Denni zpravy
z Internetu


Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!
Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

2. cervenec 1996

Nova, v poradi pata betaverze Navigatoru 3.0

Na vyse uvedene adrese najdete dlouhy popis vsech novinek Navigatoru 3.0 beta 5. Dost dlouhy je i seznam chybovych projevu - nez se rozhodnete program nainstalovat, proctete si ho, at vite, co si pocit ve "zvlastnich pripadech". Nova betaverze prinasi mnoho noveho - konecne je v ni webmastery dlouho ocekavany prikaz <multicol> pro rozmitnuti textu i pripojenych obrazku do sloupcu. Parametry jsou: pocet sloupcu, jejich sirka a mezera mezi nimi. Tvurce stranek potesi prikaz <spacer> pro vlozeni prazdneho mista, coz se dosud obchazelo zadavanim velikosti neviditelneho obrazku. Prikaz <font face> urcuje, jake pismo se ma pouzit. Kdyz zadne ze zadanych pisem na disku uzivatele neni, vezme se default. Pridany byly nove parametry ramecku a zlepseno prechazeni mezi nimi dozadu i dopredu. Hodne novinek je v e-mailove casti Navigatoru. Pro Javu je implementovan kompilator just-in-time (dosud se applety interpretovaly). Novou betu si muzete stahnout z adresy Navigator3.0b5.
Zdroj: Netscape
PGP se muze stat bezednou studnici zlataku

V souvislosti s blizicim se povolenim exportu kodovacich technologii pro elektronicke informace se aktivizuje znamy tvurce prvniho sifrovaciho programu PGP pro e-mailove zpravy, Phil Zimmermann. Jeho firma (jmenuje se stejne jako PGP) se chysta uplatnovat sva prava na "encryption technologies" a kontrolovat tak vse, co se v teto oblasti sustne. To by ji - po schvaleni zmineneho exportu americkym senatem nekdy pristi rok - zajistilo znacne prijmy. Freewarovou verzi PGP 2.6.2 si muzete stahnout ze serveru MIT.
Zdroj: c|net
Java premosti starsi i nove aplikace client/server

Nedavno jsem psal o tom, ze je kolem Javy uz nejak dlouho ticho, zrejme zavinene hustym kodovanim ve vyvojovych firmach. Jak se ukazuje, je to tak. Nekolik firem ohlasilo zajimave nastroje, ktere pomoci Javy umozni datovou komunikaci mezi ruznymi aplikacemi na siti. Napr. firma Active Software uz prisla na trh se sadou programu ActiveWeb, ktere napr. "spoji" databaze SQL firem Oracle a Sybase, zajisti vymenu dat mezi ruznymi sitemi apod. Cena softwaru neni mala: $4995. Firma Unify ohlasila generator kodu Javy Vision/Web pro sadu svych vyvojovych nastroju Vision. Komplet je urcen pro tvorbu klientskych aplikaci pro takrka libovolnou platformu. Na trh prijde v rijnu za nemalych $17000.
Zdroj: c|net
14-lety genius dopaden pri manipulacich s cisly kreditnich karet

Pocitac - Internet - pubescent. Tahle kombinace zacina strasit spravce siti s citlivymi informacemi. 14-lety jinoch ze statu New Jersey vytvarel na svem pocitaci nahodne generovana cisla kreditnich karet. Kdyz vyslo cislo existujici karty, pouzil je pro objednavku pocitace, ktery si nechal poslat do opustene residence ve svem sousedstvi. Na dalsi cislo si chtel objednat modem. Jenze mel smulu - zrovna to bylo cislo karty, ohlasene jako "ukradena". Na stopu se vydala policie a mladika dopadla. Vzhledem ke svemu veku do vezeni nepujde, ale jeho computerove vybaveni mu nejspis bude zabaveno.
Zdroj: Reuters na Yahoo
Nakladatelstvi Ventana vydava tri knihy svazane s Navigatorem

Na adrese Ventana najdete hromady knih o programovani pro Internet/Web. K uplne novym titulum se radi Official HTML Publishing for Netscape, Official Multimedia Publishing for Netscape a Official Netscape Plug-in Book. Dobre pomucky pro rodici se webmastery. Ale i ti zdatnejsi maji z ceho vybirat. Zvlastnosti Ventany je moznost stahnout si updaty jiz vydanych knih. Ceny vsech publikaci objednanych na serveru jsou o 15% nizsi nez v knihkupectvich.
Zdroj: GINA
NCR realizuje novy zpusob financnich transakci na Internetu

Analytici uz nejakou dobu soudi, ze by se financni transakce na Internetu mely vyhnout webovskemu protokolu a jit svou cestou (i kdyz via TCP/IP). WWW se podle nich hodi nejlepe tak akorat pro HTML, ale transakce, ktere jdou pres CGI, resp. API WWW serveru, nebudou nikdy "akorat". Firma NCR prichazi s javovym softwarem, ktery obejde Web a bude komunikovat primo mezi jednotlivymi misty probihajicich transakci. Software je klientskym "pridavkem" k jiz existujicimu transkacnimu protokolu TP (TopEnd Transcation Processing). V priprave je i klient pro ActiveX. Misto spojeni klienta se serverem se novy software (implementovany v prohlizeci Webu) spoji primo s transkacnim monitorem TP. Jinymi slovy receno - "poza Webu" se Internet stane jednou velkou LOKALNI prodejnou s mnoha pokladnami, o nichz WWW servery nebudou vedet vubec nic. O neco podobneho se udajne pokousi i Sun. NCR nabizi verzi sveho noveho softwaru na teto adrese. Protoze je zdarma, pouziva CGI, takze jde spis o demonstraci mozneho.
Zdroj: InfoWorld Electric
Rozhodnuti tri soudcu o neustavnosti "nedecentniho" zakona je Pyrrhovym vitezstvim

Jak se ukazuje, tazeni puritanu vyvolava posun sporu o pravu umistovat na Internet "certovske obrazky" do vysin nejvyssich, asice k Nejvyssimu soudu USA. Zda tento soud prijme vec k projednani nebo ne, se teprve rozhodne. Pokud by se tak melo stat, drive nez koncem tohoto roku to nebude.
Zdroj: c|net

1. cervenec 1996

Nejen akcie Applu, ale i firem, ktere pro nej delaji, jdou dolu

Loni v cervnu dosahly ceny akcii Applu takrka $50. Na konci letosniho cervna maji hodnotu necelych $20, coz je nejmene za poslednich 10 let existence Applu. Zhorsujici se pozice Applu na trhu se zrcadli i na burzovnich pozicich firem, ktere pro Apple produkuji software. Mezi radou vyrazneji postizenych firem je i Adobe nebo Macromedia - te spadly akcie od prosince do 3. cervna ze $62 na $44 a jen behem cervna az na $24 (kolem 57% produkce Macromedii je urceno pro Apply). Rovnez akcie firem, ktere teprve vstupuji na burzu a delaji neco pro Apply, nedosahuji ani sve vstupni ceny.
Zdroj: Reuters na Yahoo
Bezpecnostni protokol SET pro obchodni transakce se vyrazne rozsiruje

Pruzkumy ukazuji, ze 90% lidi by rado nakupovalo kreditnimi kartami na Internetu/Webu, ale 60% jich ma obavy o zneuziti svych dat. Jde spise o psychologicky problem, protoze pri platbach kartami v beznem zivote je lide davaji do rukou jim zcela neznamym prodavacum, cisnikum atd. Kdyz uz na Inetu takova psychologicka bariera je, musi se holt neco udelat pro jeji prolomeni. Dva nejvetsi distributori karet - Visa a MasterCard - dali v plen novy navrh, ktery rozsiruje dosavadni standard SET na zaklade vyjadreni 3000 expertu ze 76 zemi. Svou ucast na sireni standardu SET prislibily firmy jako MS, Netscape, IBM, CyberCash a rada dalsich. Dulezitou roli ve vsem bude hrat firma, ktera bude na Internetu pridelovat digitalni ID vsem ucastnikum obchodovani. Zatim nebylo urceno, kdo to bude. Novy SET se v bezne praxi objevi nejdrive zacatkem pristiho roku.
Zdroj: c|net
Malo navstevovane WWW servery pouzivaji "hledaci" trik pro zvyseni navstevnost

Jak to delaji? Staci do stranek uvest skryta "nedecentni" slova. Smatrajici prohledavace Internetu si tato slova ze stranek odeberou a zaradi je do indexu svych databazi k prislusnym strankam. Tak kdyz budete hledat treba "nude", dostanete se na stranky, ktere s onim slovem nemaji zhola nic spolecneho. Jeden tvurce stranek uvedl, ze po pouziti tohoto triku se mu navstevnost zvysila ze 100 na 15,000 denne. Prohledavace Internetu jsou proti tomu bezmocne a jen doporucuji, abyste pri zapisu klicovych slov co nejvic zuzili zaber prohledavani.
Zdroj: Salt Lake Tribune
Zlikviduje Web prostredniky mezi producenty a zakazniky?

Rozsahly material na vyse uvedene adrese se zabyva nekterymi "pro" a "proti" pri vesteni miry dopadu Webu na tzv. middlemen (muze/lidi "uprostred", tedy zprostredkovatele obchodu - maloobchodniky, agenty, brokery, distributory etc.). Pro jejich postupny zanik v pristich letech hovori moznost najit a zajistit si na Webu zbozi/sluzby, ktere budou co nejadekvatnejsi zakaznickym potrebam. To jiz dnes dostupne technologie umoznuji a dale se budou rozvijet. Napr. firma nabizejici prodej nemovitosti bude moci poskytnout prohlidku objektu. Vyber kategorie, umisteni, cenovych relaci apod. podle uzivatelovy volby neni uz vubec zadny problem - a prave to stavi Web vysoko nad agenty s realitami. Za nimi se clovek musi vypravit, jednat, vyber maji omezeny, casto ukazi jen trochu textu s fotografii... A co je nejhorsi - agent nabizi podle svych vlastnich kriterii, takze vam klidne nabidne lezaky a spoustu jinych veci zamlci. A protoze Web tyto zprostredkovatele vynechava, poplatky - a ceny vubec - jsou na nem o dost nizsi. Nadchazejici zmeny velmi rychle pochopili brokeri zabyvajici se akciovym trhem. Jejich pocet na WWW rychle vzrusta. Sluzby brokeru jsou primo vzorovym vyuzitim Webu pro obchod. Jejich poplatky na Webu jsou desetkrat, ale i dvacetkrat nizsi nez "v realu". Proti vestbam o rychlem nahrazeni middlemanu elektronickymi interaktivnimi sluzbami mluvi konzervativismus. Spousta lidi na Internet v zivote nevkroci (aspon v prubehu nekolika pristich desetileti jich bude stale dost). Dalsi cast lidi sice bude schopna surfovat po Webu, ale zasadnejsi rozhodnuti radsi sveri zive bytosti, se kterou bude chtit veci prubezne konzultovat a necha na ni jejich kompletni zajisteni vcetne vsech pravnich a dalsich ukonu. Zadna jina zasadnejsi "proti" vsak material nenabizi. Arena je otevrena...:)
Zdroj: Webmaster Magazine
Cena databaze klientu ISP muze mit dost velkou cenu

Firma MindSpring Enterprises kupuje databazi cca 100,000 klientu ISP PSINet za 23 milionu USD, tj. $230 za jednu "adresu". PSINet bude dale vykonavat sluzby ISP pro MindSpring, ktery do veci jeste zainvestuje a koncem roku se chysta vykrocit na burzu.
Zdroj: The Nando Times
Fax na Inetu takrka "za pusinku"

Americka firma Concentric Network se pripravuje zabourit na Internetu bezplatnym FaxStormem - klientskym softwarem pro faxovani via Inet. Concentric jiz ted ma 100,000 uzivatelu a ocekava, ze diky nabidce lacineho faxovani po USA a Kanade bude do roka mit FaxStorm ve svem pocitaci 10 milionu uzivatelu. Lace je az neskutecna - kdyz si predplatite 1000 minut (skoro 17 hodin) na mesic, zaplatite jen $19,95. To jsou necele 2 centy za minutu! Jinak se plati 15 centu. Sluzba by mela odstartovat v srpnu.
Zdroj: The Nando Times
Druha betaverze MS IE 3.0 za rohem

Tento tyden by se na WWW serveru Microsoftu mela objevit dalsi beta webovskeho prohlizece MS s jiz implementovanym kompilatorem Javy just-in-time (prubezna kompilace prichazejicich appletu). Beta bude schopna prijmout moduly plug-ins, ktere kolem 130 firem pripravilo puvodne pro Navigator Netscapu. Behem t. m. se ma objevit beta i pro Unixy.
Zdroj: PC Week
Bill Gates stale nejbohatsim clovekem na svete

Casopis Forbes kazdorocne vydava prehled nejbohatsich lidi sveta. Uz druhy rok za sebou je jim Bill Gates s 18 miliardami dolaru. Jeho majetek vzrostl za rok o 40% (z 12,9) hlavne diky obchodu s akciemi MS a vzrustu jejich cen (od ledna 96 o 56%). Forbes zaznamenava zvysujici se pocet miliardaru z Asie. V prvni desitce jich je pet. Vetsinou pochazeji z Hong Kongu a z Japonska.
Zdroj: Washington Post
Novy Washington Post na Webu lepsi nez horentne diskutovany Slate

Webovske strankyWashington Postu maji prvnich 10 dnu za sebou s ohromnou navstevnosti 1,2 milionu lidi denne. Pro srovnani: Los Angeles Times mely v prvnich par tydnech v prumeru pul milionu navstev denne a Philadelphia Inquire & News 400 tisic. Protoze se Washington Post objevil takrka soucasne s dlouho ocekavanym a diskutovanym webzinem Slate, ktery vede Mike Kinsley a vlastni Microsoft, nabizi se jejich srovnani. Ten prvni z nej vychazi lepe po mnoha strankach. Slate "byl tusen" coby hvezda, ktera vsem ukaze, jak se ma delat zurnalistika na Webu. Jak na to, vsak spis ukazuje Washington Post. Orientace je v nem snadnejsi - je lepe strukturovany nez Slate se svymi nekonecne dlouhymi obrazovkami. A to je jednim ze zakladnich pravidel prezentace na Webu. Post ma rovnez nepomerne aktualnejsi informace a prubezne vydava "breaking stories". Jeho zpravy diky obrovskemu zazemi nejlepsich zurnalistu rozesetych po celych USA i po svete zasahuji vsechny oblasti zivota a monitoruji kdeco. K tomu ma Slate dost daleko, i kdyz je mu nutno priznat velmi slusivou grafiku.
Zdroj: Philadelphia News

27. cerven 1996

Ciselny souboj poctu uzivanych prohlizecu Webu mezi MS a NS pokracuje

MS tvrdi, ze po svete beha 25 milionu kopii Internet Exploreru. NS pro svuj Navigator uvadi cislo 38 milionu. Nekde je chyba - tolik lidi na Internetu zdaleka neni:) Microsoft vsak sam priznava, ze podle jeho nahodnych telefonickych pruzkumu ma mezi 7% a 10% trhu, ovsem Netscapu prisuzuje jen 50%. Nezavisli pruzkumnici to vidi jinak - MS prislusi 7,5%, NS 85%. MS si klade za cil vyrovnat naskok NS do konce tohoto roku. Bitva pokracuje...
Zdroj: c|net
MS a NBC finisuji na zpravodajske supernovince - MSNBC

15. cervence se ma na Webu spustit neco, co tady jeste nebylo. Microsoft a obri TV spolecnost NBC pripravuji soubezny proud informaci z NBC jednak do kabelove site (momentalne pro 22 milionu domacnosti), jednak do Internetu/WWW. Obe site se jmenuji shodne - MSNBC. Jde o giganticky projekt, ktery sam o sobe zamestna 400 lidi. K tomu navrch bude povinnosti kazdeho zamestnance NBC pripravovat zpravy i s ohledem na jejich uplatneni v MSNBC. Microsoft bude financovat MSNBC castkou 200 milionu USD behem pristich peti let a bude polovicnim podilnikem.
Zdroj: c|net
Novy proxy server Microsoftu

U MS si - po projiti komplikovanou dotazovaci procedurou - muzete nahrat betaverzi proxy serveru s pracovnim nazvem Catapult pro NT 4.0 a MS IIS 2.0. Do proxy cache, rizene serverem, se ukladaji data z jinych serveru, takze pro ne pak nemusite do Internetu, ale stahnete si je lokalne. Netscape nabizi proxy uz od minuleho roku. V souvisloti s cachovanim obecne jedna dulezita poznamka - na tuzemskem Inetu se mnozi ruzne proxy cache (napr. Harvest cache apod.), ktere - zrejme diky spatne konfiguraci - prinaseji uzivatelum vic zmatku nez uzitku. Chybove logy (nejen) na nasem WWW serveru obsahuji stale stejne adresy pocitacu, ktere narazily pri pokusech o stazeni nekterych stranek na problem. Neni jich nijak moc, ale jejich spolecnym znakem je, ze vsechny jedou pres proxy. Jinymi slovy - kdyz proxy napred nezkontroluje, zda na volane strance nedoslo k nejakym zmenam, uzivatel se muze v kaskade navazujicich pozmenenych stranek dostat do bezvychodne situace. Spravci systemu s bezicimi cachemi by na to meli pamatovat!
Zdroj: c|net
BBSky se prevteluji do webovskych serveru

I kdyz Inet ma cim dal vic navrch nad BBSkami, nutno poznamenat, ze o nekterych funkcich BBSek se muze webmasterum jen zdat. Nicmene je zrejme, ze bez prostupu z BBS do Internetu i opacne uz to dnes moc nejde. Namluvy BBSek a Inetu vytvareji zajimave hybridy, sjizdejici z vyrobnich pasu dosavadnich producentu BBSek - napr. Wildcat (Mustang Software), MetaWorld (Clark Development) nebo Worldgroup (Galacticomm). Wildcatu 5.0 se od brezna prodalo 7000 instalaci. Pro spravce bibiesek a ostatni zajemce budou 1. 7. 96 otevreny nove stranky Sysop News, ktere budou zahrnovat informace o tomto novem typu bibiesek a o spojeni na ne. Seznam vsech BBSek najdete na adrese The BBS List. V cem budou BBSky jeste dlouho neprekonatelne, je rychlost klasickeho spojeni, protoze je prime a vyhrazene. Dalsi osud bibiesek je ovsem ve hvezdach - je mozne, ze se pod vlivem zuslechtovani Webu a stale rychlejsiho spojeni postupne prevteli do podoby inetovskych serveru. Mnoho spravcu BBSek, ktere jiz zanikly, vyuzilo svuj velky pocet telefonnich linek a modemu k prechodu na ISP.
Zdroj: The Nando Times
"Graffiti" na WWW

Novou modou hackeru ve veku od 14 let nahoru se stalo "oznacovani" webovskych stranek svymi digitalnimi spreji. Hacker pronikne na server a zmeni provedeni stranek, nektere vymaze, jinam neco prida apod. Znamym pripadem v USA je utok graffitskeho hackera na muslimsky WWW server. Napsal jim tam neslusna slova, spoustu stranek vymazal a zmizel. Nekdy jde az o nepochopitelne pripady. Hacker, ktery se dostal na WWW server Americke psychoanalyticke asociace, napsal na hlavni stranku text: "This system has been cracked". Pritomny lekar s nim vstoupil do chatu. Hacker ho pozadal, aby s poskozenou strankou nic nedelal po dobu 15 minut, protoze zavola svou divku, aby se na to prisla podivat. Lekar rika, ze se s nim nedalo nijak lidsky komunikovat. Jini lekari tvrdi, ze spousta pubertalnich mladiku to dela kvuli slecnam jejich srdce, protoze jim tak chteji zaimponovat. Jednim z mala pozitivnich pripadu byl prunik hackera na WWW server britske vlady. Pouhych pet minut po jeho spusteni se do nej nastehoval a predelal vzhled titulni stranky, protoze se mu ten puvodni nelibil. Novy vzhled byl opravdu lepsi. Spravci serveru s nim nakonec vesli do kontaktu a od te doby mladik spolupracuje s nimi:)
Zdroj: The Nando Times
Je spravne slidit po lidech na Internetu?

Kolem zachovani prava na soukromi osob se spolu s prichodem informacnich technologii rozhorela uz nejedna diskuse. Jak muze takove slideni vypadat v praxi na Webu, ukazuje nepritel slideni (stalking), Glen Roberts, na sve strance The Stalker's Homepage. Tato stranka obsahuje vsechny mozne webovske databaze, ktere poskytuji informace o lidech, mistech, telefonech, PSC etc. atp. Neni jich nijak malo. G. Roberts zaroven upozornuje na to, jak kombinaci udaju z urcitych databazi muzete snadno urcit, kde hledana osoba bydli. Soucasti kombinace jsou "Bile stranky" firmy Banyan Systems. Ta proti Robertsovi chce vyhlasit tazeni, ale zatim neuspela. Dokonce nabadala ISP, pres ktereho je Roberts pripojen k Internetu, aby mu znemoznila prezentovat svou stranku. ISP nezareagoval. Banyanu navenek ani tak nejde o to, ze je oznacen za slidila, ale o to, aby Roberts nemel na sve strance formular pro volani sluzby Banyanu (cili odkaz na jeho server). To je ale ponekud legracni vytka, protoze kazda webovska sluzba je rada, kdyz si date jeji adresu, ev. i logo na svou stranku. Banyan se chce stat prukopnikem zakazu umistovani odkazu na jine stranky a dela vse pro to, aby se tak stalo. Jak se zatim zda, tak neuspeje. Dost omacky...:) Mrknete se na Robertsovu stranku - je docela zajimavym seznamem prohledavacich sluzeb (a urcite i uzitecnym, at uz si G. Roberts rika, co chce:)
Zdroj: c|net
Lycos - podle vyjadreni jeho sefa - pouziva jedinecny zpusob indexovani

Casopis Upside na vyse uvedene adrese prezentuje zajimavy rozhovor se sefem Lycosu, Richardem Brandtem. Povidani se tyka obchodni i technicke stranky provozu tohoto popularniho prehledavace. Techniky zaujmou pasaze, ve kterych Brandt poodkryva kouzlo indexovani obsahu lycosovskych databazi. Lycos pouziva technologii, ktera by se uz dala oznacit za kontextovou. Lycos napred nacte vsechen text a pak - podle nekolika implementovanych algoritmu - hleda vztahy mezi slovy (vcetne jejich cetnosti) na zaklade statistickych vypoctu. Pak si do databaze zanese jen mensi, podstatne casti textu ze stranky (nikoli cely text, jak to cini jine prohledavace) a strance prideli kategorii podle jejiho zamereni. Napr. ma-li stranka v sobe slovo "zirafa", Lycos by mel dokazat zjistit, zda stranka patri do oboru zoologie ci nikoli. Tim nejen vyrazne omezuje chrleni ohromnych kvant stranek bez kontextu na hledajiciho uzivatele, ale je i rychlejsi. Soucasna databaze Lycosu obsahuje nejvic stranek ze vsech prohledavacu - 39 milionu! Alta Vista jich ma odhadem 20-25 milionu a Yahoo, ktere provadi rucni kategorizaci, pouhych 250 tisic. Lycos rovnez indexuje vsechno, vcetne multimediovych souboru. Dokonce prideluje kategorie i obrazkum (gif, jpeg) bud podle textu v alt="" nebo podle kontextu s okolnimi slovy. Lycos ma kolem stovky inzerentu, ale inzerce netvori jeho jedine prijmy. K tem podstatnejsim nalezi i prodej jim vyvinutych, resp. zakoupenych technologii. Vic o technicke i obchodni strance veci najdete v uvedenem rozhovoru.
Zdroj: Upside

Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek