Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

18.-19. zari 1996

Statistiky pouzivani prohlizecu WWW

Cisla statistik na Webu jsou osemetna a nedaji se brat moc vazne. Firma Zona Research misto patrani ve statistikach serveru provedla bezny statisticky pruzkum "per huba" mezi 150 manazery. 83% pouziva Navigator, 8% MSIE (ten si ve srovnani s unorem polepsil dvounasobne). Netscape na svych strankach uvadi pomer 81,5% ku 9,8%, ziskany z 25 serveru. MS samozrejme uvadi podil MSIE zcela odlisny - 29% (ziskany ze dvou peclive vybranych serveru:) Faktem zustava, ze MSIE svuj podil prubezne zvysuje, zatim ale spise na ukor dlouhe rady "odpadavajicich" prohlizecu.
Zdroj: NEWS.COM

Shanite adresu, telefon, fax, e-mail nekoho/neceho po svete?

InfoSpace na vyse uvedene adrese je zajimavy adresar s mnoha ruznymi vstupy pro hledani vsech druhu spojeni na obcany a firmy po celem svete (s vyjimkou zemi, kde takove adresare jeste nejsou - napr. CR). Odpoved z americkych databazi je ohromne rychla. InfoSpace svym zpusobem podporuje telefonovani po Internetu - pokud si chcete s nekym popovidat, muzete se zdarma zaregistrovat a cekat, az se vam nekdo ozve, ev. nekomu ze seznamu zavolat (nejlepe po predbezne dohode e-mailem). Server rovnez vypisuje prave pripojene uzivatele. Pokud ma nektery z nich vybaveni pro hovor via Inet, staci kliknout...
Zdroj: BAJT

Uredni formulare na Internetu

Taky vas berou vsichni certi, kdyz musite pro patricny ouredni formular na patricny ourad? Ztrata casu na oltar byrokracie. Americky State Department nabizi formular zadosti o pas na webovskem serveru. Sup s nim na laserovku a je to...
Zdroj: The Nando Net

64-bitova Windows NT ve stavu zrodu

Na nadchazejici konferenci profesionalnich vyvojaru predstavi MS rozpracovanou verzi 64-bitovych NT, vyvijenych pro pristi generaci procesoru Intel IA-64. Prvni z techto procesoru se jmenuje Merced a rika se mu take P7. Kdy se to vsechno stane realitou, zdroj neuvadi.
Zdroj: NEWS.COM

Situace prohledavacu Internetu na burze se zlepsuje

Investori konecne zareagovali na snahy prohledavacu Inetu obohatit nabidku svych sluzeb (personalizace, softwarovi agenti). Nejvic si polepsil Lycos (za 14 dni ze $6 na $11). InfoSeek sel rovnez nahoru ze $6 na $8. Jediny Excite nikam nespecha a pohybuje se mezi $5 a $6. Tradicne nejlepe se drzi Yahoo v cyklickych vykyvech mezi $18 a $22. Pro srovnani - Netscape byl vcera na $45, MS na $133 a leti vzhuru.
Zdroj: PointCast Network

Minikamera Sony

Japonska firma Sony opet prekvapila svou dovednosti - v rijnu se na trhu objevi jeji Digital Handycam do kapsy. Bez kazety a baterie vazi pul kg a meri 2,25" x 5,5" x 4,5". Ma i barevnou obrazovku a vsechny funkce obvykle u drazsich pristroju. Bude stat $3,199.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Microsoft podava navrh na standard rozsireni HTML

Podstatou rozsireni je objektovy model na bazi JavaScriptu nebo VBScriptu s presunutim nekterych jednoduchych operaci (objektu) ze serveru ke klientovi - tak se usetri cas a pocet spojeni napr. pri overovani spravnosti udaju zapsanych do formularu na strane klienta (overovani provede primo u klienta maly objekt natazeny ze serveru). Netscape proti teto snaze MS zhola nic nenamita.
Zdroj: InfoWorld Electric

Microsoft otevira ActiveX a (D)COM

Uvahy MS o poskytnuti technologii ActiveX a (Distributed) Component Object Model nezavisle organizaci padly. Misto toho se MS rozhodl poskytnout kod uvedenych technologii za mirnych licencnich podminek vyvojarskym firmam, ktere ve vlastnim zajmu i v zajmu MS budou usilovat o vytvoreni a hlidani standardu. Zustava otazkou, kam az MS pri odhaleni kodu hodla jit. ActiveX ma blizko k OLE, ktery stal MS mnoho namahy a casu a nepatri mezi "odhalene". O implementaci a ucast na standardizacnim procesu ActiveX a (D)COM projevily zajem firmy jako napr. HP, Intel, Digital nebo Borland. Celkem je jich pres stovku. Je uz vicemene jasne, ze Netscape se ActiveX nevyhne.
Zdroj: InfoWorld Electric

Americka posta pronika na Internet

Zvysujici se pocet e-mailovych zprav (casto provazenych prupovidkou "My 2 cents":) snizuje poptavku po klasickych postovnich sluzbach. Americka posta misto narku nad horkym osudem prisla s dobrym napadem. Ve spolupraci s firmou Aegis Star, zabyvajici se elektronickymi dokumenty, vytvorila zaklady postovni sluzby, ktera bude mit stejne prukaznou hodnotu jako pisemny material pri zachovani postovniho tajemstvi (kodove zabezpeceni). Mala platba - 22 centu za soubor do 50 KB - bude rovnez zakodovana v souboru. Kazdy takhle podany dopis bude oznacen datem a "razitkem" a odeslan adresatovi, resp. vice adresatum. Vsechny odesilane dopisy budou archivovany na optickych discich a odesilatel bude kdykoli pozdeji moci pozadat o pristup k nim za poplatek 40 centu za 1 KB. Lidem a firmam tak odpadne spousta papirovani a odeslane dokumenty (sledovane postou az k prijemci) budou mit pravni prukaznost. Perfektni priklad efektivity Internetu a inteligentnich lidi.
Zdroj: NEWS.COM

Pekna ukazka moznosti Javy na Webu

Japonsky World Fiction je krizencem mezi MUD, chatem a interaktivnim pribehem. Prostredi "hry" je rozdeleno do mistnosti, ktere muzete vytvaret, stejne jako sama sebe (jste to, cemu se rika "avatar") - a to dokonce animovane. Kdyz neco rikate (tedy pisete), text se objevi jako komiksova bublina v provedeni, danem poslednim znakem. Kdyz neco chcete "premalovat", server vam posle javovy graficky editor. Ze serveru vubec vsechno jde v podobe javovych appletu (celkem 150 KB) tak, ze vsechno potrebne mate po ruce, a se serverem komunikujete jen pri updatech vznikajicich na obou stranach. Prostredi, ve kterem je "hra" napsana, se jmenuje Dynamo (pochazi od firmy Art Technology Group, odloucivsi se od MIT). Zakladem je objektove orientovana databaze, do ktere se ukladaji stranky prevedene do javovych appletu. Z ni se pak odebiraji pro jejich prenos po Internetu. Zajimave na cele veci je hlavne to, ze se o ni jen dlouhosahle nemluvi, ale ze funguje v praxi:)
Zdroj: Packet

17. zari 1996

Hackerske blokovani systemu na pokracovani

Zpusob zablokovani systemu seriemi pozadavku o spojeni s neexistujici adresou zadatele dostal uz svuj nazev "SYN flood" (vice o nem v informaci ze 13. zari). Dalsi obeti utoku se stal sachovy klub Internet Chess Club. Skoro cely ctvrtek a patek byl vyrazen z cinnosti. Po klidnem vikendu se utok opet objevil v pondeli. Proc si hacker vybral zrovna sachovy klub, nikdo netusi. Jeho sef se domniva, ze pricinou muze byt bud to, ze vyzaduje predplatne, nebo je hacker nekym, kdo byl z klubu vyrazen pro nepristojne jednani. Hrozici SYN flood vyprovokoval diskusi ISP v jejich konferenci inet-access@earth.com. Ale at to ISP probirali z jakekoli strany, jasnou obranu proti takovym utokum nenasli, takze jsou jim vystaveni stejne jako kdokoli, kdo nabizi pristup ke svym serverum jejich prostrednictvim. Jedinou moznosti je filtrovat odchazejici packety, ktere predstiraji jinou adresu odesilatele, nez jake ISP spravuje - to by ovsem museli provadet vsichni ISP, aby ani myska neproklouzla. Nejlepsim resenim by byla moznost snadno a rychle vystopovat utocnika, ktery by se pak musel zpovidat z trestne cinnosti. Bohuzel, zfalsovane packety v dnesni podobe v sobe zadnou informaci o jejich skutecnem puvodci nenesou.
Zdroj: NEWS.COM

Okna Microsoftu do nepececkovych zarizeni

Ledva Netscape oznamil vznik spolecnosti Navio pro uplatneni Navigatoru v prenosnych elektronickych zarizenich na bazi Javy, MS prichazi s ohlasenim svych upravenych 32-bitovych Windows CE pro oblast stejnych zarizeni. MS vsak na teto myslence pracoval jiz dlouho. Jednim z hlavnich problemu, ktere musel resit, byla prilisna velikost Windows, nevhodna pro male pristroje. Jak Navio, tak MS nabidnou uzivatelum prenosna zarizeni, komunikujici s Inetem. Kam se jeste Windows CE vydaji, tezko rici. Bill Gates pred nekolika lety mluvil o sve vizi, ve ktere Windows ridi vsechna elektricka zarizeni v domacnostech i jinde. Windows v lednicce by napr. kontrolovaly jeji obsah, samy objednavaly chybejici potraviny apod. Myslite, ze jde o vtip? Nikoli...na podobnych systemech - byt mimo Windows - uz se pracuje:)
Zdroj: TechWeb

Download/upload via HTTP

The Gryphon Group testuje betaverzi programu Acquire, ktery po instalaci na WWW server umozni uzivatelum Navigatoru downloadovat i uploadovat soubory na disk prostrednictvim protokolu HTTP (FTP netreba). Povoleni k pristupu pro vyuziti novych funkci se da stanovit, rovnez prostor pro upload se da vymezit. Co to ale muze udelat s bezpecnosti serveru, se jeste moc nevi.
Zdroj: NEWS.COM

Prilisna duvera v pocitace se nemusi vyplatit

Nechavate pocitace urcovat vysi svych dani? Fajn. A kontrolujete, zda jsou vypocitane spravne? Ne? Takze pocitaci verite. Danova kontrola ale muze mit na pocitacove vysledky jiny nazor, doplneny pokutou. Lide take casto provadeji rutinni ukony, kdyz se uz poste objevi stale stejne menu ci hlaseni (bez rozmyslu, nacvicene stisknou nejakou klavesu). Jak se zjistilo ze zaznamu v cerne skrince letadla American Airlines, ktere havarovalo v prosinci '95, podobna duvera a rutina stala zivot vsech 159 lidi na palube. Bylo zamracene pocasi a vez letiste dala pilotovi povel, aby zapnul autopilota a navedl ho na pristavaci drahu Rozo v kolumbijskem meste Cali. Pilot stiskl klavesu "R". Na monitoru se objevil vypis sesti udaju s vyznacenym prvnim. Pilot nacvicene nabidku potvrdil. Autopilot provedl prislusny obrat a brzy nato se letoun roztristil ve skalach obklopujicich letiste. Vypis na monitoru vzdy vypisuje letiste a jejich drahy od nejblizsich k nejvzdalenejsim. Ale tentokrat se tak nestalo. Na prvnim miste byly udaje pro drahu Romeo na bogotskem letisti vzdalenem 100 mil pod uhlem 90 stupnu vuci spravnemu smeru letadla. Dalsi problem je v tom, ze vypis obsahuje pouze geograficke souradnice, nikoli nazvy drah. A ty ve fofru, ktery provazi pristavaci manevr, pilot nezkontroloval a spolehl se na to, ze kdyz to uz stokrat bylo "spravne", tak to nemuze byt jinak ani v dane chvili. Jeste to neotraslo vasi duverou ve spravnost vseho, co vam pocitac predestre?
Zdroj: The Nando Net

Zajimavy vyvoj cen pocitacu:)

Tato informace ma spis pripominkovou hodnotu, ale urcite je zajimava. V polovine 80. let stalo ikstecko s 1 MB RAM a HDD 20 MB mezi $2000 a $3000. Na konci 80. let stala 286-ka se 2 MB RAM a HDD 30 MB stejne. V roce 1990 stala 386-ka se 4 MB RAM a HDD 80 MB stejne. V roce 1993 stala 486-ka se 16 MB RAM a HDD 500 MB stejne. Hadejte, kolik zaplatite, kdyz si ted objednate Pentium 166 MHz se 32 MB RAM a HDD 2,5 GB (plus cedeckovou jednotku, cache, video RAM, zvukovou kartu, reproduktory a modem)? No prece...stejne! Autor tohoto drobneho prehledu poznamenava, ze je zajimave, jak jdou vsechna cisla nahoru krome toho, ktere je za znakem dolaru. A vite, kolik stalo u nas v bazaru ZX Spectrum brzy po tom, co se objevilo v Britanii? Celou tretinu toho, co Pentium 166 MHz dnes:)
Zdroj: The Nando Net

Nemecky student zatcen za kradez a vydirani

Nemecky student spolu se dvema komplici zcizil data jedna americke firme prostrednictvim Internetu a e-mailem na ni pozadoval $30,000 za vraceni dat. Penize se mely poslat na prihradku hamburske posty. U prihradky cekal 19-lety mladik, ktery policii zavedl k 26-letemu vudci skupiny.
Zdroj: The Nando Net

Pokus o novou sluzbu malych plateb za informace

Firma Clickshare prichazi s pokusem o uctovani minimalnich castek za kliknuti na placene stranky informacnich serveru. Teto sluzby se mohou ucastnit jakekoli WWW servery, ktere maji vyhrazenou cast placenych informaci. Platici ctenari tak budou (mozna:) mit velkou nabidku informacnich zdroju (zdanlive z jednoho mista), za kterou budou platit male penize - treba 10 centu za clanek. Hezka je na teto sluzbe demonstrace moznych propojeni vselikych sluzeb na siti. Ovsem zda se uchyti, je uz jina otazka. Zatim jsou v ni jen tri mene zname noviny. Problem bych videl i v tom, ze velezname tituly, jako treba New York Times, si vystaci samy i s uctovanim sluzeb, ktere poskytuji. Mozna se Clickshare nakonec stane vyberem specializovanejsich informaci, coz by nebylo k zahozeni.
Zdroj: NEWS.COM

RealAudio ve stereu

Tvurce formatu a softwaru RealAudio, firma Progressive Networks, ma dnes predvest dalsi generaci svych programu. Nejpodstatnejsi zmenou je moznost vysilani a prehravani ve stereu pri rychlosti prenosu 28,8 Kbps, a na linkach od ISDN vyse prehravani v cedeckove kvalite zvuku. Dobrou zpravou pro spravce WWW serveru je moznost vysilat zvukove proudy bez nutnosti nakupu serveru RealAudio. Tato moznost vsak bude kapacitne omezena, protoze hlavni prijmy Progressive Networks jdou prave z prodeje serveru. Firma byla k tomuto kroku prinucena konkurenci, jmenovite Macromedii, ktera se svou technologii Shockwave nabizi totez. RealAudio Player 3.0 bude k mani zdarma na firemnim serveru. Encoder 3.0 a Server 3.0 rovnez, ale nikoli bezplatne.
Zdroj: NEWS.COM

16. zari 1996

DisInformation - novy prohledavac Internetu

DisInformation muze znamenat "This Information" stejne jako "dezinformace". Prohledavac pouziva AltaVistu Digitalu (svou vlastni implementaci). Zajimave je, ze vysledky prohledavani jsou blizsi tomu, co hledate, nez u originalu. DisInformation si na sebe bere undergroundovy kabat subkultury. Zamerenim nejblizsi mu ma byt e-zine Wired. Stranky provazeji hesla jako treba "Vsechno, co vite, je spatne" nebo "At vam kdokoli predklada k videni cokoli, ridi tim vase mysleni". Tento styl se projevuje v adresarich, venovanych alternativnim filosofiim, kritice mcdonaldske hamburgerove "kultury", cenzure etc. I kdyz je zamereni prohledavace vyrazne antiestablishmentove, chce zit z inzerce, cimz zdarile potira sam sebe:) Zatim v nem taky neni ani jeden inzerat. Jeho sef vsak veri, ze se nakonec nejake zacnou objevovat, podobne jako v e-zinu Wired, ktery tradicnim konzervativnim hodnotam rovnez neni prilis naklonen.
Zdroj: NEWS.COM

Chcete ignorovat Internet? Internet bude ignorovat vas:)

Na Seyboldovu konferenci prijelo nekolik zastupcu firem, ktere nejsou na Internetu, aby se dozvedeli, zda to nebude nejak vadit jejich cinnosti. V panelove diskusi se dokonce objevila otazka: "Kdyz budeme ignorovat Web, tak zahyne?" Pritomni experti samozrejme odpovedeli, ze nikoli. Nakonec Internet sam existoval i bez onlinovych sluzeb a Web zacal svou pout bez firemnich stranek (a bylo na nem hezky:). Nikdo netvrdi, ze firma nemuze existovat bez pristupu k Internetu a bez sve prezentace na Webu. Tim se ale pripravuje o moznosti, ze kterych by mohla cerpat a ktere ji mohou dat dalsi rozmer v podnikani. Nejvetsim problemem pro rozhodnuti pripojit se k Internetu, je ve firmach jeho neznalost. Tezko kdo presvedci firemniho zastupce, ktery nikdy nevidel Web, co vsechno by mu jeho ucast na nem umoznila. Ale staci, aby shledl prakticke ukazky, a vetsinou se jeho nazor na pripojeni k Inetu otoci o 180 stupnu. Myslim, ze prave v tomhle je nejvetsi problem pomaleho rustu poctu pripojeni k Inetu u nas.
Zdroj: Mercury Center

Dobre pocteni (nejen) o Internetu v cestine

Jiri Peterka, autor mnoha casopiseckych clanku o Internetu, soustredil sve prace na adrese uvedene v zahlavi teto informace. Materialy jsou zahustenou, lec srozumitelnou faktografii podstaty siti, Internetu a dalsich fenomenu vypocetni techniky. Najdete tam treba i historii vzniku a vyvoje Internetu u nas. Internet v tomto souboru clanku ukazuje sve prednosti - rychly pristup k tematicky rozdelenym clankum, ktere byste "louhovali" z papirovych casopisu jen obtizne, a dale moznost autora vydat svou "monografii" bez nakladu na tisk a papir. I kdyz zrovna ted nemate zadnou zvidavou potrebu, aspon se na stranky J. Peterky juknete, at vite, co tam najdete, az prijde ta chvile...
Zdroj: BAJT

V USA je velky nedostatek specialistu

Nezamestnanost versus desetitisice volnych, ale neobsaditelnych pracovnich mist - to je paradox technicky vyspele spolecnosti. Rozvoj firem, zabyvajicich se high-tech, je v USA tak prudky, ze mu tamni skoly nestaci. Napr. Boeing hleda 2200 specialistu pro konstrukci a vyrobu letadel. Microsoftu chybi 1000 lidi. Spousta firem by byla o dost vetsi, pokud by sehnala stovky potrebnych programatoru a inzenyru, kteri proste nejsou k mani ani za rocni plat $35,222 (prumer nabidek). MS, Boeing a dalsi firmy lakaji k sobe studenty na stovce vysokych skol. MS opet prikrocil k tomu, co bylo sveho casu jednou z hlavnich pricin konfliktu mezi B. Gatesem a P. Kahnem (Borland) - pretahuje programatory od konkurence. MS ma zajem predevsim o ty, kteri jsou u konkurence spokojeni; nespokojene nechce, protoze nejsou zarukou spokojenosti ani u MS samotneho. MS zaroven rika, ze ma zajem jen o hvezdy a nehodla z toho slevit ani pod tlakem potreby. Na druhou stranu jsou velke firmy, ktere zadne problemy s obsazenim pracovnich mist nemaji. K nim nalezi napr. Intel. O tom, ze situace je kriticka, svedci i rubriky "Hiring" na titulnich strankach mnoha firemnich WWW serveru. Skoly se uz zacinaji probouzet - napr. university v Seattlu a ve Washingtonu oteviraji nove studijni programy, aby vyhovely vzrustajici potrebe specialistu.
Zdroj: The Nando Net

Casy se meni - BCS je menila tak uspesne, az zavala sama sebe

Boston Computer Society vznikla pred 20 lety jako neziskova organizace. Jejim cilem bylo poskytovat zasvecene informace uzivatelum vypocetni techniky (rovnez prostrednictvim Internetu). BCS zila jen z prispevku. Pred peti lety dosahla sveho vrcholu - 32,000 clenu ve 40 zemich. Dnes jich ma jeste 18,000. Presto se rozhodla svou cinnost ukoncit. V dobe jejich zacatku byly pocitace jistym mysteriem pro hodne zasvecene inzenyry. Jak sel cas, pocitace se dostavaly na stoly beznych uzivatelu, kteri stale jeste potrebovali konzultacni pomoc. Dnes je ovsem situace hodne odlisna. Jednak existuji spousty skolicich a konzultacnich sluzeb i jinych informacnich zdroju, jednak se snizuje jejich potreba pro spravce systemu, kteri si zacali hrat s pocitaci ve svych sesti letech:) To, co BCS podnitila, ji samotnou nakonec zavalo...
Zdroj: The Nando Net

Internet snad nezkolabuje...

Z mnoha stran stale prichazeji uvahy o blizicim se kolapsu Inetu. Jejich neoficialnim mluvcim je Bob Metcalf. Jeho slogan z minuleho prosince zni: "Internet brzy prejde do stavu supernovy a v roce 1996 katastroficky zkolabuje". Jeho oponenti rikaji, ze pote, co Internet presel z vladnich investic na volny trh, se sice stal anarchii, ale anarchii, ktera funguje. Neziskova organizace Merit Network obdrzela vladni investice na mereni "stavu toku" na Internetu. Na jare tato organizace vyvesila rudy alarmujici praporek, ktery zase brzy stahla. Podle jejiho nazoru zatim nic strasneho Internetu nehrozi. Je to hlavne diky trem spravcum nejvetsich paternich siti v USA. Napr. MCI tu svou letos uz dvakrat kompletne upgradovala. Nyni muze jeji pateri protekat 622 Mb dat za vterinu - to je 622-krat vic nez zacatkem tohoto roku. Prutok dat se pritom zvysil 300-krat. MCI s upgrady neprestane. Ocekava totiz, ze se ze soucasnych 100 milionu USD, ktere k ni po pateri pritekaji, v roce 2000 dostane na 2 miliardy USD.
Zdroj: The Nando Net

Modemy 56 Kbps pro koncove uzivatele

Inu...28,8 Kbps uz neni, co byvalo. Vyrobci modemu museji prezbrojit, aby mohli prezbrojit take ISP (pro dial-up) a koncovi uzivatele. Predbezne informace o nasazeni hromadne seriove vyroby novych modemu 56 Kbps prichazeji ze vsech stran. Posledni pronikla z US Robotics - prvni modem USR 56 Kbps by se mel objevit snad uz do konce tohoto roku. Pokud si tato firma bude chtit udrzet svou vedouci pozici na trhu s modemy nizsich rychlosti, nic jineho ji ani nezbyde. Pro nas je tato zprava prizniva aspon v tom smyslu, ze ceny modemu 28,8 Kbps pujdou rychle dolu.
Zdroj: Reuters na Yahoo