Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

13. zari 1996

Multimedialni software Microsoftu pro Internet

MS hodla zasahnout i do multimedialniho trhu, pro ktery pripravuje dva servery - NetShow On-Demand pro odber videa nebo zvukem provazene grafiky na vyzadani (z archivu) a NetShow Live pro totez, ale v realnem case (odber proudu dat ziveho vysilani). Posledni server nabizi i vyuziti IP Multicastingu (jeden proud dat ze serveru smerem k "rozbocce" napr. u ISP, odkud pak jdou kopie packetu k vetsimu poctu odberatelu). Tato technologie se teprve zacina prosazovat. Vice si o ni muzete precist na adrese MBONE. MS bude NetShow pridavat k distribucnimu baliku NT.
Zdroj: NEWS.COM

Sabotujici hackeri blokuji ISP

Dalsi obeti hackujicich saboteru se minuly patek stal americky ISP Public Access Network, ktery poskytuje sve sluzby 6000 jednotlivcu a 1000 firem. Vysledkem ataku je zahlceni, s nimz se neda delat nic jineho, nez vsechno vypnout, znovu nastartovat a doufat, ze se utok nebude hned opakovat. Postizeny ISP byl mimo provoz nekolik hodin. Podstatou utoku je intenzivni posilani upravenych packetu s ruznymi, nahodne generovanymi adresami neexistujicich odesilatelu. Systemy na siti si vzajemne potvrzuji svuj kontakt podle udaju v packetech. Normalne to trva zlomek vteriny. Kdyz se vsak prijemci packetu nedari najit odesilatele, mohou pokusy o jeho vyhledani trvat i pres minutu, nez to system vzda. Takovych "nenalezencu" udrzi system soucasne jen velmi malo (treba 10). Kdyz jejich pocet vyrazne stoupne, vysledkem je prechodne vyrazeni systemu z normalniho provozu. V pripade planovaneho bombardovani takovymi packety se system spolehlive zablokuje. Je zrejme, ze vec by sla technicky resit, ale zatim na neco takoveho internetove systemy pripraveny nejsou.
Zdroj: Washington Post

Vystopujte tuzemskeho zoufalce, ktery blokuje pocitace

Poslednich nekolik tydnu se na FTP serveru BBS Bajtu objevuje kdosi s falesnou adresou whoever@microsoft.com. Vsechno, co dela, je opakovane volani serveru, kteremu tak plne obsadi vsechny porty a znemozni pristup k nemu na libovolne dlouhou dobu. Ke svemu hmyzimu obtezovani pouziva napr. adresy gatekeeper.valm.sk nebo cns9.inec.cz. Protoze se to muze stat komukoli, kdo ma servery na Internetu (pokud uz se tak nedeje), bylo by dobre agresora vystopovat a jmenovite urcit. Vzajemna pomoc provozovatelu serveru by tu byla na miste a zaroven by byla dobrym precedentem pro ukazneni dalsich potencialnich pokusitelu. Co rikate...?
Zdroj: BAJT

Pac Bell bude pronajimat kapacity modemu a routeru

Pacific Bell se rozhodl "vycpat" sve prostory modemy a routery, ktere bude pronajimat ISP. Mnoho ISP ma problemy nejen s investicemi do techto zarizeni, ale hlavne se zajistovanim jejich neruseneho behu. Kolik bude pronajem stat, Bell jeste neoznamil. Vedle nejakeho toho prijmu z pronajmu bude mit Bell zisk rovnez z uvolneni svych beznych telefonnich linek, ktere jsou pretezovane houstnouci siti ISP.
Zdroj: ZDNet

Jonathan Seybold o Webu

Tricetilety J. Seybold je velmi znama osobnost predevsim v DTP a nyni i ve vztahu k Internetu (prave skoncila velmi vyznamna Seyboldova konference venovana Internetu). Mercury Center zaznamenal nekolik jeho myslenek. Seybold prirovnava World Wide Web k World Wild Westu. Ale s jednim zasadnim rozdilem - zatimco pionyri Divokeho zapadu meli sanci i bez vzdelani, na Divokem Webu mohou uspet jen vzdelani lide (nejen technicky). Dejiny neoteviraji moznosti vice lidem najednou prilis casto. Internet a Web jsou jednou z takovych sanci. Kdo ji nevyuzije, zustane stranou. Pohlizet na pocitace jako na svatost vsak Seybold povazuje za chybu. Poukazuje i na zaludnost pocitacu - muzete na nich vsechno menit - a tak to menite porad dokola a donekonecna, misto abyste menili zivot kolem sebe. Proto take nepovazuje vycpavani skol pocitaci za samospasitelne - dulezite je naucit deti cist knihy. K zapasu MS-NS rika, ze pokud Netscape neztrati podporu, bude se MS muset prizpusobovat. Kdyby o ni prisel, bude MS brzy vlastnit vsechno. Apple propasl svou velkou sanci tim, ze nezareagoval na existenci Internetu ani Webu. Apple stale jeste ma silne postaveni na trhu DTP a snad mu jeste zbyva trochu casu, aby tuto pozici dokazal vklinit i do WWW. K vydavatelske cinnosti na Webu Seybold rika, ze je nutne mit na pameti, ze nejde ani o TV ani o tisk. Jeste se ani neustanovil poradny slovnik vyrazu pro toto nove medium. A prese vsechnu primitivnost soucasnych technickych prostredku lidi do toho jdou, protoze v tom vidi nadeji, ktera se jednou zacne uskutecnovat. Dnesnich 28,8 Kbps, nedokonale zpusoby vyhledavani informaci, zacatecnicky styl jejich prezentace na informacnich serverech...to vse se jednou podari preklenout. A pokud jde o vydavatelskou cinnost na Webu, v tomto smeru Seybold nevidi duvody, pro ktere by lide s kvanty penez meli dosahnout lepsich vysledku, nez lidi, kteri jich moc nemaji.
Zdroj: Mercury Center

Sum kolem inzerce na Webu

Tak, jak pomalu vstrebavaji manazeri firem obsahovy vyznam pismen WWW, zacina se jejich nove zrozena orientace projevovat i na inzertni scene. Konecne si zacali uvedomovat rozdil mezi slovem hit a poctem navstevniku WWW serveru. Pro toho, kdo jeste tape - hit je zavolani nejakeho objektu. Na strance techto objektu muze byt od jednoho vyse. Napr. kazdy obrazek na strance se vola zvlast, kazda tabulka, kazda ucelena cast textu...to vsechno je pak hit. Proto je hitu vzdy vic nez navstevniku. Neco jineho je pocet pristupu ke strance - to uz se da zjistit presne. S jistou chybou se urcuje pocet navstevniku. Chyba je dana tim, ze se nikdy nevi, zda z jednoho pocitace treba behem dne nevolali na server ruzni lide, zda pocitac se stejnou adresou, objevivsi se rano i vecer, ma byt zahrnut pod jednoho navstevnika, nebo zda to jsou dve navstevy, a kdyz uz tedy rozlisovat pocet navstev z jednoho pocitace, kdy vlastne konci jedna navsteva a zacina druha...etc. Inzerenti v tom vsem zmatku chteji mit jasno. Proto nechavaji pocty shlednuti inzertnich nudli pocitat tretimi firmami. Novinkou je, ze tyto treti firmy budou navrch jeste auditovany firmou Audit Bureau of Circulations. Posledni novinkou je zprava o vyraznem poklesu odkliknutych nudli na 2% z celkoveho poctu navstevniku. Ze strany inzerentu proto prichazeji az extremni navrhy - napr. ze inzeraty by se mely po zavolani serveru objevit jako prvni (a nic jineho). A nekde dole by byl odkaz pro vstup na server. Jak by tim potesili tech "zbyvajicich" 98% surfaru, netreba rozvadet (a te prace se zmenami adres v bookmarkach:). Nejedna vec mne na postoji inzerentu prekvapuje. Za prve - na beznou inzerci, at uz je v periodiku nebo rozesilana jako letak ci inzertni korespondak, je odezva kolem 2% (na nektery nula, na jiny vice - jde o prumer). Inzerce v tiskovinach je vzdy mnohonasobne drazsi nez na WWW serverech. Vezmeme si teoreticky pripad z tuzemska. Za nudli tady zaplati inzerent treba 1500 Kc mesicne. Na dobre navstevovanem ceskem serveru se denne objevi 1000 az 1500 navstevniku (Bajt je uprostred:). Z nich 2%, tj. 20 az 30 lidi klikne na inzerat. Kdyby se "uchytili" jen dva tri lidi z tech cca 600 za mesic a neco si koupili, pak se inzerce muze i prevelice vyplatit. A jak uz jsem nejednou v tomto zpravodajstvi uvadel - nudle jsou ve sve soucasne podobe nudne, nesdelne a nikterak neinspiruji cloveka k zavolani serveru puvodce. Ale i kdyby vyuzivaly ja nevim jak vyspelou multimedialni technologii pro nalakani surfaru, nikdo nema tolik casu, aby travil cele dny klikanim na inzeraty. Opet jde o neporozumeni podstate Webu a pleteni si ho s masovym mediem. Dovolim si predpokladat, ze nejuspesnejsi inzerce na Internetu bude rizena softwarovymi agenty podle oblasti a hloubky zajmu kazdeho jednotliveho cloveka. A nebude mit podobu nudle, ale souhrnu informaci, jejichz narocnost se bude ridit onou hloubkou zajmu. Prvni naznaky se uz na Webu objevily a agentum patri budoucnost. Softwarovi agenti jsou prvnim fenomenem, ktery pojima Internet takovy, jaky je - jako ryze individualni zalezitost, kde kazdy cerpa jen z toho, co je jeho srdci i mysli nejblizsi. Web se po precteni nekolika stranek nezahazuje do kose:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Herni prumysl se chysta na Internet

Inet/Web zatim zustava trochu stranou zajmu vyrobcu elektronickych her. To se ma zvolna zmenit. Na hernim veletrhu v Londyne nekolik firem predvedlo hry pripravovane pro Internet. Hrat je bude moci vice hracu soucasne (technologie MUD - multi-user dungeon). Napr. British Telecom chce v dubnu '97 zpristupnit hru Wireplay (letecke souboje), kterou budou moci hrat soucasne az 2000 lidi (ufff). Zajimave je, ze BT bude stacit poplatek, ktery hrac utrati za telefonni spojeni (zadne dalsi platby zadat nebude). Nektere zname herni firmy (napr. Sega) zatim na Internet nepospichaji. Duvodem samozrejme je mala sirka prenosoveho pasma u koncovych uzivatelu. Nelze vsak pochybovat o tom, ze nastupujici trend poskytovani Inetu via TV kabely s hernim prumyslem uz brzy poradne zatrese.
Zdroj: The Nando Net

12. zari 1996

Prohledavace Internetu v honbe za inzerci

Yahoo, Excite, Infoseek a Lycos tvori kvarteto prohledavacu, ktere letos vstoupily na burzu. Krome akcii Yahoo se ostatni propadly na nizke hodnoty. Na jednu stranu je fakt, ze implementovane technologie prohledavani z hlediska poskytnutych vysledku jsou staricke a nehnou se kupredu, dokud nekdo neprijde s nejakym standardem pro indexovani stranek uz primo na serverech. Napr. pri zapisu stranky do Yahoo musite podstoupit slozity proces voleb kategorii a podkategorii. Pokud by byl nejaky "kategorizujici" index uz primo na strankach, prohledavace by dnes vydavaly o poznani lepsi vysledky a lidem v Yahoo by odpadly nekoncici hodiny rucnich praci. Na druhou stranu maji prohledavace svou budoucnost, protoze u soucasne primitivnosti urcite nezustanou naveky. A ze ani nechteji, prokazuji stale novymi sluzbami, ktere nabizeji (napr. softwarovi agenti pro individualni vyber oblasti zajmu a navazne poskytovani vybranych informaci). Z tohoto pohledu je odsouzeni, jakeho se dostalo prohledavacum od mnoha trznich expertu, hodne kratkozrake. Prohledavace maji jeste jednu smulu. Tou je teprve se rodici inzertni trh na Internetu. Z niceho jineho podstatnou cast svych nakladu pokryt nemohou. Bez inzerce by v kapitalismu zahynula vsechna media. Ze nehynou informacni servery na Webu, je dano jen nulovymi naklady na "tisk", i kdyz ostatni naklady stale rostou pod tlakem konkurence i implementace novych technologii vyberu, prezentace a prenosu dat. Prohledavace a spousty dalsich, predevsim zpravodajskych serveru, tak teprve zadelavaji na svou budoucnost. Yahoo se v nekolika pristich tydnech objevi v Evrope (Nemecko, Francie, Britanie). V Japonsku uz se zabydluje. Vsechny prohledavace ocekavaji, ze soucasna cena kolem $21 za 1000 "zjeveni se" inzertni nudle pujde nahoru. Az se poradne rozebehnou softwarovi agenti, mohla by cena za takto cilenou inzerci brzy dosahnout $200 za 1000 zjeveni. Odhad, ze v roce 2000 dosahne podil inzerce na Internetu asi 1,5% (cca 3 miliardy USD) na celkovem objemu inzerce, je velmi lakavy pro nejnavstevovanejsi servery, ktere mohou z one castky pohltit vetsi dil. Ale tak jako uz mnohokrat predtim se "kvalifikovane odhady" trznich expertu kolem deni na Internetu hodne sekly, muze se to stat i v tomto pripade. Vyvoj muze v nekolika pristich letech nabrat takove obratky, ze se onech 1,5% nakonec ukaze byt prilis skromnym odhadem. Uz jen vezmeme-li v uvahu dopad vcerejsi informace o poskytovani NC zdarma klientum telefonnich spolecnosti, je vice nez jiste, ze o klientelu nebudou mit inzerenti na Internetu nouzi. Takze pokud mate proklate propadle akcie prohledavacu Internetu, nezahazujte je!:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Microsoft ziskal Digital pro svou sadu serveru Normandy

Tak jako Netscape pracuje na supersade serveru Orion, MS dre na sve multiserverove bombe Normandy pro NT. Sada serveru je imponujici - mail, chat, news, poskytovani vybranych informaci (personalizace), obsahove replikace, white pages (adresare) a aplikace obchodniho serveru. Cilem jsou komercni organizace na Internetu. Protoze nejde o software, ktery by se dal hodit pres pult a sbohem, MS musi hledat systemove integratory, kteri pomohou Normandy rozebehnout u zajemcu o vec. Prvni firmou, ktera se ujme teto role, je Digital. MS ji poskytne skoleni a prubeznou technickou a konzultacni pomoc. Normandy je ve stavu betatestu. Informace o softwaru najdete na strankach MS, venovanych Normandy.
Zdroj: GINA

MSIE 3.0 zvysil svuj podil na trhu prohlizecu WWW

Brad Chase z MS oznamil, ze ze statistik mnoha WWW serveru vyplyva zvyseni podilu MSIE na hodnoty mezi 10% az 20% za poslednich nekolik tydnu od uvedeni konecne verze MSIE 3.0. Do te doby statistiky vykazovaly pro MSIE od 3% do 10%.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Novy duplexni pager Motoroly

Motorola vyvinula pager PageWriter pro obousmerne spojeni bez nutnosti kontaktu s telefonem pri odesilani zprav. Pager muze odesilat faxove a e-mailove zpravy, ale i zpravicky jinym pagerum. PageWriter ma miniaturni klavesnici. Jeho vyvinutejsi verze stoji $439 a ma moznost oboustranneho prenosu dat a softwaru mezi pocitacem a pagerem po seriovem kabelu.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Rada komercniho a obchodniho softwaru IBM

IBM vyviji software pro obchodovani an Internetu. Nektere casti nize uvedene rady uz jsou hotove, jine budou k mani pozdeji v tomto roce. Rada je rozdelena do dvou casti - 1) transakce mezi obchodnikem a konecnym uzivatelem a 2) mezi obchodujicimi firmami.

• 1) Business-to-Consumer
  • Net.Commerce - server pro dynamickou katalogovou prezentaci nabizeneho zbozi s vedenim statistiky o zakaznicich a bezpecnostnim platebnim systemem SET. Cena zacina na $5,000.
  • World Avenue - webovsky obchod, ktery bude otevren koncem roku. Obsahuje vyhledavani produktu, agenty pro pripravu nakupu, statistiku atd. Nejde o software na prodej, ale o nabidku ucasti obchodniku v jiz hotovych serverech. Vstupne je $30,000, mesicni pausal $2,500 a poplatek 5% z trzby.
  • World Commerce - kombinace obou predchozich softwaru pro firmy, ktere chteji mit svuj vlastni webovsky superobchod.
• 2) Business-to-Business
  • World Distributor - system pro obchodovani mezi firmami. Ucetni kody, objednavky, platby a vyrovnani. Plati se mesicni licencni pausal a poplatek za instalaci.
  • World Purchasing - automatizace smluvnich prodeju/nakupu. Je pristupny z Lotus Notes nebo webovskych prohlizecu. Umoznuje vyber, objednavky, vzkazy a platby. Podporuje transakcni standard EDI.
  • World Registry - registrace a pridelovani digitalnich certifikatu. Napr. pro banky, zdravotnictvi a jine organizace s velkymi prenosy dat.
  • Net.Registry - Obdoba predchoziho plus par aplikaci navrch.
  • Net.Commerce Payment - software pro uskutecneni transakci v trojuhelniku prodejce-kupujici-banka s protokolem SET.

Jak je z tohoto vyctu zrejme, nic pro mensi firmy, zamerene na konecne uzivatele. Ty budou hledat spise software, jako je Normandy MS nebo Orion NS. I kdyz...az vznikne nekolik obrich obchodu typu World Avenue, je mozne, ze se ucast v nich vyplati i mensim firmam diky jejich predpokladane vysoke navstevnosti.
Zdroj: Web Week

Je nejaky rozdil mezi NT Workstation a NT Serverem?

Jak zjistil znamy konzultant pro NT, Mark Russinovich, rozdil ve verzi 3.51 je jen v obsahu jednoho registru, u verze 4.0 ve dvou. Po jejich prislusne zmene mate z NT Workstationu NT Server. Hlavni rozdily jsou v cene ($300 versus $1100), v par chybejicich sluzbach (napr. DNS) a v tom, ze se Serverem dostanete "zdarma" IIS (WWW server). Omezeni kritizovaneho poctu pristupu k Workstationu je pouze licencni (nikoli technicke). MS tim chce dosahnout prevahy na trhu s WWW servery pro NT. Tezko kdo si bude kupovat jiny webovsky server, kdyz spolu s NT dostane rovnez IIS. A instalovat server na Workstation z hlediska moznych sankci za poruseni licence nema smysl.
Zdroj: Web Week

Stane se Internet dalsi televizi?

Na probihajici sanfranciske Seyboldove konferenci o Internetu se stridaji recnici s velmi protichudnymi nazory. Typograficky inzenyr MS, Robert Norton, prohlasil, ze se sitovou infrastrukturou Inetu zatim neni treba nic moc delat, i kdyz pribyva vic novych uzivatelu, nez odpada tech, ktere Internet uz nudi. Inet podle nej nebude stradat kolabujici infrastrukturou, ale kolabujicim obsahem, ktery je staticky a zahledeny do sebe. Oponentem mu byl M. Stahlman z New Media Associates, ktery kritizuje snahy predelat Internet jen na jiny typ televizni zabavy, M. Stahlman netvrdi, ze by existovaly nejake technologicke prekazky pro promenu Internetu na televizi. Zabrany pro takovou metamorfozu vidi v lidech, kteri takove pokusy jednoduse nebudou potrebovat. A dodal: "Pececka nezvysila produktivitu prace, ale naopak ji snizila. Lidi s nimi vsak delaji radsi, protoze zivot je s nimi prijemnejsi." A ma pravdu (hlavne s tou produktivitou:). John Gage ze Sunu vidi velkou budoucnost Internetu v jeho byznysove podobe, tedy v kontinualnim prelivu financi z obchodnich transakci. Kazdy vidi to sve, jenze Internet pujde dal svou mnohotvarnou cestou a vyhravat bude to, co se ukaze jako uzitecne i oblibene, at uz to bude vydelavat hodne ci malo, nebo to na siti bude jen z cisteho zajmu. Mozna se prilis zapomina na to, ze Internet je informacni medium s neprebernym mnozstvim zdroju a velkou interaktivitou na rozdil od medii masovych, ktere zasahuji vsechno smahem z jednoho zdroje bez moznosti okamzite zpetne vazby a dohody kohokoli s kymkoli kdykoli, kdekoli a odkudkoli:)
Zdroj: InfoWorld Electric