Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

15. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Az bude Mozilla hotova, budou se mozna dit veci... [Inet]
Dopadeni DDoSoveho utocnika otazkou nejblizsich dnu? [Inet]
Podle autora softwaru pro DDoS je hlavni obranou prevence [Inet]
Je prenos programu TV Nova na Inetu nezakonny? [Inet]
Techno-artistni etoy uz opet oziva na sve adrese [Inet]
Vysetrovani premrstenych cen Windows ve Svycarsku [Inet]
Laboratore RSA pripravuji obranny software proti DDoSu [Inet]
Nejprohlizenejsi film na Inetu je o hackerech [Inet]
Obojzivelnici mizi z celeho sveta - a nevi se, proc [Veda]

Az bude Mozilla hotova, budou se mozna dit veci...

Dlouhy, predlouhy firemni vyvoj davno slibovane, zgruntu nove verze netscapovskeho Communicatoru jako by se nikdy nemel dobrat k cili. K cili se ale postupne dostava vyvojarska komunita, pracujici na projektu Mozilla (otevreny kod, GPL). Pro hratky nabizi uz skoro-alfaverzi mozillovskeho Communicatoru. Objevily se zpravy, ze prvni hotova Mozilla by se mela jmenovat Communicator 6.0 - to asi aby Netscape mel prostor pro doplizeni se ze sve verze 4.x do slibovane 5.0:)

Mozilla je typickym produktem otevreneho kodu - cti modularitu a standardy. A cti i potenci jednoducheho prevodu softwaru na vsechny mozne platformy. MSIE 5.x uz celkem slusne cti standardy (rozhodne vic nez posledni Communicator 4.7). Ovsem necti otevrenost kodu, ani plnou modularitu. Casti kodu MSIE pouziva MS jen ve svych vlastnich programech. Moduly Mozilly ale budou vyuzitelne kdekoli, kde budou potrebne jejich funkce. Rovnez je tu predpoklad, ze Mozilla se brzy uchyti na vsech platformach. MSIE nikdy nebude pro vsechny platformy a nikdy dostatecne vcas pro vsechny, kterych si vsima.

Mozilla - podobne jako Linux - se bude prubezne vyvijet i v ruznych variacich kolem sveho jadra, ktere tvori predevsim Gecko pro interpretaci webovskych stranek. Az Mozilla vyjede, muze se stat, ze vypukne nova zabava nad novym zapasem mezi MS a produkty otevreneho kodu - k velkemu klani Windows vs. Linux se prida MSIE vs. Mozilla. Kdy se prvni verze Mozilly dostane do konecne podoby, nikdo nevi. Communicator 5.0 Netscapu by udajne mel byt uz skoro hotovy - ma v nem byt i leccos z Mozilly (na jeji tvorbe se podileji i vyvojari Netscapu). Mozna to je ten pravy duvod, pro ktery ma konecna verze Mozilly dostat cislo 6.0. Coz by mohlo znamenat, ze bude uvedena az nekdy ve 3. nebo 4. ctvtrleti t. r.

Pokud si budete chtit posledni vyvijenou verzi Mozilly vyzkouset, stranka Releases nabizi zdrojak i binary pro Windows, Macy, Linux a nekolik Unixu. Ale zkousejte ji jen na pocitaci, kde vam ev. krach softwaru nepridela vrasky.
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dopadeni DDoSoveho utocnika otazkou nejblizsich dnu?

FBI o svem stopovani utocnika, ktery minuly tyden ochromil beh mnoha velkych serveru, mlci. S FBI spolupracuje a utocnika se snazi vystopovat i jeden systemak Stanfordske university. Podle jeho vyjadreni jsou mu na stope a je jen otazkou kratkeho casu, kdy bude provinilec zatcen. Utocnik by mel pochazet z USA, nic vic nikdo neni ochoten sdelit. O duveryhodnosti slov systemaka se samozrejme vynorily pochybnosti. Podle firmy RIPTech, ve ktere jsou i drivejsi vysoce postaveni zamestnanci ministerstva obrany USA, se FBI vubec nemusi podarit utocnika odhalit. Ten je podle vseho dost zdatny na to, aby po sobe zanechal prime stopy. RIPTech jeste dodava, ze to, co se odehralo minuly tyden, neni vubec nic proti tomu, co lze jeste ocekavat. Kdo je pravde bliz, ukazou dalsi dny. FBI jde v cele veci i o prestiz, takze urcite dela vsechno, co muze.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Podle autora softwaru pro DDoS je hlavni obranou prevence

Mixter - nemecky autor softwaru pro utoky DDoS, ktere minuly tyden paralyzovaly velke serverove farmy - ve svem rozhovoru pro Cnet rekl, ze zajisteni pocitacu proti prunikum je jedinou rozumnou cestou, jak zabranit jejich vyuziti pro destruktivni hratky inetovych vandalu. Mixter je autorem DDoSovych programu TFN a TFN2K. Jen nektere utocne programy tohoto typu byly publikovany. Diky tomu lze odhalit jejich pritomnost na pocitacich, podobne jako treba virus (zkouma se, zda na disku neni ulozen soubor s urcitym sledem bitu, charakteristickym pro dany program).

Existuji ale i nepublikovane programy, na ktere zadne scannery nebudou, dokud je nekdo neidentifikuje. Zajimavy postup voli scannovaci software firmy myCIO.com. Ten se stavi do pozice hackera, pokousejiciho se komunikovat se svym utocnym programem via Inet. Pokud se program z nejakeho osloveneho pocitace ozve, je vse jasne. myCIO.com v prvni vlne svych zkousek nasla na 10,000 scannovanych pocitacich sedm DDoSovych programu.

Mixter uvedl, ze DDoS je problematicky v tom, ze se nemusi podarit odhalit puvodce utoku, pokud je dostatecne ostrazity. V takove situaci opravdu nezbyva, nez zajistit bezpecnost pocitacu pred pruniky cizich osob, ktere do napadeneho pocitace mohou ukladat svuj spiclujici nebo utocny software. Softwarove scannery, ktere namatkove hledaji bezpecnostni diry v pocitacich, se stale zdokonaluji. Hacker s takovym softwarem vzdy bohate uspeje prave proto, ze zabezpeceni pocitacu na Inetu se nevenuje nalezita pozornost. Pritom jsou volne k dispozici spousty zaplat i programu, ktere mohou utocnikovi zabranit v pruniku, resp. odhali jeho aktivitu. Zabraneni pruniku na pocitac ovsem neuchrani server pred atakem DDoS.

Mixter odmitl podezreni, ze by mel jakykoli podil na nedavnych utocich. Jeho snahou je upozornovat na stale se vyvijejici moznosti napadeni pocitacu na siti. Pred pulrokem dokoncil studia a chce se nechat zamestnat u nejake firmy, ktera se zabyva bezpecnosti komunikace na Inetu. Dnes rovnez oznamil, ze souhlasi s rozhovorem s agenty FBI, kteri po nem uz nekolik dni pasou (Mixter je prezdivka, sve skutecne jmeno nechce prozradit).
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Je prenos programu TV Nova na Inetu nezakonny?

Zpravodajstvi iDnes prineslo clanek, v nemz se J. Unger a M. Spacilova venuji pravnim otazkam kolem digitalni nabidky TV vysilani Novy na Inetu (prenasi se totez, co prave bezi na Nove). Americka filmova spolecnost Fox poslala Nove dotaz - chce zjistit, zda Nova ma prava k prevadeni filmu Foxu do digitalni podoby, ve ktere se na filmy muze divat kterykoli uzivatel Inetu na celem svete. Jak z dalsiho vyplyva, Nova takova prava nema. Reditel Novy celou vec zlehcuje a prevadi inetovy prenos na jakousi "dvoustrannou komunikaci", ktera s vysilanim nema nic spolecneho. Procez neni nutne zadat o povoleni. Z clanku iDnes to sice prilis jasne nevysvita, ale tvrzeni reditele Novy jsou jednim velkym nesmyslem. Nova ma prava na sireni cizich filmu televiznim signalem na uzemi CR. Nema prava na jejich digitalni inetovy prenos do celeho sveta.

Zakony CR pry tohle pripousteji (resp. se tim nezabyvaji). Americke zakony to ovsem striktne zakazuji. Spolecnost Fox jiste ma zajem na prodeji prav na sve filmy i Nove, ale ji ceske zakony v tomto smeru moc nezajimaji, kdyz kdokoli v USA a jinde muze jeji filmy bezplatne sledovat na Inetu ze serveru Novy. Diky jazykove bariere i technickym omezenim se Fox sice nemusi obavat zadnych ztrat, ktere by staly za rec, ale konflikt tu je.

Kdyby byla vec tak jednoducha, jak tvrdi reditel Novy, americky soud by nedavno nezakazal inetovou nabidku kanadske firmy, ktera prevadela TV vysilani mnoha americkych i kanadskych stanic do digitalni podoby a nabizela je volne na Inetu. Ta firma nemela vubec zadna prava na nic. V USA se rozlisuje poskytovani prav pro vsechny typy medii. A myslim, ze nejen tam. Predstavme si, ze by Nova chtela vydat americky film, na nejz ma TV vysilaci prava pro CR, na videokazetach. Netreba snad dal pokracovat...(i kdyz mezi zaznamem na mediu a zive prenasenymi daty via Inet by pravnici nejake ty rozdily nejspis nasli).

Nechapu, proc si Nova zaklada na zbytecny skandal. Mozna by stacilo, kdyby po dobu vysilani poradu s cizim copyrightem zablokovala pristup ke svym serverum ze zahranici (k tem, ktere porady nabizeji). Foxu a jinym drzitelum copyrightu by se asi nelibilo ani to, ale mozna by nad tim ted mavli rukou. Vyvoj Inetu v pristich letech bezpochyby dospeje do stavu, kdy odebirany multimedialni porad bude stejne kvality, jakou ma TV obraz. Pak uz vsechny diskuse kolem neopravneneho pouzivani copyrightu umeleckych del budou zcela zbytecne, protoze na to bude stacit i selsky rozum.

Reditel Novy muze jeste laborovat s rozdilnostmi zakonu v CR a v USA, ale pokud by ctil sve partnery, nedelal by to. Na takovem pocinani neni vubec nic progresivniho a nikam to nevede. Myslim, ze lze ocekavat, ze z USA povstane tlak na prislusne zmeny v zakonech nejen CR. Dovedu se brat za cokoli, co jde proti vyvoji, kdyz mu nesmyslne brani vselijaci vyberci poplatku za zhoubne aplikovane copyrighty a patenty. Ale to, co - tak strasne zbytecne - provadi Nova svym americkym partnerum, do toho nespada.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Techno-artistni etoy uz opet oziva na sve adrese

Nedavny spor mezi hrackarskym velekramem eToys a skupinou evropskych artistnich rebelu na Inetu etoy oba subjekty dostatecne proslavil. eToys si utrhla ostudu, etoy ziskala sympatie. Americkym soudcem puvodne zakazana domena etoy.com byla slavnostne uvolnena a vracena lidem kolem etoy. Pokud se na tuto domenu nepropracujete, pouzijte tuto - je tam jen pridany port 8080 k ciselne IP adrese etoy.com. Firma NSI, ktera spravuje i domeny .com, puvodne cekala na prikaz soudu k uvolneni domeny etoy. Soud se k tomu ale nejak nemel. Nakonec NSI podlehla tlaku i skutecnemu stavu veci (eToys.com zrusila zalobu na etoy a zaplatila ji skody) a rozhodla se domenu uvolnit i bez soudniho posveceni.

etoy nezustala nic dluzna sve povesti rebela ani ve vztahu kolem podivne politicke situace v Rakousku a zablokovala vsechna rakouska aktiva na svych akciich (ono ve skutecnosti o akcie nejde, protoze nejsou obchodovatelne na burze - to je jen jeden z dezorientacnich zertu etoy, ktery ji ale prinasi aspon skromne prostredky pro jeji rozsochatou cinnost). Plne by se cinnost serveru etoy.com mela rozbehnout pocatkem pristiho tydne. Vitejte zpatky, etoyaci!:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vysetrovani premrstenych cen Windows ve Svycarsku...a hamburgery:)

Svycari maji cenovy regulacni organ, ktery muze v urcitych pripadech prikazat nejakemu producentovi nebo poskytovateli sluzeb snizit sve ceny. Dosud se tento organ zabyval pouze cenovymi vytkami vuci domacim subjektum. MS je prvni zahranicni firmou, jejiz produkty posuzuje. Pritom se posuzuje napr. cena Windows v USA a ve Svycarsku. V USA je anglicka verze Windows o 15% levnejsi. Jinojazycne verze Windows a dalsich programu jsou ve Svycarsku drazsi nez v jinych evropskych zemich. MS to zduvodnuje tim, ze pro mensi trh musi byt cena vyssi, protoze i naklady jsou vyssi a obrat nizsi. Nakonec MS vyjel s krasnym argumentem - ze ve Svycarsku jsou hamburgery o 75% drazsi nez v USA:) A ze tam je vubec vsechno, co pochazi z USA, mnohem drazsi. Tak nevim - bude ten cenovy urad snizovat ceny hamburgeru nebo Windows? Ale jak to vypada, vse zustane pri starem... Svycari si budou dal poustet o neco drazsi Windows a prikusovat k tomu drahy hamburger. Dobrou chut!:)
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Laboratore RSA pripravuji obranny software proti DDoSu

Pred par dny nepristupny server RSA.com (kvuli unosu jeho adresy v DNS) se opet vyloupl. A je na nem jedna zajimavost. V laboratorich RSA se pripravuje software, ktery ma nejen obranit server pred utokem DDoS, ale utok utocnikovi i vratit. Princip veci spociva v pridelovani sifry navstevnikum serveru. Tato sifra obsahuje informace o klientovi, ktery zada o spojeni se serverem, plus casove udaje (zrejme cetnost jeho zadosti v casovych usecich apod.). Vsechny informace se pak soustredi do sifry zvane client puzzle (zajemce odkazuju na dokumentaci na serveru RSA). Ve vysledku ma server poznat utocnika (nejen diky rychle opakovanym zadostem, ktere maji server zahltit). V tomto momentu dosud museji nastoupit systemaci, kteri situaci resi rucne. Obranny software vse udela sam. Rozpozna utocne pozadavky, dokaze eliminovat jejich dopad na system a zacne pristupovat k prichazejicim pozadavkum selektivne. Utocne nepropusti, jine ano.

Uzivatele by udajne nemeli ani v nejmensim poznat, ze se spojuji se serverem, na ktery se vali DDoS, i kdyz aktivovana selekce vyvola mirna zpozdeni. Ba co vic - obranny software nejen ze nepusti zadosti do systemu, ale spusti utok na utocnika, aby ho zahltil a oslabil tak jeho utocnou potenci. Tato odvetna cast ovsem predpoklada, ze obrance bude znat skutecne adresy vsech zdroju utoku. Pokud ne, daly by se vystopovat po routerech, ale to uz by byla o dost komplexnejsi zalezitost. Na novem softwaru RSA pracuji i matematici, protoze sifrovany client puzzle i analyza momentalni situace na serveru je ryze matematickou zalezitosti. RSA predpoklada, ze obranny software bude hotovy do par mesicu, prvni detailnejsi informace o nem by chtela vyhlasit do jednoho mesice. Tak snad konecne neco, co dokaze odolat.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejprohlizenejsi film na Inetu je o hackerech

Na serveru Undergroundfilm.com se muzete podivat na dlouhou radu filmu, mezi nimiz posledni tyden zari jedenactiminutove dilko "Disinformation". Behem pouheho tydne po jeho uvedeni ho shledlo pres 45,000 surfaru. Jde o animovany film, ktery je mj. protkan castmi rozhovoru s povestnou hackerskou skupinou Cult of the Dead Cow, ktere se mj. prisuzuje autorstvi Back Orificu (kdyz se usadi na pocitaci s W95/98, zajisti hackerovi volny pristup k systemu). Film v tech 11 minutach predstavuje rozlicne aktivity hackeru a jejich intence. Pry si ho kazdy skoukne az do konce, coz u ostatnich filmu neni pravidlem. Film vytvoril student filmoveho, animovaneho a televizniho designu. Nez se do nej pustil, stravil nejaky cas s hackery, aby je poznal a mel pri tvorbe nalezitou inspiraci. Prijemnou zabavu:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Obojzivelnici mizi z celeho sveta - a nevi se, proc

Situace je dost vazna. Hlavne v Americe a v Australii se uz neozyva kvakani zab, jake tam byli vsichni zvykli slychat. Nektere druhy zab a jesterek uz zmizely, zbytek je zretelne ohrozen. National Science Foundation venovala 3 miliony USD na trilety vyzkum rapidniho ubytku obojzivelniku. Ubytek se projevuje uz deset let a ma nemennou tendenci. Zda se, ze bez spojeni mnoha vednich oboru to nepujde. Velke podezreni stran ubytku zab a jesterek pada na dva viry, ktere jsou po svete velmi rozsirene - jeden z nich zije v houbach a siri ho hmyz, druhy prenaseji ryby. Tyto viry jsou uz dlouho zname, ale nikdy se o nich netusilo, ze by mohly mit patogenni vliv na obojzivelniky.

I kdyz se tyto viry ukazou byt primou pricinou katastrofy, vedci se s tim nehodlaji spokojit. Museji zjistit, jak k tomu doslo, aby se mohli vcas pripravit na podobne potencialni katastrofy v celosvetovem meritku, tedy aby ziskali schopnost predvidat mozne. A v pripade, ze se privali nejaka pohroma na organismy (cloveka nevyjimaje), aby dokazali vcas zasahnout. Vedci predpokladaji, ze hlavni klic k reseni zahady bude v likvidaci biodiversity - jinak receno, v roznaseni vseho na vsechna mista po svete pohybem lidi a s nimi i zvirat, flory a jinych organismu. Biosfera celeho sveta nabyva znacne homogennich rysu. Proc to ale neni dobre? Je prave v tom skutecna pricina nejake mutace viru, likvidujicich obojzivelniky? Nebo se tim nejak zmenila odolnost populace obojzivelniku?

Co vsechno se muze vlivem homogenizace biosfery jeste stat? Jak k tomu vsemu prispivaji zmeny klimatu a dalsi cetne zasahy lidi do zivotniho prostredi? Aneb - jak vsechno souvisi se vsim a co z toho muze povstat negativniho, ale i niciveho? Vedci se v teto souvislosti domnivaji, ze je nejvyssi cas opustit uzavrenost tzv. tvrde vedy, zamerujici se jen na svou problematiku, a zmenit pohledy vsech vedcu na vedu, na sebe a na svou ucast v interdisciplinarnim pristupu ke svetu. To ale plati i pro tvrde pozice bigotnich ekologu. Vedci se poprve pousteji do zkoumani uhynu celeho zivocisneho druhu, uhynu, ktery se odehrava prave ted po celem svete. Lezi pred nimi dlouha rada otazek, na ktere nikdo neumi jasneji odpovedet. A nikdo nevi, zda vymirani obojzivelniku neni jen zacatkem procesu, ve kterem prujdou na radu dalsi prislusnici fauny a flory.
Zdroj: Science Daily a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net