Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

17. cervenec 1996

Nova betaverze MSIE 3.0 se zpozdenim na svete

Novou betu prohlizece Webu MS si muzete stahnout via FTP. Jeji popis najdete na WWW serveru MS. Novinkou je zabudovany kompilator javovych appletu just-in-time, podpora VRML a zvukovych a obrazovych formatu WAV, AVI, QuickTime, MPEG, AU a AIFF (zvlastni, ze ani NS Navigator ani MSIE stale nepodporuji zvukovy format RealAudio). Dalsi verze MSIE, pracovne zvana Nashville, je ve stavu alfatestu. Jde uz o novy desktop pro Win95 a NT v podobe hypertextoveho prohlizece a zachovanymi schopnostmi brouzdace po Webu. Betaverze by mela byt zpristupnena koncem srpna.
Zdroj: c|net

Aktivity Microsoftu maji sve odpurce

Vcera vysel v New York Times clanek, ktery posuzuje snahy Microsoftu o monopolni pozici na Internetu/WWW, velmi negativne. Jeho obsah vyjadruje obavy o to, aby se bourlive rozvijejici Internet a jeho inovace nedostaly do podobneho zamku, do jakeho se dostaly operacni systemy vlivem DOSu a Windows. Gary Reback, pravni zastupce firem, ktere v prubehu doby zalovaly Microsoft u americkych soudu, rika, ze strategie MS ma vazne spolecenske dusledky.
Zdroj: Reuters na Yahoo

V prostredi obecneho poklesu se Intelu dari dobre

Zatimco drtiva vetsina pocitacovych firem podava zpravy o financnich ztratach, zisky Intelu se ve 2. ctvrtleti '96 zvysily o 18% a presahly 1 miliardu USD ve srovnani se stejnym obdobim lonskeho roku. Celkove prijmy Intelu vzrostly o 19%. Trzni analytici a burziani tuto zpravu prijali s ulehcenim. Poslednich par tydnu bylo provazeno silnym odlivem kapitalu z oblasti pocitacoveho byznysu. Uspech Intelu by mel prispet k tomu, aby odliv vystridal osvezujici priliv.
Zdroj: The Nando News

CompuServe ohlasuje ztraty

Druha nejvetsi onlinova sluzba, ktera uz ale presla na Internet, ohlasila negativni hospodarske vysledky za 2. ctvrtleti t. r. Za hlavni pricinu oznacuje vyrazne zpomaleni rustu sve predplatitelske klientely. Tento trend nestacil pokryt investice do obnovy technickeho vybaveni. Pri dubnovem vstupu na burzu dosahla cena akcii CompuServu $35,50. Vcera poklesla o $3 na pouhych $12,50. V zapase o kazdeho noveho abonenta se marketingove naklady onlinovych sluzeb rychle zvysuji. Vsechno ale ma sve hranice. Osud techto sluzeb je uz delsi dobu predmetem diskusi, ktere jim nevesti prilis dobrou budoucnost. Jedina America Online se svymi cca 5,5 miliony abonentu nevykazuje ztraty. Jeji naklady na marketing jsou vsak obrovske. Diskety s jejim softwarem a nabidkou prvnich 10 hodin zdarma najdete v USA skoro vsude, a neminou ani vasi postovni schranku.
Zdroj: The Nando News

Borland se vrha do Intranetu

Po komercnim neuspechu Delphi, zavinenem nabidkou zlevnene verze Visual Basicu MS vsem programatorum, kteri od Delphi odejdou, se Borland chysta Gatesovi vratit jeho uder. Nastrojem odplaty ma byt IntraBuilder pro tvorbu databazovych serveru a objektu JavaScriptu. V nove vyvojove sade se objevi vsechno z dosavadniho rejstriku borlandskeho databazoveho softwaru. Dalsi nastroj, na nemz Borland pracuje, se zameruje na tvorbu javovych appletu. Jeho pracovni nazev je Latte. Oba produkty se vsak maji objevit na trhu az koncem roku. Do te doby se muze stat jeste mnohe, protoze konkurence nespi. Zvlaste v pripade Javy ma Borland trochu smulu, protoze MS uz prisel s betaverzi sveho Visual J++ (viz zpravy ze vcerejska). Nicmene borlandsky kompilator javovych appletu JIT se uz uplatnuje - napr. v NS Navigatoru.
Zdroj: c|net

Submit It neboli "Dejte o sobe vedet"

Tvurci webovskych stranek znaji sluzbu Submit It velmi dobre. Po jednom zapisu adresy a charakteristiky vasich stranek redistribuuje vsechno na mnoho prohledavacu Internetu. Tak se nemusite snazit zapsat u kazdeho zvlast. Pak je uz na spravcich jednotlivych prohledavacu, zda zrovna ty vase stranky zacleni (ale spis ano). Prohledavace tuto sluzbu vitaji, protoze poskytuje lepsi informace, nez obvykli smatraci roboti. Submit It se komercionalizuje. Zdarma se dostanete jen na 18 prohledavacu. Za $60 na vice nez 200. Jsou i dalsi, ale drazsi moznosti. Platici klienti mohou sve informace updatovat. Nejste v prohledavacich? Na co cekate? Submit It!:)
Zdroj: c|net

Dalsi strategicky krok MS zamereny na spravce webovskych systemu

Microsoft nabizi novou poradenskou sluzbu Site Builder Network pro spravce webovskych systemu a tvurce webovskych stranek. Jde o sluzbu spise statickou. Jeji webovske stranky budou obsahovat know-how. Sluzba je rozdelena do tri urovni. Prvni dve jsou zdarma, treti stoji $2500 rocne. Ono "zdarma" neni tak uplne za nic. Pokud se stanete clenem sluzby, budete muset mit na svych strankach loga produktu Microsoftu. A o to tu jde predevsim.
Zdroj: InfoWorld Electric

16. cervenec 1996

Osobni predvyber informaci na Yahoo

Den pote, co "personalizacni" sluzbu ohlasil Infoseek, prichazi s ni i Yahoo. Vybrat si muzete z burzovnich zprav, pocasi, sportu a firemnich informaci. Novinka se jmenuje My Yahoo. Dalsi zajimavosti je My Agent, ktery nabizi zpravy z kultury (hudba, film, literatura). Lide, kteri vyuzivaji Agenta, se cleni do skupin s podobnymi zajmy, aby si spolu mohli psat.
Zdroj: c|net

Na burze leti dolu skoro vsechno, co ma neco spolecneho s pocitaci

Experti soudi, ze soucasny propad cen akcii pocitacoveho byznysu je dobry pro vyjasneni situace, ktera byla zamlzena rustem z minulych let. S tim je konec a na stole se musi vymenit ubrus. Na jmena se nehledi. IBM ci Microsoft, vsechno jedno. Ceny leti dolu kazdy den (vcera IBM o $4,44, MS o $1,75, Netscape o $3,25). Bude v tom jiste i hodne obvyklych burzianskych spekulaci. Mene spekulativni se ale zda byt nezadrzitelny pokles cen akcii prohledavacu Internetu. Nejhure je na tom Infoseek, ktery uz se propadl pod $6 za akcii ($5,75). Excite je na $6,75, Lycos na $8,25 a jen Yahoo si vede celkem obstojne - je na takrka $18.
Zdroj: BAJT

Rozjezd MSNBC vypada dobre

Dva giganti - Microsoft a TV spolecnost NBC - v pondeli spustili soubezne kabelove televizni a webovske zpravodajstvi. Na americky TV kabel pripojen nejsem, ale mohu soudit, jak novinka dopadla na WWW. Dvema pismeny: OK. Design stranek je pekny, zpravodajstvi obsazne. MSNBC je urcite velkou konkurenci CNN. Sovnani obou na Webu zatim nevyzniva ve prospech nikoho - krome uzivatelu Internetu, takze po vsech strankach OK.
Zdroj: BAJT

Escom nezachrani uz vubec nic

V News on 'Net ze 4. cervence najdete popis neblahe situace, do ktere se dostala ambiciozni nemecka firma Escom. Tehdy se jeste zdalo, ze by mohla vyuzit ochrany veritelskych bank. Ale ani to nevyslo. Escom se pripravuje na vyhlaseni bankrotu. Pricinou jsou nektera minula hazardni rozhodnuti vedeni firmy a celkovy propad na trhu s vypocetni technikou. Escom mel pobocky v mnoha zemich Evropy (i u nas). Vyhlaseni bankrotu neznamena nutne, ze firma prestane existovat, pokud najde investora, ochotneho investovat do nezbytnych zmen.
Zdroj: The Nando News

Routery na Internetu melou z posledniho

Routery paternich siti jsou enormne pretizeny kalkulacemi souvisejicimi s urcovanim odchozich cest prichazejich datovych packetu podle routovacich tabulek. Pro tyto routery se do lonskeho roku pouzivaly produkty Cisco 7000. Koncem roku prisel router s cislem 7500, osazeny riscovym procesorem. Ale ani ten uz nestaci rostoucimu provozu na Inetu. Staci, kdyz na paternich sitich sem tam dojde k nejakemu krachu a provoz na ostatnich routerech ihned presahne maximum svych kapacit. Pretizene routery nekdy posilaji datove packety zpet tam, odkud prisly, aby vubec zvladly svuj provoz. Jistym resenim se ukazuje ukladani adres do tzv. logickych bloku. To ma vsak jednu velkou nevyhodu pro uzivatele - kdyz odejdou od sveho ISP k jinemu, prijdou tim i o sve dosavadni adresy a budou muset zvolit jine. Spravci systemu paternich siti predpokladaji, ze az se zacatkem skolniho roku vrati lide z dovolenych a studenti do skol, routery uz nebudou s to napory zvladat a bude dochazet ke stale castejsim vypadkum v siti. (Celou dobu tu samozrejme pisu o americkych sitich:)
Zdroj: InfoWorld Electric

Microsoft nabizi betaverzi Javy

Visual J++ se v nazvu drzi tradice "vizualni" rady Microsoftu a samozrejme nejvic pripomina jeho Visual C++. J++ ma vselike wizardy a slibuje kompilaci milionu radek za vterinu. Programy napsane v J++ budou schopne spolupracovat s ActiveX.
Zdroj: InfoWorld Electric

Microsoft rozsiruje moznosti sveho Visual C++

Do 14 dnu se Microsoft chysta ohlasit podrobnosti o dalsi pripravovane verzi Visual C++ 4.2. Pozornost pritahuje predevsim moznost snadnejsiho programovani pro Internet a databaze. V nove verzi se samozrejme uplatni i ActiveX. Soubor noveho C++ a J++ da Microsoftu dalsi naskok na trhu a programatorum dobrou kombinaci pro tvorbu inter/intranetovych aplikaci.
Zdroj: InfoWorld Electric

15. cervenec 1996

Zdroj informaci o levnem telefonovani typu "call back"

Spolecnost Mintel na vyse uvedene adrese vysvetluje podstatu levneho telefonovani, kterym pronika na trhy, kde telefonni monopoly udrzuji poplatky na nesmyslne vysi. Kdo se na to da, dostane Personal ID number (PIN), obsazene v cisle, kterym se sluzba do USA vola. Po jednom, dvou vyzvanecich tonech polozite sluchatko. Zarizeni sluzby v USA zjisti, zda ma PIN volajiciho ve svych databazich. Pokud ano, automaticky zavola cislo klienta, ktery pak vytuka cislo pozadovane stanice kdekoli na svete. Protoze na "normalnich" telefonech (nikoli radiovych) volany ucastnik neplati nic, ucet jde na vrub volajiciho, tedy sluzby call back, ovsem za ceny platne v USA. I za zprostredkovane spojeni plati dotycna sluzba. Pri vyuziti teto sluzby vlastne volate z USA. Diky tamnim nepomerne nizsim cenam usetri volajici z ruznych zemi v prumeru mezi 30% az 70%, i kdyz si sluzba neco malo pripocitava. Call back se samozrejme nelibi telefonnim monopolum, ale zatim nenasly zadny pravni ani technicky zpusob, jak mu zabranit.
Zdroj: BAJT

Odkud kam se kolik plati za telefony a pristup k Internetu

Kdyz uz jsme zabrousili do rise telefonu, pridavam dalsi zajimavou adresu, ktera nabizi prehled o vysi telefonnich plateb v jednotlivych zemich i za spojeni mezi nimi. Databazovy program se snazi najit nejlepsi ceny - ty jsou ovsem jen tam, kde je na telekomunikacnim trhu konkurence. Nekdy se muze stat, ze databaze nenajde zadnou "nejlepsi cenu", jako se mi to stalo pri dotazu na cenu spojeni z USA do CR (zato do Bulharska to slo:). Databaze serveru maji jeste hodne bilych mist, ktera cekaji na sve zaplneni. Presto vsak uz urcitou predstavu o cenach spojeni poskytuji, zvlaste pokud jako cilove misto uvedete "All destinations".
Zdroj: BAJT

Tlak na uvolneni sifrovacich technologii americkou vladou roste

Bez bezpecnostnich sifrovacich technologii, spolecnych celemu Internetu, se na nem nedaji delat obchody. To je kazdemu jasne. Americke firmy nalehaji na svou vladu, aby prestala s obstrukcemi vuci exportu sifrovacich technologii. Americka vlada se spolecne s bezpecnostnimi agenturami USA vsak obava, ze by takove uvolneni vedlo k rozmachu nekontrolovatelneho predavani teroristickych, spionaznich a jinych destruktivnich informaci. Proto prisla s projektem Clipper Chip, ktery by uvolnoval pouze takove technologie, ktere by soudy a vybrane agentury v pripade potreby dokazaly desifrovat. Byznys je vuci tomuto postupu silne skepticky a nadale se dozaduje sveho. Jeho utkani s americkymi uredniky pokracuje.
Zdroj: c|net

Prohledavac Internetu Infoseek zarazuje dalsi sluzbu

Velky propad akcii prohledavacu na burze je nuti prichazet se stale novymi sluzbami. Infoseek se dohodl napr. s agenturou Reuters o poskytovani jejiho denniho zpravodajstvi (mimochodem, na Yahoo uz Reuters je). Spolu s nekolika dalsimi informacnimi zdroji Infoseek nabizi personalizaci sluzeb (osobni vyber z nabidky). Pak kdykoli uzivatel zavola Infoseek, dostane z informacniho toku jen to, co sam sobe "personalizoval". Infoseek se na burze propadl k nejnizsi hodnote akcii $6,25 (od sveho vstupu na burzu pred tremi tydny spadl o $10). Ted je na tom nejhur ze vsech ctyr svych konkurentu pritomnych na burze. Nejlepe si vede Yahoo se $17,50. Na burzu se prave chystal vstoupit znamy webzine Wired. Jsa vsak postrasen tim, co se s inetovskymi firmami na burze deje, odlozil svuj vstup na rijen. Nedobre veci se nedeji jen s inetovskymi firmami. Postizen je cely computerovy byznys. Investori, kteri dosud spolehali na jeho celkem uspokojive prubezne vysledky po mnoha leta, ted nevedi, na co se tady vubec da spolehat. Apple, firmy produkujici chipy, ted dokonce uz i Hewlett-Packard a dalsi zaznamenavaji ztraty a jejich akcie behem jednoho dne dokazi sletet az o 10%. Sousledne poklesy o nejaka 3% nejsou uz vubec nicim zvlastnim. Takrka pravidelny rozkmit Netscapu mezi $50 a $65 po dlouhe dobe zaznamenal sesup ve smeru dolu o 4% na $48,50. Dolu jde i Microsoft, ktery v polovine cervna dosahl maxima $125 a dnes je na $112. V nekterych pripadech jsou poklesy zavineny spise hysterii, kterou se burza tak rada vyznacuje. Je vsak zrejme, ze v mnoha pripadech jde o velmi negativni hospodarske vysledky, ktere neocekaval ani ten nejvetsi pesimista. Investori jsou tim zaskoceni a jejich duvera v hi-tech ma stejne sestupnou tendenci jako ceny akcii.
Zdroj: c|net

AT&T chysta pristup na Internet z prenosnych telefonu

Podobne plany ohlasilo uz nekolik spolecnosti, ale AT&T vypada na to, ze by mohla vec dotahnout do konce. Telefon pro ni vyvijeji firmy Mitsubishi, PCSI a Cirrus Logic. Pristroj bude mit displej pro pouhe tri radky a bude nabizet jen text. Protoze grafika je zde zcela mimo hru, musel se najit i nejaky jiny "standard" hypertextoveho popisneho jazyka, nez je HTML. Firma Unwired Planet vyvinula pro tyto ucely jednoduchy HDML (Handheld Device Markup Language). Ten je soucasti softwaroveho baliku UP.Link (obsahuje UP.Browser a UP.Link Server). S pouzitim noveho telefonu bude mozne prijimat a odesilat e-mailove zpravy, cist textove informace treba z Webu a objednavat veci a sluzby (napr. letenky). Telefon - nazvany PocketNet - bude stat kolem $500, mesicni poplatky pro spojeni na Internet $30 a jeste se pocita s platbami za cas.
Zdroj: c|net

Graphic E - multimedialni e-mailovy program pro Windows

BAJT po dohode s americkou firmou Graphic E Software otevrel na vyse uvedene adrese zrcadlo jejich webovskych stranek. Vsechny stranky jsou prelozeny do cestiny. Prednosti Graphic E je moznost posilat e-mailove zpravy s grafikou, zvuky, animacemi a hudbou, ktere se u adresata - prijimajiciho postu rovnez do Graphic E - hned spusti. Multimedialni moznosti jsou nadstavbou programu, ktery nijak nebrani prijmu a odesilani beznych textovych zprav via SMTP/POP3. K e-mailovemu klientovi se da za $19 prikoupit Graphic E Designer pro tvorbu skriptu spoustejicich zvuky a animace. Graphic E se bude Bajt na svych serverech venovat podrobneji (diskuse a konference pro uzivatele). Rovnez zpetna vazba od americke firmy bude pruzna...a v cestine! A nakonec to nejlepsi - Graphic E je free! Najdete ho na WWW serveru Bajtu, odkud si ho muzete stahnout a hned ho zacit pouzivat.
Zdroj: BAJT