Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

29. kveten 1996

Sedesatkrat rychlejsi beh appletu Javy

Firma Asymetrix nabizi runtime "Super Cede Virtual Machine" pro applety Javy. Podle vysledku testu by s nim applety mely bezet az 60-krat rychleji nez pri jejich interpretaci. Efektivnost kodu se udajne blizi C++. Runtime je rovnez rychlejsi nez kompilatory "just-in-time", napr. borlandsky AppAccelerator. Betaverze runtimu by mela byt zpristupnena na firemnim serveru. Prodej konecne verze bude zahajen v prubehu cervna.
Zdroj: c|net

Kabelove modemy ceka soutez s XDLS

Kabelove modemy vyuzivaji sit TV kabelu a umoznuji prenos az 10 Mbps. Nova technologie XDLS nabizi sice mensi rychlost 1,5 Mbps, ale na bezne telefonni siti. Trzni analytici soudi, ze rychlost kabelovych modemu neni v konkurenci s XDLS vsim. Protoze komercni uspech obou technologii bude do znacne miry zaviset na odbytu modemu do domacnosti, nelze dnes s jistotou tvrdit, ktera z nich se uchyti vic.
Zdroj: c|net

Novy konferencni software Microsoftu

MS uvedl svuj novy konferencni system NetMeeting, ktery umoznuje vetsimu poctu lidi soucasne sdilet data a chatovat znakove i hlasove. Implementovane komunikacni protokoly H.320 a T.120 jsou standardem, takze uzivatele NetMeetingu mohou komunikovat se vsemi, kteri pouzivaji podobne programy nekolika jinych firem. NetMeeting je konstruovan tak, aby se dal jednoduse pouzivat s MS Internet Explorerem.
Zdroj: c|net

Nova betaverze MSIE 3.0

Jak jsme uvedli v informacich z 27. kvetna, novy Internet Explorer 3.0 ve sve betaverzi zcela postrada nekolik ocekavanych zlepseni, predevsim Javu, e-mail a Usenet news. Program se vcera objevil na teto adrese, odkud si ho muzete nahrat.
Zdroj: c|net

Multimedialni sada pro tvorbu a "odbyt" ozvucenych animaci

Firma Narrative Communications vyvinula sadu programu pro praci s multimedialnimi daty. Rada se jmenuje Enliven. Enliven Producer je pro tvorbu animaci (umi take importovat data z Directoru). Enliven Server dokaze ve spolupraci s webovskym serverem odesilat data vice kanaly soucasne. Koukat se pak na ne muzete v Enliven Vieweru, ktery uz je pripraven i jako modul plug-in pro Navigator Netscapu. Koncem tydne by se na firemnich serverech mely objevit zkusebni verze ke stahnuti a behem leta budou konecne verze k prodeji.
Zdroj: c|net

Dalsi informace k novym chipum TI

Ke vcerejsi informaci o novych chipech Texas Instruments na bazi technologie 0,18 mikronu se pridavaji dalsi - procesory uvnitr chipu budou pracovat s taktovacimi frekvencemi 300-500 MHz i vice s napajenim o napeti 1,8 V (mensi spotreba proudu, mensi tepelne salani). Mensi chipy s taktem 100 MHz pro mala prenosna zarizeni pojedou na 1 V. Vysledkem bude podstatne prodlouzeni jejich behu na jedno nabiti baterii.
Zdroj: c|net

Neco pro hackery a pobaveni vubec

Jeden ze ctenaru naseho zpravodajstvi me upozornil na zajimavou adresu uvedenou v zahlavi teto informace. Titulni stranka nese nazev "Hack Microsoft!" - Heknete:))) Microsoft! Obsah sestava z prispevku hackeru, kterym se podarilo prolomit a vselijak jinak obalamutit programy Microsoftu. I kdyz je pristup na server z rodu tech pomalejsich, vydrzte, nez se obsah nacucne - za tu trochu trpelivosti budete bohate odmeneni:).
Zdroj: BAJT

Java si svizne vyslapuje do "nepocitacovych" pristroju

Kolem triceti prumyslovych gigantu vyrabejicich elektronicka zarizeni na celem svete ohlasilo svuj zajem na implementaci Javy pro sva zarizeni. Jde o pristroje od prenosnych telefonu az po tiskarny - vsude tam bude javovy operacni system pracujici ve specialne vyvinutych JavaChips firmy Sun. Mluvci Sunu uvedl napr., ze tiskarna vybavena javovym OS muze byt jednoduse rizena driverem napsanym v Jave pro jakykoli OS pocitace. Vezmeme-li v uvahu, ze Java se objevila teprve pred rokem, je jeji razantni vstup do sveta elektroniky uctyhodny.
Zdroj: The Nando Times

Zajimavy prohledavac Internetu a neco navrch

Internet Search Wizard je zajimavy postupem, jakym vas provazi svymi databazemi. Kdyz zadate slovo, nasledne vam nabidne kategorie, ve kterych se vyskytuje. Po zvoleni nektere z nich se dostanete do subkategorii a tak postupne dal az ke kyzenemu detailu (if any:). Pripomina to Yahoo, ale neni to Yahoo. Firma INSO na svych strankach dale nabizi jednu moc sikovnou vec - Quick View Plus pro prohlizeni vice nez 200 formatu textovych editoru, spreadsheetu, databazi a prezentacnich programu. Vse udajne WISYWIG. Funguje i jako plug-in do Netscapu. Program si muzete stahnout zdarma pro zkusebnich 30 dnu.
Zdroj: TechWeb

Jste pripojeni via dial-up k Cesnetu?

Dnes rano nasemu modemu zacala cyklicky zhasinat dioda MR (modem ready) asi po 15-17 vterinach. Pri delsim vypadku MR, asi jednou za hodinu spojeni spadne kompletne. Obdobny problem jsme resili spolecne s Cesnetem asi pred pulrokem. Tehdy MR zhasinala jen pri velkem odberu dat od nas (pri delsim vypadku spojeni samozrejme spadlo). Jak ukazala badani ing. Novaka z Cesnetu, na vine byl kontrolni datovy packet v routeru Cisco. S jeho pomoci se zjistovalo, zda spojeni zije. Kdyz se packet nevratil do stanovene doby, spojeni se prerusilo. Pri velkem odberu dat od nas byl modem na strane Cesnetu natolik zamestnan, ze se packet "zadrhl", nevratil se vcas a spojeni spadlo. Zda se, ze nyni jde o obdobnou chybu, jenze cyklickou a bez ohledu na to, zda se data prenaseji ci nikoli. S konfiguraci routujiciho linuxu jsme na nasi strane nedelali zhola nic, takze by to u nas byt nemelo. Nemate dnes podobne zkusenosti? Odpoledne budu s ing. Novakem mluvit, takze se snad dopatrame priciny tohoto zvlastniho prirodniho ukazu. Jen doufam, ze to nebude nejake rozhozene fazovani ustreden Telecomu:(
Zdroj: BAJT

28. kveten 1996

Prevrat v technologii vyroby chipu

Firma Texas Instruments ohlasila, ze zvladla technologii vyroby chipu s propojenimi 0.18 mikronu (dosavadni maximum je 0.25). To umozni ulozit 125 milionu tranzistoru do jednoho chipu (dosud to bylo 5 az 7 milionu). Nova technologie dostala nazev TImeline technology. Prinosem bude predevsim radikalni snizeni poctu chipu na motherboardech pocitacu a jinych zarizeni. Do noveho chipu se vejde procesor, pameti a dalsi funkce. Pocitace budou mensi, vykonnejsi, mene poruchove a po zavedeni seriove vyroby chipu i lacinejsi - spotreba soucasnych prvku se velmi vyrazne snizi (udajne az o 90%). Takove zalezitosti, jako rozpoznavani reci, obrazu apod. bude uz hrackou a dostane se i k beznym koncovym uzivatelum. TI zacala stavet tovarnu v Dallasu za 2 miliardy USD a chysta se zahajit vyrobu v pristim roce.
Zdroj: The Nando Times

Dalsi telefonni gigant USA na Internetu

Spolecnost Pacific Bell ma dnes spustit svou divizi ISP pro Kalifornii (tam je totiz skoro polovina vsech inetovskych uctu USA!). Pac Bell rika, ze se poucila z potizi AT&T, ktera nestiha, co slibila. Pac Bell je udajne pripravena na velky napor a chce rozesilat software svym novym zakaznikum tyz den, kdy se prihlasi (nikoli po sesti tydnech jako AT&T). Firma zvazuje dve eventuality plateb za pripojeni - bud pausal bez omezeni ($19,95 mesicne jako AT&T) nebo $9,95 za 10 hodin plus $1 za kazdou dalsi, resp. $14,95 za 20 hodin plus 50 centu za kazdou dalsi (vse za mesic). Skeptici tvrdi, ze jde jen o dalsi podobu AT&T predevsim v tom, ze Pac Bell nebude schopna poskytovat svym klientum potrebnou technickou pomoc. Pac Bell oponuje tim, ze na rozdil od AT&T nelaka na sebe novacky, ale ze k ni prejde vetsina zkusenych uzivatelu. Proc by tak meli cinit, neuvadi:) Zakladem rozesilaneho softwaru Pac Bellu je Netscape Navigator.
Zdroj: The Nando Times

Internet zdarma?!

Kalifornska pobocka japonske spolecnosti Hyper Net zacala v USA nabizet "pripojeni k Internetu zdarma". Cely lisacky system spociva v tom, ze Hyper Net se dohodne s mnoha ISP o tom, ze jim bude platit za spojeni uzivatelu, kteri zavolaji servery Hyper Netu, vycpane inzeraty. A Hyper Netu zase plati inzerenti. A nikoli jen tak mali - napr. Mitsubishi, Nokia, Fuji Bank etc. System Hyper Netu vyzaduje, abyste o sobe uvedli spoustu informaci - ty pak slouzi k automatickemu vyberu inzeratu, ktere odpovidaji vasim zajmum. System je to az moc zivy - kazdou minutu se na obrazovce meni nektere informace. V systemu, zvanem Hot Cafe, samozrejme muzete i nakupovat, vyzadovat doplnujici informace etc. Pokud se budete poslusne logovat na horkou kavu, mate Inet zdarma. Hyper Net nedavno rozjel tuto sluzbu v Japonsku a ma uz 20,000 klientu. Predpoklada, ze brzy dosahne jednoho milionu. Zrejme se mu vyplati hradit $19,95 mesicne za kazdeho uzivatele, ktery si smoci prst v jejim kafi.
Zdroj: The Nando Times

Ne vsem provozovatelum webovskych stranek je do zpevu

Jeden z nejpopularnejsich obsahovych serveru Web Review v patek zastavil svou publikacni cinnost. Byl jednim z prvnich e-zinu na Webu. Svou cinnost zahajil loni v cervenci, kdy o WWW vedelo jen malo lidi. Teprve az po lonskych prazdninach se v novinach a obecneji zamerenych casopisech zacalo najednou psat o Internetu prave diky Webu. Web Review se zameroval hlavne na tvurce webovskych stranek. Jeho publikacni cinnost zamestnavala 12 lidi z celkoveho poctu 25 zamestnancu (asi 10 z nich bude ted muset odejit). Sef Web Review se v patek obratil na ctenare s oznamenim o zastaveni cinnosti a prosbou o predplatne $19,95 na pul roku. Pokud se mu ho nepodari sehnat od 5000 lidi do konce cervna, Web Review skonci. Z cisel vyplyva, ze na provoz potrebuje minimalne $200,000 rocne. Na strankach Web Review jsou uvedeny ohlasy ctenaru na dany stav. Vetsina lituje, ze Web Review konci. Nekteri jsou ochotni platit, ale mnozi argumentuji tim, ze podobne informace jsou volne dostupne i jinde a do predplatneho se jim nechce. Z ruznych clanku o obsahovych serverech vysvita, ze vetsina z nich zapasi s podobnymi problemy. Pro jejich reseni jsou dve hlavni cesty - hodne inzerce nebo sponzorstvi. Oboji se shani nelehko. Nejvic pritom zalezi na obsahove koncepci stranek. Web Review ma mozna smulu v tom, ze byl prilis usedly. Sice jste v nem mohli najit zajimave namety pro reseni mnohych problemu kolem HTML, VRML apod., jenze - jak videt - to pro financni zajisteni provozu nestaci. Do Webu se vstupuje velmi lehko, ale nepomerne hur se pak v nem preziva.
Zdroj: The Nando Times

No news good news? na c|netu i jinde

V souvislosti s predchozi zpravou se deji nejake zvlastni veci i na superinformacnim serveru c|net. Posledni zpravy, ktere se tam vyskytly, maji datum 25. kvetna. Vcera a zatim ani dnes ani jedna nova zprava. Ze by rovnez problemy typu Web Review? Prave jsem se podival do novinek Reuters na Yahoo - posledni datum 24. kvetna. A dalsi dva servery totez: posledni datum 24. 5. 96.To uz pomalu vypada na nejakou kolektivni demonstraci:) Nezbyva, nez pockat na nejake vysvetleni, co tuhle "casovou regresi" zpusobuje. Inu, ted pridam jeste jednu domaci zpravu a snad se zitra dozvime neco noveho.
Zdroj: c|net

Sherlock - novy prohledavac ceskeho a slovenskeho Webu na Bajtu

Na adrese Sherlock jsme spustili novy prohledavac Internetu. Najdete v nem nejuplnejsi hromadu dat z ceskych a slovenskych WWW serveru (napr. jen pro Linux je tam 868 odkazu:). Sherlock je vystaven na Harvestu a zatim byl jen mirne upraven, takze se zadnou velkou rychlosti prohledavani ted jeste nepocitejte. Odezva se radikalne zvysi az po dalsich, dost zasadnich programatorskych zasazich a rozsireni hardwaru. Zatim je Sherlock schopen vyridit jen jednoduche dotazy (pri zadani wild cards se ty hromady dat nestihnou prohledat do timeoutu). Napr. vsech 868 odkazu na Linux se hleda 1,5 minuty a pak k vam poplave pres pul MB. Pokud si vyberete hledani jen 50 odkazu, dostanete je za 25 vterin. Typove se Sherlock blizi Alta Viste a spol. Zatim ho tedy - pokud jde o "rychlost" - berte s rezervou. Na tu svetelnou se postupne prerazuje:)
Zdroj: BAJT

27. kveten 1996

Prvni skutecne internetovska banka

Security First Network Bank jako prvni banka nabizi bezne bankovni sluzby na Internetu. Soucasne s jejim spustenim vstoupila i na burzu s predpokladanou cenou kolem $16 za akcii. Jak se dalo predpokladat, cena prudce vyletela vzhuru - po dvou dnech je na $40.
Zdroj: PointCast Network

Finsko s prevahou vede

V poctu obyvatel na jeden pocitac pripojeny k Internetu je Finsko neprekonatelnou jednickou, jak doklada pripojena tabulka. Je zajimave, ze za Finskem nasleduje Svedsko a Australie - vsechny tyhle tri zeme maji velmi nizkou hustotu osidleni. Ze by jim bez Internetu jinak bylo smutno?:) Jako protipol lezi zeme s nejvyssim poctem obyvatel. Tem asi smutno neni, tak na co Internet? Zvlastni je, ze nam je asi tak stejne veselo jako Japoncum (kolem 400 lidi na jedno pripojeni). Doufejme, ze po vstupu Telecomu (resp. Nextelu) na Inet se rozbehne inetovska propagace, ktera snad konecne rozveseli statistiku pro CR (pokud to ovsem Nextel nalezite zvladne).

     Country             Population per Host     Number of Hosts 
     India               1,188,452                    788 
     China                 560,578                  2,146 
     Guatemala             403,704                     27 
     Uganda                337,414                     58 
     Indonesia              86,559                  2,351 
     Venezuela              18,026                  1,165 
     Colombia               16,004                  2,262 
     Thailand               14,846                  4,055 
     Brazil                  7,990                 20,113 
     Chile                   1,562                  9,027 
     Korea                   1,553                 29,306 
     South Africa              932                 48,277 
     Taiwan                    851                 25,273 
     Japan                     466                269,327 
     Hong Kong                 311                 17,693 
     Israel                    183                 29,503 
     Germany                   179                452,997 
     UK                        129                451,750 
     Singapore                 123                 22,769 
     Netherlands                88                174,888 
     New Zealand                63                 53,610 
     Australia                  59                309,562 
     Sweden                     59                149,877 
     Finland                    24                208,502

Tabulka pochazi od Killen & Associates
Zdroj: IDG

Kolem NC zatim vice vzruchu nez NC samotnych

Uz po nekolik mesicu mnoho vice ci mene vyznamnych firem ohlasuje sve NC (Network Computers), jejichz poznavacim znakem je cena pod $500 a moznost okamziteho pripojeni k Inter/Intranetu. Jak se ukazuje, vec ma jeden zasadni hacek - vsechny tyto firmy doufaly, ze se jim podari uzavrit dohody s telefonnimi spolecnostmi o hromadnem odberu NC, ktere by dostavali uzivatele telefonni site podobne, jako dostavaji telefon. To by ale znamenalo, ze by telefonni spolecnosti musely tyto pocitace "dotovat" - a az po nejake dobe pouzivani NC u svych klientu by se jim investice mohly zacit vracet. A prave do toho se ted nikomu moc nechce. Prikladem a zatim jedinou vyjimkou v tomto smeru je France Telecom se svym minitelem (coz je ale jen hloupy terminal, ktery toho s NC nema moc spolecneho). Podle vyjadreni telefonnich spolecnosti je cena $500 neprijatelna. Teprve kdyby se ji podarilo srazit na nejakych $100, dalo by se o necem uvazovat. Vyrobcum NC nezbyva, nez spolehat na dobrou odezvu na beznem trhu a zaroven usilovne pracovat na snizovani vyrobnich nakladu.
Zdroj: c|net

Nova betaverze IE 3.0 Microsoftu bez Javy

Oproti vsem ocekavanim nebude IE 3.0 podporovat Javu, e-mail ani Usenet news (MS nabizi programy pro e-mail a news separatne). IE 3.0 prijde s podporou ActiveX, JavaScriptu, skriptu Visual Basicu, telefonovani po Internetu a sdileni aplikaci. Protoze Navigator Netscapu muze podporovat ActiveX pomoci modulu plug-in firmy NCompass Labs, svym vybavenim zustava MSIE pozadu za Navigatorem. Druha betaverze IE 3.0 se ma objevit v cervenci a konecna verze jeste pozdeji. Soutez o pozice na trhu s prohlizeci Webu tak i nadale vyzniva vyrazne ve prospech Netscapu.
Zdroj: c|net

Java stredem zajmu mnoha firem

JavaOne je prvni konference cele venovana Jave. Probehne tento tyden v USA. Ucastnici se na ni patricne vyzbrojili. FTP Software ma - ve spolupraci s IBM - pripravenou implementaci javoveho stroje na Windows 3.1 (hmmmm:). IBM predvede svuj kodovaci program, ktery ma zajistit, aby pristup k datum na serveru meli jen abonenti. NetManage "zaprogramovala" Javu do svych klientu pro e-mail, Usenet news a prohlizec WebSurfer. Pro zrychleni behu appletu odkoupila licenci AppAcceleratoru od Borlandu, podobne jako Netscape. Zydecom vytvoril javovy operacni system pro rizeni prenosu multimediovych dat po siti. Corel zacina prevadet funkce sveho WordPerfectu do Javy (zrejme prvni pokus o prevedeni aplikace tohoto typu do interaktivnich appletu, ktere se budou volat po siti). Snah o vytvoreni javovych appletu, ktere budou na siti provadet divy, je mnohem vic. Dalsi najdete na adrese uvedene v zahlavi teto zpravy. A abych nezapomnel - vevodit javove konferenci samozrejme bude Sun se svym javovym OS Kona. Rovnez se ocekava, ze Sun uvede vsechny firmy, ktere si u nej zakoupily licenci pro Javu.
Zdroj: c|net

SKIP pro ochranu javovych dat

Sun vytvoril bezpecnostni protokol SKIP (Simple Key Management and Internet Protocol), s jehoz pomoci se po siti prenaseji zakodovane pakety. Prijemce tak m. j. bude mit jistotu, ze javova data jsou v poradku. SKIP se hodi predevsim pro privatni site i pro privatni komunikaci na sitich obecne. Sun prihlasil SKIP u standardizacni komise, ktera se k nemu zatim nevyjadrila.
Zdroj: c|net

Bezdratove telefony pro globalni pristup na Internet

Firma Aimnet vyviji velmi zajimavy software pro bezdratovou komunikaci po Internetu. Cilem vyvoje je umoznit uzivatelum bezdratovych telefonu, aby se napojili na Internet kdekoli na svete, aniz by se museli spojovat se svym lokalnim ISP. To ma dva zajimave dusledky - uzivatel bude platit za sve spojeni nepomerne mene a kterykoli lokalni ISP se tak muze stat opravdu globalnim providerem. Jinou zajimavou zalezitosti v oblasti bezdratoveho prenosu jsou vyvojove prace firmy CAI Wireless Systems pro sedmkrat rychlejsi prenos dat, nez jaky umoznuje spojeni T-1. Overovaci pokusy uz probihaji na rychlosti 10 Mbps (T-1 ma 1,5 Mbps). Inzenyri firmy ale uz vyvijeji technologii pro prenos 27 Mbps! Vysilace firmy pracuji v pasmech nad 2 GHz, ktera jsou mene citliva na atmosfericke podminky. Spojeni s 10 Mbps ma byt pro uzivatele cenove srovnatelne s platbami u beznych ISP.
Zdroj: c|net

Ztracejici se americke adresy via Cesnet uz se zase nasly

Dostal jsem nekolik dotazu stran vyvoje situace kolem nepristupnych americkych adres pri spojeni pres Cesnet. Urgence bohudiky padly na urodnou pudu. Zmatek byl na americke strane, ktera zprostredkuje spojeni Cesnetu do USA. Poztracene adresy a zmizela spojeni na ne se nasla a vsechno zase funguje OK.
Zdroj: BAJT

Omezi nove technologie pro NC krachy systemu?

Zdroj teto informace uvadi ilustracni pripad, s jakym se stale setkava spousta firem, ktere zpracovavaji sva data na sitich. Sit jedne pravnicke firmy v Torontu vcera kompletne zkolabovala. Coz je sice neprijemne, ale - "prece vsechna data zalohujeme, takze no problem". Jake vsak bylo prekvapeni vsech zucastnenych, kdyz zjistili, ze jejich backup obsahuje jen nazvy adresaru, ale nic z toho, co by melo byt v nich. Vsechny udaje o rozpracovanych pripadech s celym ucetnictvim odesly do vecnych lovist. Ted se vsichni snazi obnovit puvodni stav z papiru a sve (lidske) pameti. Podobne kolapsy se pricitaji na vrub bytnejicim aplikacim, ktere bezi v ruznych operacnich systemech (ruzne:). Velke nadeje se proto vkladaji do vyvoje novych technologii pro sitove pocitace (NC). Ty by nemely obsahovat zadny operacni system v te podobe, v jake je zname dnes. A aplikace by se v pripade potreby stahovaly online ze site (nejspise coby applety Javy). Jinymi slovy - v jednoduchosti NC ma byt i sila, ktera dokaze predchazet kompletnim sitovym kolapsum a ztratam dat. Tato predstava ma sve zastance i skeptiky. K prevteleni predstav do reality by melo dojit behem jednoho roku. Ver a vira tva te uzdravi:)))
Zdroj: The Nando Times

Zavedeni PCS predznamenava konkurencni zapas "o vysku"

V aukci, ktera skoncila tento mesic, si 107 firem zakoupilo licence pro personal communications services (PCS). Jde o novy bezdratovy komunikacni system urceny predevsim pro prenos hovoru z prenosnych telefonu a pocitacovych dat. Zatimco doposud uzivane systemy vyzaduji, aby vzdalenost mezi retranslacnimi stanicemi (tedy i antenami) byla 6-12 mil, u noveho PCS nesmi byt vzdalenost ve mestech mensi nez 1 mili a v otevrene krajine 6 mil. A tak jsme svedky urputneho zapasu firem o cokoli, co ma nejakou solidni vysku - stromy, kostelni veze, mrakodrapy atp. Zatimco za poslednich 13 let telefonni spolecnosti vybudovaly 17,000 anten pro prenosne telefony, pro PCS bude treba vystavet 100,000 anten v prubehu pristich deviti let. Vznikaji dokonce zprostredkujici firmy, ktere se m. j. zabyvaji nalezenim dohody mezi potrebnymi spolecnostmi a lokalnimi komunitami, ktere maji strach z pusobeni elmag. pole vyzarovaneho antenami. A handluje se. Napr. jedna skola povolila postavit antenu na sve strese vymenou za zajisteni osvetleni sveho baseballoveho hriste:) Jinde chteji penize za pronajem (priklad: plavecky klub dostava $1200 mesicne). Telefonni spolecnosti se s kymkoli rady dohodnou, protoze stavba nove veze a vseho okolo by je prisla prumerne na $400,000. Samotny antenni system stoji kolem $100,000. Americka vlada ziskala z prodeje licenci celkem 18 mld USD. Kdyz si vsechny stavajici i budouci investice do PCS sectete, dostanete ohromujici sumy. Zapas o vyssi pozice pro anteny je i zapasem o vyssi zisky.
Zdroj: The Nando Times