Zkratka MRAM znamena "magnetic random-access memory". Na vyvoji techto
novych a nesmirne perspektivnich pameti pracuje nekolik laboratori.
Nejuspesnejsi jsou v USA. Jednou z nich je vyvojova laborator
americkeho namornictva. Namornikum nejdou moc pod fousy hard disky -
v lodich zmitanych morskymi bouremi, pri vylodovani jednotek na
pobrezi atp. jsou disky neustale na hranicich svych funkcnich moznosti.
A v prenosnych pocitacich jsou omezovany kapacitou zdroje, z nehoz
velkou porci energie spolykaji prave ony. Jsou i situace, ve kterych
cekani na nabehnuti pocitace muze mit dost kriticke dusledky.
Namornictvo chce neco, co bude neustale a bezpecne k dispozici (ja
taky!:)
MRAM je zalozena na chovani magnetorezistentnich materialu. Jde o
aplikaci znameho fyzikalni jevu - vyvolani magnetickeho pole pruchodem
elektrickeho proudu vodicem. V pripade MRAM je cilem zaznamenani
magnetickeho stavu do malych pametovych bunek, jejichz magneticke pole
lze dvoustavove menit. Podle momentalniho stavu bunka lepe ci hure
vede elektricky proud, resp. mu klade mensi ci vetsi odpor. Tyto
pametove bunky maji schopnost zachovavat sve stavy trvale (pokud se
nezmeni nejakym dalsim zapisem) bez potreby jejich zajistovani
elektrickym proudem. Jinak receno - po vypnuti pocitace se obsah pameti
zachovava, a po jeho zapnuti je vsechno ve stavu, v jakem pocitac byl
pred jeho vypnutim. Cili odpada bootovani. A pokud by pamet byla
dostatecne rozsahla, ve vetsine pocitacu by nemusel byt hard disk.
MRAM rozsahla bude. Nezni to vasim usim primo rajsky?
Obsah soucasne DRAM po vypnuti pocitace zmizi. Ale i behem jeho chodu
se obsah DRAM musi cyklicky osvezovat, protoze elektricke potencialy
kapacitoru pametovych bunek rychle slabnou. Tzv. flash memories si
pamatuji svuj obsah bez cyklickeho obnovovani, ale preziji jen omezeny
pocet zapisu (u dnesnich je to kolem 10,000 zapisu). To se da vydrzet
treba u prenosneho prehravace MP3, jako je Rio, ale pro chod pocitace
s neustalymi promenami obsahu operacni pameti je to zoufale malo. Navic
i tyto pameti vyzaduji pro svuj chod jistou porci elektricke energie.
Fyzik Gary Prinz z Naval Research Laboratory sdelil, ze do jejich MRAM
bude mozne ulozit az 400 Gb dat na plose jednoho ctverecniho palce.
Namornicka MRAM je sestavena z malych venecku o prumeru 0,6 mikronu.
Tyto venecky pracuji jako magnety. Cim mensi jsou, tim lepe se
magnetuji. Gary Prinz chce do roka zmensit jejich prumer dvojnasobne.
Stredy venecku jsou protkany siti vodicu (dratku) - pomoci nich se
zapisuji magneticke stavy do venecku, a pri cteni jejich stavu
ovlivnuje magneticka uroven venecku miru prutoku elektrickeho proudu
(vyssi magneticka uroven venecku zvysuje elektricky odpor vodice).
Na tomto jevu se laboratorne pracuje uz od roku 1988. Tehdy vedci ve
Francii a Spanelsku prikladali na sebe velmi tenke vrstvy kovovych a
nekovovych materialu. A zjistili, ze pritomnost magnetickeho pole
zvysi odpor kovove vrstvy vuci prutoku elektrickeho proudu az o 6%
(efekt zvysovani odporu se stupnoval vyvojem konstrukci v dalsich
letech). Tehdy tato sestava dostala nazev VRAM (vertical giant
magnetoresistance random access memory). I namornici vysli z tohoto
objevu, ale misto vrstev vytvorili matici magnetovatelnych venecku a
sit vodicu. Venecky nejsou jen v jedne, ale v nekolika rovinach
(pseudovrstvach) nad sebou.
Fyzici uvazuji o tom, ze by bylo mozne integrovat MRAM do jednoho
pouzdra s CPU, cimz by se notne zvedla rychlost operaci mezi CPU a
pameti. Namornici se uz spojili s minnesotskou firmou Nonvolatile
Electronics, ktere chteji zadat komercni produkci svych veneckovych
pameti. A tak je mozne, ze z teto firmy zacnou vyjizdet prvni MRAM v uz
dost dohledne dobe. Ale mozna jen pro armadu. V cele veci mi chybi
jedna zakladni informace - co se stane, kdyz pamet ohlasi: "prave jsem
prisla o venecek":) Zdroj: Nando Times a BAJT
Vehlasny fyzik Stuart Parkin z laboratori IBM odmita vyse uvedenou
namornickou konstrukci veneckovych MRAM. Misto toho sazi na miliony
ultratenkych vrstev specialnich materialu, navrsenych na sobe. S
tvorbou materialu ma sve letite zkusenosti a dostal za ne spoustu
vyznamnych vedeckych oceneni. Jeho prace se podili na neustale
stoupajicim poctu patentu IBM. Parkin objevil ucinny postup vytvareni
a nanaseni specialnich magnetickych vrstev na hard disky. Tento postup
ted vyuziva i pri badani nad MRAM. K jeho objevum nalezeji i vysoce
efektivni cteci/zapisovaci hlavicky na principu GMR (giant
magnetoresistence). Vysledkem je vyssi stabilita i hustota magnetickeho
zapisu na povrchu disku. GMR je i fyzikalnim zakladem MRAM.
Parkin je ted plne koncentrovany na vyvoj MRAM. Podle nej budou MRAM
po vsech strankach efektivnejsi nez DRAM, ale i jejich vyroba bude
levnejsi, prestoze budou nabizet nepomerne vyssi rozsah zapisu i cteni
dat. A protoze je proces cteni a ukladani bitu v MRAM tak prosty, i
jejich operacni rychlost bude mnohonasobne vyssi - Parkin tvrdi, ze
MRAM budou az 30-nasobne rychlejsi nez soucasne DRAM. Parkin prirovnava
svou konstrukci MRAM k propletencum latky vytvarene na tkalcovskemu
stavu. V mistech, kde se vodice krizi, se vytvareji mikromagneticka
pole, reprezentujici bity. Nad touto "upletenou latkou" z magnetu jsou
dalsi vodice, ktere vyvolavaji urcity stav toho ktereho magnetu. Stavy
magnetu se ctou pruchodem proudu onou latkou (proud se setka bud s
velkym nebo malym odporem). Takovych latek muze byt na sobe navrseno
hodne.
Parkin rika, ze veneckova konstrukce pracuje jen s malym rozsahem
magneticky vyvolane rezistence, zatimco jeho MRAM nabizi zcela
jednoznacne stavy pro aplikace binarni logiky a samotna konstrukce
bude i vyrobne jednodussi. Parkin chce dospet az na hranice schopnosti
hmoty udrzet stabilni magneticky potencial. Cim bliz je zapis jednoho
magnetickeho elementu rozmeru stovek, nerku-li desitek atomu, tim je
zapsany magneticky stav nestabilnejsi (vzajemne ovlivnovani zapsanych
bitu tzv. superparamagnetickym jevem). V soucasne dobe se predpoklada,
ze fyzikalne podmineny limit hustoty magnetickeho zapisu by mohl byt
nekde na hranici 150 gigabitu na plose ctverecniho palce. Hustota
zapisu na soucasnych "nejhustsich" discich je cca 35 gigabitu (vetsina
se pohybuje mezi 10 a 30 Gb). Parkin se se svymi MRAM chce dostat
mnohem dal.
I kdyz je magnetoresistence teoreticky dostatecne zvladnuta, hledani
konstrukci zarizeni, ve kterych se vydatne uplatni, jeste nekolik let
potrva. Parkin se se svou konstrukci dostal zatim jen k MRAM s rozsahem
1 KB. Zatim nejvetsi kapacity MRAM dosahl tym Honeywellu - 16 KB.
Tato firma ale dela MRAM vyhradne pro armadu. Svuj vyvoj maji i mnozi
velci vyrobci nebo odberatele pameti a procesoru. Krome Honeywellu
zkoumaji MRAM napr. laboratore Motoroly, Intelu, HP, Toshiby, Siemensu
a Bosche. V predchozi zprave vyhlasenou kapacitu veneckovych pameti 400
Gb proto berte s rezervou nekolika let. Podle IBM i dalsich firem by
tech let mohlo byt pet. Parkin ale odmita odhadovat dobu, za jakou se
MRAM s vysokou hustotou dat zacnou vyrabet hromadne. Rika, ze jako u
kazdeho podobneho vyzkumu nebude o prekvapeni vseho druhu nouze. A tem
nelze pridelovat terminy.
Ucast velkych firem na vyvoji MRAM jasne naznacuje, ze jde o neco, co
ma budoucnost. Jak by ne - predstavte si ten skok kupredu, jaky by
zaznamenala prenosna zarizeni, dnes omezovana malym rozsahem operacni
pameti a problemy s jejich stale prilis vysokou energetickou
narocnosti. A kdo by nechtel pececko bez hard disku a bez bootovani? A
co takhle prepinani mezi jednotlivymi MRAM s ruznymi operacnimi
systemy, kde by v pametech byl posledni stav, v jakem jste ten ktery
system opustili? Protoze MRAM udrzi ulozene informace bez prisunu
elektricke energie, mohly by se prodavat treba s hernimi aplikacemi,
ale i s takovymi, o kterych se nam - diky jejich rozsahu - dnes jeste
jen zda. Nebo takove zalohovani....nebo neco jako RAID s mnozstvim
MRAM...nebo... Kez to vyjde!:) Zdroj: Wired a BAJT
Na odpoved staci jedno slovo - zajimave. Na vyse uvedene adrese najdete
obsahlejsi material, ktery popisuje vyvoj hard disku v minulosti i
budoucim pristim. Pametovy rozsah hard disku a rychlost jejich otacek
pujdou dale nahoru. Zda se zastavi u magicke hranice hustoty 150
gigabitu na ctverecni palec, se tak uplne jiste nevi. Pred par lety se
soudilo, ze tou hranici je 30 gigabitu. Posledni disky jsou na 35 Gb.
Nekde to s magnetickym zaznamem ale skoncit musi.
Nebo ne? Napr. IBM vyviji hard disk, kde jsou na substratu jakesi
"stolove hory" a mezi nimi udoli. Tak jsou od sebe jednotlive
magneticke elementy "odriznuty", procez si mohou zachovat vysokou
stabilitu i pri hustsim osazeni substratu onemi horami. Hora muze byt
siroka teoreticky 8 nm - to poskytne hustotu 10 Tb na ctverecni palec.
IBM zatim dosahla lehce pod 100 nm - mj. i proto, ze limity soucasne
litografie konci u 80 nm. O obsahu tohoto ctiveho a materialu se dal
zminim heslovite - pokud vas nasledujici prehled chytne, vrele
doporucuju k procteni.
Co vsechno je ve vyvoji? Derny stitek. Ne, to neni omyl - je to uplne
jiny stitek, nez jaky se pouzival v davnoveku vypocetni techniky. V IBM
si vedci pohravaji s polymerovym stitkem, nad nimz se pohybuje matice
32 x 32 per, ktera zapisuji do polymeru a ctou z nej. Hrot pera ma
velikost 20 nm. Pri zapisu se hrot rozehriva na 400 stupnu Celsia, a
kde ma byt logicka 1, vypali do polymeru dirku. Pri cteni signalizuje
tuhle 1 tim, ze jeho - o neco nizsi - cteci teplota se pri "propadnuti"
do dirky snizi. Zarizeni se jmenuje Millipede. Predpoklad hustoty
zapisu je 500 Gb na ctverecnim palci. IBM veri, ze by mohla vyrabet
Millipedy velikosti 1 x 1 x 0,5 cm s obsahem 10 Gb. Millipede patrne
neumi vymazavat jiz vypalene dirky, takze pujde o WORM.
V HP probihaji pokusy se zapisem pomoci paprsku elektronu do
specialniho substratu. Silny proud elektronu vyvola krystalizaci
substratu v miste zasahu - tak se zapise bit. Pri cteni se vysila
paprsek s mensi intenzitou. Zarizeni zjisti, zda paprsek dopadl na
krystalicky povrch nebo ne. Teoreticky se u tohoto zapisu predpoklada
hustota pres 1 Tb (1,000 Gb) na ctverecni palec. Jeden bit by mel
rozmer nekolika nm. Jaky je minimalni mozny rozmer jednoho bitu na
povrchu substratu, se zatim nevi - mozna 100 atomu. Jak toto zarizeni
(opet WORM), tak predchozi maji mechaniku. Ta je pro vedce pritazliva
tim, ze jednotlive kroky se pocitaji v nanometrech - aneb aplikace
nanotechnologii. U druheho zarizeni se pohybuje substrat pod
elektronovou tryskou.
Snem vsech fantastu je holograficka pamet s informacemi zakletymi v
krystalickych strukturach. I na tom se vydatne pracuje. Byt zatim vice
na akademicke urovni. V krystalu rozmeru kostky cukru by se mohla
ukryvat data v uctyhodnem poctu kvadrilionu bajtu (obsah mnoha milionu
knih). Holograficka pamet by prinesla nektere, soucasnymi technologiemi
nedostupne moznosti - krome toho, ze rychlost precteni dat by byla
okamzita, vyhledani informace z ulozene databaze by bylo takrka stejne
okamzite - zadne dlouhe smatrani. Jeden z prvnich funkcnich systemu
konsorcia HDSS cetl data z holograficke pameti rychlosti miliard bitu
za vterinu. Pristupova doba je pod 100 mikrosekundami. Pokusy se
provadeji s fotocitlivymi krystaly nebo polymery.
Data se do krystalu zapisuji jako stranky pomoci dvou laserovych
paprsku (objektoveho a referencniho). Stranka se sklada z prusvitnych
a neprusvitnych ctverecku (bitu), podobne jako treba v plose krizovky.
Stranka muze obsahovat tisice az miliony bitu. Podle pouziteho
materialu dochazi pri zapisu bitu k jeho fyzikalnim nebo chemickym
zmenam. Pri cteni opet spolupracuji oba paprsky. Vysledek jejich
spolupusobeni pri dopadu na elementy stranky snima kamera, ze ktere se
signaly prevadeji na proud binarnich dat. Zamereni jednotlivych stranek
probiha bud s pomoci zmen uhlu mezi obema paprsky nebo zmenami jejich
vlnove delky.
Dotazy na databazi (jako treba v AltaViste) se resi zcela jinak, nez je
dosud zvykem. Nic se nemusi cist, aby se to porovnavalo s dotazem. Pri
ukladani dat do stranek se v nich vytvori svetelne reference,
indikujici obsah dat. Dotaz se vyvzoruje - vytvori se jeho svetelna
reference. Pak se proletnou reference se stejnou nebo nejblizsi
chrakteristikou v databazi. Odkazy na nalezena data jsou potom prime.
Vyvoj holografickych pameti se vydava dvema smery - pro vyuziti jejich
rychlosti pri relativne mensim rozsahu dat (napr. v palubnich
pristrojich) a pri ukladani a cteni velmi rozsahlych databazi.
Zamyslet se nad holografickou pameti i nad ostatnimi typy
futuristickych pameti se muzete v uvedenem zdroji i pomoci nazornych
ilustraci. A to jsem se jeste nezminil ani o vytvoreni oddelenych
malych magnetovatelnych bodu na povrchu disku pomoci optiky (hustota
200 Gb) a o magnetooptickych pametech (hustota 1 Tb). Pokud tam
pujdete, pozor - je tam jedna chybicka v odkazech. U odkazu "Adding
Optical to Magnetic" zmente cislo 1 na konci adresy (...toigbox1.html)
na 2 (...toigbox2.html).
Lidi, co tohle vsechno objevuji a aplikuji, jsou bedny. Nemohu si
odpustit jedno srovnani. Asice srovnani patentu pridelenych v ramci
vyse uvedenych objevu s patenty na tzv. byznysove modely na Inetu (viz
amazonsky 1-Click apod.). Kazdemu musi byt jasne, ze jde o naprosto
nesoumeritelne zalezitosti. Ale presto se klidne patentuji invencne
chudokrevne 1-Clicky a u soudu nachazeji plnou podporu. Porad se mi
nejak nechce verit, ze je mozne, aby oboji nekdo posuzoval uplne
stejne. Zdroj: Scientific American a BAJT
Prehlidka vedecke hravosti a geniality muze pokracovat. Vedci z
Illinoiske university ohlasili svuj cerstvy objev, potazmo vynalez.
Vedci vzali krystalicky kremik a ocistili jeho povrch od oxidu.
Ziskali perfektni kremikovy povrch. Na nej ve vakuu nanesli atomy
vodiku, ktere se silne svazaly s kremikem (vrstva ma vysku jednoho
atomu vodiku). Pote pomoci "scanning tunneling" mikroskopu (nevite,
jaky cesky preklad se ustalil?) vytesnili atomy vodiku s povrchu pryc.
Tim se v nem vytvorily diry, ale sila puvodni vazby zustala zachovana,
lec nenaplnena ("plandala ve vzduchu"). Vedci vypustili na deravy
kremik molekuly organicke latky. Diry si zcela automaticky pritahly
molekuly k sobe, kazda dira jednu molekulu.
A ted se podrzte - ty molekuly rotuji v rytmu 100 THz! Zcela samy!
(1 tera je 1,000 giga). Vedci maji zamer vytvorit z cele sestavy
ultrarychle prepinace, resp. pameti. Proto se spojili s chemiky, kteri
vyvinou organicke molekuly pro ten ucel. Jakou podobu bude mit jeden
bit v takove molekule, zdroj neuvadi. Legracni na cele veci je to, ze
jde vlastne o mechanicke zarizeni, takze...navrat do historie:) Ale
v rozmerech nanotechnologii je to o necem uplne jinem. Nez budou k
dispozici potrebne molekuly, vedci zkouseji, jak blizko k sobe mohou
molekuly dat, aniz by ztratily svou plnou nezavislost (neovlivnovaly se
vzajemne). Z toho vyplyne i hustota prepinacich, resp. pametovych
prvku. Pak bude jeste nutne vymyslet nejaky interface pro komunikaci s
dalsimi hardwarovymi zarizenimi.
Myslim, ze ta dnesni prehlidka vedecke dovednosti na urovni
nanotechnologii nazorne ukazuje, jak rychle a hlavne jak skvelymi
cestami jde vyvoj kupredu. Az se mi z toho protaceji panenky jak ty
organicke molekuly:) Zdroj: EE Times a BAJT
Svedci o tom tabulka na Linux
Counter Summary Report. Jde o projekt, ktery by rad spocital
vsechny instalovane Linuxy. Zatim vychazi jen z udaju, ktere mu na jeho
serveru nechaji surfari. Tabulka uvadi poradi podle prepoctu na
celkovou populaci te ktere zeme. Na prvnich peti mistech jsou: Island,
Norsko, Finsko, Dansko a Svedsko (ti severani!:) CR je na 38. miste,
Slovensko na 59. USA na 19.
Chtelo by to, aby autor projektu prosmatral nejaky ten milion serveru
na Inetu. Podil uziti Linuxu v jednotlivych zemich by se pak vyjasnil
lepe. Obliba Linuxu mimo USA se projevila i na montrealske vystave
Linux Expo North America, kde je 90%
neamerickych vystavovatelu. Sef Red Hatu soudi, ze popularita Linuxu
mimo USA je dana i nepopularitou MS, ktery se prezentuje jako americky
uspech. Linux nema americky nadech, navic se zrodil ve Finsku. Red Hat
uz prestal rozdelovat trh s Linuxem na americky a zahranicni. Linux je
mezinarodni fenomen. Zdroj: Wired a BAJT
AOL si s betaverzi Netscapu 6 moc slavy nenadelal. Podle mnoha odezev
ze vsech stran je s touhle spise jeste rozpracovanou verzi spokojeno
malo surfaru. Rychlost je jen o malo vetsi nez u Communicatoru 4.72.
Chybeji klavesnicove povely - dokonce i u skakani po strankach dopredu
a dozadu. Chybi prehled navstivenych stranek. Sem tam to krachne. Kdo
uz mel nainstalovany AIM (kecalka AOL), seznal, ze ten integrovany do
Netscapu 6 o nem nemel ani potuchy. A tak se uzivatelska data z byvsiho
musela rucne pretahovat do noveho (ne kazdy to zvladne). Netscape 6
nabizi preklady textu mezi nekolika jazyky (preklad provede
Teletranslator via Inet). Preklady jsou udajne dost dobre (umi to i
japonstinu). S Javou si betaverze jeste moc nerozumi (hromady chybovych
hlasek, ev. i krach). Netscape 6 nema odinstalovace.
Kdyz na to tak shlizim, nezbyva mi, nez podotknout, ze si velmi lebedim
u Navigatoru 3.x a chranim si ho jako oko v hlave:) S chybovymi
hlaskami zpropadeneho JavaScriptu jsem se naucil koexistovat a dostanu
se i na stranky, ktere se mi v tom snazi javascriptove zabranit.
Ja bych chtel nejaky naprosto stupidni, maly prohlizec, do ktereho bych
obcas mohl zasoupnout update interpreteru JavaScriptu, aby me
neotravoval hlaskami (XML, HTML 4, CSS 1/2 by taky mohlo byt). Ostatni
me vubec nebere. Obrazky potrebuju videt tak zridka, ze pro mne
postrada smysl surfovat se zapnutou grafikou. Texty ve strankach bez
grafiky se ctou podstatne lepe. Nechci tvrdit, ze by muj styl surfovani
uspokojil vsechny, ale vim, ze nas takovych neni nijak malo - jen nam
chybi ten spravny prohlizec (Lynx je sice hezky, ale neni to uplne
ono:) Snad se jednou z Mozilly bude moci vybrat jen to, co clovek bude
opravdu potrebovat. Zdroj: Wired a BAJT
Paul F. Hoffman a Daniel P. Schrag predstavili smelou hypotezu o
zasadnich cyklech, kterymi prochazi Zeme. Behem sve existence byla
nekolikrat pouhou ledovou kouli. V rozmezi pred 750 az 580 miliony let
se v tomto stavu ocitla ctyrikrat. Potvrzuji to pruzkumy geologickych
vrstev. Nevi se presne, co vyvolava postupne ochlazeni Zeme, vedouci
az k jejimu plnemu pohlceni ledovci a snehem. Vedci se domnivaji, ze v
tom muze hrat svou roli pokles slunecni aktivity (napr. o 6%) spolu s
velkymi desti, smyvajicimi zasoby kyslicniku uhliciteho z atmosfery.
Kdyz je jeho ubytek vydatny, postupne mizi sklenikovy efekt, potrebny
pro udrzeni tepla. Rozsiruji se ledovce z polu, ktere silne odrazeji
slunecni zareni a tim prispivaji k celkovemu ochlazovani. Misto destu
snezi a ledovce se rozsiri po cele planete. Ocean mel byt pokryt
kilometr silnou vrstvou ledu. V atmosfere nebyl takrka zadny kyslik.
Do te doby zijici jednodussi organismy vyhynuly nebo se soustredily
kolem sopek. Nektere zily v oceanech u horkych pramenu. Ale byly i
takove, ktere se zime (prumerne -50 stupnu Celsia) a jinym extremnim
podminkam prizpusobily. Jak znamo, na Zemi i v oceanech byly posledni
dobou objeveny organismy, ktere dost meni klasicke predstavy o
podminkach, v jakych muze neco ziveho vubec existovat. Pro pohlceni
Zeme ledem a snehem stacilo jedno tisicileti. V tomto nehostinnem
stavu pak Zeme zustala deset nebo i vice milionu let. Trvala vsak
vulkanicka cinnost. Diky ni se v atmosfere hromadil kyslicnik uhlicity,
ktery zadne deste nesmyvaly. Jeho stoupajici koncentrace spustila
sklenikovy efekt, teplota se zvysovala a ledy zacaly tat. Prumerna
teplota dosahla 50 stupnu Celsia.
Biologove uz davno vedi, ze ke genetickym mutacim a vyvojovym skokum
dochazi v mensich skupinach a promenlivem prostredi. Presne tak tomu
bylo na Zemi v dobe ustupujicich ledovcu. V te dobe vedle jinych
bakterii existovaly jednobunecne eukaryoty v provedeni, ktere se stalo
bunecnym zakladem bunek fauny i flory (tyto eukaryoty se nazyvaji
korunni). V tehdejsim prostredi dochazelo k rychlym mutacim a vyvoji
vicebunecnych organismu pod tlakem nutnosti adaptace na stresy
prostredi a vyberu. Z eukaryotickych bunek se odvinuly i bunky zelene
algae, zalozene na fotosynteze, a vzduch se zacal plnit kyslikem.
Vytvoril se zaklad 11 zivocisnych kmenu v historicky pomerne kratke
dobe cca 100 milionu let (pred 600 az 500 miliony let). Strom zivota
najdete na The Tree of
Life. Strom jde od prokaryotu a sleduje vyvojove pribuznosti. Mj.
je zajimave, ze prvni bunky obsahovaly organely (mitochondrie), ktere
byly predchudcem geneticke informace ulozene v organizovanejsim retezci
DNA. Mitochondrie mame ve svych bunkach dodnes. Strom zivota se stale
doplnuje a obmenuje - je na nem jeste prace habadej. Pozoruhodne je, ze
zatim nikdo nedokazal zaradit viry coby jedny z mala zakladnich
elementu stromu. Obdobi ledu se jmenuje neoproterozoicke. Ze behem nej
neexistoval v ovzdusi kyslik, prokazuji geologicke vrstvy s obsahem
cisteho, neokysliceneho zeleza z te doby.
Uvedeny vyzkum a z nej vyvozene hypotezy poukazuji rovnez na to, ze
Zeme (ale i jine planety) prochazi silnymi klimatickymi zmenami. A bude
jimi prochazet i nadale. Dalo by se i meditovat o tom, ze zabaleni Zeme
do ledoveho obalu bez zitelneho ovzdusi si klade za cil zanik
dosavadnich forem zivota a vytvoreni podminek pro budouci rozvoj
jinych. Neco jako opakovane probihajici experiment v hodne velke
laboratori (jednobunecne eukaryoty jsou na Zemi i nadale). Jisteho
nemame zhola nic. Krome toho, ze v pristich nekolika tisiciletich zadna
neoproterozoicka kalamita neodstartuje. Pokud vas tema zajima, obratte
se na adresu uvedenou v zahlavi zpravy - najdete tam dalsi spoustu
souvisejicich detailu. Zdroj: Scientific American a BAJT