Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

2. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

V USA je elektronicky podpis pred schvalenim, u nas snad taky [Inet]
Ze by MS vstupoval na linuxova pole? [Inet]
LinuxWorld Expo i ve znameni pruniku do uzivatelske oblasti [Inet]
Zprava o stavu linuxove unie Linuse Torvaldse [Inet]
Zaloba na AOL s odskodnenim ve vysi osmi miliard USD [Inet]
Hrani po domacnostech uzivi hudebniky, Inet tomu napomaha [Inet]
Kde prave je nekdo se svym mobilem? System Finder odpovi [Inet]
Genova terapie lidi zdaleka neni uspesna a neuspechy se taji [Veda]

V USA je elektronicky podpis pred schvalenim, u nas snad taky

Snemovna reprezentantu schvalila navrh zakona o elektronickem podpisu. Za par tydnu ho jeste potvrdi Kongres a misto pera bude k pravoplatnemu podpisu stacit odkliknuti mysi. V Kalifornii takovy zakon plati uz od 1. ledna t. r., ale s jistymi omezenimi. Minuly tyden jsem se v TV dival na debatu poslancu Parlamentu CR o navrhu obsahove pribuzneho zakona. Kdo to nevi, prvnim ctenim navrh dikybohu prosel (cekaji ho jeste dve). Diskuse probehla celkem v pohode, az na poslance Payna, ktery primo zaril. Je hodne obdivu, kdyz se nekdo odvazi tak hrdinsky kecat do neceho, o cem zjevne nema ani potuchy. Jen absolutni hrdina nezvazuje nic z toho, do ceho se vrha.

Druhe cteni navrhu bylo odlozeno o 40 dni, aby se do nej mohly zanest nektere vyzadane upravy. Pokud vsechno klapne, jako ze asi ano, mohl by zakon vstoupit v platnost nekdy kolem polovony t. r. Pak ovsem jeste pujde o jeho konkretni aplikaci. Chtel bych verit tomu, ze pocinaje pristim rokem uz zacne ze zivota mizet mnohe zbuhdarme papirovani a potaceni se po uradech pri provadeni ukonu, jakym je napr. danove priznani. Pak se tady snad Internet zacne brat jako obecne uzitecna zalezitost a jako takova se bude dal prosazovat.
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ze by MS vstupoval na linuxova pole?

Paul Boudreau, programovy manazer MS pro hudbu a zabavu oznamil, ze MS zvazuje preneseni softwaru prehravace MS Media Player nejen na Macy, ale i na Unixy a na Linux. Vic informaci k tomu neni, ale nastane-li to, pak to bude poprve, co z MS vzejde nejaky produkt pro Linux. Zda se, ze pro MS je dulezitejsi dostat se se svym Media Playerem na co nejvic platforem, bez ohledu na to, o jakou jde. Na webovskych strankach pribyvaji soubory jen ve formatu MS Media Player. Uzivatele Unixu a Linuxu si u nich neskrtnou. A protoze bude pribyvat linuxovych notebooku i desktopu pro bezne uzivatele, vznikajici vakuum jinak resit ani nelze.
Zdroj: VNUnet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

LinuxWorld Expo i ve znameni pruniku do uzivatelske oblasti

V dobe, kdy tohle pisu, teprve konci prvni ze tri dnu linuxove veleakce LinuxWorld Expo v New Yorku. Ucast firem je silna. Krome mensich, ale uz dostatecne znamych linuxovych firem, ktere vetsinou maji slovo "Linux" i ve svem nazvu, prispechali se svymi linuxovymi prezentacemi i pocitacovi giganti, napr. Dell, Sun, IBM, HP, SGI, Lucent, Sybase, Informix etc. Spousta firem se zacina soustredit na to, co Linuxu dosud citelne chybelo - na bezne uzivatelske aplikace. Linux tak zvolna expanduje ze sveho dosavadniho a uspesneho serveroveho statutu na stoly uzivatelu, potazmo klientu. Corel predstavi svou prvni betaverzi administrativniho baliku WordPerfect Office 2000. Do urcite miry bude konkurovat obdobnemu baliku StarOffice nemecke firmy Star Division, kterou loni spolkl Sun (StarOffice je ovsem bezplatny, zatimco WordPerfect Office nikoli).

Dosud chybejici oblast aplikaci pro tvorbu grafiky a upravu obrazku ma zaplnit Phogenics britske firmy Paul Nolan. Tvorbu grafiky ve trech dimenzich nabidne program Blender holandske firmy Not a Number. Ani video nezustane stranou - MainActor poslouzi pri jeho editaci. Velkym hitem se jiste stanou dva linuxove notebooky Dellu - Latitude CPX a Inspiron 7500. Trochu divne je, ze stoji stejne jako s naplni Windows (ze by stale jeste vliv smluv o tom, ze producent musi platit MS za kazdy pocitac, at uz na nem Windows jsou nebo ne?). Smlouvu s MS urcite nema producent ciste linuxovych notebooku, firma Tuxtops. Ceny notebooku obou firem jdou od cca $1,500 az pres $3,000.

Pred casem IBM oznamila, ze vybavi Linuxem sve pocitacove terminaly. Sybase se dohodla s Transmetou na dodavkach sveho softwaru SQL Anywhere Studio pro prenosna zarizeni s procesorem Crusoe. Verzi tehoz, zvanou UltraLite, upravi pro Mobile Linux. SQL Anywhere Studio s Crusoem umozni uzivatelum bezdratovou, synchronizovanou komunikaci s databazemi via Inet (zapis i cteni). Nasledujici zprava si vsima toho, cim LinuxWorld zacal - zahajovacim proslovem Linuse Torvaldse.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zprava o stavu linuxove unie Linuse Torvaldse

Torvalds se ve sve reci zabyval hlavne dvema oblastmi, ktere s existenci Linuxu souviseji - jeho fragmentaci a komercializaci. Pokud jde o fragmentaci (vytvareni vzajemne nekompatibilnich verzi, jak se stalo Unixu a cemu se brani napr. Sun v pripade Javy), Torvalds ma jasny pohled - podle nej fragmentace vubec neskodi, pokud vychazi z modularity. Nelze vsechno resit jednim mamutim systemem, musi existovat moznost pouzit jeho casti v pripadech, kdy je to vhodne.

Proti komercnimu vyuzivani otevreneho kodu Torvalds nic nema, pokud k nemu nejaka firma prida opravdovou nadstavbovou hodnotu, kterou budou uzivatele potrebovat. Naopak soudi, ze takova komercializace svym zpusobem pomaha Linuxu pri jeho celkovem prosazovani. Otevreny kod prinesl vyvojarske komunite to, co dlouho postradala - moznost diskuse o vyvoji systemu, do ktereho videla a mohla s nim nakladat a vyvijet ho dal s plnym pochopenim. Ryze komercni software nic takoveho neumoznuje, jeho uzivatele jsou vydani na milost producentu uzavreneho kodu.

K dotazu na to, kdy bude hotov kernel 2.4, ktery mel byt k dispozici uz loni, Torvalds odpovedel, ze ho zpozdeni mrzi, ale ze v lete uz spatri svetlo sveta. Na druhou stranu doba 1,5 roku vyvoje teto verze kernelu neni tak hrozna ve srovnani se 3,5 roky, ktere zabrala verze 2.2. Probihajici spor ve veci DVD (prumysl kontra DeCSS) povazuje za ukazku toho, jak se tvrda komerce snazi uveznit uzivatele svych produktu v bezvychodne situaci. Kdyz se novinari dozadovali jeho nazoru na MS a probihajici antitrustovy soud, odvetil, ze se tim nijak nezabyva.

Uspech Linuxu ve srovnani s podobnymi projekty, jako je treba FreeBSD, vidi v nahodne vhodnem nacasovani, stesti i omylech, ale v zadnem pripade ne v nejakem planovani. Nakonec si Torvalds trochu zazertoval nad tim, ze byl proti sve vuli postaven do pozice plakatoveho idolu Linuxu i otevreneho kodu. A ze kdyz uz se to stalo, tak tu plakatovou roli bude klidne hrat...
Zdroj: PC Week a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zaloba na AOL s odskodnenim ve vysi osmi miliard USD

Skupina pravniku podala na AOL zalobu v zastoupeni osmi milionu uzivatelu prohlizece AOL 5.0. Pravnici zaluji AOL proto, ze AOL 5.0 brani uzivatelum ve spojeni s jejich ISP a nuti je k pouziti ISP AOL. Pravnici zadaji odskodneni $1,000 pro kazdeho uzivatele AOL 5.0. AOL povazuje zalobu za nesmyslnou - AOL 5.0 udajne sice nabizi pripojeni k ISP AOL, ale uzivatel musi s touto volbou sam vyjadrit svuj souhlas. Ja AOL 5.0 nemam a mit ani nechci, ale jak se ze vseho uvedeneho zda, pri instalaci se prohlizec zrejme nekde snazi nabidnout pripojeni k ISP AOL, lec uzivatele to bud nezaregistruji, nebo netusi, o co jde, a odbouchnou tuhle nabidku tak, jako kteroukoli predchozi ci nasledujici. Divil bych se, kdyby v prohlizeci nebyla moznost nasledne zmeny teto volby (jako ze tohle vsechno je v uplne jine vrstve systemu, do ktere AOL 5.0 asi zasahuje). Pravnici jsou zraloci, a kdyz zjisti, ze se deje neco, co uzivatele mate, zkusi svou sanci. Zda jim vyjde, rozhodne soud ve Virginii.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Hrani po domacnostech uzivi hudebniky, Inet tomu napomaha

V USA se hrani pro male skupiny posluchacu, kteri se sejdou u nekoho doma, provozuje uz hodne dlouho. Pozor - nejde o merendu znamych, kde nekdo obcas brnkne na kytaru, ale o opravdove koncerty. Hudebnici jsou za ne placeni. Malo, ale na preziti to staci. Koncerty ve svych domech poradaji nadsenci, kterym se takova setkani libi. Ti na nich nevydelaji vubec nic, spis nejakou tu stovku jeste prihodi ze sve kapsy. Navstevnici, kterych byva nekolik desitek, zaplati za vstup mezi $5 a $15. Zvani hudebnici nejsou na hitparadach, ale jsou tak dobri, ze je lidi chteji poslouchat. A protoze nejake to cedecko natocene maji a navstevnici domacich koncertu si jich vzdy par koupi ($10 az $15 za kus), je to pro ne dalsi zdroj skromneho vydelku.

Hudebnici si to ale pochvaluji. Napr. skladatel a zpevak Darryl Purpose stravil posledni tri roky cestovanim krizem krazem po USA a hranim na domacich koncertech. Na nich se mu libi to, ze probihaji ve velmi prijemne, pratelske atmosfere a navstevnici si po skonceni koncertu jeste radi popovidaji s hudebniky o vsem moznem. Vsem se u nekoho doma hraje o moc lip, nez v zakourenych putykach, kde se lidi venuji hlavne piti a tlachani. Purpose rika, ze diky Inetu se tento typ koncertu velmi rozsiril a o prilezitosti neni nouze. Pred Inetem se lidi museli obvolavat, rozesilat letacky postou...byla to spousta prace i nakladu. Inet vsechno zjednodusil a organizace koncertu nestoji skoro nic. Purpose to poznal na sobe - posledni dobou uz nemusi spat v aute, protoze ma na hotely a motely.

Na Webu jsou stranky, ktere se venuji temto potulnym hudebnikum. Uvadeji, kde kdy kdo bude a kolik se tam plati. Kdokoli si muze predplatit vstup na koncert, pokud vstupenky jeste jsou. Lide, kteri koncerty u sebe doma poradaji, tak cini jednou tydne az jednou mesicne. Hudebnici si sva turne vetsinou sestavuji sami, protoze na manazera penez nezbyva. Hudebnici na turne nehraji jen po domacnostech, ale sem tam taky v kostelech, pri ruznych zajmovych setkanich apod. Prikladem stranek pro domaci koncerty je Houseconcerts. Pokud vas tato tematika zajima, najdete tam odkazy i na dalsi stranky. Nebylo by spatne, kdyby se podobne hrani rozsirilo i u nas. Zajem by urcite byl ze vsech potrebnych stran. A Inet je tu taky...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kde prave je nekdo se svym mobilem? System Finder odpovi

Svedska firma CellPoint Systems vyvinula software Finder, ktery umozni zjistit a podat zpravu o tom, kde je nejaky aktivni mobilni telefon, tedy i jeho drzitel, pokud ho ma s sebou. Lidi, kteri budou souhlasit s tim, aby jeden o druhem mohli zjistovat pozici, se zaradi do nove sluzby. Navenek to trochu pripomina seznam kecalku napr. v ICQ. Pozice se zjisti ve vzajemne relaci az sedmi BTSek. Vysledek je dost presny. Ve Svedsku bude tato sluzba spustena v dubnu t. r. Neco malo se za ni platit bude. Samozrejme lze namitnout, ze by stacilo brnknout tomu druhemu a zeptat se ho, kde je. Ono ale takove vyuziti ma neco do sebe. Treba pri hledani ukradeneho telefonu, pri sledovani ditek, zda nejsou nekde, kde by byt nemela, pri zjistovani vyvoje priblizovani ci vzdalovani nekoho, na koho cekate vy nebo nekdo jiny, lze si predstavit i pripady kriminalni povahy nebo hledani nekoho ztraceneho, kdy info o pozici telefonu muze dost pomoci apod. Anzto je Finder pro GSM, casem nejspis dorazi i sem.
Zdroj: PC World a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Genova terapie lidi zdaleka neni uspesna a neuspechy se taji

Americke Narodni ustavy zdravi potvrdily, ze pouze 39 z celkoveho poctu 691 nezdarenych pripadu genovych terapii bylo nahlaseno okmazite, jak to vyzaduje zakon. Mezi utajovanymi negativnimi pripady byly rozlicne paralyzy, ale i umrti. K tajeni a zastirani skutecnosti pry lekare nuti investori, kteri davaji prednost strachu z financnich dusledku pred informovanosti lekarske obce. Napr. v Bostonske nemocnici zemreli tri ze sesti genove lecenych pacientu, ale lekari napsali do zpravy pricinu smrti, ktera s genovou terapii nema nic spolecneho. Pri snaze vpravit geneticky material do mozku pacienta lekari zpusobili pacientovi castecnou paralyzu a ztratu reci. V mnoha pripadech pacienti pri lecbe velmi trpeli.

Genova terapie nejcasteji zasahuje do bunek organismu infekcnim virem, ktery s sebou nese potrebnou cast DNA, ktera se ma v adresovanych bunkach usadit na spravnem miste. Dosud je tento postup rizikovy a pacienti se stavaji - se svym vlastnim svolenim, resp. se svolenim rodicu - pokusnymi kraliky. Na zviratech se totiz postupy hledane pro lidske pacienty casto overit ani nedaji. Ne ze by genova terapie za sebou nemela zadne uspechy. V mnoha dosud jinak neresitelnych postizenich dokazala pacienty az zazracne vylecit, nebo vyznamne zlepsit jejich zdravotni stav. Budoucnost rozhodne ma. Negativni pripady je vsak nutne okamzite publikovat, aby se z nich mohla poucit lekarska obec a neopakovala zcela chybne postupy, ktere zbytecne znova mohou ublizit pacientum, ba dokonce je pripravit o zivot.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net