Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

5. listopadu 1996

Mensi americti ISP reaguji zvysenim cen

Pote, co MSN, AOL a dalsi velke konglomeraty pridaly ke svym obsahovym nabidkam i funkci ISP, se objevily obavy o preziti malych ISP. Prvni faze paniky, projevujici se i snizovanim standardni ceny $19,95, rychle pominula, a po klidnejsim posouzeni situace se ceny malych ISP naopak - pro mnohe prekvapive - zvysuji na $25, ale i $30. Jejich strategie je jednoducha - pokud chcete kompletni servis, dovolat se v takrka 100% pripadu, dostat vzdy svuj e-mail etc., berte. Jinak to zkuste u tech velkych. Mensi ISP se rozhlizeji i po jinych pristupech k Inetu, nez je dial-up, a postupne je zarazuji do svych nabidek. Pokud vas zajima, co a jak nabizeji mensi americti ISP, spoustu informaci najdete napr. v souhrnnem prehledu venovanem chicagskym ISP. Vetsina z nich je na Internet pripojena linkami T1 a pouziva Linux nebo BSDI.
Zdroj: Chicago Tribune

ATM ve Windows

Microsoft se dohodl s firmou Fore Systems o licenci jejiho emulatoru ATM - ForeThought ATM LAN Emulation Client. Emulator se stane soucasti Windows. Pak bude stacit umistit do PC kartu pro ATM a zacit pouzivat tuto technologii v LAN, WAN i na Internetu.
Zdroj: InfoWorld Electric

Novy PKZIP 2.50 pro Windows

Na vyse uvedene adrese si muzete stahnout novy PKZIP pro vsechny druhy Windows. Pokud se rozhodnete k jeho koupi, uhradite $49, upgrade je za $29.
Zdroj: BAJT

Javovy HatTrick Oraclu pro NC

Jak pred casem Oracle oznamil, nechce byt navzdy pojiman jen jako databazova firma, ale chce se vrhnout do sveta siti se vsim vsudy. Na dotvrzeni svych zameru predstavil HatTrick pro NC, obsahujici word processor, spreadsheet a prezentacni graficky software. Oracle predpoklada, ze se jeho nova trojka stane vyznamnou konkurenci MS Office (NC vs. PC). Vsechno, co z HatTricku "vyleze", je ve formatu HTML, takze na vysledky se muzete podivat prohlizecem Webu. HatTrick, cele napsany v Jave, je zatim ve stavu zrodu. Konecne verze jeho jednotlivych casti budou hotove v prubehu prvniho pololeti 1997. Aplikace HatTricku budou umisteny na aplikacni server coby cartridge, resp. skupiny softwarovych komponentu. HatTrick nebude u klienta vyzadovat zadny diskovy prostor a jen 2 MB RAM (ve srovnani s 12 MB RAM a 89 MB na hard disku u MS Office). HatTrick byl predstaven na konferenci OpenWorld, kde rada firem predstavila sve pripravovane NC a dalsi chystane produkty. Za pozornost stoji, ze ceny nekterych NC jdou az ke $300. Nektere jsou k mani hned, ale velka vlna NC se privali az behem prvniho pololeti dalsiho roku.
Zdroj: InfoWorld Electric

Blokada internetove zabavy pro zamestnance

Netscape i Microsoft projevuji velky zajem o ridici a bezpecnostni software firmy Secure Computing. NS i MS zaradi do svych proxy serveru Webster Control List, ktery mj. umozni kontrolovat, kam klienti ze site volaji, ale hlavne blokovat pristup na plejadu internetovych adres. Cerpani pracovniho casu na surfovani po Webu, nemajici nic spolecneho s pracovni naplni zamestnancu, je v mnoha firmach velkou bolesti. Proto se da predpokladat, ze firemni manazeri projevi o nakup vyslechtenych proxy serveru znacny zajem.
Zdroj: InfoWorld Electric

Preprodej inzerce na Webu

Prohledavac Internetu Infoseek prichazi se zajimavou myslenkou, jak zvysit efektivitu inzertni potence, ktera zustava nevyuzita. Onim "nevyuzitim" se mysli jednak nizsi pocet shlednuti i odkliknuti nudli, jednak pretlak pozadavku o inzerci z urcitych oblasti podnikani (samozrejme jde hlavne o pocitacovy hardware a software) - nudle totiz museji byt v kontextu s obsahem generovane stranky. Infoseek pripravuje software, ktery bude "dalkove" dodavat nudle i jinym serverum a sledovat jejich statisticke ukazatele pro inzerenty i pro celkove vyuctovani inzerce. Infoseek bude vyzadovat, aby jeho partner mel minimalne 300,000 pristupu na sve webovske stranky mesicne plus rychly pristup. Cely projekt se jmenuje Advertising Network.
Zdroj: Reuters na Yahoo

Internet v Ceske televizi

Ode dneska kazde utery v 7:30 hod. bude CT1 ve sve ranni smesce vysilat ctvrthodinku venovanou Internetu pod nazvem "V Siti siti". Vice informaci k poradu se bude objevovat na strance jeho organizatora, Globe Web Creating Group. Najdete tam i soutez o knihy a cedecka s informacemi o Internetu.
Zdroj: BAJT

4. listopadu 1996

POZOR NA MONOPOLIZACI INTERNETU!!!

Kazdy monopol je projevem nezdraveho spolecenskeho prostredi. Kazdy monopol je zneuzitelny proti lidem (vlada, policie, armada etc. plus ekonomicke monopoly). Evropska unie se chysta zrusit monopol telefonnich spolecnosti ve svych clenskych zemich od 1. ledna 1998. Skoda, ze ne o rok drive. Co dokaze bezohledny monopol, nazorne ukazuje priklad svycarskeho Telecomu. Koncem zari otevrel "modre okno" - pristup k Internetu (dial-up na jedno telefonni cislo) za cenu lokalniho telefonniho poplatku, at uz ve Svycarsku volate odkudkoli. Dusledek je prosty - likvidace vsech 80 svycarskych ISP a monopolni rozhodovani o osudu Internetu ve Svycarsku. Cenova monopolizace pristupu k Internetu, rovnajici se dumpingu, prinasi svycarskemu Telecomu nutnost jeho dotovani v predpokladane vysi peti milionu svycarskych franku mesicne. Jak je znamo ze sveta, zadna telefonni spolecnost - tim mene monopolni! - nedokaze zajistovat komplexni a uz vubec ne specificke sluzby svym internetovym klientum. Monopol sam stanovi uniformitu svych sluzeb, protoze nema zadnou konkurenci.

Svycarsti ISP pochopitelne proti tomuto kroku protestuji (vice na vyse uvedene adrese) a podali podnet k antimonopolnimu vysetrovani Telecomu. Pro monopol je typicke arogantni chovani. Aby se Telecom "zbavil" namitek ISP, vyhradil jim jedno telefonni cislo pro pristup na Internet. Na nem sice klientovi naskoci jen platby ve vysi lokalniho poplatku, ale pokud vola mimo lokalni oblast, rozdil se uctuje volanemu ISP! To by samozrejme vedlo k rychlemu bankrotu kazdeho ISP, ktery by takovou "sluzbu" vyuzival.

Podle vcerejsiho oznameni tuzemskeho ISP firstNET ma cesky Telecom pripraveno podobne celoplosne telefonni cislo pro pristup k Internetu. Nade vsim se vznasi nadnarodni spolecnost Unisource, ktera pusobi i ve Svycarsku. Nektere kroky Telecomu vuci firstNETu, ktery poskytoval sve sluzby via Telecom, jako by nasvedcovaly tomu, ze tuzemsky Telecom uvazuje o podobnem zmonopolizovani Internetu u nas. Pokud by u nas melo dojit k nejake "svycarske alternative", bude nutne se proti ni rozhodne postavit. Doufejme, ze k tomu nedojde.

Zaludnost svycarske alternativy je v tom, ze jde o opijeni klientu nizkou cenou (aneb rohlikem za 30 komunistickych haleru), ktera musi byt dotovana z jinych zdroju (napr. zvysenim telefonnich poplatku), dokud se sama nezacne zvysovat. Jde tedy o totalni diktat s likvidaci trhu ISP, kteri vyvojem poskytovanych sluzeb v konkurencnim prostredi obohacuji a rozvijeji to, cim ma Internet byt - nicim neomezovanou informacni platformou. Neco takoveho jako ve Svycarsku je v rodisti vsech souvisejicich technologii - tedy v USA - naprosto nepredstavitelne.

Situaci ve Svycarsku i u nas budeme dale sledovat.
Zdroj: Freedom on the Internet a BAJT

Na pomoc webaholikum (i pro pobaveni)

Webaholik je neco jako alkoholik, pokud si misto alkoholu dosadite nezmerne surfovani po Webu. Uvedeny zdroj nabizi nekolik odkazu na zajimave stranky, ktere se webaholiky zabyvaji z ruznych pohledu - od vedeckeho az po legraci. Hned v dalsi zprave najdete ukazky z toho druheho.
Zdroj: Chicago Tribune

Jste webaholik/-icka?

Pokud se vejdete do nektere z dale uvedenych definic, mate nejvyssi cas vyhledat odbornou pomoc:)

• Jdete ven a snazite se najit ovladaci knoflik pro ztlumeni intenzity slunecniho svitu.
• Vas pes ma svou vlastni home page.
• Uz jste navstivil vsechny strankove odkazy na Yahoo a prave jste v pulce nabidky Lycosu.
• Kdyz vase zena projevila zajem o pomazleni, rekl jste ji, na kterem kanalu IRC vas najde.
• Vas sexualni zivot se rapidne zlepsil...co na tom, ze jde o cyber-sex?
• Sve domaci ukoly pisete v HTML a ucitelum davate jejich URL.
• Svym detem davate jmena Eudora, Mozilla a Dotcom.
• Nez byste se podivali z okna, jake je dnes pocasi, radsi zavolate http://www.weather.com/.
• Kazdy tyden prosvihnete vice nez pet obedu, protoze si stahujete posledni hry z Francouzske Guayany.
• Volite zahranicni politiky.
• Vase virtualni pritelkyne je vam neverna s jinym surfarem, ktery ma vetsi propustnost.
• Jste si s Webem uz tak blizky, ze shledavate prohledavace Webu neuzitecnymi.
• Administratori Alta Visty se na vas casto obraceji s dotazem, zda v jejich prohledavaci nechybeji nejake odkazy.
• Ptate se instalatera, kolik by stalo namontovani zachodove misy na misto vasi zidle pred pocitacem.
• Vas hard disk se zritil. Nejste napojen uz dve hodiny! Dal to nejde vydrzet. Zvedate telefon a manualne vytacite cislo sveho ISP. Zacinate do nej vrcet jako modem, abyste se dostal na Sit. A dari se vam to!

Tyhle perly posilaji na uvedeny zdroj sami surfari. Pokud umite anglicky, prectete si jich tam mnohem vic. A umite-li je i vymyslet, prispejte do teto pokladnice kultury konce 20. stoleti:)
Zdroj: Netaholics Anonymous

Lokalni zamereni velkych WWW serveru ohrozuje mistni noviny

Yahoo se cini. Krome spousteni prohledavacu v zahranici se zameruje i na vyznamne lokality USA. Yahoo Chicago je prvni vlastovkou. Na nem se samozrejme objevuji inzertni nudle, ktere maji vztah k Chicagu a okoli. Stejnym smerem se vydava take Lycos, Excite, MSN, AOL a dalsi. Da se rici, ze lokalni odnoze silnych serveru na sobe pocituji vyhody lokalnich ISP - velky zajem o prezentaci byznysu v dane lokalite. Kdo tim vsak prijde k uhone, jsou lokalni noviny. Uz ted se v nich vliv Internetu projevuje. Pokousely se tomu celit ruzne, napr. zajistenim toho, ze se na stejnych strankach neobjevi konkurent inzerenta apod., jenze nic nijak zvlast nepomaha. Ocekavaji se i ztraty tisknutych nabidkovych katalogu. Internet by v roce 2001 mel odebrat lokalnim tiskovinam 3,6 miliard USD. Nekteri experti odhaduji, ze pod tlakem Internetu nezbyde periodikum nic jineho, nez se prizpusobit nove situaci snizenim cen inzerce. Nektere tluste casopisy by pak dost zestihlely. Internet setri lesy:)
Zdroj: NEWS.COM

British Telecom kupuje MCI

Telefonni spolecnost British Telecom ma v Britanii vysadni postaveni, o ktere prijde Evropskou unii stanovenou deregulaci 1. ledna 1998. BT se proto snazi dosahnout dobre startovni pozice i na Internetu. Dosud vlastnil 20% akcii americke firmy MCI. Ted jedna o zakoupeni cele MCI za udajnych 20 miliard USD. Tak by se BT stal vlastnikem jedne z nejvetsich paternich siti USA, zasahujici i do zamori. BT se ovsem hodla chovat slusne (nikoli jako monopolni Telecom ve Svycarsku - viz prvni zpravu z dneska). Experti predpokladaji, ze po zakoupeni MCI se poplatky za uzivani paternich siti BT-MCI zlevni, takze americti ISP se maji na co tesit.
Zdroj: NEWS.COM

Nenechte se moc unaset bezplatnym hotmail.com

Pote, co News on 'Net prinesly informaci o bezplatne e-mailove sluzbe hotmail.com, stoupl pocet jejich tuzemskych uzivatelu. Bohuzel, z Cesnetu (a pravdepodobne i od jinych ISP) je spojeni s hotmailem tak hrozne, ze k jeho uzivatelum posta od nas nedoputuje. Je jiste pusobive, kdyz se Zizkovak prezentuje americkou adresou, ale otazkou je, zda to stoji za to. Toto upozorneni si odberatele News on 'Net na hotmailu ani nebudou moci precist...a chudak listprocesor je po par dnech neuspesnych pokusu vymazava.
Zdroj: BAJT

31. rijna - 1. listopadu 1996

Tema dne v USA - co budou delat ISP po zmene uctovani AOL

America Online vnesla vzruch do deni (viz vcerejsi info). Zda se, ze nejbolestiveji se jeji metamorfoza na ISP dotkla mensich ISP, kteri se obavaji, ze AOL nebudou za stavajici situace moci konkurovat. Prikladem budiz ISP Sirius Connections, ktery zlevnil pristup k Inetu z $20 na $18,95. Tak je o aspon jeden dolar levnejsi nez AOL. Ke zlevneni se chystaji dalsi ISP. Podobne sluzby jako AOL nabizi i MSN a Prodigy.

Zemetreseni mezi ISP nastalo az ted proto, ze AOL je stale prevelikym lakadlem pro spoustu Americanu diky jejimu razantnimu marketingu - ma uz pres sest milionu abonentu a ted se nahrnou dalsi. Trochu ironii je, ze pri dosavadnim uctovani (nejen) za cas byla prumerna platba na jednoho abonenta cca $17. Po prodelane zmene AOL vlastne vydela a jeste ke vsemu bude pritazlivejsi:) Velci ISP jako napr. AT&T a PSINet pracuji na svych rozsahlych obchodnich serverech pro prodej/nakup zbozi a na dalsich sluzbach, aby "obsahove" obstali v konkurenci s AOL, MSN a dalsimi "obsahovymi ISP". Pod tlakem udalosti se vetsi ISP vehementne rozhlizeji po svete, kam se vrhnout, aby si zajistili dalsi potrebne prijmy na preziti.

Ovsem zdaleka ne vsichni mensi ISP ztraceji nervy. Vyhodou tech mensich je lokalni pusobnost, takze mohou svym klientum nabidnout informacni sluzby, jake velci ISP ani AOL nemohou ustihat. Zajem firem v danych lokalitach o tyto a dalsi sluzby lokalnich ISP vzrusta. Az se rozcerena hladina zklidni, zrejme se ukaze, ze s predpokladanym utekem uzivatelu Inetu od malych ISP k velkym "obsahovym" to nebude nijak zhave, a mozny je i dilci opacny pohyb, jak tomu nakonec bylo dosud. Faktem ovsem zustava, ze nabizet jen drat mali ISP uz nemohou. Kdo nebude mit neco zajimaveho navic, zmizi z trhu.

Ke vsemu pristupuji jeste narky telefonnich spolecnosti, ktere usiluji o zvyseni poplatku za pouzivani jejich siti vsem ISP bez rozdilu. Stezuji si, ze rostouci provoz po jejich telefonnich dratech nabyva kritickych mezi a leckdy brani beznemu telefonnimu styku. Inovacni investice by pry citaly dohromady kolem 3 miliard USD. Pritom vsechny tyto spolecnosti prave na zvysenem provozu na Internetu vydelavaji. Lobby tlacici na zvyseni poplatku pracuje na plne obratky. Co vsechno by se stalo, pokud by k tomu doslo, tezko predpokladat. Ale jedno je jiste - telefonni spolecnosti by byly v roli ISP na Internetu silne zvyhodneny a mali ISP by to pak opravdu mohli zabalit. Telefonni spolecnosti se uz nejednou pokousely negativne vstupovat do deni na Internetu - napr. pozadavkem na zakaz telefonovani via Inet, ale u zadnych americkych komisi ani soudu nikdy neuspely (asi v nich nesedi zadni naivkove:).
Zdroj: NEWS.COM

NetPC Billa Gatese

I proto, ze Microsoft stoji stranou vyvoje NC (network computers), prichazi s protinavrhem NetPC. Gates nechce - a za daneho stavu pochopitelne ani nemuze - opoustet platformu PC. Z "klienta" NetPC budou uzivatele moci spoustet software jak na serveru, tak na svem pocitaci. Jednim z hlavnich sloganu Gatese pro pristi leta je "zero-administration". Jednim z nejvetsich argumentu tvurcu NC jsou vysoke naklady na zajisteni behu a drzeni kroku s vyvojem u pececek. Tyto naklady se ve firmach odhaduji az na $10,000 rocne na jedno PC, zatimco u NC budou udajne pouhym zlomkem teto castky. Protoze zbytecna firemni vydani jsou velmi citlivym tematem a firmy by na to mohly rychle zacit slyset, je sebezachovny protiutok B. Gatese pochopitelny. NC Sunu oznacil za nejnadhodnocenejsi produkt na trhu. System server/klient NetPC bude automaticky updatovat software klientu na siti porovnavanim jejich adresaru s adresari v siti pripojenych aplikacnich serveru. Klienti se tak nebudou muset o nic starat (:)). NetPC budou vetsinou mit hard disk, ale budou fungovat i bez nej. Gates pridelil hard disku u NetPC spise roli cache. NetPC budou na siti pouzivat kombinaci NT a W95 s rozsirujicimi se funkcemi. Gates pritom predpoklada, ze NT postupne nabydou vrchu. Je fakt, ze na to, co nejhubenejsi NC za cca $500 obsahuje (bez klavesnice a monitoru), je jeho cena velka. Na druhou stranu vsechno nove zpocatku stoji hodne (snaha o uhradu velkych investic do vyvoje i do startu vyroby a marketingu), ale v pripade dobre odezvy se muzeme u NC setkat s radikalnim snizovanim cen. Vzhledem k tomu, ze klient NC bude moci pracovat s aplikacemi takrka bez ohledu na to, pro jakou platformu jsou vytvorene (vcetne Windows), bude se Microsoft asi muset hodne snazit, aby s NC za par let udrzel krok.
Zdroj: NEWS.COM

Kratky prehled fungujicich virtualnich plateb

Platby via Internet se provadeji nejen nekolika ruznymi systemy, ale i pod ruznymi "kridly", tedy firmami, ke kterym se primo ci zprostredkovane musite prihlasit, abyste jejich platebni system mohli vyuzivat. Nejznamejsi i nejvytizenejsi petici tvori:

CyberCash propojuje existujici bankovni site s obchodniky a konzumenty. Plati se na zaklade uvedeni cisel kreditnich karet. Technologie CyberCoin je pro male platby od 25 centu do $10 (uhrady jdou z debetniho uctu). Nakupujici nehradi nic vic. Banky chteji od prodejcu pausal za kazdou transakci a firma CyberCash, ktera ma 30 bankovnich klientu, dostava maly dil z tohoto pausalu. Na konec roku 1997 Cyber Cash pripravuje platby elektronickymi seky. Spolupracuje s vice nez 200 obchodniku.

Mark Twain Bank pouziva system DigiCash. Nakupujici plati $11 za zalozeni elektronickeho uctu bance, jinak nic. Obchodnici plati bance procenta z provedenych plateb podobne jako pri uzivani kreditnich karet. 300 obchodniku, z nichz je vice aktivnich asi 80.

First Virtual neprovadi platby kreditnimi kartami primo via Internet, ale platby si nechava napred potvrdit e-mailem a teprve pak je provede zcela mimo Internet (bezpecnymi sitemi pouzivanymi pro transakce s kreditnimi kartami). Kupujici plati pouhe $2 rocne, prodejci mezi $10 a $350 rocne plus ev. $250 za okamzite provadene prevody. Prodejci dale z kazde transakce hradi 29 centu plus 2% z prevedene castky. Aby to nebylo vse, zaplati jeste $1 za kazde umisteni penez na jejich bankovni konto. Diky bezpecnosti plateb ma First Virtual pres 2700 obchodniku, jimz elektronicke ucty spravuje jedna banka. First Virtual patri k nejstarsim elektronickym platebnim systemum - je na dratech od rijna 1994. S jejim PINem (payment identification number) se mj. setkate skoro na vsech placenych erotickych serverech.

SET (Secure Electronic Transactions) je erbovnim znamenim firem MasterCard a Visa, znamych svymi kreditnimi kartami. Informace o kreditni karte kupujiciho se nedostane k obchodnikovi, ktery od kupujiciho obdrzi jen zakodovanou informaci pro banku, ktera pozadavek bud schvali nebo ne. Kupujici za urcitych podminek nehradi nic navic. Obchodnici hradi zakladaci pausal mezi $50 a $100 a nejaka ta procenta z kazde transakce, jak je zvykem u kreditnich karet. SET pouziva cca 250 obchodniku, kteri uzaviraji sve transakce s 25 az 50 tisici drzitelu karet obou firem. SET se dale vyviji a konecna verze bude hotova v zavislosti na probihajicich jednanich kolem finalni podoby tohoto protokolu.

InfoMarket IBM se zabyva prodejem informaci od 6800 casopisu, 300 deniku a 75 "dratovych" zdroju. Nabizene informace (od znakovych po video) jsou v "zakodovane obalce". Pro jejich prevod do normalni podoby se musi klient registrovat a dostat dekodovaci klic, za ktery se plati. Vsechno vyrizuje IBM.
Zdroj: The Nando Net

Ctyrdenni Webstock '96 na Internetu

Jato myslenkou Woodstocku, chce nekolik lidi prezentovat na prekomercionalizovanem Webu ideu vzajemnosti, spolecnych pocitu z dnesni spolecnosti apod. Aneb "Make HTML, not war!":) Az do pondeli se na Webstocku '96 muzete ucastnit chatu s ruznymi celebritami, univerzitnimi profesory, umelci a jinak znamymi osobnostmi. Na strankach Webstocku '96 ma byt k videni, poslouchani a cteni i mnohe jine, napr zive koncerty nebo sitove hry. Nekolik firem venovalo organizatorum teto nevydelecne akce celkem milion USD. Dobry napad, zajimava akce. Jen aby ten napor linky vydrzely:) Dnes odpoledne se tam nezapomente podivat. Najdete tam i program hlavnich akci na vsechny dny.
Zdroj: NEWS.COM

Nove sluzby Netcomu

Jeden z nejvetsich americkych ISP si pospisil se sirokou nabidkou pronajmu internetoveho prostoru a cetnych sluzeb firmam, ktere maji zajem o umisteni serveru "mimo sve uzemi" (setreni financi). Vsechny dale uvedene poplatky jsou mesicni. Za $25 dostanete 10 MB na disku a jeden e-mailovy box, za $50 15 MB a 5 boxu etc., az ke $450, kdy muzete vyuzit az 350 MB a dostanete i spoustu softwaru pro tvorbu stranek. Samozrejmosti je serverove rozsireni FrontPage pro upravu webovskych stranek "na dalku". Netcom pro sve klienty muze zajistit tvorbu cehokoli - od Javy az po prodejni katalogy. Trend, kterym se ubiraji ISP, je zrejmy - nabidka technickych sluzeb, na rozdil od obsahove nabidky informaci "ziespeckovanych" AOLu, MSNu a spol. Hezky se nam to vyviji:)
Zdroj: NEWS.COM

Macy v sitich Windows

Thursby Software vyrukuje na konci listopadu se softwarem DAVE, ktery diky implementaci TCP/IP (nikoli AppleTalku) bude schopen provozu v sitich spolu s pececky napojenymi Windows. DAVE bude stat $179. Jeste par novinek z macovskeho sveta: Apple snizuje ceny PowerPC az o 30% a jeho sef G. Amelio slibuje, ze v roce 1998 prijde s uplne novym operacnim systemem, ktery prinese zvrat v uzivani pocitacu. Bill Gates ma zase o cem premyslet - proc jen tem jeho miliardam nikdo nedopreje klidneho spanku?:)
Zdroj: Macworld