Novy Palm IIIc je
prvnim barevnym pocitacem do dlane. Firma Palm uz ho nabizi na Inetu za
$499. Zatim ma ctyri barevne aplikace - Club Photo pro obrazky JPEG,
kalkulator PowerOne, hru Chroma Gammon (Backgammon), kterou lze hrat i
via Inet, a AnvatGo pro interaktivni surfovani po upravenych webovskych
strankach z cca 350 zdroju. LCD je TFT. Novinka ma stejne rozmery jako
Palm III, je jen o trochu delsi. Akumulatorek by mel vydrzet mezi tremi
az deviti hodinami provozu podle intenzity jeho zatizeni ruznymi
cinnostmi uzivatele. Dobijeni je rychle.
V Palmu IIIc je novy PalmOS 3.5 s drobnymi upravami menu a zlepsene
podsviceni displeje. Padesat vyvojaru pracuje na dalsim barevnem
softwaru. Kodak pripravuje kameru, ke ktere se bude Palm IIIc
pripojovat jako jeji obrazovka (do 8 MB RAM Palmu se da ulozit mezi 50
az 60 obrazky). Firma ThinkOutside chysta pro Palm malou klavesnici,
ktera se bude prodavat za $99. Podle prvnich ohlasu se barevny LCD libi
a i kdyz kazdemu v teto novince neco chybi, ocekava se slusny napor
zajemcu o koupi. Zdroj: Wired a BAJT
Probehl posledni den, ve kterem mohli pravnici MS argumentovat pred
tvari soudce T. Jacksona. Podle poslednich informaci a dohadu nebude
nekterym statum USA, ktere se pripojily k zalobe ministerstva
spravedlnosti, stacit pouhe otevreni kodu Windows, o nemz se v
poslednich nekolika dnech hodne mluvilo. Ve vzduchu stale visi hrozba
soudcova rozhoduti o rozdeleni MS na nekolik nezavislych firem. Po
tomto poslednim soudnim slyseni uz nebude zadne dalsi dohadovani, ale
jen soudcuv verdikt. Muze ho vydat kdykoli. Pokud se MS nebude verdikt
libit, odvola se k apelacnimu soudu. Tim by se roztocilo dalsi kolo
soudnich pri. At uz by apelacni soud rozsudek potvrdil nebo ne,
nasledovalo by odvolani MS nebo statu USA k Nejvyssimu soudu USA. Ten
je povinen vyridit prijate zalezitosti do dvou let. Mozna to pro MS
bude ta nejlepsi strategie, protoze s uplyvajicim casem a rychlym
vyvojem cele pocitacove sfery ztraceji puvodni vytky vuci MS na sile. Zdroj: Cnet News a BAJT
Freeware pro zamezeni cinnosti hackerskych programu na PC
Zone Alarm 2.0 od Zone Labs
omezuje mozne dusledky hackerskeho pruniku na pececko s W95/98/NT/2000
a rovnez se jim snazi predchazet. Pokud hacker nebo nejaka firma,
pouzivajici hackerske metody, ulozi na pececko pripojene k Inetu
software, ktery ma nekomu posilat informace o tom, co na PC delate,
nebo jinak vyuzit pececko pro nekale cinnosti, o kterych nemate mit ani
tuseni, Zone Alarm by mel zamezit posilani dat z takovych programu. Po
instalaci pridelite Zone Alarmu povoleni posilat data do Inetu jen z
vami urcenych programu. Pokud se pokusi data posilat nejaky jiny
program, Zone Alarm mu to nedovoli a upozorni vas na to, co se deje.
Soucasti Zone Alarmu je firewall - ten propusti jen komunikaci, kterou
sami iniciujete (pritom blokuje vsechny ostatni momentalne nevyuzivane
porty). Pri aktivnim Stealth Modu bude vase pececko udajne neviditelne
ostatnim. Dale muzete specifikovat tzv. zony - v nich stanovite, kdo
smi pristupovat k vasemu pececku v LAN i via Inet. Netusim, jak dalece
a hluboko Zone Alarm jde pri analyze probihajicich toku dat na
pocitaci, tedy zda odhali kazdy hackersky software, ktery pro nekalou
komunikaci vyuzije treba i povolenou aplikaci. Zone Labs uvadi, ze jeho
obranny software nedovoli cinnost veskeremu spywaru (spionskemu
softwaru, jako je Back Orifice apod.) Zone Alarm nabizi nektere dalsi
moznosti, napr. zablokovani veskere inetove komunikace po stanovitelne
dobe necinnosti.
Nemusime si malovat na zed ruzove obrazky o tom, ze by hackeri
nezvladli pristup do pececka vybaveneho firewallem Zone Alarmu a
nedovedli pak obejit jeho interni ochrany. Ale pred beznymi hackerskymi
pokusniky to muze byt velmi dobra ochrana na delsi dobu. A pokud se
zacnou vyskytovat problemy s ucinnosti Zone Alarmu, jeho producent
nejspis vytvori prislusnou zaplatu...a tak porad dokola v nekonecnem
dobihani hackerskych fint. Zone Alarm ma v komprimovane podobe 1,5 MB
(a snad v sobe nema zadny implicitne povoleny spyware:) Zdroj: BAJT
Pred nekolika lety jsem s nadsenim psal v News on 'Net o vzniku firmy
Net2Phone. Tenkrat to vypadalo na velmi
zajimavy pokus vyuziti Inetu pro hlasovou komunikaci, o nemz nikdo moc
netusil, co z nej povstane. Firma Net2Phone zacala pouzivat protokol
VoIP (Voice over IP) pro prevod hlasove telefonni komunikace na inetove
packety a vice versa. Novinka se rychle ujala a prvni, kdo zacal tusit,
co se z toho muze vyvinout, byli telekomunikacni giganti. Nekolikrat se
pokusili zatrhnout cinnost Net2Phone a dalsim podobnym firmam stiznosti
podanou na FCC (americky regulator telekomunikacniho trhu). Ten vsechny
stiznosti bez diskusi odmitl. Tehdy slo o prvni velkou snahu bohatych
firem, zakazat lidem pouzivat neco na Inetu. Od te doby se takovych
pokusu - nekdy bohuzel uspesnych - objevilo a zrejme bude objevovat
stale dost.
Net2Phone rychle vyrostla. Dnes ma servery ve 40 zemich sveta, do a ze
kterych zprostredkuje telefonni hovory i mezi beznymi telefony (nejen
pocitaci). Loni zprostredkovala 1,7 miliard hovorovych minut. Denne
musi zvladnout minimalne milion minut. Jeji sluzby vyuziva pul milionu
lidi nejmene sestkrat mesicne. Net2Phone musi stale investovat do
sveho rozvoje jako diva, aby si uhajila sve vedouci postaveni. Dosud
jeste nevykazala zadny zisk. Jeji sluzby jsou - v porovnani s cenami
telekomunikacnich gigantu - velmi levne, nezridka i vicenasobne nizsi.
Obrat Net2Phone se stale zvysuje a smeruje ke stovkam milionu USD
Ztraty se pocitaji v desitkach milionu. Z toho je kazdemu inetovemu
investorovi zrejma potencialne dobra budoucnost Net2Phone. To je taky
duvod, proc se o moznost jejiho koupeni zajimaji velke firmy.
O moznosti pripojeni Net2Phone k sobe jedna s jeji materskou firmou IDT
AOL, ktera ma uz vsechno mozne, jen ne sluzby VoIP. Pokud by se AOL
podarilo pripojit Net2Phone k sobe, cudlik pro telefonovani via
Net2Phone by se hned objevil v ICQ, AIM a Communicatoru. Sluzby
Net2Phone by tak rychle ziskaly dalsi miliony klientu a byly by zcela
bez konkurence. AOL si to uvedomuje a udajne nabizi IDT 3,6 miliardy
USD, prestoze Net2Phone ma trzni hodnotu o takrka jednu miliardu nizsi.
Proslycha se, ze o koupi Net2Phone s IDT tajne jedna i Bill Gates. MS
to odmita jakkoli komentovat. Net2Phone - podobne jako spousta jinych
vehlasnych inetovych firem (napr. i AltaVista) - patri nekomu jinemu,
takze sama o sobe vubec nerozhoduje. Z tech vetsich, ktere zacinaly z
niceho pred peti a vice lety, je samostatne snad uz jen Yahoo. Pro IDT
je Net2Phone investici, ktera se prodejem muze bohate zhodnotit. Zdroj: ZDNet a BAJT
Kamenici se dosud zdrahaji dat celou svou produkci na Inet a jejich
"inetova aktivita" se soustredi hlavne na podavani zalob na firmy i
jednotlivce, kteri podle kamenicke zastupotechny RIAA porusuji jejich
zakony, jake si prosadili politickym lobbovanim. EMI je ovsem opatrna
a jeji zatimni ucast se omezuje na fyzickou dodavku cedecek s obsahem,
ktery si surfar vybere a predem zaplati. Podival jsem se, jak to
funguje napr. na Musicmaker.com. Vybrat
si opravdu muzete z mnoheho. Ale... Povinnych prvnich pet skladeb stoji
$10, kazda dalsi $1 navrch. Za cedecko s 20 skladbami (max. 70 minut)
zaplatite $25 plus postovne a budete na ne cekat nejaky ten tyden.
Zamorsti to maji jeste drazsi. Dekuju, odejdete:)
Podle vestcu Jupiter Communications se v roce 2003 utrati 2,5 miliardy
USD za hudbu na Inetu. Z toho ale jen 150 milionu USD za stazene
skladby, zbytek - tedy pres 90% - by mel pripadat na nakup fyzickych
cedecek, posilanych postou. Pokud by to takhle melo opravdu dopadnout,
tak nas potes pambu. Neco mi porad rika, ze se vestci uplne pletou. Tri
roky je pro Inet hrozne dlouha doba a vyvoj se zcela urcite nezadrhne
na postovnich dodavkach cedecek (coz by se kamenikum pochopitelne moc
libilo). EMI chce pro distribuci pouzivat formaty LiquidAudio a
Supertracks. Oba maji zabranovat neopravnenemu kopirovani souboru.
Odhaduje se, ze denne si hudebni fanousci stahnou z Inetu asi tri
miliony skladeb, vetsinu z nich ve formatu MP3.
Neni mi moc jasne, jak by chteli kamenici uspet na Inetu, pokud by
jednotlive skladby prodavali treba za $2. Na popovych cedeckach je
obvykle jedna popularni skladba a ostatni je neposlouchatelne rosti.
Odstranenim nutnosti kupovat cela cedecka by se odbyt popove kamenicke
produkce na Inetu snizil na cca 10%. Jakmile se objevi dalsi nastroje,
ze kterych potece hudba na kamenicich nezavisle produkce v podobe
inetovych packetu, bude poslouchani radia i sledovani TV s hudebnimi
porady vypadat zcela jinak nez dosud.
Predstavte si, ze si budete moci vybrat z poslechu tisicu hudebnich
rozhlasovych a stovek TV stanic z celeho sveta. Z nich drtivou vetsinu
nebude ovladat propagacni vysilani kamenickych nahravek, ale pohrne se
z nich pestra paleta, ze ktere si vyberete podle chuti. Pred deseti
lety by tezko kdo veril tomu, co se stane s ustalenou podobou nabidek
komercniho softwaru. Prave Internet dal v kratke dobe takovy impuls
vyvoji softwaru s GPL a poptavce po nem, ze se nikdo nestaci divit. Jde
sice o oblast dost odlisnou, ale hudba na Inetu jeste ani zdaleka
nedisponuje vsim, cim postupne prevrati zastaravajici system produkce
a distribuce nahravek naruby. Zdroj: ZDNet a BAJT
Pruzkumnici Forrester Research zjistovali pristup Evropanu k nakupum
via Inet. Zkoumali v Britanii, Francii, Nemecku, Svedsku a Holandsku,
a to v cervenci a srpnu lonskeho roku. Poptali se v 17,000 domacnosti.
V uvedenych zemich ma pripojeni k Inetu 18% lidi, ale jen 10% uvazuje
o moznostech nakupovani na Inetu. Nejpopularnejsi jsou inetove nakupy
ve Svedsku. 7% Svedu si uz neco koupilo. Ve Francii je pripojeno 7%
lidi, dosud neco nakoupila jen 2%. Uzivatelu francouzskeho Minitelu,
jehoz prostrednictvim lze rovnez nakupovat, je stale jeste ctyrikrat
vic nez inetovych surfaru. Inetove obchody v Evrope zatim nenabizeji
prilis zlevnene zbozi ve srovnani s jeho cenami v kamennych obchodech.
Evropani tak na Inetu nakupuji spise z pohodlnosti, kterou uvadeji jako
hlavni vyhodu takovych nakupu. Celkove mezi evropskymi nakupujicimi
prevazuji lidi, kteri stoupaji po zebricku kariery nebo hledaji zabavu
nebo shaneji neco pro svou rodinu. Podle pruzkumniku museji inetovi
prodejci vic lakat, snizovat ceny a ujistovat o bezpecnosti nakupu. Ja
bych jeste dodal...a Telecomy neozebracovat. Zdroj: Cnet News a BAJT
Narodni akademie inzenyrstvi USA zorganizovala mezi vedci anketu, v
niz meli sestavit tabulku technickych vynalezu a jejich aplikaci podle
jejich vyznamu pro lidskou civilizaci. Na prvnim miste skoncila
elektrifikace (uz Lenin rikal, ze komunismus je elektrifikace a vlada
sovetu:) Nasleduji: 2. automobil, 3. letadlo, 4. rozvody ciste vody,
5. elektronika vseho druhu, 6. rozhlas a TV, 7. zemedelska mechanizace,
8. pocitac, 9. telefon, 10. klimatizace a lednicka, 11. dalnice, 12.
kosmicka lod, 13. Internet, 14. obrazova diagnostika (napr. v
medicine), 15. domaci spotrebice, 16. zdravotnicke technologie (napr.
vyroba antibiotik, implantace), 17. petrochemie, 18. laser a opticke
vlakno, 19. jaderne technologie, 20. vynalezy specialnich materialu
(napr. stavebnich, pro cipy etc.).
Ja bych na jedno z prvnich mist dal vypinac a navod na jeho pouziti:)
Pozoruhodne je tak nizke umisteni vyuziti atomove energie. Vysoka
pozice klimatizace je jasna - v Silicon Valley a Los Alamos jsou
hrozna vedra...eskymaci by vsechno videli uplne jinak:) Oni by to
videli jinak obyvatele ruznych casti sveta - mnohym se o tom, co
zebricek uvadi, ani nesni. Nejak se v tom vsem zapomnelo na zeleznice
a lodni dopravu. Skoda, ze se neda podivat na takovy zebricek z koncu
dalsich nekolika stoleti. Ale nejspis bychom v nem nekterym slovum ted
jeste ani nerozumeli... Zdroj: Wired a BAJT