Z internich zdroju MS se na svetlo bozi dostala zprava, kterou vsem
vyvojarum W2000 rozeslal jeden z vedoucich vyvoje MS, Marc Lucovsky.
Ze zpravy vyplyva, ze W2000 obsahuji pres 65,000 chyb - z nich 28,000
lze povazovat za nedostatky vaznejsiho charakteru (to jsou takove,
ktere mohou vyvolat nejakou chybu v behu systemu, i kdyz nemuseji nutne
mit znicujici nasledky). Interni zprava M. Lucovskeho se dostala ven ve
velmi nevhodnou dobu - distribuce W2000 vypukne uz tento ctvrtek. Je
ale nutne brat v potaz, ze zadny novy software neni bez nedotazenosti
a ze je v nem porad co vylepsovat. Dukladna analyza softwaru vzdy
objevi nejake chyby. MS nechal otestovat betaverzi W2000 u 750,000
testeru, aby si mohl byt jist, ze nektery z nedodelku nevyvola zadnou
katastrofu.
Kdo se v problematice sotwaroveho vyvoje moc nevyzna, u toho muze
vyvolat zprava M. Lucovskeho nezvladnutelny strach z instalace W2000.
Kdo teto problematice rozumi, trne pri instalaci cehokoli:) Trzni
analytici, kteri mirne varovali pred ukvapenou instalaci W2000, varuji
ted o poznani silneji a doporucuji, aby se s ni vyckalo az do vydani
prvniho, lepe druheho Service Packu (ty obsahuji i opravy chyb). Na
ZDNetu bezi anketa, zda si ctenari hodlaji koupit W2000 nebo ne. Koupi
si je 22%, nekoupi 78%.
Ke vsemu lze dodat jedno podstatne - uzavreny vyvoj komplexniho systemu
s sebou nese i jeho obtiznou zvladatelnost. Otevreny kod, na jehoz
vyvoji, testovani a volne kritice se podileji tisice schopnych
vyvojaru, je od takovych problemu oprosten o poznani vic. Producent
uzavreneho kodu likviduje chyby pomalu, soubor oprav se k uzivatelum
softwaru dostava jednou za dlouhy cas. Objevene nedostatky otevreneho
kodu se odstranuji rychle a jsou prubezne k dispozici. Krome toho vseho
se muzu zeptat - co prijde po W2000? A hned si odpovim, ze asi uz nic.
Nejaky ten upgrade jednou za rok ci za jeste delsi dobu. A mozna nejake
ty adaptace na nove trendy ve vyvoji jednotlivych prvku i cele
architektury pocitacu. Pokud se ale zeptam, co bude dal treba s takovym
Linuxem, moznych odpovedi se nedoberu. Budouci vyvojarske hratky s
Linuxem jsou skoro bez hranic. Zdroj: ZDNet a BAJT
Studie technologicke konzultacni firmy Gartner Group upozornuje na to,
ze ve ctvrtine pripadu se po instalaci W2000 mohou vyskytnout problemy
jejich kompatibility se softwarem, ktery bezel s NT 4.0. Vsemu jeste
pridalo prohlaseni sefa Dellu, kterym zmrazil ocekavani, spojena
s vyhlasovanymi vlastnostmi W2000. Soucasne s tim vyrazne podeprel
rozhodnuti Dellu o instalaci Linuxu na pocitace Dellu. Jak rekl, na
trhu jsou systemy dostatecne zdatne na to, aby sehraly vyznamnou
konkurencni roli vuci systemum MS. Po techto zpravach zacali investori
huste obchodovat s akciemi MS a srazili jejich cenu. MS tak tesne
pred uvedenim W2000 na trh ziskava negativni image ze vsech stran.
Aneb jak uz dlouho zpiva Bob Dylan, casy se meni... Na druhou stranu
ale nepamatuju, ze by tomu pri prichodu i behem existence vsech verzi
Windows kdy bylo jinak. Kritika byla vzdy strhujici, ale Windows
pouzivali skoro vsichni. Jenze nebyl Internet (tedy byl, ale ne tak
huste pouzivany) a nebylo nic moc jineho. Az prach zase opadne, dopadne
to s W2000 podobne jako s predchozimi verzemi. Dynamicky rozvoj datove
komunikace ale tahne nahoru i jine systemy, mezi nimiz Linux hraje
stale vyznamnejsi roli. Zdroj: Wired a BAJT
V patek byla v Nemecku velka slava. Na tiskovku Deutsche Telekomu
prisel i kancler Schroder, ktery chvalil Telekom i svoji socialni
demokracii...z mikrofonu jako by se valil volebni gulas (snizeni vysoke
nezamestanosti, posileni stagnujici ekonomiky etc.). Prejdu k tomu
podstatnemu - uzivatele telekomackeho ISP T-Online budou moci zvolit
mesicni pausal 100 DEM (cca $50) za casove neomezene dial-upove
pripojeni. To je sice 2,5-nasobek standarniho pausalu ISP v USA, ale
tem, kteri tu stovku budou moci obetovat, to umozni surfovat beze
strachu z naskakujicich telefonnich impulsu. Coz je dobre. Kdo si to
ale bude moci dovolit, kdyz ve vychodnim Nemecku je jeden ze ctyr
obcanu nezamestnany a v celem 10%, je otazka. Jde spise o akt,
prichazejici s krizkem po funuse. Podle Schrodera je v Nemecku na Inetu
jen 14% lidi (sef Telekomu tvrdi, ze tretina). Ze za to muze krajni
nenazranost Telekomu a chybne dlouhodobe hyckani monopolisty vladou, je
nad slunce jasne. Presne totez plati u nas. S tim rozdilem, ze fakticky
monopol tuzemskeho Telekomu se rozhodnutim politickych hlupaku ma
prodlouzit o dalsi dva roky. Agonie ceskeho Inetu, zavaleneho naditymi
zoky monopolu, muze vesele pokracovat dal... Zdroj: Wired a BAJT
Sony podala zalobu na firmu Connectix, ktera
si prostredky zpetneho inzenyrstvi slozila dohromady system herni
konzole PlayStation a upravila ho pro pouziti na stolnim pocitaci
(momentalne pro Macy, verze pro Windows se pripravuje). Pri prvni
soudni pri soudce prikazal, aby Connectix ihned prestala nabizet svuj
software. Connectix se odvolala. Soudce odvolaciho soudu ucinil - na
soucasne pomery - odvazne rozhodnuti a zrusil predchozi rozhodnuti.
Connectix opet muze pokracovat ve vyvoji i nabidce systemu PlayStation
pro desktopy (firma system nazvala Virtual Game Station). Jde o dost
kontraverzni zalezitost. Nektere casti systemu jsou chranene
copyrightem. Connectix u soudu priznala jejich zkopirovani a jejich
naslednou upravu.
Profesor prav, ktery u soudu vypovidal jako expert, rekl, ze Connectix
postupovala jako podobne, jak by postupoval treba konkurent Coca Coly,
kdyby analyzou zjistil jeji ingredience a zacal vyrabet svou vlastni
colu. Tim by neporusil zadny zakon. Emulace systemu pro jejich beh v
jinych prostredich by se tedy nemela povazovat za poruseni zakona.
Limonady a software jsou ale dost odlisne oblasti produkce. Problem,
kterym se odvolaci soud nezabyval, je v tom, ze Connectix svou emulaci
prodava. Jinak receno - kdyz kdokoli cokoli od kohokoli okopiruje a
upravi to pro beh v jinem prostredi, muze to zacit prodavat?
A jeste jiny argument - je jakykoli zakladni operacni system cehokoli
(ale i programovaci jazyk) v budoucnu opravdu hoden vsech moznych
ochran od copyrightu az po patenty? Nemely by tyto systemy a jazyky byt
pod jedinou ochranou, asice ochranou vyvoje otevreneho kodu? Pak by ani
soudni pre typu Sony vs. Connectix neexistovaly. System PlayStation
slouzi hlavne prodeji her. Diky emulaci systemu si hry pro PlayStation
bude kupovat vic lidi, protoze si je budou moci hrat i na svych
pocitacich. V prodeji her tak Sony jen ziska. Muze se ale snizit prodej
hernich konzoli. Myslim ale, ze nejake ztraty by Sony nezaznamenala v
zadnem pripade.
Nakonec tu jde o jeste jednu vec - zakoupena data by si uzivatel mel
moci poustet na cemkoli, kde je to potencialne mozne, a nebyt omezovan
jen na (drahy) produkt, na nemz mu producent dat dovoli si data
poustet. Predevsim z toho duvodu je emulace, resp. prenos sytemu do
jinych prostredi nezbytny. Coz je mj. jadrem soudnich sporu kolem DeCSS
pro prehravani DVD na desktopech. Kruh se tak hezky uzavira. Takze i
kdyz nejake ty mouchy na rozhodnuti odvolaciho soudu v pripade emulace
PlayStation jsou, jde o krok dobrym smerem. Sony se ale nelibi a hodla
v soudnich tahanicich vuci Connectixu pokracovat. Zdroj: Wired a BAJT
EduPoint ma v databazich 1,5 milionu kursu
ze 30,000 vzdelavacich center. Je to prvni komplexni prehled pro
zajemce o vzdelavani via Inet. Jsou v nem nejen kursy vareni ci
programovani, ale i nabidky vysokoskolskeho a postgradualniho studia.
EduPoint byl zkusebne spusten 7. ledna, oficialne odstartuje v breznu.
Vydelavat bude na inzerci a na podilu z kursovneho, resp. skolneho
studentu, kteri se nekam prihlasi na zaklade vyberu z EduPointu. Jeho
nabidka se tyka jen studia v USA. Americani vydaji na sve vzdelani
500 miliard USD rocne. Studium via Inet tuto castku nejspis jeste
zvysi, protoze spousta lidi se bude moci neco ucit, aniz by se museli
presouvat do vzdalenych uceben. Pri studiu po drate citelne chybi primy
kontaky s uciteli i spoluzaky, takze se vyuka vselijak kombinuje, aby
o sobe vsichni vedeli a sem tam se i sesli. To je duvod, pro ktery se
pri hledani kursu v EduPointu vyzaduje i tamni PSC zajemce. EduPoint se
bezpochyby stane navstevovanym orientacnim majakem v dosud hodne tezko
proniknutelnych houstinach nabidek internetoveho vzdelavani. Zdroj: Wired a BAJT
V USA jsou pravnici, kteri se orientuji na zaloby typu class-action.
Tito pravnici podavaji zaloby v zastoupeni vetsiho poctu klientu vuci
velkym spolecnostem. Ti klienti je o podani zaloby ani nemuseji zadat.
Napr. mohou zazalovat tabakovy prumysl za poskozovani zdravi. Pokud
uspeji, vyrobci cigaret a spol. museji zaplatit skodu a pravnici si
vezmou sve palmare. Jak se pak odskodne rozdeluje, je druha vec. Tito
pravnici jsou neustale ve strehu a hledaji sve sance. Jednou z nich se
mohou stat problemy, jake uzivatelum Inetu zpusobily utoky DDoS na
velke serverove farmy z pocatku tydne. Uzivatele se nemohli dostat na
servery, kde maji sve stranky, postovni schranky apod. Pravnici mohou
trvat na stanovisku, ze je veci spravcu onech serveru, ISP a pateri,
aby zajistili funkcnost svych sluzeb. A ze ji nezajistili ani presto,
ze o moznosti utoku DDoSem vedeli dopredu. Na jednu stranu je to dost
silene, na druhou jsou takovi pravnici hrozbou pro firmy, ktere museji
pocitat s moznosti zaloby typu class-action a radsi konat tak, aby ji
na ne nikdo nepodal. Jeden nikdy nevi, jak to muze dopadnout... Zdroj: TechWeb a BAJT
Dalsi hackerske dilo - server RSA Data Security nepristupny
Jak se dozvedeli e-mailovi odberatele News on 'Net z dnesni mimoradne
informace, hlavni stranka serveru RSA zmenila
svuj obsah. Vypadalo to na hacknuti serveru. Brzy se ale ukazalo, ze
hacker zasahl do DNS, ve kterem zmenil adresu RSA. Zmena se rozsirila
po celem Inetu. To byl i duvod, pro ktery na Inetu visela - a mozna
jeste visi - zmenena stranka RSA tak dlouho. Lidi v RSA s tim nemohli
nic delat, protoze zadosti o spojeni se serverem RSA vedly na zcela
jinou adresu, na niz spocivala hackerova stranka. Tyhle "unosy" stranek
uz maji svou historii. Pred asi dvema lety se snazil jeden systemak
protestovat proti monopolu spravce korenoveho DNS pro USA, firme
Network Solutions, unasenim jeji adresy IP. Nakonec se za sve pocinani
omluvil. Ale FBI se ho po case rozhodla zatknout, byl obzalovan a
skoncil ve vezeni. Nez se adresa RSA bude moci vratit do puvodni
podoby, uplyne den (jeji TTL v DNS je nastaven na 24 hodin). Ale i pak
hrozi jeji novy unos.
Zda se FBI podari unosce chytit, je jina otazka. FBI znacne tape pri
snaze vystopovat DDoSoveho utocnika, ktery polozil na zada velke
serverove farmy. Zatim se prihlasilo par universit, ktere samy
zjistily, ze se jejich pocitace staly nedobrovolnym vysilacem utocnych
packetu. FBI projevuje zajem o nemeckeho vyvojare, ktery je autorem
jednoho z DDoSovych nastroju. Ale nic vic FBI zatim udajne nevi.
Mimochodem, pokud se chcete dozvedet o principech DoSu a DDoSu vsechny
mozne detaily, na strance Dave
Dittrich najdete odkazy na ty nejzasvecenejsi materialy. Zdroj: BAJT
Profesor psychologie Texaske university, David Buss, chvali zarlivost
ve sve nove knize "The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary
as Love and Sex" (Nebezpecna vasen: Proc je zarlivost stejne nezbytna
jako laska a sex). Zarlive chovani se vyskytuje v prirode nejen mezi
lidmi, ale spoustou zvirat, ba i u nekterych druhu hmyzu. Jednou z
hlavnich funkci zarlivosti je braneni pristupu cizich samcu k samicce,
aby ji neoplodnili a neznehodnocovali populaci. V prirode, tedy i mezi
lidmi, funguji zakony vzajemneho vyberu partneru, kteri o sobe
predpokladaji, ze obsahuji kvalitni genovou vybavu, nezbytnou pro
preziti rodu. Kdo voli, jsou prevazne samicky, ktere samce nechavaji
usilovat o sebe ruznymi formami namluv - od namlouvacich tancu az po
souboje mezi samci. Samcum mnoha druhu je dost jedno, u kolika samicek
se jim podari uplatnit (jejich schopnost prubezne oplodnovat vice
samicek ma rovnez sva plus pro preziti genu, ale muze byt omezovana
kvuli zajisteni kvality rodu). Samicky - zvlaste savcu - na sebe berou
mnohem vetsi zatez pri reprodukci a odchovu mladat, proto byvaji
zdrahavejsi, nez svoli ke kratsimu ci delsimu souziti se samcem.
Zarlivost ve sve nejsilnejsi podobe je zakodovana uz ve spermatech.
Experimenty ukazaly, ze pokud spermie vice muzu usiluji o dosazeni
sveho cile - ryhovani zenskeho vajicka - soucasne, ty cizi se pri
setkani vzajemne zabijeji. Podobne muze vest extremni lidska zarlivost
k nasili i vrazdam. Chorobne projevy zarlivosti autor knihy nechvali.
Ale na rozdil od panujiciho pokryteckeho vyhlasovani, ze kdo zarli, je
vadnej, hodnoti pritomnost kultivovanejsi zarlivosti jako prinos pro
souziti partneru. Shrnuje to slovy: "Absence zarlivosti je polibkem
smrti pro partnerstvi". Ja bych snad dodal, ze prilis caste vyvolavani
duvodne zarlivosti je polibkem stejneho druhu. Nakonec i autor sam
rika, ze normalni zarlivost ma byt znamkou zajmu o partnera a ma byt
tak prijimana. Ten, na koho jest prave zarleno, musi umet tyto projevy
prijmout, jinak si koleduje o neprijemnosti ruzneho druhu...protoze s
prirodou se tezko smlouva:) Zdroj: TechWeb a BAJT