Druhdy velepopularni odber hlavne zpravodajskych informaci via push
technology vzal rychle zasve. Vzpominate na PointCast s jeho tehdy
obrovskym poctem 1,2 milionu klientu? Nakonec ho koupila firma idealab!
a prejmenovala ho na EntryPoint. Pokud
ho neznate, podivejte se na jeho upravene verze, mozna vas zlaka.
RealNetworks chce ted zavest puseni do sveho Real Jukeboxu. Nekdy behem
prvniho pololeti si uzivatele Jukeboxu budou moci vyzadat denni dodavku
skladeb zvoleneho druhu hudby. Ty se napusi na jejich disky a kdykoli
si je pak budou moci poslechnout. Tato sluzba bude bezplatna, pozdeji
by se za ni pry mohlo platit. Myslim, ze platit se za ni nikdy nebude,
pokud vubec prezije v bezplatne podobe.
V puseni hraje svou psychologickou roli rostouci nechut uzivatele vuci
prohlizeni/poslouchani neustale dodavanych souboru. Nakonec se tyto
dodavky promeni v neco jako nevysychajici pramen spammingu. Vynecha
prohlizeni jednou, vynecha podruhe, disk se stale plni, zatez roste..
az toho jednou zacne mit dost a vsechno to zrusi. Pred par lety byli
pusici klienti soucasti Navigatoru i MSIE. Napred to zrusil MS a pak i
Netscape. Jukebox by mel pouzivat technologii BackWebu, coz je jedna z
mala firem, ktere upadek puseni prezily (nejvic se dari Marimbe, ktera
se ale zameruje spis na hromadne updaty softwaru s podporou push
technology). Dale bych rekl, ze mnohem prijemnejsi nez puseni do
Jukeboxu jsou inetove stanice typu Spinner,
kde si muzete zvolit prubeznou dodavku hudby z mnoha kategorii ve velmi
prijemnem provedeni...a hlavne jen kdyz prave chcete. Zdroj: ZDNet a BAJT
Zlopovestna RIAA, hajici tantiemy nahravaciho prumyslu, podala zalobu
na MP3.com. Pokud RIAA se svou zalobou uspeje, muze to MP3.com zabalit
- na pokutach by totiz musela zaplatit desitky miliard dolaru. O co
jde? MP3.com minuly mesic spustila sluzby Listening Service a Beam-it.
Ty umoznuji kazdemu, kdo si koupil hudebni cedecko u MP3.com, resp. u
jejich partneru, vyuzivat moznosti poslechu nahravek zakoupeneho
cedecka i v digitalni podobe primo z MP3.com, at uz je jejich opravneny
posluchac kdekoli. Pro ten ucel ma kazdy posluchac u MP3.com svou
"digitalni policku" se nahravkami z cedecek, ktere si zakoupil. Cili
je ma jednou nekde doma na CD a jeste jednou totez u MP3.com. Databazi
s digitalnimi nahravkami ma MP3.com samozrejme jen jednu. Na ni se pak
odkazuje z katalogu zaznamu o uskutecnenych prodejich jednotlivym
lidem. MP3.com pro ten ucel pripravila digitalni zaznamy skoro 45,000
cedecek. Mezi nimi jsou ale i nahravky s copyrightem.
Zakony bdici nad copyrightem mj. rikaji, ze skladbu ci knihu apod.,
kterou si nekdo koupil, si muze zkopirovat jen pro svou osobni potrebu
- a ted pozor - pouze pomoci sveho vlastniho zarizeni. Ani knihy se tak
nesmeji kopirovat na kopirkach kopirovacich sluzeb, byt by to bylo pro
osobni potrebu opravneneho majitele vytisku knihy. MP3.com se nikoho
neptala a onech 45,000 cedecek si zkopirovala pro svou databazi. Pokuta
za neopravnenou kopii cedecka se muze pohybovat mezi $750 a $150,000.
Pri striktnim trvani na litere zakona nemuze MP3.com pomoci obhajoba,
ze za tuto sluzbu nic nebere a ze ji mohou vyuzivat pouze opravneni
majitele cedecek se stejnymi skladbami.
Nevim, co ma MP3.com v rukavu, ale nez k vytvoreni kopii pristoupila,
mela se obratit na pravniky, aby vedela, co ji zcela jasne ceka. Tim
ani trochu nehajim kamenickou RIAA. Uvedena zaloba je jen dalsi ukazkou
mentalni ubohosti lidi v RIAA i tech, v jejichz zajmech vystupuje.
Nova sluzba MP3.com je zato perfektni ukazkou inteligentniho vyuzivani
Inetu, aniz by kdokoli o cokoli prichazel. Spis tim vsichni mohou jen
ziskat, protoze kazda sikovnost podnecuje zajem, v tomto pripade i
zajem o doplnovani "policek" dalsimi zakoupenymi nahravkami.
Pote, co se RIAA uz mockrat proslavila jako nevabna ropucha (vzpomenme
jejiho domahani se poplatku za prozpevovani pisnicek detmi na taborech
apod.), lze cekat snad uz jen zalobu RIAA proti existenci Internetu.
Kdyby se Inet zakazal, meli by kamenici vsechno v kapse zase tak, jako
pred nim. Na kazdy pad se tu zase ukazuje, ze slepe nasazovat okovy
zakonu kamenneho sveta Inetu nelze. Tedy...lze, ale jen v zajmu uzkych
skupin, vyznacujicich se nenazranou hlouposti (viz rovnez pridelovani
nesmyslnych inetovych patentu). Bude velmi zalezet na soudci, nakolik
dokaze celou causu zhodnotit z hlediska zakonitosti vyvoje, nikoli jen
podle litery vycpelych predpisu. Zdroj: Cnet News a BAJT
Cim je RIAA pro nahravaci prumysl, tim je MPAA pro filmovy. MPAA zaluje
spravce tri serveru, ktere vystavily utilitu DeCSS na rozkodovani
zaznamu DVD. Soudce predbezne vyhovel zalobe v tom smyslu, ze DeCSS
nesmi byt vystavovana. Zaloba chtela rozsirit zakaz i na odkazy na
servery, ktere DeCSS vystavuji. Tomu soudce uz nevyhovel.
Proti DeCSS bezi dalsi zaloba jinou, lec MPAA pribuznou organizaci -
DVD CAA (DVD Copy Control Association). Pri poslednim stani si tam
vsichni uzili trochu legrace. Privrzenci otevreneho kodu a DeCSS
vyrobili tricka, na jejichz predni strane je v dopravni znacce STOP
preskrtnute logo DVD CAA a na zadni strane cast ceckoveho kodu DeCSS.
Spolu s trickem kazdy dostane jeste cely zdrojak DeCSS vytisknuty na
papiru. Tricka se nabizela pred budovou soudu. Jejich provedeni je na
Copyleft: Geek
Chic - z prodejni ceny $15 jdou $4 na EFF (Electronic Frontier
Foundation), ktera obhajuje zalovane strany u vsech procesu, ktere
proti DeCSS bezi uz u trech soudu. Zalobce zadal, aby soudce zahrnul
tricka do seznamu zakazu v predbeznem soudnim opatreni. Soudce to
odmitl. DVD CAA se dozaduje zakazu vystavovani DeCSS na 72 serverech
po celem svete (nevim, jak toho chce dosahnout u zahranicnich serveru).
V tomto pripade soudce jeste nijak nerozhodl, i kdyz slo uz o treti
stani. Zdroj: Wired a BAJT
Musel si odsedet plnych pet let. V patek byl propusten do sveta, ktery
se hodne lisi od toho, ktery poznal pred svym uveznenim - samozrejme
mam na mysli ten internetovy. Mitnicka, kteremu je ted 36 let, uvitala
hackerska komunita ve fyzickem i inetovem svete. Mitnick byl navic
odsouzen k plne inetove absenci na dobu dalsich tri let. To se da
snadno porusit na navstevach u pratel, kteri maji pripojeni k Inetu:)
Mitnick ma co dohanet a dohanet to urcite bude. Hackeri - podle jejich
prohlaseni - jsou pripraveni mu vsemozne pomoci. Mitnick poskytuje
rozhovory a oznacuje sve uvezneni za neopravnene. Kdyby pry byl chtel
zneuzit ziskane informace, byl by z nej nejspis milionar. Nic takoveho
ale neudelal. Zajimalo ho jen objevovani moznosti pruniku do systemu
a nic vic. FBI byla jineho nazoru a napocitala mu zpusobene skody za
miliony dolaru. Mitnick se chysta pozadat soud o povoleni studovat
pocitacove technologie. Zdroj: Mercury Center a BAJT
Firma HearMe prichazi za uzivateli ICQ s velmi slusnou moznosti, kterak
ke klavesnicovemu kecalkovi pricinit i hlasoveho kecala. Klient
HearMe
for ICQ (verzi min. 0.99a) neni velky - soubor pro stazeni ma jen
80 KB. Zvuk ma byt velmi slusny, beha to uz od 14,4 Kbps. Vyhodou je,
ze i kdyz nekdo jiny nema ICQ, muze si s vami pokecat zavolanim z vasi
ICQ Homepage (http://members.icq.com/vase_cislo_ICQ). Na adrese uvedene
v zahlavi zpravy je popis klenta HearMe pro ICQ. Popis moznosti celeho
puvodniho klienta VoicePresence s moznostmi jeho pripojeni ke strankam
ci serveru najdete na HearMe. Sikovna
vecicka...nakonec je i o tom, jak nemluvit s tarifikatorem Telecomu
do ciziny:) Zdroj: BAJT
Podle kvantove teorie muze byt subatomova castice ve dvou stavech,
neboli kvantech soucasne. Soucasne se tak muze vyskytovat na dvou
ruznych mistech. Pro vytvoreni takoveho dvoustavu je ovsem nutno
vytvorit nalezite podminky. Americti vedci z coloradskeho National
Institute of Standards and Technology zcela izolovali atom berylia od
okolniho sveta, aby na nej nepusobila zadna vnejsi energie. Pak
zamerili lasery na elektron atomu a primeli ho k prechodu do dvou
stavu. Pri tom se i samotny atom soucasne objevil na dvou mistech po
dobu 100 miliontin vteriny. Kvantove pocitace vyuzivajici techto dvou
stavu pro operace s daty by svou rychlosti a moznostmi dalece predcily
soucasne konvencni pocitace - predevsim jde o moznost soubezneho
provadeni mnoha uloh najednou. Soucasne sifrovani by pry kvantovy
pocitac prolomil behem vteriny.
Ale uz jen z popisu experimentu s jedinym atomem berylia plyne, ze
doba, nez se podari nalezite izolovat vice atomu ci molekul a uvadet
jejich castice do "programovaneho" dvojiho stavu, je jeste hodne daleko
pred nami. A nez se takovy pocitac dostane z laboratori do beznejsi
praxe, uplyne casu jeste vice. Kdyz si k teto informaci pridam jeste
vyvoj biochemickych pocitacu, mam pri pohledu na pececko, na kterem to
pisu, jeste nostalgictejsi pocity nez pri vzpomince na ZX81 z doby pred
takrka 20 lety...:) Zdroj: BBC a BAJT
Fyzici Michiganske university provedli uspesny experiment se zapisem
informace do stanovenych kvantovych stavu atomu cesia. S pouzitim velmi
kratkeho intenzivniho pulsu laseru zapsali data do stanoveneneho stavu
vyvolanim inverze kvantove vlny pro tento stav. Dalsi puls laseru o 1
ns pozdeji dokazal ulozena data lokalizovat zesilenim vyse uvedene
inverze a potlacenim vsech ostatnich stavu vlnoveho baliku (alias
naladenim se na stav pri puvodni zapisu). Protoze elektrony mohou
soucasne existovat v nekonecnem poctu lokalit, resp. kvantovych stavu
uvnitr vlny, moznych zapisu je obrovske mnozstvi. Vsechny lze pak
prohledavat soucasne. Fyzici uz vytvorili databazi informaci pri
pouziti ultrarychlych laseru a rady atomu cesia. Podoba techto dat nema
nic spolecneho s konvencnimi bity a bajty. Zapis dat do kvantovych fazi
je dalsim z experimentalnich kroku pri hledani moznosti vyuziti atomu
v roli informacnich akumulatoru. Zdroj: Michigan University a BAJT