Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

16. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Techno-artistni etoy nehodla zapomenout na agresi eToys [Inet]
Antipatentove rozcileny Jesse Berst [Inet]
Dalsi 56-bitova sifra prolomena [Inet]
Vyzirkove se nestydi vyuzit ani mladez [Inet]
Centra a lidi s nejvetsim vlivem na Inet a software [Inet]
Pocet webovskych stranek prekrocil miliardu [Inet]
DNA budoucnosti vypocetni techniky? [Veda]

Techno-artistni etoy nehodla zapomenout na agresi eToys

Ja bych ted na jednu agresi moc rad a hned zapomnel, ale nejde to - hlodajici chripkovy virus na sebe neda zapomenout. Replikoval se ten soucasny ve vasem tele? Sila, co? V prvnich dvou dnech ataku prestane vsechno existovat a dalsi dny se clovek potaci ve stavu blazene vygumovanosti. Jenze on za to ten virus nemuze - taky si chce uzit:) Hrackarsky megakram ale za to, co dela, muze - lide ve vedeni eToys maji sedou kuru mozkovou.

O odstoupeni eToys od zaloby na etoy informovaly News on 'Net v clanku eToys odstupuje od zaloby na etoy z konce prosince. Pripomenu, ze eToys podala zalobu, ktera vedla ke zruseni domeny etoy.com se snahou vymazat ze sveta tuto mezinarodni, velmi nekonvencni skupinu lidi z nekolika evropskych zemi (sla po ni i FBI, ale nic nenasla). etoy si totiz mj. cini nezrizenou, lec velmi inteligentni srandu z kapitalistickeho sveta komerce.

eToys nepocitala ve svem arogantnim tazeni proti etoy s jednou veci - s obrovskou podporou etoy na Internetu predevsim v USA. eToys si svym nezmernym usilim o likvidaci etoy vydobyla tak spatne jmeno, jake by ji mohli zavidet jen lumpove vetsiho kalibru. Nemalo Americanu prohlasilo, ze u eToys uz nikdy nekoupi zadnou hracku svym detem ci vnouckum. V takovem momentu se kapitalista v konkurencnim prostredi musi chytit za nos. eToys se dala na ustup. Kdyz koncem minuleho mesice prohlasila, ze odstupuje od zaloby, etoy se zdrzela vsech komentaru, aby umoznila svym pravnikum v klidu jednat s protistranou. Jak se ted ukazalo, eToys ustupuje opravdu hodne. Ustoupila nejen od sveho nestoudneho pozadavku cenzurovat stranky etoy, ale dokonce souhlasi s uhradou $25,000, ktere etoy stali jeji pravnici (etoy nema zadne velke finance). Jen jedno eToys nechce udelat - omluvit se.

etoy zareagovala na eToys svym typickym zpusobem - vytvorila onlinovou hru Toywar (Valka hracek), kterou karikuje byznys eToys. Zakladnim postojem etoy vuci eToys je absolutni neduvera. Zastupce etoy rekl, ze nelze zapomenout na to, ze vas nekdo bohaty jen tak zazaluje, pripravi vas o domenu a o cas a pak ze bude delat, jako ze nic. etoy bere eToys jako symbol velkokapitalove bezohlednosti, na kterou se nesmi zapominat. Na druhou stranu etoy poukazuje na rostouci dulezitost Internetu z hlediska vytoreni nazoru inetove komunity na jednani eToys. Pokud bude nekdy chtit neco takoveho zase podniknout nejaka bohata firma vuci komukoli, bude si to muset poradne rozmyslet. A to jen ten nejcennejsi prinos cele causy eToys versus etoy. Da se ocekavat, ze uz brzy bude domena etoy.com uvolnena.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Antipatentove rozcileny Jesse Berst

Takhle rozparadeneho Jesse Bersta jsem v jeho kazdodennim sloupku Anchordesk jeste nevidel. V News on 'Net jsem se rozlitil nad postupem Patentoveho uradu USA uz nekolikrat. Zcela souhlasim s J. Berstem, ze se rozhodovaci v tomto uradu vykazuji ponekud povadlou inteligenci ve vztahu k Inetu. Teto ourednicke hlouposti ruce zneuzivaji firmy, ktere si nechavaji patentovat jakoukoli ptakovinu, aby se pak mohly soudne domahat licencnich poplatku, ev. i zruseni vseho, co dotycny "patent" kdekoli na Inetu pripomina.

Patenty maji byt udelovany jen vynalezum, ktere prinaseji skutecnou inovaci na zaklade skutecne invence. Jeff Bezos z Amazonu se urcite nedomniva, ze jeho 1-Click je hoden uzasu nad jeho inovativnosti. Ale nechal si tuhle pitominku patentovat a ourad mu patent pridelil. 1-Click je bezna databazova zalezitost, ktera umoznuje nakupovat do jednoho kosiku ze vsech kramu Amazonu a zaplatit pak vsechno najednou. Zcela primitivni programatorska zalezitost, nad kterou se nikdo nezapoti. Ourad ale nic nechape a patenty prideluje...

Nasledky jsou dost hrozne. Jeff Bezos se ani trochu nestydel zalovat nakladatelstvi Barnes&Noble, na jehoz serveru se jednorazovy nakup z vice obchodu objevil. Barnes&Noble soud prohralo a muselo svuj prodejni software stahnout. Nenazrani patentovi pravnici Jeffa Bezose hlidaji Internet jako psi - a jakmile se na nem objevi neco jako 1-Click, hned proti tomu vyrukuji s hrozbami. Vysledkem je zastaveni vyvoje Inetu ve vsem, co si kdo u patentoveho uradu prosadi. Sloupek J. Bersta se nikoli nadarmo jmenuje "Patentovi pravnici kradou nasi budoucnost". J. Berst navrhuje, aby do patentoveho uradu prijali lidi, kteri vedi, o co jde. A aby se soudci natolik zorientovali v problematice, aby zaloby typu "Jeff Bezos versus cely svet ve veci 1-Click" rovnou shazovali se stolu.

Bezos v tehle ostude nejede sam. Dalsim "borcem" je sef Pricelinu, ktery si nechal patentovat nabizeni ceny, za jakou je kdo co ochoten koupit. Cenove nabidky dostanou firmy a bud se zajemcum ozvou nebo ne. Je to jen urcita podoba aukce. Ale Priceline dostal patent. A zazaloval MS, ktery takovou aukci spustil pro hotely. Prikladu by bylo vic. Ve vsech pripadech nejde o zadnou zasadni invenci. A uz vubec nejde o novy typ softwaru, jakym byl v dobe sveho vzniku napr. spreadsheet (mimochodem, tenkrat si ho ti kluci ani nenechali patentovat). Z hlediska invence jde u 1-Clicku i Pricelinu o kozi prd s masli.

Tak, jak roste komplexnost inetoveho softwaru, tak zcela prirozene vznikaji skripty, ktere "nadstavbove" manipuluji s daty. Je to jiste hezke, ale je to obycejne, byt nekdo dostal napad na urcitou variaci jako prvni. Jesse Berst nakonec nabizi bojkot serveru, jejichz bossove patentove vydiraji a umrtvuji Internet. To se asi moc neuchyti, ale s patentovym uradem by se zatrast melo.
Zdroj: Anchordesk a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi 56-bitova sifra prolomena

Organizace Distributed.net ohlasila prolomeni sifry CS-Cipher francouzske firmy CS Communications&Systems. Ta ted musi za prolomeni zaplatit 10,000 Euro, jak slibila. Sifra byla prolomena za dva mesice. Klic se nasel az po vycerpani 98% vsech moznych klicu. Na distribuovane uloze se podilelo pres 38,000 pocitacu na Inetu. Distributed.net uz prolomila 56-bitove sifry DES-II-1, DES-III a RC5-56. Ted uz druhym rokem bezi na 225,000 pocitacu uloha pro prolomeni 64-bitove sifry RC5-64.

Cena za prolomeni se rozdeluje tak, ze 60% dostane zvolena neziskova organizace, 20% Distributed.net a 20% stastlivec, na jehoz pocitaci se vyloupl hledany klic. Protentokrat ucastnici odhlasovali, aby 60% pripadlo Distributed.net na uhradu nakladu, 20% dostane Free Software Foundation. Az do nedavneho zruseni restrikci americke vlady na export sifrovaciho softwaru prevazovalo po svete 56-bitove sifrovani. To se sice nezmeni obratem ruky, ale urcite dost rychle, protoze 56-bitove sifrovani je dnes uz tak slabe, ze by se radsi uz nemelo pouzivat.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vyzirkove se nestydi vyuzit ani mladez

Firmy CollegeClub.com, jobs.com, eStudent Loan a Ernst&Young vyhlasily soutez pro studenty starsi 18 let. Kdo vyhraje, dostane $10,000 na uhradu studia. Potud by se vsechno zdalo byt OK. Az na to, ze soutezni prispevky maji obsahovat detailni podnikatelske plany pro Internet s vyhledem na dobu tri let, pricemz umistenim prispevku do souteze se jejich autor zbavuje veskerych prav k popsanemu podnikatelskemu planu. Co je moc, to je moc. A tohle je uz opravdu presprilis. Par firem se dohodlo, ze daji dohromady trosku dolaru a zkusi neco vyzdimat z napaditych mladych mozku. Co kdyby se nakonec naslo par napadu, ktere by jim za par let vynesly miliardy? Mimochodem, tech $10,000 je smesnych - ani zdaleka nestaci uhradit studium na trochu lepsi universite. Brrr, brrr, brrr...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Centra a lidi s nejvetsim vlivem na Inet a software

Firma Imagine Media uverejnila prehled mist i serveru, ktere maji nejvetsi vliv na softwarovy a inetovy byznys. Dozvite se tam urcite i neco, co jste dosud netusili. Prehled se nevyhyba zadne forme - k vlivnym centrum radi Silicon Valley, stejne jako Slashdot, stejne jako satelity. Mezi zememi mimo USA je v prehledu Finsko (Nokia), Irsko (dan 10%), Indie (kvantum programatoru), Izrael (velmi uspesne firmy), Island (nezainternetovanejsi zeme). K nim se radi i Antigua v Karibiku. Ma jen 64,000 obyvatel a krasnou prirodu. A bezdanovou zonu pro herni a sazkove servery - ty plati jen licenci od $75,000 do $100,000, jinak jim vsechny jejich prijmy zustavaji. Ctvrtina vsech velkych hernich farem je prave tam. Jedinym problemem jsou caste hurikany, ktere shazuji spojeni:)

Pokud jde o Indii, situace se obraci - dosud si americke firmy najimaly indicke programatory na praci primo v USA. Zajem Indu o nekolikalety "programatorsky pobyt" v USA klesa. Indie prestava programatory vyvazet, zato roste dovoz americkych projektu do Indie, kde je programatori vyvijeji v domacim prostredi. Pozoruhodne je Irsko. Nejen svou nizkou dani 10%, ale i omladinou - 40% ze 3,7 milionu Iru je mladsich nez 25 let. V Irsku se usidlilo uz 1,200 mezinarodnich firem, mezi nimi Dell, HP, Lucent, Sun a dalsi, pro ktere je Irsko vyspou jejich pronikani do Evropy. Diky ekonomickemu rustu se do Irska vraceji emigranti - za pouhy rok 25,000. Ani z Irska se nikomu uz moc nechce vyjizdet za praci do USA.

V seznamu firmy Imagine Media najdete radu dalsich pozoruhodnosti, napr. i to, ze spoluzakladatel Netscapu, Jim Clark, utrati rocne tri miliony USD, aby ve svem privatnim letadle mohl naletat 250,000 mil. Jinak by to pry vubec neslo zvladat (kazda obsese neco stoji:)
Zdroj: Imagine Media a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pocet webovskych stranek prekrocil miliardu

Podle Inktomi a Institutu NEC Research jsme se prekulili pres miliardu stranek. To je strasne moc na jakykoli prohledavac Inetu. Ani norsky Fast, ktery puvodne chtel zmapovat vsechny stranky, nestiha - zustal u 300 milionu. Ale najdete v nem i to, co v nejvehlasnejsich nikoli. Je ovsem treba si uvedomit, ze v te miliarde neni naprosta vetsina dynamicky generovanych stranek. A tech bude poradna porce. Ani se vlastne nedaji spocitat. Vzdyt i prohledavace sestavuji stranky "v letu" podle rozlicnych dotazu. A to jde - pri vsi ostatni slozitosti - o dost jednoduche sestavovani obsahu stranek.
Zdroj: USA Today a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

DNA budoucnosti vypocetni techniky?

Pokusy s vytvarenim biologickych pocitacu probihaji uz nekolik let. Velmi vyznamny krok v teto oblasti prinesly experimenty vedcu z americke UW-Madison ve spolupraci s dalsimi vedci z nekolika universit. Podaril se jim husarsky kousek, asice polozit "suche" molekuly DNA na hladky zlaty podklad. Dosud se s DNA experimentovalo ve vlhkem prostredi zkumavek. Cip DNA se tak stava vyrazne pristupnejsi a manipulovatelnejsi. Molekuly DNA maji obrovskou informacni kapacitu - pouhy jeden gram DNA udajne obsahne tolik informaci, kolik se jich da ulozit na bilion cedecek! Kdyz jsem tenhle udaj cetl, malem mi zaskocilo. Cedecko je vysoke asi 1 mm. Sloupec bilionu cedecek by byl vysoky miliardu metru, tedy milion km... Je to vubec mozne?

Pocitac DNA ma dalsich nekolik zajimavosti. S informacemi ulozenymi v DNA pracuji enzymy, ktere lze povazovat za neco jako software. Enzymy ctou data ulozena v molekulach DNA, kopiruji je a manipuluji s nimi. Informace o funkcich cipu DNA jsou bohuzel prilis kuse. Ani slovo napr. o nejakych rozhranich nebo o rychlosti provadenych operaci. Prace s molekulami DNA se bude zrejme dost lisit od postupu, pouzivanych v konvencnich pocitacich. Vedci z UW-Madison pripravili molekuly DNA, ktere obsahovaly odpovedi na slozite vypocetni ulohy. Pak na ne pustili enzymy, ktere zjistovaly spravnost dat ulozenych v molekulach DNA. Pokud narazily na nejake molekuly, ktere neobsahovaly, co podle naprogramovanych enzymu obsahovat mely, byly odstraneny. Z cehoz plyne, ze pocitac DNA muze napred projit automatickou enzymovou kontrolou, zda obsahuje, co obsahovat ma.

Dalsi rozdil v porovnani s konvencnimi pocitaci je v tom, ze u DNA se pracuje se skupinami molekul, obsahujicimi urcity vzorek, s nimz pak nakladaji enzymy predpokladanym zpusobem. Sami vedci rikaji ze jde pouze o prvni kroky v konstrukci budoucich pocitacu DNA. Na vyreseni ceka jeste spousta problemu. Biologie a chemie postupuji kupredu tak rychle, ze doba, kdy se pocitac DNA objevi v praxi, bude sotva delsi nez nejakych deset let.
Zdroj: UW-Madison a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net