Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

8. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Yahoo si kleklo pod utokem DDoSu [Inet]
MP3.com spustila soudni protiutok na RIAA [Inet]
Prvni prijimac inetovych rozhlasovych stanic [Inet]
S Borlandem je konec - koupil ho Corel [Inet]
Utoky na velke serverove farmy pokracuji [Inet]
Novi uzivatele Inetu davaji prednost vzajemne komunikaci [Inet]
EU pripravuje zdaneni digitalnich produktu na Inetu [Inet]
Deti rozvedenych rodicu na ne ve stari kaslou [Veda]

Yahoo si kleklo pod utokem DDoSu

Po pondelnim trihodinovem krachu Yahoo se vynorovaly vselijake uvahy o jeho pricinach. Yahoo samo o tom moc nemluvi, ale z ruznych zdroju pronikaji informace o tom, ze pricinou byl DDoS. Jde o distribuovane zahlceni jednoho ci vice serveru generovanim velkeho mnozstvi pozadavku o komunikaci. Cil utoku je nezvlada vyrizovat a ztuhne. Do lonskeho roku utocnici pouzivali jednodussi DoS, ktery posila pozadavky z jednoho mista (variantou je "smurfing", ktery predstira, ze zadosti vychazeji z LAN, ve ktere je napadeny server). DDoS je DoS vychazejici z mnoha mist na Inetu odkudkoli z celeho sveta. Na nebezpeci DDoSu upozornuji vsechny mozne bezpecnostni agentury, firmy a organizace bdici nad bezpecnym provozem Inetu. Zatimco na obranu vuci prostemu DoSu vsichni producenti systemu i routeru vyrobili zaplaty, vuci DDoSu zadna jasna obrana jeste neni. O DDoSu informaly News on 'Net ve zprave Nebezpeci utoku, proti nemuz zatim neni obrana z konce ledna t. r. Zajimave je, ze po trihodinovem padu Yahoo poskocila cena jeho akcii nahoru, zatimco v pripadech padu jinych velkych serverovych farem byl trend opacny. Je ovsem fakt, ze ty jine pady byly obvykle zavineny technickymi nedostatky ve farme, coz nebyl pripad Yahoo.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MP3.com spustila soudni protiutok na RIAA

RIAA (vybirac poplatku za hrani a zpivani) pred nekolika tydny podala zalobu na MP3.com proto, ze zkopirovala na sve servery pres 40,000 skladeb, aniz by pozadala RIAA o dovoleni. Viz info News on 'Net MP3.com celi existencni zalobe kameniku. MP3.com podala zalobu na RIAA z rady duvodu, ktere by se daly shrnout pod titul "nekale obchodni praktiky". MP3.com umoznuje pristup ke skladbam z onech 40,000 cedecek jen lidem, kteri si je koupili, aby je mohli poslouchat i z Inetu. Nektere jine servery, ktere nabizeji podobnou sluzbu, predem jednaly s RIAA. Ale museji platit za zpristupneni skladeb, ktere si jejich uzivatele uz koupili - za co tedy vlastne? MP3.com puvodne chtela jednat s RIAA. Ta odmitla, dokud MP3.com nezastavi svou sluzbu. MP3.com ji nezastavila a jednani neprobehla. Ty "hodne" hudebni servery mj. nabizeji k prodeji skladby kameniku, coz MP3.com v podstate necini.

MP3.com je od sveho spusteni trnem v oku kameniku. Byla prvni, kdo zcela ignoroval zabehany system drahych a poctem (i jinak:) omezenych skladeb, ktere produkuje pet nahravacich spolecnosti, ovladajicich drtivou vetsinu hudebniho prumyslu po celem svete. MP3.com od zacatku nabizi spousty skladeb interpretu, kteri nejsou u zadnych kameniku a s RIAA nemaji nic spolecneho. Tyhle skladby jsou bud zadarmo nebo za mnohem mene, nez kolik si v prumeru uctuji kamenici. Je jasne, ze cesta MP3.com je jedina, ktera ma budoucnost z hlediska kulturniho vyvoje. Neco takoveho je pro RIAA a kameniky nemyslitelne. V podstate jde o stret dvou zcela rozdilnych pristupu ke kulture - jeden totalitni, druhy zcela otevreny. Nemohu si pomoct, ale cim dal vic mi to vsechno pripomina krece komunismu pred svym zricenim (ne ze by se kapitalismu jeho metody nejak zvlast vyhybaly - aneb stare zname "qui bono").

MP3.com ve sve zalobe mj. uvadi, ze RIAA ometala burzovni analytiky pred podanim zaloby na MP3.com. Analytici totiz stanovi, jakou nejblizsi budoucnost maji akcie firem na burze. A protoze se RIAA dozaduje odskodneni ve vysi mnoha miliard USD (coz by byl konec MP3.com), je pravdepodobne, ze o tom predem informovala i ony analytiky, kteri mohli desit investory. MP3.com je na burze. Jeji vstup byl impozantni, ale ted jsou jeji akcie u sveho dlouhodobeho minima. Dalsim bodem zaloby MP3.com je podezreni, ze RIAA "doporucovala" inzerentum z oblasti hudby, aby neinzerovali na serveru MP3.com. Tim se ale vsechno dostava do jinych poloh - RIAA je neziskovou organizaci, ktera uz vubec nema co provadet ty nejhorsi byznysove krivarny. Sef MP3.com oznacuje RIAA a jeji sefovou za lobbisty kameniku. Sefova RIAA je zazalovana osobne. Na rozhodnuti soudu v obou pripadech bude do velke miry zalezet vyvoj cele hudebni oblasti pro nejblizsi leta. Uklidnit nas muze jen to, ze totalitni kamenici to maji dopredu tak jako tak prohrane.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prvni prijimac inetovych rozhlasovych stanic

Firma Kerbango prichazi s prvni jednoucelovou krabickou, ktera je urcena vyhradne prijmu inetovych rozhlasovych stanic. Radio se sice pripojuje telefonnim dratem, ale snad je predzvesti budoucich prijimacu, ktere nebudou potrebovat zadny ocasek, ale antenu. Kerbango je uplna novinka, jeho cena jeste neni stanovena, ale bude nekde pod $300. Na firemnim serveru je radio vyfoceno ze vsech moznych uhlu. Nevim, kdo tvoril jeho design, ale mne pripada jako osklive kacatko. Kerbango je vybaveno pro prijem formatu, jake poskytuje RealPlayer G2. Radio ma rozhrani USB a Ethernet. Muze slouzit i jako prehravac souboru z hard disku pocitace. Ma vystup pro pripojeni zesilovace (i stereo). Pro vyber stanic slouzi Kerbango Tuning Service, coz je server, kde si posluchac muze prednastavit nekolik stanic a vybirat si z ruznych zanru a kategorii. Krome dost vysoke ceny je jasnou nevyhodou takoveho prijimace nutnost dalsi telefonni linky (pokud neni k dispozici volna pozice v LAN, pripojene k Inetu). Na firemnim serveru je velmi pekne zpracovany katalog rozhlasovych stanic (i zahranicnich), ze ktereho muzete vybirat i vy.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S Borlandem je konec - koupil ho Corel

Kdysi veleuspesny Borland (pozdeji zbytecne prejmenovany na Inprise) se nekolik poslednich let sotva drzel nad vodou. Obrat sel dolu, propoustelo se a nevedelo se, jak se zase pozvednout. Drive narozeni programatori si jiste vzpomenou na kdysi nejuspesnejsi databazove produkty Borlandu pro PC, jeho ceckove vyvojove nastroje etc. Borlandu se ale nepodarilo chytit dech v rychlem vyvoji a nastupu Inetu. Zadna vyznamna inovace, ktera by Borland znovu proslavila, se nekonala. Dluzno uznamenat, ze k padu Borlandu vyznamne prispel i MS, ktery mu pretahoval nejschopnejsi lidi a cenovou valkou oslabil prodej jeho obdobnych produktu (tento postup MS pozdeji pouzil pri likvidaci Netscapu, ktery skoncil podobne ci jeste hur nez Borland). Pro kanadsky Corel je pripojeni Borlandu dobrym pocinem v rozsireni jeho produkce. Corel se dost zameruje i na Linux. Jeho sef predpoklada, ze hodne z 55 milionu uzivatelu softwaru Corelu postupne prejde z Windows na Linux. Inu...dalsi pomnicek na softwarovem hrbitove nese jmeno Borland.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Utoky na velke serverove farmy pokracuji

Po pondelnim utoku DDoS (viz prvni zpravu) se dalsi ataky stejneho typu vcera valily na eBay, Buy.com, Amazon a CNN. Yahoo nepozadalo o spolupraci FBI (pry by to k nicemu dobre nebylo). Ostatni utoky FBI uz vysetruje. Vsechny servery byly nepristupne po nekolik hodin. Technici CNN se s utokem prali dve hodiny, nez se jim podarilo zdroje DDoSu eliminovat. Mam takovou malou otazecku - to na to softwarove firmy, ktere mohou vyrobit patricne obranne zaplaty, budou dal jen koukat? Vzhledem k blizkemu casovemu rozpeti utoku se zda, ze budou dilem jednoho cloveka, resp. jedne skupiny lidi.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Novi uzivatele Inetu davaji prednost vzajemne komunikaci

Americky institut INFORMS sledoval rocni pocinani 292 inetovych novicu v jejich domacnostech. Prichody vsech minulych medialnich a komunikacnich technologii se vyznacovaly uprednostnovanim novinek, kterym jejich uzivatele venovali vic casu nez tem starsim (napr. sledovani TV prevalcovalo dlouhe procitani novin). Novi uzivatele Inetu nejevi velky zajem o surfovani, zato velmi znacny zajem maji o vyuziti Inetu v osobni komunikaci. Zajimave je, ze kdo zacal hodne pouzivat e-mail, pokracoval v castem a delsim pouzivani Inetu obecne, zatimco kdo zacal silne surfovat po Webu, intenzita jeho vyuzivani Inetu sla pak rychle dolu. Jinak receno - kdo od zacatku hodne pouziva e-mail, zrejme bude cilejsim uzivatelem Inetu i v dalsich letech.

Behem 66,383 pripojeni se zkoumanych 229 lidi venovalo e-mailu po 44% doby pripojeni, Webu jen po 25%. Po pripojeni k Inetu se jde 75% uzivatelu napred podivat do sve e-mailove schranky. Z dalsich vysledku plyne, ze teenageri jsou na Inetu mnohem dele nez dospeli. Kluci jsou na nem jen o malo dele nez divky (to plati i pro muze a zeny). Zeny ale vyuzivaji Inet pro osobni komunikaci mnohem vic nez muzi (to si ale museji povidat hlavne mezi sebou, ne?:) Zaver by mohl znit, ze pratelstvi je pro lidi dulezitejsi nez komerce (neplati pro kameniky:)
Zdroj: EurekAlert a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

EU pripravuje zdaneni digitalnich produktu na Inetu

Misto aby Inet vedl k vystreleni byrokratu do nejake jine dimenze, byrokrati se ho chystaji zdanovat (asi se namnozi dalsi byrokrati, kteri budou zkoumat plneni novych byrokratickych narizeni a trestat nove vybyrokratizovanou kategorii zloduchu). Do dvou mesicu ma Evropska komise predlozit navrh zakona na daneni vsech digitalnich produktu, ktere si nekdo koupi a stahne z Inetu (cili hudba, software, video apod.). Americanum se tenhle evropsky cuk pranic nelibi. V tom jsem s nimi zajedno. Predstavte si, ze si Evropan koupi treba pisnicku za 50 centu z americkeho serveru. Kdo komu bude uctovat jake dane? Ten, kdo koupi, bude mit povinnost vyndat z kapsy jeste 10 centu a poslat je ouradu? Jak to bude mezi evropskymi staty? A co takhle dat kazdemu cloveku na pocitac jeste celnika, aby bylo na byrokracii jeste o neco vic penez? Vidim na horizontu velke stehovani...nikoli narodu, ale serveru z mist, kde radi byrokrati, na jina, kde se serverum zije lip...
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Deti rozvedenych rodicu na ne ve stari kaslou

Tentokrat nejde o informaci razu technickeho, ale socialniho. A tyka se vetsiny obyvatelstva nejen v USA, ale i u nas. Johns Hopkins Center for Demography of Aging zjistil veci velmi neprijemne, ktere budou mit i velmi neprijemny ekonomicky dopad na celou spolecnost. Pocet starsich lidi roste nejen vlivem prodluzujiciho se veku, ale i proto, ze pocetne velmi silne povalecne rocniky jdou do duchodoveho veku. Hopkinsova studie zjistila, ze biologicti potomci rozvedenych rodicu se o ne v jejich stari staraji velmi malo, ve srovnani s peci o rodice, kteri se nerozvedli. Nevlastni deti se staraji o sve nevlastni rodice dvakrat mene nez biologicke. Pokud se deti z rozvedenych rodin vubec nejak staraji o sve rodice, casto tak necini osobne, ale nekomu plati, at to dela za ne. Hure jsou nezajmem svych deti postizeni rozvedeni otcove. Studie ale zjistila, ze pokud se rozvede matka, jeji vlastni dite se o ni v jejim stari bude starat s mnohem mensi pravdepodobnosti, nez v pripade nerozvedenych rodin s obema biologickymi rodici.

V USA se dostava nejake formy pece 68% rodicu od jejich biologickych deti. Ale jen 30% od nevlastnich - ty rovnez uprednostnuji placeni nekoho jineho, nez aby se staraly samy. Dcery se obecne staraji vic nez synove. Zarazejici je, ze pokud se o sve rodice stara jeden z nekolika sourozencu, ostatni na ne zpravidla zcela kaslou. Ovdoveli rodice dostavaji dvakrat tolik podpory od potomku nez rozvedeni. Vickrat rozvedeni rodice dostavaji od svych deti nejmene. Potomci, kteri se neozenili/nevdaly, venuji rodicum vic casu i pece. V USA je kazdy osmy clovek starsi nez 65 let. Za 10 let to bude kazdy paty (nastoupi silne povalecne rocniky). Stari lide, o ktere se nikdo nestara a nezajima (hlavne jejich deti), samozrejme zatezuji socialni rozpocet statu, ktery se na ne uplne vykaslat nemuze. Prumyslova revoluce minuleho stoleti rozvratila prirozeny rodinny zivot, strukturu rodin a jejich vnitrni vazby. Dusledky nejsou pro tuhle spolecnost nikterak lichotive. Spektrum vsech pricin bude samozrejme sirsi.
Zdroj: UniSci a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net