Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

13. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Vyzvu "Dekujeme, odejdete" vyslysel jen Bill Gates:) [Inet]
Roztomila pobidka - $10 do kapsy za elektronicke priznani dani [Inet]
Nejhorsi spammersky parazitismus - open relay [Inet]
Misto prohledavacu Inetu instantni odkazovac [Inet]
Usenet uvalil blokadu na vsechny e-maily Excite@Home [Inet]
Vyssi muzi maji vetsi sanci, ale neverni jsou vsichni:) [Veda]
Princip rizeni organizace toku informaci v mozku objeven [Veda]

Vyzvu "Dekujeme, odejdete" vyslysel jen Bill Gates:)

Gatesovi to trvalo 25 let, takze Klaus ma jeste spoustu casu:) Gates ale neodchazi z microsofti sceny, jen uvolnil pozici sefa MS svemu spolecnikovi Stevu Ballmerovi. Gates nadale zustane predsedou MS a zavedl pro sebe funkci sefa softwarove architektury MS. Ve svem dopadu na dalsi existenci MS de facto o nic nejde. Ono delat sefa MS od 19 let chce vydrz, ktera ma svuj strop. Ve 44 letech je Gates nejbohatsim muzem, ktery vystavel nejbohatsi firmu. Neni proto divu, ze se chce trochu uvolnit pro zbytek zivota.

De iure se situace kolem MS rovnez nemeni. Antitrustovy soud proti MS se nijak netaji tim, ze bude pozadovat rozdeleni MS na nekolik casti. Steve Ballmer ve sve nove funkci potvrdil, ze se MS proti tomu bude branit. Mam dojem, ze vlivem soucasneho vyvoje systemu a Internetu ztraci obsah zaloby na sve aktualnosti. MS mj. huste investuje uz do zcela jinych oblasti, kde si bude chtit vydobyt silne pozice (satelity, zabava, interaktivni TV apod.). Obrane MS proti antitrustove zalobe hraje do karet i vytvareni mnohasetmiliardovych konglomeratu, jakym je napr. nove ustavena megafirma AOL Time Warner. A dalsi budou nasledovat.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Roztomila pobidka - $10 do kapsy za elektronicke priznani dani

Vlada USA chce zvysit zajem o podavani elektronickeho danoveho priznani odectenim $10 z dani kazdemu jejich platci, pokud sve podani ucini elektronicky. Loni tak ucinilo 2,5 milionu americkych platcu dani. To je ale stale malo. Vlada uz si overila, ze elektronicka forma ma tolik prednosti vuci papirove-postovni, ze ji povazuje za hodnou prosazeni. Setri cas, nervy i penize. Na elektronicky prenos dat a jejich zpracovani prechazeji v USA i velci danovi poradci, napr. H&R Block, ktery pripravuje danova priznani svych klientu. Na co jineho by se v takove chvili mohl inetak ptat, nez: "Kdy uz tohle konecne bude i u nas???". Mnohaletych reci o budovani statniho informacniho systemu milion, ale konkretni uzitek pro lidi nikde zadny. Nebylo tady te zabednene tezkopadnosti a vecneho okecavani, proc neco nejde, uz tak akorat dost? Dokonce tolik, ze kdyby se stal ten zazrak a ja mohl vyplnit danove priznani via Inet, byl bych pomalu ochoten za to nesmirne stesti statu tech $10 zaplatit, misto aby mi je musel vnucovat...
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejhorsi spammersky parazitismus - open relay

Nejak moc se o tomto problemu nemluvi, ale melo by. Cim vic e-mailovych serveru u nas pribyva, tim vetsi vyber pro jejich zneuzivani spammery. Open relay v teto souvislosti znamena, ze pokud spammer zjisti, ze vas server nema proti nemu obranu, zacne ho vyuzivat pro rozesilani desitek i stovek tisic svych junk mailu. Kapacitni moznosti serveru tak jdou zcela ve prospech parazita. Vy pak vypadate pred svetem jako ohavny spammer a odevsud to schytavate od rozcilenych lidi a spravcu jinych serveru. V rozeslanych spamech totiz vsude kraluje adresa vaseho serveru jako puvodce spamu.

Pokud na vas upozorni nektery "obstastneny" prijemce spamu nejakou z antispammerskych organizaci, ta vec prosetri. Pokud zjisti, ze jde o open relay, adresa vaseho serveru se ocitne na cerne listine (v databazi) organizace ORBS. Tuto databazi pouzivaji e-mailove servery pro filtrovani prichazejicich zprav. Takze pokud byste psali nekomu, k nemuz se dostavaji zpravy via mail server, jenz vas ma zarazeneho jako spammera, vas adresat od vas vasi normalni zpravu nedostane. Spammeri mohou pro open-relaying vyuzivat prakticky vsechny mail servery starsich verzi. Teprve pred nejakymi dvema tremi lety zacali vyvojari serveroveho softwaru vytvaret obrany proti tomuto parazitismu.

Na adrese ORBS - Securing and testing servers najdete spoustu velmi dobrych rad a odkazu na popisy, kterak svuj mail server zabezpecit vuci parazitnimu open relayingu. Pokud si nejste zcela jisti, jak na tom jste, najdete si na uvedene strance nazev a verzi sveho serveru a zactete se. Prevence je v tomto pripade vice nez zadouci.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Misto prohledavacu Inetu instantni odkazovac

GuruNet a Flyswat jsou zajimavymi prukopniky noveho zpusobu vyhledavani informaci a vysvetlovani pojmu. Oba nabizeji softwarove udelatko, ktere si muzete stahnout zdrama (v obou pripadech jen pro W95/98/NT a MSIE 4.x/5.x). Oba maji spolecne to, ze po kliknuti na slovo v textu vyskoci okno, ktere nabidne souvisejici odkazy - napr. encyklopedicke vysvetleni pojmu, v pripade firemniho nazvu mj. i stav akcii, k mistnimu nazvu treba i mapu a prehled pocasi...moznosti sestavovani odkazu prehrsel. Oba odkazovace cerpaji z dat jinych serveru - ale vsechno ma peknou a jednoduchou upravu. Vetsine uzivatelu Inetu budou plne vyhovovat. Vice nez nahrazuji katalogy odkazu, na nichz vyrostlo Yahoo. Jen fajnsmekri sem tam pociti potrebu odskocit si treba na AltaVistu. Odezva instantnich odkazovacu je rychla, netreba v nicem nijak zbesile klikat, hledat a zkouset, zda to ci ono obsahuje info, ktere hledame.

Podstatnejsi rozdil mezi obema konkurenty je v tom, ze GuruNet reaguje na jakekoli slovo v textu (klikutim na slovo pri stisknutem Altu). Flyswat zlute podtrhava ta slova v textu, ktera ma ve svem slovniku (podtrhavani lze vypnout) - pak staci na takove slovo jen kliknout. Prvni zpusob se mi jevi byt prijemnejsim. A co je u obou jeste sikovne - odkazovace muzete pouzit i pro texty v jinych programech, tedy ne jen pro webovsky prohlizec. Oba producenti odkazovacu ziskali dost financi od investoru, zatim ale nevydelavaji. Prijmy hodlaji mit hlavne z podilu na prodeji zbozi, ktere si koupi surfari po kliknutich na odkazy, ktere je katapultuji do prodejen. Takovato nabidka orientace je jiste dobry napad. Lze si predstavit i implementaci odkazovacu primo do prohlizecu (Flyswat uz jedna o takove moznosti s producentem prohlizece NeoPlanet). Pokud by se tak stalo, inetovym prohledavacum a katalogum by citelne poklesla navstevnost.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Usenet uvalil blokadu na vsechny e-maily Excite@Home

Opet jde o spamming. Usenet je nejvetsi seskupeni e-mailovych konferenci na Inetu. Pro spammery jsou usenetovske konference oblibenym cilem jejich junku. Spravci Usenetu venuji ohromne usili potirani spammingu. Soucasti jejich postupu v tomto nekonecnem zapasu je i UDP (Usenet Death Penalty). Jde o krajni zpusob zamezeni husteho prisunu junku do konferenci. UDP znamena zablokovani pristupu vsem e-mailovym zpravam od provinileho ISP. Usenet tuto blokadu pouziva pouze v pripadech, kdy jednani s ISP, od nehoz spammerska reka proudi, k nicemu nevedou. Ted chytil UDP nejvetsi kabelovy ISP v USA (ma pres milion abonentu). Spravci Usenetu sdelili, ze Excite@Home ani pres jejich nekolikamesicni snahu o vyreseni veci nereagoval a zaujal pozici mrtveho brouka.

Usenet ma ke vsemu jeste dost liberalni posuzovani toho, co je junk - jim se stava teprve zprava zaslana do 20 a vice konferenci. Z mail serveru Excite@Home udajne slo az 25% vsech junku. V historii Usenetu byl UDP vyuzit uz nekolikrat i proti velkym ISP, kteri nemeli vubec zadna opatreni proti spammingu. Teprve po UDP je zacali zavadet, aby se jejich abonenti k Usenetu dostali. Spammeri jsou po vsech strankach paraziti. Vycerpavaji kapacity systemu, za ktere nic neplati, a otravuji lidi nesmysly. Blokady a zakonne represe jsou zatim jedinymi moznymi cestami v jejich potirani. Zakonnych ustanoveni proti spammingu je ve svete jeste malo (v USA se jich uz par vyklubalo), ale budou pribyvat.

Obrana obchodniku typu: "Ale jak mam svetu rict, ze prodavam zlevnene ponozky?" je nesmyslna. Prodejnich subjektu jsou na svete stovky milionu a kazdy by jiste rad nekolikrat denne upozornil vsechny lidi na svete, ze neco prodava. Najmout si spammerskou organizaci a zavalit svet reklamnimi e-maily (nejlepe kolem jednoho milionu junku denne kazdemu uzivateli Internetu), je cesta nikam. Je na uzivateli Inetu, aby si sam zvolil, zda junky chce dostavat. Svoboda jednech nemuze prekracovat meze svobody druhych. Nakonec uz existuji reklamni servery, kde si kazdy muze zvolit, z jake oblasti chce reklamni zpravy dostavat.

Reklama cehokoli prodejneho je financni polozka, ktera v soucasnem typu spolecnosti umoznuje existenci i leckdy sympatickych subjektu, ktere placenou reklamu v jakekoli forme vystavuji. Bez reklamnich financi by tyto subjekty zkrachovaly a spousta lidi by prisla o praci. Kdo chce prodavat ponozky, musi inzerovat a inzerci zaplatit. Placena inzerce je soucast produkce, ktera se inzeruje. Spamming je jen a jen parazitismus.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vyssi muzi maji vetsi sanci, ale neverni jsou vsichni:)

Vedci museji probadat vsechno. Britsti si vzali na paskal rozhodovani zen o vyberu muzu z hlediska jejich vysky. Prozkoumali vzorek 4,500 muzu ve veku od 25 do 60 let. Zjistili, ze zeny jevi nejvetsi zajem o vysoke muze. Na otazku "proc?" si odpovedeli darwinovsky - pro zeny jsou vysoci podvedome/intuitivne atraktivni proto, ze by meli mit "kvalitnejsi geny" a meli by byt schopnejsi pri ekonomickem zajistovani a celkovem zabezpecovani spolecne rodiny. Pro zenu velka vyska muze signalizuje, ze ma silny genofond, ktery pak prevezmou i jejich deti.

Biolog Richard Dawkins rika souhrnu takovych znaku, jako je treba prave zminena vyska muze, "poukazka na rozmnozovani". V prirode musi samec byt pro samici necim natolik atraktivni, aby si ho v konkurenci ostatnich vybrala pro reprodukci rodu. Kdo v zasnubach neuspeje, zustane na ocet (ani "octove samicky" mnoha zivocisnych druhu nepripousteji "octove samce" - vsichni si museji pockat na dalsi sezonu, ve ktere se opet bude hrat o poukazky na rozmnozovani). Aneb darwinovska selekce "sobeckych genu". U lidi je vyska jednim z vice znaku, takze ani ti mensi nemuseji sve poukazky hned zahazovat:)

Jsou ovsem vyjimecne situace. Napr. po valkach ubylo muzu, takze po nich byla obecne vyssi poptavka. Jeden z nasich psychologu (ted si nemohu vzpomenout na jeho jmeno) nabizi, aby se opet zavedlo mnohozenstvi. Je prirozenejsi pro samce a genofond by se zkvalitnoval. Spolecenstvi vice zen v manzelskem svazku mj. vyrazne zmensuje treci plochy, ktere vznikaji v monogamnich svazcich. Vernost jednomu partnerovi je v prirode vzacnosti. Mezi primaty se dodrzuje jen u dvou druhu opic.

Nevera se pase i ve svazcich, o kterych se dlouho myslelo, ze jsou sexualne monogamni (napr. u hus nebo capu). Proto se tyto svazky - vcetne lidskych - oznacuji spise za socialne, nikoli sexualne monogamni. Socialni monogamie pravdepodobne vznikla tam, kde je nutna deledobejsi starost o potomky. Ale v techto svazcich ma nevera podil 9:10 (devet z deseti zvirat ci ptaku se sexualne spojuje i s jinymi partnery, i kdyz jsou "socialne verni"). V USA zije ptak bluebird (salasnik modry), ktery byl povazovan za primo svate verneho svemu partnerovi. Jak ale jeho sledovani ukazala, samicka snasi vajicka s geny sveho socialniho partnera jen v 80% az 85% pripadu. Nemel bych dalsiho rozvijeni tohoto tematu uz radsi nechat, damy a panove?:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Princip rizeni organizace toku informaci v mozku objeven

V mozku jsou krome "pracovnich" neuronu rovnez inhibitory, zvane I-neurony (byva jich kolem 10% az 20% z celkoveho mnozstvi neuronu). Ty maji na starost "drzeni aktivity pracovnich neuronu na uzde". Bez teto inhibicni funkce by se mozkove neurony dostaly do excitovaneho, nekontrolovaneho trysku, jaky by koncil kolapsem mozku (napr. zachvatem padoucnice). To se o I-neuronech uz vedelo. Ale nevedelo se, podle ceho a jak konkretne do prace mozkovych neuronu zasahuji.

Neurobiologove v izraelskem Wiezmannove institutu zjistili, ze I-neurony ve svych spojenich (synapsich) s pracovnimi neurony buduji velmi rychle prepinace if-then. Jimi se kontroluji stavy neuronu (uroven jejich aktivace) a ve vhodnem okamziku a pri urcite aktivacni urovni se z I-neuronu dostane inhibitor do pracovniho neuronu a tak utlumi jeho aktivitu (samozrejme az pote, co neuron zdarne vykona, co mu vykonati jest). Cas se tady meri v setinach vteriny.

Jak vedci dale zjistili, kazdy jeden I-neuron je synapticky spojen s radou neuronu, ktere kontroluje. I-neurony viditelne maji prehled o skupinach pracovnich neuronu, ktere se zabyvaji urcitou cinnosti - tak vlastne mapuji rozdeleni skupin neuronu podle druhu vykonavanych funkci a kontroluji zdarnost jejich prubehu. To se tyka i prenosu informaci mezi temito skupinami neuronu, ktere spolu kooperuji. Pri stavbe mozku v embryu se deli (neboli mnozi) neuronove bunky tak, ze z prvni bunky jednoho funkcniho centra s urcitou roli se postupne vytvareji dalsi. Tak vznika neco jako genealogie (rodokmen) bunek v techto centrech. I-neurony jsou necim jako patrony techto pribuzenskych skupin neuronu.

Funkcni poruchy I-neuronu maji za nasledek mnoho velmi neprijemnych nemoci predevsim psychickeho razu - napr. bezpricinne deprese, obsese (vcetne stihomamu), schizofrenii, ruzne formy hyperaktivity, autismus atd. Vedci doufaji, ze nova zjisteni pomohou posunout lecebne moznosti psychiatrie kupredu i odhalovat dosud zahadna zakouti fungovani mozku.
Zdroj: EurekAlert a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net