Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

5. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Firma VA Linux rozjela server pro vyvojare otevreneho kodu [Inet]
Uz nejen bezplatne webovske stranky, ale i zvukove soubory [Inet]
Zpatky dolu - aukcnich 10 milionu USD za domenu byl podvod [Inet]
MS pujcuje (ne)navratne $400 abonentum ISP MSN [Inet]
Uz nejen radio do Internetu, ale i Internet do radia [Inet]
Velky asteroid bude lepsi odchylit, nez ho rozmlatit [Veda]
Prvni oko umele vypestovane v laboratori [Veda]

Firma VA Linux rozjela server pro vyvojare otevreneho kodu

Takovych specialne zamerenych serveru je na Inetu nekolik. K nejznamejsim nalezi Cosource a Sourcexchange. Ty se od VA linuxoveho SourceForge lisi v jedne zasadni veci - na nich si firmy objednavaji vytvoreni nejakych udelatek za nabizeny honorar. Na SourceForge se neoperuje zadnymi penezi - jde o ideu zcela cisteho GNU/GPL. SourceForge ma uz 3612 registrovanych vyvojaru, jejichz cast hleda spoluucast kolegu na 753 projektech. Firma VA Linux vytvorila novy rekord vzrustu ceny akcii v prvnim dnu vstupu na burzu - 698%. Dari se ji ziskavat nove klienty, kterym zavadi site s linuxovymi systemy, ktere sama produkuje (HW i SW). V tom je jeji velka prednost ve srovnani s ryze softwarovymi linuxovymi firmami.

Hodne lidi se stale podivuje nad "zadarmovou cinnosti" programatoru otevreneho kodu. Softwarovych vyvojaru je a bude urcite male procento ve spolecnosti. Jeste mnohem mensi cast se jich tu a tam venuje tvorbe otevreneho kodu. Predstavte si situaci, ze nejaky programator potrebuje ve zcela konkretnich podminkach nejakou funkci, pro kterou nikde nic neni, resp. to, co je, neni to prave orechove, nebo to nejak nekde v necem je, ale komplet je drahy. Protoze umi programovat, pusti se do toho. Ale casu neni nazbyt, tak na serverech, jako je treba SourceForge, vyhlasi svuj projekt s nadeji, ze se nekdo ozve. Spolecne pak vytvori kod s licenci GPL - vysledek tak budou moci pouzivat vsichni bez nejakych plateb a byrokracie. Firmy, jako je linuxovy Red Hat, mohou takove "kousky" integrovat do svych nabidek. Vsichni tak maji uzitek ze vseho, vsechno zustava otevreno vsem, nikdo nic z toho nevlastni a za zadne licence nikdo nikomu nic neplati.

Samozrejme, ze ne vsechny vyhlasene projekty s otevrenym kodem dospeji ke svemu kyzenemu cili, a pokud ano, nekdy to trva treba o dost dele, nez by si vsichni prali. Ale sumarne objem softwaru s otevrenym kodem, jeho kvalita a rozsah funkci neustale rostou. K prikladum skvele se vyvijejiciho softwaru s otevrenym kodem patri Linux a Apache. Pokud neco dobre funguje a neplati se za to zadne licencni poplatky, ma to otevrenou cestu i do firem, ktere dosud musely platit velke finance za komercni software a za jeho neustale updaty. Cim vic firem nasazuje na sve servery a pracovni stanice software s GPL, tim mohutnejsi je jeho dalsi rozvoj. Vsechno se doplnuje a povzbuzuje vzajemne.

Otevrenost kodu umoznuje jakymkoli programatorum odkudkoli ze sveta pridavat a vylepsovat jeho funkce (jednotlive verze vzdy nekdo schvaluje pred tim, nez se pusti do sveta). Tahle moznost u komercniho softwaru neni, resp. muze byt castecna, ale s byrokratickymi omezenimi nebo i poplatky, jake si zrovna vymysli producent komercniho softwaru. To ovsem neznamena, ze by pro komercni systemy vubec nemohly existovat programy s GPL. Hodne vyvojaru otevreneho kodu bere celou zalezitost nejen utilitarne, ale jako svou osobni spoluucast v nove kulture. Vubec se nezlobi na firmy, ktere s pouzitim otevreneho kodu vydelavaji. Nakonec to muze kdokoli z nich taky. Spise to vitaji, protoze tak se otevreny kod dostane tam, kam by se jinak dostaval jen tezko, a jeho moznosti se diky tomu dale rozsiruji - protoze cokoli, co nejaka firma k otevrenemu kodu prida, na to se vztahuje GPL - a je to pro vsechny.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uz nejen bezplatne webovske stranky, ale i zvukove soubory

Nova sluzba GiveMeTalk nabizi bezplatne umisteni zvukovych souboru ve formatu RealAudio. Na serveru jich muzete mit az deset. Ke vsem mate k dispozici jednu vlastni stranku - na kazde muzete uvest i odkazy na jine sve stranky na Inetu. Nikde na serveru jsem nenasel dulezite info, asice kolik prostoru mate k dispozici (mozna se to dozvite az po prihlaseni). Podival jsem se na inzerovanou casovou delku souboru - jsou tam nektere kolem 30 minut, takze prostoru bude zrejme dost. Posluchaci mohou hodnotit jednotliva dilka znamkami (coz zaklada jednu z moznosti razeni souboru v lokalnim prohledavaci). Pripojeno je i Top 10 podle nejvetsi poslouchanosti.

GiveMeTalk nabizi opravdu sirokou paletu temat. Momentalne nejuspesnejsi je lekce o tom, kterak dobre urobiti "talk show", neboli svuj vlastni kecaci porad. Hned v zavesu je sexuolozka s poradem o tom, zda jsou rozmery oneho panskeho dulezite (abyste to nemuseli hledat - ano, jsou...ale o tom vedeli uz kamasutristi...dama ovsem neuvadi, co Kamasutra vi - ze podstatna je "rozmerova kompatibilita" obeho...takze to poslouchat ani nemusite:)

V dalsich poradech najdete divadelni kusy i technicka temata etc. Data se posilaji ve formatu SureStream (prijemne je, ze hustota dodavky se automaticky prizpusobuje momentalnimu stavu na vasem toku). K poslechu poslouzi RealPlayer G2. GiveMeTalk je dalsim z vytvoru, nabizejicich aktivni prostredi pro zajmove komunity mimo dosah a spravu komercnich medii. K uplnosti chybeji jeste diskusni fora a mozna by to chtelo i chat - ale o tom lidi kolem GiveMeTalk urcite vedi a nejspis uz to maji ve svych planech.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zpatky dolu - aukcnich 10 milionu USD za domenu byl podvod

Rekord 7,5 milionu USD za domenu Business.com trva dal. Jak se ukazalo, bylo nejen posledni, ale i predposledni prihozeni podvodem. Treti zajemce shora byl OK, ale domenu Year200.com uz nechtel. Teprve ctvrty ji mozna koupi za 2 miliony USD. eBay, ve ktere se vse odehralo, celou vec vysetruje. Pokud se ji nebo FBI podari najit podvodne prihazovace, hrozi jim trestni stihani. Falesne prihozeni v inetove aukci je stejnym podvodem jako ve fyzicke aukci. Podvodniky samozrejme mohou byt lide z jakekoli casti sveta. Pokud tam americke pravo nedosahuje na zaklade uzavrenych mezistatnich dohod, je podvodnik z obliga. Ale mohl by se napr. ocitnout na cerne listine osob se zakazem vstupu na uzemi USA.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS pujcuje (ne)navratne $400 abonentum ISP MSN

Pokud budete vyuzivat pripojeni k Inetu via MSN, MS vam pujci $400 na nakup cehokoli v inetovem obchodu "Best Buy" (MS v nem ma velky podil). Tuto pujcku nemusite vratit, pokud budete abonentem ISP MSN po dobu tri let. Zrusite-li smlouvu s MSN driv, castku musite vratit. Za pristup k Inetu via MSN se plati $21,95 mesicne. Obdobne dostanete kredit $100 na jednolete nebo $250 na dvoulete upsani se MSN. Samozrejme jde o nalezite prokalkulovanou nabidku, na ktere MS vydela.

Je tu ale jedna humorna pravni zalezitost - v Kalifornii a Oregonu je zakazano podminovat jakykoli prodej uvazovanim kupujiciho k cemukoli dalsimu. Podle interpretace tohoto zakona by MS v onech dvou statech nemel narok na vraceni kreditu pri predcasnem vypovezeni smlouvy. Podle MS abonenti v onech statech nijak neutikaji od MSN. Ale k samotnemu pravnimu meritu veci se MS nevyjadril. Kdyz to vezmete kolem a kolem, americkych ISP, kteri podminuji ruzna pripojeni k Inetu ruznymi vyhodami, neni malo. Pri striktnim dodrzeni litery zakona by se v Kalifornii a Oregonu takove nabidky vubec nemely objevit, resp. by pro tamni surfare mely byt zablokovane.

V teto souvislosti je zajimavy i rozdil mezi lakanim surfaru britskymi a americkymi ISP. Britsti nabizeji bezplatne spojeni nejcasteji bez jakychkoli podminek. Americti i placene se "zvyhodnujicimi" podminkami, ale i ev. naslednymi sankcemi. Ty prvni vanoce jsou mi sympatictejsi. Ty druhe jako by rikaly: "My ti jednou dame neco pod stromecek, ale vsechny dalsi vanoce uz budes nosit darky jen ty nam. A beda ti, kdyz jednou neprijdes! Sebereme ti, co jsi od nas tehdy dostal, ale nic ti nevratime." To jsou houby vanoce:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uz nejen radio do Internetu, ale i Internet do radia

Bohuzel, zatim jen do klasickeho radia klasickou cestou. Firmy CNET a AMFM spolupracuji na vytvoreni poradu o deni a novinkach na a kolem Inetu. Vysilat se bude na vlnach AM a FM. Prvnim cilem je pochopitelne internetove nejzahustenejsi Kalifornie. Asi nejvic se bude nove vysilani poslouchat v Silicon Valley. Vsechna vysilani budou lokalni. Obe firmy doufaji, ze se jim podari ziskat lokalni inzerenty, kteri na Inetu inzeruji jen malo. Vysilani bude provazet hudba a zpravodajstvi CNN. CNET konecne bude vysilat toto zpravodajstvi via Inet. Jeho CNET Radio dosud nabizi jen dva nekolikaminutove zaznamy denne. Prvni vysilani by se melo objevit uz tento mesic. Po dokoncovanem pripojeni sveho byvaleho konkurenta bude AMFM mit nejvetsi sit lokalnich stanic v USA - celkem cca 800. Rozhlasove porady via Inet jsou parada. Pokud jste se k prosmatrani stanic na Inetu jeste neodhodlali, udelejte to co nejdriv. Vyber uz je dost siroky. Zacit muzete treba yahooovskymi odkazy na soupisy stanic po svete.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Velky asteroid bude lepsi odchylit, nez ho rozmlatit

Po velkych oslavach prichodu kompletne pretoceneho letopoctu se na Inetu houby deje. Myslim, ze tezko koho privede k nadseni zprava, ze v pondeli akcie vyletely nahoru, aby s sebou ted zase zuchly o zem. Nebo ze jeden koupil druheho. A kolem chybnych letopoctu v systemech se nedeje nic zvlast pozoruhodneho. Nejvic me pobavila informace, ze jedno novorozene se v nejake nemocnici narodilo stolete:) K dobrym gagum Y2K patri pocitacove upozorneni vedeni veznice, ze vsichni vezni meli byt uz propusteni, nekteri pred sto lety. Pokud se chcete pobavit letopoctovymi kiksy, obrazovky sejmute ze spousty serveru po svete najdete na y2kmistakes: list of sites affected. Ted se radsi jukneme do vedy.

Britsti asteroidovi badatele premitaji nad tim, jak by se Zeme mohla ochranit pred dopadem velkych asteroidu. Ty by mohly nadelat na Zemi paseku, o jake se snilo jen idiotum, vyhrozujicim vyhlazenim pozemskeho zivota atomovymi zbranemi. Hollywood ve svych fantasknich filmech odvracel asteroidove nebezpeci od Zeme svym typickym brutalnim zpusobem - hrdina nasedl na vesmirneho ore a asteroidu namlatil, az ho rozmlatil. To je podle astronomu chyba. Asteroid by se utokem jen rozbil na spoustu mensich casti, ktere by pri dopadu na Zemi ve svem souctu nadelaly skody vic nez dost. Vedci soudi, ze uz dnes mame prostredky, s jejichz pomoci by se dal osedlat primo asteroid, s cilem vychylit ho z kolizni drahy. Musel by se ale zjistit vcas, coz neni legrace.

Asteroidy nemaji zadne lucerny, kterymi by na sebe upozornovaly (krome komet). A vuci Zemi letaji rychlosti 20 az 30 tisic km/s. Asteroid s prumerem pres 2 km by pravdepodobne vyhladil cele lidstvo. Sutr s prumerem pouhych 50 az 100 metru by udelal z velkomesta mrtvou pustinu. V soucasne dobe se dari zpozorovat asteroidy, letici nasim smerem, s predstihem 2 az 20 let. Dva roky je ale malo. 20 let je tak akorat na pripravu i provedeni akce. Na asteroid by stacilo umistit docela maly motor, ktery by ho trvalym pusobenim male sily odchylil o vice nez 500,000 km od mista jeho stretu se Zemi. Triclenna skupina vedcu chce vypracovat navrh na zpusob ochrany Zeme pred asteriody do poloviny t. r.

Nejde o zadnou vedeckou potrhlost. Sibirska kometa, ktera explodovala nad tundrou v roce 1908, mela prumer asi 60 metru. Jeji devastujici ucinky byly sedesatkrat vetsi, nez atomove bomby svrzene na Hirosimu. Takovy neprijemny kousek nam mohou nebesa sehrat kazdych 100 az 300 let. Srazka s asteroidem, ohrozujicim existenci zivota na cele Zemi, by se mohla odehrat jednou za milion let. Jde o realne nebezpeci, na ktere se lidstvo musi pripravit.

...a jako bych zase slysel Klause se Zemanem, jak rikaji, ze je to humbuk jen kvuli tahani penez lidem z kapes...:) Mimochodem, kdo ma trochu rozumu, uznal, ze zkusenost s pocitacovym prechodem na rok 2000 byla dulezita a potrebna z mnoha pohledu. Od spolecneho spojeni sil po celem svete az po uvedomeni si nutnosti hledet ve vsem, co se dela, dal nez na spicku sveho nosu. Jinak nam ho nejaky asteroid jednou urazi:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prvni oko umele vypestovane v laboratori

Japonskym vedcum se podarilo vypestovat zabi oko v laboratori. Zakladem byly kmenove bunky (stem cells) zabiho embrya. Vedci je umistili do kyseleho roztoku ziskaneho z ocniho prostredi. Podle koncentrace roztoku se z bunek vytvorilo oko nebo ucho. Ja nad tim zasadite kulim oci a striham usima:) Zpravy z biologickych laboratori jsou cim dal fantastictejsi. Japonci uz podobnym zpusobem vypestovali zabi ledviny, ktere pak transplantovali jinym zabam. Ty prezily cely mesic. Je zrejme, ze takove experimenty povedou k moznosti vytvaret organy, ktere nahradi poskozene transplantaci novych. Samozrejme by bylo nejlepsi, kdyby se organy vytvorily primo z bunek pacienta, aby se predeslo problemum s imunobiologickou reakci. Ostatne uz nejakou dobu se umele pestuje kuze z bunek pacientu, kterym se pak transplantuje.

Bilogicke telo je superzahada. Pri cteni zpravy o vyvoji pestovani organu z bunek pacienta kvuli pohodovemu prijeti noveho organu jeho imunobiologickym systemem me napadlo, jakto, ze pri transfuzi krve zadny takovy problem nenastava (a to jsou bile krvinky veledulezitym imunitnim nastrojem)? On ale problem nenastava ani pri transplantaci pohlavnich bunek z jednoho jedince do varlat jineho. Prenesene bunky zkolonizuji nove prostredi a samec produkuje spermie s genetickym kodem darce bunek, ktere jsou prijemci cizi (viz info z minule sady zprav)! Normalne vyvinuty clovek ma vsechny chromozomy ve vsech svych bunkach stejne (aktivuji se v nich vzdy ty geny, ktere kontroluji danou funkci bunky v danem miste tela).

Ale jak videt, telo bez problemu prijme, ba i produkuje bunky se zcela odlisnymi chromozomy. Zvlaste u tech pohlavnich je to hodne prekvapive. Uz bych se ani nedivil, kdyby za nejakych ikssetlet byly prasky, ktere by behem par minut zmenily treba tvar nosu na prani:) Nevim, jak vy, ale ja jsem dychtiv vsech novych zprav z genetiky a biologie vubec. A co teprve takove spojeni nanotechnologii s genetikou? Az se budou samy replikovat organicke i neorganicke slouceniny do tvaru a funkci podle zadaneho programu, to bude sila. To pak vyvojari otevreneho kodu teprve dostanou poradne pole pusobnosti:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net