Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

1. brezna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

MS a dalsi si stezuji Senatu USA na AOLske blokovani chatu [Inet]
200,000 Americanu extremne zavislych na hanbatych strankach [Inet]
AMD akceleruje soutez s Intelem - 1 GHz uz v breznu? [Inet]
Akcie MS jdou po uvedeni W2000 dolu [Inet]
Nabidka Intelu a MS pro male firmy - kompletni sit do 25 PC [Inet]
Sedm domen pro svobodne vyjadrovani se k milionu veci [Inet]
"Nesmrtelni" domaci milackove pro multimilionare [Veda]

MS a dalsi si stezuji Senatu USA na AOLske blokovani chatu

Obchodni vybor Senatu obdrzel stiznost MS, AltaVisty, iCatu a dalsich peti firem na AOL, ktera blokuje pristup ke svym kecalkum AIM a ICQ z kecalku stezovatelu. AOL loni zablokovala pristup uzivatelum kecalku vsech firem, ktere se pokousely o jejich vzajemnou komunikacni prostupnost. Nejvic se snazil MS, ktery si s AOL zahral ping pong - MS se nekolikrat podarilo zalozit komunikaci sveho kecalka (MS Instant Messengeru) s AIM, ale AOL ji po par dnech ci hodinach vzdy zablokovala. AOL souhlasi s tim, ze az bude dokoncen vyvijeny kecalkovsky standard, zavede ho a propoji se vsemi kecalky. Do te doby je ochotna se s kymkoli dohodnout jen za uplatu. Nebo kdyz pry o to pozadaji uzivatele AIM a ICQ (ze na to dosud nenalehali, je mi zahadou, za kterou zrejme bude znacna porce bezvedome ignorance).

Stiznost na AOL uvadi, ze nezada o nejakou statni regulaci, ale chce zabranit inetove balkanizaci, kterou AOL provadi. AOL jedna z pozice sily - jeji AIM a ICQ maji dohromady kolem 90 milionu registrovanych uzivatelskych prihlasek (skutecne aktivnich jedincu je ovsem nekolikanasobne min). Stiznost vznikla pote, co si blokovani komunikace s AIM vyzkousela zacinajici inetova firma iCat. Jeji kecalek ma jednu zajimavost - prehrava multimedialni formaty, a to jak zaznamy, tak ziva vysilani. Soubory lze jednoduse preposlat jinym uzivatelum iCatu.

Senat se ke stiznosti bude muset nejak vyjadrit, ale nelze predpokladat, ze by AOL chtel neco hned narizovat. Jde spis o proces vytvareni image "zleho muze". Na druhou stranu je dobre, ze pod touto stiznosti je podepsan i MS. Kdyz si stezuje na blokovani komunikace nekym jinym, musi sam pevne stat na pozicich jejiho neblokovani. Jinak by se zesmesnil. A ze za sebou ma bohatou historii zavadeni okennich nekompatibilit s konkurencnim softwarem...
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

200,000 Americanu extremne zavislych na hanbatych strankach

Psychologove Stanfordske a Duquesneske university provedli pruzkum vzorku Americanu, aby zjistili, nakolik jsou zavisli na prohlizeni nahotinek na Inetu a jaky to na ne ma vliv. Vyslo jim, ze 200,000 obyvatel USA se diva na eroticke a pornostranky a ucastni se sexualne zamerenych chatu vice nez 11 hodin tydne. Podle psychologu jsou patrne urcite vlivy teto zavislosti na osobni i profesni zivot zavislaku - v obojim maji vice problemu. Psychologove chteji dale zjistit, zda by tato zavislost mohla vyvolavat nutkani k sexualni kriminalite ve fyzickem svete.

Studie bohuzel nevychazela z reprezentativniho vzorku obyvatel, protoze se k ucasti v pruzkumu mohl prihlasit kdokoli via Inet. Takze by uvedene cislo mohlo byt stejne tak vetsi, jakoz i mensi. Podstatne je ale zjisteni, ze nejaky vliv tu je. Ja bych dodal, ze zalezi na tom, na co kdo kouka a kde si sam stanovi limit. Pokud se necha unaset a pohlcovat nejakymi ultranechutnostmi v delsim case, neco se s nim stat muze. Jakekoli dlouhodobe pusobici podnety ci tlaky se neobejdou bez ovlivneni adresata a urcitych dusledku. Jak pravi stara moudrost - vseho moc skodi.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

AMD akceleruje soutez s Intelem - 1 GHz uz v breznu?

AMD vede nad Intelem, pokud jde o nabidku vysokorychlostnich procesoru z hlediska plne nabidky (neomezena kvantita nabidky). Athlon AMD 850 MHz je nejrychlejsim procesorem, ktery se dodava v pozadovanych mnozstvich. Intel nezridka uvadi na trh procesory, ktere muze dodavat jen v omezenych mnozstvich, takze producenti pocitacu museji na vyrizeni svych objednavek cekat. AMD chce uvadet sve procesory jen tehdy, pokud je plne zajistena jejich produkce. Tim samozrejme pouta pozornost producentu pocitacu k sobe. Soutez mezi Intelem a AMD vrcholi nejen ve zminene strategii a vcasnejsim uvadenim nejrychlejsich procesoru, ale i technicky.

Napr. Pentium III 850 MHz pobezi na sbernici 100 MHz, 866 MHz na sbernici 133 MHz (obe tato Pentia maji byt uvedena 20 brezna). Jenze na stejne sbernici zrejme pobezi i Pentia 933 MHz a 1 GHz. Athlony AMD 900 MHz a 1 GHz budou podporovat sbernici 200 MHz (cipset VIA Apollo KX133 podporuje sbernici 200 MHz a SDRAM 133 MHz). Pentium III 1 GHz se ma objevit az ve druhe polovine t. r. a opet v omezenem mnozstvi. Athlon AMD 1 GHz mel vyrukovat do sveta ve druhem ctvrtleti t. r., ale zrejme se objevi uz koncem brezna, a to opet s plne zajistenou vyrobou.

Soutez AMD s Intelem se projevuje i v cenovem zapoleni. Jakmile Intel snizi ceny nejakeho procesoru pod cenu AMD, AMD ji snizi pod cenu Intelu. Z toho mohou tezit bezni uzivatele pocitacu. Drahe procesory nejvyssich rychlosti jsou velkym lakadlem pro servery velkych firem. Pruvodni konkurencni snizovani cen predchozich typu jde k duhu vsem ostatnim. Je ovsem otazkou, zda pro radu beznych praci s pocitacem vubec jsou takove rychlosti potrebne. Ja brouzdam po Inetu a pisu News on 'Net na starickem 486/66 MHz a vubec mi neprijde, ze by to nutne chtelo neco vic:) Abych zase neprehanel - samozrejme, ze odchytavani zvukovych a vubec multimedialnich dat uz dnes neco vic chce.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Akcie MS jdou po uvedeni W2000 dolu

V prosinci se akcie MS dostaly na svoje celorocni maximum $120. Po necelych dvou tydnech od uvedeni W2000 na trh spadly pod $90. Je to situace velmi odlisna od predchozich uvedeni novych verzi NT (a hlavne desktopovych verzi Windows). Analytici vidi priciny vahave reakce na W2000 v tom, ze jde o serverovy software pro firmy, ktere uz nerady prechazeji na novy produkt hned po jeho uvedeni. K tomu prispely i dost negativni reakce tisku, ktery varoval pred rychlym prechodem na W2000 a doporucoval pockat na budouci Service Packy s opravami chyb a nedotazenosti, jake v prvnich verzich softwaru byvaji (mj. jde i o nedostatecne pokryti ruznych zarizeni potrebnymi drivery).

Firmy dnes uz tak dalece nezajima, jaky operacni system na svych serverech maji. Jejich¨pozornost se upina k aplikacim, zvlaste pak pro inetovou prezentaci a obchod. Zda maji na serverech Windows, Linux, Unix ci NetWare, nehraje takovou roli jako v minulosti. Kdo chce usetrit na stale stoupajicich vydajich za software, napusti sve servery Linuxem. Doba, kdy nektere dobre serverove a databazove aplikace byly jen pro Windows, mizi v nenavratnu. W2000 se budou prodavat jen zvolna, ale nejake sve misto si najdou. Pokles ceny akcii MS bude spis jen prechodnou zalezitosti.

MS uz zdaleka nelze spojovat jen s Windows, jak tomu bylo jeste nedavno. Jeho aktivity jsou stale sirsi. MS vydatne investuje do vseho mozneho, od komunikaci az po namorni lode (analytici si z MS utahovali, zda se nechysta zalozit svou vlastni zaoceanskou flotilu). Na MS uz nelze pohlizet jako na ciste softwarovou firmu. Na stale vetsim vyznamu nabyva povaha MS coby investicni kapitalove spolecnosti. Je docela mozne, ze podil prijmu MS z investic nakonec prevazi nad prijmy z jeho vlastniho softwaru. MS investuje zavratne sumy napr. do satelitniho systemu s mnoha druzicemi, ktere nekdy do peti let budou prenaset notnou porci nejen inetovych dat pro cely svet. Jakmile dlouhodobe investice MS zacnou prinaset zisk, zmeni se i pohled akcionaru na MS. Pak si budou rikat treba: "Coze? Tahle firma ze prodava nejake Windows? A proc to dela?":)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nabidka Intelu a MS pro male firmy - kompletni sit do 25 PC

MS se dohodl s Intelem na produkci lokalni site "Intel InBusiness Small Office Network". Software, ktery bude dodavat MS, se jmenuje "Windows for Express Networks". Jeho zaklad tvori Windows NT Embedded. System je urcen pro mensi firmy, ktere se nechteji cimkoli zdrzovat, ale dostat vsechno mozne pro instalaci site "v jedne krabici". Instalace sitoveho softwaru v LAN s maximalne 25 pececky udajne nezabere vic nez hodinu. Software ma umoznit vsechny operace, jake jsou ve firme potrebne - od pristupu k souborum a tiskarnam po cele siti pres zalohovani az po spojeni s Inetem.

Analytici se dohaduji o tom, ze MS tak chce jeste vcas ziskat svou porci na trhu s podobnym softwarem pro mensi firmy, nez na nej nastoupi Linux se svymi GUI a podobnym resenim. MS to popira. Ze nejde o malo, nastinuji odhady o ocekavanem rocnim obratu tohoto segmentu trhu - letos by mel dosahnout 9 miliard USD. Dodavana pececka budou obsahovat Celeron 366 MHz nebo 466 MHz, RAM 64 MB, HDD 13 GB. Soucasti dodavek bude modem 56 Kbps a sitove komponenty. Software s jednim PC bude stat $1,299 (pri vetsim nakupu cena na jedno PC klesa). Novinka se objevi v polovine tohoto mesice. Sve odberatele si urcite najde. V linuxove podobe jim muze totez dodat treba firma VA Linux, jenze linuxove firmy, ktere dodavaji i hardware, jeste nemaji takovy akcni radius jako Intel a MS.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sedm domen pro svobodne vyjadrovani se k milionu veci

Vehlasny zastance obcanskych prav, Ralph Nader, navrhl v ramci organizace "Consumer Project on Technology" sedm novych domen - .union, .customers, .isnotgreen, .isnotfair, .sucks, .complaints a .ecology. Jejich nazvy vypovidaji dost jasne o jejich zamereni. Nader oroduje za zavedeni domen v zajmu zachovani svobody vyjadrovani na Inetu. Ne snad ze by takova svoboda neexistovala. Ale hledani stranek a serveru, ktere se zameruji na prezentaci a probirani obecnejsich problemu, je obtizne. Nader ma pravdu v tom, ze domeny .gov a .edu jsou natolik jednoznacne, ze pod nimi nebude nikdo hledat nic jineho. Tyto dve domeny nesmi pouzivat zadny subjekt, ktery nespada do skolstvi, resp. vladnich instituci. Registrace a vyuzivani navrhovanych domen by se mely ridit podobnym schematem.

Jako drobnou ukazku obav politiku z vyjadrovani na Inetu Nader uvedl, ze guverner Bush si pro svou predvolebni presidentskou kampan zaregistroval i domenu bushsucks.com, aby zablokoval moznost vzniku kritickych stranek na teto svudne adrese. Nader predstavi svuj navrh na brzkem zasedani organizace ICANN, do jejiz kompetence vec spada. Poplatky za registraci domen by mely jit na podporu zalezitosti spojenych se svobodou vyjadrovani.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

"Nesmrtelni" domaci milackove pro multimilionare

Pote, co se multimilionari budou moci vydavat na turisticke cesty do vesmiru, je tu pro ne dalsi "skvela" nabidka. Kazdy z nich si muze u texaske firmy Genetic Savings and Clone objednat klon sveho pejska, v budoucim pristim urcite i kocicky apod. Objednavky se pry jen hrnou. Prvnim objednatelem je anonymni prachac, ktery chce klon sve fenky Missy. Firma vpravila naklonovana embrya do nejmene dvou tuctu fenek a ceka, zda se v nektere uchyti. Zatim nic. Pokusy si pry vyzadaji neco mezi tremi a dvanacti mesici, ve kterych by se mel dostavit uspech. Vyroba jednoho klonu stoji $250,000. Uchovani bunek milacka v mrazaku $1,000 (pro mozne pozdejsi klonovani, az zdroj skona).

Nejsem sam, komu se nad tim obraci zaludek naruby. Napr. profesorka Susan Armstrong z Humboldtovy statni university povazuje takove vyuziti genovych operaci za degradaci zivych bytosti (vcetne lidi) na obchodni komodity. V USA se lidi zbavuji az 12 milionu kocek a psu rocne - a to jsou jen ti, kteri skonci v utulcich. Z nich polovina se nakonec musi utratit. Dalsim nesmyslem kolem cele veci je nazarucenost zcela stejneho chovani klonovaneho psa, jake mel zdroj klonu. Evolucni biologove a s nimi postupne i vedci jinych oboru se priklaneji k teorii plasticity vrozenych dispozic. To znamena, ze co je vrozene, se utvari interakci s prostredim, tim, co a jak jedince v zivote oslovi, zaujme atd.

Dovedeno ad absurdum, si predstavme, ze by se vybral jeden par lidskych manzelu, kteri se meli cely zivot radi a stastne sobe zili. Ve farme, kde by se chovaly rodicky, by se klonovala embrya onoho paru. Do volneho sveta by se poustely jen klony, az by v nem nikdo jiny nebyl. Naklonovane pary by se nesmely prirozene rozmnozovat - populaci by zajistovalo jen jejich klonovani. Predpoklad, ze by pak vsichni byli stastni, by s nezvratnou jistotou nevysel. Klonovani v jakekoli mire v sobe skryva nejen tuhle degradaci. K dalsim patri nulova kombinace dispozic predavanych od rodicu z generace na generaci (mj. i snizena adaptabilita na menici se podminky v delsim case), nulova moznost uplatneni vyhodnych genovych mutaci apod.

K tomu jeste mala poznamka - jak zeny, tak muzi maji urcitou momentalne panujici predstavu o telesne krase opacneho pohlavi. Vedci pokusne prokazali, ze vysneny ideal krasy zacne byt nudny, pokud je ho prilis. Omezuje totiz vyber, ktery nutka k volbe a je hnaci silou vyvoje vubec. Teprve rozlicnost je zdrojem predstav o idealu krasy. Idealne krasna tvar ma i jeden nedostatek - nic o svem nositeli nerika, jako by byla z vosku. Tak pusobi tvare mnoha manekynek, ktere jsou pomerne tezko zapamatovatelne, protoze jim chybeji charakteristicke rysy. Krivej frnak Belmonda ma jasne navrch:) Zkusmo si v pameti projdete tvare opravdu dobrych a sympatickych herecek - az na nepocetne vyjimky nelze jejich tvare prirazovat k idealu krasy (napr. Barbra Streisand). V kontrastu s tim si vezmete, jak pusobi takrka idealni krasky, jimiz jsou vycpane mnohasetdilne TV serialy.

Kdyz uz jsem u krasy, jeden dulezity apel ve vztahu k anorexii, ktera tak hrozive kosi stale vice divek. Mate mladou dceru, jste ji sama? Nehubnete nasilne, pokud jste tak akorat. Jak akorat? Vase "opticka" atraktivita nezalezi tolik na mire vasich zaobleni, jako na necem zcela jinem - na optickem pomeru pasu k bokum. Vedci provedli pokus s mnoha mladenci a muzi. Dali jim vybrat z fotek velmi ruzne rostlych divek. Z voleb vzesla sada favoritek. Z odmitnutych divek vybrali jednu a retusi ji zvyraznili pomer mezi pasem a boky. V dalsim volebnim kole se ocitla mezi favoritkami.

Drasticke hubnuti vede k opacnemu efektu - k odstraneni plnosti divcich boku i pozadi, tim i k potlaceni atraktivniho pomeru mezi pasem a boky. I historie odivani je plna dukazu o snahach zvyraznit tento pomer. Zapomente na kostlivecke supermodelky, na to voskove panoptikum zehlicich prken, lakajici symbolikou povrchniho bohatstvi, nikoli zenskosti. Neklonujte se do nich. Klidne si ten rizek dejte a primerene sportujte na tele i na duchu - to je ta nejlepsi cesta ke vsem vasim dobrym pomerum:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net