Transmeta byla snad nejutajovanejsi
firmou v Silicon Valley. Pred nejakymi peti mesici se o jeji chystane
cinnosti lidi neco dozvedeli z jejich patentovych prihlasek. Vcera se
Transmeta poprve predstavila verejnosti. Ale nesdelila o moc vic, nez
co uz vypovedely ony prihlasky. Protoze se tim News on 'Net uz
zabyvaly, strucne zrekapituluju - hlavni inovaci v programu Transmety
je nizkoprikonovy 128-bitovy procesor Crusoe, ktery muze diky softwaru,
zvanemu "Code Morphing", prevest (teoreticky) jakykoli instrukcni kod na
prirozeny kod Crusoa. Pri tomto prevodu probiha i optimalizace kodu.
Vyhodou tohoto postupu je nejen moznost behu instrukcniho kodu jinych
procesoru s Crusoem, ale i jednoducheho upgradu prevodniho softwaru,
kdykoli je treba. Opet teoreticky by Crusoe mohl zvladat i soucasny
beh vice aplikaci vyvinutych pro ruzne procesory a operacni systemy.
Prevodni software zpomaluje beh aplikaci jen velmi mirne. Crusoe
pouziva i slusne velkou sekundarni kes, ve ktere se seskupuji
nejcasteji pouzivane skupiny instrukci do clusteru. Teoreticke uvahy a
dohady kolem Crusoa najdete v konferenci Slashdotu na adrese uvedene v
zahlavi zpravy.
Uspora energie noveho procesoru je znacna. Proto se toto novorozene
chysta vybatolit nejdrive do prenosnych zarizeni. V tomto smeru nemuze
s Transmetou souperit zadny procesor Intelu. Napr. Crusoe 3120, bezici
na 400 MHz, ma spotrebu v prumeru 1 W, zatimco Celeron mezi 4 a 10 W.
Naslednici Celeronu maji opet vyssi spotrebu. Nizky prikon Crusoa (v
klidu jen 0,02 W) nevyzaduje zadne chlazeni - jeho teplota je 48 stupnu
Celsia, zatimco Pentia III 113 stupnu (jde o procesory pro notebooky a
spol.). Transmeta predstavila jeste druheho Crusoa 5400 s frekvencemi
mezi 500 a 700 MHz. Ten pomalejsi se uz prodava za $65 az $89, druhy
bude v polovine roku za $119 az $329. Vyrabet je pro Transmetu bude
IBM. Notebook s Crusoem by mel vydrzet v nepretrzitem provozu minimalne
jeden cely den bez vymeny baterii.
Crusoe smeruje i do jinych prenosnych zarizeni, napr. do mobilnich
telefonu. Pro Transmetu pracuje i Linus Torvalds (zakladatel a patron
Linuxu). Neni proto divu, ze Transmeta mohla predstavit i novy operacni
system pro Crusoa s nazvem Mobile Linux, ktery sidli v ROM. Pri
demonstraci byl system vestaven do prenosneho zarizeni s dotykovym
displejem. Torvalds slibil, ze linuxova komunita dostane vsechny
potrebne nalezitosti pro praci s jeho mobilnim Linuxem. Transmetu ted
pochopitelne ceka spousta jednani s vyrobci prenosnych zarizeni a
jejich komponent. Zastupci Transmety zatim nechteli prozradit, s kym
jednaji a jak daleko jednani postoupila. Ale uz brzy se to pry vsichni
dozvedi. Nezbyva, nez poprat teto novince dobry start do zivota...a
Torvaldu Linusovi, aby si uz konecne taky prisel na sve:) Zdroj: Slashdot a BAJT
RealNetworks slavi jen castecny uspech ve sve zalobe proti Streamboxu.
Soud vydal predbezne opatreni, podle nehoz Streambox muze dal nabizet
a prodavat svuj Ripper (prevadi formaty RealAudio a CD na WAV, MP3 a
WMA). Ale nesmi uz nabizet software pro zaznamy ziveho vysilani ve
formatech RealAudio a RealVideo (spolu s jejich soubeznymi prevody na
jine formaty). RealNetworks vycita Streamboxu hlavne to, ze obchazi
kodovani, ktere zajistuje copyright obsahu souboru. Sam ale podobny
software nabizi, ale mnohem draz nez Streambox.
Tento soudni spor je prvnim vetsim pokusem o aplikaci nedavno prijateho
zakona Digital Millennium Copyright Act. Ten samozrejme chrani
copyright, ale zaroven poskytuje prava volby uzivatelum pristroju
(posluchacum/divakum se nesmeji omezovat vznikajici moznosti volby, co
a jak chce pouzivat, pokud neporusuje copyright). Pokud se Streamboxu
povede zajistit neporusitelnost copyrightu pri vsech prevodech, mel by
mit vyhrano (zadna neporusitelnost technicky neexistuje, of course:) V
opacnem pripade by mohl soud nakonec rozhodnout i o zakazu Ripperu.
RealNetworks i Streambox jasaji nad svym velkym vitezstvim, misto aby
jasali nad inteligenci a chytrosti soudce, ktery zjevne vidi dal, nez
kam saha furiantstvi obou firem. Zdroj: Wired a BAJT
Tak trochu to MS spadlo do klina diky casove shode, ale W2000 jsou
prvnim komercnim operacnim systemem, ktery se i do zahranici bude
dodavat se sifrovacim softwarem se 128-bitovym klicem. To vyrazne
posili zabezpeceni dat a datovych prenosu uzivatelu W2000 i v zemich
mimo USA, kde se 128-bitovy klic uz delsi dobu pouziva. Distribuce
W2000 vypukne 17. unora. Zdroj: Wired a BAJT
Od 1. ledna vstoupil v platnost australsky zakon o cenzurovani Inetu.
Vykonavatelem je ABA (Australian Broadcasting Authority). ABA uz jedny
sex-stranky odstrelila, na rade jsou dalsi. Co bylo obsahem zrusenych
stranek, se neuvadi. Cenzura je mi totalne odporna. Je to jedna z
nejhorsich zvracenosti, protoze vzdy zastira podstatu veci. Pokud
nekdo nekde vystavi nejake vylozene fujtajbly, je veci ostatnich, zda
se na ne budou koukat. Ja tam nepolezu, ale nikdy me ani nenapadne,
abych usiloval o zruseni te "vystavy". Ta se muze zrusit jen nezajmem.
Pokud zajem je, pak je treba se pidit po tom, proc je. A zda je chyba,
ze zajem je. A pokud to za nejakou chybu povazovat lze, tak co
prirozenymi cestami cinit, aby zajem aspon poklesl. Ono se pak totiz
vzdy ukaze, ze cela spolecnost jen neco predstira, lze sama sobe, misto
aby se poradne zabyvala zdroji svych vlastnich problemu.
Vytvoreni cenzorniho organu je neblahou diagnozou celeho systemu. Ke
vsemu jeste ta ABA vysetruje obsahy stranek na zaklade obdrzenych
udani! At uz jsou USA v leccem jakkoli silenou zemi, ukazuje se, ze
nulova cenzura ma svuj vyznam. I kdyz tam treba komunisti, fasisti a
jine ulitle ideologie nejsou zakazane, jsou tak okrajovou zalezitosti,
ze jsou zcela bez sance. Nejvyssi soud USA odmitl i snahy vlady o
cenzuru Inetu jako protiustavni. Vubec nechci tvrdit, ze USA jsou
nejakou rajskou zahradou - k necemu takovemu maji hodne daleko. Takrka
absolutni otevrenost a znacna citlivost pro svobodu vyjadrovani s sebou
vzdy nesou nejake extremy, ale spis proto, aby je vetsina odmitla v
soutezi vsech ostatnich moznych voleb. Jednobarevnost je prusvih.
Zamalovavani cehokoli rovnez. Historie o tom snesla uz bezpocet dukazu.
Kde se jednobarevnost kdy uchytila - hneda ci ruda ci jaka, tam se ji
pak hodne dlouho a tezce zbavuji. Ze Australane nechaji se sebou tak
manipulovat statni byrokracii, je hlavne jejich problem. Ale
nedopustme, aby se neco takoveho kdy stalo - a opakovalo - tady.
Jeste jeden dodatek - bylo by dobre si uvedomit, ze v USA nevysilaji
velke TV stanice ten odporny sunt, jaky tu chrli Nova a Prima. V USA je
kvantum vselijakych studii, levne natacejicich zhovadilosti. Nova aj.
podobne TV stanice postkomunisticke Evropy bezesporu patri k jejich
vyznamnejsim odberatelum. V USA si samozrejme muzete predplatit odber
takoveho smeti na urcitych kanalech. Ale bezplatne ho tam v eteru
budete hledat dost tezko. Reci o tom, ze za bolsevika nebylo tolik
kriminality, jako je dnes, je nesmysl. Nasili a teror byly tehdy denni
soucasti zivota pro ty, kteri se neohybali pred komunistickou zvuli.
Vohnouti meli zaslepeny pocit zcenzurovaneho bezpeci. Jenze...ono je
vsechno uplne jinak... Zdroj: Wired a BAJT
Motorola vyviji ve svych laboratorich v Los Alamos novou baterii na
davno znamem principu prime premeny chemicke reakce na elektrickou
energii. Zakladem je reakce metanolu se vzdusnym kyslikem. Tento postup
se pouziva napr. v NASA. Jenze vyzaduje vzduchovou pumpu a odvadeni
vznikajiciho tepla. Motorole se podarilo vyvinout prvni vzorky baterie,
ktera pumpu ani velky odvod tepla nepotrebuje. Baterie rozmeru cca
jednoho ctverecniho palce a vysky desetiny palce vydrzi zasobovat
soucasne notebooky energii cca 20 hodin, v mobilnim telefonu vystaci na
mesic provozu. S novym procesorem Transmety by vsechno vydrzelo jeste
asi sestkrat dele. Metanol je velmi levny, vzduch zadarmo. Kryt baterie
je z umele hmoty. Celek velmi lehky, zadne dobijeni. Motorola bude svuj
vynalez vylepsovat jeste par let. A pak jeste nejakou dobu potrva, nez
se objevi prenosna zarizeni, pripravena pojmout novou baterii. Dalsi
vklad pro pohodovejsi bezdratovou komunikaci via Inet. Zdroj: Wired a BAJT
J. S. Wurzler Underwriting Managers jako prvni na svete nabizeji
kompletni pojistnou smlouvu pro provozovatele inetovych serveru. Jen
povazte, co vsechno je v ni pojisteno - podvodne jednani zamestnance,
ztraty z externich podvodu typu pouziti ukradenych kreditnich karet,
dusledky viroveho napadeni nebo prolomeni se do systemu hackerem, ba i
vydirani na zaklade ukradenych dat. Co vic by si bylo lze prat? Tento
pojistovaci program WiSP (Website Insurance and Security Program)
vyzaduje na pojistenci, aby splnil a plnil predepsana bezpecnostni
kriteria. Pojistovna spolupracuje s firmou Secure Network Consulting,
ktera zabezpeci a bude prubezne zabezpecovat vsechny systemy klientu
podle poslednich dostupnych metod.
Firmy prijimaji WiSP kladne, protoze obava z ataku na jejich servery
tak znacne opada. Pojistovna napr. uhradi postizene firme i ztraceny
cas, po ktery system byl, resp. musel byt odpojen od site. Nahradi ji
ztraceny prijem z prodeje i z inzerce. Takovou uhradu by firma od
pojistoven, uzavirajicich smlouvy pro fyzicky svet, nedostala ani
nahodou. Pojistovani inetovych serveru zrejme uz neni tak rizikovou
zalezitosti, za jakou se dosud povazovalo. Svuj podil na tom ma rust
zabezpecovacich firem i rostouci ucinnost vyhledavani skudcu. Vznik
dalsich internetovych pojistoven na sebe jiste nenecha dlouho cekat. Zdroj: Wired a BAJT
Vedci v Chicagske universite zjistili prekvapive velke rozdily mezi
pohlavnimi geny cloveka a ruznych dalsich zviratek. Jde o geny,
odpovedne za tvorbu, tvar a pohyb spermii. Mezi trochu blize pribuznymi
druhy nejsou v genech se stejnymi funkcemi zadne, ev. takrka zadne
rozdily - po miliony let se nezmenily, ev. je jejich vyvoj velmi
pomaly. U sledovanych muzskych/samcich genu jsou ale rozdilnosti primo
kriklave. Pro upresneni - rozdily nejsou uvnitr jednoho druhu. Nejvic
evolucne utikaji muzske a simpanzi geny. Nepomerne pomaleji gorili.
Vedci si to vysvetluji trvalym sexualnim tlakem, ktery vyvolava usili
o uchyceni spermii ve vajickach samic v konkurenci s jinymi samci.
Gorili samci totiz ziji v haremu, kde nemuseji s nikym o nic moc
souperit, jejich samicky se pari takrka vyhradne se svym gorilim pasou.
Simpanzi i muzi museji v siroke konkurenci vynalozit znacne usili o
uchyceni svych genu v populaci. Velmi rychle se zkoumane geny vyvijeji
ale treba i u samcu musek octomilek, mysi ci krys. Veskrze jde o
populace se znacnou mirou promiskuity a souteze o samicky. Jedna
zajimavost - mysi samec pri kopulaci vylouci jeste chemikalii, ktera
zpusobi potrat oplodneneho vajicka, pokud bylo oplodneno jinym samcem.
Skoda, ze se vyvoj techto genu nepodili i na zaniku genu blbosti:)
Znate to, ne?..."Jak jen se tak pekna holka muze tahat s takovym
kretenem?" ...a ne se mnou!:) Priroda zrejme vidi podstatu te souteze
ponekud jinak.
Vedci prirozene dospivaji k nazoru, ze na pocatku nebyla zadna dve
pohlavi - ta se vyvojove vyloupla az pozdeji. Mam cim dal silnejsi
dojem, ze se muz "odloupl od zeny" jako jeji rozsireny fenotyp. Nakonec
i pohlavni chromosom zeny X ma mnohonasobne delsi genovy zapis nez
muzsky Y. Muz jako by byl predurcen k vecem, ktere zenu moc neberou,
ale hmatatelne plody muzske cinnosti si rady nechavaji snaset k noham a
jeste radsi jimi disponuji. Posilovani darwinovske poukazky na
rozmnozovani se v produkcnim veku stava jednou z hlavnich zatezi muzu
s cilem dosazeni jejich genoveho otisku v rodu. Prave takovy tlak vede
k vyse uvedenemu rychlemu vyvoji pohlavnich genu. Zajimave je, ze u
zenskych genu, odpovednych za produkci vajicek, zadny takovy vyvoj
objeven nebyl. Jakto, ze se tak flakaj...?:) Zdroj: EurekAlert a BAJT