Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

4. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Ministerstvo spravedlnosti USA zkouma praktiky eBay [Inet]
Zamestnanci Fordu dostanou domu PC zdarma a levny Inet [Inet]
BMG musela rychle opustit ochranu pred kopirovanim cedecek [Inet]
Pocitace a Inet "zdarma" pro skoly pod palbou kritiky [Inet]
Dvakrat 56 Kbps da 112 Kbps - ale na dvou telefonnich linkach [Inet]
"Zaskli mne" neboli Windows Me [Inet]
Kolem linuxu letaji dlouhe dolary [Inet]
Kvantova fata morgana budoucnosti pocitacovych nanotechnologii? [Veda]

Ministerstvo spravedlnosti USA zkouma praktiky eBay

No slava! Ze by americka vlada ucinila pritrz hloupemu jednani aukce eBay? Vlada se pustila do jejiho predbezneho vysetrovani, zda neporusuje antitrustovy zakon. eBay se loni ostre pustila do metaprohledavacu aukci a zakazovala jim prohledavani svych databazi, dokonce chtela za pristup platit, na coz nikdo nepristoupil. Nakonec hrozila zalobami. Skoro vsichni radsi eBay vyradili. Z tech vetsich neposlechl jen server Bidder's Edge, na ktery eBay podala zalobu. eBay vyhlasuje, ze vsechno, co do ni uzivatele aukce zapisi, je jejim majetkem, takze muze kazdemu prikazovat, co smi a nesmi.

Proste hruznost, jakou se arogantni byznys snazi diktovat druhym, jak smeji pouzivat Inet a co na Inetu kdo delat nesmi. Dopredu se neda rict, k cemu ministerstvo spravedlnosti USA pri svem vysetrovani eBay dospeje. Ale pokud by doslo k zaveru, ze se eBay pomatla, vyvoji Inetu by se dost ulevilo. K cele veci pripomenu, ze o podobnou ubohost se pokousel byznys kratce po svem prichodu na Inet pred nejakymi tremi lety. Tehdy se kamenici, kteri o Inetu nemeli ani paru, dozadovali zakazu odkazu na jejich servery:))) Dnes se to jevi jako smesna ultrahloupost. Ale oni to mysleli uplne vazne. Tenkrat povazovali odkazy - samotnou podstatu Webu - za copyrightovou zalezitost a chteli, aby kazdy na Inetu zadal o povoleni, zda na ne smi odkazovat. Pocinani eBay je ve stejne kategorii hloupych snah o blokovani svobodne komunikace.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zamestnanci Fordu dostanou domu PC zdarma a levny Inet

Ford prekvapil. Nabizi vsem svym 350,000 zamestnancum po celem svete pececko HP zdarma a mesicni poplatek $5 za pripojeni k Inetu. Jde o pocitac prodoma. Ford pocita se zahajenim distribuce pececek ve druhem ctvrtleti t. r. a jejim ukoncenim po roce. Sef Fordu dosud rozesilal e-mailove zpravy jednou tydne bilym limeckum. Rad by byl v kontaktu s kazdym zamestnancem Fordu (ten jeden spam navrch se da prezit, ne?:) Rozhodnuti Fordu je pry i vysledkem jednani s odbory, ktere si velmi pochvaluji vzajemne vztahy s vedenim firmy. A pocitace to budou velmi slusne - Celeron 500 MHz, RAM 64 MB, HDD 4,3 GB, driver CD, monitor 15" a modem. Od Forda se ted bude lidem odchazet trochu hur nez dosud:) Velka pochvala! Podstatne je, ze mnoho z tech 350,000 lidi a jejich rodin se bude moci zacit orientovat na Inetu a plne ho vyuzivat.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

BMG musela rychle opustit ochranu pred kopirovanim cedecek

Nemecka BMG aplikovala kod od izraelske firmy Midbar. Mel slouzit zablokovani moznosti vytvorit kopie obsahu hudebnich cedecek na pocitacich. 24. ledna vydala dve takto opatrena cedecka, z nichz jedno se dostalo na celo hitparady. Obou se prodalo 100,000 kusu. Brzy ale zacali do prodejen chodit rozladeni kupci cedecek s tim, ze nejdou prehravat. Bylo jich tolik, ze BMG stahla cedecka s kodem a nahradila je normalnimi. BMG udajne predem vyzkousela okodovana cedecka na tisicovce ruznych prehravacu...a zadny problem se nevyskytl. Tisic je asi prilis malo.

Pripojuju se k lidem, kteri soudi, ze takove blokovani je nesmysl a vychazi z nesmyslnych paranoii. Podle Mezinarodni federace nahravaciho prumyslu poklesl prodej cedecek v prvnim pololeti 1999 o 9,8% udajne kvuli piratstvi. O tom, ze poklesl, bych nepochyboval - kdo by taky porad chtel kupovat drahe popikovske skvary, jakymi tenhle prumysl zaplavuje trh. Puberta neni vecna (individualne:) Mne bohate staci poslech hudby z Inetu, TV a rozhlasu. Cedecko jsem si nekoupil snad pet let. Urcite nejsem sam, kdo ma rad hudbu, a je na tom podobne. Osudy nahravaciho prumyslu a jeho cedecek me vubec neberou. Kamenicke horekovani nad poklesem prodeje cedecek nemohou vyresit zadne blokady. Reseni je jen na Inetu a ve VELMI nizkych cenach nahravek.

Videl bych to treba takhle. Z necehojakoradia budete poslouchat volitelne inetove stanice. V pametove kesi pristroje se vzdy zaznamena posledni hrana skladba. Tu si budete moci koupit treba za 10 centu (3 koruny). Stanice ulozi info o vasem nakupu do databaze a umozni vam k one skladbe volny pristup (to uz provadi My.MP3.com a je za to soudne stihan kameniky). A z kese si skladbu ev. budete moci prehodit na nejake pridane medium (alias Rio), odkud ji rovnez budete moci poslouchat. Totez samozrejme i z desktopu ci z jineho prenosneho zarizeni. Pak at si ma ta ktera skladba jake chce sifrokody. Pokud ji budu moci poslouchat na cemkoli svem (a treba ji i preposlat nekomu jinemu za 10 centu pro autory a prodejce, ktery mi uloupne 1 cent k dobru:), bude to OK.

Kde je pak jaky problem? Problem je v hlavach kameniku, kteri ani za nic nechteji pustit oteze trhu s jejich drahymi nahravkami. Poctem omezenymi. Podivejte se na seznam toho, co aktualniho nabizeji. Neni vubec dlouhy. To je snad na svete tak malo dobrych hudebniku? Ani omylem. Je jich mnohem, mnohem vic a bude jich stale vic diky Inetu. Kvantita srazi ceny a posili svobodu tvorby. A v tom je cely strach kameniku. Strach z toho, ze se jim vymkne z rukou system vyvolavani poptavky po omezenem a planovanem vyberu. Tenhle system pracuje stejne jako v mode. Navrhari oblecku pripravuji modni trendy na rok dopredu. Hlavne divky a zeny pak shaneji a nosi to, co jim navrhari diktuji nosit. Nenosim a neposloucham:) A rad si pockam, az to na Inetu poradne vypukne.

Oni se nakonec perou uz i kamenici mezi sebou, kdyz jeden nevydrzi a vleze na Inet (viz minulou sadu zprav News on 'Net). Jak dlouho jede na Webu i byznys? Sotva ctyri roky. A koukejte, co se za tu dobu stihlo. Kamenikum nedavam vic nez dalsi ctyri leta. Ve fyzickem svete nemeli konkurenci. V inetovem se s ni budou potykat tak, ze bez kompletni zmeny pristupu pujdou ke dnu. Hudba - na rozdil od rohliku nebo aut - je digitalni produkt. Kamenici by se meli trochu podivat na to, jak Inet zmenil tvorbu a distribuci softwaru. V principu to ma hodne spolecneho.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pocitace a Inet "zdarma" pro skoly pod palbou kritiky

O firme ZapMe! informovaly News on 'Net v clanku Zase pececka zadarmo...tentokrat do skol nizsich stupnu v dubnu minuleho roku. ZapMe nabizi predevsim strednim skolam moznost ziskat bezplatne sit 15 PC Compaqu s tiskarnou a satelitnim pripojenim. ZapMe vsechno priveze, zapoji a po dobu tri let poskytuje kazde skole plny servis. Skola si sama muze stanovit, zda bude chtit plny pristup na Inet, nebo jen na vymezene adresy, ktere slouzi vzdelavani. Uz v pocatcich cinnosti ZapMe se ozvali kritici toho, ze ZapMe pokryva sve naklady prodejem inzertniho prostoru, pro ktery je v prohlizeci vyhrazen obdelnik vlevo dole. ZapMe by to bez inzerce delat nemohla. A dlouha rada skol, ktere jsou ted rady, ze pocitace a pristup k Inetu maji, by nic takoveho nemely.

Koalice silnych odpurcu vyuzivani skol pro reklamy poslala protestni dopis guvernerum vsech 50 statu USA. Odpurce tvori organizace Commercial Alert, ktera bojuje proti agresivni reklame, Electronic Frontier Foundation, zastupujici obcanske svobody a prava na Inetu, Center for Media Education, ochranujici deti pred negativnimi vlivy medii, a krestanske sdruzeni American Family Association. Ona totiz cela vec neni tak jednoducha, jak by se na prvni pohled mohlo zdat. ZapMe skutecne dela, co v dane situaci delat muze, a skolam opravdu pomaha. Americke deti a teenageri ale utrati prostrednictvim penezenek svych rodicu pres 200 miliard USD rocne. To je suma, z jake si kazdy byznys chce utrhnout neco pro sebe. Byznys dobre vi, ze deti jsou velmi sugestibilni a psychologicky umne zpracovane reklame snadno podlehaji.

Je tu ovsem jeste jeden mnohem zasadnejsi problem - problem pristupu ke vzdelani se zajistenou kvalitou podminek, procesu a obsahu vyuky. Politici sice velkohube vyhlasuji, ze vzdelani je naprosto nutne pro existenci spolecnosti, ale skoly jsou na poslednim miste zajmu mocenske vrstvy. Pristup ke kvalitnimu vzdelani je vyhrazen detem bohatych rodicu (podpurne fondy pomohou jen malu nebohatych). Etc... Akce koalice odpurcu reklamy ve skolach ma dva dulezite aspekty - nejen aby reklama zmizela ze vzdelavaciho procesu (ad absurdum si predstavte, ze by ucitel kazdych pet minut prerusil vyuku nejakou reklamou, aby neprisel nejaky byznysman a nesebral jim treba tabuli), ale hlavne aby mocenske struktury koukaly neco udelat s chudobou skol a s kriklavymi disproporcemi v celem vzdelavacim systemu. A tomu lze jen fandit.
Zdroj: New York Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dvakrat 56 Kbps da 112 Kbps - ale na dvou telefonnich linkach

Firma Cambridge Computer nabizi sestavu DataBridge Elite 112 K, kde jsou dva modemy 56 Kbps a software, ktery sprahne cinnost obou modemu na dvou linkach. Vsechno dohromady stoji $99. Odlehcena verze Net Surfer 112 K jen s jednim modemem 56 Kbps stoji $69 - k nemu lze pripojit jiny modem, ktery uz klient ma (ale musi byt zahrnut v soupisu tech, s nimiz firmware pracuje). Vetsina ISP je schopna takovy tandem pripojovat. Ale bude za to chtit neco nad standardni poplatek $19,95 mesicne. Pro americke uzivatele je spojeni via ISDN 128 Kbps, jehoz poplatky spadly na cca $30, pomalu vhodnejsi. Ale tam, kde neni DSL, kabel ani ISDN, muze prijit novinka Cambridge vhod. A jak by se ji darilo u nas? (...to byl samozrejme vtip:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

"Zaskli mne" neboli Windows Me

Tahle zprava je dost o nicem, ale abyste se orientovali v nazvech, je nutno uvest, ze po W98 maji nasledovat okna s nazvem Windows Me. Jde o zkratku pripravovanych Windows Millennium Edition (tisiciletni edice). Hotova ma byt nekdy v tomto roce. A uz pry nebude mit s DOSem nic spolecneho. Proslycha se, ze v ni bude leccos z W2000. Procez by vsichni jiste uvitali, kdyby Windows Me MS vysklil az pote, co ve W2000 zaskli vsechny bezpecnostni diry.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolem linuxu letaji dlouhe dolary

VA Linux je zatim nejuspesnejsi linuxovou firmou na burze. Jeji rekordni vstup na burzu v prosinci 1999 dosud nebyl prekonan. Diky tomu, ze z akcii ziskal spoustu financi, nakupuje jine firmy. A tak je na svete dalsi rekord - nejvyssi suma, za jakou nekdo koupil linuxovou firmu. VA Linux koupil server Andover.net za 813 milionu USD! $60 milionu v hotovosti, zbytek v akciich. Andoveru mj. patri diskusni Slashdot.org a Freshmeat.net, na nemz se prezentuji drobna udelatka i rozsahlejsi programy prevazne s licenci GPL (vsechno mozno hned bezplatne nahrat). VA Linuxu patri Linux.com, Sourceforge.net (obdoba Freshmeatu) a Themes.org (vzhledove i jine upravy grafickeho prostredi v Linuxu). VA Linux tak bude vladnout nejvetsi skupine nejdulezitejsich serveru, zabyvajicich se Linuxem a otevrenym kodem - tyto servery navstevuje cca polovina vsech zajemcu o dany obsah. VA Linux puvodne vznikl jako ciste hardwarova firma, jejiz nejvetsi dil produkce tvorily linuxove servery.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kvantova fata morgana budoucnosti pocitacovych nanotechnologii?

Vedcum se v laboratorich IBM podaril husarsky kousek, primo objev jako hrom. Podstata tkvi v kvantove mechanice a v jejich neuveritelnostech pro bezneho euklidovskeho smrtelnika. Ne ze bych v tom byl expert, ale pokusim se to vypodobnit co nejlidsteji (kvantovce prosim o okamzite odhozeni sutru jinym smerem:) Vedci vytvorili eliptickou ohradku z atomu kobaltu na medenem povrchu. Sirsi osa ohradky ma 20 nm, kratsi cca polovinu (1 nm je priblizne delka, kterou zabere pet atomu nasazenych tesne vedle sebe). K umisteni atomu kobaltu vedci pouzili tzv. "scanning tunneling" mikroskop. Ten se pouziva uz dlouho - pred 10 lety s nim vedci vyhotovili napis IBM, slozeny ze 35 atomu xenonu.

Pri poslednim pokusu umistili nekolik tuctu atomu kobaltu na med ve vyse uvedenem eliptickem prstenci ci ohradce. Tri fyzici uz v roce 1993 prokazali, ze takova kvantova ohradka reflektuje elektrony z povrchu medi uvnitr ohradky v podobe vlnovych vzorcu, presne podle predpokladu kvantove mechaniky. Velikost a tvar elipticke ohradky z atomu kobaltu urcuji kvantove stavy uvnitr ohradky, tj. energii a prostorovou distribuci povrchovych elektronu medi. Vedci zahustili pritomnost elektronu v obou ohniscich elipsy. Pak do jednoho ohniska umistili atom magnetickeho kobaltu. A stal se kvantovy zazrak - ve druhem ohnisku se objevila fata morgana, ktera kopirovala tytez stavy elektronu, obklopujicich atom kobaltu v prvnim ohnisku, ackoli ve druhem ohnisku zadny atom kobaltu nebyl ("kopie" mela jen o neco nizsi intenzitu, priblizne tretinovou). Ilustracni obrazky najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy.

Informatika hned napadne to nejpodstatnejsi - ze jde o (pekne rychly) prenos informace z jednoho mista na druhe nanokomunikaci. Fatou morganou se tato projekce nazyva proto, ze informace o stavu jednoho atomu - zde kobaltu - se projikuje na jine misto, kde zadny atom neni. Pro snadnejsi pochopeni prirovnavaji vedci tento efekt k jevu, znamemu z nekterych vetsich architektonickych prostoru, napr. z Capitolu ve Washingtonu. O jeho Statuary Hall je znamo, ze pokud nekdo septa na jednom miste, na jinem - dost vzdalenem - jiny clovek tomu septani jasne rozumi. Tak si ti dva spolu mohou septat na velkou vzdalenost, aniz je ostatni slysi (v tomto pripade je pricinou parabolicky efekt).

Jde o prvni otevreni cesty budoucimu vyuziti kvantovych nanotechnologii ve vypocetni technice. Popsany prenos informace nepotrebuje zadne "draty". Jednotlive prvky (napr. procesoru) mohou predavat informace o svych stavech kvantovou fata morganou a dalsi prvek muze podle ni zase reagovat na miste prenosu...etc. Vedce ceka dlouha rada pokusu i hledani technologickeho postupu, ktery kvantove ohradky dokaze chrlit prijatelnou rychlosti. Fyzici premitaji o tom, ze ted jim kvantova fata morgana umozni dalkove zkoumat atomy a elektrony, studovat zdroje magnetismu na atomove urovni, manipulovat jednotlivymi elektrony a jejich momenty hybnosti. Nezirate? Ja jo...a moc se mi to libi:)
Zdroj: EurekAlert a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net