Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

24. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Prenosne internetove radio, TV atd. na obzoru [Inet]
Nejen v Cesku je mozne i nemozne. V Quataru ale i nemoznejsi [Inet]
Proslycha se, ze MS vyrabi MS Office pro Linux [Inet]
Bezpecnost ICQ stale v troube [Inet]
Nove prenosne digitalni prehravace Creative Labs [Inet]
Americka deltathree.com jde do Evropy - o 90% nizsi tel. sazby [Inet]
Muzete jit rychleji nez svetlo? Ale jiste!:) [Veda]
Laska v kosmickem prostoru neni jednoducha [Veda]

Prenosne internetove radio, TV atd. na obzoru

Nova firma ArrayCom vypracovala system bezdratoveho spojeni, ktery ma byt efektivnejsi a levnejsi, nez provoz soucasnych systemu pro mobilni telefony. ArrayCom ma patentovany system IntellCell a jejim cilem je jeho rozsireni o technologii i-Burst pro inetovy prenos. Principem IntellCellu je vysilani signalu smerem ke klientovi z vetsiho poctu mnohasegmetnovych anten. Klient je tak presne zameren z nekolika mist, diky cemuz se vyrazne snizuji interference.

Misto mrhani energii vysilanou do velkeho prostoru ze soucasnych BTS a souvisejicich velkych interferenci nabizi IntellCell i moznost obsluhy mnoha klientu na stejne frekvenci a kanalu. Technologie i-Burst v kombinaci s "chytrymi antenami" (smart antennas) IntellCellu umozni prenos inetovych packetu s hustotou az 1 Mbps, coz je vic, nez kolik dnes realne nabizeji operatori DSL a optickych kabelu. Jedinym nedostatkem tohoto zamerovaciho systemu bude nemoznost napr. poslechu inetovych rozhlasovych stanic v aute. Pod momentalnim zamerenim budou akceschopna pouze "lehce prenasena" zarizeni (casem se urcite i tenhle mirny nedostatek prekona).

Velkou zajimavosti firmy ArrayCom je osoba jejiho zakladatele. Martin Cooper pocatkem 70. let vytvoril system mobilnich telefonu pod kridly Motoroly. Pozdeji zalozil firmu, ktera prisla se systemem plateb prostrednictvim mobilnich telefonu. Jeho system pokryva 75% trhu. A ted, ve svych 70 letech (cilej dedula!:) se vrha do dalsi prevratne novinky. Nikoli snad jako investor, ale jako vynalezce a realizator svych napadu. Investory naopak cile shani. Pro i-Burst jsou nejlepsim startovnim trhem USA.

Predpokladane naklady na jeho vystavbu jsou obrovske. Miliardy by stalo i statni prideleni licence a frekvenci pro provoz site. Nastesti je v USA dost lidi, kteri maji dostatecne velkou predstavivost a schopnost se nadchnout pro neco, co by mohlo prinest dalsi pokrok ve vyuzivani Internetu, takze nejake ty miliardy se uz na obzoru rysuji. Nemely by pochazet jen od telekomunikacnich firem, ale i od internetovych, ktere chteji dostat obsah svych serveru ve velke kvalite na prenosna zarizeni.

Velke nadseni z inetove komunikace mobilnimi telefony ponekud vadne - realita ukazuje, ze budou prakticke jen pro vymezenou cast notne ostrouhanych inetovych sluzeb. A i kdyz se chystaji nove systemy s rychlejsim prenosem dat, zustavaji daleko za potenci i-Burstu. ArrayCom vidi budoucnost uplatneni svych technologii v mnoha oborech. Je to presne to, co chybi v multimedialni oblasti - prenosne prijimace rozhlasoveho a televizniho vysilani inetovych stanic (vcetne moznosti prehravani zaznamu). i-Burst udeli impuls jejich vyvoji a produkci. Chce se volat KONECNE! a SLAVA! A to s tim musel prijit sedmdesatilety veteran!:)

Ja uz takove radio chci...vy snad ne? Pochopitelne, ze i-Burst budou moci vyuzivat i notebooky, PDA, proste cokoli, co se prihlasi do systemu. Otazkou zustava platba za jeho vyuzivani - o tom zatim nikde ani slova. Jak uz to tak byva, zpocatku to asi bude mastnejsi, a za nekolik let se mozna objevi operatori s nabidkami bezplatneho vyuziti. Celkove skvela zprava...uz aby to bylo!
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejen v Cesku je mozne i nemozne. V Quataru ale i nemoznejsi...

Kdyz jsem tuhle informaci cetl, nechtelo se mi verit, ze to je opravdu tak nemozne mozne. V Quataru, ktery je soucasti Spojenych arabskych emiratu, je jeden statni ISP QTel. Ten nauctoval za lednove spojeni s Inetem i mnohonasobne vyssi poplatky tisicum tamnich uzivatelu. Jak zjistil byvaly ministr spravedlnosti Quataru, Najeeb Noaimi, v Quataru se uz mnoho tydnu prodavalo cedecko s pristupovymi jmeny a hesly uzivatelu QTelu. Noaimi se dvakrat obratil na QTel, aby dal veci do poradku. Ale QTel se snazil vsechno udrzet v tajnosti a nereagoval. Nakonec Noaimi poskytl informace tisku a skandal se provalil.

Za spojeni se v Quataru plati cca $3 za minutu - a to je poradna palka. Cedecko s ukradenymi udaji se prodava za cca $200. Vetsinou jsou na nem udaje firem a statnich uradu. Napr. jeden denik dostal lednovy ucet petkrat vyssi, nez obvykle plati ($820 versus $4,100). Sam vydavatel deniku dostal ucet dokonce ve vysi $46,000, coz odmitl uhradit. Jeden postizeny bezny obcan mel zaplatit $16,500. Onen vydavatel oznamil, ze kdykoli zmenil hesla, hned je zacal pouzivat nekdo jiny. ISP QTel mu pohrozil, ze pokud o tom neco rekne verejne, QTel zrusi inzerci v jeho novinach. QTel dokonce obvinil onoho byvaleho ministra, ze cedecka distribuuje on.

Ja bych videl situaci tak, ze by na tom cedecku mela byt pristupova hesla a jmena vsech uzivatelu Inetu v Quataru. Vsichni by pak vyuzivali Inet na cizi ucet mnohonasobne vic nez dosud. Quatar by se tak dostal do cela celosvetove tabulky v pomeru doby vyuzivani Inetu na jednoho surfare:) Az tak hroznemu Kocourkovu jsme snad prece jen usetreni, i kdyz je porad cemu se hodne divit.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Proslycha se, ze MS vyrabi MS Office pro Linux

Sef firmy LinuxCare oznamil na probihajicim CeBITu, ze v MS dela 46 programatoru na prenosu MS Officu na Linux. Udajne o tom slysel uz z nekolika ruznych zdroju, takze by na tom mohlo neco byt, i kdyz primy dukaz nema zadny. Co se vsak vi jiste, je to, ze MS najal hromadu linuxovych programatoru, i kdyz se zatim netusi, proc. Vyskytly se dokonce domnenky, ze by MS mohl vydat svou vlastni verzi Linuxu. Ze se ale na necem linuxovem v MS kuti, zacina byt stale zrejmejsi. Gates nakonec bude muset pripustit, ze Linux ma budoucnost i pro MS, a to urcite vetsi, nez Macy, na ktere byl uz lecjaky software MS preveden.

Jeste me napadlo, ze by MS mozna mohl prijit s prevedenim sveho GUI na Linux. Jenze v tomto smeru je konkurence uz znacna. Za nejaky cas uvidime, co se z toho vyklube... Mimochodem, cetli jste clanek Honzy Rejzka, ve kterem se zminuje o estebacke minulosti sefa ceske pobocky MS, Muhlfeita? Mel byt primo dustojnikem StB. Clanek s nazvem Byvaly estebak v cele Microsoftu vysel v iPortu (vyslo to i v Rejzkove sloupku novin Metro).
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Bezpecnost ICQ stale v troube

ICQ provazeji neustale problemy s hackerskymi pruniky. V poslednich dnech se objevilo nekolik unosu UIN (prideleneho cisla a uzivatelskeho hesla). Zlodej ci zlodeji dokonce vydiraji uzivatele, kterym jejich UIN zcizili. Jeden okradeny sdelil, ze dostal zpravu: "Vy chete svoje UIN, ja chci vasich $100. To je obchod. Nemam zadny duvod, abych vam vracel vase UIN zpatky zadarmo." Jiny uzivatel uvedl, ze uz byl naklonen tomu, zaplatit, protoze ICQ huste pouzival v obchodni komunikaci. Spravci ICQ vsem postizenym vratili jejich UIN. Mezi hackery ma sestimistne UIN velkou prestizni hodnotu. Predpoklada se, ze hlavne mezi ruskymi hackery, protoze ten hacking vypada na ne. Kdyz se podivate do seznamu uzivatelu ICQ, zjistite, ze mezi uzivateli s nizkymi cisly UIN je kupodivu spousta Rusu.

ICQ stale nema vyresen problem s pretecenim bufferu (kliknutim na zaslany odkaz na webovskou stranku muze uzivatel ICQ poslat na server i pridany kod a ulozit ho pro hackera do systemu). Mnoho uzivatelu ICQ je prilis duverivych a spousti na svych pocitacich soubory, ktere se k nim odnekud dostanou. Mohou to byt trojsti ori - takze pozor na to! Pokud vam nekdo ukradne UIN, obratte se na spravce ICQ - nejspis vam ho vrati.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nove prenosne digitalni prehravace Creative Labs

Prvni se jmenuje Digital Audio Player II MG. Ma flash 64 RAM, lze ji rozsirit na 128 MB. Prehravac cti formaty MP3 a WMA (Windows Media Audio). Obsahuje i firmware, ktery do prehravace umozni vlozit software pro prehravani dalsich formatu (pocita se hlavne s SDMI). Krome toho si na nem muzete poustet radio a vyuzivat sbernici USB pro spojeni s pocitacem. Na CeBITu firma predvedla svou dalsi velkou novinku - jukebox velikosti prenosneho cedeckoveho prehravace. Ma 6 GB pameti - to je zasobarna pro 120 hodin velmi kvalitniho zaznamu, resp. 2,600 hodin zvukovych dat s nizsi kvalitou (to je uz poradny magnetak:) Ceny obou produktu zatim nezname, na trhu se maji objevit do konce tohoto pololeti.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americka deltathree.com jde do Evropy - o 90% nizsi tel. sazby

Konkurent Net2Phone otevira sluzby telefonovani z telefonu na telefon via Inet v Nemecku, Rakousku, Francii, Finsku, Svedsku, Britanii, Spanelsku, Italii a Svycarsku. Jinak ma 44 PoPs (pristupovych mist) ve 27 zemich, ze kterych lze volat na jakykoli telefon na svete z pocitace. V uvedenych zemich Evropy, znamych svymi vysokymi telefonnimi poplatky, nabizi sazby az o 90% nizsi. Porovnal jsem ceny firmy deltathree.com s Net2Phone - jsou jen o neco malo vyssi. Net2Phone rovnez nabizi spojeni s o neco vetsim pocet zemi. Pri pouziti telefonu se napred vola bezplatna sluzba, na ktere se mj. uvede pridelene uzivatelske cislo a pak uz se vola kamkoli, kam to jde. Takovou sluzbu by to chtelo u nas a liberalizace trhu by se rychle vyresila, byt to jeste neni tim, cim by to nakonec byt melo - viz dale.

Tuzemsky Cesnet nabizi Net2Phone i u nas, ale jen pro volani z pocitace na telefony (nikoli z telefonu). Jeho cenik poctive prepocitava ceny firmy Net2Phone na Kc v pomeru 36:1. Net2Phone a ji podobne sluzby trochu strasi americke telekomunikacni giganty, prestoze rozdily v sazbach klasiky versus VoIP uz nejsou nijak strasne. Americti klasicti giganti se chte nechte prizpusobuji situaci. Ovsem v Evrope jsou cenove rozdily klasiky a VoIP zdrcujici. Net2Phone a spol. je ale levne spise pro mezinarodni hovory. U nas temito sluzbami bohuzel nelze usetrit pri inetovem nebo lokalnim hovorovem spojeni. Pro spojeni uvnitr jedne zeme je vetsinou vzdy jen jedna sazba, ktera se muze vyplatit az pri volani do vzdalenejsich pasem.

Ale i to ma svuj vyvoj a Net2Phone uz zavadi levnejsi sazby pro lokalni hovory v nekterych hlavnich mestech po svete. Pronikani sluzeb VoIP do Evropy bude nakonec mit svuj vliv na zlevnovani telefonniho provozu. Tahanice kolem neprenosnosti cisel telefonnich stanic, jake ted probihaji u nas, uz nikoho nebudou muset nijak zajimat. Jedinou otazkou zustava uz jen cas...
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Muzete jit rychleji nez svetlo? Ale jiste!:)

Danske fyzicce - dr. Lene Hau - se podarilo zpomalit svetelny paprsek z jeho obvyklych 297,000 km/s na pouhych 1,6 km/h. Tak line svetlo uz urcite predejdete. O svetlu je znamo, ze pri prostupu napr. sklem ztraci neco ze sve rychlosti. Cim je vrstva skla silnejsi, tim je vysledne zpozdeni svetla pri opusteni vrstvy vetsi. Fyzicka experimentovala s prostupem svetla tzv. Bose-Einsteinovym kondenzatem. Jde o skupinu atomu zmrazenou na takrka absolutni nulu (konkretne nekolik miliardtin stupne nad ni). Svetelny paprsek vyslany laserem do kondenzatu se pri pruchodu tvrde zpomali. Lene Hau uvedla, ze to cloveka az laka si na nej sahnout. Zpomaleni svetla muze udajne mit prakticke vyuziti napr. v komunikacich, TV obrazovkach, zarizenich na nocni videni atd.

K vytvoreni Bose-Einsteinova kondenzatu se (nejen) v tomto pripade pouziva zajimavy postup. Oblak rubidiovych atomu ve vakuu se "bombarduje" lasery - tak se dosahne jejich predchlazeni. Pote nastoupi silne magneticke pole, ktere z oblaku vytahne "jeste horke" atomy. Ty, ktere zustanou, vytvori kondenzat s tak neuveritelne nizkou teplotou. Pro srovnani - volny kosmicky prostor ma teplotu 2,73 Kelvina. Uvedeny kondenzat ma teplotu milionkrat nizsi.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Laska v kosmickem prostoru neni jednoducha

Platonickou lasku lze s uspechem provozovat kdekoli. Ale pokud by mela prejit z dalkove formy do te nejblizsi v beztiznem stavu, je potreba byt predem informovan(a), jak na to:) Jde o info s lehce humornym ladenim, ale prakticka stranka kazde cinnosti v ruznych podminkach holt chce sve. Francouzsky astronom Pierre Kohler napsal knizku "The Final Mission", ktera ma vychazet z udaju americke NASA o experimentech s fyzickou laskou na obezne draze. Na tyto pokusy je zrejme uvaleno informacni embargo, protoze ani NASA, ani astronauti nechteji o nicem z toho mluvit. Trochu to pripomina snahu utajit pred detmi, jak prisly na svet:)

NASA pry naridila kosmonautum vyzkouset deset milostnych pozic. Z nich sest bylo realizovatelnych, jen pokud oba byli v jakemsi pytli, ktery je udrzoval pri sobe. Ctyri pozice slo provest ve volnem prostoru, ale jen s urcitym svalovym vypetim. K nejobtizneji proveditelnym pozicim udajne patri misionarska, neboli vleze prednimi stranami k sobe (ja bych tipoval tu nejstarsi, kdy oba kleci, ona pred nim v predklonu).

NASA zkousela, i jak se bude darit roztouzenym zviratkum - napr. zabam a rybickam. Na takovych experimentech nevidim vubec zadny duvod, proc by se mely utajovat. Zrejme jde o obavy z moznych prudernich reakci a osocovani. V neposledni rade urcite jde o ochranu klidu kosmonautek, ktere si to vyzkousely. Jak videt, kosmicky vyzkum ma sve humorne i velmi prijemne stranky. Protoze se pripravuji turisticke vypravy na vesmirne stanice pro multimilionare, zajimalo by me, zda v hotelove vybave budou mit i "sukaci pytel" s navodem na pouziti:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net