Denni zpravy
z Internetu

Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

15. duben 1996

Systemak s ceskymi predky proti hackerovi

Pocitacovy knihovni system v Seattlu po tri mesice trapil neznamy hacker a dvakrat ho za tu dobu shodil. Celkova skoda kolem ctvrt milionu dolaru. Kdyz uz si nikdo nevedel rady, pracovnici knihovy se obratili na 19-leteho Toma Ptaceka, ktery behem ctyr hodin prisel hackerovi na stopu. Ten to poznal, rychle za sebou zametl vsechy stopy a (podruhe) shodil cely system. Po prvnim shozeni museli pracovnici knihovny vsechno vyrizovat manualne po dobu 12 dni, podruhe 6 dni, nez se system znova rozbehl. Policie na zaklade udaju ziskanych od Toma nakonec hackera nasla - je jim 17-lety mladenec, ktery knihovni system pouzival mj. k ukladani programu, ktere ukradl vsude mozne po Internetu. Hlavnim dukazem nekale cinnosti hackera se stal jeho vlastni pocitac. Mladenec byl zatcen, pote vracen rodicum, ale ceka na rozhodnuti soudu, zda bude muset do svych 21 let pobyvat v polepsovne. Pokud by uz prekrocil prah dospelosti, cekalo by ho moznych 5 plus 10 let za prolomeni se do ciziho systemu a za umyslne zpusobeni skod.
Zdroj: The Nando Times
Prohledavac Yahoo uspesne vstoupil na burzu

Jeste pred tim, nez Yahoo nabidl 2,6 milionu svych akcii verejnosti (coz je jen mensi cast akcii) odkoupily od nej velke baliky nektere firmy. Napr. Softbank koupila 5,1 millionu akcii za 63,75 millionu USD (po $12,50 za kus) takze vlastni 37% Yahoo. Jak se predpokladalo, startovni cena akcii $13 se rychle vyhoupla nahoru (az na $42!) a v zaveru dne skoncila na $33. Obdobne tomu bylo pred par tydny s akciemi konkurencnich prohledavacu Lycos a Excite, i kdyz ne v takove mire. Skeptici vsak neprestavaji varovat. Kdyz se totiz dnes podivate na akcie Lycosu a Excitu, zjistite, ze ceny jejich akcii rychle klesaji ke sve puvodni startovni vysi a nejspis se dostanou pod ni.
Zdroj: TechWeb
Yahoo se chysta vstoupit do Evropy a do Asie

Vstupem na akciovy trh si prohledavace Internetu vytvorily ostre konkurencni prostredi. Jeho dusledkem je hledani novych forem prezentace dat, novych sluzeb a zrychlovani odpovedi na miliony dotazu denne. Yahoo jako prvni ohlasil, ze do konce t. r. spusti sve servery v Evrope a v Asii. Zprava nerika nic o tom, zda pujde o servery zamerujici se vice na dana teritoria, nebo jen o zrcadlovy obsah americkych serveru.
Zdroj: TechWeb
Microsoft pripravuje PC 97

MS prichazi s novou technologii, ktera umozni az 16 serverum (tedy s celkem 16 mikroprocesory) pracovat jako jeden server obsahujici 16 procesoru. Obdobnou technologii jiz pouziva Compaq, ktery dokaze sprahnout dva ctyrprocesorove servery tak, ze pracuji jako jeden osmiprocesorovy. Pracovni nazev pro sprazene servery je "clustered systems". Vysledkem samozrejme bude podstatne zrychleni vsech operaci takoveho "multiprocesoroveho multiserveru". Vyhodou bude i nizsi porizovaci cena, nez jakou by dnes musel zajemce zaplatit za jeden server s nekolika procesory. Novinka bude implementovana do Windows NT. Obdobne budou moci spolupracovat i pracovni stanice. Celou zalezitost uz bere velmi vazne rada producentu pececek.
Zdroj: c|net
Problemy s nasazenim ISDN v USA

Jeden vtip rika, ze ISDN je zkratka slov: "It Still Does Nothing". Mene humorne uz je to, ze nasazeni ISDN se setkava s odporem nekterych telefonnich spolecnosti, ktere tak brani jeho rozsireni. Kouzlo ISDN je v tom, ze po bezne telefonni lince muzete dosahnout prenosove rychlosti az 128 KB. Ovsem chce to jiny HW/SW, nez jaky se pouziva pro nejbeznejsi dial-up 28,8 Kbps. Nektere spolecnosti uz ISDN poskytuji, Ceny vsak maji velky rozkmit - od $40 do $315 mesicne. Experti rikaji, ze beznemu nasazeni ISDN uz nebrani zhola nic - krome telefonnich spolecnosti (predevsim Bellu), ktere jako by mely strach z uspechu teto technologie. A pokud uz ISDN nabizeji, zamerne ho predrazuji, aby zajem byl co nejmensi. Zda je v tom kus konzervativniho uspokojeni s danym stavem nebo neco jineho, zprava nevysvetluje.
Zdroj: c|net
Casova chyba v prohlizeci Netscapu

Kazdy, kdo si ze serveru Netscapu stahl posledni betaverze Navigatoru, se setkal s jeho podivnym chovanim pri snaze o Reload (natazeni pozmenene webovske stranky). At delate, co delate, zmenenou stranku nedostanete. Do Navigatoru se nataci stale stejna stranka, ktera je v kesi. Nejvic tato chyba zlobi tvurce stranek. Nezbyva jim, nez vynulovat kes, coz enormne zdrzuje pri vsech ostatnich volanich. Chyba je stejna ve vsech poslednich Navigatorech pro vsechny systemy. Netscape jako by si z toho moc nedelal. Zvlaste spravci serveru, ktere nabizeji stranky, zalozene na castych zmenach, maji na liknavost Netscapu s opravou chyby nelichotivy nazor. Ze by incialy NS pomalu ale jiste metamorfovaly do MS?:)
Zdroj: c|net
Plne duplexni videotelefon na Internetu

Firma VDOnet nabizi na svem serveru pre-betaverzi plne duplexniho videotolefonu VDOPhone pro modemy 28,8 Kbps s poctem obrazku 15/s. Ale pracuje i se 14,4 KBps, ovsem s nizsi frekvenci prijimanych, resp. vysilanych obrazku. K navazani spojeni se pouziva e-mailova adresa. Pokud nemate kameru a prislusnou TV kartu, muzete pouzivat jen zvukovou cast. Pod nazvem vdop010a.exe program najdete i na BBS Bajtu (ftp nebo telnet na bbs.bajt.cz).
Zdroj: c|net
Datum 1. 1. 2000 bude pekne drahe

Jak zjistili americti experti, naprosta vetsina pocitacu nebude schopna spravne zaregistrovat prechod z roku 1999 na 2000. Mnoho z nich prejde z roku 99 napr. do roku 80. Celkove investice na spravnou promenu data se odhaduji na 600 miliard USD pro cely svet, z toho 100 miliard USD spolknou pocitace americke statni spravy vcetne armady. Nebezpeci hrozi mnoha datum, "citlivym na uvedeny cas". Zda si s prechodem do roku 2000 poradi vas pocitac, muzete ozkouset jednoduchym pokusem s nastavenim systemoveho casu na par minut pred start do noveho tisicileti.
Zdroj: WebReview
Chyba v NT 4.0 si vynucuje novou instalaci aplikaci

I kdyz zminena chyba neni destruktivni, pri upgradu z Win95 na NT 4.0 neprobehne automaticke prevzeti vsech aplikaci. Uzivatele tak budou muset vsechno znova instalovat z disket, resp. z CD. Kdo se k takovemu upgradu chysta, mel by si koupi NT 4.0 dvakrat rozmyslet. Aspon do doby, nez si s tim programatori MS nejak poradi.
Zdroj: WebReview
Telefonovani via Inet budoucim hitem internetovskeho businessu

Strizlive odhady naznacuji, ze z 25 milionu uzivatelu Webu bude na konci t. r. telefonovat via Inet 250 az 300 tisic lidi. A o rok pozdeji jich bude desetkrat tolik. Hlavnimi rivaly v nabidce softwaru pro vyuziti nove telefonni technologie jsou Vocaltec se svym Internet Phonem a Camelot s Digiphonem. Obe firmy maji priblizne stejne prijmy z prodeje sveho softwaru a ani predpovedi je od sebe nijak nevzdaluji (Vocaltec si vede jen o cca 20% lepe). Nicmene na burze je na tom Vocatlec ctyrikrat lepe. Vzhledem k obrovskemu poctu budoucich uzivatelu jejich softwaru se nektera z obou firem uz brzy stane zlatou hrivnou "internetovskych akcii".
Zdroj: Netday News

11. duben 1996

Obavy pred nakupovanim na Internetu zvolna opadavaji

Spolecnost Find/SVP predstavila na konferenci Web Marketplace vysledky svych pruzkumu. Z nahodne vybrane tisicovky lidi, kteri odpovidali na dotazy telefonicky, jich 19% nakupuje via Inet a 59% by uz rado. Z tech, kteri uz nakupuji, 64% pouziva kreditni karty, zbytek jine formy platby, napr. seky via e-mail, kreditni karty pres telefon etc. Obhajci nakupu kreditni kartou na Inetu rikaji, ze oznameni cisla karty zcela neznamemu cloveku na druhem konci telefonniho dratu je stejne "bezpecne" jako jeho zapsani na internetovsky server. Z tech, kdo nakupuji online, 46% kupuje software, 23% hardware, 22% knihy a 16% hudbu. To je ovsem dano momentalnim profilem nabidky i uzivatelu.
Zdroj: c|net
Yahoo dnes vstupuje na burzu

2,6 milionu akcii, startovni cena $13 za kazdou - to je hit dnesni burzy. Podle expertu tato dalsi inetovska laskomina vyzene ceny akcii az na $30. Yahoo zalozili v dubnu 94 dva studenti Stanfordske university. V dubnu 95 skolu opustili, aby se mohli venovat svemu prohledavaci naplno. A v dubnu 96 jdou na burzu. S jejim dnesnim uzavrenim bude mit Silicon Valley o dva milionare vic.
Zdroj: c|net
Prohlizec Netscapu s antivirem

Netscape koupil licenci na antivirovy program Norton AntiVirus od Symantecu. Jeho ukolem bude zjistovat pritomnost viru ve vsem, co do prohlizece prichazi zvenci. Antivirus ale nebude volne k mani. Je casti NS PowerPacku 2.0, ktery se prodava za $39,95. Coz zase neni tak moc v porovnani s tim, co vsechno by nejaky virus mohl znicit.
Zdroj: c|net
Prodigy tvrde propousti

Onlinova sluzba Prodigy propousti 17% ze svych 680 zamestnancu. Duvodem je prechod od klasickeho onlinu (alias kazdy pes jina ves), vyzadujiciho spoustu specificke prace, k univerzalite Internetu. A tak zatimco nasazeni Internetu vsude jinde zvysuje pocet pracovnich mist, v onlinovych sluzbach je to obracene:) Nicmene je pozoruhodne, ze Prodigy hleda programatory. Z toho mimodek vyplyva, ze tech 17% lidi s programovanim asi nemelo moc spolecneho.
Zdroj: c|net
Vysledky anket na c|netu

c|net, ktery stale roste do krasy a nabyva podoby vzoroveho informacniho webovskeho media, obcas zarazuje hlasovani o anketni otazce. Ucast je solidni - od 2 do 3 tisic lidi. Vysledky z posledni doby:
  • Myslite si, ze za pristup k Inetu platite prilis mnoho?
    ANO 49%, NE 51%
  • Mela by Federalni komise zakazat telefonovani po Inetu?
    ANO 5%, NE 95%
  • Vyhraje Microsoft nad Netscapem v soupereni o trh s prohlizeci?
    ANO 30%, NE 70%
  • Muze se Web oprostit od pornografie?
    ANO 24%, NE 76%
Taky souhlasite s vetsinou?
Zdroj: c|net
Jak se dari byznysu na Webu

Vsechno je jeste v zacatcich, ale semafory uz poblikavaji zelene:) Netscape mel v lonskem 1. ctvrtleti prijem 4,7 milionu USD, ovsem ztraty 2,7 milionu USD (sic!). Letosni 1. kvartal je pro nej fantasticky uspesny - prijmy 43 milionu USD a zisk 2,8 milionu USD. Spyglass se rovnez rozjizdi - jeho cisty prijem za 1.Q cini $730,000 a koncem roku by mel presahnout 4 miliony USD.
Ponekud horsi je situace v inzerci na Webu. Kdo na ni vsadil, niceho se prilis nedockal. Za posledni tri mesice lonskeho roku dosahl objem veskere inzerce na Webu ubohouckych 12,4 milionu USD. Letos v lednu trzily za inzerci nejvic prohledavace Lycos ($833,000) a Yahoo ($715,000) a e-zine Hot Wired ($368,300). Ve stejnem mesici utratily za inzerci na Webu nejvic firmy IBM ($460,900), Microsoft ($248,000) a c|net ($177,800), ktery proinzeroval polovinu svych prijmu z inzerce na jeho vlastnich webovskych strankach.
Na stanoveni cen webovske inzerce jeste nejsou zadne jasnejsi formule. A tak se pohybuji od 1 do 15 centu za navstevu stranky s inzeratem.
Mnohem lepe nez vsechny firmy na Inetu si zatim stale vedou onlinove sluzby. Nejvetsi America Online bude mit za 1.Q letosniho roku hrube prijmy cca 300 milionu USD (loni to bylo "jen" 108 milionu USD). Vysoke prijmy techto sluzeb jsou zalozeny na predplatnem. A na lenosti jejich uzivatelu najit si v podstate stejne informace na Internetu. Ale tak uz to byva...:))) AOL pobira predplatne uz od 5 milionu "lenochu":)
Zdroj: WebReview
Yahoo pripravuje rozsireni o e-mailove adresy

Soucasti Yahoo se stane adresar Four11 obsahujici e-mailove adresy a nektere dalsi doplnujici informace lidi z celeho sveta. Tato sluzba bude opet volne dostupna.
Zdroj: WebReview
Lycos poskytl licenci AT&T

Dalsi prohledavac - Lycos - byl uspesny v jednani s AT&T, ktera chce predplatitelum sve nove sluzby WorldNet poskytnout orientaci na Webu. Lycosu to lze jen prat, ale je s podivem, proc neco takoveho AT&T plati, kdyz si z World Netu kazdy muze zavolat jakykoli z prohledavacu na Internetu:)
Zdroj: WebReview
Kdo kupuje akcie prohledavacu Internetu

The Tribune Company utratila 7 millionu USD za 8% akcii prohledavace Excite. Tato spolecnost rovnez vlastni urcity podil v AOL. Jina firma - Nynex - investovala 9 millionu USD do 5% akcii Infoseeku. Ten se diky dobrym prijmum z prodeje akcii pustil do vyvoje dalsiho prohledavaciho systemu, ktery bude konkurovat AltaViste Digitalu. Ma to byt svizny mamut - miliony a miliony stranek s rychlym prohledavanim i pri zadani slozitych dotazu.
Zdroj: WebWeek
Pocitacova fobie neuveritelne castym jevem

Britsky psycholog dosel ve sve studii k zajimavemu zaveru. Strach z pocitacu je vetsi u mladych lidi nez u starsi generace. U mladeze trpi uzkosti z pocitacu asi 30%, u starsich 20% lidi. Priblizne 3% lidi maji vylozenou pocitacovou fobii, provazenou napr. zvracenim, pomatenym chovanim apod. Z techto lidi se dokonce rekrutuji saboteri, kteri rozbijeji hardware a jinak nici vypocetni techniku. Nizsi procento obav u starsi generace si vedec vysvetluje tak, ze jeji prislusnici jsou smireni s tim, ze budou pouzivat jednu, dve aplikace a necini si vyssi naroky. Stress mladych je dan mj. uvedomenim si, ze mira zvladnuti pocitace muze primo urcit jejich vlastni budoucnost.
Zdroj: NY Times Syndicate
Firma Bell Atlantic dala prednost Netscapu

Telefonni spolecnost Bell Atlantic vstupuje na Internet s dobrym zajistenim. Jeji linky maji pripravene prenosove pasmo az do 34 Mbps. Pri klasickem rozhodovani, komu z obou webovskych rivalu dat prednost, se "baby Bell" priklonila k Netscapu. Bude svym klientum poskytovat nejen Navigatora, ale i WWW servery Netscapu. Vice se o internetove strategii firmy dozvite na jejim firemnim serveru.
Zdroj: NY Times Syndicate
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek