Netscape finisuje. Prvni betaverze Navigatoru 4.0 "na ukazku" bude
hotova v tomto tydnu a betaverze celeho Communicatoru do konce tohoto
roku. Microsoft udajne chce prece jen vyjet s betou MSIE 4.0 rovnez do
Noveho roku. Na vyse uvedene adrese si muzete prohlednout par zaberu
obrazovek Navigatoru 4.0 pro Macy. Vice se o celem softwarovem komplexu
Communicatoru dozvite na adrese
NS
Communicator na serveru Netscapu. Zdroj: NEWS.COM
Firma InteReach, ktera poskytuje
pristup k Internetu v USA a v Kanade, chce ziskat abonenty srazenim
obvykleho mesicniho poplatku $19,95 na $17,95, resp. $14,95 pri
pulrocnim predplatnem. InteReach chce pro sve klienty vytvorit take
informacni a jine obsahove servery, ktere by mely konkurovat onlinovym
sluzbam, jako je AOL. To je vsak hodne velke sousto, ktere se neda
zvladnout z jedne vody nacisto. Pokud navstivite WWW server InteReach,
presvedcite se sami. InteReach je si toho zrejme vedoma a predpoklada,
ze se ji behem pristich sesti mesicu podari ziskat 100,000 abonentu.
Coz je diky nizsim poplatkum mozne, ale nikoli jiste. InteReach se snazi
zajistit zajem potencialnich klientu marketingovymi tahy, jako napr.
ziskanim bezplatnych kilometru na cestach letadlem, pokud svolite k
prijimani inzertnich e-mailovych zprav na svou adresu. Zdroj: NEWS.COM
Firma CyberSlice se chytila velmi
dobreho napadu - zprostredkovat prodej pizzy formou dovozu na urcene
misto, at jste kdekoli v USA. Zatim je v teto sluzbe zapojeno jen nekolik
mest, ale do leta by mela byt pokryta vsechna vetsi americka mesta.
Kdo ma zrovna chut na pizzu, vyplni nekolik formularu. Firma posle
e-mailovou objednavku jedne z pripojenych pizzerii a pocka na jeji
potvrzeni. Kdyz se nic nedeje, obrati se na jinou, ne vsak vzdalenejsi
nez 3 mile od mista objednatele. Pak objednavku potvrdi objednateli.
Za kazdou objednavku CyberSlice uctuje pizzerii od 50 centu do tri
dolaru. Vyhodou pro pizzerie je, ze nemuseji mit sve vlastni stranky
na Webu a starat se o ne. Staci e-mail. Pizzu si samozrejme lze
objednat i telefonicky primo v nejake pizzerii, ovsem zkusenosti rikaji,
ze se ne vzdy dovolate. A tak je urcite jednodussi vyuzit nabidky
CyberSlice, i kdyz to vyjde o neco draze. Ale kdo by se nejakou tou
prirazkou v noci, kdyz u monitoru zautoci hlad nebo chut, zabyval:) Zdroj: NEWS.COM
Zda se, ze spolu s rozvijejici se nabidkou ruznych typu pripojeni k
Internetu zavladne na americkem trhu docela slusna cenova dzungle.
HarvardNet nabizi pripojeni s novymi
modemy 56 Kbps za $30 mesicne. To je o 50% vic, nez se plati za dial-up
28,8 Kbps, i vic, nez za kolik nektere firmy nabizeji ISDN (64, resp.
128 Kbps). Tezko soudit, zda takova cena za 56 Kbps vydrzi dlouho.
HarvardNet je soucasne jednou z mnozicich se firem s nabidkou
pripojeni ADSL. Zdroj: NEWS.COM
Prvnimi prohlizeci Webu byly Navigator a Mosaic. Ten druhy se vsak
proti prvnimu neprosadil a pozdejsi nastup MS s jeho MSIE uzemnil
Mosaic firmy Spyglass jeste vic. Spyglass se proto rozhodla prejit se
svym Mosaicem na ruzna internetova zarizeni, jaka se posledni dobou
jen mnozi - vselijake krabicky k TV prijimacum, Inet v telefonech, v
PDA apod. Firma upozornila sve investory, ze po prechodnou dobu
nemohou ocekavat zadny zisk, a plne se venuje vyvoji. K jejim hlavnim
vyvojovym cilum patri Device Mosaic (pro TV), Remote Mosaic (PDA,
telefony a pagery) a maly WWW server MicroServer pro rizeni procesu v
realnem case. Vsechny produkty se objevi behem prvniho pololeti 1997. Zdroj: NEWS.COM
1. prosince si mohlo 7 milionu abonentu AOL vyzkouset nejen jeji
obsahove, ale i pristupove sluzby k Internetu. Nedele probehla bez
vetsich problemu, ale v pondeli uz se objevila ruzna zpozdeni a drobne
vypadky. Na AOL se nahrnulo 8 milionu pozadavku o spojeni za den. K
tomu pristupuje jeste 7 milionu zprostredkovanych e-mailovych zprav.
Neco takoveho uz chce hodne Linuxu:) Systemy AOL prvni napor prezily a
dal se vylepsuji podle ziskanych poznatku. AOL chce do konce pristiho
roku dosahnout poctu 10 milionu abonentu. A tak ji cekaji dalsi investice
do vybaveni - v planech jsou dalsi desitky tisic modemu, zdvojnasobeni
kapacity systemoveho hardwaru do cervna (vcetne e-mailu a pristupu k
webovskym serverum), zvyseni poctu zamestnancu, kteri se zabyvaji
primymi sluzbami klientele, na 3500 etc. Pro zajimavost - prumerna
doba pripojeni jednoho abonenta u AOL cini pouhych 15 minut za den. Zdroj: NEWS.COM
Laboratore IBM Watson Research Lab pracuji
na necem takrka neuveritelnem - na okamzite detekci jakehokoli viru i
okamzitem automatickem vytvoreni jeho antiviru. Kazdy den se na svete
objevi tri nove viry. Predpoklada se, ze spolu s rozvojem informacnich
technologii toto cislo brzy stoupne na dvoj- az trojnasobek. Vyvijeny
Immune System for Cyberspace bude schopen odchytit vsechno, co se mu
"nejak nezda", poslat to do automatizovaneho systemu, ktery "to"
prosetri a zanalyzuje, a pokud se to ukaze byt novym virem, vytvori
antivirus. A protoze system bude pripojen k Internetu, zahaji
distribuci antiviru na vsechny pripojene pocitace na svete. A tak nez
se vubec o nejakem viru dozvite, budete uz mit jeho antidotum k
dispozici. Samozrejme to bude chtit i patricny "klientsky" software,
ktery antiviry zaradi a bude cihat na viry. Cely system IBM bezi na bazi
umele inteligence. Scifi? Ani ne - system uz bezi ve zkusebnim
provozu. Ale nez se uzavre cely vyvoj, utece jeste hodne packetu.
System bude nasazen k obecnemu vyuziti na Inetu az nekdy po roce 1997. Zdroj: NEWS.COM
150 zemi se pod strechou OSN dohodlo, ze zmatek v autorskych pravech
na Internetu i v jinych mediich novych informacnich technologii bude
treba ustalit a zakotvit do novych paragrafu Bernske konvence. Ta byla
zalozena v roce 1886 a od te doby prosla mnohymi upravami. Posledni
bylo zarazeni ochrany softwaru. To, co se deje na Internetu, vsak
postihnout Bernskou konvenci leckdy nelze. Pripravovane zarazeni Inetu
do konvence ma i sve odpurce, kteri usiluji o co nejvetsi volnost na
Siti. Ale nez se vsichni signatari Bernskeho protokolu dohodnou na
jeho dodatcich a zmenach, uplyne jeste hodne casu. A i kdyz se vsichni
nakonec shodnou, tezko rici, jaky prakticky dosah zmeny budou mit. Zdroj: InfoWorld Electric
Firma Trip.com otevrela FlightTracker,
na kterem si muzete zjistit, kde zrovna je nejake letici letadlo, v
jake vysce a jakou rychlosti leti, i kdy ma kde pristat, plus dalsi
udaje. Na serveru jste upozorneni, ze se sleduji pouze letadla, ktera
jsou ve vzduchu, nebo prave pristala. Perfektni napad i sluzba:)
Hlavne pro Americany. V USA se vlivem pocasi dost casto meni casy i
mista pristani. A tak si prostrednictvim tohoto serveru muze kazdy,
kdo nekoho ocekava, zjistit, zda se vubec objevi na danem miste a v
planovanem case, ev. kam jinam ho vetry zanesou. Na Internetu si muzete
funkci tohoto serveru overit zjistenim nejakych letu podle letovych
radu spolecnosti, ktere jsou na Webu, a naslednym zadanim udaju do
serveru FlightTrackeru. Zdroj: NEWS.COM
Japonska firma Interactive Hyper Net se v USA chysta spustit sluzby
ISP s bezplatnym pristupem k Internetu. Jeji sluzby maji plne kryt
prijmy z inzerce. Uzivatele zaplati jen $29,95 vstupniho poplatku a
odpovi na dotaznik obsahujici 150 otazek. Ziskane odpovedi slouzi jako
podklady pro cilenou inzerci. Pri brouzdani Webem bude pravy pas
prohlizece v sirce 2,5 cm nepretrzite vyhrazen pro inzerci, ktera se
bude menit kazdou minutu.
V podstate jde o jistou obdobu napr. bezplatnych e-mailovych serveru,
ktere ziji z inzerce, nebo informacni sluzby PointCast, ktera ma jedno
okenko vyhrazene pro nepretrzity proud inzeratu. Japonska firma uvedla
do provozu stejnou sluzbu pred peti mesici v Tokiu a uz tam ma 116,000
uzivatelu. V cele zalezitosti budou hrat roli dve veci - zda se najde
dost lidi, kteri snesou ten proud inzerce, a zda se japonske firme
podari pokryt sve naklady z inzerce. V prvnim pripade se jiste najde
dost uzivatelu, kteri budou radsi platit $19,95 mesicne klasickemu ISP,
ve druhem bude japonska firma muset velmi peclive zvazovat miru sve
rozpinavosti, aby stacila pokryt souvisejici naklady. Inzerce v Hyper
Netu je pry o neco drazsi nez normalne, ale velke firmy na ni
pristupuji - v Japonsku predevsim Budweiser, Pepsi-Cola, Eastman Kodak,
Toyota apod., tedy vylozene nepocitacove firmy, ktere se na Webu
objevuji jen zridka.
Dopad na mensi lokalni ISP bude drasticky. Mnozi z nich budou muset
svou cinnost ukoncit. Prvni oblasti, kam se Japonci chystaji, je
Kalifornie, ktera patri k nejinternetovejsim castem USA. Vzhledem k
tomu, ze Americane nerici zadnym nadsenim nad agresivnim japonskym
podnikanim v USA, da se ocekavat zrod ruznych softwarovych fint,
ktere znemozni projekci inzerce ve vyhrazenem pasu prohlizece.
Kdyby vsak mela japonska firma se svym projektem v USA uspech, nejspis
se ke stejnemu kroku rozhodnou i dalsi ISP. Vsichni uzivatele ale
nebudou chtit pristoupit na to, aby se jim obrazovka promenila v
inzertni katalog. A tak se nakonec muze stat, ze nabidka ISP bude
dvoji - s nucenou inzerci zdarma, bez ni za poplatek. Inzerci vsak
budou moci nabizet jen ISP s velkou klientelou, podobne jako se vetsi
porce webovske inzerce soustredi na par desitek nejnavstevovanejsich
serveru. Zda se, ze ocekavany narust inzerce na Internetu s nim jeste
pekne zahybe. Vize Internetu coby reklamou placenych televiznich
kanalu se bohuzel pomalu naplnuje. Ale na rozdil od TV programu,
prerusovaneho reklamou jen obcas, bude inzerce na Webu blikat a hekat
nepretrzite. Zdroj: The Nando Times
Krabicka polovicni velikosti videorekorderu s nazvem WebTV se objevila
v kvantu americkych obchodu za $325. Staci ji pripojit k TV prijimaci
a telefonni siti a hned muzete behat po Webu a pouzivat e-mail. Ale
zadny jiny protokol vyuzit nelze. WebTV se prodava bez klavesnice,
ktera je vsak nutna, pokud se nechcete zblaznit z vytukavani
"namalovanych" klaves kurzorem na obrazovce. Takze si pripoctete
dalsich $75 za klavesnici. Za pristup k Webu a e-mailu se plati $20
mesicne. Cena WebTV je sice nizsi, nez kolik stoji bezne pececko,
jenze s nim si Internet uzijete mnohem vic (a televizi muzete mit
pustenou soucasne s nim:). WebTV je svou cenou urcite zajimava pro
hotely, ktere uz TV prijimac maji na kazdem pokoji, dale pro ruzna
verejne pristupna mista apod. Pro domacnost je to spis jen hracka a
pro firmy uz uplny nesmysl. Reklama na WebTV je prevelika, ale jak
pujde jeji prodej, se teprve uvidi. Zdroj: The Nando Times
Firma USA.NET otevrela dalsi z webovskych serveru, ktere umoznuji
uzivatelum Internetu pristup k e-mailu zdarma. Postu si muzete
vyzvedavat a odesilat na WWW serveru
NetAddresss,
nebo si ji i nechat "forwardovat" na libovolnou adresu. Za sluzby
NetAddressu neplatite nicim jinym, nez shlizenim inzerce na serveru.
NetAddress se tak priradil k jiz existujicim, zatim komercne uspesnym
"e-mailovym" WWW serverum:
Freemark,
Juno a
Hotmail Zdroj: NEWS.COM
Na adrese Citizens (mimochodem s
neobvyklou domenou .int) se kazdy obcan Evropske unie dozvi ve vsech
jazycich, pouzivanych v jejich 15 zemich, o svych pravech, ktera muze
na uzemi unie uplatnit. Temata se zameruji predevsim na dane, studim,
praci a vubec zivot v jinych zemich, nez ze ktere kdo pochazi. Tento
prehled vznikl jako reakce na kritiku EU, ktera se brani tim, ze lide
casto nemaji potrebne informace, aby zjistili, jaka maji ve vsech
zemich unie prava a moznosti pro sve uplatneni. Obsah serveru je
pripraven velmi dobre a neni bez zajimavosti ani pro nas, uz proto,
ze se CR mozna stane clenem EU. Zdroj: NEWS.COM
Firmy IBM spolecne s Netscapem implementovaly rozpoznavani reci do
dalsi betaverze Navigatoru 2.02 pro Warp 4.0. Prijemnou zmenou je i
nova verze lustice appletu Javy 1.02, ktery ma zrychlit jejich beh ve
Warpu. Dalsi novinkou je implementace stylu drag-and-drop, ktery ted
uzivatele Navigatoru mohou vyuzit pro premistovani objektu z/do
Navigatoru (obrazky, mailove dokumenty apod.). Zdroj: InfoWorld Electric
Microsoft se snazi dohnat naskok Netscapu v poctu platforem, na kterych
jeho prohlizece bezi. MS ma momentalne naskok v nabidce JVM pro beh
javovych appletu ve Windows 3.1 (pro 3.11 uz je betaverze JVM). Rovnez
JVM pro Apple od MS se libi vic, nez je to, co nabizi NS ve svem
Navigatoru pro Macy. Reakce na snahu MS o prosazeni se v applovskych a
unixovych systemech je ale ponekud odtazita. Uzivatele techto systemu
davaji prednost Netscapu z ryze psychologickych duvodu - proste proto,
ze Netscape neni Microsoft:) Souboj vsech systemu s Windows stale jeste
zanechava stopy v myslich "tech ostatnich" uzivatelu. Zdroj: InfoWorld Electric
Firma Nabisco Direct nabidla inzerci
ctyr produktu na Webu za podil na prodeji inzerovaneho zbozi (jde o
hloupustky typu cehosi v cokolade, darkovy kos apod.). Tyto inzeraty
prijalo nekolik prednich WWW serveru, i kdyz nikdo dopredu netusi, jak
tenhle experiment dopadne. Trochu to pripomina kuponovou inzerci
v casopisech a katalozich, i kdyz na Webu je vsechno ponekud jinak.
Informace pochazi ze serveru Ad Age Group,
ktera se venuje zpravodajstvi o deni ve sfere reklamy na Webu. Pokud
vas zrovna tohle zajima, najdete tam dost zajimavosti. Zdroj: BAJT
Firma Accipiter nabizi na svem
serveru zatim zrejme nedokonalejsi software AdManager pro spravovani
vseho, co souvisi s umistovanim cilene adresovanych inzertnich nudli
na WWW servery i s prehledem o tom, jak si ktere inzeraty vedou.
Informace jsou pristupne spravcum WWW serveru i jednotlivym inzerentum.
AdManager umoznuje inzerentovi napr. vyzkouset ruzne inzeraty na jedno
tema a pak zvolit ten, ktery dosahuje nejlepsi odezvy. Inzerent pred
zadanim inzeratu muze zadat spoustu parametru, podle kterych se pak
nudle bude zjevovat v patricne momenty, podminene napr. klicovymi
slovy pri hledani neceho na serveru, podle zajmu jeho navstevniku apod.
I opak je mozny - napr. aby se nestalo, ze v clanku o nejake firme se
objevi inzertni nudle jeji konkurence. Moznosti je skutecne mnoho.
Coz ale naznacuje, ze nezbytnou soucasti AdManageru je i databaze (via
API nebo ODBC). Program poskytuje informace aktualni v momentu, kdy o
ne nekdo pozada. I kdyz uz je AdManager ve zkusebnim provozu na velkych
WWW serverech, jeho cena jeste nebyla uvedena. Demo si muzete stahnout
na firemnim serveru. Zdroj: BAJT
Do konce tohoto roku se muzete zdarma zaregistrovat na serveru
PeerScape firmy Deloitte &
Touche. PeerScape poskytuje komplexni informace a analyzy ze vsech
oblasti podnikani v USA, vcetne strucnych udaju o jednotlivych
firmach i s webovskymi odkazy na jejich stranky. Tabulky, grafy,
nejnovejsi zpravy, vyber podle kriterii, srovnani... Je toho tolik,
ze to strucny popis nemuze postihnout. Nejlepsi je zavitat primo tam. Zdroj: Computer Currents Interactive
Turistickych a "cestovnich" serveru pribyva. Zajimavou sluzbu nabizi
firma Trade Wind. Muzete si u ni
zadat vypracovani kompletniho itinerare sve planovane cesty vcetne
zajisteni vsech potrebnych sluzeb. Trade Wind slibuje, ze vsechno
zpracuje a doda nejpozdeji do 48 hodin. Zdroj: Computer Currents Interactive
Teprve v breznu tohoto roku se na Webu objevila prvni letecka
spolecnost - byla to American Airlines.
Brzy ji nasledovaly dalsi. Vsechny postupne zjistuji, ze Internet je
vynikajici pro obsazovani sedadel, ktera by jinak nejspis zustala
prazdna. Pouzivaji k tomu ruznych metod - napr. aukce letenek na
posledni chvili s velmi nizkou startovni cenou, ale i souteze "kdo
da vic". Novinkou jsou prime nabidky letenek se slevami az o 70% na
ruzne akce, jako jsou napr. veletrhy. Slevy se projevuji i v cenach
zajistenych, jinak hodne drahych hotelu (zrejme i tam by jinak
zustaly nektere pokoje neobsazene). Krome vyse uvedene spolecnosti
nabizeji tyto slevy a pobyty TWA,
USAir a Continental
Airlines. Zdroj: USA Today
Firma OnLive Technologies vrhla na trh
svuj novy zvukovy server OnLive Community 1.0, diky nemuz si spolu
mohou povidat navstevnici serveru primo svymi hlasy. Server nabizi
dvoji konverzaci - bud primou v provedeni Talker, nebo Traveller,
ktera je kombinovana s prostredim 3D (zname chatovaci avatary).
Petihlasou verzi si muzete stahnout zdarma. 15-hlasou rovnez, ale s
omezenim na 60 dnu. Oboji pro NT 3.51. Klienti v provedeni modulu
plug-in pro Netscape jsou zdarma tamtez. Ceny serveru jdou od $2,295
za 15 hlasu az k $8,995 za 75 hlasu. Server je velkym zroutem sirky
prenosoveho pasma. Pro 5 hlasu se doporucuje ISDN, vice hlasu uz
vyzaduje T1. Zdroj: NEWS.COM
Americky Federalni vybor pro telekomunikace (FCC) rozhodl o postupu,
jakym se bude snazit podstatne snizit ceny telefonickych hovoru
Americanu z USA do zahranici. Americane plati za vnitrostatni hovory
v prumeru 16 centu za minutu. Do zahranici vsak 99 centu, i kdyz
technicky nejde o zadny velky rozdil, ktery by takovou drahotu
opravnoval (hezky se nam to cte, ze?:))) Ctvrtina vsech mezistatnich
hovoru na svete pochazi z USA. Americke telefonni spolecnosti
doplaceji zahranicnim (vetsinou monopolnim) miliardy dolaru, a tak s
nimi maji nevyrovnane ucty. FCC vytvari tabulky, podle kterych se bude
vuci zahranicnim telefonnim spolecnostem postupovat. Zaroven FCC
pripravuje soupis sankcnich akci, ktere se budou uplatnovat v pripade
nedohody. Ke zlevneni hovoru z USA do zahranici jiste prispeje i
zruseni statnich a jinych telekomunikacnich monopolu predevsim v
Evrope (od roku 1998). Zdroj: The Nando Times
Reprezentantka americke vlady pro obchod, Charlene Barshefsky,
otevrene nazvala zabrany Evropanu vuci moznemu snizeni cen prostredku
informacni technologie za schizofrenii a kulturni fobii:) Ceny HW a
SW - zvlaste americkeho - jsou v Evrope silne premrstene. Podle slov
Ch. Barshefsky chteji mit Evropane hlavni slovo ve veci jednani kolem
informacnich technologii, ale jakmile k nejakemu dojde, uz si
vyminuji, ze software zustane, jak je. Jako kdyby slo oddelovat SW od
HW (stara bolest bolseviskeho mysleni:). Problem je v tom, ze
evropske firmy delaji vsechno draze - pak se boji cenove konkurence
a samy brani rozvoji svych spolecnosti v sirsim meritku. Problematika
prijde na pretres i na prosincovem zasedani Mezinarodni obchodni
organizace. Cilem USA v rozhovorech s Evropou je, aby cenove bariery
kolem informacnich technologii padly do roku 2000. Zdroj: The Nando Times
CompuServe ma evropsky naskok pred AOL, i kdyz v USA je to naopak.
Obe tyto onlinove sluzby zaznamenaly obrovske ztraty ve svem poslednim
ucetnim ctvrtleti - CompuServe pres 50 milionu USD, AOL dokonce pres
350 milionu USD (vetsina padla na velke investice a rozsahle
reorganizace). Z celkovych 3,3 milionu abonentu CompuServu je
850,000 evropskych (polovina z nich v Britanii). AOL ma v Evrope
zatim jen 250,000 predplatitelu a MSN jen kolem 100,000 abonentu. I
kdyz se vsechny predni onlinove sluzby v Evrope postupne zabydluji,
trzni analytici predpovidaji, ze bude trvat 5 az 7 let, nez jim jejich
aktivity zacnou prinaset zisk. Napred se v Evrope musi Internet
prosadit vetsi merou. Zatim 7 z kazdych 10 uzivatelu Inetu na svete
pochazi z USA. A zatimco v USA ma pocitac doma kazda treti domacnost,
v Britani a Nemecku jen kazda sesta. A tak se neni co divit diveni se
damy z americke vlady o jeden odstavec vys. Zdroj: New York Yimes Syndicate
News on 'Net Bajtu mohou trosku oslavovat:)
Vcera doslo k tomu, co pred pulrokem nikdo necekal - pocet e-mailovych
odberatelu Dennich zprav z Internetu prekrocil prvni tisicovku.
Dalsi skoro dva tisice uzivatelu Internetu ctou zpravodajstvi denne
na WWW serveru Bajtu a na mirrorech: Virtualni
obchodni dum a PVT. Potesitelne
na tom vsem je, ze zajem o Internet tady prokazatelne je i ze vzrusta. Zdroj: BAJT