pak zvolte, zda chcete mit na casove ose minuty (celkovy rozsah poslednich cca 8 hodin), "petiminuty" (cca tyden), dny, tydny nebo mesice. Vysledny graf je ve formatu gif, takze Javy netreba. Graf je provazen spoustou dalsich informaci, napr. posledni vysi nabidek prodejcu i kupcu. Tato sluzba je zdarma. Quote.com nabizi velke mnozstvi placenych, prevazne informacnich sluzeb v rozsahu od $9,95 do $99,95 mesicne (nejdrazsi jsou analyzy). Ale i s nabidkou bezplatnych sluzeb si akcionari uziji az dost.
Zdroj: BAJT

Marimba tluce na dvere Internetu v rytmu Castanet

V unoru zalozena firma Marimba prichazi s poradnym zlepsovakem komunikace na Internetu. Vsechno je zalozeno na Jave. Prvni produkt Marimby se jmenuje Castanet. Jde o velmi vzdalenou obdobu PointCastu, coz je specialni prohlizec, do ktereho se v uzivatelem stanovenych intervalech odesilaji nabizene, uzivatelem volitelne informace.

Castanet na to jde dost odlisne. Coby klient mate "tuner", tedy prijimac (je volne k dispozici na firemnim serveru). Jemu posila server - "transmitter" neboli vysilac - aplikacni a datove applety. Tuner tak ma na disku zakladni aplikaci (nazyva se "kanal" jako u TV), kterou transmitter zasobuje daty, a to pouze updaty. Jak jiste tusite, onim kanalem, resp. aplikaci muze byt cokoli - treba i databazova aplikace. Kdyz se zmeni aplikace na transmitteru, updatuje se take u klienta. A kdyz nekde narazite na zajimavy "kanal", hned si jeho aplikaci muzete natocit na disk a pak se oblazovat daty, zasilanymi transmitterem.

Pokud se bude Marimbe v tomto smeru darit, bude to pripominat vybuch supernovy. V Castanetu se konecne zrcadli sirsi prakticky dopad javove technologie. Po siti je dale mozne "rozhazet" opakovace - repeatery, ktere budou svuj obsah prubezne updatovat a nabizet ho dal. To ma vyznam pro snadnejsi dosazitelnost z mist, ktera nemaji dobre spojeni s vychozim transmitterem. Marimba pripravila pro Castanet i prislusnou "pozarni zed", ktera zajisti aktualni obsah pozadovanych dat pro uzivatele, skryte za ni. Obsah kanalu si muzete prohlizet i na pocitaci nepripojenem k Internetu - soucasti zakladniho softwaru tuneru je totiz Java Virtual Machine, takze obsah si prohlizite mimo webovsky prohlizec. Transmitter se "pripojuje" k HTTP serveru.

Software je zatim pro Windows 95 a NT 4.0 a pro Solaris 2.x. Dalsi verze bude pro Macintoshe. Transmitter (ocekava se pristi mesic) bude stat $15,000 pro neomezene pouziti, nebo $995 jako licence pro 100 spojeni behem jedne hodiny. Klienta (tuner) muzete pouzit uz ted - transmitter ma nainstalovany napr. HotWired nebo prohledavac Excite. Pokud se nad touto novou technologii zamyslite, tezko v rychlosti domyslite, co vsechno to bude pro Internet znamenat. O osudu PointCastu v jeho soucasne podobe nebo o InBox Directu Netscapu je rozhodnuto dopredu.
Zdroj: NEWS.COM

Marimba ma jeste Bongo

V predchozi zprave zminena firma Marimba vyvinula nastroj pro vizualni tvorbu javovych appletu, nazvany Bongo (ale i programovat mozno). Jeho hlavni prednosti je moznost tymove prace na GUI (graphical user interfaces) javovych appletu i na aplikacich samotnych. Vysledek se pritom rozdeluje do bloku, zvanych "presentations", ktere lze snadno znova pouzit v dalsi tvorbe. Hodi se pochopitelne i pro pripravu obsahu aplikaci spravovanych transmitterem vyse zmineneho Castanetu. Betaverze je k mani na firemnim serveru zdarma. Konecna verze bude stat $495.
Zdroj: GINA

CyberCoin v Netscapu

Netscape se dohodl s firmou CyberCash o implementaci jeji technologie pro financni transkace zahrnujici male platby (25 centu az $10) do svych produktu - prvnim bude LivePayment. Obe firmy se dale dohodly na uzke spolupraci ve vsech oblastech tykajicich se obchodnich transakcnich technologii vcetne vyvoje jejich bezpecnostnich protokolu (konkretne SET).
Zdroj: GINA

Inzerce na Internetu pro britske agentury nezajimava

Predseda jedne z britskych reklamnich agentur sdelil, ze Internet zustane stranou zajmu britskych inzerentu. Jako duvod uvadi nizky pocet uzivatelu a vysoke platby za inzerci v porovnani s poctem lidi, jake zasahne reklama treba v TV. Pocet surfaru v UK se odhaduje na 300,000. V roce 2000 by jich mely byt 4 miliony - a to je stale jen 8% dospeleho obyvatelstva Britanie. Predseda prisuzuje Internetu pouze podpurnou roli. Nicmene uznava, ze pro katalogy, vyber dovolenych, konickare apod. na Inetu misto je. Holt predseda...:) Proc jen se ty americke reklamni agentury posledni dobou tak perou o pozice na Internetu? Zrejme tusi neco, co britsky predseda nikoli. Cimz nechci ani nahodou tvrdit, ze by se Internet kdykoli stal masovym mediem (pokud Microsoft dovoli:) Jde tu spis o zkamenele vnimani masovosti. Pro pana predsedu by tim pravym masovym mistem byl Spartakiadni stadion. Ale ze lidi behaji a cvici i po vselijakych pesinkach, luzich a stranich, holt uz nevidi. A hlavne nevidi to, co vidi oni.
Zdroj: Reuters na Yahoo a BAJT