InfoWorld Electric je jeden z mala informacnich serveru pro zasvecenejsi
internetovske uzivatele. Uzeji specializovanych serveru je hodne, ale pokud
shanite denne obnovovane hutne informace bez zamlzujicich blabolu, zjistite,
ze vyber je dost uzky. InfoWorld Electric zarazuje na sve stranky kazdy tyden
nove hlasovani na nejake tema. Minuly tyden otazka znela: "Bude Linux schopen
existence soubezne s komercnimi operacnimi systemy?" Statistika odpovedi je
jednoznacna: 93% ano, jen 7% ne. Vysledek vypovida i o tom, jaci uzivatele
tento server navstevuji. Zdroj: InfoWorld Electric
Z vyvojovych dilen Netscapu proskakuji - zatim jen velmi kuse - informace o
tom, ze se v nich tvrde pracuje na agentech. Jde o vytvoreni distribuovanych
aplikaci a sdilenych dat, zalozenych na technologii appletu Javy. Z prosteho
uzivatelskeho pohledu tato technologie "zrusi" napr. modulovou architekturu
tezkotonaznich plug-ins. Prvni agenti Netscapu by se meli objevit v jeho
postovnich serverech, ktere urcite jsou dobrou zkusebni platformou. Predstavte
si, ze dostanete e-mailovou zpravu, ve ktere budou multimedialni data ci
spreadsheetova tabulka...ci cokoli, pro shlednuti ceho byste museli provest
zdlouhave manipulace (vylouhovat data, spustit prislusny program a nakonec do
nej data nacist). Agenti tohle vsechno eliminuji a zajisti, ze data rovnou
uvidite tak, jak vypadaly u zdroje. Nebo s nimi dokonce budete moci hned
manipulovat - bud solove, nebo i sdilene... Fantazii se meze nekladou. Ted
jde o prekonani mezi ryze technickych. Prvni mez by v Netscapu mela padnout
do roka a nejakeho toho dne. Zdroj: InfoWorld Electric
Na strankach WWW serveru Intelu
by se ve stredu mel objevit applet, umoznujici telefonovat po Internetu (bude
k mani bezplatne). Applet umozni i hledani v telefonnich seznamech Internetu
na zaklade vyuziti technologie ULS (User Location Service) Microsoftu. Rozumi
si i s uznanym standardem H.323 pro multimedialni komunikaci v realnem case.
Koncem roku by Intel ve spolupraci s MS mel prijit s dalsi soustavou appletu,
ktera uz bude obsahovat i video a dalsi vymozenosti. Microsoft pro prenos
informaci podle standardu H.323 nabidne i vyuziti ActiveX controls. Zdroj: InfoWorld Electric
Cookies je nazev pro sadu souboru v rade webovskych prohlizecu (napr.
Navigatoru nebo MSIE). Tyto soubory vam do prohlizece mohou ukladat (a cist
je) WWW servery, pokud jim to povolite. Kdyz jim to povolite, po case nemusite
vedet, co vam tam kdo strcil a ceho byste se treba radi zbavili. Na serveru
SimTelu
si muzete stahnout programek, ktery precte obsah vasich cookies a nabidne vam
moznost jejich vymazani. Cookies maji slouzit predevsim pro zautomatizovani
pristupu do oblasti serveru, ktere jsou na heslo. Server si precte adekvatni
udaje z cookies a pokud je tam najde, pusti vas dovnitr. Diky tomu si nemusite
pamatovat sva ruzna ID a hesla. Na druhou stranu vam tam nejaky server muze
dat informace, o ktere nestojite, jiny muze v cookies zaspionovat a jejich
obsah vyuzit nebo i zneuzit. Cookies jsou fajn, ale je dobre vedet, co v nich
zrovna mate. Zdroj: InfoWorld Electric
Looker je nazev krabicky, ktera se pripoji k televizi a do telefonni site, a
hned jste na Internetu, muzete vyuzit onlinovou sluzbu Lookeru nebo
interaktivni TV programy. Looker pochazi od male francouzske firmy DMC, ktera
bez dlouhych reci vytrela zrak vsem gigantum, neustale vesticim, jak, kdy a co
udelaji, kdyz... Looker se pronajima za pouhych 50 franku mesicne (asi $9,90).
Zprava se bohuzel nezminuje o tom, zda se plati jeste za pristup k Inetu.
Looker je vybaven infraklavesnici a cteckou kreditnich karet. Zdroj: Reuters na Yahoo
Producent kreditnich karet Visa a "sifrovaci" spolecnost VeriSign vcera
predstavili novy system, ktery zasifruje vsechna osobni data kupujiciho
klienta. Prodavajici obchodnik k nim vubec nema pristup a rovnez se nemusi
o nic starat. System sam overi, zda je identita kupujiciho v poradku, i zda
jsou na jeho kreditnim uctu potrebne finance. V pripade, ze je vse OK, castka
odpovidajici nakupu se prelije na obchodnikovo konto, cimz vse konci. Obe
firmy prohlasuji, ze novy system je "stokrat bezpecnejsi" nez dosud uzivane.
Vzhledem k tomu, ze zakodovane informace o kreditni karte jdou zrejme bud
primo do banky (nebo do nejakeho desifrovaciho centra), nikoli na obchodnikuv
server, mohla by se duvera v bezpecne nakupy na Internetu za pouziti noveho
"neprustrelneho" systemu vyrazne zvetsit. Tento system zamysleji zabudovat do
svych inetovskych produktu i firmy Microsoft a Netscape. Zdroj: c|net
World Wide Web Consortium neboli W3C je
uznavanou autoritou pro schvalovani standardu HTML. Dosud toto Consortium
melo co delat s dodatecnym standardizovanim vseho, co si prave vymyslel a s
cim do sveta Webu prave prisel Netscape a pozdeji i Microsoft. Vysledkem byl
zmatek. Microsoft pred par dny prohlasil, ze nezverejni zadne nove rozsireni
HTML, dokud ho W3C predem nezaradi do standardu. Reakce Netscapu zatim zadna.
W3C budouciho postup MS pochopitelne tesi, protoze tim se potvrzuje jeho
autorita ve stanoveni standardu HTML. Snad k tomu pristoupi i Netscape. Jen
by to chtelo, aby Consortium bylo podstatne pruznejsi, nez dosud. Zdroj: c|net
V rijnu 1995 byl zatcen American J. A. Solocheck za neopravneny prodej kopii
MS Office. K originalum se dostal odeslanim falesnych dopisu Microsoftu, ze
kterych vyplyvalo, ze ma pravo na upgrady za nizsi cenu. Obdrzene kopie pak
prodaval. MS odhadl hodnotu neopravnenych prodeju na $40,000. V cervnu
byl Solocheck odsouzen na jeden rok nepodminene a k uhrade $10,000 za ztraty
zpusobene Microsoftu. Na Solochecka poukazala "piratska" horka linka, na
kterou Microsoftu mohou anonymne volat lidi podezirajici nekoho z piratstvi.
Tato linka zaznamenava kolem 1200 oznameni mesicne. Zdroj: c|net
Novou tiskarnu HP LaserJet 5L Xtra ($479) bude provazet cedecko s Navigatorem
Netscapu. Budou v nem predem pripavene bookmarky s odkazy na servery HP,
odkud si uzivatele tiskaren budou moci stahovat upgrady tiskovych driveru. Zdroj: The Nando News
Maximalne 10 spojeni TCP/IP behem kazdych 10 minut - vic vam NT Workstation
4.0 nedovoli. To v podstate likviduje provoz WWW serveru na Workstations. MS
rika, ze serverum ma slouzit NT Server. To, co nerika, je, ze chce trzit za
NT Server, ktery stoji $999, zatimco NT Workstation podstatne mene - $319.
Mnoha producentum WWW serveru pro NT to zrejme prinese prechodny pokles
prodeje. Uzivatele, kteri dosud pro sve WWW servery pouzivali NT Workstation,
jsou dost namichnuti. Muset dat tisicovku za to, aby cloveku bezelo, za co uz
jednou zaplatil (NT Workstation), nikoho nenadchne. Pripocteme-li k tomu, ze
MS poskytuje IIS (WWW server) pro NT Server zdarma, je zrejme, ceho chce
dosahnout - obrovskeho zvyseni prijmu z prodeje NT Serveru 4.0 a z dalsich
svych navaznych programu. Zahorkla slova o monopolu by ale nebyla namiste.
Moznosti pouzit jine operacni systemy, se nabizi dost. Staci pripomenout
bezkonkurencni postaveni WWW serveru Apache pro Linux/Unix/BSDI. Zdroj: InfoWorld Electric
Moznosti pouzivat sdileny kalendar pro pracovni skupiny v LAN neni zrovna
malo. Kalendarovy protokol maji napr. i Lotus Notes. Ale dosud neexistuje
pro Inet. Z podnetu Netscapu se ve stredu sejde "kalendarovy summit" v jeho
sidle. Priblizne 40 velkych firem se chce dohodnout na podobe noveho protokolu
a prihlasit ho ke standardizaci. Do sidla NS je pozvan i MS:) Prace s novym
protokolem ulehci tvorbu a sdileni datovanych rozpisu udalosti a ukolu.
Netscape pocita s tim, ze ihned po schvaleni protokolu prijde na trh s
kalendarovym serverem pro Internet. Pochopitelne, ze i klienti budou muset
byt vybaveni timto protokolem, aby serveru rozumeli. Suma sumarum - dalsi
dobra vec na ceste. Zdroj: InfoWorld Electric
Diky Internetu se lide nachazeji, ale i rozchazeji, hledaji souznejici duse
se stejnymi zajmy atd. etc. Internet pise - mnohdy roztodivne - pribehy. O
tom, co vsechno se muze na Internetu prihodit, pisi jeho uzivatele "stories".
Pro jejich sdileni je na Webu nekolik serveru. Na nich si muzete nejen
precist, co se komu diky Internetu prihodilo, ale i prispet svou troskou do
roztocene mlynice pribehu. Mrknete se do "Web Storybase" na vyse uvedene
adrese, kde se hned muzete zapojit do diskuse. Zdroj: BAJT
Agentura Simba na zaklade svych pruzkumu predpoklada, ze v prubehu pristich
tri let se celkovy objem inzerce na Inetu zvysi desetinasobne - z letosnich
tusenych 200 milionu na 2 miliardy USD. Z uvedene letosni castky pripadne na
Web asi polovina, zatimco v roce 2000 spolkne Web skoro vsechno. Nejvyssi
prijmy maji letos zaznamenat informacni servery ZDNet a CNN - kazdy po 10
milionech USD. V souvislosti s reklamou na Webu se casto mluvi o tom, do jake
miry je Internet vlastne masovou zalezitosti. Spousta lidi nejake masovosti
zcela oponuje, protoze vsichni se pochopitelne nestihnou podivat na vsechno.
To ale plati i o jinych mediich. Vsichni nectou vsechny noviny a casopisy,
nikdo se nemuze divat na vsechny TV kanaly najednou... Na rozdil od TV nebo
rozhlasu, ale i casopisu ma Internet dve velke prednosti. Hlavne je to
moznost obracet se na urcitym zpusobem zamerene zajemce. Inzerce na Webu
nekonci v momentu jejiho "skonu" jako v TV, radiu, nemluve uz o tiskovinach
koncicich ve smeti, ale je vzdy pripravena k zive interakci. O absurdite
soucasneho odtaziteho pristupu k inzerci na Internetu svedci proste srovnani:
odborny casopis, ktery ma naklad treba 20,000 vytisku, muze reklamou
pretekat, zatimco stejne odborne zamereny WWW server s navstevnosti 20,000
lidi DENNE sotva dycha a nevi, zda pristi den nebude i jeho dnem poslednim
(jak uz se nejednou stalo). Vestba Simby naleva do zil tvurcu WWW serveru
neco malo optimismu. Pokud ovsem nedojde k dalsimu extremu - ze vetsi dil z
inzertnich prijmu spolkne deset ci dvacet nejnavstevovanejsich serveru a
ostatni budou zapasit o vyhrazene misto pred kostelem...:) Zdroj: iWORLD NetDay News
Microsoft oznamil, ze na svuj WWW server uz brzy umisti engine pro JavaScript
a v zari pak i jeho zdrojovy kod, aby si s nim programatori mohli dosyta
vyhrat. Bude se ovsem jmenovat JScript, protoze prava na puvodni nazev ma
Netscape. Ten na zpravu nijak zvlast nereagoval, protoze sam uz delsi dobu
slibuje totez. O nic moc nejde, protoze JavaScript ve sve soucasne podobe
znacne omezeneho interpretacniho jazyka zadne zazraky nenabizi. Vysledky
ruznych javascriptovych pokusu casto byvaji spise ke vzteku nez k potese
(zmizele prubezne informace, nesmyslne vyskakujici nova okna apod.). Inu,
kdyz se MS libi pretahovat se o tuhle berlicku... Zdroj: c|net
Nad "pocitacovou" burzou zase vychazi slunecko:)
Tak, jak se poslednich nekolik tydnu ritily ceny akcii vetsiny pocitacovych
firem dolu, ted zase stoupaji. Dokonce i hluboce propadle prohledavace
Internetu se odrazeji ode dna. Excite a Infoseek poskocily za par dni od cca
$5 k $7, Lycos ze $7 na $8 a Yahoo z $15 splha dokonce ke $20. Vzestup jiste
ovlivnily zpravy nekterych firem o pozitivnich hospodarskych vysledcich za
posledni ctvrtleti (napr. Intelu a Sunu, ktery se behem mesice propadl ze $64
na $44 a ted zase leti nahoru jak raketa - po pouhych dvou dnech je na $58).
I predpoklady o prodelcich Applu ve vysi 200 milionu USD se ukazaly jako
prilis cerne, a tak se ted vsichni raduji z toho, ze Apple prodelal priblizne
"jen" petinu teto castky:) Vseobecnemu nadseni neunikl ani Borland, jehoz
graficke vyjadreni pohybu na burze pripomina bramboru padici po schodech dolu.
V poslednich dvou dnech si poskocil o $1 - ze $6 na $7. Velky skok za ty dva
dny zazil Netscape - ze $42,50 na 56,50. Neni divu - za jeden rok se jeho
prijmy zvysily vice nez petinasobne - ze 14 na 75 milionu USD za ctvrtleti.
V nedeli ma ohlasit sve kvartalni vysledky Microsoft. Zdroj: BAJT
Corel uzavrel se Sunem licencni dohodu, ktera mu umozni implementovat Java
Virtual Machine do svych aplikaci. Corel pocita s tim, ze javovat se bude
ve WordPerfectu, Venture (zacatkem pristiho roku) a v Draw (koncem tohoto).
Corel bude platit Sunu za kazdou prodanou krabici, skryvajici Javu. Na burze
Corel nepatri ke hvezdam. Do 27. cervna se pohyboval kolem $12.50. Pak prisel
prudky zlom a ted se drzi nad $9. Zdroj: c|net
PointCast Network (PCN) je jedna z
nejuspesnejsich sluzeb, poskytujicich zpravy na Internetu. Nenabizi je na
svem serveru, ale zasobuje jimi specialni prohlizec, ktery je u ni k mani
zdarma. Od unora si ho stahlo 800,000 lidi, z toho jen v cervnu 250,000!
Pruzkumy ukazaly, ze 75% uzivatelu PointCastu odebira zpravy behem pracovni
doby ve firmach. V prohlizeci si muzete nastavit, zda chcete zpravy updatovat
jen na vas pokyn, nebo cyklicky kazdych 15 az 60 minut. Diky tomu se zahlcuji
firemni draty natolik, ze vedeni nekterych firem pristoupilo k zakazu
pouzivani PointCastu. To se zamozrejme nelibilo nejen teto sluzbe, ale
hlavne inzerentum, jejichz animovane propagacni soty maji v prohlizeci
vyhrazene okenko. Bez inzerentu by se cela sluzba zhroutila. PointCast
zareagoval svizne. Po probihajicich testech firmam nabidne server, ktery
zastoupi "futrovaci" funkce vsech prohlizecu PCN ve firme, a ty pak budou
zpravy odebirat az z tohoto serveru. Aby ho firmy braly, PointCast pridal
jeste jedno vylepseni - do zprav muze vedeni firmy pridat svuj informacni
kanal pro zamestnance:) Prohlizec PCN se stale vyviji a pribyva i informaci.
O poskytovani svych zprav do PCN projevila zajem i CNN. Zdroj: Reuters na Yahoo
Nemecka ministryne pro rodinu prohlasila, ze Internet na jedne strane prinasi
pozitivni moznost celosvetove vymeny informaci, na druhe vsak poskytuje
siroky prostor pro sireni neonacismu a pornografie. A dodala, ze pro Inet by
se mely vytvorit obecne platne predpisy, ktere by vymezily, co na nem nesmi
byt. Nemecka policie v prosinci prosetrovala tamni pobocku CompuServu kvuli
sireni detske pornografie. Nemecky sef pobocky zablokoval vsech cca 200
newsgroups se sexualnim obsahem. To ale rozcililo spoustu abonentu, kteri
reagovali prehlasenim se jinam, kde cenzura neni. Protoze o uredni kontrolu
Inetu pred nekolika mesici zacala usilovat Francie, lze predpokladat, ze
v Evropske unii jiz bezici pripravne prace pro vytvoreni predpisu pro uzivani
Internetu budou mit ve statni administrative obou nejvetsich zemi zapadni
Evropy silnou podporu. Na druhou stranu je ovsem tezke vnucovat jinym zemim
urednicka razitka, ktera v nich neplati. Dovedu si docela predstavit, jak
Danove hlasuji pro vystoupeni z EU kvuli zakazu pristupu k casti newsgroups:) Zdroj: USA Today
V pocitacovem svete vehlasny Steve Jobbs, majitel firmy NeXT, ktera se venuje
uz jen tvorbe softwaru, prijal spolupraci s Netscapem pro spolecny postup pri
prodeji intranetoveho vybaveni. NS bude dodavat SuiteSpot (sadu serveru pro
Inter/Intranet) a Navigator Gold (prohlizec a tvoric webovskych stranek).
NeXT k tomu prida vyvojovy balik WebObjects Enterprises. Kdybyste nahodou
chteli najit NeXT na burze, tak ho tam nehledejte. Steve Jobbs dava prednost
ryze nezavisle forme podnikani bez kibicovani akcionaru. Zdroj: Reuters na Yahoo
Pokud nebude prenos z techto - vetsinou odlehlych - mist nejlepsi, vyberte
si z nejvetsi sestavy ziveho vysilani i zajimavych archivu na americkem
AudioNetu. Dalsi dva vikendove dny
zase zprostupni Internet, takze vam preji "necuckovany" poslech:) Zdroj: NewsLinx
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek