Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

19. brezna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Internetovym firmam dochazeji penize [Inet]
Pri rocnim vyroci pripojeni Netscapu k AOL neni moc co slavit [Inet]
Apache 60% - MS IIS 20% [Inet]
Ceske firmy neocekavaji odliv programatoru do Nemecka[Inet]
Netscape vyjede s testovaci verzi sveho noveho prohlizece [Inet]
I vy muzete pouhym kliknutim prispet hladovym [Inet]
Jak je to s homeopatickymi "vodnimi cucky" [Veda]
Kolem patentovani genu zacina byt horko [Veda]

Internetovym firmam dochazeji penize

Nejpozdeji do roka pry budou na suchu firmy jako CDnow (hudebni prodejna), Secure Computing (bezpecnost siti), Drkoop.com a Medskape (zdravi), Peapod (drogerie) etc. Celkem jich ma byt 51 - a skoro vsechny jsou na burze. Zjistili to pruzkumnici firmy Pegasus Research International, studii si objednala firma Barron's. A ted se podrzte - podle vysledku studie by mely do 21 mesicu dojit financni prostredky i Amazonu! Ohrozena je i kapitalova spolecnost Internet Capital Group. Uvedenym firmam, ktere nenajdou vychodisko ze situace, nezbyde, nez se nechat koupit nebo skoncit.

Amazon ma navic mit nedobrou perspektivu v moznosti vydani dalsich akcii, protoze soucasne se prodavaji hluboko pod jejich nejvyssi cenou. Investorum se nebude chtit kupovat dalsi. Jista nadeje Amazonu by mohla byt v odhozeni jeho ztratovych sluzeb. CDnow je v potizich uz delsi dobu a zoufale shani investora (odhadem by potreboval az 150 milionu USD). Vite, co na tom seznamu firem chybi? Linux a Apache:) Ale jo, jo, jo...Windows taky...at maji jejich privrzenci klidnou dusicku a nepisou mi, ze je nemam rad (taky na nich zpoloviny jedu:)

Hrozbou bankrotu vyvolane prekupy znamejsich inetovych firem na sebe zrejme nenechaji dlouho cekat. V dalsi zprave pisu o inetove nelokalite - vse pristupno z jednoho mista. Je snad prilis mnoho kramu v te "jedne inetove vesnici"? Skonci e-business jednim superkramem v kazde zemi? Je vubec na Inetu kopirovatelna struktura prodejnich siti fyzickeho sveta a jejich zazitych schemat? To jsou otazky, ktere urcite nedaji spat spouste lidi, kteri v tom prave jedou.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pri rocnim vyroci pripojeni Netscapu k AOL neni moc co slavit

Z 2,200 zamestnancu byvsiho Netscapu jich polovina odesla. Proklamovany tvurci triumvirat AOL-Sun-Netscape ani nezacal. Kdo v Netscapu zustal, poznal, co je to delat ve firme, kterou spravuje jeji, miliardami vycpany kupec. Vsechno musi projit byrokratickym mlynem giganta. Prave pocit nesvobody a chybejici tvurci chaos prubezne vyhani z Netscapu stovky lidi. Zpozdeni Communicatoru 5.0 uz pomalu taky bude slavit rocni vyroci. Netscape slouzi zamerum AOL, ktera si z jeho technologie vzala vsechno, co potrebovala pro sebe (napr. inetovy kalendar). O Netscapu pod kridly AOL rikaji drivejsi netscapovsti, ze ztratil svou dusi. Neni dulezite, co prospiva Inetu, ale jen to, co prospeje AOL na Inetu. Tomu je ted v Netscapu podrizeno vsechno.

AOL nema trable s uprazdnujicimi se posty v Netscapu - za rohem cekaji dalsi adepti. Jakekoli argumenty, ktere by chtel nekdo uplatnit ve snaze o zmenu pristupu AOL k Netscapu, se rozbijeji o zed komercni veleuspesnosti AOL. Tak, jak AOL existuje, funguje coby byznys perfektne. V jejim systemu neni proc co menit. Zlate tele utesene roste, a jestli pritom neco zalehne, nikoho v AOL nezajima. Nezajima to cesky Telecom. Nezajima to Microsoft (ten mj. zalehl puvodni Netscape, kteremu ted jeho drivejsi invovativnost zaleha AOL, stejne jako minuly tyden zalehla Gnutellu Nullsoftu, ktery bude v lete taky "slavit" sve prvni vyroci v naruci AOL).

Ze vseho toho veseleho zalehani, jehoz cilem je svazat kreativni lidi a podridit je komercnim potrebam molochu, mi behaji mrazici po zadech (jeden z nich se napadne podoba bolsanovi). Je v tomhle budoucnost globalizace? Tezko rict, zda ji to vyjde, ale snazi se. Je tohle budoucnost Inetu? Absolutne ne. Globalizovat svet hamburgery lze, protoze kazda z tech rychlozradelen pusobi fyzicky v dane lokalite a vzdy se najdou "gurmani", kteri si tam daji tu svoji skvelou bastu.

Globalizovat Internet by bylo mozne jen byrokratickymi zakazy, ekonomickymi natlaky a jinymi omezovanimi. Prikladem budiz absurdni patenty Amazonu, uplatnovane vuci ostatnim. Nebo braneni AOL v komunikaci mezi kecalky ruznych producentu. Obraz Amazonu byl uz slusne posramocen. Pokud by uplatnoval sve patenty vuci dalsim firmam, skodil by sam sobe merou prevelikou. AOL nakonec bude muset couvnout pred komunikacnim standardem, ktery se pro kecalky vyviji (AOL sama uz to potvrdila).

Inet ma jednu velkou prednost pred fyzickym svetem. Rozhodnuti o otevreni hamburgrarny kdekoli na svete je veci lokalni spravy, ktera v tom neni nijak svazana se zbytkem sveta. Darebnosti na Internetu nemaji lokalitu, jen jmeno ci symbol v jednom spolecnem svete, jehoz "lokality" jsou kdykoli ihned dostupne. Darebnosti na Inetu se tykaji vsech. Vetsina sice netusi, jak se ji tykaji, ale dost velka, proto i vlivna cast to vi moc dobre a jedna. Ta velka cast vi, ze inetova komunikace ma smysl jen jako zcela otevreny system (pri optimalnim zachovani soukromi jedincu, of course).

Snahy explicitne blokovat komunikaci a jeji vyvoj v implicitne otevrenem systemu, jsou anachronicke, coz neznamena, ze by takove snahy byly nemozne. Pristup k Inetu se da blokovat ekonomicky - velke poplatky za spojeni zabrani pristupu chudiny. Nebo byrokraticky - jeste pred par lety cinsti komunisti rozhodovali o tom, zda a kdo smi mit pristup k Inetu. O tom, ze neni vsechno zcela ztracene, svedci momentalni pady cen za uzivani Inetu v Britanii. Je to snad jen v zajmu globalizace byznysu s vyuzitim Inetu? Ano i ne. Velky byznys to tak bezpochyby vidi. Jeho vizi je zalehnout Inet a vycucat z nej obrdolary. Cim vic potencialnich odberatelu zbozi a sluzeb k nemu bude pripojeno, tim vic cizich kapes vystaveno prelivu dolaru do velekapes velebyznysu.

Diky jiste "nelokalitnosti" Inetu, resp. jeho nerozbitelnosti do milionu vzajemne nesouvisejicich lokalit vznika na Inetu fenomen, ktery ve fyzickem svete byznysu nema paralelu. Molochove a papalasi ve fyzickem svete mohou zalehavat cokoli, takrka jakkoli se jim zamane. Pokud z nejake lokality chce jakkoli tezit gigant (nejen suroviny), mistni obyvatele si muzou zanadavat v hospode, ale pokud nepreperou (mozna podplacene) uredniky lokalni ci vyssi administrativni spravy, to je vsechno, co mohou delat. Vyjimkou jsou ekologicti aktivisti, ktere ekonomicka a politicka moc casto radi k sobe nebezpecnym a bezpecnostnimi organy sledovanym seskupenim.

Ekologie Internetu ma trochu jinou podobu. Jejim cilem je zajistit otevrenost celeho systemu v jeho dalsim vyvoji. Myslite, ze by nebylo mozne zalehnout Internet treba neskutecne drahymi servery, na ktere by nikdo krome multimilionovych firem nemel? Bylo by to mozne...a na pocatku rozvoje Inetu - ci spise Webu - bylo obdobi, ve kterem bylo vsechno hodne drahe. A bylo by dost drahe i nadale, pokud by se nerozvinulo to, co v sobe nese otevrenost a pristupnost. Zdaleka uz nejde jen o Linux nebo Apache - jsou toho cim dal vetsi haldy a vyber utesene roste. Uz se neplati licence za software, ale za sluzby, pokud je nekdo potrebuje. Podobne promeny cekaji vsechno, co je digitalizovatelne (hudbu apod.).

Komunita, hlasajici otevrenost komunikace bez omezovani vyvoje Inetu, je silna a citliva vuci kazdemu projevu, ktery by chtel komunikaci omezovat, nebo si jeji formy dokonce prisvojovat a (ne)dovolovat druhym, jake (ne)smeji pouzivat. Velky - a vzdy tvrde sobecky a bezohledny - byznys na Inetu musi s touto komunitou pocitat tak, jak se s tim ve fyzickem svete setkal a setkava jen v extremnejsich soubojich s aktivisty Greenpeace.

Znamena to konec komerce? Ale vubec ne. Zdroje jsou omezene a za jejich cerpani se vzdy nejak - treba i zprostredkovane - platit bude. Rohlik vzdy bude fyzicky, a suroviny a prace na jeho vytvoreni budou vzdy neco stat. Kdo si takovou cinnost chce usetrit, musi neco dat vymenou. Budou velke konglomeraty kseftovat na Inetu? Budou. Naveky? Tak to nikdo nevi...:) Uz dnes treba takova distribuce podilu na prodeji cehokoli nabyva forem, jake byly ve fyzickem svete zhola nemozne. Budouci mikroplatby distribuci podilu jeste dale rozvinou. Jako by to tak trochu predznamenavalo, ze se rozpadne svet extremnich vyhod bohatych lidi i statu nad chudymi, ktere ted jen dal chudnou na ucet bohatych. Globalizace v podobe globalni distribuce "podilu" via Inet mi nepripada byt uplne hloupa, byt je hudbou, jejiz nastroje a harmonie jsou jeste hodne vzdalene, ale hlavne podminene mnohym jinym.

Kam az jsem to dosel od prvniho vyroci zalehnuti Netscapu molochem AOL? On k tomu tak trochu inspiroval i nazev clanku z Washington Post: "An Awkward Anniversary" (Rozpacite, resp. trapne vyroci). Takovy nazev si takovy denik medialniho velebyznysu nevycucal z prstu a tezko bude pouhou komunalni satirou pro ukojeni davu. Zvlaste pokud clanek zacina zvolanimi dvou vyznacnych osobnosti Netscapu, opustivsich sveho rocniho chlebodarce. Carl A. Adams: "Odkopnuti AOL se svych bot povazuju za dobry start do noveho tisicileti.". Jeste expresivneji se vyjadril utecenec Per Thomsen: "Jsem svobodny!!! Jsem svobodny!!!":) Jak mu rozumim! Vy taky?
Zdroj: Washington Post a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Apache 60% - MS IIS 20%

Sledovac poctu a pomeru instalaci webovskych serveru vydal novy prehled, ktery svedci o setrvalem stavu rozdeleni trhu mezi Apache a MS IIS. Ten prvni dosahl 60,05%, druhy 20,93%. Enterprise Netscapu na tretim miste ma 6,94%. Ctvrty je Zeus s 1,87%, sesty thttpd s 1,59% - oba vyuzivaji velmi rychly multiplexni I/O. Vice o nich v clanku Z pythonovskeho testa vznikaji nejlepsi webovske servery z lednovych News on 'Net. Netcraft konci svoje breznove prozkoumani vice nez 13 milionu WWW serveru ironizujicim prehledem tech, ktere se svym obsahem venuji Linuxu, lec bezi na Windows a MS IIS, jako napr. LinuxBeacon:) Z deledobejsich tabulek vyplyva, ze v podilech instalaci na prvnich trech mistech se uz tezko dockame nejakeho velkeho prekvapeni.
Zdroj: Netcraft a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ceske softwarove firmy neocekavaji odliv programatoru do Nemecka

Ceska firma APP, zabyvajici se systemovou integraci a zamestnavajici 350 programatoru, patri k tem, ktere si mysli, ze otevreni nemeckeho trhu zahranicnim programatorum odsaje z Ceska jen velmi malo lidi. V Nemecku jsou zamestnany asi 2,000 lidi z CR s rocnim pracovnim povolenim, z toho programatoru je jen nejaky tucet. Programatori by meli dostat povoleni na 3 az 5 let, pokud kancleruv navrh projde nemeckym parlamentem. Predpoklada se, ze s nejvetsi odezvou se nemecky vysavac setka v zemich, jako je Indie nebo Ukrajina.

Cesi/Moravane se neradi premistuji uz jen z Brna do Prahy, natoz aby se presouvali do Nemecka, zvlaste maji-li rodiny. Tuzemsti vyvojari casto delaji na projektech pro zahranicni firmy, aniz ty o tom treba vedi. Internet navic umoznuje snadnou vymenu informaci a dat, takze neni proc courat po svete:) Poptavka po programatorech v CR prevysuje nabidku. Potud skeptictejsi pohled na vec, prezentovany v Prague Business Journalu.

Skutecnost ale bude zaviset hlavne na tom, s jakou nabidkou Nemci vlastne prijdou, prijdou-li s nejakou. Pokud bude dost atraktivni, nebyl bych az tak skepticky. Pripadne dobre zkusenosti prvnich vlastovek mohou vyvolat slusnou vlnku zajemcu. A z Nemecka neni zase az tak daleko domu, letadlem jste tu za necelou hodinu. Mozna, ze tuzemsti firemni skeptici ve skutecnosti maji obavy o to, aby nakonec nemuseli shanet programatory na Ukrajine:) A mozna, ze otevreni Nemecka prinese i zvyseni mezd zdejsim programatorum, aby zustavali doma. Takze at tak ci onak, on ten trzni debugging nejak dopadne a vsechno bude OK.
Zdroj: Prague Business Journal a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Netscape vyjede s testovaci verzi sveho noveho prohlizece

Hlavni novinkou webovskeho prohlizece je technologie Gecko, kterou Netscape slibuje od doby, kdy jeste nebyl soucasti AOL. Gecko slouzi k intepretaci textu a grafiky. Jeho prednosti ma byt jeho otevrenost a modularita, tedy i ev. upravitelnost pro beh na jinych zarizenich, nez je PC. Prave na prenosnych zarizenich by se Gecko melo vyrazne uplatnit. Netscape pry uz jednal s radou firem, produkujicich vsechno mozne od inetovych krabic pro TV az po mobilni telefony, a smlouvy s nimi jsou na obzoru. Testovaci verze prohlizece se ma objevit do ctyr tydnu. To ovsem jeste zdaleka nebude kompletni Communicator. Vyvoj v Netscapu silne drhne a na jeho drhnuti si stezuji i tvurci Mozilly. Opravdu neni moc co oslavovat...
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

I vy muzete pouhym kliknutim prispet hladovym

Taky vas stvou spammeri, kteri krici, ze si muzete nasbirat par drobnych klikanim na nejake pitomosti? Nejvic drobnych totiz nasbirate tem spammerum. The Hunger Site je o necem uplne jinem a stoji za pozornost. Jednim kliknutim na odkaz "Donate Free Food" kazdy z momentalnich inzerentu prispeje pulcentem na program boje s hladem pod patronaci OSN. Ted je tam osm inzerujicich, takze svym kliknutim vyvolate prispevek 4 centu, coz jsou dva hrnky nejakeho jidla (boby, ryze apod.). Posledni dobou lidi z celeho sveta naklikaji milion hrnku jidla denne. Nejvic klikaji Americani, z Ceska je toho tam pramalo (z 18. brezna jen 62) - tak tam hupsnete, at si zvysime kredit!:) Ale hlavne proto, ze tak aspon trochu zmirnite nejakou bolest tohoto sveta.

Statistika kliknuti z jednotlivych zemi je denni, takze uvidime, jak to s touhle vyzvou dopadne. Jeste jedno upozorneni - za jeden den se pocita jen jedno kliknuti z jedne adresy. Takze kdo chce dusledne prispivat, klikne jednou kazdy den. Soucasny prumer cini jedno kliknuti za 3,6 vteriny, coz za mesic vyda na vice nez tunu potravin. Jidlo se distribuuje do oblasti postizenych hladomorem a katastrofami vseho druhu.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jak je to s homeopatickymi "vodnimi cucky"

Po homeopaticke informaci, kterou News on 'Net uvedly v minule sade zprav, jsem dostal nekolik e-mailu, jejichz odesilatele upozornovali na problemy, jake mel "objevitel strukturovane vody", Shui Yin Lo, se soudy. Nemel je primo on, ale firma, ve ktere vedl vyzkum. Statni zastupce Oregonu zaloval onu firmu proto, ze taha penize z kapes lidi za neco, co nefunguje. Nezavisli universitni vedci provedli analyzu funkci vyrobku one firmy pro soud a zjistili, ze necini nic z toho, co o sobe hlasaji. Firme hrozila i zaloba ministerstva spravdelnosti USA, tak se radsi dohodla v Oregonu na tom, ze vyrobky stahne a zaplati pokutu $119,000. O jednom z vyrobku, ktery mel prat pradlo bez pracich prasku, se doctete napr. na The Laundry Solution. Na strankach tohoto serveru najdete spoustu dalsich popisu podfukarskych vynalezu, produktu a hlasani - poucne cteni zvlaste pro ty, kteri neradi sedaji na lep hlasatelum "novych principu".

Loova strukturovana voda nebyla nijak prokazana, ale ani nijak nepostihuje homeopatii samotnou. Vedecke kruhy na homeopatii utocily a snazily se ji zdiskreditovat. Kdyby se jim to podarilo, mohl by nasledovat i zakaz prodeje homeopatickych leku. Ke svemu udivu vedci ale zjistili, ze ve skupinach pacientu, jejichz jedne casti bylo podavano placebo (obvykle jen nejaky nic necinici cukricek) a druhe homeopaticky produkt, se vyrazne lepe vedlo pacientum druhe skupiny, a to i v opakovanych testech. Legracni na informaci o Loovi a jeho objevu je to, ze na lep sedl oblibeny webzine Wired, z nehoz News on 'Net (a jak jsem zvedel, i Neffuv Pes) prevzaly onu informaci. Kdyz uz nic, aspon se to pak vsechno vysvetli a jsme zase chytrejsi v tom, ze zase nic nevime. Snad proto jsem preventivne ukoncil minulou informaci o Loove cuckate vode slovy: "nakonec se stejne ukaze, ze vsechno je nejak jinak:)". A...ukazalo se...
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolem patentovani genu zacina byt horko

Snahy genetickeho byznysu napatentovat si nejen co nejvic genove zmanipulovanych zpotvorenin, ale i jednotlivych genu a jejich funkci, se sekavaji se stale silnejsim odporem a protesty. Bill Clinton a Tony Blair minuly tyden vyzvali genetiky k tomu, aby se genove mapy lidskych i jinych genomu staly verejnym vlastnictvim. O cem se ale uz nemluvilo, je, ze jejich vyzva byla adresovana neprivatnim laboratorim. Patentovani genu soukromym sektorem je podle nich OK. OK ale neni podle lidi, kteri vyvolavaji silnou protestni vlnu.

Sanfranciska vytvarnice Marilyn Donahue (mj. 18 let pracovala v laboratorich) vyzvala lidi k vytvoreni zvlastni podoby copyrightu genomu kazdeho cloveka. Oliznete znamku a pritom se nechte vyfotit. Fotku hodte do obalky. Zalepte ji, prilepte znamku a poslete ji sami sobe. Sliny na znamce nesou vas geneticky otisk a postovni razitko s datem potvrzuje den vzniku copyrightu. Zda to pro jeho uznani staci, o tom se vedou spory.

Urednice Americkeho copyrightoveho uradu soudi, ze jde o zajimavy protest, ale ze copyright lze udelit jen necemu tvurcimu. Lec nad svymi geny nikdo nema zadnou kontrolu, nevytvoril je. Tim - mozna nechtene - uhodila hrebicek po palici. Jonathan King, molekularni biolog MIT, rika: "Geny se vyvijely v case. Zdedili jsme je od svych rodicu. Nebyly vynalezeny korporacemi." A dodava, ze snaha patentovat geny je nejhorsi kradezi toho, co je lidem spolecne.

V teto souvislosti je zajimava historie Patentoveho uradu USA. Ten mel od sveho zalozeni v roce 1793 klauzuli, ktera nedovolovala patentovat cokoli ziveho. O prolomeni teto klauzule se snazili pestitele slechtenych rostlin. Neuspeli. Neuspel ani biolog, ktery si koncem 70. let tohoto stoleti chtel nechat patentovat geneticky modifikovanou bakterii. Ta se pod vlivem sve modifikace zivi naftou. Tak se stala produktem pro cisteni naftou zanesenych nadob a zarizeni. Patentovy urad, veren sve klauzuli, odmitl patent udelit. Vec se nakonec dostala az k Nejvyssimu soudu USA, ktery tesnym pomerem hlasu 5:4 rozhodl, ze cokoli, co clovek pod Sluncem vytvori, je patentovatelne. V roce 1980 tak byl modifikatorovi bakterie udelen patent. Patentovy urad si rozhodnuti Nejvyssiho soudu zinterpretoval tak, ze vsechno, co se toci kolem genu, je patentovatelne.

Situace je takova, ze uz byly patentovany stovky genu a dalsi se vali. Patent na gen znamena, ze s nim nikdo jiny nemuze nic delat, pokud nezaplati majiteli patentu poplatky. Nedluzime mu dlouhe dolary my vsichni? Jak si vlastne muzeme dovolit nechat cosi konat geny ve svych bunkach zadarmo, kdyz na ne ma patent nejaka firma? Cele lidstvo porusuje patentovy zakon a dopousti se trestneho cinu. Konecne je tady nekdo, kdo bude moci odsoudit cele lidstvo - majitel patentu na jeho geny!:) Nemohu si pomoci, ale pocinani Americkeho patentoveho uradu je poradne prastene pytlem. Aneb nic az tak noveho pod Sluncem...

Jiz zmineny Jonathan King zalozil Council for Responsible Genetics. Jeho "The Genetic Bill of Rights" obsahuje prava, jaka by lide meli mit ve vztahu ke genomu. Tuto genetickou listinu prav se snazi prosadit po politicke linii. Kinguv kolega, genetik Paul Billings, souhlasi s listinou prav a dodava, ze firmy by mely mit pravo patentovat pouze leciva a lecebne postupy na genove bazi, aby se podnitil zajem o jejich vyzkum a tvorbu.
Zdroj: San Francisco Gate a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net