Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

7. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Prvni mobilni telefon s volbou spojeni via normal nebo Inet [Inet]
Dalsi velky americky portal otevira bezplatny dial-up [Inet]
Z pythonovskeho testa vznikaji nejlepsi webovske servery [Inet]
Fotky, MP3, kalendar, adresar, fotky...to vse v hodinkach [Inet]
Amiga se vraci? [Inet]
Budou W2000 zakazany ve vladnich institucich Ciny? [Inet]
Britsky Freeserve jde na burze dolu [Inet]
I delsi dobu uchovane bunky mohou byt klonovany [Veda]

Prvni mobilni telefon s volbou spojeni via normal nebo Inet

Panasonic uzavrel dohodu s inetovym provozovatelem telefonickeho spojeni via Inet Net2Phone. Vysledkem bude cudlik na telefonu pro volbu, zda hlasove spojeni ma jit beznou cestou nebo Inetem (voice over IP). Vyhodou toho druheho jsou samozrejme nizsi poplatky za spojeni. Nevyhodou mozne snizeni kvality podle momentalniho pretizeni v siti na datove ceste mezi volajicimi. Je to podobne jako pri prijmu rozhlasovych stanic na Inetu. Telefon bude mit komfort, jaky zatim nikdo nenabizi - nebude totiz nutne se prihlasovat k Net2Phone, formularovat tam, zjistovat stav sveho konta apod. Provozovatel mobilu si to s Net2Phone ucetne vyridi "za oponou" a uzivatel dostane prehled svych utrat jako pri beznem pouzivani mobilu.

Ev. snizena kvalita zvuku urcite nebude vadit nikomu, kdo za dalkova volani plati mistnimu telecomu horentni sumy. Telefonovat z bezneho telefonu via Inet lze nejen u Net2Phone uz nejakou dobu. Ale dosud tomu chybel ten jednoduchy rozhodovaci cudl...a jinak klid. Novy telefon Panasonicu urcite pujde na dracku. Vsechno ovsem zavisi i na zarazeni teto sluzby do siti provozovatelu mobilnich telefonu.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi velky americky portal otevira bezplatny dial-up

Po Yahoo a AltaViste se stane bezplatnym dial-upovym ISP i Excite@Home. Jeho nova sluzba ponese nazev FreeWorld. Komplex Excite@Home je nejvetsim kabelovym ISP v USA - ma uz milion abonentu. Dial-up dosud vubec nenabizel. Zavede mu ho a spravovat bude firma 1stUp.com, ktera spustila bezplatny dial-up u AltaVisty. Excite@Home doufa, ze nova sluzba vytvori zakladnu potencialnich abonentu sve kabelove sluzby. Bezplatnost FreeWorldu bude vyvazena nesestrelitelnym nudlovym oknem. Co jeste pohledavaji dial-upisti u AOL a MSN, kde plati $21,95 mesicne? Lidi v sobe holt maji hodne velky setrvacnik...:)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Z pythonovskeho testa vznikaji nejlepsi webovske servery

Python je objektovy jazyk na "velmi vysoke urovni". Python si muzete bezplatne stahnout (GPL) pro hromadu systemu. Fandu Pythonu pribyva mezi inetovymi programatory i proto, ze Python ma prikazy pro primou detailni, lec jednoduchou manipulaci s inetovymi daty v protokolech HTTP, FTP, telnet, gopher a nabizi i moznost jednoduche tvorby e-mailovych klientu. Jinak muzete s Pythonem provadet cokoli, co je bezne v jinych jazycich, ale i pracovat s ruznymi databazemi na vsechny zpusoby. Na strankach Pythonu jsou spousty praktickych udelatek i odkazu na dalsi jinde.

Velmi zajimavy je internetovy server ZOPE, cele vyvinuty v Pythonu (HTTP i FTP). ZOPE je ale predevsim aplikacnim serverem - muzete v nem s podporou Pythonu vytvaret jakekoli serverove aplikace. ZOPE patri k serverum, ktere "neforkuji", lec jeste "threaduji". Forking je otevreni noveho procesu pro kazdy pozadavek, coz vycerpava pametovou i procesorovou kapacitu - vsechno se tak ponekud zpomaluje a rychle se vycerpavaji moznosti jednoho stroje. Threads jsou obdobou forkingu, ale pouzivaji jen jednoadresovy prostor pro soubezne vyrizovani pozadavku. Threads jsou mnohem lepsi nez forking, ale kazdy z nich pouziva svuj zasobnik. Ponekud zpomaluji i dalsi vyvoj softwaru, pri nemz se na ne musi brat velky zretel. Novym pristupem k veci je vyrizovani vsech pozadavku jednim procesem pro vsechny - tzv. multiplexnim asynchronnim I/O.

Hezke srovnani nabizi vyrizovani front u pokladen samoobsluhy. Pri forkingu je v samoobsluze spousta pokladnich, ktere se znazi odbavovat jednotlive cekajici zakazniky. Vytvari se nekolik front cekajicich a kapacita pokladnich je vycerpana nadoraz. Jednoprocesovy multiplex by mohla prezentovat jedna "supersonicka" pokladni, kolem niz je hloucek zakazniku, soubezne velmi rychle odbavovanych bez cekani takrka na cokoli. ZOPE jeste neni zcela typickym reprezentantem takove superpokladni, protoze zcasti pouziva multithreading. To prave orechove najdete v serveru Medusa, rovnez vytvorenem v Pythonu (umi HTTP i FTP).

Prednosti techto serveru je jejich schopnost stale rychle vyrizovat rostouci pocet pozadavku, ktere ostatni servery uz pokladaji na zada. Pro mensi pocet slusne rychle vyrizovanych pozadavku staci i pocitac s procesorem 486 (na nem ty ostatni jedou jak slimak do kopce). Medusu si muzete stahnout a bezplatne ji pouzivat pro nekomercni ucely. Pro komercni je treba uhradit pouhych $200 "za jeden pocitac". Medusa beha na Linuxu a W95/98/NT. Pro vsechny pythonovske servery je nutne mit na pocitaci i interpreter Pythonu.

Dalsim predstavitelem teto nove vlny je britsky Zeus. Jde o komercni WWW server za cca $1,600. Dari se mu velmi slusne pronikat do firemniho sektoru (uz ma asi 1% podilu na vsech instalovanych webovskych serverech). V cem je vyvinut, netusim, nikde zadna informace. Beha na vicero unixovych systemech, vcetne Linuxu. Dalsi zastupcem je thttpd pro Unixy a Linux. O zadne licenci se na jeho strankach nemluvi, takze zrejme jde o GPL.

Web Server Comaprisons nabizi porovnani zakladnich udaju k jednotlivym serverum. Pripojeny jsou i pocty pozadavku, jake zvladnou. Treba Apache tam nevypada nejlepe. Je ovsem nutno brat v uvahu vsechno, co s existenci a vyvojem toho ktereho softwaru souvisi. U Apache nelze pochybovat o tom, ze se za cas propracuje i k multiplexnimu I/O bez pre-forku a threadu.

Pokud se odhodlate experimentovat se serverem ZOPE, vezte, ze jeho ZServer muzete nahradit jakymkoli jinym WWW serverem, pokud k nem nainstalujete PCGI (persistentni CGI). ZServer ale muze bezet i soucasne s jinym serverem na jinem portu - tak si muzete vybrat, co ktery z nich bude provadet. S podporou Pythonu, ktery neni tak tezke se naucit, pak muzete se Zopem provadet, co libo. ZOPE ma i wizarda, se kterym se da leccos udelat bez programovani. Peknym prikladem zopovske aplikace je Squishdot, ktery jako by z oka vypadl vehlasne diskusni konferenci Slashdot.org. Squishdot si muzete stahnout a uzivat bezplatne. Jeste zarnejsim prikladem pythonovke aplikace je obri webovska diskusni konference eGroups. Nametu nemalo, dalsi najdete na uvedenych adresach. Nic vam nebrani zpythonovat se do pithoma...at slouzi:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MP3, kalendar, adresar, fotky...to vse v hodinkach

Firma Casio vyvinula sadu specialnich hodinek velikosti potapecskych. Hodinky WMP-1V Wrist Audio Player mohou prehravat 44 minut zaznamu v MP3 do stereosluchatek (kvalita FM). Baterie vydrzi 4 hodiny, da se dobijet. Rozmery 79 x 54 x 19 mm, vaha 70 g. Hodinky samozrejme ukazuji i cas a krome toho i nazev poslouchane skladby a interpreta. Mezi nahranymi skladbami se da preskakovat. Zaznam se uklada z PC do MMC (Multi Media Card) via USB - 4-minutova skladba se napusti za 70 vterin. Hodniky s MP3 se objevi na jare a budou stat $249.

To ale Casiu nestaci. V zasobe ma dalsi dva kousky. Hodinky PC-UNITE BZX-20 budou slouzit coby organizer (casovy plan, kalendar, adresar). Data se budou tahat sem tam infracervenym paprskem odkudkoli, kde budou data ve stejnem formatu (napr. z/do PDA i PC). Komicka je predstava, jak si lidi budou vymenovat vizitky infracervenym preskokem dat z hodinek do hodinek:) Organizer pojme 8,100 znaku. Stat bude $99. Treti hodinky maji fotokameru a obrazky zachycuji v 16 odstinech sedi. Vejde se jich tam stovka, u kazdeho muze byt 24 popisnych znaku. Zobrazovat se budou na LCD s hustotou podani 120" x 120". Prehazovani obrazku jinam opet infracervenym paprskem. Cena zatim neoznamena. Nejvetsi frajeri budou nosit vsechny troje cibule:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Amiga se vraci?

Nemohu si odpustit, abych nevlil trochu nadeje do zil fandum Amigy. V roce 1997 ji koupil Gateway. Ale pak to s ni slo rychle dolu - same sliby a kde nic tu nic. Gateway ted prodal prava sefovi firmy Amino Corp., ktery v amigove pobocce Gatewaye pracoval. Zatim se hledaji duleziti spolupracovnici i "podpurne" firmy, ale uz se pry nachazeji. Amino ma brzy oznamit podrobnosti. Zatim se vi, ze operacni system bude vychazet z posledniho OS 3.5. Ale nevi se, jaky procesor v Amize bude. Motoroli 680x0 pry sotva. Nova Amiga bude urcite mit emulaci svych starych sestricek, aby na ni bezel vsechen dosavdni software. Coz je dobre - nedodrzenim tohoto postupu prisel o svou dalsi slavu Clive Sinclair, kdyz po fantasticky uspesnem ZX Spectru prisel se zcela - i procesorove - nekompatibilnim pocitacem Quantum Leap, byt byl opravdu velkym skokem kupredu. Amiga se v poslednim obdobi sve slavy uplatnovala - a stale jeste uplatnuje - hlavne v hudbe. Tak at ji jeji pripravovany skok vyjde.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Budou W2000 zakazany ve vladnich institucich Ciny?

Cinsky vecernik Jangceng prinesl zpravu, podle ktere nebudou W2000 instalovany ve vladnich uradech, protoze jsou prilis nachylne k virozam a prunikum do systemu. Misto toho se vsude bude instalovat Red Flag Linux (perfektni nazev...Red Hat se mozna moc nesmeje:), ktery na bazi Linuxu vyvinuli cinsti programatori v Akademii ved. Cinsky ministr informaci oficialne poprel, ze by cinska vlada mela neco proti W2000. MS ma v Cine nevalnou povest. Minuly sef cinske pobocky MS vydal knihu, ve ktere MS prideluje obraz velkeho aroganta. MS si jeste pohorsil, kdyz pred casem podal "antipiratskou" zalobu na malou cinskou spolecnost. Programatori Akademie ved ale potvrdili, ze vlada na ne silne nalehala, aby vyvorili Red Flag Linux, protoze se obava, ze by MS mel pristup k pocitacum ve statnich sluzbach. Tak si to nejak preberte...:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britsky Freeserve jde na burze dolu

Freeserve je nejuspesnejsim ISP s bezplatnym pristupem. Je u nej pres milion uzivatelu. Prvotni nadseni investoru nad Freeservem ale slabne. Freeserve zverejnil cisla sveho hospodareni za uplynuly pulrok. Prijmy z inzerce a podilu na provolanych impulsech cini 7 milionu GBP, ale provozni naklady a investice 17 milionu. Ceny vsech akcii Freeservu v souctu maji hodnotu 5 miliard GBP. Jak uznamenal jeden skeptik, musel by kazdy registrovany uzivatel Freeservu vydelat 3,000 GBP, aby to melo hlavu a patu. V uplynulem pulroce to ale bylo tak asi 5 GBP na jednoho uzivatele. Prijmove vyrovnani trzni hodnoty Freeservu by tak trvalo 300 let, pokud by se nic nikam nedavalo.

Takhle to pocitat samozrejme nejde, ale o necem to vypovida. Nad bezplatnymi ISP, kteri pobiraji znacnou cast svych prijmu z podilu na telefonnich impulsech, visi Damokluv mec poklesu cen telefonnich poplatku za spojeni s Inetem smerem k nule. ISP, kteri jsou na burze, sice maji investice na rozsirovani svych sluzeb, ale v jejich nabidce to neni vubec videt. Bud sotva dychaji, nebo nemohou se svymi financemi nakladat tak, jak by si sami prali...nebo oboji. A pritom jim jejich uzivatelska zakladna poskytuje obrovske sance. Staci si pripomenout, jak ji dokaze zhodnocovat treba AOL. Jestli to ale treba nebude v tom, ze vetsinu bezplatnych ISP v Britanii spustily velke obchodni site, pro ktere Inet neni jejich hlavnim chlebem.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

I delsi dobu uchovane bunky mohou byt klonovany

Dosud se predpokladalo, ze pro klonovani je nutne pouzit zcela cerstve bunky darce. Tymu pod vedenim dr. Jerry Younga z University v Connecticutu se podarilo klonovat bunky, ktere byly odebrany z ucha byka pred tremi mesici. Bunky byly udrzovany pri zivote ve zkumavce. Z vajicek, do kterych byl geneticky obsah bunek prenesen, se narodilo sest telat - jedno zahynulo pri porodu, druhe na infekci, ctyri ziji uz rok. Uspech tohoto klonovani samozrejme vytvari predpoklady genetickych manipulaci s geny z bunek uchovavanych po delsi dobu. Vitalnost biologickych systemu je uzasna. Staci si pripomenout uz jen rostlinna semena, ktera mohou vzklicit po dlouhych letech. Nebo spermie uchovavane v podchlazenem stavu, ci zasporovane mikroorganismy.

Pokud jste tento tyden videli v CT velmi pekny dokument o genovych manipulacich, mozna vas primel k zamysleni nad tim, co vsechno znamenaji nejen prakticky, ale i eticky. Dokument se zabyval predavanim lidskych genu do bunek zvirat. Napr. krava, ktera ma ve vsech svych bunkach i urcite lidske geny, cilene produkuje mleko, z nehoz se da ziskat velmi drahy lek. Bylo mi ponekud spatne nad tim, kdyz "geneticti farmari" jasali nad geneticky uspesne modifikovanymi telaty a vypocitavali, kolik milionu dolaru jim nadoji. Za ctyri roky by z nove populace meli vydojit uz miliardu...

Mam dojem, ze geneticke manipulace velmi kriklave upozornuji cele lidstvo na zcela chybejici eticky zaklad sve existence. Na jedne strane stoji nabozenstvi, ktere nic takoveho nedovoluje. Opacnym polem je ultraliberalni pohled, v nemz ma zisk volne pole a trhu se da nabidnout cokoli. Geneticky zmanipulovane zvire ma financni hodnotu veci. Ma ji i zivot i zdravi. Ma ji i svoboda, ktera se kupuje hromadenim penez (nakonec se da koupit zcela legalne i u soudu). Ani nabozenstvi ani liberalismus neposkytuji eticke vychodisko s vyvazenymi rozumovymi a citovymi hledisky. Neco tu chybi. Mozna, ze neco noveho nabidnou sami biologove.

Napr. nositel Nobelovy ceny za biologii, Richard Dawkins, mluvi o rozsirenem fenotypu biologickych organismu. Kazdy organismus ma externi projevy, kterymi zasahuje do prostredi, v nemz se vyskytuje. Rozsirenym fenotypem napr. pavouka je pavucina. V dobe rije jelena je to houfovani srnek a jejich ochrana pred rivaly. Prikladu miliony. K lidskym rozsirenym fenotypum nalezi i badani a aplikace jeho vysledku. V prirode je hlavnim cilem organismu zajisteni jejich existence pro dobu reprodukce a behem ni. I pres jistou krutost projevu organismu pri zajistovani potravy je zrejme, ze vsechny jsou na sobe zavisle v jednom komplexnim organismu, kterym je zivotni prostredi na cele Zemi.

Bez interakce se zivotnim prostredim nemuze existovat zadny zijici organismus. Rozsirene fenotypy vsech se prostupuji. Ten lidsky ale dosud neni samotnymi lidmi rozpoznan a popsan, aby se vubec dalo z neceho vyjit pri stanoveni cest i hranic pripustnosti a prospesnosti lidskeho konani cele prirode - a to i pri genetickych manipulacich. Lidsky rozsireny fenotyp nemuze byt na urovni projevu modifikujiciho se chripkoveho viru nebo pavuciny. V nem musi byt zvazeno vsechno, cim se ted vyznacuje, a hledat, cim by se vyznacovat mel, aby byl v souladu s prospesnou existenci nejen sveho rodu. Nastroju k tomu, ale i k opaku toho bude mit stale vic.

K lidskemu rozsirenemu fenotypu nalezeji i penize a vse kolem nich. Patri k nemu i nabozenske viry. Modlou liberalniho kapitalismu jsou penize. Nasledkem touha po jejich ziskani. Cenovou visacku ma uz vsechno. Davny indiansky nacelnik nechapal, jak na nem muze president belochu chtit, aby mu prodal pudu, kdyz puda je matkou, ktera se neprodava. Ale nacelnik take vedel, ze kdyz neproda, co prodat nejde, prijdou belosi s puskami a tu pudu si vezmou nasilim. Kapitalismus vede k rustu individualni i skupinove kriminality vuci lidem i prirode. Tato krimimalita se sice postupne pojmenovava, ale je stale vytrzena z podstaty, cimz se dostavam zpatky k potrebe pojmenovani a pochopeni lidskeho rozsireneho fenotypu a moznych cest jeho vyvoje a vlivu na sebe i na zivotni prostredi.

V kapitalismu je nabozenstvi se svymi prikazanimi v upadku. Predstavte si, co by se asi tak stalo se zbytky nabozenske viry, pokud by se vedcum podarilo sestavit prvni biologickou zivou bunku. Cirkve by to sice vselijak "okecaly", ale uz by jim veril jen malokdo. Chce to "novou bibli", v niz rozum podniti i cit. I v nabozenstvich a mnohych veroukach je z ceho cerpat. Ale ty samy o sobe pro zdarnejsi a odpovednejsi mentalni vyvoj soucasneho lidstva viditelne nestaci (ale probuh, jen zadnou novou scientologii!).
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net