Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

S datem 2000 bylo trochu legrace, ale jinak OK [Inet]
Rok 2000 prinesl i dosud nejdrazsi prodej domeny Year2000 [Inet]
Bezplatny dial-up nasledovan prvnim bezplatnym DSL [Inet]
Kolik se za pouzivani Inetu plati kde ve svete [Inet]
Vraceni prodanych veci nocni murou inetovych prodejcu [Inet]
Skvele prasteny napad - jeden rok zivota jen s Inetem:) [Inet]
Mozny pocatek reseni pro neplodne muze [Veda]

S datem 2000 bylo trochu legrace, ale jinak OK

Po svete vypadlo nekolik malo pristroju v nekolika nemocnicich a v par klasickych i atomovych elektrarnach (v jedne napr. vypadl monitorovaci system, v jine zhasly monitory), ale vsechno se resilo obratem ruky. Na Internetu se samozrejme objevily chyby v letopoctech - serveru, ktere se "netrefily" do roku 2000, bylo nemalo. Kupodivu neslo zdaleka o prechod do roku 1900, ale nejcasteji do 19100. Tahle chyba se objevila na hodne unixovych systemech (napr. na Solarisu), prestoze udajne byly softwarove pripraveny pro rok 2000. Jde o chybu ve skriptu, ktery spojuje alfanumericke retezce, misto aby secital dve cisla. Rok 1999 byl vysledkem spojeni retezcu "19" a "99". V momentu nastupu roku 2000 spojil "19" a "100", misto aby secetl "1900" a "100". Jeste vcera jsem pri brouzdani Inetem na tuto chybu narazil nekolikrat.

Raritami byly nektere hodne ulitle letopocty, jako treba 1899, nebo datum, ktere skocilo o 35 dni dopredu, ci zcela zahadny kiks s cislem 1000102. Administrativa nekterych firem uz koncem minuleho roku rozesilala faktury s datem proplaceni v roce 1900. Chyby, udajne spojene s letopoctem, si zahraly s nekterymi financnimi programy. Nekolik jejich uzivatelu zjistilo velky vzrust hodnot sveho portfolia, a to o stovky procent. I to se rychle srovnalo. Do roku 2000 prosly bez chyby i cca pet let stare verze Linuxu a Windows.

Za nejvetsi chybu spojenou s letopoctem 2000 v CR bych povazoval neco uplne jineho. Videli jste nedelnich "Sedm dnu" TV Nova s Klausem a Zemanem? Nevim, jaky letopocet maji ve svych hlavinkach, ale tipoval bych to na tech 1900. Podle nich byl humbuk kolem roku 2000 nesmyslem, na kterem si vycpalo kapsy nekolik strasicich firem. Kdo strasil, byly hromadne sdelovaci prostredky, ktere se bez straseni neobejdou kvuli objemu jejich prodeje a inzerce. Kdo se na testy a pripadnou upravu systemu vykaslal, byl pri chybne prezentaci letopoctu vystrasen az dost. Prevence byla nutna, protoze v prositovanych systemech nikdo nikdy presne nevi, co vsechno by chyba v letopoctu mohla zpusobit.

Panove Klaus a Zeman jsou nad takovou vec povzneseni a bohorovne mluvi do veci, kterym vubec nerozumeji. Starsi generace si jiste vzpomene na experty typu Chruscov, Husak apod., kteri podobne kecali do vseho, protoze vsemu prece rozumeli nejlip. To by snad byla takova ztrata krve, kdyby ti dva rekli, ze nejsou specialisty v oboru? Myslim, ze po petici "Dekujeme, odejdete" a reakci adresatu "Nedekujte, zustaneme", by mela nasledovat petice s ponekud duraznejsim nadpisem. Jinak se vsestranne prevence a funkcnosti i v celem spolecenskem systemu tezko dockame. Mimochodem, zdejsi uklizecce, ktera poslouchala ten TV porad, oba panove nadzvedli mandle tak, ze byla chudak bez sebe. A to toho o pocitacich vi asi tolik, co oni:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Rok 2000 prinesl i dosud nejdrazsi prodej domeny Year2000

Nedavny rekord prodeje domeny Business.com za 7,5 milionu USD je prekonan. Domena Year2000.com byla v aukci eBay prodana za 10 milionu USD (vyvolavaci cena byla na cca 1 milion). Kdo domenu koupil, se tutla, protoze vitez aukce si zatim nepreje byt znam. Takova cena za domenu, ktera slouzila kolotoci kolem moznych chyb systemu pri prechodu do roku 2000, je prekvapive vysoka. Podnikatelsky plan noveho drzitele domeny bude samozrejme jiny - a zrejme takovy, jaky mu za tu cenu stal. Urcite nejvic nad tim kulil oci sam prodejce domeny:)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Bezplatny dial-up nasledovan prvnim bezplatnym DSL

Firma Broadband Digital Group zrejme poradne roztoci kola DSL v USA. Jeji nova sluzba FreeDSL nabizi rychle spojeni s Inetem zdarma. Na firemnich strankach jsem nenasel info o tom, jakou sirku prenosoveho pasma uzivatelum nabizi. Zdroj informace uvadi sedminasobek dial-upu, tedy cca 400 Kbps, coz je sice hluboko pod moznostmi DSL, ale dost na to, ze je to zdarma. Za DSL se v USA plati mezi $30 az $50 mesicne (u "pomalejsiho" DSL). FreeDSL se ale bude muset vyporadat s jednim problemem - instalace zarizeni pro beh DSL v telefonnich ustrednach neprobihaji zrovna rychle a kazda nova nabidka se rychle vycerpava zajmem uzivatelu o DSL. Pokud FreeDSL nenajde nejaky trik na to, aby telefonni spolecnosti se sebou hodily, bude ji ouzko. FreeDSL tvrdi, ze v nejhorsim si s tim poradi jinak.

Jak uz u takovych sluzeb zdarma byva zvykem, i uzivatele FreeDSL budou zaplavovani reklamami. Firme Broadband Digital Group mj. patri inzertni firmy AdForce a AdSmart. FreeDSL bude hustit do pocitacu svych uzivatelu multimedialni reklamy, ktere by mely uhradit jeji provozni naklady. Pokud uzivatele bezplatneho dial-upoveho pripojeni nejak preziji vecne pumpovane nudle, pak multimedialni reklama via DSL bude napor. V tom bych videl dalsi problem. Bezplatnych ISP s dial-upem je v USA dost, i kdyz zdaleka ne tolik, kolik je jich v Britanii, kde to pred rokem vypuklo jako uragan. V USA neni zajem o bezplatne ISP nijak velky a drtive vetsine surfaru vubec nevadi placeni mesicnich poplatku, ktere jsou prijatelne vzhledem k tomu, ze za cas lokalniho telefonickeho spojeni se neplati nic. FreeDSL bude muset pocitat s tim, ze u jejich dveri bude stat sice velka, ale nijak prehnane dlouha fronta zajemcu. Jednou stejne bude pripojeni k Inetu na celem svete zdarma - ale nejak to nekde zacit musi, ze?:)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolik se za pouzivani Inetu plati kde ve svete

Firma IDC vytvorila prehled mesicnich plateb za pripojeni k Inetu po svete. Nejde o to, kolik jake pripojeni kde stoji, ale kolik prumerne plati surfari v jake casti sveta. Nejlepe vychazi Kanada ($20,02), za ni jsou USA ($25,35), Dansko ($26,56), Singapur, Malajsie, Britanie, Svedsko, Cina, Hong Kong, Korea ($32,09) etc. Nejhur jsou na tom uzivatele ve Venezuele a v Argentine (pres $71). Ze zemi zapadni Evropy jsou platby nejvyssi v Nemecku ($51,07) a ve Svycarsku ($47,64). Vysoke platby samozrejme jdou na ucet mistnich telecomu. Stredni a vychodni Evropa v prehledu neni. CR by urcite byla mezi zememi s nejdrazsimi platbami za pripojeni. Regionalne je na tom nejlepe Kanada a USA (prumer Severni Ameriky kazi Mexiko se $48,25). Nasleduje Asie a Pacifik ($31,26), Zapadni Evropa ($39,89), Japonsko ($42,75) a vsechno prekonava Latinska Amerika ($52). Jinak receno - Internet ve velke casti sveta financne velmi zatezuje lidi, kteri by ho urcite radi vyuzivali vic. Na graficky zpracovany prehled se muzete podivat na adrese uvedene v zahlavi zpravy.
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vraceni prodanych veci nocni murou inetovych prodejcu

V USA je pomerne bezne, ze v urcitem casovem limitu muzete vratit zakoupenou vec, aniz byste museli cokoli vysvetlovat. Prodejce vam proste vrati penize a je to. Ve fyzickem svete je takovy proces jednoduchy - zajdete tam, kde jste vec koupili. Prodejni zasilkove sluzby uz to maji slozitejsi (je jedno, zda lakaji kupujici na papirove katalogy nebo na Inetu). Jde nejen o mnozstvi, ktere se vraci do jednoho mista, kde se s nim musi manipulovat, ale i o postovne. Pruzkumnici firmy Extraprise Advisors se zamerili na vraceni zbozi z pohledu prednich inetovych prodejcu i kupujicich. Zjistili, ze jen malo prodejen ma na serveru navod, jak si pocinat v pripade vraceni zbozi. Zakaznici museji podniknout detektivni patrani a spojovat se s firmami telefonicky.

Postovne za vraceni jde u velke casti prodejcu na ucet zakazniku, i kdyz je zbozi vadne, poskozene, nebo i kdyz zakaznik dostal, co puvodne nechtel. Skoro petina prodejcu dokonce uctuje manipulaci s vracenym zbozim (strhnou si neco z vracene castky). Firma BizRate.com zjistila, ze podil vraceneho zbozi dosahuje u inetovych firem 10% az 12%, coz je dvakrat vic, nez u nakupu ve fyzickych prodejnach. Vzhledem k tomu, ze v poslednich dvou mesicich roku 1999 nakoupili surfari cca 50 milionu veci, je a jeste bude tech vracenych kolem 6 milionu.

Z dotazovanych 9,800 inetovych kupujicich kazdy uz vracel jednu ci dve veci inetovym prodejnam. 89% z nich uvedlo, ze zpusob, jakym firmy vyrizuji agendu kolem vraceneho zbozi, je pro ne jednim z hlavnich meritek, podle nichz prodejny posuzuji. Vetsina kupujicich radsi vec vrati postou, nez by jezdila do nejakeho fyzickeho obchodu. Skoro vsem se samozrejme nelibi, pokud na jejich ucet jdou jakekoli poplatky za vraceni veci. Snesou platbu za postovne, ale pokud prodejce nabizi vraceni veci ve fyzickem obchode a tam si jeste neco strhne, je zle a surfar u nej uz nenakoupi. Prodejci nabizeji lidem, kteri vratili nejakou vec, nejen vraceni penez, ale i vymenu nebo kredit pro pristi nakupy. Proti tomu nikdo nic nenamita. Nejvic se vraci obleceni (27%), software (15%) a knihy (10%). Kdyz si to vsechno date dohromady, snadno uhodnete, co inetovi prodejci prave ted delaji po vlne vanocnich nakupu...:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Skvele prasteny napad - jeden rok zivota jen s Inetem:)

26-lety Mitch Maddox z Dallasu, ktery pracoval jako systemovy manazer, se rozhodl stravit cely rok 2000 zavreny doma...jen s Inetem. Inet bude jeho jedinym kontaktem s okolnim svetem. Jeho prostrednictvim si bude objednavat vsechno, co bude potrebovat, vcetne jidla - a vsechno bude dostavat az ke svym dverim. Dum, ve kterem bydli, je vybaven spoustou kamer pripojenych k Inetu, takze se kdokoli kdykoli bude moci podivat, jak se mu vede. Pri te prilezitosti se hezky prejmenoval na DotComGuy. Zalozil firmu DotComGuy Inc., ktera se venuje elektronickemu obchodu. Svym pocinanim chce dokazat, ze clovek muze mit vsechno potrebne via Inet a samozrejme nalezite zpropagovat svou firmu. Poprve svuj napad sdelil svym bratrum. Ti ale malem umreli smichy, a tak se odvazil popovidat si o nem s nekym az po pulroce:)

Na jeho stranky se muzete podivat, pokud za jeho nove jmeno pridate obligatni .com. Podival jsem se a vyprskl smichy - jeho server je posety chybovymi hlaskami s daty roku 19100, jak jsem o tom informoval v prvnim dnesnim clanecku. Chlapce, chlapce, takhle si reklamu moc nedelas:) Pro firmu DotComGuy Inc. zrejme sehnal nejake sponzory, protoze za sve spocivani bude honorovan. V lednu dostane $24 a pak kazdy mesic dvakrat tolik, co predesly. Trochu to pripomina tu pohadku se sachovnicovymi poli a zrnicky obili. Pokud DotComGuy vydrzi az do konce roku, jeho prosincovy honorar bude cinit $49,152 (plus vsechno z minulych mesicu). Copak nikdo nevi, ze prvnim takovym na svete je DotCzGuy...tedy jaaaaaaa?:) Kdybych loni nemusel chodit do samoobsluhy a parkrat zajit na urad, nebylo by o cem mluvit. Takhle mi uteklo skoro $100,000...'cipisek!:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Mozny pocatek reseni pro neplodne muze

Muzi s neplodnymi spermiemi jsou dost nestastni z toho, ze nemohou mit sve pokrevni potomky. Vedci z Pennsylvanske university provedli pokusy, ktere temto muzum davaji nadeji, i kdyz zatim jen castecnou z duvodu prakticke aplikace. Pokus probehl na mysich. Pohlavni bunky jednoho neplodneho samce byly transplantovany do varlat jineho, rovnez neplodneho. Prekvapivym vysledkem jsou plodne spermie prijemce bunek. Ty vsak nesou plnou genetickou informaci darce. Podrobnejsi informace jsou v clanku "Transplantation of male germ line stem cells restores fertility in infertile mice" v lednovem vydani lekarskeho casopisu Nature Medicine. Vysledky tohoto experimentu jsou podnetne, ale je s nimi spojena rada etickych problemu. Na druhou stranu jsou zajimave i pro radu jinych manipulaci, ktere mohou vest k lecbam ruznych postizeni. Dalsi vyzkumy mozna povedou k obnoveni muzske plodnosti eticky prijatelnou cestou.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net