Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

Zvlastni informace (26. srpen 1996)

Nova konference o vsem novem na ceskem Internetu/WWW

Bajt dnes otevrel novou konferenci pod nazvem cz-net-announce@bajt.cz. Je venovana vsemu novemu a/nebo zajimavemu, co se na tuzemskem Internetu/Webu objevi. Do teto konference muzete zasilat zpravy o otevreni novych serveru, novych stranek, o zalozeni novych sluzeb na Internetu, o novych produktech pro Internet, o udalostech svazanych s Internetem apod. V zadnem pripade nejde o inzertni rubriku na prodej, koupi a vymenu veci. Nejblizsim synonymem pro cz-net-announce je "ohlasovna novinek" na tuzemskem Internetu, potazmo Webu. Z obsahu ohlaseni na teto konferenci budou primo cerpat i News on 'Net.

Prihlasit se do konference muzete zaslanim zpravy na adresu:
listproc@bajt.cz s textem subscribe cz-net-announce Vase_jmeno Vase_firma

Do subjectu zpravy netreba nic psat. Prispevky do konference zasilejte pak na adresu cz-net-announce@bajt.cz

Touto konferenci chceme vyhovet vsem, kteri potrebuji uvedomit ostatni uzivatele Internetu, co noveho a zajimaveho pro ne maji na svych serverech prichystano, a tim i nabidnout tyto informace vsem tuzemskym uzivatelum Internetu. V neposledni rade tim chceme trochu zahustit i ridky priliv informaci z domacich luhu a haju do News on 'Net.

Hlaste se a piste! Je to tu pro vas, pro nas vsechny, proste pro surfare:) Zdroj: BAJT

26. srpen 1996

Microsoft obvinuje z nizsiho prodeje Windows 95 informacni media

Dost netaktickym prohlasenim k 1. vyroci uvedeni W95 na trh si MS moc neposlouzil a hned se mu to od napadeneho tisku vraci. "To jsme nebyli my, kdo ctyrmilionkrat vykrikoval stonovske "Start Me Up" v TV a radiu pri startu W95," oponuji zurnaliste. MS klade mediim za vinu, ze W95 prirkli nesplnitelna ocekavani. Nevim, co kdo cte v MS, ale mne solidni rozbor architektury W95 v americkem mesicniku BYTE presvedcil o tom, ze kdyz uz Windows, tak WfW 3.11 a NT, ale nikoli W95. Ke stejnemu nazoru dospelo nekolik desitek milionu uzivatelu Windows 3.x - jen 10 milionu kopii W95 (z momentalniho poctu 40 milionu) se prodalo jako upgrade. Windows 3.x stale setrvavaji na 49% vsech PC. Pruzkum mezi uzivateli Windows 3.x ukazal, ze stali pred zasadni otazkou, zda upgradovat na W95 nebo na NT. Vetsina se rozhodla pockat az na NT. Na "nesplnena ocekavani" W95 doplatily nektere firmy, ktere s nimi prilis svazaly svou softwarovou produkci. Napr. Symantec (Notron Utilities apod.) musel za poslednich 12 mesicu propustit 100 zamestnancu a jeho akcie poklesly o 65%. Prvni vyroci W95 se sice obeslo bez ohnostroju, ale i tak muze byt MS spokojen. Jeho Windows vseho druhu jsou stale nejpouzivanejsim operacnim systemem na celem svete.
Zdroj: c|net

Netscape spoluzaklada novou firmu pro nepececkova zarizeni

Jak NS uz pred nejakou dobou ohlasil, hodla zamerit svou pozornost i na jine typy vyrobku vypocetni techniky, nez jake predstavuji klasicke pocitace. Jde o NC (network computers), spojeni TV s Internetem, prehravace videoher apod. Tam vsude chce uplatnit svuj prohlizec a jine softwarove produkty ve spolupraci s nekolika dalsimi firmami. Spoluinvestory do nove firmy Navio jsou spolecnosti Sony, Nintendo, IBM a NEC - vsechno hodne zvucna jmena. Sefem Navia bude byvaly manazer Silicon Graphics a jeho predsedou soucasny predseda NS, Jim Clark, ktery se pri zalozeni Netscapu postaral o jeho rozjezd po financni strance. Jednou ze zakladnich myslenek pro uplatneni produktu Navia je dira na trhu, reprezentovana rozdilem mezi poctem TV prijimacu (jsou vsude) a pocitacu (nejsou zdaleka vsude) v domacnostech. Prohlizec Webu by se mel ocitnout v mnoha vyrobcich Sony a Nintenda pro TV zabavu (napr. v hernim zarizeni Playstation Sony). Soucasti strategie NS je i snaha ziskat silnou pozici tam, kde ji nema MS, tedy mimo PC, kde svymi operacnimi systemy kraluje MS a notne toho vyuziva. Konkurence na nepececkovem trhu zatim neni nijak velka, takze pro novou firmu Navio jsou dvere otevreny dokoran.
Zdroj: c|net

Noviny maji pro svou adaptaci na nove technologie nejvyse pet let

Gregory Wester z Yankee Group, autor "vestecke" studie o budoucnosti vydavatelstvi novin, predpoklada, ze pokud se nejake noviny neadaptuji na nove informacni technologie behem pristich peti let, ceka je skon. V soucasne dobe zacinaji noviny na Internetu s pocatecni investici kolem pul milionu USD a sedmi az dvanacti zamestnanci. Ve zpusobu sve prezentace postupuji vydavatelstvi ruzne. Napr. Times ustoupily od sve spoluprace s onlinovou sluzbou Prodigy (ktera jim prinasela 1,3 milionu USD rocne) a snazi se bud zakoupit nebo se investicne spolupodilet na firmach spravujicich informacni webovske a jine servery. Boston Globe veri vic lokalne zamerovanemu zpravodajstvi, ktere inzeruje i ve svych lokalnich rozhlasovych a TV stanicich. Chicago Tribune zahajil svou spolupraci s Americou Online v roce '92. Vloni uz prinesla zisk. Tampa Tribune ma ctyri WWW servery, na nichz prezentuje informace rozdilnymi zpusoby - tak se chce odlisit ode vsech ostatnich a dat tak na vedomi, ze bude plne (tedy netradicne) vyuzivat potenci, jakou nove technologie prinaseji. Opakem toho podle uvedene studie jsou napr. The Dallas Morning News, oznacovane za staticke a konzervativni. Studie konci konstatovanim, ze noviny museji opustit predstavu, ze bude stacit pouhy "pretisk" obsahu novin na servery. A ten, kdo do peti let nevstreba vsechny prichazejici technologie a nebude je vyuzivat pri prezentaci svych informaci, opusti nejen informacni trh na Internetu, ale bude se nejspis muset rozloucit i s vydavanim klasickych papirovych novin.
Zdroj: The Nando Times

S ohlasenim 50 novych domen v USA to asi nebude tak horke

President Alternicu, Eugene Kashpureff, ktery se snazi zrusit monopol InterNICu nad pridelovanim a spravou TLD (top level domains), se dost rozcilil po ohlaseni IANA (viz info z 23.8.96) o tom, ze od ledna '97 bude pridelovat licence jinym organizacim pro spravu 50 novych TLD. "Kdo to ta IANA vubec je? A kde bere tu odvahu hrat si na pridelovace licenci?" IANA ohlasila, ze za kazdou licenci si bude uctovat $2000 a pak bude pobirat 2% z kazdeho prihlaseneho nazvu v novych domenach. Alternic vstoupil do souteze pridelovanim TLD jako napr. .biz. Podle nej IANA nema zadne pravo pro ji ohlaseny postup. Kashpureff rekl, ze pokud IANA uskutecni, co ohlasila, obrati se se stiznosti na Ministerstvo spravedlnosti USA. Jak patrno, zalezitost se nevyviji nijak hladce. Nez dojde k jejimu rozuzleni, bude se muset jeste leccos vyjasnit po pravni strance.
Zdroj: c|net

Computer Associates si bere hodne velke sousto

I kdyz firma Computer Associates neni zdaleka tak znama jako Microsoft, je v prodeji sveho softwaru pro mainframy na prvnim miste na svete. Soucasne je druhym nejvetsim producentem ostatniho softwaru hned za MS. Ma 9000 zamestnancu. Od dubna pracuje na sirokem vyuziti mainframu pro Web. CA se chce stat nejvetsim webovskym obchodem na svete. Jeji projekt by se dal shrnout do slov "One-stop Internet shop". CA chce vyuzit zmatku na webovskem trhu a zbavit velke i mensi firmy boleni hlavy ze spravy svych vlastnich serveru. Plany CA jsou skutecne grandiozni - pocetne vyjadreno, chce spravovat byznys statisicum firem na svych mainframech, a to bez ohledu na to, zda nektere z firem budou ci nebudou na Inetu. Vsechny zakladni operace prodeje probehnou pod destnikem CA. K vypocetnim systemum firmy, o jejiz produkt nekdo projevil zajem, se dostanou pouze vysledna data upravena pro jeji pocitacove ucetnictvi. Vsechno, vcetne prelivu financi, bude vrcholne automatizovane. Informace o tom, kolik a za co budou firmy platit CA, zatim nejsou zpresneny. Zda se CA podari ziskat planovane stovky tisic firem pro sve mainframy, nikdo netusi. CA urcite nebude jedinou firmou s podobnymi plany. Predstava jednoho jedineho mamutiho obchodu na Internetu je prilis bizarni na to, nez aby se stala skutecnosti. Spise bych predpovidal, ze soutez mezi takovymito super markety o misto na Internetu dopadne obdobne jako soutez prohledavacu Internetu.
Zdroj: The Nando Times

Playboy se chysta otevrit specialni oblast na svem serveru za predplatne

Od pristiho roku budou muset zajemci o "to nejlepsi" na WWW serveru Playboye zaplatit $19,95 rocne. Ostatni materialy maji zustat volne pristupne. Playboy patri k nejnavstevovanejsim serverum na svete - ma kolem 5 milionu dotazu denne. Problematika predplatneho na informacnich serverech (nikoli z lukrativni oblasti erotiky) neustale doleha na jejich spravce. Jakmile stanovite predplatne, navstevnost placene zony prudce poklesne. S predplatnym experimentuji Wall Street Journal ($49 rocne) a San Jose Mercury News ($4,95 mesicne za hlavni "zlomove" zpravy). Vsichni zatim odmitaji sdelit, kolik abonentu maji. Ostatni predni informacni servery - New York Times, Pathfinder (People, Money, Time) a Los Angeles Times - jsou volne pristupne a spolehaji hlavne na trzby z inzerce.
Zdroj: c|net

Pamatujte na to, ze cokoli na Inetu napisete, muze byt pouzito proti vam:)

Prohledavace Internetu, zvlaste ty, ktere brouzdaji vsemi newsgroups (napr. DejaNews), vyjevi komukoli na svete, co kdy kam jste zrovna vy napsali. Pokud bylo obsahem vaseho sdeleni neco, co by nemohly otisknout zadne seriozni noviny na titulni strance, muzete se snadno dostat do neprijemnych situaci. Vase neprilis decentni sdeleni si muze precist vase tchyne, manzelka, vase deti, vas sef, vase konkurence, FBI, CIA etc...:) A i kdyz nekdo nevi, komu patri internetova adresa, pod kterou je sdeleni napsane, muze si to snadno zjistit z dalsich databazi, jako napr. Switchboard nebo Four11. S anonymitou na Internetu je konec. Skoro vsechno se uz da vypatrat. Je dobre mit to na pameti. A je dobre, ze to tak je.
Zdroj: The Nando Times

Dekompilace kodu javovych appletu? Zadny problem!

Kolem programu Mocha, ktery na svem WWW serveru nabizi holandsky programator Hanpeter van Vliet, se rozhorely diskuse o moznosti zneuziti vysledku prace jinych programatoru. Mocha dekompiluje applety Javy do zdrojoveho kodu, ktery je tak pripraven pro upravy za ucelem jeho dalsiho pouziti. Tvurce Mochy se takovym narcenim brani tim, ze jeho program ma pomoci predevsim pri vyuce programovani v Jave. Navic podobnych dekompilatoru ruznych programovacich jazyku jsou haldy. Javova divize Sunu, JavaSoft, soudi, ze Mocha nic moc pro kradeni programu neznamena. Jednoduche applety jsou a budou volne pristupne, a ty slozite vylusti bez komentaru, provazejicich zdrojovy kod, jen malokdo. Nicmene pokud se chcete podivat "dovnitr" ruznych appletu, betaverzi javoveho dekompilatoru si muzete bezplatne stahnout na uvedene adrese.
Zdroj: c|net

Dira v MSIE 3.0 zacelena

Microsoft se po upozorneni pocitacovych expertu Princetonske university na bezpecnostni diru v MSIE 3.0 (viz prni info z 23.8.96) pustil do jejiho zaceleni. Vysledek ve forme patche najdete na teto strance WWW serveru MS. Opraveny kod je pro W95 i pro NT 4.0.
Zdroj: c|net

23. srpen 1996

Pocitacovi experti objevili diru pro hackery v MSIE 3.0

Asistenti a profesori Princetonske university se specializuji na odhalovani moznosti pruniku do systemu pocitacu novymi programy. Prave oni odhalili naprostou vetsinu "der" v javovych appletech a prohlizecich Webu. Ted se jim podarilo najit zpusob, jakym se hackeri mohou dostat na hard disk uzivatele Windows 95 prostrednictvim bezpecnostni diry v MSIE 3.0. Napr. po ulozeni wordovskeho makra s dosovskymi prikazy do souboru, ktery nabidnou na WWW serveru, se prikazy DOSu spusti a hackeri si pak mohou na disku uzivatele delat, co je napadne. Jen o neco malo blizsi popis je na teto strance WWW serveru university. Skoupost na informace je zrejma - vedci Princetonske university spolupracuji s vyrobci softwaru v zajmu zajisteni jeho co nejvetsi bezpecnosti, nikoli proti nim. Microsoft uz byl o dire v MSIE informovan a pracuje na jejim odstraneni. Jakmile se mu to podari, vedci slibuji uvedeni podrobnejsiho popisu bezpecnostni diry na svem serveru.
Zdroj: c|net

MS odpovida na obvineni NS na svem WWW serveru

Ve sve odpovedi Microsoft oznacuje vsechna obvineni Netscapu za holy vymysl a snahu zatahnout statni instituce do marketingu svych produktu. Krome jineho MS doporucuje NS, aby misto ocernovani sveho nejvetsiho konkurenta venoval svou energii prosazeni svych vyrobku na trhu. Pravni zastupce NS oznacil obsah odpovedi MS za hru se slovicky. Jak se veci maji skutecne, bude v tomto vyhrocenem zapase muset rozhodnout Ministerstvo spravedlnosti USA.
Zdroj: c|net

Pravnici vyjadruji pochybnosti o uspechu stiznosti NS vuci MS

Nekteri americti pravnici se nedomnivaji, ze by Netscape uspel se svou stiznosti na porusovani antitrustoveho zakona Microsoftem. Za jeden z hlavnich problemu povazuji, ze nikoli MS, ale NS ma drtivou prevahu na trhu s webovskymi prohlizeci. Jak rekl jeden z nich: "Na tomto trhu je Netscape slonem a Microsoft mysi." Jenze, jak znamo ze zivota fauny, slon ma z mysi dost velkou hruzu:)
Zdroj: Reuters na Yahoo

USA bude mit 50 novych domen

Monopol InterNICu na pridelovani nazvu pocitacu na Internetu vyvolal protitlak. Nekolik organizaci zacalo nabizet nove TLD (top level domains) jako napr. .biz. Smula je vsak tom, ze se tyto domeny nedostanou do "korenovych" name serveru, o jejichz obsahu rozhoduje InterNIC. A tak se z velke casti pocitacu na Internetu nedaji pocitace s ne-InterNICovskou adresou vubec najit. InterNIC registruje 10,000 novych nazvu mesicne. Za kazdy inkasuje $50 na rok. V jeho registrech je uz pres 250,000 nazvu v TLD .com. Tento zlaty dul bez velke namahy zrejme ceka rozparcelovani. Internet Assigned Numbers Authority rozhodla, ze zacne vydavat licence i dalsim zajemcum o pridelovani a spravovani domen. Novi "pridelovaci" budou moci zahajit svou cinnost v lednu '97 a k dispozici dostanou 50 novych TLD. Americane tak zjevne ustupuji od myslenky nahradit vsechny sve TLD jedinou .us, ba naopak zadelavaji na poradny gulas. Zcela jiste zase dojde tahanicim, az si do novych nazvu s novymi TLD budou lidi zadavat slova, ktera jini budou povazovat za svou registrovanou znacku, jak tomu bylo jiz v nejednom pripade. Vetsi firmy tomu budou muset predejit zaregistrovanim svych nazvu ve vsech 50 novych TLD, i kdyz je nikdy pouzivat nebudou. Novi pridelovaci tak budou mit hned do zacatku slusny pocinek:)
Zdroj: c|net

Bell Atlantic nabizi videokonference za mensi penize

Postup je nasledujici: Zavolate 1-800-816-1191 a objednate si spojeni na urcitou dobu. Vyplnite dva formulare. A nakonec se spojite se sluzbou ISDN Bellu. A muzete konferovat s nekolika lidmi najednou v nekolika ruznych mistech. Podminkou samozrejme je, ze budete mit spojeni ISDN, kameru, patricny software a vse ostatni, co s tim souvisi (vsechno doda Bell). Za hodinu spojeni uhradite jen $45, coz je pro vetsi firmy dostatecne lakava cena. Fyzicky kontakt pro tajna jednani to nenahradi, ale pro rychle reseni veci za ucasti expertu na dany problem je to dobra vec.
Zdroj: GINA

Corel vede v prodeji kancelarskych baliku

Corel WordPerfect Suite se prodava nejlepe - jeho podil na trhu se sadami programu pro kancelar/urad (neboli office) je 50,9%. MS ma 44,7% a Lotus 4,3%. Ocekava se, ze novy Corel Office Professional 7 pujde ve slepejich sveho predchudce.
Zdroj: GINA

Konec News on 'Net na Seznamu

Pred nekolika tydny jsem vyhovel zadosti spravce Seznamu o mirror News on 'Net na jeho WWW serveru. Jeden z mnou pozadovanych a dohodnutych bodu vyslovne stanovil, ze na mirroru nebude zadna inzerce. Spravce Seznamu tuto dohodu svevolne porusil a na mirror umistil inzertni nudli. Krome prinosu ze zvyseni navstevnosti Seznamu diky zpravodajskemu mirroru se rozhodl jeste vytezit z prace druhych. Vysledkem je pochopitelne zruseni dohody. Ode dneska News on 'Net na Seznamu uz nenajdete.
Zdroj: BAJT

Ani v New Yorku neznamena pozadavek na ISDN velke urychleni

Usmevna (jak pro koho:) historka na vikend: Colleen McElroy popisuje sve strapace s telefonnimi spolecnostmi, ktere sice nabizeji pripojeni ISDN, ale kdyz dojde na vec, zacne byt ponekud dychavicna. Za instalaci ISDN se plati $300 az $400, mesicni pausal je pak $34-$46. Telefonni spolecnost Nynex nabizi ISDN od roku 1992. Kdyz Colleen pozadal (pozadala?) o linku, dozvedel se, ze prave nejdou pocitace, takze zitra. Druhy den uz sly. Jenze se dozvedel, ze Nynex nesmi instalovat ISDN - to delaji U. S. Telecenters, ktere Nynex za instalace ISDN plati. A ze mu odtud zavolaji. Nezavolali ani za tyden. Colleen znova zavolal vymluvne nynexovske cislo 1-800-GET-ISDN a vec zaurgoval. Dozvedel se, ze o nem nemaji zadny zaznam, jako ze by si neco objednaval, nebo ze by jim kdykoli v minulosti volal:) Kdyz se nakonec dostal k nekomu z U. S. Telecenters, tam mu rekli, ze s tim Nynexem je to hruza, jak to flakaji, zapsali si jeho objednavku a ze to hned vyridi. Za mesic se nekdo ozval, ze prijde instalater linky. Colleen si vzal volno z prace. Instalater si prohledl diru ve zdi a za pet minut odesel. Po deseti dalsich dnech dalsi vzkaz - uz prijdou ti, co ISDN nainstaluji. Prisel instalater a pokousel se o instalaci bezne telefonni linky, kterou uz Colleen mel. Kdyz se ho Colleen zeptal, proc neinstaluje ISDN, odtusil, ze nevi, co to je:) Za dalsi tyden prisli dva instalateri a konecne behem pulhodinky nainstalovali ISDN. Vsechny strapace trvaly skoro tri mesice. To jen abyste si nemysleli, ze jinde to nutne musi byt jinak. Ale prece jen jsme lepsi: my jsme na pevnou linku cekali sedm mesicu...
Zdroj: NY Times Syndicate