Vysledky rozsahleho pruzkumu Stanfordske university najdete na adrese
Study
takes early look at social consequences of Net use. Pokud je to pro vas
dlouhe cteni, kliknete tam rovnou na odkaz na graficka vyjadreni
vysledku. Studie na jednu stranu potvrzuje to, co je uz delsi dobu
zname - uzivatele Inetu venuji mene casu sledovani televize a cteni
novin. Jinak receno, cas venovany Inetu se musi projevit zkracenim
casu, dosud venovaneho jinym aktivitam. Internet s sebou prinasi ale
jeste neco dalsiho - pokles zajmu o spolecensky zivot a o socialni
kontakty ve fyzickem svete. Cim vic lidi pouzivaji Inet, tim mene se
venuji osobnim kontaktum nejen se zajmovymi skupinami, ale i s prateli,
ba i se cleny svych vlastnich rodin. Tato studie zkoumala vliv Inetu na
vzorek 4,113 clenu 2,689 domacnosti.
Dosud nezduraznovanym - a pro mnohe vitanym - dopadem uzivani Inetu je
pokles pouzivani dopravnich prostredku (v USA hlavne osobnich aut).
Pokles dopravnich presunu surfaru cini cca 15%. Pricemz je nutne
zduraznit, ze jde o uzivatele, kteri pouzivaji Inet doma prumerne
pouhych 5 hodin tydne (silene malo:) Cim vic nekdo pouziva Inet, tim
min vystrkuje nos z domova. Nakupovani via Inet tuto tendenci posiluje
(zajimave je, ze nakupy v aukcich patri k nejslabeji zastoupenym
aktivitam). Nejvic se pouziva e-mail, ale chat moc oblibeny neni.
Urcite to ma souvislost i s upadajicim vyuzivanim telefonu ve prospech
e-mailu. Podobne jako telefon, i chat se vnima jako vetrelec. Na
e-mailove dopisy se odpovedet vubec nemusi, a na ty, na ktere clovek
odpovedet chce, odpovi, az si na to najde cas a klid.
Zda je to negativni nebo pozitivni, tezko soudit, ale velka cast
uzivatelu Inetu pracuje delsi dobu v zamestnani i doma. Negativni je
to v dalsim omezovani osobnich spolecenskych i rodinnych kontaktu,
pozitivni tak trochu v tom, ze kdo si hraje, nezlobi:) Zpravodajstvi
Wired doplnuje poznatky studie lehce ironickym konstatovanim, ze roli
spolecenske izolace podobne jako Internet na sebe bere i pejskareni.
Jina studie totiz zjistila, ze ctvrtina lidi ma psa, o kterem vi
nepomerne vic, nez o svych nejblizsich sousedech. A ted pozor - 48% z
nich spi se svym psem v posteli (misto aby spali s nejakym clovekem,
napriklad... - ale jinak je to dobre antikoncepcni opatreni:). 92%
Inetem oblazenych pejskaru pouziva Internet proto, aby komunikovali s
jinymi pejskari o svych psech. Neni to uz ponekud silna kava...?
Jedna ze zasadnich otazek by tedy mohla znit - co ze to je, co Inet
(a treba i pes) poskytuje lidem, kteri Inet pouzivaji (nebo pejskari) v
kontrastu s tim, co jim ostatni lide poskytnout nemohou, procez se od
nich izoluji Inetem a psy. A i kdyz s lidmi komunikuji via Inet,
vetsinou se ruzne anonymizuji, coz je predpoklad nenalezani blizkosti.
On jim "to neco" ale Inet ani poskytovat nemusi a slouzi jim spis jako
dudlik osameni. Odpoved na tyto otazky lze samozrejme hledat v
historickem vyvoji socialnich a rodinnych vazeb a struktur, ktere dnes
vypovidaji o svem roztristeni. Tvurci studie upozornuji na to, ze bude
nutne si vic vsimat socialnich dopadu Internetu, nez jen toho, jak
roste prodej zbozi a reklamy na Inetu. Pocet uzivatelu Inetu poroste a
s tim i uvedene projevy a dopady. Prave v tento moment mi prihral
televizni porad o Bohnicich hezkou definici blazna - blazen je clovek,
ktery pozbyl vseho (vsech svych vazeb)...krome rozumu...:) Ze by
blazince byly nejperspektivnejsimi stanky uzivatelu Inetu?:)
Silne oponujici pohled na vysledky studie najdete na strankach Salonu
Lonesome
Internet Blues. Je sice duvtipny, ale nic moc na zakladnich
vyvodech studie nemeni. Otazka, zda je uzivani Internetu jen zasterkou
jiz existujici neochoty osobne se stykat s lidmi i se cleny sve rodiny,
je druhotna, byt ani trochu zanedbatelna. Cilem studie nebylo zjistit,
zda ma Inet funkci posilovace cehokoli jiz existujiciho, ale jen
vycislit ztraty a nalezy. Zdroj: Wired a BAJT
Aspon tak to prohlasil Bill Gates. Duvodem ma byt snaha predejit
rozhodnuti antitrustoveho soudu o rozdeleni MS na nekolik casti.
Nemensi roli v tom ovsem bude hrat i bezvychodnost dalsiho vyvoje
Windows coby uzavreneho kodu jen uvnitr MS. Miliony radek zdrojoveho
kodu a tisice programatoru W2000 jsou maximem, ktere muze zvladnout i
takovy financni gigant, jakym MS je. Podle Gatese by kod Windows mohly
pak vyuzivat jakekoli jine firmy pro sve vlastni distribuce. Zda budou
Windows na urovni GNU/GPL jako treba Linux, zatim nezmamo. Windows se
dosud podileji 40% na vsech prijmech MS. Podil Windows v oblasti
serveru se uz dva roky nehybe a zrejme ho ceka pokles. Enormne zpozdeny
prichod W2000 zadne velke nadseni nevyvolava. Jedinou bastou Windows
tak zustavaji desktopy beznych uzivatelu - v soucasnosti jsou na 95%
pececek na celem svete. Myslim, ze po uvolneni kodu Windows bude docela
sranda sledovat zapoleni mezi zastanci otevreneho kodu Windows a
Linuxu...pokud se ovsem nejak nedohodnou a nedotlaci vyvoj obou systemu
k nejakemu jednomu modulove resenemu idealu:) Zdroj: Cnet News a BAJT
V souvislosti s otazkami kolem nabidky TV vysilani Novy celemu svetu
via Inet nebude od veci se podivat na soucasny pravni stav ve vyuzivani
"televiznich" copyrightu v USA. Americky zakon stanovi, ze vysilani
TV stanic muze byt prebirano satelitnimi vysilaci a kabelovymi
operatory v pripade, ze originalni TV vysilani nedosahne na to ktere
jasne specifikovane uzemi (specifikovat je nutno i casovy rozsah).
Prebirajici vysilace a operatori za to ale museji neco malo platit.
Loni za prebrana vysilani zaplatily kabelove firmy 140 milionu,
satelitni 90 milionu USD. Vyse plateb je stanovena na zaklade poctu
odberatelu signalu. Tak se prebirajici operatori nemuseji dohadovat s
kazdou stanici individualne.
Firmy, ktere vysilaji TV porady, ted tlaci na americky Kongres, aby
zcela zakazal prebirani jejich programu na Inet do doby, nez bude jasne
stanovena nova legislativa. Podle techto firem nelze na inetovou
distribuci TV programu uplatnovat stejne licence jako ve vyse uvedenych
pripadech, protoze na Inetu jde o neomezene sireni programu do celeho
sveta s moznostmi (re)redistribuce ziveho vysilani i zaznamu. Americke
TV stanice uz nejaky cas nabizeji na Inetu sva vlastni vysilani pouze
se svym vlastnim copyrightem, ale nikoli dila s copyrightem, ktery neni
jejich (tedy za ktera plati licencni poplatky jinemu drziteli prav).
Probihajici soudni souboj TV vysilacu s nejkriklavejsim pripadem
redistribuce jejich kompletnich programu, firmou iCraveTV.com, rozebira
nasledujici zprava. Zdroj: USA Today a BAJT
Rekl si tuhle jednou jeden Kanadan, ze bude redistribuovat kompletni TV
programy nejpopularnejsich americkych a kanadskych stanic na svem
serveru s adresou iCraveTV.com. A ucinil tak. Na redistribuovane
stanice sly mdloby a hned se obratily na soud. Ten nelenil a hned
onomu Kanadanovi jeho pocinani zakazal. Tomu nezbylo, nez poslechnout.
Podle onoho Kandana v Kanade neexistuji zakony, ktere by mu neco
takoveho zakazovaly. Naopak jsou vstricne, protoze redistribuci fandi.
Dokonce natolik, ze z mista, kde je jakykoli TV signal pritomny, ho lze
bez nejakych cavyku prevadet na mista, kde pritomen neni (coz lze i v
USA, jak uvadi predchozi zprava, ovsem za urcitych podminek). Cert vi -
treba to v kanadskych zakonech opravdu tak je. O tom, ze pocinani onoho
Kanadana, at uz si rika, co chce, je parazitickym jednanim, nepochybuje
ani iCraveiCraveTV.com, ktera
formou tezke ironie zesmesnuje zamery puvodni iCraveTV.com.
iCraveiCraveTV.com rika: "iCraveTV.com je pouze prvni generaci
parazitu, my jsme dalsi." Proc? Protoze iCraveiCraveTV.com bude
reredistribuovat vsechnu televizni redistribuci primo od iCraveTV.com.
Tak se naplni zakladni pravidlo parazita - dosahnout maximalniho efektu
s minimalnimi naklady na ucet nekoho jineho:) iCraveiCraveTV.com vidi
skvelou perspektivu v tom, ze by od ni mohly vsechno rereredistribuovat
konvencni televize, cimz by se dosahlo nekonecne ultraredistribucni
smycky:) Firma iCraveiCraveTV.com si timto humornym prispevkem soucasne
dela reklamu na svuj chystany srandisticky server TheFunniest.com,
ktery by se mel - podle jeho slov - rozbehnout zjara, jen co
kapitalista utrhne sek ze sve sekove knizky. Muzete se rovnez prihlasit
k e-mailovemu odberu poslednich zpravicek z TheFunniest.com - "Chcete
dostavat tuny spamu z Costa Ricy a Ukrajiny? Skvele! Staci jen zapsat
sem vasi e-mailovou adresu":) Pokud si TheFunniest.com udrzi takovy
humor, bude mit o navstevniky bohate vystarano. Zdroj: Salon a BAJT
PointCast vznikl uz nekdy pred peti lety a stal se milackem vsech.
Perspektivy nejruzovejsi mozne. PointCast vyuzival "push technology"
pro automatickou dodavku zprav aj. informaci primo na disky uzivatelu.
Tak, jak popularita PointCastu a nekolika dalsich podobnych pusicu
vyletela strme nahoru, skoro stejne rychle opadala. V dobe sve velke
slavy mel PointCast 1,2 milionu odberatelu zprav a nabidky k jeho
odkoupeni se pohybovaly ve stovkach milionu USD. PointCast vsechny
odmitl a videl se na burze, kam se nakonec nikdy nedostal. Ted rozeslal
svym vernym klientum rozluckovy e-mail...a je konec. PointCast koupila
firma EntryPoint za 10 milionu USD v akciich a hotovosti (podil obeho
neznamy). EntryPoint - ditko znameho inetoveho inkubatoru idealab -
chce PointCast vyuzit hlavne pro rozesilani informaci o individualnich
portfoliich svych klientu. Nevesely konec - kdovi, zda tech 10 milionu
neni mene, nez kolik se do PointCastu muselo puvodne nainvestovat.
PointCast je obrovskym vykricnikem za zcela nezvladnutou podnikatelskou
predvidavosti firemniho vedeni. Zdroj: Cnet News a BAJT
Miliony navstevniku zavitaji kazdy mesic na servery statni instituce
Environmental Protection Agency (EPA), zabyvajici se ochranou zivotniho
prostredi. Na verejnost nedavno pronikly zpravy o prustrelnosti jejich
systemu. Vedeni EPA se seslo s bezpecnostnimi experty. Vysledkem
jednani je uzavreni pristupu na servery EPA...a to na jeden az dva
tydny! Po tu dobu budou experti atakovat servery EPA, latat vsechny
objevene diry a hledat a likvidovat hackerske softicky z disku. Experti
zrejme zjistili veci, ze kterych se vsem protacely panenky. Je ale
dobre, ze se EPA k takovemu kroku odhodlala. Coby precedent to muze
inspirovat i dlouhou radu dalsich serverovych farem. Nejaky ten tyden
bez pristupu na nejaky server se urcite da prezit, pokud to prinese
vic klidu do dalsich mesicu a let. Zdroj: Wired a BAJT
Americky spolek cestovnich agentu podal stiznost na ministerstvo
spravedlnosti vuci chystanemu spusteni spolecne serverove farmy mnoha
americkych i zahranicnich leteckych spolecnosti. Tato farma bude
poskytovat nejaktualnejsi cenove a jine informace predevsim o letech a
letenkach i o vsem, co s cestovanim souvisi. Kratce receno - najdete
tam vsechno, ceho je treba pro zajisteni cest a pobytu, plus dalsi
kvanta informaci. A samozrejme si tam vsechno budete moci zajistit a
zaplatit. Cestovni agenti, kteri se zivi preprodejem vseho toho ve
svych kamennych obchodech, tvrdi, ze letecke spolecnosti tak zlikviduji
konkurenci z trhu a omezi moznost vyberu klientum. Coz je nesmysl.
Kazda letecka spolecnost si tam bude vsechno davat sama za sebe.
Servery nebude spravovat zadna z nich. Jake moznosti prohledavani
ulozenych dat budou surfarum nabidnuty, se jeste netusi, ale nejspis se
bude moci prohledavat vsechno ode vsech najednou (jinak by to
postradalo smysl).
Ceny letenek, hotelu apod. neridi jedna serverova farma, ale celkove
prostredi trhu, ze ktereho konkurence po spusteni farmy nezmizi ani o
kousek. Nova farma jen slouci, co je dosud velmi nesouvisle rozhazene
po mnoha serverech. Jde o krok vstric prehledne orientaci a vyberu.
V podstate pujde o metaprohledavac nabidek mnoha leteckych aj.
cestovnich, ubytovacich apod. firem. Americti cestovni agenti jsou uz
dlouho jednim z ohrozenych druhu zprostredkovatelu prodeju, neboli
meziclanku, kterym Internet odzvani. Kdyby pouzili inteligenci, mohli
uz davno spojit sily a vytvorit svoji farmu. Tak by jeste vcas prisli
na to, ze by meli zacit tvrde premitat o svych nabidkach a
perspektivnich transformacich. Zakazovat druhym neco, co sami
nedokazou, je trapne. Doufam, ze je ministerstvo spravedlnosti odkaze
do patricnych smeru. Zdroj: Wired a BAJT
Vedci Princentonske university vyvinuli kombinaci fluorescencniho a
fosforescencniho materialu a slozili je do noveho typu diody OLED
(organic light-emitting diode). Napr. v notebooku usetri 70% prikonu
(v kombinaci s procesorem Crusoe by tak notebook bezel na jedno nabiti
baterii skoro dva dny bez prestavky). OLED vydava jasnejsi a barevne
prirozenejsi svetlo. Principem je spojeni vlastnosti fluoreskujiciho a
fosforeskujiciho materialu. Fluorescent pri sve aktivaci elektrickym
polem v soucasnych barevnych LCD vyuziva pouze jeden ze svych stavu,
tzv. singlet. Kazdy singlet ale provazeji jeste tri triplety. Ty jsou
zatim nevyuzity. Fosforescent po dopadu tripletu vrati fluorescentu
tri vyuzitelne singlety, ktere se opet projevi viditelnym svetlem. Dej
probiha tak rychle, ze se nestaci emitovat fosforeskujici zareni.
OLED je tak cca ctyrikrat efektivnejsi nez dosavadni svetlo emitujici
diody. Producenti automobilu maji slibeno, ze budou moci zahajit
vyrobu LCD s novymi diodami do pul roku. Pote se OLEDky postupne
dostanou do LCD dlanovych pocitacu a nakonec i do notebooku. Zdroj: EurekAlert a BAJT
News on 'Net vstoupily do pateho roku sve existence
Nebyt vzkazu, ktery se mi na ICQ vyloupl od jednoho ze ctenaru News on
'Net, na jejich vyroci bych si zase nevzpomnel (diky, "rafaro"). News
on 'Net jsou nejstarsim a kupodivu stale jeste existujicim inetovym
zpravodajstvim v CR:) Pro zajimavost jsem se podival na tu zcela prvni
zpravu z 16. unora 1996. Je pekna: "Ministerstvo verejne bezpecnosti v
Pekingu vydalo prikaz vsem Cinanum, ze svoje spojeni s Internetem
museji do 30 dnu nechat registrovat na policii. Jinak se vystavuji
blize nedefinovanym postihum." Jako by tahle prvni informace
predznamenavala budouci kvanta stretu mezi totalitnim a otevrenym
pristupem k informacim. V principu je jedno, zda volnemu toku a uzivani
informaci brani komunisticka vlada nebo miliardova firma ci statni
byrokracie. Urcite muzu slibit, ze v teto konfrontaci s blbosti (i svou
vlastni:) budu v News on 'Net nadale na pozici otevrenosti. Zdroj: BAJT