Denni zpravy
z Internetu

Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

29. duben 1996

Betaverze Navigatoru 3.0 bude k mani tento tyden

Na firemnich serverech Netscapu se od uverejneni Navigatoru 2.0 objevily dve "predbetaverze" Navigatoru 3.0, oznacene jako Atlas Preview. Netscape je nijak zvlast nerozhlasoval a jedine, co o nich rekl, bylo, ze slouzi pro spolupracujici betatestery. V Navigatoru 3.0 bude v podstate totez, co uz je v Atlasu 2. Navic v nem ale bude to, na co se uz dlouho cekalo - sifrovana identifikace uzivatele. Ta vznikla ve splupraci s firmou VeriSign, ktera pro navigatorove surfare otevre na svem serveru Digital ID Center pro bezplatne ziskani sifry na nizsi urovni. Za komplexnejsi certifikat se bude neco malo platit. Digital ID bude mit velky vyznam pro zvyseni bezpecnosti transakci na Internetu, tedy i duvery k obchodovani na Webu. Svuj "digitalni podpis" budete moci mit nejen v Navigatoru, ale i v e-mailu (jde o rozsireni S/MIME). Bude dobre, kdyz se vsichni producenti prohlizecu WWW - tedy nejen Netscape - dohodnou s VeriSignem na stejnem sifrovani, aby se zrod bezpecne komunikace neroztristil na radu soupericich standardu, coz vzdy zpomali vyvoj dane oblasti. Zda se, ze by se to mohlo podarit, protoze s VeriSignem udajne jedna i Microsoft.
Zdroj: c|net
Intel zlevnuje Pentia

Intel - podle sveho jiz drive ohlaseneho planu - snizuje ceny svych procesoru 120, 133 a 166 MHz o 20%-25%. Napr. Pentium 166 MHz jde dolu ze $630 na $500. Brzy pujdou dolu i ceny Pentia Pro (o 20%-30%). Toto snizeni opet vyvola cenovy zapas u konkurujicich si vyrobcu pececek.
Zdroj: c|net
Dalsi specialni e-mailova sluzba

Pred nedavnem jsme uvedli informaci o spolecnosti, ktera uzivatelum prideli jakoukoli e-mailovou adresu (s jednou z moznych domen podle vlastniho vyberu) a nasledne jim zprostredkuje rozesilani dopisu na jejich skutecnou adresu. Ovsem chce za to neco malo penez. Obdobnou sluzbu zcela zdarma nove nabizi The Bigfoot Directory. Nabizi zachovani vasi e-mailove adresy, at uz jakkoli menite sve IPS's, tedy i domenovou cast adresy. Zakladem prezentace "Velke nohy" na Webu je adresar s vice nez 3 miliony e-mailovych adres. Protoze firma chce dbat ochrany soukromi, kazdy z prihlasenych uzivatelu muze urcit, zda se chce ci nechce objevovat ve vypisech databazi.
Zdroj: c|net
Vsechno po televiznim kabelu az do domu

Wave Interactive Network v cervnu spusti zkusebni provoz kabelove komercni sluzby, ktera bude k prodeji nabizet komercni software a ruzne informace vseho druhu, plus interaktivni zabavu za penize. Pred nakupem softwaru se budete moci podivat na demo a doplnujici info. Vsechny informace budou ulozeny v databazi WIN (Wave Interactive Network). Firma bude prodavat prostor v teto databazi, takze kdokoli, kdo ma co nabidnout k prodeji, muze tuto novou kabelovou sluzbu vyuzit. Za uzivatelsky vstup do sluzby se bude platit pausal $5 mesicne. Sluzba je vybavena specialnim uctovacim systemem, ktery stale sleduje, kolik kdo jeste ma penez k dispozici (to se vztahuje predevsim na interaktivni hrace, kterym se muze uctovat nejen cas, ale treba i kazdy stisk joysticku). Ostry start sluzby pripada na prosinec. Pred deseti lety naproste scifi, dnes skutecnost...
Zdroj: c|net
Compaq posiluje svou celnou pozici na trhu s pocitaci

Ve srovnani s poslednim ctvrtletim lonskeho roku, kdy mel Compaq podil na americkem trhu 10,9%, poskocil v prvnim kvartalu t. r. na 12,9%. Velkym prekvapenim je Hewlett Packard, ktery se posunul z 8. pozice na 3. Druhy zustava Packard Bell. Spolecnost IBM vypadla z prvni petky a Apple sestoupil ze 3. na 4. misto (pokles z 9,5% na 6,5%). Celkove vzrostl objem obchodu na trhu s pocitaci o 14% z 5,02 milionu kusu na 5,73.
Zdroj: c|net
Prilis mnoho e-mailu by umorilo i...

Takrka polovina vsech prenasenych dat po Intrenetu jsou e-maily. Jejich rostouci pocet vyvolava zavazne problemy ve firmach. Vedeni mnoha z nich zjistuje, ze zamestnanci travi prilis mnoho casu ctenim a vyrizovanim dosle posty a o to mene se pak venuji sve vlastni praci. Jsou lide, kteri dostavaji 50, 100 i 500 dopisu denne. Jeden zamestnanec, ktery se vratil z tydenni dovolene, mel v pocitaci 2000 zprav. Aby vubec mohl zacit pracovat, zvolil nejjednodussi reseni - vsechny dopisy naraz vymazal. Firmy se privalum zprav brani ruzne. Nektere blokuji prisun e-mailu po vetsinu dne. Jine vydavaji instrukce, jak si pri vyrizovani posty pocinat. Nekde jde posta k sekretarkam, ktere ji protridi, na neco odpovedi samy, spoustu zprav vymazou a teprve ty zbyvajici dulezite postoupi dal. Narustajici kvanta redundantnich e-mailu vznikaji ze dvou zakladnich duvodu: 1) autori dopisu bezmyslenkovite posilaji jednu informaci na spoustu adres - k tomu jim staci nabity adresar a par tuknuti mysi; 2) lide, kteri zrejme maji dost casu, se nezridka obraceji s ruznymi zalezitostmi na vysoce zamestnane lidi, do jejichz kompetence zpravy svym obsahem vubec nespadaji. V prvnim pripade staci zpravy vymazat. Ve druhem by se informace mela forwardovat tomu, komu nalezi (jeji vymazani muze pisatele provokovat k dalsimu, casto i bezuzdnemu obtezovani). Oba pripady vsak zoufale pripravuji o cas, protoze adresat musi napred zjistit, co je vlastne obsahem jednotlivych zprav, nez se rozhodne, co s nimi ucini. Nad tim vsim stoji problem naduzivani e-mailu, resp. jeho uprednostnovani pred primym telefonatem. Asi bude jeste nejaky ten rok trvat, nez si lide uvedomi, ze prostym telefonnim hovorem usetri sobe i druhe strane spoustu casu. Co se v reci vyridi za minutu, trva pri psani dopisu mnohonasobne dele, coz je zbytecny prepych. Mate podobne zkusenosti?
Zdroj: The Nando Times
Kabelove spolecnosti vs. Internet

Spolecnost Simba, ktera se zabyva pruzkumem trhu, zjistila, ze na kabelove spolecnosti cekaji nektera uskali, bez jejichz zvladnuti s Internetem mnoho neporidi. Duvodem je stale nedostatecna technicka uroven pececek a nulova infrastruktura sluzeb na "kabelovych" serverech. Kabelove modemy uz sice existuji, ale jejich skutecna prenosova rychlost nebude potencialnich 10 Mbps, lec jen 3 Mbps, protoze pececka nevstrebaji prichazejici - predevsim graficka - data rychleji a ani mnohe servery nemohou obslouzit pripojene klienty vyssi rychlosti. Dalsim problemem je obsahova stranka veci. Tezko kdo si bude kupovat drahy kabelovy modem jen kvuli nejake jedne rychle pristupne sluzbe, kdyz odskok do rise Internetu bude znamenat obvykle snizeni prenosove rychlosti. Pokud tedy kabelove spolecnosti nedokazi na svych kabelovych serverech vytvorit stejne bohatou (treba i jen zrcadlovou) nabidku, jakou se prezentuje Internet, muze to znacne pribrzdit jejich rozmach. Podle Simby by stacilo, kdyby se na kabelech vytvorily sluzby podobne AOLu nebo CompuServu.
Zdroj: Netday News
Procter & Gamble chce platit jen za kliknuti na inzerat

Jmenovana firma je nejvetsim inzerentem v USA. Na Webu je ochotna platit jen za pocet kliknuti na jeji inzerat (tedy za privedeni klikajiciho zajemce na jeji stranky). Zatim jediny, kdo na to pristoupil, je Yahoo. Pozadavek Proctera i prizpusobivost Yahoo vyvolaly velkou bouri nevole u ostatnich poskytovatelu inzertnich ploch na Webu. To, co chce Procter, prirovnavaji k tomu, jako by se za novinovou inzerci platilo jen podle poctu lidi, kteri se telefonicky ozvou na uvedeny inzerat. V papirovych mediich se plati za poskytnuti plochy, v radiu a TV za cas. Nikde za osobni kontakt, ktery inzerce muze vyvolat. Na druhou stranu se nekteri experti divaji na vyvolany spor jako na pruvodni jev neustaleneho pristupu k novemu mediu. Neco podobneho se delo i pri zrodu jinych medii. Vymozenost Webu - vedeni rozmanitych statistik - chce Procter vyuzit ve svuj prospech, jenze i na ukor provozovatelu webovskych serveru. Pokud by se tento model mel prosadit, musely by se dosavadni ceny za inzerci na WWW nekolikanasobne zvysit.
Zdroj: The Nando Times

26. duben 1996

Webovske novum - stranky na prodej

Za dobu kratke existence webovskeho boomu se postupne zhodnocuje prace webmasteru - tedy i obsah jednotlivych WWW serveru - natolik, ze se stava trznim artiklem. Cerstvym prikladem jsou stranky Webpersonals pro individualni inzerci. Tyto stranky uz pred rokem koupila podnikatelka v oblasti investic Jennifer Johnson a nechala je predelat podle svych predstav. Navstevnost stranek dnes dosahuje cisla 300,000 uzivatelu mesicne (pri 300,000 pozadavku na server - tedy "hits" - denne). Jennifer ocekava, ze by za ne mohla dostat $100,000 od nektere z vetsich onlinovych sluzeb. Svuj zajem zatim projevily jen mensi spolecnosti. Diky vysoke navstevnosti stranek je lakadlem pro jejich zakoupeni samozrejme potencialni prijem z inzerce. Z tohoto pribehu vyplyva jeden poznatek - ze se na Webu budou stale casteji vyskytovat investori, kteri lacino koupi komercne neprilis dobre vedene, lec svym zpusobem zajimave stranky, v prubehu nekolika mesicu se pokusi o jejich oziveni a po dosazeni uspechu vyjadreneho vysokym poctem navstev je nabidnou na trhu k odporodeji. I tak se da podnikat... Jak vypada nabidka Jennifer k odporodeji stranek, se muzete podivat na Offering Prospectus
Zdroj: webreference.com
Bezdratovy prenos pro Internet

Americka Federal Communications Commission vyclenila frekvence pro bezdratovy prenos inter/intranetovych dat. O vyvoj technologii pro takovy prenos uz projevily svuj zajem spolecnosti Apple, AT&T, Microsoft a Compaq. Dosahovana rychlost prenosu by mela byt kolem 2 Mbps. Povoleny dosah je do cca 100 m. V podstate tedy jde o nahradu dratoveho spojeni uvnitr podniku. Jeden centralni pocitac napojeny beznym zpusobem na Internet bude prijimat pozadavky od "roztrousenych radiovych" pocitacu ve svem dosahu. Pokusy s prenosem dat smerovymi antenami na vetsi vzdalenosti zatim prokazuji, ze idealni maximum je 1 mile a jen za naprosto idealnich prenosovych podminek lze data prenaset az na vzdalenost 5 mil.
Zdroj: c|net
Diskuse kolem vstupu telefonnich spolecnosti na Internet

Vstup AT&T, Bellu a dalsich telefonnich firem do Internetu na jednu stranu vyrazne snizil ceny za jeho uzivani, na druhou vsak sam sobe daroval Pandorinu skrinku. Jeji obsah je stale neznamy - nevi se totiz, zda tyto velke spolecnosti, jejichz hlavnim zamerenim je neco jineho, nez poskytovani sluzeb na Internetu, zvladnou, do ceho se pustily. Nekteri analytici tvrdi, ze to nezvladnou. Predevsim se nebudou moci venovat desitkam a stovkam tisic lidi, z nichz skoro kazdy bude narazet na nejake problemy a bude na svem ISP chtit vedet, jak si s nimi ma poradit. Jde totiz v drtive mire o lidi, kteri s pocitacem nemaji potrebne zkusenosti. Veterani Internetu se k telefonnim spolecnostem nehrnou a zustavaji u svych erudovanych ISP, o nichz vedi, ze se s nimi snadno domluvi a najdou u nich i to, co pro svou odbornost potrebuji. Nic z toho telefonni spolecnosti, zaplavene zadostmi naprostych computerovych novacku, nemohou nabidnout. I kdyz se mensi ISP napred citili ohrozeni srazenim cen na $19,95 za neomezeny pristup, dnes uz zvazuji zpetne zvysovani svych poplatku, opodstatnene perfektne odvedenymi sluzbami a konzultacemi. Je zrejme, ze na neco takoveho pocitacovy neznalec slyset moc nebude, protoze si nic z toho, co je "za veci", neumi predstavit. Vetsina zkusenejsich uzivatelu vsak radsi da "nejakou tu petku" navic za to, ze pro svoji praci na Internetu bude mit potrebny komfort a klid. Da se tedy ocekavat, ze nekteri zdatni ISP zacnou mirne zdrazovat. Pak bude volba jednoducha - bud laciny drat a nic k tomu, nebo komplexni sluzby za trochu penez navic. Nevim, jak vy, ale ja bych bral to druhe:)
Zdroj: c|net
Yahoo musel podstatne zmensit svou databazi telefonnich cisel

Pred nedavnem otevrena sluzba Yahoo People Search obsahovala 175 milionu telefonnich cisel Americanu. Byla mezi nimi ovsem i ryze privatni (nezverejnovana) cisla. A nebylo jich malo - 85 milionu. Yahoo musel o ne zkratit svou databazi, ktera ted cita 90 milionu zaznamu. Shaneni techto informaci je spletite a jejich zdrojem nejsou jen verejne telefonni seznamy. Proto lze predpokladat, ze privatni cisla se v databazich i prese vsechnu snahu sem tam zase objevi. O vec se uz zajima i EFF, ktera bojuje za svobodu vyjadrovani na Internetu a neporusovani osobnich prav obcanu.
Zdroj: c|net
Uz mate zaregistrovanou svou stranku na Yahoo?

Vedle sluzby uvedene v predchozim odstavci nabizi Yahoo jednu lahudku pro tvurce individualnich webovskych stranek. Na adrese Home Search si muzete svou stranku zaregistrovat. Kdyz pak smatraci robot overi, ze stranka existuje, zaradi ji do stale narustajiciho seznamu individualnich stranek z celeho sveta. Stranku musite registrovat pod svym vlastnim jmenem, protoze jde o cast sluzeb Yahoo, zamerenou na vyhledavani lidi. Prejeme stastnou registraci!
Zdroj: c|net
Obchodovani s akciemi na Internetu

Na vyse uvedene adrese se dozvite takrka vsechno kolem obchodovani s akciemi. Jsou tam nejen odkazy na servery, ktere uvadeji aktualni prehledy o cenach a indexech jednotlivych burz, ale i na inetove brokery nabizejici okamzite obchody. V neposledni rade zde najdete take vysvetleni zahadnych terminu P/E ratio, price-to-sales ratio, price-to-book ratio, return on equity a current ratio. Vynikajici skolicka pro zacinajici burzovni silence:)
Zdroj: c|net
Licence Javy pro Microsoft potvrzena

Firma Sun konecne prohlasila, ze mezi firmami, se kterymi jedna o licenci Javy, je i Microsoft. MS smeruje k implementaci Javy do Windows. Java tak bude ve Windows sousedit s OLE a ActiveX. Nove projevil svuj zajem i Apple. IBM a Novell uz jsou jisti. Vitezne tazeni Javy ma v sobe jedno nebezpeci pro dosud neotresitelnou pozici Microsoftu v oblasti operacnich systemu. Proslycha se, ze Sun a Oracle (a mozna i dalsi) uvazuji o vytvoreni noveho operacniho systemu plne na bazi Javy pro sitove pocitace (ony uz ani jine nebudou:). Pokud by takovy zamer Sunu a jeho potencialnim partnerum vysel, mohlo by to znamenat ustup Windows z trhu. Jenze ono sluvko "vysel" v sobe skryva tolik promennych, ze jejich dovedne sestaveni do funkcni kompozice nebude nijak jednoduche.
Zdroj: TechWeb
Oracle prichazi se serverem i browserem s podporou Javy

PowerBrowser 1.5 je - po Navigatoru Netscapu - teprve druhy komercni prohlizec WWW s implementovanym interpreterem Javy. Microsoft tak bude az treti (ma se stat uz "very soon"). Betaverze browseru je k mani zdarma na serveru Oraclu. Novy Web Server 2.0 Oraclu rovnez podporuje Javu. Soucasne s vyvojem svych webovskych serveru a klientu chce Oracle nabizet i programovaci prostredky pro tvorbu webovskych stranek. Uz samotny PowerBrowser nabizi zajimave moznosti pro vytvoreni stranek, a to vcetne databazovych operaci.
Zdroj: TechWeb

25. duben 1996

Prijmy Yahoo poklesly

Jako by chtela prozretelnost vyjit vstric skeptikum, kteri varovali pred unahlenymi nakupy akcii internetovskych prohledavacu... Cisty prijem Yahoo za 1. ctvrtleti poklesl - ve srovnani s predchozim kvartalem - z $92,000 na $81,000.
Zdroj: TechWeb
Libo trochu caje z Javy bez programovani?

Firma Dimension X uz pred nejakym mesicem predstavila program TEA, (The Easy Animator), v nemz bez jakehokoli programovani vyrobite animovane applety Javy. Budete k tomu ovsem muset umistit na disk i JDK (Java Development Kit) od Sunu. Cajicek je volne k dispozici, takze racte stahovat:) Dimension X pracuje na dalsich verzich, ktere snad uz budou pro 3D (zatim jen 2D). Vlajkovou lodi firmy je jiny animacni program v Jave - Liquid Reality, ktery uvadi Javu do sveta VRML. Jednim z cilu Dimension X je prosadit se v "animacni konkurenci" s firmou Macromedia.
Zdroj: TechWeb
Dalsi pokracovani betaserialu prohlizece Netscapu na svete

Druha betaverze Navigatoru 3.0, pojmenovana Atlas Preview Release 2, rozsiruje jeho multimedialni vybaveni o QuickTime video a QuickTime virtual reality. Atlas si muzete stahnout z FTP serveru Netscapu.
Zdroj: c|net
Nevite, jake plug-ins pripojit ke svemu Navigatoru?

Na vyse uvedene adrese se dozvite nejen, co ktery z devatenacti modulu plug-in dela a jak dobre to dela, ale i ktery stoji za to si nahrat a pouzivat. V tom zmatku, ktery v plug-ins panuje, je to velmi dobra orientacni pomucka.
Zdroj: c|net
Chystate se zalozit svuj webovsky server a nevite, jaky zvolit?

Recenze, doplnena testy, vas na uvedene adrese provede zakoutimi peti znamych a levnych WWW serveru a seznami vas s jejich kladnymi i zapornymi strankami. Je to celkem zajimave pocteni, i kdyz je pri nem treba mit na pameti, ze jsou i jine WWW servery, nez je tech pet uvedenych. Pro zajimavost - jako nejsviznejsi byl vyhodnocen FastTrack Netscapu.
Zdroj: c|net
Microsoft se pousti i do "dlanovych" pocitacu

Pocitace handheld (do dlane s pisatkem do druhe ruky) se staly dalsim tercem zajmu MS. Ten se dohodl s Casiem na vytvoreni systemu, ktery bude schopen komunikovat na Internetu a bude si rozumet - jak jinak - s Windows na stolnich pocitacich. Podobnych pokusu je na svete vic. Napr. velmi popularni je "skorodlanovy" pocitac japonske pobocky IBM. Ma miniklavesnici a maly displej a Japonci ho pouzivaji pro komunikaci pres Internet.
Zdroj: c|net
Hvezda CNN, Mike Kinsley, novym sefem Gatesova e-zinu

B. Gatesovi se podarilo umluvit M. Kinsleyho, ktery dlouha leta patril k levemu kridlu ostreho diskusniho poradu "Crossfire" americke televize CNN. Kinsley povede novy elektronicky tydenik "Slate" na MSN. Nektere informace na nem budou obnovovany denne. Hlavnim zamerenim e-zinu bude politika a kultura. Kinsley slibuje, ze nove technologie bude pouzivat s mirou a jen tam, kde budou prinosem pro zurnalistickou expresi. Slate bude pro platici uzivatele MSN zdarma, ostatni navstevnici budou muset platit zatim nespecifikovane castky. Kombinace osobnosti Kinsleyho a vyjadrovacich prostredku soucasneho e-zinu se muze vyvinout ve velmi zajimavou podobu informacniho media. Na to, zda se Kinsleymu podari najit "vlastni vyrazovou tvar" zurnalistiky na Webu, jsou urcite zvedavi vsichni jeho kolegove.
Zdroj: The Nando Times
Francouzska byrokracie chce zasahovat do Internetu celosvetove!

Jak uz je pro byrokraty typicke (a pro ty povestne francouzske zvlast), neda jim spat nic, kde jeste nevladnou a nemohou zasahovat. Co to chce? No prece vydat predpisy, zalozit komise a regulovat a regulovat. A sikanovat a pokutovat a zavirat. Francie nabidla vsem zemim, ze by se mela podepsat globalni konvence o pouzivani Internetu! Francouzsti byrokrati chteji svazat kulturni rozmanitost celeho sveta do kozelce. Prvotni zduvodneni, proc by se mel Inet regulovat, je az neuveritelne stupidni - ze Inet sice prinasi mimoradne bohatstvi mezinarodni komunite, ale zaroven pry v sobe obsahuje potencialni rizika pro obecny poradek. Na popud Francie uz "pracuje" Evropska komise pri Evropske unii na jakemsi "Zelenem papiru", ktery by se mel stat vychodiskem pro vseobecnou byrokratickou diskusi pred vydanim regulacnich predpisu pro Internet. Neripomina vam to ponekud silenost, s jakou francouzska vlada nedavno provedla sve "pokusy" s atomovymi bombami pres protesty celeho sveta?
Zdroj: The Nando Times

24. duben 1996

Novy OS/2 dostal prezdivku Merlin

Podle slovniku je "merlin" maly evropsky sokol. IBM vypusti sveho sokolika na dnesni konferenci programatoru v Nashvillu. Zajimavym znakem noveho OS je rozeznavani reci. Pocitaci budete moci nejen rozkazovat, ale i diktovat postu, clanek, proste text. IBM vynalozila na vyvoj OS/2 uz celkem 1 miliardu USD. Prijeti OS/2 na trhu vsak nesplnilo ocekavani sveho producenta. OS/2 je v asi 15% pocitacu na celem svete. Windows oblazuji 75% uzivatelu.
Zdroj: The Nando Times
Yahoo se chysta utratit 5 milinu USD za inzertni kampan

Yahoo bude inzerovat v tisku, rozhlase a TV. Sloganem pro tisk je: "Do you Yahoo?" V TV bude zasmusily muz neuspesne lovit ryby, dokud se - samozrejme z Yahoo na Internetu - nedozvi o tech spravnych navnadach. Procez zacne sobe jasat "Yahoo! Yahoo!" Kampan ma trvat po cely zbytek t. r. Jejim cilem je "vecpat" lidem do hlavy pojem "Yahoo!" a osvetlit jim, k cemu Yahoo i Internet vubec jsou. Coz je fajn. Snad tech 5 milionu privede na Internet dalsich par milionu novych uzivatelu:)))
Zdroj: The Nando Times
Kampan pro uvolneni sifrovacich technologii - Golden Key

Pred casem se na Internetu spustila kampan "Blue Ribbon" za svobodu vyjadrovani na Internetu. Byla a je namirena proti tzv. "nedecentnimu" zakonu. Zatim byla uspesna - platnost "nedecentni" casti telekomunikacniho zakona byla pozastavena. Nova kampan zapasi za uvolneni obchodu se sifrovacimi technologiemi (jako je napr. zname PGP). Americka vlada totiz tyto technologie dosud radi k armadni vyzbroji a snazi se vsemi dostupnymi prostredky zabranit jejich sireni. Jenze Internet se bez nich pomalu ale jiste neobejde. Dnes se ma v Kongresu projednavat causa sifrovani zprav. Co z toho vzejde, se teprve uvidi. Ale Americani svou byrokracii znaji uz prilis dobre na to, aby vedeli, ze se od ni v nekterych zalezitostech prilis dobreho nedockaji. A tak je tu kampan "Zlaty klic". Takze pokud uvidite obrazek zlateho klice na webovskych strankach, budete uz vedet, o co jde.
Zdroj: c|net
Zisky Netscapu strme rostou

Za 1. ctvrtleti t. r. se zisky teto "nejwebovejsi" firmy zvysily o 35% ve srovnani s predchozim kvartalem. Skoky vyjadrene v dolarech: cisty prijem z 2,4 na 4,7 milionu, obrat ze 40,6 na 55 milionu. Rovnez cena akcii i hodnota dividend Netscapu rostou.
Zdroj: c|net
Dalsi novinka Lycosu

Pohyb na scene soupericich prohledavacu Internetu prinasi stale neco noveho. Lycos zaradil do sve nabidky mapu silnic v USA plus adresar firem. Po volbe firmy se tak muzete podivat, jak se k ni dostanete z mista, kde prave jste.
Zdroj: c|net
Sun snizuje ceny svych serveru

Tzv. osobni pracovni stanice s procesory Pentium Pro/200 MHz zacinaji zasahovat do oblasti dosud vyhrazene vyrobcum pracovnich stanic. Aby se tito producenti udrzeli na trhu, museji snizovat ceny. Sun sel s cenami az o 30% dolu. Jeho nejjednodussi server Ultra 1 (procesor 143-MHz UltraSparc, 32 MB RAM, HDD 1.05GB a monitor 17") ted stoji $10,000. Pro srovnani: Gateway 2000 prodava svou osobni pracovni stanici (Pentium Pro/200 MHz, 64 MB RAM, HDD 2 GB, monitor 21") za $6,999.
Zdroj: c|net
Hackerovska obsese muze byt dost draha

Svetove "nejproslulejsi" hacker Kevin Mitnick ceka na sve druhe odsouzeni. V computerove a novinarske branzi ma prezdivku "Billy the Kid". Neodolatelne nutkani k vlamovani se do cizich systemu se u nej projevuje od jeho 17 let. Ve vezeni uz stravil jeden rok a byl podminecne propusten. Svou obsesi vsak neudrzel na uzde a byl znova dopaden a obvinen. Pocet pripadu, ze kterych je obvinen, dosahuje cisla 23. Zatim se priznal pouze ke zcizeni patnacti telefonnich cisel mobilnich telefonu. Prave ta pouzival k vlamovani se do systemu. Zbyvajicich 22 obvineni se postupne prokazuje. Ortel nad nim ma byt vyrcen 16. cervna. Pokud se mu prokaze vsechno, z ceho je obvinen, mohl by byt odsouzen na minimalne 20 let zalare.
Zdroj: c|net
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek