Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. prosince 1996

Po Netscapu implementuje Castanet Marimby Microsoft a mozna i PointCast

Javove technologii Castanet (vysilani a prijem zprav do kanalu na desktopu) se dari pronikat do sveta. Po Netscapu, ktery ji implementuje do Constellation Communicatoru (asi v breznu 1997), projevil zajem i Microsoft pro svuj MSIE 4.0. Jednani MS s tvurcem Castanetu, firmou Marimba, uz probihaji (je mozne, ze Marimba bude muset Castanet upravit do podoby ActiveX). A do rady se jako treti stavi dokonce i PointCast, kteremu nakonec nezbyde, nez se k tanci v rytmu kastanet pripojit, pokud nebude chtit vypadnout z informacniho reje. Uz to vypada tak, ze uzivatele budou mit dve zakladni moznosti automatickeho ziskavani zprav - via Castanet (koncentrovane zpravodajstvi z ruznych oblasti zajmu, kde o obsahu rozhoduje "vysilac") nebo via ladovace typu Downtown (viz info z 23. prosince), kde si uzivatel sam stanovi, z jakych serveru/stranek bude chtit informace dostavat. Prvni cesta vyzaduje instalaci specialniho serveru na strane vysilace informaci, druha zadnou takovou podminku nema. Mnoho uzivatelu nejspis bude kombinovat oba zpusoby pritoku informaci.
Zdroj: NEWS.COM

vCard - vizitky v e-mailovych zpravach v NS Communicatoru

vCard je standard pro umistovani graficke podoby vizitek v casti e-mailove zpravy, zvane "signature file", kam se dosud umistuje textova, resp. znakova informace o odesilateli (obdoba podpisu). Ta se pak automaticky pripojuje ke kazde odesilane zprave. vCard umozni, aby se v dobe nastupu graficke podoby zprav k nim pripojily vizitky. Ty pak bude mozno prevest do databazi se seznamy osobnich ci firemnich kontaktu, resp. si je i vytisknout. NS Communicator bude tuto moznost mit ve sve finalni verzi, ktera se bude prodavat za $49 pravdepodobne koncem brezna 1997.
Zdroj: The Nando Times

Mediadome - mutlimedani skok do budoucnosti

Firmy Intel a c|net dlouho pripravovaly spolecny multimedialni projekt Mediadome, ktery spusti na Silvestra. Mediadome bude prezentovat hlavni proudy ve vyvoji multimedialnich technologii pro Internet v obalu zivych hudebnich a jinych show i archivnich zaznamu. Abyste se mohli ucastnit produkci Mediadomu, bude vas prohlizec muset rozumet formatum Shockwave, RealAudio, Viscape (fy Superscape) a StreamWorks (fy Xing). Vsechen software bude k dispozici na strankach Mediadomu. Velka cast nabidky bude mit "televizni" provedeni, proto si ji uzivatele, pripojeni modemem 28,8 Kbps, moc neuziji. Obe zakladajici firmy pohlizeji na Mediadome z perspektivy budouciho vyvoje, behem nehoz bude uzivatelu s podstatne rychlejsim pripojenim pribyvat.
Zdroj: USA Today

MS uverejni opravny software zamezujici zablokovani NT

Jeden softwarovy expert objevil moznost, jak zablokovat chod NT pomoci maleho programku obsahujiciho nekonecnou smycku. Program si uzurpuje uroven 15, a vse, co je pod ni, se stane disfunkcni, vcetne trojkombinace Ctrl-Alt-Del. A protoze smycka vycucne vsechnu kapacitu procesoru, nepobezi nic ani s vyssi prioritou. Jedinym resenim je vypinac privodu elektriny do pocitace a likvidace zlobiveho programku. Potouchli znalci Internetu by mohli tuto smycku vlozit do pocitace s NT napr. s pomoci ActiveX a spustit ji. Brzy po vanocich se ma na serverech MS objevit naprava teto chyby.
Zdroj: USA Today

Napor predvanocnich nakupu se projevil i na Internetu

Prumerny mesicni obrat nekolika nejuspesnejsich kramku na Webu (knihy, hudba, SW/HW) cini kolem jednoho milionu USD. Po opadnuti vanocni nakupni horecky ted celych 50 prodejcu ohlasilo rekordni denni obrat jednoho milionu USD v kazdem ze dvou nejvypjatejsich dnu predvanocniho tydne. Ve velkem se nakupovaly nejen tradicni darky (predevsim hracky), ale treba i vino a pivo. Prodej zbozi via Internet tak dostal dalsi notnou injekci optimismu.
Zdroj: USA Today

Vyzkum experta prokazal, ze s bezpecnosti na Inetu je to hodne slabe

Dan Farmer by mohl patrit k nejobavanejsim hackerum na celem svete. Velkou kontraverzi vyvolal loni svym programem SATAN (Security Administrator Tool for Analyzing Networks), ktery slouzi k vyhledani bezpecnostnich der v sitich, a v rukou i velmi prumerneho uzivatele by se mohl stat velmi nebezpecnou zbrani. Farmer se rozhodl proverit bezpecnostni zajisteni cca 2,200 LAN pripojenych k Internetu. Nektere vybral nahodne a vyber doplnil nejnavstevovanejsimi servery. Ve zkoumanem vzorku se mj. objevilo 660 bank, 312 periodik, 274 spolku nabizejicich sluzby s kreditnimi kartami, 47 statnich federalnich organizaci a 451 erotickych serveru. Vysledek zkoumani je desivy - 60% serveru prokazalo slabiny, pres ktere se lze do nich naborit, ev. je znicit. Farmer pri svem pruzkumu pouzil nedestruktivni metody, aby serverum neublizil. Kdyby zvolil "o neco silnejsi" metodu, az 80% z onech 60% serveru by mohlo zacit vykazovat vyznamne poruchy zabezpeceni v beznem provozu. Farmer odmitl sdelit jakekoli podrobnosti o zpusobu provedeni svych testu i o konkretnich vysledcich (napr. adresy bezpecnostne labilnich serveru, jejich vyrobce apod.). Experti ale oznacili jeho zjisteni za duveryhodna. Farmer je rozdelil na dve kategorie - na cervenou a zlutou. Cervena potencialne umoznuje pomerne snadne proniknuti do systemu, zatimco zluta je na tom o neco lepe. V obou pripadech jsou vsak mozne stejne nebezpecne destruktivni nasledky. Ze 660 bankovnich serveru 36% dostalo cervenou. Banky ale nepropojuji webovske servery se svou interni siti, ktera je tak odizolovana od okolniho sveta nejlepsim moznym zpusobem - vzduchem:) Podobna cisla Farmer ziskal i u dalsich typu sluzeb na Internetu. Zajimave je, ze mensi servery jsou lepe zabezpecene (jen 17% cervene) nez rozsahle LAN velkych firem. Farmer vidi pricinu v tom, ze velikani se snazi co nejrychleji nabidnout co nejvic, a tak jim ve snaze o rozsirovani nabidek a obsahu unika problematika zabezpeceni jejich siti proti utokum zvenci. Nakonec - pro uklidneni - Farmer konstatoval, ze pouzivani kreditnich karet na Internetu je dnes uz mnohem bezpecnejsi, nez je tomu pri placeni v beznych obchodech, restauracich etc.
Zdroj: NEWS.COM

America Online zbytecne blokovala WWW servery s HTTP 1.1

Pred par tydny seznali webmasteri, jejichz servery pracuji i s protokolem HTTP 1.1 (jde predevsim o Apache 1.2), ze jim z "navstevnickeho" logu zmizeli uzivatele AOL. Brzy objevili, proc - AOL ve svem upravenem webovskem prohlizeci (licence MSIE) zakazala pristup na servery s HTTP 1.1. Uzivatele s neupravenym MSIE na ne ale mohli pristupovat normalne. Jakmile se tato zprava rozsirila, webmasteri zacali AOL bombardovat nelichotivymi e-maily. Neni divu - AOL zahajila blokadu v predvanocnim ruchu, takze se mnoho z jejich sedmi milionu abonentu nemohlo dostat napr. na cetne prodejni servery. Duvodem blokady bylo nepochopeni aolovskych techniku, kteri se buhviproc obavali, ze jejich abonenti mohou mit problemy s pristupem na servery s HTTP 1.1. Tento protokol je vsak - pri jeho spravne implementaci - kompatibilni smerem dolu, takze prohlizec, ktery neumi HTTP 1.1, komunikuje se serverem v HTTP 1.0. Problem popisuje napr. AOL rewrites the HTTP specs fy Apache. V pripade zajmu si muzete procist take Specifikaci HTTP 1.1. AOL nakonec svuj omyl uznala a sve abonenty k HTTP 1.1 po vanocich uz pripousti.
Zdroj: NEWS.COM

Americke hotely pripojuji pokoje k Internetu

Vsechno teprve zacina, ale epidemie nabidky pripojeni hostu k Inetu z jejich hotelovych pokoju uz brzy propukne. Nektere hotely budou nabizet WebTV (Web a e-mail), jine jdou na vec od podlahy a svym hostum nabidnou dial-up na sve vlastni lince T1. Ale nebude to zadarmo. Jeden z hotelu se chysta uctovat hromskych $20 za kazdou hodinu pripojeni.
Zdroj: NEWS.COM

Predpovedi skeptiku o zaniku malych ISP se nesplnily

Vstup gigantu na pole obdelavane ISP mel podle mnohych trznich expertu zapricinit zanik malych ISP. Behem roku jsem (nejen ja) o jejich vestbach nekolikrat vyjadril znacne pochybnosti. Skutecnost je potvrdila vice nez vymluvne. V tomto roce se pocet malych ISP zdvojnasobil. Ted jich na uzemi USA operuje kolem 3,100 a dalsi stale pribyvaji. Tento vyvoj je dan urcitymi specifiky, predevsim rozlohou USA - zdaleka ne vsude jsou pristupova mista velkych ISP. Tem mensim se ale dari i ve velkych mestech. Lide, kteri vyuzivaji jejich sluzby, jim davaji prednost proto, ze se o ne staraji vic, nez "prefabrikovani" giganti. Na druhou stranu je fakt, ze kdo z malych ISP ustrne jen na nabidce samotneho dial-upoveho pripojeni k Inetu, moc dlouho se na trhu, kombinujicim vsechno se vsim, uz neudrzi.
Zdroj: NEWS.COM

Americka posta zaradi ke svym sluzbam take e-mail

Na svem e-mailovem projektu pracuje americka Postal Service uz nekolik mesicu. S prichodem faxu se vyznamne snizil pocet papirovych firemnich dopisu. Nastup e-mailu tento sestupny trend dale posiluje. Posta proto musi na ubyvajici prijmy reagovat zapojenim novych technologii. Napr. se chysta nabidnout e-mailovou sluzbu, ktera bude mit stejny pravni vyznam, jaky maji doporucene zasilky. Dopisy budou zakodovane a bude se stvrzovat jejich odeslani i prijem, takze budou mit pravni platnost pri ev. administrativnim ci soudnim jednani. Vsechny doporucene dopisy budou archivovany. Nade vsim bude bdit inspekce, ktera bude mj. resit pripady nedorucitelnych zasilek. Do sluzeb posty budou zarazeny i hromadne zasilky (dalsi junk maily na obzoru:). Novy zpusob podavani zasilek by se mel ve svem prvnim roce provozu podilet az 9% (5 miliardami USD) na celkovem objemu postovneho.
Zdroj: Washington Post

Francouzi tvrde prosazuji francouzstinu na "domacim" Internetu

V lednu se u francouzskeho soudu bude projednavat velmi zvlastni zaloba proti americke skole ve Francii. Skola ma na Inetu stranky pouze v anglictine. A to "se nesmi". Francouzsky jazykovy zakon stanovi, ze ve Francii musi vsechno, at uz to pochazi odkudkoli, byt popsano francouzsky. Napr. i obchod Walta Disneye na Elysejskych polich v centru Parize musel z moci uredniho rozhodnuti pridat k popisum americkeho artiklu i francouzske preklady. V opacnem gardu pak pry aby se zabranilo bilingualite, musi byt to, co se preklada z francouzstiny, prelozeno do vice nez jednoho jazyka (napr. menu jidel v restauracich, inzerce apod.). Boj Francouzu za zachovani sve vlastni kultury ma predevsim antiamerikanizujici pozadi. Prestoze se v one americke skole vyucuje pouze v anglickem jazyce, bez jehoz znalosti se nelze stat jejim studentem, nasli se "bojovnici za cistotu francouzskeho prostredi", kteri - v opore o zmineny jazykovy zakon - pozaduji, aby stranky skoly na Webu byly prelozeny do francouzstiny. Bojovnici si ale nezvolili zrovna nejlepsi terc - webovske stranky skoly by klidne mohly byt "fyzicky umisteny" treba v USA ci kdekoli jinde. Jak by pak francouzsky soud chtel zasahovat do obsahu stranek mimo sve uzemi? Antiamerikanisticke tazeni ma vsak ve Francii natolik silne podhoubi, ze se na vysledek soudniho jednani da sazet se znacnou jistotou. K cele veci je snad zbytecne opakovat, ze Internet je jen jeden - i ze kazdy, kdo na nem neco vystavuje, se obraci na lidi, ktere chce oslovit, v reci, jake jeho adresati rozumeji. Jinak by se namahal zcela zbytecne. Nuceni k prekladum do dalsich jazyku pripomina nechvalne zname jazykove zakony ruznych okupacnich udobi - ve vyse uvedenem pripade jsou jen obraceny naruby.
Zdroj: Washington Post

Zoufaly nedostatek "inetovskych" inzenyru v USA roste

Poptavka po schopnych programatorech, administratorech siti a dalsich computerovych inzenyrech v USA roste geometrickou radou. Nikoli geometricky, ale presto notne rostou i jejich mzdy. Programatori dostavaji 80 az 90 tisic USD rocne, coz je o 10 tisic vic nez loni. Kdyz nekdo prestupuje z jednoho zamestnani do druheho, pozaduje o 20% vyssi plat, zatimco zacatkem 90. let mohl pozadovat maximalne o 5% vic. Cerstve graduovani vysokoskolaci dostanou v prumeru 44 tisic USD. Ale jsou i pripady, kdy jejich nastupni plat presahuje 50 tisic. Vysokych castek muze dosahovat i jednorazovy nastupni - ci spise prestupni - bonus, ktery se pohybuje v rozmezi od 2 do 50 tisic USD. Firmy timto bonusem zabranuji i pripadnym rozmiskam, ktere by do zamestnaneckeho tymu vnesly prilisne nepomery mezi urovnemi platu. Penize ale nejsou vzdy vsechno. Napr. jeden velmi zdatny a zkuseny programator prijal misto u Netscapu za 47 tisic USD, prestoze mel i lukrativnejsi nabidky. Duvod - Netscape povazuje za "matku Internetu" a chce byt "u toho" mezi lidmi, kteri to vsechno vytvareji. Inetovske a jine computerove firmy hledaji stovky, ale i tisice zamestnancu rocne. Jeden z firemnich naboraru si postezoval na to, ze nedostatek schopnych lidi vede k nesmyslne rotaci zamestnancu mezi firmami jejich vzajemnym pretahovanim (jen malokdo se ubrani hozenemu lanu s vidinou dalsiho vzrustu platu, doplneneho prestupnim bonusem). Dalsim problemem naboraru jsou enormni ztraty casu vlivem obrovskeho kvanta nabidek uchazecu, kteri nic moc neumeji a museji byt odmitnuti. Podobna tisen se uz zacina projevovat na tuzemskem Internetu. Ovsem s temi dolary to tady bude nejspis uplne jinak:)
Zdroj: San Francisco Chronicle

Telefonovani a faxovani z webovskeho prohlizece

Standardizacni organizaci IETF byl predan navrh komunikacnich protokolu pro telefonovani a faxovani z Webu. Vytah navrhu najdete na teto adrese. Nove formaty URL zahrnuji phone://, fax:// a tv://. Nad poslednim visi jisty otaznik, protoze tezko kdo bude takhle chytat TV vysilani (i kdyz po kabelu by to zase az tak od veci nebylo). Telefonni protokol pocita nejen s telefonovanim z jednoho pocitace do druheho, ale i z Webu na bezne telefonni pristroje (tyka se i faxu). Velkou vyhodou tel/faxovani z webovskeho prohlizece je to, co s navrhovanymi protokoly primo nesouvisi, ale v kombinaci s nim nabizi skutecny komfort. Jde napr. o seznamy telefonnich cisel, ze kterych muzete cerpat do svych vlastnich pohotovych seznamu. Pri nakupu na webovske strance tuknete na ikonku telefonu a hned se spojite s prodejcem, ktereho se zeptate na doplnujici udaje atp. etc. - to vse via Inet, tedy za jedny penize:)
Zdroj: LAN Times

Silvestr na Times Square v New Yorku

Na vyse uvedene adrese je nekolik pohledu na manhattansky Times Square z TV kamer. Tohle namesti - vzdalena obdoba Vaclavaku - je na Silvestra tradicne plne veselicich se davu. Obrazky se obnovuji kazdou minutu. Cely projekt bezi pod patronaci Yahoo. Po svete jsou dalsi spousty kamer, ktere v urcitych intervalech snimaji obrazky a hrnou je na Internet. Jejich seznam najdete na adrese EarthCam.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Zelezny dal Internet do zelez:)

Generalni reditel TV Nova predznamenal Silvestra svym poslednim letosnim vystoupenim v popularnim one man show "Volejte rediteli". Na otazku, kdy bude mit Nova webovske stranky, rozvedl teorii o nebezpecnosti Internetu. A ze stranky Novy nebudou, dokud se to s tim nebezpecnym Internetem nejak nevyresi:))) A ze do te doby si takova televize, jakou Nova je, nemuze dovolit takovy hazard! Jinak ale ze pry stranky Novy uz jsou v podstate hotove... Bud si z nej webmasteri Novy poradne vystrelili nebo to jsou masteri neceho zcela jineho. Na kazdy pad by si Zelezny nemel nechat svuj inovativni postoj jen pro sebe a uz z cire kolegiality upozornit na cihajiciho inetovskeho belzebuba TV stanice, jakymi jsou CNN, NBC a desitky dalsich, bezbreze nevedomych. A McAfee muze do sveho dlouheho seznamu zaradit novy virus "Iron TV", zeme puvodu: "CZ", popis: "just a funny stupid one, absolutely self destructive":)
Zdroj: BAJT

Nove WWW servery v CR a SR z 26. prosince '96

• www.labyrint.cz

Zdroj: WWW Jury