Na vyse uvedene adrese najdete dlouhy popis vsech novinek Navigatoru 3.0
beta 5. Dost dlouhy je i seznam chybovych projevu - nez se rozhodnete program
nainstalovat, proctete si ho, at vite, co si pocit ve "zvlastnich
pripadech". Nova betaverze prinasi mnoho noveho - konecne je v ni webmastery
dlouho ocekavany prikaz <multicol> pro rozmitnuti textu i pripojenych obrazku
do sloupcu. Parametry jsou: pocet sloupcu, jejich sirka a mezera mezi nimi.
Tvurce stranek potesi prikaz <spacer> pro vlozeni prazdneho mista, coz se
dosud obchazelo zadavanim velikosti neviditelneho obrazku. Prikaz <font face>
urcuje, jake pismo se ma pouzit. Kdyz zadne ze zadanych pisem na disku
uzivatele neni, vezme se default. Pridany byly nove parametry ramecku a
zlepseno prechazeni mezi nimi dozadu i dopredu. Hodne novinek je v e-mailove
casti Navigatoru. Pro Javu je implementovan kompilator just-in-time (dosud
se applety interpretovaly). Novou betu si muzete stahnout z adresy
Navigator3.0b5. Zdroj: Netscape
V souvislosti s blizicim se povolenim exportu kodovacich technologii pro
elektronicke informace se aktivizuje znamy tvurce prvniho sifrovaciho
programu PGP pro e-mailove zpravy, Phil Zimmermann. Jeho firma (jmenuje se
stejne jako PGP) se chysta uplatnovat sva prava na "encryption technologies"
a kontrolovat tak vse, co se v teto oblasti sustne. To by ji - po schvaleni
zmineneho exportu americkym senatem nekdy pristi rok - zajistilo znacne
prijmy. Freewarovou verzi PGP 2.6.2 si muzete stahnout ze serveru
MIT. Zdroj: c|net
Nedavno jsem psal o tom, ze je kolem Javy uz nejak dlouho ticho, zrejme
zavinene hustym kodovanim ve vyvojovych firmach. Jak se ukazuje, je to tak.
Nekolik firem ohlasilo zajimave nastroje, ktere pomoci Javy umozni datovou
komunikaci mezi ruznymi aplikacemi na siti. Napr. firma
Active Software uz prisla na trh se
sadou programu ActiveWeb, ktere napr. "spoji" databaze SQL firem Oracle a
Sybase, zajisti vymenu dat mezi ruznymi sitemi apod. Cena softwaru neni mala:
$4995. Firma Unify ohlasila generator
kodu Javy Vision/Web pro sadu svych vyvojovych nastroju Vision. Komplet je
urcen pro tvorbu klientskych aplikaci pro takrka libovolnou platformu. Na
trh prijde v rijnu za nemalych $17000. Zdroj: c|net
Pocitac - Internet - pubescent. Tahle kombinace zacina strasit spravce siti
s citlivymi informacemi. 14-lety jinoch ze statu New Jersey vytvarel na svem
pocitaci nahodne generovana cisla kreditnich karet. Kdyz vyslo cislo
existujici karty, pouzil je pro objednavku pocitace, ktery si nechal poslat
do opustene residence ve svem sousedstvi. Na dalsi cislo si chtel objednat
modem. Jenze mel smulu - zrovna to bylo cislo karty, ohlasene jako "ukradena".
Na stopu se vydala policie a mladika dopadla. Vzhledem ke svemu veku do vezeni
nepujde, ale jeho computerove vybaveni mu nejspis bude zabaveno. Zdroj: Reuters na Yahoo
Na adrese Ventana najdete hromady knih
o programovani pro Internet/Web. K uplne novym titulum se radi Official HTML
Publishing for Netscape, Official Multimedia Publishing for Netscape a
Official Netscape Plug-in Book. Dobre pomucky pro rodici se webmastery. Ale i
ti zdatnejsi maji z ceho vybirat. Zvlastnosti Ventany je moznost stahnout si
updaty jiz vydanych knih. Ceny vsech publikaci objednanych na serveru jsou o
15% nizsi nez v knihkupectvich. Zdroj: GINA
Analytici uz nejakou dobu soudi, ze by se financni transakce na Internetu mely
vyhnout webovskemu protokolu a jit svou cestou (i kdyz via TCP/IP). WWW se
podle nich hodi nejlepe tak akorat pro HTML, ale transakce, ktere jdou pres
CGI, resp. API WWW serveru, nebudou nikdy "akorat". Firma NCR prichazi s
javovym softwarem, ktery obejde Web a bude komunikovat primo mezi jednotlivymi
misty probihajicich transakci. Software je klientskym "pridavkem" k jiz
existujicimu transkacnimu protokolu TP (TopEnd Transcation Processing). V
priprave je i klient pro ActiveX. Misto spojeni klienta se serverem se novy
software (implementovany v prohlizeci Webu) spoji primo s transkacnim
monitorem TP. Jinymi slovy receno - "poza Webu" se Internet stane jednou
velkou LOKALNI prodejnou s mnoha pokladnami, o nichz WWW servery nebudou
vedet vubec nic. O neco podobneho se udajne pokousi i Sun. NCR nabizi verzi
sveho noveho softwaru na teto
adrese. Protoze je zdarma, pouziva CGI, takze jde spis o demonstraci
mozneho. Zdroj: InfoWorld Electric
Jak se ukazuje, tazeni puritanu vyvolava posun sporu o pravu umistovat na
Internet "certovske obrazky" do vysin nejvyssich, asice k Nejvyssimu soudu
USA. Zda tento soud prijme vec k projednani nebo ne, se teprve rozhodne.
Pokud by se tak melo stat, drive nez koncem tohoto roku to nebude. Zdroj: c|net
Loni v cervnu dosahly ceny akcii Applu takrka $50. Na konci letosniho cervna
maji hodnotu necelych $20, coz je nejmene za poslednich 10 let existence
Applu. Zhorsujici se pozice Applu na trhu se zrcadli i na burzovnich
pozicich firem, ktere pro Apple produkuji software. Mezi radou vyrazneji
postizenych firem je i Adobe nebo Macromedia - te spadly akcie od prosince do
3. cervna ze $62 na $44 a jen behem cervna az na $24 (kolem 57% produkce
Macromedii je urceno pro Apply). Rovnez akcie firem, ktere teprve vstupuji na
burzu a delaji neco pro Apply, nedosahuji ani sve vstupni ceny. Zdroj: Reuters na Yahoo
Pruzkumy ukazuji, ze 90% lidi by rado nakupovalo kreditnimi kartami na
Internetu/Webu, ale 60% jich ma obavy o zneuziti svych dat. Jde spise o
psychologicky problem, protoze pri platbach kartami v beznem zivote je lide
davaji do rukou jim zcela neznamym prodavacum, cisnikum atd. Kdyz uz na Inetu
takova psychologicka bariera je, musi se holt neco udelat pro jeji prolomeni.
Dva nejvetsi distributori karet - Visa a MasterCard - dali v plen novy navrh,
ktery rozsiruje dosavadni standard SET na zaklade vyjadreni 3000 expertu ze 76
zemi. Svou ucast na sireni standardu SET prislibily firmy jako MS, Netscape,
IBM, CyberCash a rada dalsich. Dulezitou roli ve vsem bude hrat firma, ktera
bude na Internetu pridelovat digitalni ID vsem ucastnikum obchodovani. Zatim
nebylo urceno, kdo to bude. Novy SET se v bezne praxi objevi nejdrive zacatkem
pristiho roku. Zdroj: c|net
Jak to delaji? Staci do stranek uvest skryta "nedecentni" slova. Smatrajici
prohledavace Internetu si tato slova ze stranek odeberou a zaradi je do indexu
svych databazi k prislusnym strankam. Tak kdyz budete hledat treba "nude",
dostanete se na stranky, ktere s onim slovem nemaji zhola nic spolecneho.
Jeden tvurce stranek uvedl, ze po pouziti tohoto triku se mu navstevnost
zvysila ze 100 na 15,000 denne. Prohledavace Internetu jsou proti tomu
bezmocne a jen doporucuji, abyste pri zapisu klicovych slov co nejvic zuzili
zaber prohledavani. Zdroj: Salt Lake Tribune
Rozsahly material na vyse uvedene adrese se zabyva nekterymi "pro" a "proti"
pri vesteni miry dopadu Webu na tzv. middlemen (muze/lidi "uprostred", tedy
zprostredkovatele obchodu - maloobchodniky, agenty, brokery, distributory
etc.). Pro jejich postupny zanik v pristich letech hovori moznost najit a
zajistit si na Webu zbozi/sluzby, ktere budou co nejadekvatnejsi zakaznickym
potrebam. To jiz dnes dostupne technologie umoznuji a dale se budou rozvijet.
Napr. firma nabizejici prodej nemovitosti bude moci poskytnout prohlidku
objektu. Vyber kategorie, umisteni, cenovych relaci apod. podle uzivatelovy
volby neni uz vubec zadny problem - a prave to stavi Web vysoko nad agenty
s realitami. Za nimi se clovek musi vypravit, jednat, vyber maji omezeny,
casto ukazi jen trochu textu s fotografii... A co je nejhorsi - agent nabizi
podle svych vlastnich kriterii, takze vam klidne nabidne lezaky a spoustu
jinych veci zamlci. A protoze Web tyto zprostredkovatele vynechava, poplatky
- a ceny vubec - jsou na nem o dost nizsi. Nadchazejici zmeny velmi rychle
pochopili brokeri zabyvajici se akciovym trhem. Jejich pocet na WWW rychle
vzrusta. Sluzby brokeru jsou primo vzorovym vyuzitim Webu pro obchod. Jejich
poplatky na Webu jsou desetkrat, ale i dvacetkrat nizsi nez "v realu". Proti
vestbam o rychlem nahrazeni middlemanu elektronickymi interaktivnimi sluzbami
mluvi konzervativismus. Spousta lidi na Internet v zivote nevkroci (aspon v
prubehu nekolika pristich desetileti jich bude stale dost). Dalsi cast lidi
sice bude schopna surfovat po Webu, ale zasadnejsi rozhodnuti radsi sveri zive
bytosti, se kterou bude chtit veci prubezne konzultovat a necha na ni jejich
kompletni zajisteni vcetne vsech pravnich a dalsich ukonu. Zadna jina
zasadnejsi "proti" vsak material nenabizi. Arena je otevrena...:) Zdroj: Webmaster Magazine
Firma MindSpring Enterprises kupuje databazi cca 100,000 klientu ISP PSINet za
23 milionu USD, tj. $230 za jednu "adresu". PSINet bude dale vykonavat sluzby
ISP pro MindSpring, ktery do veci jeste zainvestuje a koncem roku se chysta
vykrocit na burzu. Zdroj: The Nando Times
Americka firma Concentric Network se pripravuje zabourit na Internetu
bezplatnym FaxStormem - klientskym softwarem pro faxovani via Inet. Concentric
jiz ted ma 100,000 uzivatelu a ocekava, ze diky nabidce lacineho faxovani po
USA a Kanade bude do roka mit FaxStorm ve svem pocitaci 10 milionu uzivatelu.
Lace je az neskutecna - kdyz si predplatite 1000 minut (skoro 17 hodin) na
mesic, zaplatite jen $19,95. To jsou necele 2 centy za minutu! Jinak se plati
15 centu. Sluzba by mela odstartovat v srpnu. Zdroj: The Nando Times
Tento tyden by se na WWW serveru Microsoftu mela objevit dalsi beta webovskeho
prohlizece MS s jiz implementovanym kompilatorem Javy just-in-time (prubezna
kompilace prichazejicich appletu). Beta bude schopna prijmout moduly plug-ins,
ktere kolem 130 firem pripravilo puvodne pro Navigator Netscapu. Behem t. m.
se ma objevit beta i pro Unixy. Zdroj: PC Week
Casopis Forbes kazdorocne vydava prehled nejbohatsich lidi sveta. Uz druhy rok
za sebou je jim Bill Gates s 18 miliardami dolaru. Jeho majetek vzrostl za
rok o 40% (z 12,9) hlavne diky obchodu s akciemi MS a vzrustu jejich cen (od
ledna 96 o 56%). Forbes zaznamenava zvysujici se pocet miliardaru z Asie. V
prvni desitce jich je pet. Vetsinou pochazeji z Hong Kongu a z Japonska. Zdroj: Washington Post
Webovske strankyWashington Postu
maji prvnich 10 dnu za sebou s ohromnou navstevnosti 1,2 milionu lidi denne.
Pro srovnani: Los Angeles Times mely v
prvnich par tydnech v prumeru pul milionu navstev denne a
Philadelphia Inquire & News 400 tisic.
Protoze se Washington Post objevil takrka soucasne s dlouho ocekavanym a
diskutovanym webzinem Slate, ktery vede Mike Kinsley a vlastni Microsoft,
nabizi se jejich srovnani. Ten prvni z nej vychazi lepe po mnoha strankach.
Slate "byl tusen" coby hvezda, ktera vsem ukaze, jak se ma delat zurnalistika
na Webu. Jak na to, vsak spis ukazuje Washington Post. Orientace je v nem
snadnejsi - je lepe strukturovany nez Slate se svymi nekonecne dlouhymi
obrazovkami. A to je jednim ze zakladnich pravidel prezentace na Webu. Post ma
rovnez nepomerne aktualnejsi informace a prubezne vydava "breaking stories".
Jeho zpravy diky obrovskemu zazemi nejlepsich zurnalistu rozesetych po celych
USA i po svete zasahuji vsechny oblasti zivota a monitoruji kdeco. K tomu ma
Slate dost daleko, i kdyz je mu nutno priznat velmi slusivou grafiku. Zdroj: Philadelphia News
MS tvrdi, ze po svete beha 25 milionu kopii Internet Exploreru. NS pro svuj
Navigator uvadi cislo 38 milionu. Nekde je chyba - tolik lidi na Internetu
zdaleka neni:) Microsoft vsak sam priznava, ze podle jeho nahodnych
telefonickych pruzkumu ma mezi 7% a 10% trhu, ovsem Netscapu prisuzuje jen
50%. Nezavisli pruzkumnici to vidi jinak - MS prislusi 7,5%, NS 85%. MS si
klade za cil vyrovnat naskok NS do konce tohoto roku. Bitva pokracuje... Zdroj: c|net
15. cervence se ma na Webu spustit neco, co tady jeste nebylo. Microsoft a
obri TV spolecnost NBC pripravuji soubezny proud informaci z NBC jednak do
kabelove site (momentalne pro 22 milionu domacnosti), jednak do
Internetu/WWW. Obe site se jmenuji shodne - MSNBC. Jde o giganticky projekt,
ktery sam o sobe zamestna 400 lidi. K tomu navrch bude povinnosti kazdeho
zamestnance NBC pripravovat zpravy i s ohledem na jejich uplatneni v MSNBC.
Microsoft bude financovat MSNBC castkou 200 milionu USD behem pristich peti
let a bude polovicnim podilnikem. Zdroj: c|net
U MS si - po projiti komplikovanou dotazovaci procedurou - muzete nahrat
betaverzi proxy serveru s pracovnim nazvem
Catapult pro NT 4.0
a MS IIS 2.0. Do proxy cache, rizene serverem, se ukladaji data z jinych
serveru, takze pro ne pak nemusite do Internetu, ale stahnete si je lokalne.
Netscape nabizi proxy uz od minuleho roku. V souvisloti s cachovanim obecne
jedna dulezita poznamka - na tuzemskem Inetu se mnozi ruzne proxy cache
(napr. Harvest cache apod.), ktere - zrejme diky spatne konfiguraci -
prinaseji uzivatelum vic zmatku nez uzitku. Chybove logy (nejen) na nasem WWW
serveru obsahuji stale stejne adresy pocitacu, ktere narazily pri pokusech
o stazeni nekterych stranek na problem. Neni jich nijak moc, ale jejich
spolecnym znakem je, ze vsechny jedou pres proxy. Jinymi slovy - kdyz proxy
napred nezkontroluje, zda na volane strance nedoslo k nejakym zmenam,
uzivatel se muze v kaskade navazujicich pozmenenych stranek dostat do
bezvychodne situace. Spravci systemu s bezicimi cachemi by na to meli
pamatovat! Zdroj: c|net
I kdyz Inet ma cim dal vic navrch nad BBSkami, nutno poznamenat, ze o
nekterych funkcich BBSek se muze webmasterum jen zdat. Nicmene je zrejme,
ze bez prostupu z BBS do Internetu i opacne uz to dnes moc nejde. Namluvy
BBSek a Inetu vytvareji zajimave hybridy, sjizdejici z vyrobnich pasu
dosavadnich producentu BBSek - napr. Wildcat (Mustang Software), MetaWorld
(Clark Development) nebo Worldgroup (Galacticomm). Wildcatu 5.0 se od brezna
prodalo 7000 instalaci. Pro spravce bibiesek a ostatni zajemce budou 1. 7. 96
otevreny nove stranky Sysop News, ktere
budou zahrnovat informace o tomto novem typu bibiesek a o spojeni na ne.
Seznam vsech BBSek najdete na adrese The
BBS List. V cem budou BBSky jeste dlouho neprekonatelne, je rychlost
klasickeho spojeni, protoze je prime a vyhrazene. Dalsi osud bibiesek je
ovsem ve hvezdach - je mozne, ze se pod vlivem zuslechtovani Webu a stale
rychlejsiho spojeni postupne prevteli do podoby inetovskych serveru. Mnoho
spravcu BBSek, ktere jiz zanikly, vyuzilo svuj velky pocet telefonnich linek
a modemu k prechodu na ISP. Zdroj: The Nando Times
Novou modou hackeru ve veku od 14 let nahoru se stalo "oznacovani" webovskych
stranek svymi digitalnimi spreji. Hacker pronikne na server a zmeni provedeni
stranek, nektere vymaze, jinam neco prida apod. Znamym pripadem v USA je utok
graffitskeho hackera na muslimsky WWW server. Napsal jim tam neslusna slova,
spoustu stranek vymazal a zmizel. Nekdy jde az o nepochopitelne pripady.
Hacker, ktery se dostal na WWW server Americke psychoanalyticke asociace,
napsal na hlavni stranku text: "This system has been cracked". Pritomny
lekar s nim vstoupil do chatu. Hacker ho pozadal, aby s poskozenou strankou
nic nedelal po dobu 15 minut, protoze zavola svou divku, aby se na to prisla
podivat. Lekar rika, ze se s nim nedalo nijak lidsky komunikovat. Jini lekari
tvrdi, ze spousta pubertalnich mladiku to dela kvuli slecnam jejich srdce,
protoze jim tak chteji zaimponovat. Jednim z mala pozitivnich pripadu byl
prunik hackera na WWW server britske vlady. Pouhych pet minut po jeho
spusteni se do nej nastehoval a predelal vzhled titulni stranky, protoze se
mu ten puvodni nelibil. Novy vzhled byl opravdu lepsi. Spravci serveru s nim
nakonec vesli do kontaktu a od te doby mladik spolupracuje s nimi:) Zdroj: The Nando Times
Kolem zachovani prava na soukromi osob se spolu s prichodem informacnich
technologii rozhorela uz nejedna diskuse. Jak muze takove slideni vypadat
v praxi na Webu, ukazuje nepritel slideni (stalking), Glen Roberts, na sve
strance The Stalker's
Homepage. Tato stranka obsahuje vsechny mozne webovske databaze, ktere
poskytuji informace o lidech, mistech, telefonech, PSC etc. atp. Neni jich
nijak malo. G. Roberts zaroven upozornuje na to, jak kombinaci udaju z
urcitych databazi muzete snadno urcit, kde hledana osoba bydli. Soucasti
kombinace jsou "Bile stranky" firmy Banyan Systems. Ta proti Robertsovi
chce vyhlasit tazeni, ale zatim neuspela. Dokonce nabadala ISP, pres ktereho
je Roberts pripojen k Internetu, aby mu znemoznila prezentovat svou stranku.
ISP nezareagoval. Banyanu navenek ani tak nejde o to, ze je oznacen za
slidila, ale o to, aby Roberts nemel na sve strance formular pro volani
sluzby Banyanu (cili odkaz na jeho server). To je ale ponekud legracni
vytka, protoze kazda webovska sluzba je rada, kdyz si date jeji adresu, ev.
i logo na svou stranku. Banyan se chce stat prukopnikem zakazu umistovani
odkazu na jine stranky a dela vse pro to, aby se tak stalo. Jak se zatim zda,
tak neuspeje. Dost omacky...:) Mrknete se na Robertsovu stranku - je docela
zajimavym seznamem prohledavacich sluzeb (a urcite i uzitecnym, at uz si G.
Roberts rika, co chce:) Zdroj: c|net
Casopis Upside na vyse uvedene adrese prezentuje zajimavy rozhovor se sefem
Lycosu, Richardem Brandtem. Povidani se tyka obchodni i technicke stranky
provozu tohoto popularniho prehledavace. Techniky zaujmou pasaze, ve kterych
Brandt poodkryva kouzlo indexovani obsahu lycosovskych databazi. Lycos
pouziva technologii, ktera by se uz dala oznacit za kontextovou. Lycos napred
nacte vsechen text a pak - podle nekolika implementovanych algoritmu - hleda
vztahy mezi slovy (vcetne jejich cetnosti) na zaklade statistickych vypoctu.
Pak si do databaze zanese jen mensi, podstatne casti textu ze stranky
(nikoli cely text, jak to cini jine prohledavace) a strance prideli
kategorii podle jejiho zamereni. Napr. ma-li stranka v sobe slovo "zirafa",
Lycos by mel dokazat zjistit, zda stranka patri do oboru zoologie ci nikoli.
Tim nejen vyrazne omezuje chrleni ohromnych kvant stranek bez kontextu na
hledajiciho uzivatele, ale je i rychlejsi. Soucasna databaze Lycosu obsahuje
nejvic stranek ze vsech prohledavacu - 39 milionu! Alta Vista jich ma odhadem
20-25 milionu a Yahoo, ktere provadi rucni kategorizaci, pouhych 250 tisic.
Lycos rovnez indexuje vsechno, vcetne multimediovych souboru. Dokonce
prideluje kategorie i obrazkum (gif, jpeg) bud podle textu v alt="" nebo
podle kontextu s okolnimi slovy. Lycos ma kolem stovky inzerentu, ale inzerce
netvori jeho jedine prijmy. K tem podstatnejsim nalezi i prodej jim
vyvinutych, resp. zakoupenych technologii. Vic o technicke i obchodni
strance veci najdete v uvedenem rozhovoru. Zdroj: Upside
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek