Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

25. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Norska policie zatkla 16-leteho programatora ve veci DeCSS [Inet]
AOL se vyloupl dalsi instantni "zlobilek" [Inet]
Nezavisla filmova produkce na Inetu [Inet]
Narod geeku. Kdo? Obyvatele CR, prece...:) [Inet]
MS musi vyhovet Sunem vyhlasenym specifikacim Javy [Inet]
Ja bych chtel mit tva fota - v inetovem ramecku... [Inet]
Pokus s prenosem genu mezi druhy prokazal jejich potencialni nebezpecnost [Veda]

Norska policie zatkla 16-leteho programatora ve veci DeCSS

Policie vtrhla do bytu Johansenovych a provedla v nem domovni prohlidku. Zabavila pocitacove vybaveni a zatkla 16-leteho Jona Johansena, ktereho obvinila ze zameru porusit obchodni tajemstvi vyvinutim programu DeCSS, dekodujiciho zaznamy DVD. Co k tomu dodat? CSS slouzi predevsim americkemu filmovemu prumyslu pro ziskani monopolu na zaznamy DVD. Firma, ktera chce vyrabet prehravace, musi pozadat o licenci a prideleni klice CSS. Takovy prehravac pak slouzi tomuto monopolu. DeCSS tento monopol poklada na zada. Protoze v cele veci jde takrka vyhradne o zajmy velkeho americkeho byznysu, je zasah norske policie prodlouzenou rukou americkeho policajtstvi nad celym svetem.

Prikladu tohoto pristupu ke svetu, ale i ke svym obcanum, pribyva (k tem nechutnejsim z posledni doby patri napr. zasahy proti lidem pri zasedani WTO v Seattlu, snaha o likvidaci evropske techno-artistni etoy, prinuceni dlouhe rady statu na svete k pisemnemu slibu o pouzivani max. 56-bitoveho sifrovani - vcetne CR, etc.). Norsky zasah povede k jednomu - k radikalizaci technologickeho undergroundu. DeCSS symbolizuje nastupujici stret, kteremu Internet prispiva diky svym komunikacnim moznostem, ale i diky tomu, ze vycpane zoky samy se bez Inetu uz neobejdou. Stret se bude odehravat na pozadi ekonomicke globalizace a koncentrace kapitalu, kteremu soucasna politika radostne prisluhuje.

Nervozita, jakou Internet vyvolava v mamutich koncernech hlavne tzv. zabavneho prumyslu, je priznacna. Tyto koncerny udelaji vsechno pro to, aby zlikvidovaly jakykoli nekonvencni projev, ktery nekonci v jejich nenasytnych pokladnach. Internet temto projevum otevira cesty. Velky byznys ma a bude mit snahu zavest do Inetu byrokraticke prvky omezujici rozvoj Inetu (napr. nesmyslne patentove prihlasky). Statni byrokracie mu v tom bude vydatne pomahat, protoze jeji vyssi vrstva je na velkem kapitalu zavisla a chybi ji nosnejsi i dalekonosnejsi vize.

Socialni fenomen Inetu se projevi i v rustu vedomi socialni nerovnosti v lokalnim i globalnim meritku a v rostoucim tlaku proti kapitalove manipulaci a bezohlednosti. Nebo se vam zda byt uplne normalni, kdyz se miliardovy boss v neprustrelnem kabrioletu propleta mezi bezdomovci? Je normalni, aby stale vetsi vrstva obyvatel ziskavala nemenny statut pouhych konzumentu produkce, na ktere se sama podili za mzdu, kterou odevzda majitelum produkcnich koncernu? Onen nebohy boss je uz na hony vzdalen i takove pani knezne, jez o babicce ze sprostneho lidu prohlasiti racila okridlene: "Stastna to zena":)

Jednim z prvnich naznaku je jiz probihajici soupereni mezi otevrenym a komercnim kodem. Nejde jen o samotny kod, ale o hodne rozdilny pohled na fungovani sveta. Kazdy system, ovladany nejakou nove vytvorenou oligarchii (nyni dedicne kapitalovou), nakonec dojede na slepou kolej. Kdyby tomu tak nebylo, vyvoj by se zastavil. A to on proste nedela. Internet ma potenci silneho nastroje budoucich evolucnich promen. A propos - na Linuxguiden muzete podepsat petici proti jednani policie se 16-letym Jonsonem, kteremu mj. hrozi nekolikalete uvezneni i vysoka pokuta. O DVD, DeCSS a vsem kolem toho informuje OpenDVD.org.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

AOL se vyloupl dalsi instantni "zlobilek"

Izraelska firma NovaWiz nabizi sveho instantniho kecalka. V jeho treti verzi umoznuje komunikaci s uzivateli ICQ. ICQ ovsem patri AOL. A jak znamo, AOL pred casem technicky zablokovala vsechny snahy jinych firem o komunikaci mezi jejich kecalky a AOL IM. Peprne na cele veci je to, ze i ICQ je izraelskym produktem. NovaWiz je velmi malou firmou a AOL nijak neohrozuje. Pokud zablokuje i NovaWiz, bude to trapne, lec priznacne. AOL tvrdi, ze je ochotna prijmout kecalkovy komunikacni standard Rendezvous, ktery se teprve vytvari a mel by byt prijat nejpozdeji pristi rok. Do te doby je komunikace mezi uzivateli ruznych kecalku z vule vysokoblahorodi AOL zakazana. Dobre jim tak, kdyz se jim to libi...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nezavisla filmova produkce na Inetu

IFILM je zatim jednim z mala serveru, ktere nabizeji filmove indies. Pokud mate slusne pripojeni k Inetu (56 Kbps bodne), muzete si bezplatne prehravat vselike kratsi filmy cely den (trvaji od par minut do pulhodiny). Je tam vsehochut - neco nejaky dej ma, neco ne. Letosni Sundance Film Festival, venovany nezavislym, s sebou poprve prinesl vetsi zajem o digitalni video, ktere je zakladem pro tvorbu a predvadeni filmu na Inetu. I kdyz je vyslednym formatem zatim jen to prtave okenko v prehravaci, chyta se to, a veri se v budoucnost cele teto sfery.

Proces zpracovani kazdeho vytvoru probiha vyhradne na pocitacich. To je pochopitelne nutno umet a mit na to vybaveni. Takze soucasne s digitalne videovymi tvurci vyrustaji i zpracovatelska studia, protoze zdaleka ne kazdy nezavisly tvurce si muze sednout ke strojum a dovest vsechno do finise. Na kamenicich nezavislou hudbu na Inetu ceka jeste leccos, nez se vzije (podle mne se vzije uplne nejvic, az budou inetove stanice chytatelne na cemsi jako na rozhlasovych prijimacich). Filmovou tvorbu, dostupnou na Inetu, cekaji trochu jine podminky vyvoje - ty se splni asi za jeste delsi dobu, nez je tomu u hudby. Ala za nejakych pet, sest let...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Narod geeku. Kdo? Obyvatele CR, prece...:)

Dost mne prekvapilo, kdyz jsem na titulni strance zpravodajstvi Cnetu nasel odkaz s nazvem "Czech Republic: A nation of geeks". Odkaz vede na stranky periodika Prague Business Journal, ktery vychazi u nas a je urcen zahranicnim byznysmanum. Obsah najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy. V clanku se konstatuje to, co vi kazdy, kdo to chce vedet. Ze u nas je spousta sikovnych programatoru a systemovych administratoru. Ale tezce nevyuzitych. Je sice hezke, ze hodne z nich je zamestnano nekde, kde cosi jaksi pizlaji v ramci sveho zamestnani, ale vetsinou nejde o nic, co by nejak ohromovalo. Jen vyjimky potvrzuji pravidlo. Me bere das, kdyz vidim totalne nevyuzite kapacity a moznosti kdekoli, kde vsechno je, krome ochoty vedeni se vubec zabyvat necim, cemu "se nerozumi" a co by asi prineslo nejakou dalsi praci. Prednost se dava navyklemu zpusobu prezivani v teploucku a klidku.

Kluci, kteri sypou kod z rukavu, mivaji i vize, co by se dalo delat. Ale chybi jim jedno zasadni - provozni finance. Utahnout pripojeni k Inetu, kupovat nove pocitace, platit za umisteni serveru u ISP etc... na to proste nemaji. A tak jsou v jednom lavoru cekatelu na investory, kteri z internetove ospalych ceskych luhu a haju nevychazeji. Zato zahranicni investori tady mohou mit hotovy raj. Platy programatoru jsou ve srovnani se zapadnimi desetinove. Produktivita dvojnasobna. Spousta programatoru, kteri nekde delaji povetsinou nezajimavou praci za legracni mzdy, ceka na sanci. Staci jim jen dat vedet.

Dalsim problemem je tu neschopnost prosazeni se ve vetsim meritku, tedy i za humny. Jako by se predem pocitalo jen s hranicemi CR a vubec se neuvedomovalo, ze svet Internetu je o necem jinem, nez o prodeji spendliku v nejake lokalite. Vyjimky jsou, ale je jich zatracene malo. Clanek uvadi napr. zakoupeni javovych Netbeans Sunem (vyvoj pod vedenim Romana Stanka) a investici svedske firmy Spray Ventures do katalogoveho Seznamu. Uz delsi dobu vidim, ze probuzeni ceskeho Inetu bude do znacne miry zaviset na vetru, jaky do nej prinesou zahranicni investori. Tyka se to i vyvoje softwaru obecne (nakonec jaky software je dnes jeste mimo Internet?:) Takze takove clanky, jako je ten zmineny, jsou vitane. Mohou se dostat do rukou lidem, kteri maji investice a premysleji, kam s nimi. Je skoda, ze si tohle vsechno cesti drzitele mescu uz davno neuvedomili a sikovni vyvojari skonci v cizich sluzbach. Je uz totiz taky dost pozde...
Zdroj: Prague Business Journal a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS musi vyhovet Sunem vyhlasenym specifikacim Javy

Tak rozhodl soud ve sporu, ktery se tahl az prilis dlouho. Sun se dozadoval, aby soud uznal i poruseni javoveho copyrightu Microsoftem. Soudce se k tomu puvodne priklanel, ale nakonec vydal jen rozhodnuti, ze vsechny javove produkty MS museji vyhovovat specifikacim Sunu. MS totiz vyvijel svuj vlastni javovy software, jehoz nektere casti bezely jen s Windows. MS ozelel i ikonku, ktera se dava na software plne kompatibilni s Javou (to mu soud prikazal uz pred nejakym rokem). Sun ale s Javou zatim nepochodil tak, jak doufal. Puvodne chtel ode vsech licencni poplatky. Pozdeji od nich z velke casti ustoupil. Programatori se dozadovali toho, aby Sun zcela uvolnil Javu a predal ji nejake standardizacni organizaci. Sun to nakonec ucinil, ale ona organizace musela jen slepe prijimat, co ji Sun predhodil. Nakonec toho uz mela dost a poslala Sun s Javou do haje. Tim vsim si Sun ponekud nadelal do hnizda a promeskal ten spravny cas pro uchyceni Javy v mnohem vetsim meritku.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ja bych chtel mit tva fota - v inetovem ramecku...

Znate to i z filmu - americti manazeri apod. maji na svem pracovnim stole vystavu fotografii sve rodiny. Nejen na tento zvyk spoleha firma Ceiva Logic, ktera prichazi na trh s barevnym LCD v uhlednem ramecku. Obrazek na LCD ma velikost 5"x7". Do pameti se vejde deset fotek. Stahuji se z Inetu via dial-up. Ramecek se k Inetu pripojuje sam a nazuzla obrazky z pridelene privatni schranky, pokud tam nejake jsou. Obrazky mohou do schranky ulozit jen povoleni uzivatele (fotoreportaz babicky z cesty do Neapole apod.). Na zadni strane panelu jsou jen dva ovladaci knofliky. Co cini, netusim, protoze info na strankach firmy se blizi nule. Neznamo, ani v jakem formatu, ani v jake hustote podani obrazky mohou byt, ale pry jsou huste:) Lze si je prohlizet i jako slide show.

Ramecek je zjevne urcen spise tem babickam a jinym potencialnim kupcum, kterym je zbytecne vyzvanet neco o technickych parametrech. Stoji $249. Protoze Ceiva Logic funguje i jako obrazkovy ISP, uctuje si jeste $2,99 mesicne. Na cele veci je pozoruhodne, ze jde o prvni produkt "kseftarske laboratore" Idea Grove s velkymi investicemi za zady. Jak uz prvni vysledek "laborovani" ukazuje, jde o produkci jednoucelovych cetek s vyuzitim inetovych technologii. Urcite jste v TV videli takove ty komercni porady, ve kterych jsou pritomni divaci uneseni predvadenim jednoucelovych produktu. Casto jde o dobry napad, ale z rodu spise poutovych atrakci, ktere skonci v zaprasenych koutech. Produkcni program Idea Grove patrne smeruje k nabidce podobnych cetek s inetovym oderem.

Tyhle cetky maji jednu vadu - clovek je musi pouzivat, i kdyz ve skutecnosti vubec nemusi. Ty inetove k tomu pridavaji neco navrch - clovek je musi nejen pouzivat, ale musi jim i slouzit, aby provadely svou funkci. Kupujici onoho ramecku se necha unest a vyhodi par stovek dolaru. Pak ale musi honit sebe i svou rodinu a pratele ke scannovani fotografii a k jejich ukladani do jeho policky na serveru Ceiva Logic. Jak to dopadne, si lze predstavit. Pronikani Inetu do domacnosti bude s sebou prinaset podobne cetky. Vetsina jich bude mit jednu zakladni vlastnost - bez nich vam bude o moc lip nez s nimi:)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pokus s prenosem genu mezi druhy prokazal jejich potencialni nebezpecnost

Vedci v americke Purdue University implantovali lidske a lososi geny, odpovedne za rust organismu, do japonskych rybicek medaka. Vysledkem byly vetsi rybicky. Vedci vypustili vetsi samce do akvaria s vetsim poctem normalnich rybicek. Vetsi samci byli atraktivnejsi pro samice (Darwinuv vyber) a treli se ctyrikrat casteji nez jejich normalni kolegove. Genova uprava ovsem vedla k velke umrtnosti poteru. Ve veku tri dnu prezivalo jen 70% potomku genove upravenych rodicu ve srovnani s potomky normalnich rybicek. Tak vysoka umrtnost by vedla k vyhynuti cele populace behem 40 generaci. Geny, ktere ohrozuji existenci rodu, nazvali vedci "trojskymi geny".

Podle nich je tezko rici, co by se po vypusteni zivocicha s trojskymi geny do prirody opravdu stalo. Je mozne, ze by si s tim priroda nejakymi mutacemi nakonec poradila. Ale jiste neni nic. Samicky v prirode pritahuji silnejsi a vetsi samci, prestoze takova pritazlivost nic nevypovida o tom, zda je jinak vsechno v poradku a je to opravdu to nejvyhodnejsi pro cely rod. A ani nemusi jit o umele vpraveny trojsky gen. Napr. samec pava je prikladem samce s handicapem. Cim vetsi ocasni pera ma, tim je pro samicku atraktivnejsi. Potomek bude mit zase hodne velka pera. Jenze samec s takovym handicapem se stava snadnejsi koristi predatoru. Takze pro preziti neni tou nejlepsi volbou. Jose Garcia Y Gasset si ve sve eseji "O pratelstvi a lasce" styska, ze u lidi jsou nejrychleji rozebrani hlupaci - i lidske samicky holt maji atavisticky hardwarova meritka atraktivity samcu:) Posilujte, geekove, posilujte!:)
Zdroj: Purdue News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net