Denni zpravy
z Internetu

6. brezen 1996

Netscape prichazi s novym serverem pro Internet/Intranet

Netscape SuiteSpot je kompozice nekolika serveru. Enterprise Server 2.0 je zakladni webovsky server, ktery ma umoznit i tvorbu dokumentu vcetne programovani v Jave a JavaScriptu online (za behu). LiveWire Pro je programatorsky vizualni nastroj pro tvorbu databazovych aplikaci. Mail Server a News Server rikaji vsechno svymi nazvy. Catalog Server je urcen pro indexovani dokumentu v Intranetu (napr. pro pristup ke vnitropodnikovym dokumentum). Proxy Server 2.0 uklada nejcasteji vyzadovane dokumenty do kese, cimz setri cas pristupu. Cena $3,995. Lze koupit i jednotlive komponenty za cenu pod $1,000.
Zdroj: Netscape
Prohlizec Netscapu 3.01b je za rohem

Patraci po adresarich serveru Netscapu zjistili na vyse uvedene adrese, ze Netscape pripravuje misto pro dalsi betaverze sveho Navigatoru pro Windows, Unix a Macy. Doufejme, ze ve verzi 3 uz budou vyreseny problemy s Javou a JavaScriptem.
Zdroj: webreference.com
Oblibene journalisticke tema: Den krachu...aneb Michelangelo

Dnesni datum je dnem kazdorocniho probuzeni viru Michelangelo ke sve cinnosti, resp. k prepsani bootovacich sektoru hard disku. Detaily o vyvoji viru a ochrane pred nimi poskytuji adresy: Ontrack Software, Dr. Solomon's Computer Virus Information a Data Fellows. Jednim z poslednich a velmi nebezpecnych typu je makrovirus, pripojujici se napr. k makrum Wordu a putujici spolu s dokumenty sitemi, tedy i e-mailem - pozor na nej!
Zdroj: webreference.com

5. brezen 1996

Prehled komercnich stranek na ceskych serverech
Vl. Vrabec z Omicronu "prosetril" webovske servery v CR a sestavil prehled s nazvem Komerce v ceskem Internetu. Jeho delka je umerna vyznamu inzerce a prodeje na Internetu u nas. Doufejme, ze oboji - delka i vyznam - porostou.
Zdroj: BAJT
"Javova" bezpecnostni dira v prohlizecich Netscapu

Vyzkumnici Princentonske University objevili moznost, jak by se zdatny hacker mohl dostat do site pocitacu bezpecnostni dirou ukrytou v Java Applet Security Manageru prohlizece Netscape 2.0. Jde o vyuziti DNS spoofingu, resp. moznosti pridelit pocitacum jine nebo vicenasobne nazvy prostrednictvim serveru DNS. Podrobnosti jsou popsany na serveru Netscapu. Tam najdete i patched version deraveho manazeru pro Windows a Unix. Servery Netscapu udajne nejsou touto dirou ohrozeny.
Zdroj: Netscape
Jeste vetsi bezpecnostni diry v JavaScriptu

Puvodni LiteScript firmy Netscape, prejmenovany na JavaScript, nabizi hackerum nekolik propadlist. Pocinaje manipulacemi s e-mailem v Netscapu 2.0 az po bloudeni po disku pocitace, ze ktereho Netscape 2.0 zavolal hackeruv server. Odtud se jeho sikovne skripty dostanou na disk volajiciho a zacnou provadet naprogramovane neplechy. Vypnuti Javy v menu Preferences nicemu nepomuze. Narazili jsme i na server, kde byla lakava nabidka ve smyslu: "Podivejte se, co vsechno jde delat s JavaScriptem!" Vysledkem bylo rychle zaplneni pameti nekonecne se otevirajicimi okny a krach pocitace (WfW 3.11). Jako prvni se ovsem objevilo okenko s nulovym rozmerem, ktere byva charakteristicke pro precteni obsahu vasich disku. Firma Netscape to s implementaci Javy a JavaScriptu do svych prohlizecu pro Windows a Unix poradne uspechala.
Zdroj: TechWeb a BAJT
Chyba Pentia Pro

Intel ohlasil, ze v chipsetu 82450, ktery podporuje cinnost Pentia Pro, je chyba ovlivnujici rychlost operaci I/O. Ty mohou poklesnout z 25 az 55 MHz na pouhych 5 MHz. Intel zaroven sdelil, ze sve odberatele uz vybavil opravou chyby, i ze nektere firmy, ktere si opatrily Pentium Pro drive, nasly zpusob, jak chybu eliminovat.
Zdroj: TechWeb
Corel prichazi se serii programu pro WWW

Nova serie se jmenuje Corel Web. Postupne bude obsahovat editory a jine podpurne nastroje pro tvorbu webovskych stranek.
Zdroj: TechWeb
Netscape jede na Internetu podle strategie Microsoftu

Podobne jako si Microsoft zajistil obrovske tantiemy smlouvami s prodejci pocitacu, kteri mu museji odvadet stanovene castky, at uz svuj pocitac prodaji s DOSem/Windows ci nikoli, Netscape pronika do softwarovych balicku internetovskych provideru a jinych producentu SW pro Internet. Posledni smlouvu tohoto typu uzavrel s mamutim providerem AT&T. Dalsi, velmi perspektivni smlouvy se pripravuji s vyrobci vybaveni pro Intranet. Bill Gates v tomhle zaspal svou sanci. I kdyz ho bylo porad vsude plno, jeho plany na zmocneni se super highways, resp. tantiemoveho participovani na nich, zatim vyznivaji naprazdno. A tak muzeme konstatovat, ze plan dvou zakladatelu Netscapu - byt na Internetu tim, cim je Microsoft v operacnich systemech - vychazi (i s chybami v softwaru:)
Zdroj: TechWeb
Zpravy z burzy ve forme appletu Javy

Spolecnost Quote.com nabizi applet Javy, obsahujici burzovni zpravodajstvi s cenami akcii a celkovymi prehledy o firmach, za $2,500 rocne. Obsahova cast appletu se prubezne aktualizuje.
Zdroj: TechWeb
Compaq prichazi s velkokapacitnimi disketami

Compaq pristi pondeli zahaji prodej pocitacu s disketovymi jednotkami 3.5"/120 MB na bazi laseroveho cteni a zapisu. Firma veri, ze se ji podari tuto novinku prosadit jako standard.
Zdroj: TechWeb

4. brezen 1996

Automaticke barevne prizpusobovani klientu na Webu

umozni technologie Cosmo Color firmy Silicon Graphics. Prizpusobeni klientem prijimanych obrazovych dat (rozlisitelnost, hloubka barev) je dosud na Webu zcela opomijeno. To vede u bohatsich obrazku k nehezkemu zobrazeni predevsim na monitorech s malou rozlisitelnosti a 256 barvami. Patent bude implementovan ve firemnich prohlizecich WebFORCE. Popis technologie se ma objevit na firemnim serveru zacatkem t. m. Doufejme, ze Netscape projevi zajem.
Zdroj: TechWeb
Japonci smeruji ke svetelne rychlosti prenosu dat

Zatimco soucasni provozovatele Internetu v USA pracuji nejcasteji s rychlosti 1,5 Mbps, japonskym spolecnostem Fujitsu a Nippon Telegraph and Telephone Corp. se ve spolupraci s AT&T podarilo dosahnout neuveritelne rychlosti prenosu dat ve sklenenem vlaknu - 1 Tbps, neboli 1000 Gbps (neboli 1 bilion bitu za vterinu). Tato kapacita uspokoji soubezny nezavisly prenos 12 milionu telefonnich hovoru, resp. behem jedine vteriny umozni prenest obsah vsech vydani deniku za poslednich 300 let (pokud nejaky tak stary vubec existuje). V lonskem roce se v laboratorich podarilo dosahnout rychlosti "jen" 400 Gbps. Japonci predpokladaji nasazeni sveho uspechu do praxe "behem nekolika let". Slibuji si od nej i snizeni poplatku za uzivani datovych siti.
Zdroj: New York Times Syndicate
Zkusenosti americkych ISP (poskytovatelu sluzeb na Internetu)

budou jiste zajimat kazdeho, kdo se do toho hodla vrhnout. Jake systemy zvolit? Kolik linek a modemu pro dial-up? Za kolik se co kde sezene? Kolik bude stat jake vybaveni? Budu potrebovat routery? Kdyz ano, tak jake? Jdou pouzit Windows NT? Hromady odpovedi a uvah k podobnym otazkam se skryvaji na vyse uvedene adrese.
Zdroj: BAJT
Jak dlouho trva inetovske spojeni z USA na jakekoli misto ve svete?

Nekolik americkych firem vytvorilo Traceroute Club. Klubovym znakem je CGI skript na jejich WWW serveru, umoznujici uzivatelum zadat platnou internetovskou adresu a sledovat, jak se z mista serveru pakety probijeji na misto urceni. Tato velmi zajimava sluzba poskytuje perfektni obrazek o spojeni uvnitr USA i z USA do sveta. Zkuste, stoji to za to. V opacnem gardu snadno zjistite, i jaka je skutecnost u tuzemskych provideru (u tech ale nezapomente, ze na tuzemske servery jsou pripojeni veleruzne, coz z USA nezjistite).
Zdroj: BAJT

2. brezen 1996

Intranet na postupu

Firma Attachmate nabizi kompletni reseni Intranetu pro stredni a velke firmy do 2000 zamestnancu (licence pro 2000 uzivatelu stoji $65,000). Emissary TCP Server je zakladem, na kterem pak "rostou" aplikace, napr. Extra! Personal Client pro Windows vseho druhu. Cely system samozrejme bezi na TCP/IP. Firma Attachmate si svuj nazev doplnila sloganem "The Intranet Company".

Intranet zapousti korinky. Spouste firem prinese obrovske zisky, jinym pridela vrasky. Dulezite je, ze se ukazuje jako jedna z mala moznych cest k dlouho ocekavane kompatibilite vseho, co kde kdo na pocitacich udela, at uz dela cokoli.
Zdroj: BAJT
Nejista budoucnost vyrobcu cipu

Agentura Reuters pise o vyraznem poklesu odbytu pocitacu, coz je pricinou snizovani objednavek cipu u jejich vyrobcu. Nikdo zatim netusi, kdy by se situace mohla zlepsit.
Zdroj: Reuters
Compaq snizuje ceny

Pokles odbytu pocitacu vede ke snizovani jejich cen. Regrese ma vliv i na ceny akcii vyrobcu PC. Compaq - nejuspesnejsi prodejce pocitacu za lonsky rok - reaguje snizenim cen.
Zdroj: Reuters
Telefonovani na Internetu

Experiment Free World Dialup sestava ze 42 serveru ve 40 zemich. Jejich prostrednictvim muzete zdarma telefonovat komukoli. Experiment, ktery skonci 20. dubna, slouzi pro testy firmam, ktere chteji celou vec uvest do zivota na komercni bazi. I Marc Andreessen z Netscapu uvazuje o zarazeni ikonky telefonu do svych webovskych prohlizecu. Podrobnosti projektu maji byt na adrese http://www.pulver.com/fwd/, seznam serveru na http://gsn.pulver.com/gsn/gsn.htm. Bohuzel, ani na jednu z nich se nam dnes nepodarilo dovolat.
Zdroj: TechWeb
Lakave vyhlidky Internetu nuti AT&T uzavrit dalsi ze svych sluzeb

V reakci na prudky rozvoj Internetu/Intranetu oznamila spolecnost AT&T, ze konci s podporou jedne ze svych sluzeb - Network Notes. Ta umoznovala skupinam uzivatelu Lotus Notes komunikovat bez nutnosti opatrovat si server pro Notes. Sve rozhodnuti AT&T oduvodnuje nepomerne vyssim zajmem uzivatelu o otevrene systemy, jako je Internet (zvlaste pak v kombinaci s Intranetem). Nad osudem Lotus Notes se tak vznasi o jeden velky otaznik vic.
Zdroj: c|net

1. brezen 1996

Celkovy obrat za vybaveni a sluzby Internetu by do roku 2000 mel vzrust o 400%

Spolecnost INPUT ve sve studii uvadi, ze financni obrat za zbozi a sluzby souvisejici s Internetem vzroste ze 70 milionu USD za rok 1995 na 255 miliard v roce 2000. Posledni, co pry brani vetsimu rozmachu Internetu, hlavne jeho sluzeb, je neduvera k zabezbepceni dat. S prichodem Intranetu a dalsiho zlepseni neprustrelnych fire-walls apod. se i tahle "povera" rychle vytrati.
Zdroj: NewsPage
Federal Express - dalsi zasilatelska sluzba na Internetu

FedEx otevrel svuj server pro sledovani aktualniho pohybu zasilek. Pokud si u nej objednate odeslani cehokoli, pak podle cisla zasilky muzete na serveru sledovat, kde zrovna je, i zda ji uz adresat dostal.
Zdroj: Federal Express
Vstup AT&T do Internetu za dumpingove ceny se zacina nelibit

Spolecnost Bell protestuje proti vyuziti jednoho z federalnich predisu o bezplatne lokalni komunikaci mamutem AT&T pro jeho internetovsky WorldNet. Vysledkem totiz je, ze Bell poskytuje svou telefonni sit pro WorldNet AT&T zdarma. Onen predpis pochazi z roku 1983, kdy o nejakem velkem modemovani nikdo nemel potuchy. Zatimco poplatky za bezne telefonni spojeni predpis nijak neupravuje, pro pripojeni pocitacu do lokalni telefonni site ma jedno sluvko - zdarma. A prave toho se AT&T chytil, aby mohl prijit s nizouckymi cenami za pripojeni na Internet - pripoj se lokalne a surfuj globalne.

Obdobne dumpingove se v CR chova italske Video on Line, ktere svou dumpingovou cenou likviduje ceske providery Internetu. Je s podivem, ze pred tim ceske ekonomicke instituce zaviraji oci, zatimco je zapadni spolky (kam patri i Italie) nuti omezovat vyvoz/ceny ceskeho zbozi na Zapad (ocel, zemedelske produkty atd. atd...). Jak AT&T, tak VOL maji jeden spolecny cil - zmocnit se trhu. V USA se o to AT&T snazi zneuzitim starickeho predpisu, VOL se u nas snazi prevalcovat vsechny tuzemske providery dumpingem. Jak AT&T, tak VOL jdou svymi cenami hluboko pod skutecne naklady. Da se skoro s jistotou predpokladat, ze americke soudy daji zapravdu Bellu a selanka AT&T skonci. Co se vsak da predpokladat u invazniho zahranicniho dumpingu VOL v CR? Jak je videt, zatim vubec nic. Neni uz nacase, aby se tuzemske instituce zacaly chovat svepravne? Jinak totiz evokuji predstavy o presmerovani ritniho alpinismu z Vychodu na Zapad.
Zdroj: Mecklermedia's iworld a BAJT

29. unor 1996

Inzerce na webovskych serverech

je v USA zatim v plenkach diky nejasnym metodam urcovani efektivity inzeratu. V lednu 96 byl obrat z teto reklamy 4,5 milionu USD. Z toho 3,8 milionu USD pripada na pouhych 13 prednich provozovatelu (1,2 milionu USD ziskal InfoSeek (prohledavac Internetu) a po cca 0,5 milionu USD prinesla lednova inzerce ZD Netu a Time Warner's Pathfinderu).
Zdroj: NewsPage
V roce 1999 bude skoro 50% informaci elektronickych

Druha polovina, tedy podstatne mene nez dosud, pripadne na papirova media. Spolecnost SIMBA, ktera studii vypracovala, predpoklada, ze zavislost producentu informaci na inzerci prudce poklesne. O to vic vsak bude zalezet na podpore ctenaru (KONECNE!). Postupne se bude zuzovat pristup k bezplatnym informacim, takze bude na ctenarich, za jake informace budou ochotni platit. Uz dnes jsou informace na nekterych serverech zcela nepristupne bez jejich predplaceni kreditni kartou (byva to od $15 nahoru), nekde se plati jen za jejich cast (napr. za podrobnejsi info ukryte "za" anotacemi). Uz dnes pochazi pres 80% plateb od ctenaru, a jen necelych 20% prijmu pripada na inzerci. Tento pomer se ma dale menit v neprospech prijmu z inzerce.
Zdroj: SIMBA
Sun pripravuje cipy pro Javu

Sun ma v planu vyvinout dve rady svych cipu - microJava a ultraJava. Prvni z nich bude koncem roku nasazena v jednoduchych aplikacich (telefony, tiskarny apod.), druha se v praxi objevi az koncem roku 1998. Pujde predevsim o pocitace pro site (rychlost behu kodu Javy ma byt petkrat vyssi nez u beznych procesoru - jde predevsim o animace a 3D). Zamer jiste dobry, jenze konkurence nespi. A buhvi, jakeho prekvapeni se ve vyvoji technologii pro 'Net muzeme jeste dockat. Aby se skoro trilete cekani na cipy pro Javu nekonec neukazalo byt presprilis dlouhe.
Zdroj: Mecklermedia's iworld
Multimilionarem za jeden den

Tydenik TIME z 26. unora 96 prinesl rozsahly material o lidech ze sveta SW/HW, kteri se nahle stali multimilionari. Nejznamejsim z nich je Marc Andreessen, tvurce Netscapu. Na vysoke skole to byl prave on, kdo v ramci svych studijnich povinnosti spoluvymyslel Mosaic se zamerem "lepsiho koukani" na Internet. Skole se program libil, ale dala ho pryc, protoze ho povazovala za internetovsky underground!

V roce 94 se na Marca e-mailem obratil zakladatel Silicon Graphics. Rychle se spolu dohodli - Jim Clark dal do nove zalozene spolecnosti Netscape penize, Marc zase svuj um. Jejich ideou bylo vytvorit neco jako Microsoft pro Internet. Dlouho z tohoto projektu nic nekoukalo, zato valem pribyvalo lidi, kteri si zdarma stahovali prohlizece Netscape z firemniho serveru.

Clark se nakonec rozhodl vydat akcie Netscapu. Emise akcii podlehaji v USA velmi striktnim pravidlum - nelze jen tak potisknout hromadu papiru a hodit ji na trh. Po vsech pripravach se na burze zacaly akcie Netscapu nabizet za $28, ale jejich cena okamzite vyletela na $71. Za jeden den se prodaly vsechny. Dnes maji cenu $60. Clark jich ma 200,000, tedy v hodnote pres 1 miliardu USD. 24-letemu Marcovi dava jeho podil dohromady cca 130 milionu USD.

Americti experti jsou timto fenomenem prekvapeni. Drive nez se nekdo stal milionarem, musel cely zivot drit a krok za krokem zhojnovat svuj mamon. Neco takoveho, jako je Netscape, ale treba i Pixar (filmove animace Steva Jobse), Spyglass (produkuje Mosaic, ktery prodala Marcova skola), Maxis (hra SimCity) nebo PSINet (Internet provider s mnoha specifickymi sluzbami), bylo drive nemyslitelne. Skoro vsichni jedinci, kteri tyto velemilionarske zazraky tahnou, si ale prozili sve, nez se dostavil uspech. Vsichni vsak jdou dal za svymi vizemi a penize je nijak zvlast neberou. Zustavaji takovi, jakymi byli pred svym raketovym finacnim vzestupem. Nejvic ze vseho si pochvaluji, ze "u toho" uz nemuseji sedet 18 hodin denne.

Tydenik TIME nechava mezi nejnovejsim vydanim a starsimi cisly proluku dvou tydnu. Zmineny clanek How to get rich quick najdete na jeho serveru az ve druhem tydnu brezna.
Zdroj: TIME

28. unor 1996

Americe on Line pretekaji pakety

Americkemu provozovateli site AOL se behem prvnich peti tydnu tohoto roku prihlasilo dalsich 400,000 uzivatelu (AOL nabizi i prostup na Internet). Takovy napor kapacita AOLu nevydrzela, a tak si uzivatele stezuji na dlouho obsazene linky. AOL se proto rozhodl rychle pridat 20,000 modemu ke stavajicim 70,000.
Zdroj: ZD Net
Perspektivnim hitem na trhu se SW i HW je Intranet

Co to je? Lokalni sit (kdekoli ve firme), ze ktere se da volat na Internet, ale nikoli uz z Internetu do teto site (myslen je verejny pristup). A co je nejzajimavejsi - tato LAN pracuje s protokoly Internetu (dokonce s Webem). Prikladem mohou byt rozvetvene Intranety firem pro rychlou prepravu zasilek po celem svete. Zatimco zamestnanci firmy vyplnuji hromady formularu daty o jednotlivych zasilkach, Internet jim slouzi pro predavani zprav na prepravni mista, ktera zase odevzdavaji zpet sva zpravodajstvi e-mailem. Diky tomu muzete na serverech techto firem sledovat i "real-timove" putovani vasi zasilky podle jejiho kodu. Obchodni experti predpokladaji, ze obrat z prodeje vybaveni pro Intranet brzy prevysi obrat z Internetu a nastartovana krivka poroste strme vzhuru. S pojmem Intranet se budeme setkavat stale casteji. Napr. firma SourceCraft nabizi aplikace pro Web/Intranet s moznosti vizualniho programovani v Jave a C++.
Siroke diskusni forum o Intranetu/Internetu najdete na adrese The Intranet Exchange. Tam se dozvite napr. i o velkych otaznicich, jake se diky Intranetu vznaseji nad dalsim osudem Lotus Notes.
Zdroj: BAJT
Vydavatel Knight-Ridder Inc. bude pouzivat WebFORCE

pro prezentaci svych 31 novin a casopisu na Webu. WebFORCE firmy Silicon Graphics je jednim z nejvykonnejsich a nejkomlexnejsich editovacich softwaru pro WWW. Umi i animaci a 3D, pro ktere firma doporucuje svuj povestny pocitac Indy (demo si muzete prohlednout na adrese s nazvem programu). Vysledky, jakymi se Knight-Ridder Inc. bude po zvladnuti technologie prezentovat, budou jiste zajimave. Na druhou stranu je gulas vsech moznych formatu na Webu uz takovy, ze Netscape bude mit co delat, aby je stihal implementovat do svych prohlizecu.
Zdroj: Mecklermedia's iworld


Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni