Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

20. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Linux pro desktopy dostal dalsi povzbudivou injekci [Inet]
Jak pokracuje vysetrovani velkych hackerskych utoku? [Inet]
Gates rekl-nerekl, ze MS otevre kod Windows [Inet]
V USA je sobota nejsurfujicnejsim dnem [Inet]
Chcete na Inetu vyspionovat informace o komkoli? No problem [Inet]
Vsechno v jednom pro manipulaci se zvukovymi formaty [Inet]
Literatura pro Linux v cestine [Inet]
Pozemsky zivot zmizi mozna uz za pouhou pulmiliardu let [Veda]

Linux pro desktopy dostal dalsi povzbudivou injekci

Novou firmu Eazel zalozili pocitacovi veterani. Mezi nimi jsou tvurci softwaru pro Apple, kteri v nem pracovali od pocatku 80. let. Zajimavou postavou je Mike Homer, ktery tehdy zacinal v Applu, pozdeji se dostal do Netscapu, kde byl odpovedny za jeho inetovy portal, pak pri prodeji Netscapu pristal v AOL a ted se vraci mezi sve davne applovske kolegy do Eazelu. Hlavnim cilem nove firmy je vytvoreni linuxoveho grafickeho prostredi, ktere bezni uzivatele budou moci pouzivat jeste snadneji nez Windows i Apple.

Dosavadni graficke systemy, jako je KDE nebo Gnome, sem tam vyzaduji znalost radkovych povelu. Eazel nic takoveho vyzadovat nebude - jeho GUI by mel uzivatelum Linuxu poskytnout uplny "mysi komfort" v ovladani systemu. Sympaticke na Eazelu je to, ze bude ctit GNU/GPL i se svym GUI. Priradi se tak k linuxovym firmam typu Red Hat. Pokud se Eazelu podari splnit svuj cil, vyznamne prispeje rustu podilu Linuxu na trhu operacnich systemu pro desktopy. Casovy rozvrh vyvoje sveho GUI firma zatim neuvedla. V prvni fazi shanela potrebny investicni kapital, ktery se ji uz podarilo zajistit.

V teto souvislosti bych rad upozornil fanousky grafickeho prostredi na francouzskou firmu MandrakeSoft, ktera ve sve linuxove distribuci vyuziva KDE i Gnome a ruzne finesy v komunikaci mezi ruznymi systemy. Podivejte se na jejich strankach na ukazky obrazovek - libi?:) Z nejnovejsich distribuci Mandraku je pozoruhodny Lnx4Win, ktery na uzivateli nevyzaduje zadne modifikace hard disku pro beh Linuxu i Windows na jednom pececku. Linux se nainstaluje do volneho diskoveho prostoru a neznici zadna data, ktera na disku uz jsou. Ve Windows se objevi ikona lin4win - na ni staci kliknout a nabehne Linux.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jak pokracuje vysetrovani velkych hackerskych utoku?

Pokracuje, ale s vysledky nulovymi. Od 9. unora, kdy se vyvalily prvni DDoSy na velke serverove farmy, pribylo dalsich nejmene deset novych utoku. I kdyz utoky na americke servery pritahuji nejvic pozornosti, ani nektere jine staty a svetadily nejsou usetreny. Velka vlna DDoSu postihla Jizni Ameriku, neco se objevilo v Cine i v Evrope. FBI ma prazdne ruce. To prinutilo vladu USA k vymysleni kooperativnich planu pro potirani utoku na Internetu. Maji se vytvorit 24-hodinove pohotovostni sluzby, ktere v pripade zahajeni vetsiho utoku zacnou okamzite jednat s cilem rychleho vypatrani jeho zdroje. Ke snaham vlady USA se zvolna pripojuje i Evropska unie. Pohotovostni sluzba by mela mit opravneni rychleho pristupu k logum postizenych serveru a k dalsim zaznamum u ISP.

Aby tato sluzba mela co nejmene prace, nekolik firem, ktere se zabyvaji bezpecnosti provozu na Inetu, vyviji software pro predchazeni utokum a jejich dopadum. Tyto programy neustale analyzuji toky dat v sitich a upozornuji spravce systemu na podezrele aktivity. V pripade prokazatelneho utoku vyresi situaci samy. Takovy software se vyviji uz mnoho let, ale dosud o nej nebyl valny zajem, takze ponekud stagnoval. Posledni DDoSove utoky, silne obavy z toho, s cim vsim jeste mohou destruktivni hackeri vyrukovat, bezmocnost FBI...to vsechno zvysuje zajem o zabezpecovaci firmy. Jejich akcie na burze stoupaji, investori citi prilezitost a nabizeji jim sve miliony. Je to videt i na rostouci aktivite zabezpecovacich firem, o kterych je ted slyset nepomerne vic nez dosud. V tomto dlouhodobe spicim kralovstvi se rozproudil zivot a vypada to dokonce na odstartovani konkurencniho zapoleni. Na strance Platforms to automate net defense najdete konkretnejsi informace o zrychlenem vyvoji obrannych systemu.
Zdroj: The Seattle Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Gates rekl-nerekl, ze MS otevre kod Windows

Je to jak v te pohadce, jak ta divka nemela byt ani naha ani oblecena, neprijet ani neprijit atd. Ve zpravodajstvich uvedene prohlaseni Gatese, ze MS otevre kod Windows, poprel mluvci MS. Gates pry rekl neco jineho. Uvedu to i v anglictine, at muzete posoudit, co Gates rekl-nerekl. Agentura Bloomberg puvodne uvedla: "Microsoft Corp. would be willing to open the source code for Windows software to competitors to settle the antitrust case filed by the U.S. Department of Justice." (MS by mohl byt ochoten otevrit zdrojovy kod Windows konkurenci v zajmu ukonceni antitrustoveho rizeni ministerstva spravedlnosti). Oprava zni: "Bill Gates agreed with the statement that Microsoft would be willing to open the Windows source code in order to settle." (Gates vyjadril souhlas s ustanovenim, ze by MS mohl byt ochoten otevrit zdrojovy kod Windows v zajmu dosazeni dohody).

Z duvodu, ktere jsem v News on 'Net uz probral, MS za nejaky cas nezbyde, nez kod Windows otevrit. K takovemu rozhodnuti mohou prispet budouci zisky z investicni cinnosti MS ve spouste vznikajicich komunikacnich projektu i ocekavany pokles odbytu Windows. Otevreni jejich kodu muze nastat kdykoli, ale melo by k nemu dojit nejpozdeji do peti let. Do te doby se projekty GNU/GPL rozvinou do takove miry, ze by o otevreny kod Windows uz nemusel byt potrebny zajem ve vyvojarske komunite. Dostatecne vystraznym prikladem z trochu jineho soudku je pozdni uvolneni kodu netscapovskeho Communicatoru, ktery se v podobe Mozilly vyviji hodne pomalu. Kdyby byl uvolnen o nejake dva roky driv, vsechno by bylo urcite jinak.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

V USA je sobota nejsurfujicnejsim dnem

Na rozdil od nas Americani nejvic surfuji v sobotu (denni podil 15,51%). V zavesu je patek (15,36%). Nad 14% je ctvrtek a nedele. Pondeli, utery a streda se pohybuji mezi 13,4% a 13,7%. Statistika, kterou vyhotovily firmy WebSideStory a StatMarket.com, vychazi ze zkoumani navstevnosti 100,000 webovskych serveru. Nevim o zadne podobne statistice u nas, ale uz dlouha leta tady patri sobota a nedele ke dnum s vyrazne nizsi aktivitou surfaru. Pricina je samozrejme v enormni drahote inetoveho spojeni z domova. A tak se nejvic surfuje ze skol a z firem v pracovnich dnech, zatimco vikend je slaby.

Potvrzuji to i zjisteni firmy Nielsen/NetRatings. Podle ni i v USA behem pracovniho tydne surfari vyuzivaji rychle spojeni z firem dvakrat vic nez sve spojeni z domova. V lednu surfovali v praci prumerne 21 hodin, z domova 9,5 hodiny. Z prace ale surfuje 30,6 milionu lidi, zato z domova 77 milionu. V zamestnani se lidi vic venuji financnim operacim a informacim. Z domova se vic prohlizeji hanbate servery. Vse ostatni je priblizne pul na pul. O vikendu se ovsem na Inet vrhne tech 77 milionu domacich uzivatelu s velkym rozmachem.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Chcete na Inetu vyspionovat informace o komkoli? No problem...

Samozrejme jde o informace o Americanech. Uz nejakou dobu otravuji e-mailovi spammeri s inzerovanim svych "detektivnich" sluzeb. Za par desitek nebo stovek dolaru vam udajne zjisti hromadu informaci o jakekoli osobe, vcetne udaju, ktere uz je mozno povazovat za dost soukrome. Nektere z techto sluzeb jen splacaji dohromady to, co je bezne pristupne na mnoha serverech, jako je adresa, telefon apod. Jsou ovsem i takove, ktere poskytuji neverejne informace o lidech. A ty se zase deli na decentnejsi a na ty, kterym je jedno, kdo a proc o informace pozada. Ty prvni slouzi vetsinou firmam, ktere chteji vedet co nejvic o zajemcich o zamestnani, rodinam patrajicicm po minulosti potencialniho zete ci snachy apod.

Pokud chcete ziskat info sami, Internet Spy nabizi dlouhy prehled odkazu, kde muzete neco rovnou zjistit, ev. kde muzete pozadat o udaje, ktere na Internetu nejsou. Zvlastni sluzbou, ktera nabizi kdeco, je Infoseekers. Bezplatne si na ni muzete zjistit udaje, ktere nejdou moc daleko do soukromi "prosetrovanych" osob. Jeji kompletnejsi sluzba "SuperSeeker Profile" vam za $69 doda informace vyrazne presahujici ramec soukromi. Dozvite se udaje o financni a majetkove situaci, potyckach se zakonem (od soudnich jednani az po ev. delku uvezneni), vysich danovych priznani, ucastech ve spolecnostech, bankrotech, rozvodech, clenech rodiny, sousedech...proste vsechno mozne.

Cena za tyto informace je dost nizka - osobni patrani po uradech by stalo mnohem vic a ne vzdy by muselo byt uspesne. Kolik by stalo najmuti si detektiva, o tom radsi ani nemluvit. Sluzbu "SuperSeeker Profile" si nekdy objednavaji lide, kteri se chteji dozvedet, jake informace nabizi o nich samotnych. Udajne existuji informacni sluzby, ktere se se svou nabidkou nesmeji objevit na Webu, protoze jdou az prilis daleko. Z cehoz by bylo mozno soudit, ze to, co nabizi "SuperSeeker Profile", je pripustne maximum, ktere se v USA muze na verejnosti objevit bez nejakych striktnich omezeni. Jak by se vam takova sluzba libila u nas?:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vsechno v jednom pro manipulaci se zvukovymi formaty

Firma Earjam nabizi k volnemu stazeni "Earjam Internet Music Player", ktery ma umet vsechny popularni zvukove formaty. Vsechny se prevadeji na format Red Book pro vypalovani cedecek. Soucasti prehravace je i prohledavac zvukovych souboru na Inetu. Krome toho umoznuje prevest soubory do prenosnych prehravacu, jako je Rio nebo Nomad. Earjam tak nabizi velmi zajimave softwarove udelatko, kde si opravdu muzete udelat vsechno, na co jinak potrebujete hromadu vselijakeho softwaru od ruznych producentu. Prehravac je zatim v betaverzi, konecna by mela odstartovat v polovine brezna t. r.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Literatura pro Linux v cestine

Abych porad nemusel litat po Inetu, kdyz potrebuju zjistit neco konkretnejsiho o Linuxu, nakonec jsem se heveroval a zavital do knihkupectvi technicke literatury BEN. Je tam ponekud tesno, ale pro Linux tam najdete literatury docela dost. Vysel jsem odtud o tri tisice lehci (takze o reklamu opravdu nejde), procez mohu kratce poreferovat. Jedina obsazna kniha o Linuxu od tuzemskeho autora je "Linux - Internet server" od P. Satrapy a J. A. Randuse za 399 Kc. Soucasti knihy je cedecko s Red Hatem 5.0, upravenym do vlastni podoby Sarah Linux. Obsah knihy je sice svazan s obsahem cedecka, ale to by prece jen melo sledovat vyvoj. Ve stejne prodejne si muzete koupit cedecko Red Hat 6.1 CZ s malou pruvodni brozurkou od Computer Pressu za 148 Kc.

Satrapovu knihu velmi vrele doporucuju vsem, kteri si to chteji s Linuxem poprve rozdat. Nemate-li zrovna na rozhazovani za dalsi knihy, s touhle vystacite na dost dlouho. Jedine, co bych ji vytkl, je caste odkazovani na textovy obsah cedecka - radsi bych si o tom, co hledam, precetl primo v knize. Vyhodou Satrapovy knihy je snaha uvest ctenare i do dalsich programu, ktere se s Linuxem casto pouzivaji, napr. ListProc nebo WWW server Apache. Vsechny tyto programy jsou i na cedecku.

Az budete sypat slusne kvantum prikazu a jejich parametru z povelove radky, bezpochyby vam prijdou vhod dalsi knihy. Referencni prirucka "Linux v kostce" uvadi kompletni abecedni seznamy prikazu s parametry pro ovladani Linuxu i nekterych dalsich programu. Tento preklad z produkce nakladatelstvi O'Reilly stoji 397 Kc.

Dalsi dve knihy jsou uz pro fajnsmekry. Bichle "Linux - prakticky pruvodce" od Marka S. Gobbela (nakladatelstvi Addison Wesley) stoji 745 Kc. Je urcena tem, kteri o Linuxu uz neco malo vedi a chteji se dozvedet hlavne o souvislostech deju v systemu. Prolozeno mnoha priklady. Po precteni teto knizky vam do sebe zapadne mnoho veci, ktere dosud "visely ve vzduchoprazdnu". Kdyz to vsechno zvladnete, budete mit uz velky nabeh na hrdy titul spravce site.

Stejne hmotnou je dalsi bichle "Linux - dokumentacni projekt" za 792 Kc. Vybrane casti dokumentovaneho vyvoje Linuxu prelozili clenove ceskeho Klubu uzivatelu Linuxu (CZLUG). Tato publikace je pro velmi zdatne uzivatele, kteri se chteji zahloubat do tech nejspodnejsich vrstev systemu, do reseni spravy site a vubec se dozvedet, jak Linux funguje "primo na zeleze".

Pokud se vydate na nakup vsech uvedenych knih, vemte si vetsi tasku - tyto knihy maji od 400 do 1200 stran. A kdyz uz tu tasku budete mit, jiste nepohrdnete ani pouze 300-strankovou publikaci "Apache - HTTP server project" za 294 Kc. Napsal Petr Linhart a kolektiv. Obsahuje prakticke navody na instalaci Apache na Linuxu i Windows, na jeho konfiguraci, ovladani a spravu. Nemala cast knihy se venuje i praci s modulem PHP/FI 2.0 pro tvorbu stranek ASP, komunikaci Apache via CGI a bezpecnemu chodu serveru. Kniha se venuje verzim Apache od 1.0 az po 1.3. Pokud chcete na Linuxu rozjet i WWW server, lze tuto publikaci vrele doporucit. Pri tom vsem nezapomente ani na doplnovani aktualnich informaci z Internetu i na konference, kde se mnohe dozvite a sami budete moci pomoct mene znalym, az vsechny ty knihy prelouskate.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pozemsky zivot zmizi mozna uz za pouhou pulmiliardu let

Dosud se myslelo, ze vhodne podminky pro zivot na Zemi pretrvaji jeste nekolik miliard let, nez Slunce spali vsechen vodik a upadne do drimoty cerveneho trpaslika. Profesor James Kasting z Pennsylvanske statni university shromazdil vsechna dostupna data a provedl hromady vypoctu. Z nich vyplyva, ze zivotu na Zemi zbyva mozna jen pulmiliarda let. J. Kasting predpoklada, ze Slunce bude v zaveru sve soucasne faze postupne vydavat stale vetsi mnozstvi tepelne energie s velmi neblahymi dusledky pro zivot na Zemi. Ve velmi vlhkem a teplem ovzdusi se snizi obsah kyslicniku uhliciteho, ktery se bude vazat na rozpadajici se horniny. Huste vodni pary se budou dostavat do stratosfery a mizet ve vesmiru. Nedostatek kyslicniku uhliciteho zlikviduje floru, coby zaklad potravniho retezce. Voda zmizi. Zivot na Zemi zanikne.

Zivot muze do te doby zlikvidovat jeste leccos jineho. Kdyz lidske pokoleni vubec prezije tu pulmiliardu let, bude mozna uz na takove urovni, ze se dokaze na zanik zivotaschopneho prostredi na Zemi predem pripravit. Zatim ale samo pase tolik pitomosti proti svemu vlastnimu preziti i proti existenci flory a fauny ve stale jeste vhodnych zivotnich podminkach, ze by se o tom dalo pochybovat. Bude to chtit nejaky psychosocialni zlom, ktery bude vsem natolik pochopitelny, ze ho prijmou ve svem vlastnim zajmu, kdyz pojem "obecneho zajmu" je pro drtivou vetsinu lidi stale jeste necim absolutne nepochopitelnym.

Zarodek zmen je v ekologickych skupinach mladych lidi a v interpretaci rostouciho kvanta monitorovanych a vedeckych informaci. Stale silneji se o slovo hlasi zeny. Panove, nepodcenovat! Zeny na mnoha mistech ve svete vyhlasuji 8. brezen globalnim dnem protestu zen proti odmitanym despotickym hodnotam muzskeho sveta, resp. muzske civilizace (zbrojeni, valky, mocenske zneuzivani vedy, prohlubovani chudoby ve svete, degradace vychovy deti etc.). 8. brezen se ma stat nejen protestem, ale i stavkovym dnem, ve kterem zeny odmitnou plnit sve pracovni a jine povinnosti - aby bylo jasno, ze jejich potreby a nazory nemuze muzsky svet nadale ignorovat tak, jako dosud. Nejen ekologove a zeny na to maji tu pulmiliardu let, tak snad se proboha nakonec nejak domluvi:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net