Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

11. a 12. cervenec 1996

Vsechno kolem nazvu domen

Na vyse uvedene adrese najdete spoustu udaju a povidani o tom, co jsou nazvy internetovych domen i subdomen, jak se o jejich pridelovani rozhoduje, jak narusta jejich pocet...i o tom, jak se s nimi kseftuje. Protoze si - zvlaste velke firmy - uvedomily existenci Webu velmi pozde, hodne tzv. dobrych adres, resp. nazvu domen bylo uz obsazenych. Pri soucasnem narustu vice nez 10,000 nazvu tydne se moznosti vytvoreni jednoduche, srozumitelne adresy rychle ztencuji. A stoupaji v cene. Napr. kdyz Microsoft potreboval jiz obsazenou domenu slate.com pro svuj novy webzine, prostrednictvim treti osoby ji odkoupil za 10,000 USD. Jedna firma, ktera chtela koupit domenu television.com za 50,000 USD, vsak neuspela. Stejne neuspel gigant AT&T, ani kdyz za domenu worldnet.net nabidl jednomu ISP pul milionu dolaru. Na uvedene strance jsou i odkazy na servery, ktere maji neco spolecneho s pridelovanim domen a s plany na jejich budouci pridelovani.
Zdroj: BAJT

Rok 2000 nadale strasi vsechny zainteresovane pocitacovce

"1. ledna roku 2000 bych nevlezl do zadneho vytahu, nenastoupil do metra...v tomto dnu bych proste nechtel mit nic spolecneho s cimkoli, co ridi pocitace." V 60. a 70. letech, kdy byl z duvodu nizkych kapacit pameti kazdy usetreny bajt dobry, se letopocet urcoval obsahem jednoho bajtu a pridal se k cislu 19. Prvnim dnem roku 2000 bude hromada neosetrenych pocitacu ukazovat letopocet 1900, jine zase 1980. Uz letos byly problemy se cteckami kreditnich karet, pokud byl cas ukonceni jejich platnosti stanoven na rok 2000. Datum se muselo snizit na rok 1999. 1. leden 2000 "nastesti" pripada na sobotu, takze se jeste pred zahajenim pracovniho tydne uvidi, co vsechno se kde zblazni. Naklady na upravy vseho, co souvisi s nestastnym datovanim, se odhaduji na 300 az 600 miliard dolaru pro cely svet.
Zdroj: The Nando Times

ISP se mnozi jak houby po desti

Thelist obsahuje prehled vsech ISP v USA a v Kanade a nektere ISP z dalsich zemi. V USA pocet ISP presahl 3000. Prese vsechny negativni prognozy pocet ISP stale vzrusta. Jak pak uverit tvrzeni analytika The Gartner Group, ze do peti let se pocet ISP snizi o 60%? Jak tak stacim sledovat v konferenci inet-access@earht.com, zajemcu o rozjezd dalsich novych a nezavislych stanovist ISP stale pribyva.
Zdroj: c|net

Jeden z nejvetsich americkych ISP - Netcom - zkvalitnuje sve site

Netcom dokoncil pul roku probihajici upgrade svych paternich siti. Presel plne na ATM se zakladni rychlosti prenosu 45 Mbps (T1 ma 1,45 a T3 45 Mbps). Vyhodou ATM je moznost dalsich jednoduchych upgradu a moznost hrat si s architekturou site. Zatimco drive mel Netcom sve paterni site zapojeny do kruhu, premenou na ATM si mohl navrhnout nejvhodnejsi sit propojeni, pripominaji dalnicni sit. Uzivatelum tak nabidl nejen vetsi sirku prenosoveho pasma, ale i primejsi spojeni mezi kterymikoli misty v siti. Netcom ma 479,000 abonentu. O neco mensi americky ISP PSINet rovnez upgraduje. PSINet mel pred rokem 34,200 klientu, ted jich ma uz 130,000. Zatimco Netcom se zameruje na zkusene uzivatele a na firmy, 75% uzivatelu sluzeb PSINetu tvori domacnosti.
Zdroj: c|net

Lidem ve velkych firmach je jedno, kdo vyhraje na trhu prohlizecu Webu

Respondenti 400 prednich firem odpovedeli na otazky tykajici se jejich nazoru na vyvoj Inter/Intranetu. Kolem 90% techto firem se chysta plne intranetovat sve site. 70% lidi vubec nezajima, ktery prohlizec se prosadi nejvic. Ale vice nez 50% veri, ze prohlizec Webu se stane zakladnim uzivatelskym rozhranim. Skoro vsichni dotazovani pracovnici firem neveri, ze by NC (Network Computer) mohl dobyt nejakych vyraznejsich pozic na trhu. 20% predpovida, ze NC by se mohly uplatnit v domacnostech a az po nejakych peti letech by se mohly zacit objevovat i ve firmach.
Zdroj: c|net

Producent SoudBlasteru v potizich diky svym cedeckovym drivum

Firma Creative Technology, znama svym SoundBlasterem, musi zavrit svou singapurskou vyrobnu cedeckovych jednotek, ktere uz nemohly dale konkurovat svym rivalum. Firma zlevnila svuj model s osminasobnou rychlosti ze $130 na $70. Modely s nizsimi rychlostmi uz vubec nikdo nechce. "Cedeckove" ztraty firmy se odhaduji na 30 milionu USD. Ke svym zvukovym kartam ted bude nabizet cedeckove drivy s 12-nasobnou rychlosti firmy Samsung.
Zdroj: c|net

Dalsi 3D animace pro Web

Kinetix - pobocka Autodesku - prochazi s betaverzi nastroje pro tvorbu 3D grafiky a animaci pod nazvem MAX VRML2. Ke stazeni je na serveru Kinetixu. Jde ovsem o plug-in pro 3D Studio MAX. Slouzi i pro konecny prevod na format Moving Worlds VRML 2.0 firmy Silicon Graphics. Tento format je otevrenym standardem pro 3D na Internetu. Vysledne soubory si muzete prohlizet dalsim modulem plug-in Cosmo Player pro Netscape. K mani je na serveru Siliconu.
Zdroj: InfoWorld Electric

Jak se delaji 3D dolary

Chaco Communications je mala peticlenna firma, ktera vehementne vtrhla do sveta 3D na Internetu. Jeji produkce se pohybuje od modulu VR Scout pro prohlizece Webu az po pripravovany 3D server pro 10,000 zasitovanych uzivatelu. Multiuzivatelsky pristup ke 3D animovanym objektum je pro Chaco dennim chlebem. Zive psany profil firmy a nazory jejich clenu najdete na vyse uvedene adrese. Casopis Update to ani jinak neumi:) Pokud mate "english spoken", prectete si pokracovani serialu o tom, jak ziji programatori v Silicon Valley. Prvni cast jsem predstavil pred mesicem. Nove pokracovani je jeste tristnejsi:) "Vite, jaky je dnes den?", pta se autor serialu programujiciho mladika. "To nevim, pane." "A proc to nevite?" "To nevim, pane." Atd. atp...:)
Zdroj: Upside

Ceny akcii prohledavacu Internetu padaji jak podzimni listi

Pokles cen akcii internetovskych prohledavacu pokracuje neztencenou silou. Infoseek a Excite padi k $6, Lycos k $8. Yahoo uz bylo pod $17, ale prece jen se dostalo kousek nad ne. Velke poklesy postihly i Microsoft - o $5 (na $114) a IBM o takrka $3 (na $96 - za mesic skoro o $11). Poklesy se nevyhnuly ani Netscapu (o $3,75 na $50,50). Rekordy vsak prekonal Hewlett-Packard - jeho sesup o takrka $11 za den (na $78) je vyjimecny. Apple uz je pod $18 a Borland pokracuje dal smerem dolu - uz je na necelych $7. Pro vetsinu techto firem to bohuzel budou nezapomenutelne prazdniny. Jako by se vestby skeptiku o nicotne ekonomicke hodnote prohledavacu Internetu zacinaly naplnovat. Problem neni jen v technologiich indexovani databazi, zaostavajicich za potrebami uzivatelu, ale i v pokracujicim, silne odtazitem pristupu firem k inzerci na Webu.
Zdroj: BAJT

10. cervenec 1996

Dalsi prohledavac Inter/Intranetu na trhu

Za $995 si muzete od firmy Executive Technologies objednat smatradlo SearchExpress. Vysledky prohledavani v indexech se radi podle jejich relevantnosti. Hledat se da "koncepcne" (hledaji se i casti zadane fraze), "fuzzy" (s moznymi preklepy), s pridanymi booleovskymi operatory AND, OR, NOT, proximitou a v zadanych rozsazich dat (denni datum) a ciselnych poli. Smatradlo umi zaclenit do indexu prakticky jakakoli data (texty i grafiku). Umi vytvorit index, aniz by originalni data uchovaval na svem disku, ale uchovat je rovnez muze. Search Express pouziva uz napr. Americke namornictvo. Prohledavac je pro Windows 95 a NT. Na firemnim serveru je k dispozici beta pro 30-denni ozkouseni.
Zdroj: c|net

Dalsi chyby ve WWW serveru Micrsoftu objeveny, ale uz i odstraneny

Na strankach firmy MWC se objevily popisy zavaznych chyb v MS IIS. Jak MWC tvrdi, na wwwroot serveru se lze dostat prikazem typu:

http://[domain_name]/..\..\..\..\[PATH]\filename

a ulozit tam jakykoli soubor. Jina podoba prikazu:

http://[domain_name]/scripts/../../../../[PATH]/filename

nebo:

http://[domain_name]/scripts/..\..\..\..\[PATH]\filename

umoznuje hackerovi spustit jakykoli spustitelny soubor tam, kde mate sve skripty. Vysledek kombinace tohoto postupu je zrejmy. Microsoft se proti tomuto narceni brani a tvrdi, ze kdyz mate vsechno spravne nainstalovano, nikdo nemuze na disk nic zapsat. MWC vsak uvadi jeste nekolik dalsich postupu, jak si pekne zahrat s diskem, na kterem je IIS instalovan. MWC chyby jeste demonstrovala a popsala ve Windows NT Magazinu. MS brzy po upozorneni na chyby uverejnil opravny Service Pack 3 pro MS IIS. Experti se vsak domnivaji, ze o chybach museli nekteri lide v Microsoftu vedet uz dlouho predtim, a teprve kdyz firma MWC zverejnila "navod pro hackery", rychle, ale i potichu prisli s opravou.
Zdroj: c|net

Informix ohlasil "hotovo" ve vyvoji sveho databazoveho serveru pro Web

Firma Informix Software naroubovala svuj databazovy server s paralelnimi procesy na Web. Vysledek se jmenuje Informix-Online Extended Parallel Server 8.1 (OnLine XPS) a stoji 30,000 USD. Pobezi na paralelnich a seriovych viceprocesorovych pocitacich firem Hitachi, IBM, ICL a NCR. Podobne monstrum dokoncuje Oracle v kombinaci se svym databazovym serverem Oracle 7.3.
Zdroj: c|net

Nizke kursy akcii nekterych pocitacovych firem

Apple pokracuje v sestupne tendenci a propadl se uz pod hranici $20 (je na $19). Borland predevcirem sletel az na $7 a vcera poskocil o 1/8 (ze by se pad ze $17 z konce kvetna zabrzdil?). Prohledavace Inetu jsou na tom podobne: Lycos se pohybuje kolem $9, Excite kolem $8 a nejuspesnejsi Yahoo kleslo z $29 zacatkem cervna k momentalnim $18. Infoseek se sesul k pouhym $7. Pro srovnani - IBM je kolem $100, Microsoft $120 a Netscape rozverne poskakuje mezi $50 a $65.
Zdroj: c|net

Pro obchodni transakce mezi firmami bude slouzit novy overovaci kod

Firmy Dun & Bradstreet Information Services a ARI Network Services se pustily do prosazovani kodu EC-ID, ktery by slouzil pro overovani firem obchodujicich mezi sebou. Jde o jistou obdobu caroveho kodu. 15-cislicovy kod zahrnuje vsechny potrebne informace az k te nejmensi pobocce jakekoli firmy. To pak slouzi jako hlavni udaj o tom, kdo a odkud neco prodal, kdo ma komu co zaplatit apod. Kodovani vymyslela a zacala pouzivat prvni z obou jmenovanych firem. Zatim se nevi, kdo by se mohl stat autoritou pro pridelovani a overovani kodu. Ale "vrchni nadlesni" nade vsemi certifikaty - VeriSign - uz kodovani EC-ID pouziva pri pridelovani certifikatu firmam. Druha z kodove aktivnich firem - ARI - zasahuje do mnoha oblasti podnikani a prumyslu, pro ktere zajistuje automaticke elektronicke transakce mezi firemnimi pocitaci bez potreby lidskeho zasahu.
Zdroj: c|net

Prazdninove TOP 20 her pro PC (USA)

Velke sipky nahoru jsou u Duka Nukema 3D a Warcraftu. Blazen ten, kdo na to ma cas (slovo "blazen" je samozrejme mysleno s hackem nad z:)

tento                                  minuly
mesic    titul (vydavatel)              mesic
=============================================
 1      Duke Nukem 3D (Formgen)          ---

 2      Warcraft II: Tides of Darkness    1
       (Davidson & Associates)

 3      Civilization II (MicroProse)      2

 4      Warcraft II Expansion Set        ---
       (Davidson & Associates)

 5      Myst (Broderbund)                 3

 6      Microsoft Flight Simulator        5
       (Microsoft)
 7      Command & Conquer (Virgin)        6

 8      Descent II (Interplay)            4

 9      Ultimate Doom: Thy Flesh Consumed 9
       (GT Interactive)
10      Microsoft Return to Arcade       16
        (Microsoft)
11      Doom II (GT Interactive)         14

12      Zork Nemesis (Activision)        10

13      Advanced Tactical Fighters        7
       (Electronic Arts)
14      MechWarrior 2 (Activision)        8

15      Heretic (Raven Software)         13

16      NBA Live '96 (Electronic Arts)   12

17      Conquest of the New World        ---
       (Interplay)

18      Need for Speed (Electronic Arts) 20

19      Star Wars Rebel Assault II       17
        (LucasArts)

20      Top Gun: Fire at Will            11
       (Spectrum Holobyte) 

Zdroj: c|net

Oprava casti vcerejsi informace

Jakmile jsem si rano precetl sve vcerejsi zpravy, zardel jsem se nad chybou, ktere jsem se dopustil pri uvedeni SaCzechu, coby schovavadla stranek za CGI. Samozrejme jsem mel na mysli obecne vsechny informace, ktere se volaji via CGI v ruznych provedenich /cgi-bin/nazev_programu?etc. apod. Vsem internetovskym sackum se co nej-ce-ge-icko-vateji omlouvam:)
Zdroj:BAJT

9. cervenec 1996

Faxovani po Internetu bez pocitace i bez pripojeni k Inetu

Interfax LP je nazev nove sluzby, ktera umozni odstranit vysoke sazby za mezinarodni telefonicke spojeni. Vsechno, co k jejimu vyuziti potrebujete, je bezny fax. Sluzba fax prijme a po Internetu ho posle na misto urceni. Za servis se plati mistnimu providerovi. InterFax LP zatim funguje v Britanii a v Japonsku, ale chysta invazi do celeho sveta. Zacatkem pristiho roku odstartuje v USA. Podobnymi sluzbami, ale s pouzitim pocitace, jsou NetCentric a Concentric Network, o kterych se zpravodajstvi uz zminovalo.
Zdroj: c|net

Phar Lap nabizi nejmensi WWW server

Vytvorit maly, takrka prirucni WWW server je dobry napad. Firma Phar Lap prichazi s moznosti instalovat takovy server vsude tam, kde bude slouzit pro jakykoli odber dat (treba do vetsich WWW serveru, ktere je pak nabidnou velkemu poctu lidi). Maly server Phar Lapu uz bezi napr. v meteorologickych ci seismografickych stanicich. Hodi se vsude tam, kde se monitoruji data v realnem case. Vyzaduje ale specialni OS Phar Lapu a hardware (pidipocitac) firmy WinSystems. Staci mu procesor 386 a pouhy 1 MB RAM:) K volnemu prodeji bude cely system pripraven ve 3. ctvrtleti '96.
Zdroj: c|net

V prosinci si MS Internet Explorer navlekne kabatek desktopu Windows 95 a NT

Microsoft pripravuje uvedeni prvni betaverze MSIE 4.0 na konec roku. Jeho nejvetsi fintou bude univerzalni GUI (graficke rozhrani) pro vsechny aplikace Windows vcetne jich samotnych (samozrejme i nadale zustane prohlizecem Webu). Tak se napr. prechod z Windows 95 na NT neprojevi na beznem uzivateli zadnym sokem:) Vsechno (tedy skoro vsechno) bude na obou variantach Windows vypadat stejne, ovladani bude stejne. Nove GUI rovnez bude podporovat technologii ActiveX. To cele je od MS dobra finesa, jak misto dlouhodobeho vyvoje OS vytvorit vnejsi uniformitu za pomoci GUI prohlizece Webu:) Nutno uznat, ze to je dobry napad.
Zdroj: InfoWorld Electric

Cestina via CGI na WWW serverech ma nevitany postranni efekt

Po vlastech ceskych a spol. se mnozi webovske servery s pridanou moznosti volby kodovani cestiny. Hlavne linuxove servery nabizeji cestinu za podpory programu SaCzech, ktery "protlacuje pismenka" pres CGI serveru. Potud vse fajn. Problem tohoto provedeni se objevi, jakmile do takoveho serveru zavita prohledavac Internetu a bude se snazit "stranky v sacku" prosmatrat, aby je pak mohl zaradit do sveho indexu (a nabidnout je uzivatelum prohledavace pri hledani odkazu podle zadanych klicovych slov). Prohledavac samozrejme zadne stranky neprosmatra, protoze jsou pro nej skryty za CGI. A tak se takove stranky ani neobjevi v prohledavacich typu Alta Visty apod. Jedine dukladna rucni prace, nikoli nepodobna hackovani kilometru krajkove decky, by mohla neco malo zmoci. Ale to urcite nebude tim nejlepsim resenim. Nez se nejake najde (na strane prohledavacu asi jen tezko), stoji pred spravci WWW serveru pomerne zasadni otazka - oplyvat mnoha kodovanimi cestiny a zustat svetu skryt, nebo to vyresit nejak jinak a svetu se plne otevrit? Reseni zustava otevrenou otazkou. Sami uvazujeme o tom, ze dulezite sestavy dat ulozenych v databazich (a skrytych za CGI) prevedeme do "zbloudilych" stranek, na ktere prohledavace dosahnou. Cestina via CGI zatahuje za sebou neprodysne zaclony.
Zdroj: BAJT

Prihody americkych ISP

Jedna z velmi zajimavych internetovskych konferenci je inet-access@earth.com (prihlasit se do ni muzete zaslanim zpravy: subscribe na adresu: inet-access-request@earth.com). Krome informaci z praxe si ISP pro osvezeni posilaji i humorne pribehy. Napr. zvoni telefon:
"SoDak Net. Mohu vam nejak pomoci?"
"Ano. Ulomil se mi drzak na sklenice."
"Ummm...vas co?"
"No muj drzak na sklenice - na mem pocitaci!"
"Okay, madam, muzete mi rict, kde na vasem pocitaci ten drzak je?"
"Vite, kdyz takhle zmacknu takove male tlacitko, tak vyjede ven. Takova sikovna vecicka. Polozila jsem si na to velkou sklenici s dzusem a ono to prasklo a polilo to mne i moji klavesnici..."
"Ach taaak...volejte sveho dodavatele, a reknete mu, at vam opravi CD-ROM."
Jiny telefonat si stezoval u ISP, ze ma strasne pomale spojeni. Po dlouhem vyptavani ze strany ISP a tvrzeni klienta, ze ma modem 14,400, se klient uvolil podivat, jaky ze to modem vlastne ma. "No, je to tady trosku umazane, ale konci to 400, takze to musi byt 14,400." Po dalsich "manipulacich" s klientem vysvitlo, ze ma BitCom 2,400...
To mi pripomina nezapomenutelny telefonat jedne damy z doby, kdy zacinal Bajt. Stezovala si, ze ji ta sharewarova disketa, co od nas dostala, nic nedela. Teprve po nejakych peti minutach konverzace plne vzajemneho neporozumeni vyslo najevo, ze dama nevi, ze ji musi zasunout do disketove jednotky..:)))
Zdroj: BAJT

8. cervenec 1996

E-Data bude muset vysvetlit, proc chce podil na kazdem elektronickem prodeji

Mala firmicka E-Data se tremi zamestnanci pred casem rozbourila diskuse kolem ji vznaseneho naroku na podil z kazdeho obchodu, uskutecneneho via Inet, ale i na disketach, cedeckach a jinych zaznamovych mediich. Jak uz jsme uvedli, E-Data prede dvema roky zakoupila patent pocitacoveho vedce jmenem Freeny, ktereho pred pocitacove pradavnymi lety v hrubych obrysech napadlo, jak by se mohlo obchodovat s vyuzitim prenosu elekronickych informaci. Freeny nelenil a napad si nechal patentovat. Firmu E-Data zase napadlo patent koupit a zacit na vsech firmach, ktere bezne pouzivaji elektronicky zaznam a prenos informaci, pozadovat licencni poplatky. Za co? Za kazdy realizovany prodej cehokoli. E-Data velkodusne rozeslala desitkam tisic firem informaci o amnestii, kterou za posledni dva roky poskytne kazdemu, kdo ji ted neco malo prihraje na konto. Par takovych se naslo, ale drtiva vetsina to povazovala za hloupy vtip. Z one vetsiny si E-Data vybrala 18 velkych i mensich firem, na ktere podala zalobu. Newyorsky soudce vec posoudil a usoudil, ze E-Data napred bude muset kazde ze zalovanych firem detailne vysvetlit, jak a cim patent porusuje. Ma na to dva mesice, takze jeji tri zamestnanci museji zhotovit ctyri vysvetleni tydne (skoda, ze E-Data nezalovala aspon 1000 firem:). Soudcovo prvni rozhodnuti se bere jako naznak toho, ze postup E-Daty nepatri k nejvitanejsim. Vagnost popisu patentu v pomeru k necemu, co zadny Freeny v detailech nevynalezl, nerealizoval, a co je takrka causou sui (veci samou o sobe) podobne jako vzduch, bude pred soudem obstavat velmi tezko. Z postupu soudce lze usoudit, ze E-Datu ceka nekolikalety retez postupneho odvolavani se k vyssim instancim.
Zdroj: c|net

AOL bude platit za sve nekale uctovani

America Online byla v nekolika statech USA obvinena z nekalych praktik uctovani za sve onlinove sluzby, ktere se plati za cas. Pokud abonent ukoncil spojeni mezi 46. a 59. vterinou, pripocetlo se mu 15 vterin a zaokrouhlilo na vyssi minutu. AOL obcas uctovala navrch i cerpani sluzeb v bezplatnych "zonach". Federalni soudce navrhl, aby AOL svym soucasnym abonentum za kazdych i necelych $300, ktere dosud zaplatili, dal jednu hodinu zdarma. Minuli klienti maji dostat adekvatni sumu v dolarech. Hodina pripojeni k AOL ted cini cca $1. Podle predbeznych propoctu bude AOL muset vysazet asi pul milionu dolaru cash a o dalsi finance prijde poskytnutim mnoha milionu hodin zdarma svym cca sesti milionum abonentu. AOL toto reseni prijala. Jak by taky ne - naklady na vedeni soudnich sporu v mnoha statech USA by ji pripravily o mnohem vic, nehlede uz na casove se protahujici posramocenou reputaci, ktera se projevuje neustalym snizovanim cen jejich akcii.
Zdroj: c|net

Europe Online ztraci dobreho partnera

V nemeckem Internetu to klokota. Jde o hodne - o rozdeleni trhu mezi potencialne nejvetsi ISP. Na sve potenci ponekud ztraci nadejna Europe Online pote, co z ni vycouvalo zname nemecke vydavatelstvi Burda. To pry koketuje s CompuServem, ktery je v BRD uz druhym nejvetsim ISP (260,000 klientu) hned za Deutsche Telekom T-Online. Europe Online odstartovala v breznu t. r. a zatim ma pouhych 25,000 klientu (z toho v BRD 70%). Podil vsak v ni ma AT&T, jedna britska firma a nekolik lucemburskych bank. Na nemecky trh se tlaci take AOL za podpory nemecke firmy Bertelsmann.
Zdroj: c|net

Neco pro anonymizujici se surfare

Pro ty, co z jakychkoli duvodu potrebuji na Internetu zustat inkognito, je tu sluzba Anonymizer. Na jeji obranu pred narcenim z totalni neeticnosti nutno podotknout, ze nepripousti, abyste nekde zanechali jakoukoli stopu. To je zajisteno tim, ze stranky natahujete z proxy cache Anonymizeru bez moznosti zpetne vazby na server, ze ktereho stranky prisly. Ty se daji pouze a jenom prohlizet. Jedina sporna "vyhoda" je tedy v tom, ze se vase adresa neobjevi v access logu volaneho WWW serveru. Zato v Anonymizeru zustane na 100%. V duchu uz vidim, jak nejeden spravce WWW serveru zarazuje adresu Anonymizeru mezi zakazane:)
Zdroj: Reuters na Yahoo

Smart cards Informixu a HP - dalsi pokus o prolomeni neduvery v obchod na Inetu

Smart cards budou velikosti bezne telefonni ci kreditni karty, ale misto magnetickeho prouzku budou v sobe mit mikroprocesor manipulujici s daty ve formatech, nezbytnych pro bezpecne financni transakce na Internetu. Smart cards se budou vkladat do ctecek pripojenych k pocitacum. V cele obchodni transakci bude rozhodujici banka, ktera vylusti autentifikacni sifry klienta a zajisti vse potrebne pro jeji zdarny prubeh. Tak se vynecha sdelovani citlivych informaci obchodnikovi, ktery "jen" dostane na svuj ucet penize od banky na pokyn kupujiciho a smytec. Tento vynikajici napad ma jednu praktickou vadu - asi nebude moc lidi, kteri se pohrnou do obchodu kupovat ony ctecky. Jak uz tomu v takovych pripadech byva, dokud se ctecky nebudou pribalovat primo k pocitacum, nebo je banky nebudou svym klientum davat jako pozornost, pujde to ztezka. Informix spolu s HP planuji, ze by system v jednodussi podobe byl k mani koncem tohoto, a v supersifrujicim provedeni zacatkem pristiho roku. Informix uz zabudovava autentifikacni software do svych databazovych serveru. Z psychologickeho hlediska jsou smart cards urcite trefou do cerneho. Lide stale veri a verit budou spis necemu hmotnemu, co se da chytit do ruky, nez esoterice elektronickych signalu, ktere v tomto pripade zustavaji "na pozadi".
Zdroj: InfoWorld Electric

Sun ma co delat, aby obhajil nedestruktivnost javovych appletu

Australska statni firma Telstra Telecommunications zakazala tisici svych zamestnancu poustet javove applety do pocitacu z bezpecnostnich duvodu. Nic prijemneho pro Sun. Vice president marketingu JavaSoftu (javove divize Sunu) poleti do Australie, aby presvedcil vystrasene Australany, ze jim nic nehrozi. Sun zavedl pro applety novou bezpecnostni technologii "sandbox", ktera ma znemoznit prunik cehokoli oskliveho do pocitace, na nemz applety bezi. Se Sunem spolupracuji pocitacovi vedci universit, kde se snazi najit v Jave potencialne mozne diry, ktere pak lataji spolecne s JavaSoftem.
Zdroj: InfoWorld Electric

Pokus o prolomeni pozic NS a MS na trhu s WWW servery

Web Commander je nazev "zlateho telete" firmy Luckman. Tento WWW server je opreden cenovou strategii znacne odlisnou od ostatnich. Luckman totiz nechce zadne licencni poplatky za pocet "otevritelnych" kanalu apod. Web Commander pro W95 stoji $129 a pro NT $249. Nic vic se uz za nic neplati. Jine firmy uctuji za nabizene licence pro jeden WWW server (casto jde jen o vyssi pocet pristupovych kanalu) od 3,000 do 20,000 USD. A to uz je poradny rozdil. Otazkou ovsem je, nakolik bude Web Commander schopen konkurence tim, co bude umet. Zatim se zda, ze je spise ve vyvoji. Bude-li umet aspon tolik, co Apache pro Linux, mohl by se stat "trochu drazsim" sharewarem pro Windows. Aby vsak zasahl do trendu, diktovaneho Netscapem a Microsoftem, musel by dosahnout jejich technicke urovne. Teprve pak bychom se mohli tesit na poradny cenovy zlom.
Zdroj: InfoWorld Electric

Netscapu se podaril dobry obchod s americkou armadou

180,000 kopii Navigatoru je obsahem smlouvy mezi Netscapem a Agenturou pro obranne informacni systemy, ktera spravuje komunikaci americke armady po celem svete. K hromade Navigatoru pribyde jeste kupka WWW serveru Netscapu. V te souvislosti mluvci Netscapu oznamila, ze prodej Navigatoru cini 60% jejich prijmu (z cehoz skoro 80% pripada na firemni Intranety).
Zdroj: InfoWorld Electric

Cyril a Metodej zatipli Internet. Plus vylepsena aukce Bajtu

Uz dlouho jsem nevidel, aby se na tuzemskem Internetu nedelo nic tak, jako se nedelo behem prave uplynulych tri volnych dnu. Dokonce na nejzivejsich konferencich Net a Linux v nedeli ani jedna zprava, predtim jen sporadicky. Ke svatecnimu Internetu by se snad ani nehodila vineta "Hic sunt leones", jako spis "Tady chcip pes":) Jen o malo lepsi to bylo v sitich USA, kde zase slavili Den nezavislosti. Z anglicky psanych konferenci, ze kterych denne dostavam kolem stovky i vice zprav, se prisouralo tu nejakych 10, tam zase 20. Misto okridlenych slov indianskeho nacelnika: "Dnes je dobry den na to, zemrit" jsem si vybral den na zuslechteni Prvni interaktivni aukce na WWW serveru Bajtu. Toz vezte, ze: 1) Pod tlakem rostouciho poctu aukcnich nabidek se nabizene produkty rozdelily do kategorii, a budou se delit i nadale podle toho, jak bude potreba. 2) Uz se neprihazuje od zacatku, ale prvni kontakt s nabidkou jen potvrzuje vyvolavaci cenu v jeji vysi tak, jako ve skutecne aukci. Teprve pak nasleduje prihazovani. 3) Vyrazne zlepsena je orientace ve vsech informacich o prihlasenych produktech a pohybech cen. Prijdte a podivejte se a vstupte a prihodte si...proste budte interaktivni:)
Zdroj: BAJT

Novy prohledavac WWW serveru Bajtu (i pro smatrani v Dennich zpravach z Inetu)

Na adrese BAJT Naruby (neboli BAJT Inside Out) se muzete pokusit vyhledat cokoli z textu na strankach WWW serveru Bajtu i prilehleho Sherlocka (Apache). Priznam se, ze jsem nase linuxove wizardy primel k odstartovani tohoto prohledavace hlavne proto, ze najit hledanou informaci ve starsich News on 'Net bylo uz nad me casove i trpelivostni dispozice. Tak at slouzi podobne - ci nejak uplne jinak - i vam:)
Zdroj: BAJT