Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. cerven 1996

Duvody zdrzeni implementace Javy do MSIE 3.0

Microsoft vyviji svuj vlastni kompilator typu "just-in-time" pro javove applety a pracuje na jeho propojeni s ActiveX. Problem teto konstrukce je v tom, ze zatimco API Java Beans firmy Sun je nezavisle na platforme, technologie ActiveX je orientovana pouze na Windows. ActiveX je v tomto pripade jen dalsim meziclankem mezi zdrojovymi daty a jejich prezentaci. I kdyz se kompilatory "just-in-time" patrne budou pouzivat nejcasteji, jeste dvakrat vyssich rychlosti dosahuje runtime firmy Asymetrix (viz info z 29. kvetna). Dalsi informace o propojeni Javy s ActiveX, vyvoji API Javy a budoucim JavaOS najdete na teto adrese (hledejte mezi zpravami z 31. kvetna).
Zdroj: c|net

"Placate" monitory na obzoru

Firma Sceptre Technologies predstavi behem cervna radu svych novych displeju ve velikostech 12.1" (800 x 600), 14", 15" a 17" (1280 x 1024). Vsechny maji aktivni matici prvku a pracuji s SVGA. Jsou tenke asi 5 cm a vazi necelych 1,5 kg. Displeje jsou urceny nejen pro notebooky, ale i jako nahrada stolnich monitoru (konec s elmag vyzarovanim, zhorsovanim zraku a vysokou spotrebou energie). Tyto displeje vsak jeste nenahradi monitory pro narocnejsi grafickou praci. Protoze jde o novinku, kterou teprve ceka seriova vyroba, ceny jsou vysoke - $1,999 do $9,995.
Zdroj: c|net

Zlocinci vydiraji banky na siti

Podle listu Sunday Times Insight se muze stat, ze se v bance na monitoru nahle objevi zprava: "Mate v pocitacich bombu, kterou kdykoli odpalime na dalku." Nasleduji podminky, ktere vydirana banka musi splnit, aby se vyhnula zniceni svych dat. Kdyz banka bere vyhruzky na lehkou vahu, vyderaci provedou mensi demonstraci sve moci nad bankovnimi pocitaci. Banky vetsinou vyderacum plati a celou zalezitost ani neohlasi na policii. Vyderaci nejsou nutne hackeri. Jejich postupy pro ziskani informaci o systemech jsou ruzne - od nasazeni "pate kolony" do banky az po vyzvidani na jejich naivnich zamestnancich. Zatim je povedomi o ctyrech vyderacskych skupinach, z nichz jedna je urcite v Rusku, ostatni v USA. Jedna skupina pouziva metody na ochromeni systemu, vyvinute v americke armade. Skody, ktere tyto skupiny od roku 1993 zpusobily, se odhaduji na pul miliardy dolaru. V policejnich slozkach USA a Evropy vznikaji nove sekce, ktere se timto typem kriminality zacinaji zabyvat.
Zdroj: The Nando Times

Radikalni snizeni poctu IAP do konce stoleti?

Americky Computerworld uvedl svuj odhad, ze pocet IAP (Internet access provider) se do konce stoleti snizi ze soucanych 2500 na mene nez 100. O ISP (service provider) se ve zprave nerika nic. Podle soucasnych trendu se ale zda, ze mensi ISP naopak budou pribyvat. Mnoho uzivatelu se radsi pripoji k lokalnimu ISP, ktery je schopen venovat se mensimu poctu klientu se vsim komfortem, jaky je u gigantickych IAP/ISP nemyslitelny.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Nova technologie vyhledavani dat na Lycosu

Jeden z prednich prohledavacu Internetu Lycos v patek implementoval novou technologii CentiSpeed, ktera umoznuje vyridit 2000 dotazu za vterinu na kazdem ze serveru. Tim se Lycos udajne stava nejrychlejsim prohledavacem. Jeho databaze obsahuji 39 milionu stranek. Lycos neindexuje pouze text, ale uplne vsechno, vcetne obrazku, zvuku, multimedialnich souboru atp. Podrobnosti o nove technologii najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy.
Zdroj: BAJT

Nova sluzba - vedeni statistiky o vasem serveru

Zatim nejznamejsi zpusob vedeni stastistiky o poctu pristupu na WWW servery je jednoduchy citac implementovany na jinem serveru. Nove se objevuji statisticke servery, ktere vytvareji kompletni prehled o tom, kdo, jak, kdy navstivil vas WWW server. Jednou z firem, ktera tuto sluzbu poskytuje, je Z.M. Interactive. Jeji sluzba se jmenuje StatTrax. Zajimave je, kolik se za ni plati: $5 za kazdych 10,000 hitu. Je zrejme, ze o tuto sluzbu budou mit zajem pouze provozovatele serveru s nizsi navstevnosti. Programu, ktere vedou statistiku navstevnosti serveru, jsou dnes uz spousty. Jejich instalace, konfigurace a sprava vsak vyzaduje cas a um, kterym provozovatele mensich serveru vetsinou neoplyvaji. Uvedena firma ma kolem 3,000 klientu. Pokud by kazdy z nich naplnil kvotu 10,000 hitu denne, hruby prijem firmy by cinil cca $450,000 mesicne jen za tuto sluzbu. Slusny vydelek, ze?
Zdroj: WebWeek

Financni potize pronasleduji Borland i nadale

V patek poklesla cena akcii Borlandu o 24% (skoro o $4, na $13,5). Prudky pokles vyvolala nabidka odprodeje 900,000 akcii od jedne investicni spolecnosti. Borland se specializuje vyhradne na software pro programatory. Ma nekolik velmi dobrych produktu, bohuzel vsak jejich prodej neprinasi ocekavany efekt. Napr. hlavni produkt Borlandu - Delphi - se prestava prosazovat v soutezi s Visual Basicem Microsoftu. Borland jeste neupresnil sve ztraty za posledni mesice, ale ocekava se, ze nebudou male.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Mentalni zavislost na Internetu

Psychologove zatim ponekud tapou ve snahach o presnejsi popis symptomu zavislosti na Internetu. Zatim tuto zavislost radi k zavislosti na hrach. Problem u Internetu je v tom, ze nelze jednoduse secist hodiny, ktere clovek travi na Internetu a pak rict: "Presahl jste XX hodin tydne, takze jste zavislak.". Hodne lidi pouziva Internet treba 40 hodin tydne k reseni naprosto konkretnich pracovnich ukolu, aniz by je bylo mozno oznacit za mentalne zavisle na Inetu. Tento novy fenomen vyzaduje mnohem komplexnejsi identifikaci pred tim, nez se vyrkne nejaky soud. Lze vsak pouzit meritka, ktere plati obecne pro jakoukoli zavislost - napr. ztrata zivych socialnich kontaktu (resp. hledani nahrazkovych na Inetu), opomijeni beznych povinnosti apod. Pokud vas tato problematika zajima, vic o ni najdete na adrese: Nancy Wesson, Phd.
Zdroj: MS Network

Co se stane s pocitaci pristich deseti letech?

Na tuto otazku ma mnohalety programator a publicista jen jednu uprimnou odpoved: "To nikdo nevi". Presto se Edward Yourdon pokusil nastinit nekolik hlavnich trendu: Desetinasobne zvyseni vykonu pocitacu (ale spise nez to same, je dulezitejsi, jak a k cemu se takovy vykon bude pouzivat). Globalni telekomunikacni system s miliardou uzivatelu na Internetu. Snizeni cen vykonnych pocitacu podniti rozmach softwarovych firem v zemich, jako je napr. Indie (mozna, ze prave tam vznikne novy Microsoft:). Soucasne uzivatelske rozhrani je stale na urovni schemat, jake se pouzivaly v kancelarich roku 1950 (zvyseni vykonu pocitacu a nove vyvojove nastroje mohou toto rozhrani radikalne zmenit). E. Yourdon vsak bere sve vlastni uvahy s rezervou - nikdo by totiz pred 10 lety nebyl s to predpovedet vznik WWW, stejne jako pred rokem zrod a nastup Javy.
Zdroj: Upside

Sun nabizi dobrou vizi beznym uzivatelum pocitacu

Kdyz uz jsme v tom vesteni, jeste jeden pohled do sklenene koule, tentokrat sefa Sunu, Scotta McNeallyho. S humorem jemu vlastnim rika, ze soucasni uzivatele pececek jsou lepsimi spravci systemu, nez jakymi byli spravci pocitacu VAX/VMS pred 10 lety:) To by melo vzit za sve. Jiz zadne slozite konfigurovani a pady systemu! Cemu za to budeme vdecit? Jave a novym sitovym pocitacum. "Vse, co pro vytvoreni javoveho klienta potrebujete, je procesor a sit. Kdyz to mate, pak muzete cokoli promenit na javovy stroj." To potvrzuje predstavy o "prevzeti" funkci interaktivnich appletu Javy od dnesnich aplikaci zavislych na architekture operacnich systemu. Nezavislost Javy na systemu = zadny operacni system:)
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

31. kveten 1996

Sdileni aplikaci na Inetu (jako za starych casu)

Firma Wyse Technologies prenesla na Internet zpusob sdileni aplikaci "hloupymi" terminaly, pripojenymi k mainframu (tzv. time-sharing). Roli mainframu budou hrat ISP a role "hlupacku" klienti (jejich pocitace:). Wyse uz jedna s cca deseti ISP o spusteni time-sharingu. Zatim se zameruje na sdileni aplikaci pro Windows. Ve vysledku si na Internetu budete moci spoustet programy, ktere vubec nemate instalovane na pocitaci - coz by treba diky nekompatibilite vselijakych formatu dat casto bodlo. Tato sluzba bude placena. Experti varuji pred platbami za sdileny cas a navrhuji pausaly. Pri stanoveni vyse plateb budou hrat svou roli castky, ktere si urci majitele copyrightu sdilenych programu.
Zdroj: c|net

Dalsi info o javovych aplikacich Corelu

Pred nekolika dny proskocily informace o vyvoji javovych appletu ve firme Corel. Tykaly se prevodu funkci WordPerfectu do Javy. Nove zpravy rikaji, ze Corel pracuje na kompozici, pracovne nazvane Corel Office JV, ktera bude obsahovat funkce WordPerfectu, Quattra Pro a Corel Chartu. Ve WordPerfectu budete napr. moci kombinovat tabulky spreadsheetu a grafiku Corel Chartu, doplnit to textem a dalsimi obrazky, pak to vsechno naraz prevest do HTML s odkazy na applety Javy a hned to poskytnout uzivatelum na siti. Kazdy, kdo bude mit prohlizec s implementaci Javy, uvidi vas vytvor presne tak, jak byl vytvoren.
Zdroj: c|net

Bill Clinton chce naucit ucitele zachazet s pocitaci

Americky president vyzval zakonodarce, aby nasli zpusob pro vytvoreni fondu, ze ktereho se budou cerpat finance na zvyseni pocitacove inteligence ucitelu. Jeho predpokladana vyse - dve miliardy dolaru! Protoze americka vlada stale zapasi se statnim dluhem, je to moc penez predevsim pro republikany, kteri se uz postavili proti teto nove demokraticke inciative, kterou Cinton nazval: "21st Century Teachers". Inu, volby se blizi...
Zdroj: c|net

Infoseek roste do sirky, ale i do krasy

Problemem vsech prohledavacu Internetu je zpusob prezentace stale narustajiciho mnozstvi dat, ktera do sebe "cmuchanim" po Internetu stahnou. Cloveku nejmilejsi je vyber podle kategorii - napr. Yahoo. To ovsem tridi data do kategorii rucne, takze nestiha predstavit vsechno, co na Inetu je. Nejhorsi, lec svym obsahem nejvycerpavajicnejsi (to je slovo:) je to, co predvadi napr. Alta Vista - k jednomu zadanemu slovu vam nabidne i nekolik desitek tisic webovskych stranek - a utopte se v tom. Zda se, ze prvni, kdo prichazi s optimalnim resenim, slucujicim obe krajni polohy, je Infoseek, ktery na svych serverech zavedl automatizovanou "kontextovou" kategorizaci dat. Zadne zdrzovani s uvadenim novych odkazu jako v pripade Yahoo a zadne neprehledne skrumaze jako u Alta Visty. Infoseek musi mit velmi dobre zazemi sikovnych programatoru, kteri vyvijeji stale nove funkce, usnadnujici orientaci uzivatelu Internetu. Momentalne obsahuje data ze 420,000 hlavnich stranek vcetne jejich substranek, coz ma byt dvakrat vic, nez cim jsou "vycpani" jeho nejsilnejsi konkurenti. Pokud jste na Infoseeku dlouho nebyli, podivejte se tam. Osobni zkusenost vyda za vic, nez slovni popis vseho, co Infoseek nabizi.
Zdroj: GINA

Volne nahravani obrazku z Webu pomalu konci...

Muze za to firma Maximized Software, ktera vyvinula software pro blokovani neautorizovaneho stahovani grafiky z webovskych stranek. Uz bylo rozhodnuto, ze blokovaci program se brzy stane soucasti WWW serveru Netscapu, Microsoftu a "montuje se" i do freewaroveho Apache pro Linux. Kolem ochrany copyrightovych materialu se s prichodem komercnich firem na Web rozhorely velke administrativni debaty. Ted zase mohou klidne skoncit. A hackeri maji zase na cem pracovat:)
Zdroj: GINA

Perfektni publikace o Jave a o programovani appletu

Americke nakladatelstvi Ventana Communication's Group vydalo knihu Java Programming for the Internet pro vsechny vyvojare, kteri chteji poradne, krok za krokem zvladnout Javu. Na uvedene adrese najdete spoustu prikladu appletu a zakladni orientaci o obsahu knihy. Ke knize si muzete vybrat cedecko pro Windows nebo pro Maca. Priklady pro Unix jsou na serveru nakladatelstvi. Cena publikace je $49,95.
Zdroj: GINA

Dvoudenni ne-spojeni na servery Bajtu je stastne za nami

Cyklicky se projevujici chyba, o ktere jsme informovali v posledni zprave ze vcerejska, je opravena. Kdyby se vam nahodou nekdy stalo neco podobneho, uvedu popis priciny, ktera je pro vetsinu lidi znacne esotericka. Telefonni ustredny maji hodiny, s jejichz pomoci se vzajemne synchronizuji. Kazda "nadrazena" ustredna poskytuje kmitoctovy normal podrizenym ustrednam, ktere museji sve hodiny sesynchronizovat s hodinami velici ustredny. Na lokalni ustredne, ke ktere jsme pripojeni, se stalo, ze se jeji hodiny lehce "rozjely" vuci hodinam oblastni ustredny. Pri hlasovem spojeni jste nic nepoznali, ale digitalni signaly vsech modemu nad 2,4 Kbps to pocitovaly velmi silne - cyklicky prerusovaly prenos dat v intervalech 10-15 vterin na 3-6 vterin. Protoze me znalci vybavili informacemi, technik ustredny sel hned po jejich hodinach, ktere hlasily chybu. Za par vterin byla synchronizace nahozena a vse zase funguje, jak ma. A svet se hned stal o poznani ruzovejsim:)
Zdroj: BAJT

30. kveten 1996

Vize Billa Gatese

V Harvardske universite probiha konference o Internetu. Pres 1000 ucastniku zaplatilo vstupne $1000, aby si mohli poslechnout nazory sefu nekolika prednich firem. B. Gates prohlasil, ze je nezbytne, aby se bezne pocitace dostaly na ceny kolem $500. Jejich vyrobcum adresoval vyzvu, aby misto neustaleho zvysovani vykonu pocitacu snizovali jejich ceny. Uvedl i svou predstavu o tom, kdy bude Internet skutecne pristupny po celem svete s adekvatne rychlym prenosem dat. Hadejte... Pry za 20 let.
Zdroj: The Nando Times

Nove API pro Javu

Na konferenci plne venovane Jave se seslo pres 5000 vyvojaru. Hlavni slovo samozrejme patrilo firme Sun, ktera m. j. uvedla ve znamost sve nove programove rozhrani pro Javu - Java Beans. To umozni propojit programove funkce s jinymi aplikacemi (napr. prostrednictvim ActiveX ci Open Doc). K vytkam vuci bezpecnostnim diram v Jave uvedl jeden ze sefu Sunu, ze mnoho povesti o javovych skriptech, prolamujicich se do jinych pocitacu, je na urovni Mission: Impossible (nazev TV serialu). A hlasatele takovych chyb odkazal na to, aby o nich referovali na strankach USA Today (tento denik nedavno prekryl podstatu veci spoustou "javovych kachen"). Soucasne s uvedenim Java Beans se objevila zprava o tom, ze IBM se stala prvni firmou, ktera toto API zacne pouzivat. IBM uvedla i svuj novy kompilator javovych appletu (just-in-time) pro OS/2 a AIX. Beh appletu zrychluje az 26-krat. Kompilator najdete na teto adrese.
Zdroj: c|net

Je libo zalohovat pres Internet?

Pri kvalite a rychlosti tuzemskeho spojeni vyvola takova otazka jen posmutnely usmev. V USA je to novy byznys. Nekolik firem nabizi uzivatelum, kteri si nechteji zaplacat disky ci pasky zalohami svych dat, aby vyuzili jejich pametove kapacity via Internet. Napr. MCI uctuje za tuto sluzbu $12.95 mesicne do velikosti 50 MB zalohovanych dat. Trzni analytici predpokladaji vzrust financniho obratu za tyto sluzby na 200 milionu dolaru rocne behem tri let.
Zdroj: c|net

Nova javova superfirma

Od Sunu odesli ctyri klicovi vyvojari, kteri se vyrazne podileli na uspesich Javy. Zalozili novou firmu Marimba, ktera chce prijit se svymi prvnimi javovymi programy na trh ve 3. ctvrtleti t. r. Porodni bunky Javy se mnozi delenim:)
Zdroj: c|net

Zachovani vzhledu znaku putujicich po siti

Firma Bitstream chce s pomoci javovych appletu dosahnout toho, aby se u klienta na siti (vcetne Internetu) objevily stejne znaky, jake jsou ve zdrojovem textu. Znaky Bitstreamu pouzivaji technologii TrueDoc, odtud nazev pro javove tridy TrueDoc Java classes. Bitstream ma v tomto smeru jistou sanci na uspech, protoze jeho applety mohou pouzivat vektorove znaky TrueType a Adobe Type. Dokonce ani nemusite mit presne tytez znaky v pocitaci, protoze soubor PFR (Portable Font Resource) je prenese k docasnemu ulozeni za vami. V PFR jsou samozrejme jen ty znakove sady, ktere jsou v prenasenem textu. Rychlost prenosu je podporena vysokym komprimacnim pomerem zdrojoveho "gulasku":)
Zdroj: c|net

Yahoo miri do Evropy

Yahoo uzavrelo dohodu s japonskou firmou Ziff Davis se sidlem v USA o proniknuti na evropsky komunikacni trh. Ziff Davis je po celem svete, takze Yahoo chce vyuzit jeho znalosti a pusobnost v evropskych zemich. Prvni prohledavace Yahoo budou v Britanii, Nemecku a Francii. Mluvit budou vzdy reci zeme, na kterou budou zamereny. Yahoo uvadi, ze z celkoveho poctu dotazu na jeho americkych serverech loni pripadlo 10% na uzivatele volajici z Evropy.
Zdroj: c|net

Ctyrprocesorove servery Hewlett-Packardu

Hewlett-Packard jiz nabizi sve superservery HP NetServer LX Pro se ctyrmi Pentii Pro/200 MHz. Cache urovne 2 ma 512 KB pro kazdy procesor. Pamet ECC je rozsiritelna az na 2 GB, ve skrini serveru muze byt az 12 disku po 9,1 GB (celkem 109 GB). Ma rovnez dve sbernice PCI (Dual PCI peer bus) zrychlujici prenos dat ve srovnani s pocitaci s jednou sbernici. Cena za server v zakladnim provedeni je $14,340.
Zdroj: c|net

Ve svete onlinovych sluzeb zustal AOL sam

Vsichni dosavadni konkurenti AOLu - Prodigy, Compuserve, MSN - "utekli" na Inet/Web. AOL je nejvetsi a posledni onlinovou sluzbou v USA. Ma neuveritelnych 6 milionu predplatitelu. AOLu uz se toto zpravodajstvi venovalo vicekrat. Shrnu: AOL ma ohromnou fluktuaci uzivatelu. Drtivou vetsinu tvori "komunikacni novacci". Kolem 90% abonentu se spojuje s AOLem na mene nez 5 hodin mesicne. I pres ohromujici pocet predplatitelu jen malokdo vidi budoucnost teto sluzby ruzove. Od 7. kvetna spadly jeji akcie o 23%! Jednou z nejvetsich slabin AOLu je jeho prohlizec a la Web, ktery jen trochu znali uzivatele Internetu oznacuji jednim slovem: "prisernost". Taktika AOLu pro ziskani abonentu se srovnava s kobercovym bombardovanim. Diskety se softwarem umoznujicim pripojeni k AOLu jsou vsude. Za jejich distribuci AOL utraci stamiliony dolaru. Povidani na diskete slibuje 10 hodin pripojeni zdarma "na zkousku". Odtud se bere i tech 90% "podpetihodinovych" abonentu. Bombardovaci strategie AOLu je ale dvousecna - hodne lidi jen sbira "pohazene" diskety a pouziva AOL po mnoho mesicu zdarma. I kdyz AOL uz pod tlakem mnohem lacinejsich ISP snizil sve ceny (coz m. j. zavinilo pad ceny jeho akcii), stale je drazsi nez ISP - $19,95 stoji 20 hodin pripojeni k AOLu za mesic, zatimco stejna cena umoznuje uzivatelum Internetu brouzdat po nem cely mesic bez omezeni. A tak pomalu tim jedinym, cim je AOL jeste atraktivni, zustavaji velka kvanta aktualnich informaci ze vsech oblasti zivota. Mnoho abonentu AOLu povazuje velky vyber techto informaci na jednom miste za podstatny duvod, proc u AOLu zustat i nadale. AOL si uz pred osmi mesici otevrel zadni dvirka do Internetu svou sluzbou "Global Network Navigator". Jde ciste jen o umozneni pristupu k Inetu, tedy na urovni IAS (Internet access provider). Za tech osm mesicu bez nejakeho velkeho inzerovani ziskal velmi slusnych 200,000 klientu. Posledni novinkou, kterou AOL zvazuje, je umoznit pristup ke svym sluzbam z Internetu (samozrejme placeny), takze nebude nutne pouzivat software AOLu. Dalsi osudy teto posledni onlinove relikvie mohou prinest mnoho necekaneho. Internet je ale jen jeden:)
Zdroj: The Nando Times

Vyvoj ne-spojeni na servery Bajtu...a uz i na BBS

Jak jsme uvedli vcera, nas modem 28,8 pripojeny k Internetu zacal vykazovat cyklicky se opakujici vypadky v prenosu dat (cykly 10-15 vterin, z toho vypadky 3-6 vterin). Napred jsem se obratil na Cesnet, ale brzy jsem zjistil, ze na Cesnetu zdroj poruchy neni. Zacaly totiz padat i modemy na BBS (14,4). V tu ranu bylo vse jasne - pricinou je pokles prenosove kvality v telefonni ustredne (omezeni sirky pasma nebo interference). Na BBS se udrzi jen uzivatele volajici pres modem 2,4 Kbps. Samozrejme zlobi i fax. Zavadu jsme urgovali a dnes by se meli dostavit technici ustredny. Modleme se, aby pro diagnostiku zavady a jeji odstraneni meli vse nezbytne. Takova porucha dokaze pekne otravit. Jakmile bude opravena, posleme info, abyste se nebali k nam pripojit:)
Zdroj: BAJT