Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

12. dubna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

MRAM poprve - namornici tlaci 400 Gb na ctverecni palec [Inet]
MRAM podruhe - instantni velepameti z IBM uz za pet let? [Inet]
Do tretice - ...a jak to vypada s vyvojem pameti mimo MRAM? [Inet]
Jeste do ctvrtice - prepinace/pameti v rytmu 100 THz [Inet]
Linux se pouziva vic mimo USA [Inet]
Betaverze Netscapu 6 mozna mela zustat utajena:) [Inet]
Zeme byla ledovou kouli, z niz se rozvinuly zivotni formy [Veda]

MRAM poprve - namornici tlaci 400 Gb na ctverecni palec

Zkratka MRAM znamena "magnetic random-access memory". Na vyvoji techto novych a nesmirne perspektivnich pameti pracuje nekolik laboratori. Nejuspesnejsi jsou v USA. Jednou z nich je vyvojova laborator americkeho namornictva. Namornikum nejdou moc pod fousy hard disky - v lodich zmitanych morskymi bouremi, pri vylodovani jednotek na pobrezi atp. jsou disky neustale na hranicich svych funkcnich moznosti. A v prenosnych pocitacich jsou omezovany kapacitou zdroje, z nehoz velkou porci energie spolykaji prave ony. Jsou i situace, ve kterych cekani na nabehnuti pocitace muze mit dost kriticke dusledky. Namornictvo chce neco, co bude neustale a bezpecne k dispozici (ja taky!:)

MRAM je zalozena na chovani magnetorezistentnich materialu. Jde o aplikaci znameho fyzikalni jevu - vyvolani magnetickeho pole pruchodem elektrickeho proudu vodicem. V pripade MRAM je cilem zaznamenani magnetickeho stavu do malych pametovych bunek, jejichz magneticke pole lze dvoustavove menit. Podle momentalniho stavu bunka lepe ci hure vede elektricky proud, resp. mu klade mensi ci vetsi odpor. Tyto pametove bunky maji schopnost zachovavat sve stavy trvale (pokud se nezmeni nejakym dalsim zapisem) bez potreby jejich zajistovani elektrickym proudem. Jinak receno - po vypnuti pocitace se obsah pameti zachovava, a po jeho zapnuti je vsechno ve stavu, v jakem pocitac byl pred jeho vypnutim. Cili odpada bootovani. A pokud by pamet byla dostatecne rozsahla, ve vetsine pocitacu by nemusel byt hard disk. MRAM rozsahla bude. Nezni to vasim usim primo rajsky?

Obsah soucasne DRAM po vypnuti pocitace zmizi. Ale i behem jeho chodu se obsah DRAM musi cyklicky osvezovat, protoze elektricke potencialy kapacitoru pametovych bunek rychle slabnou. Tzv. flash memories si pamatuji svuj obsah bez cyklickeho obnovovani, ale preziji jen omezeny pocet zapisu (u dnesnich je to kolem 10,000 zapisu). To se da vydrzet treba u prenosneho prehravace MP3, jako je Rio, ale pro chod pocitace s neustalymi promenami obsahu operacni pameti je to zoufale malo. Navic i tyto pameti vyzaduji pro svuj chod jistou porci elektricke energie.

Fyzik Gary Prinz z Naval Research Laboratory sdelil, ze do jejich MRAM bude mozne ulozit az 400 Gb dat na plose jednoho ctverecniho palce. Namornicka MRAM je sestavena z malych venecku o prumeru 0,6 mikronu. Tyto venecky pracuji jako magnety. Cim mensi jsou, tim lepe se magnetuji. Gary Prinz chce do roka zmensit jejich prumer dvojnasobne. Stredy venecku jsou protkany siti vodicu (dratku) - pomoci nich se zapisuji magneticke stavy do venecku, a pri cteni jejich stavu ovlivnuje magneticka uroven venecku miru prutoku elektrickeho proudu (vyssi magneticka uroven venecku zvysuje elektricky odpor vodice).

Na tomto jevu se laboratorne pracuje uz od roku 1988. Tehdy vedci ve Francii a Spanelsku prikladali na sebe velmi tenke vrstvy kovovych a nekovovych materialu. A zjistili, ze pritomnost magnetickeho pole zvysi odpor kovove vrstvy vuci prutoku elektrickeho proudu az o 6% (efekt zvysovani odporu se stupnoval vyvojem konstrukci v dalsich letech). Tehdy tato sestava dostala nazev VRAM (vertical giant magnetoresistance random access memory). I namornici vysli z tohoto objevu, ale misto vrstev vytvorili matici magnetovatelnych venecku a sit vodicu. Venecky nejsou jen v jedne, ale v nekolika rovinach (pseudovrstvach) nad sebou.

Fyzici uvazuji o tom, ze by bylo mozne integrovat MRAM do jednoho pouzdra s CPU, cimz by se notne zvedla rychlost operaci mezi CPU a pameti. Namornici se uz spojili s minnesotskou firmou Nonvolatile Electronics, ktere chteji zadat komercni produkci svych veneckovych pameti. A tak je mozne, ze z teto firmy zacnou vyjizdet prvni MRAM v uz dost dohledne dobe. Ale mozna jen pro armadu. V cele veci mi chybi jedna zakladni informace - co se stane, kdyz pamet ohlasi: "prave jsem prisla o venecek":)
Zdroj: Nando Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MRAM podruhe - instantni velepameti z IBM uz za pet let?

Vehlasny fyzik Stuart Parkin z laboratori IBM odmita vyse uvedenou namornickou konstrukci veneckovych MRAM. Misto toho sazi na miliony ultratenkych vrstev specialnich materialu, navrsenych na sobe. S tvorbou materialu ma sve letite zkusenosti a dostal za ne spoustu vyznamnych vedeckych oceneni. Jeho prace se podili na neustale stoupajicim poctu patentu IBM. Parkin objevil ucinny postup vytvareni a nanaseni specialnich magnetickych vrstev na hard disky. Tento postup ted vyuziva i pri badani nad MRAM. K jeho objevum nalezeji i vysoce efektivni cteci/zapisovaci hlavicky na principu GMR (giant magnetoresistence). Vysledkem je vyssi stabilita i hustota magnetickeho zapisu na povrchu disku. GMR je i fyzikalnim zakladem MRAM.

Parkin je ted plne koncentrovany na vyvoj MRAM. Podle nej budou MRAM po vsech strankach efektivnejsi nez DRAM, ale i jejich vyroba bude levnejsi, prestoze budou nabizet nepomerne vyssi rozsah zapisu i cteni dat. A protoze je proces cteni a ukladani bitu v MRAM tak prosty, i jejich operacni rychlost bude mnohonasobne vyssi - Parkin tvrdi, ze MRAM budou az 30-nasobne rychlejsi nez soucasne DRAM. Parkin prirovnava svou konstrukci MRAM k propletencum latky vytvarene na tkalcovskemu stavu. V mistech, kde se vodice krizi, se vytvareji mikromagneticka pole, reprezentujici bity. Nad touto "upletenou latkou" z magnetu jsou dalsi vodice, ktere vyvolavaji urcity stav toho ktereho magnetu. Stavy magnetu se ctou pruchodem proudu onou latkou (proud se setka bud s velkym nebo malym odporem). Takovych latek muze byt na sobe navrseno hodne.

Parkin rika, ze veneckova konstrukce pracuje jen s malym rozsahem magneticky vyvolane rezistence, zatimco jeho MRAM nabizi zcela jednoznacne stavy pro aplikace binarni logiky a samotna konstrukce bude i vyrobne jednodussi. Parkin chce dospet az na hranice schopnosti hmoty udrzet stabilni magneticky potencial. Cim bliz je zapis jednoho magnetickeho elementu rozmeru stovek, nerku-li desitek atomu, tim je zapsany magneticky stav nestabilnejsi (vzajemne ovlivnovani zapsanych bitu tzv. superparamagnetickym jevem). V soucasne dobe se predpoklada, ze fyzikalne podmineny limit hustoty magnetickeho zapisu by mohl byt nekde na hranici 150 gigabitu na plose ctverecniho palce. Hustota zapisu na soucasnych "nejhustsich" discich je cca 35 gigabitu (vetsina se pohybuje mezi 10 a 30 Gb). Parkin se se svymi MRAM chce dostat mnohem dal.

I kdyz je magnetoresistence teoreticky dostatecne zvladnuta, hledani konstrukci zarizeni, ve kterych se vydatne uplatni, jeste nekolik let potrva. Parkin se se svou konstrukci dostal zatim jen k MRAM s rozsahem 1 KB. Zatim nejvetsi kapacity MRAM dosahl tym Honeywellu - 16 KB. Tato firma ale dela MRAM vyhradne pro armadu. Svuj vyvoj maji i mnozi velci vyrobci nebo odberatele pameti a procesoru. Krome Honeywellu zkoumaji MRAM napr. laboratore Motoroly, Intelu, HP, Toshiby, Siemensu a Bosche. V predchozi zprave vyhlasenou kapacitu veneckovych pameti 400 Gb proto berte s rezervou nekolika let. Podle IBM i dalsich firem by tech let mohlo byt pet. Parkin ale odmita odhadovat dobu, za jakou se MRAM s vysokou hustotou dat zacnou vyrabet hromadne. Rika, ze jako u kazdeho podobneho vyzkumu nebude o prekvapeni vseho druhu nouze. A tem nelze pridelovat terminy.

Ucast velkych firem na vyvoji MRAM jasne naznacuje, ze jde o neco, co ma budoucnost. Jak by ne - predstavte si ten skok kupredu, jaky by zaznamenala prenosna zarizeni, dnes omezovana malym rozsahem operacni pameti a problemy s jejich stale prilis vysokou energetickou narocnosti. A kdo by nechtel pececko bez hard disku a bez bootovani? A co takhle prepinani mezi jednotlivymi MRAM s ruznymi operacnimi systemy, kde by v pametech byl posledni stav, v jakem jste ten ktery system opustili? Protoze MRAM udrzi ulozene informace bez prisunu elektricke energie, mohly by se prodavat treba s hernimi aplikacemi, ale i s takovymi, o kterych se nam - diky jejich rozsahu - dnes jeste jen zda. Nebo takove zalohovani....nebo neco jako RAID s mnozstvim MRAM...nebo... Kez to vyjde!:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Do tretice - ...a jak to vypada s vyvojem pameti mimo MRAM?

Na odpoved staci jedno slovo - zajimave. Na vyse uvedene adrese najdete obsahlejsi material, ktery popisuje vyvoj hard disku v minulosti i budoucim pristim. Pametovy rozsah hard disku a rychlost jejich otacek pujdou dale nahoru. Zda se zastavi u magicke hranice hustoty 150 gigabitu na ctverecni palec, se tak uplne jiste nevi. Pred par lety se soudilo, ze tou hranici je 30 gigabitu. Posledni disky jsou na 35 Gb. Nekde to s magnetickym zaznamem ale skoncit musi.

Nebo ne? Napr. IBM vyviji hard disk, kde jsou na substratu jakesi "stolove hory" a mezi nimi udoli. Tak jsou od sebe jednotlive magneticke elementy "odriznuty", procez si mohou zachovat vysokou stabilitu i pri hustsim osazeni substratu onemi horami. Hora muze byt siroka teoreticky 8 nm - to poskytne hustotu 10 Tb na ctverecni palec. IBM zatim dosahla lehce pod 100 nm - mj. i proto, ze limity soucasne litografie konci u 80 nm. O obsahu tohoto ctiveho a materialu se dal zminim heslovite - pokud vas nasledujici prehled chytne, vrele doporucuju k procteni.

Co vsechno je ve vyvoji? Derny stitek. Ne, to neni omyl - je to uplne jiny stitek, nez jaky se pouzival v davnoveku vypocetni techniky. V IBM si vedci pohravaji s polymerovym stitkem, nad nimz se pohybuje matice 32 x 32 per, ktera zapisuji do polymeru a ctou z nej. Hrot pera ma velikost 20 nm. Pri zapisu se hrot rozehriva na 400 stupnu Celsia, a kde ma byt logicka 1, vypali do polymeru dirku. Pri cteni signalizuje tuhle 1 tim, ze jeho - o neco nizsi - cteci teplota se pri "propadnuti" do dirky snizi. Zarizeni se jmenuje Millipede. Predpoklad hustoty zapisu je 500 Gb na ctverecnim palci. IBM veri, ze by mohla vyrabet Millipedy velikosti 1 x 1 x 0,5 cm s obsahem 10 Gb. Millipede patrne neumi vymazavat jiz vypalene dirky, takze pujde o WORM.

V HP probihaji pokusy se zapisem pomoci paprsku elektronu do specialniho substratu. Silny proud elektronu vyvola krystalizaci substratu v miste zasahu - tak se zapise bit. Pri cteni se vysila paprsek s mensi intenzitou. Zarizeni zjisti, zda paprsek dopadl na krystalicky povrch nebo ne. Teoreticky se u tohoto zapisu predpoklada hustota pres 1 Tb (1,000 Gb) na ctverecni palec. Jeden bit by mel rozmer nekolika nm. Jaky je minimalni mozny rozmer jednoho bitu na povrchu substratu, se zatim nevi - mozna 100 atomu. Jak toto zarizeni (opet WORM), tak predchozi maji mechaniku. Ta je pro vedce pritazliva tim, ze jednotlive kroky se pocitaji v nanometrech - aneb aplikace nanotechnologii. U druheho zarizeni se pohybuje substrat pod elektronovou tryskou.

Snem vsech fantastu je holograficka pamet s informacemi zakletymi v krystalickych strukturach. I na tom se vydatne pracuje. Byt zatim vice na akademicke urovni. V krystalu rozmeru kostky cukru by se mohla ukryvat data v uctyhodnem poctu kvadrilionu bajtu (obsah mnoha milionu knih). Holograficka pamet by prinesla nektere, soucasnymi technologiemi nedostupne moznosti - krome toho, ze rychlost precteni dat by byla okamzita, vyhledani informace z ulozene databaze by bylo takrka stejne okamzite - zadne dlouhe smatrani. Jeden z prvnich funkcnich systemu konsorcia HDSS cetl data z holograficke pameti rychlosti miliard bitu za vterinu. Pristupova doba je pod 100 mikrosekundami. Pokusy se provadeji s fotocitlivymi krystaly nebo polymery.

Data se do krystalu zapisuji jako stranky pomoci dvou laserovych paprsku (objektoveho a referencniho). Stranka se sklada z prusvitnych a neprusvitnych ctverecku (bitu), podobne jako treba v plose krizovky. Stranka muze obsahovat tisice az miliony bitu. Podle pouziteho materialu dochazi pri zapisu bitu k jeho fyzikalnim nebo chemickym zmenam. Pri cteni opet spolupracuji oba paprsky. Vysledek jejich spolupusobeni pri dopadu na elementy stranky snima kamera, ze ktere se signaly prevadeji na proud binarnich dat. Zamereni jednotlivych stranek probiha bud s pomoci zmen uhlu mezi obema paprsky nebo zmenami jejich vlnove delky.

Dotazy na databazi (jako treba v AltaViste) se resi zcela jinak, nez je dosud zvykem. Nic se nemusi cist, aby se to porovnavalo s dotazem. Pri ukladani dat do stranek se v nich vytvori svetelne reference, indikujici obsah dat. Dotaz se vyvzoruje - vytvori se jeho svetelna reference. Pak se proletnou reference se stejnou nebo nejblizsi chrakteristikou v databazi. Odkazy na nalezena data jsou potom prime. Vyvoj holografickych pameti se vydava dvema smery - pro vyuziti jejich rychlosti pri relativne mensim rozsahu dat (napr. v palubnich pristrojich) a pri ukladani a cteni velmi rozsahlych databazi.

Zamyslet se nad holografickou pameti i nad ostatnimi typy futuristickych pameti se muzete v uvedenem zdroji i pomoci nazornych ilustraci. A to jsem se jeste nezminil ani o vytvoreni oddelenych malych magnetovatelnych bodu na povrchu disku pomoci optiky (hustota 200 Gb) a o magnetooptickych pametech (hustota 1 Tb). Pokud tam pujdete, pozor - je tam jedna chybicka v odkazech. U odkazu "Adding Optical to Magnetic" zmente cislo 1 na konci adresy (...toigbox1.html) na 2 (...toigbox2.html).

Lidi, co tohle vsechno objevuji a aplikuji, jsou bedny. Nemohu si odpustit jedno srovnani. Asice srovnani patentu pridelenych v ramci vyse uvedenych objevu s patenty na tzv. byznysove modely na Inetu (viz amazonsky 1-Click apod.). Kazdemu musi byt jasne, ze jde o naprosto nesoumeritelne zalezitosti. Ale presto se klidne patentuji invencne chudokrevne 1-Clicky a u soudu nachazeji plnou podporu. Porad se mi nejak nechce verit, ze je mozne, aby oboji nekdo posuzoval uplne stejne.
Zdroj: Scientific American a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jeste do ctvrtice - prepinace/pameti v rytmu 100 THz

Prehlidka vedecke hravosti a geniality muze pokracovat. Vedci z Illinoiske university ohlasili svuj cerstvy objev, potazmo vynalez. Vedci vzali krystalicky kremik a ocistili jeho povrch od oxidu. Ziskali perfektni kremikovy povrch. Na nej ve vakuu nanesli atomy vodiku, ktere se silne svazaly s kremikem (vrstva ma vysku jednoho atomu vodiku). Pote pomoci "scanning tunneling" mikroskopu (nevite, jaky cesky preklad se ustalil?) vytesnili atomy vodiku s povrchu pryc. Tim se v nem vytvorily diry, ale sila puvodni vazby zustala zachovana, lec nenaplnena ("plandala ve vzduchu"). Vedci vypustili na deravy kremik molekuly organicke latky. Diry si zcela automaticky pritahly molekuly k sobe, kazda dira jednu molekulu.

A ted se podrzte - ty molekuly rotuji v rytmu 100 THz! Zcela samy! (1 tera je 1,000 giga). Vedci maji zamer vytvorit z cele sestavy ultrarychle prepinace, resp. pameti. Proto se spojili s chemiky, kteri vyvinou organicke molekuly pro ten ucel. Jakou podobu bude mit jeden bit v takove molekule, zdroj neuvadi. Legracni na cele veci je to, ze jde vlastne o mechanicke zarizeni, takze...navrat do historie:) Ale v rozmerech nanotechnologii je to o necem uplne jinem. Nez budou k dispozici potrebne molekuly, vedci zkouseji, jak blizko k sobe mohou molekuly dat, aniz by ztratily svou plnou nezavislost (neovlivnovaly se vzajemne). Z toho vyplyne i hustota prepinacich, resp. pametovych prvku. Pak bude jeste nutne vymyslet nejaky interface pro komunikaci s dalsimi hardwarovymi zarizenimi.

Myslim, ze ta dnesni prehlidka vedecke dovednosti na urovni nanotechnologii nazorne ukazuje, jak rychle a hlavne jak skvelymi cestami jde vyvoj kupredu. Az se mi z toho protaceji panenky jak ty organicke molekuly:)
Zdroj: EE Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linux se pouziva vic mimo USA

Svedci o tom tabulka na Linux Counter Summary Report. Jde o projekt, ktery by rad spocital vsechny instalovane Linuxy. Zatim vychazi jen z udaju, ktere mu na jeho serveru nechaji surfari. Tabulka uvadi poradi podle prepoctu na celkovou populaci te ktere zeme. Na prvnich peti mistech jsou: Island, Norsko, Finsko, Dansko a Svedsko (ti severani!:) CR je na 38. miste, Slovensko na 59. USA na 19.

Chtelo by to, aby autor projektu prosmatral nejaky ten milion serveru na Inetu. Podil uziti Linuxu v jednotlivych zemich by se pak vyjasnil lepe. Obliba Linuxu mimo USA se projevila i na montrealske vystave Linux Expo North America, kde je 90% neamerickych vystavovatelu. Sef Red Hatu soudi, ze popularita Linuxu mimo USA je dana i nepopularitou MS, ktery se prezentuje jako americky uspech. Linux nema americky nadech, navic se zrodil ve Finsku. Red Hat uz prestal rozdelovat trh s Linuxem na americky a zahranicni. Linux je mezinarodni fenomen.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Betaverze Netscapu 6 mozna mela zustat utajena:)

AOL si s betaverzi Netscapu 6 moc slavy nenadelal. Podle mnoha odezev ze vsech stran je s touhle spise jeste rozpracovanou verzi spokojeno malo surfaru. Rychlost je jen o malo vetsi nez u Communicatoru 4.72. Chybeji klavesnicove povely - dokonce i u skakani po strankach dopredu a dozadu. Chybi prehled navstivenych stranek. Sem tam to krachne. Kdo uz mel nainstalovany AIM (kecalka AOL), seznal, ze ten integrovany do Netscapu 6 o nem nemel ani potuchy. A tak se uzivatelska data z byvsiho musela rucne pretahovat do noveho (ne kazdy to zvladne). Netscape 6 nabizi preklady textu mezi nekolika jazyky (preklad provede Teletranslator via Inet). Preklady jsou udajne dost dobre (umi to i japonstinu). S Javou si betaverze jeste moc nerozumi (hromady chybovych hlasek, ev. i krach). Netscape 6 nema odinstalovace.

Kdyz na to tak shlizim, nezbyva mi, nez podotknout, ze si velmi lebedim u Navigatoru 3.x a chranim si ho jako oko v hlave:) S chybovymi hlaskami zpropadeneho JavaScriptu jsem se naucil koexistovat a dostanu se i na stranky, ktere se mi v tom snazi javascriptove zabranit. Ja bych chtel nejaky naprosto stupidni, maly prohlizec, do ktereho bych obcas mohl zasoupnout update interpreteru JavaScriptu, aby me neotravoval hlaskami (XML, HTML 4, CSS 1/2 by taky mohlo byt). Ostatni me vubec nebere. Obrazky potrebuju videt tak zridka, ze pro mne postrada smysl surfovat se zapnutou grafikou. Texty ve strankach bez grafiky se ctou podstatne lepe. Nechci tvrdit, ze by muj styl surfovani uspokojil vsechny, ale vim, ze nas takovych neni nijak malo - jen nam chybi ten spravny prohlizec (Lynx je sice hezky, ale neni to uplne ono:) Snad se jednou z Mozilly bude moci vybrat jen to, co clovek bude opravdu potrebovat.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zeme byla ledovou kouli, z niz se rozvinuly zivotni formy

Paul F. Hoffman a Daniel P. Schrag predstavili smelou hypotezu o zasadnich cyklech, kterymi prochazi Zeme. Behem sve existence byla nekolikrat pouhou ledovou kouli. V rozmezi pred 750 az 580 miliony let se v tomto stavu ocitla ctyrikrat. Potvrzuji to pruzkumy geologickych vrstev. Nevi se presne, co vyvolava postupne ochlazeni Zeme, vedouci az k jejimu plnemu pohlceni ledovci a snehem. Vedci se domnivaji, ze v tom muze hrat svou roli pokles slunecni aktivity (napr. o 6%) spolu s velkymi desti, smyvajicimi zasoby kyslicniku uhliciteho z atmosfery. Kdyz je jeho ubytek vydatny, postupne mizi sklenikovy efekt, potrebny pro udrzeni tepla. Rozsiruji se ledovce z polu, ktere silne odrazeji slunecni zareni a tim prispivaji k celkovemu ochlazovani. Misto destu snezi a ledovce se rozsiri po cele planete. Ocean mel byt pokryt kilometr silnou vrstvou ledu. V atmosfere nebyl takrka zadny kyslik.

Do te doby zijici jednodussi organismy vyhynuly nebo se soustredily kolem sopek. Nektere zily v oceanech u horkych pramenu. Ale byly i takove, ktere se zime (prumerne -50 stupnu Celsia) a jinym extremnim podminkam prizpusobily. Jak znamo, na Zemi i v oceanech byly posledni dobou objeveny organismy, ktere dost meni klasicke predstavy o podminkach, v jakych muze neco ziveho vubec existovat. Pro pohlceni Zeme ledem a snehem stacilo jedno tisicileti. V tomto nehostinnem stavu pak Zeme zustala deset nebo i vice milionu let. Trvala vsak vulkanicka cinnost. Diky ni se v atmosfere hromadil kyslicnik uhlicity, ktery zadne deste nesmyvaly. Jeho stoupajici koncentrace spustila sklenikovy efekt, teplota se zvysovala a ledy zacaly tat. Prumerna teplota dosahla 50 stupnu Celsia.

Biologove uz davno vedi, ze ke genetickym mutacim a vyvojovym skokum dochazi v mensich skupinach a promenlivem prostredi. Presne tak tomu bylo na Zemi v dobe ustupujicich ledovcu. V te dobe vedle jinych bakterii existovaly jednobunecne eukaryoty v provedeni, ktere se stalo bunecnym zakladem bunek fauny i flory (tyto eukaryoty se nazyvaji korunni). V tehdejsim prostredi dochazelo k rychlym mutacim a vyvoji vicebunecnych organismu pod tlakem nutnosti adaptace na stresy prostredi a vyberu. Z eukaryotickych bunek se odvinuly i bunky zelene algae, zalozene na fotosynteze, a vzduch se zacal plnit kyslikem.

Vytvoril se zaklad 11 zivocisnych kmenu v historicky pomerne kratke dobe cca 100 milionu let (pred 600 az 500 miliony let). Strom zivota najdete na The Tree of Life. Strom jde od prokaryotu a sleduje vyvojove pribuznosti. Mj. je zajimave, ze prvni bunky obsahovaly organely (mitochondrie), ktere byly predchudcem geneticke informace ulozene v organizovanejsim retezci DNA. Mitochondrie mame ve svych bunkach dodnes. Strom zivota se stale doplnuje a obmenuje - je na nem jeste prace habadej. Pozoruhodne je, ze zatim nikdo nedokazal zaradit viry coby jedny z mala zakladnich elementu stromu. Obdobi ledu se jmenuje neoproterozoicke. Ze behem nej neexistoval v ovzdusi kyslik, prokazuji geologicke vrstvy s obsahem cisteho, neokysliceneho zeleza z te doby.

Uvedeny vyzkum a z nej vyvozene hypotezy poukazuji rovnez na to, ze Zeme (ale i jine planety) prochazi silnymi klimatickymi zmenami. A bude jimi prochazet i nadale. Dalo by se i meditovat o tom, ze zabaleni Zeme do ledoveho obalu bez zitelneho ovzdusi si klade za cil zanik dosavadnich forem zivota a vytvoreni podminek pro budouci rozvoj jinych. Neco jako opakovane probihajici experiment v hodne velke laboratori (jednobunecne eukaryoty jsou na Zemi i nadale). Jisteho nemame zhola nic. Krome toho, ze v pristich nekolika tisiciletich zadna neoproterozoicka kalamita neodstartuje. Pokud vas tema zajima, obratte se na adresu uvedenou v zahlavi zpravy - najdete tam dalsi spoustu souvisejicich detailu.
Zdroj: Scientific American a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net