Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

26. brezna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

A je to tady - USA utrati za reklamu na Inetu vic nez v televizi [Inet]
MS nabizi ustupky antitrustovym zalobcum [Inet]
Po krachu satelitniho Iridia se potaci i Globalstar [Inet]
Uz ani Gnutellu nepotrebujete - hledejte, stahujte z browseru:) [Inet]
Mesicni pausal pro stahovani hudebnich skladeb? To snad ne... [Inet]
Bude DivX pro filmy tim, cim je MP3 pro hudbu? [Inet]
Zavan komunistickeho oderu - hudba v Cine na Inetu zakazana [Inet]
Mechanismus rakovinneho bujeni se zda byt odhalen [Veda]

A je to tady - USA utrati za reklamu na Inetu vic nez v televizi

Protoze News on 'Net pisu uz patym rokem, vzpominam si na davnejsi debaty kolem inzerce na Inetu. Od nazoru, ktere Inetu neprisuzovaly zadnou vetsi roli naveky vekuv, az po ty, ktere tusily obraty nesmirne. Tech druhych byla jeste pred ctyrmi lety vyrazna mensina. Vestci Myers Group soudi, ze letos americke firmy vydaji za reklamu 82% z celkove castky 5,25 miliardy USD, kterou proinzeruji firmy na celem svete. V roce 2005 se na celkovych 45,5 miliardach USD budou USA podilet 71%. To znamena, ze za pet let utrati americke firmy za inetovou reklamu 32,5 miliardy USD, zatimco za TV reklamu jen 19,2 miliardy USD. Priliv inzertnich dolaru na Inet se ma projevit odlivem jinde, predevsim v novinach.

Problem s inzertnimi dolary na Inetu je ale v tom, ze jejich velka porce se rozdeli mezi nekolik velkych serverovych farem a na ty ostatni toho moc nezbyde. Aspon dosud tomu tak bylo. Samozrejme, ze jsou moznosti efektivnejsi inzerce adresovane specialne zamerenym surfarum navstevujicim specialne zamerene mensi servery. Myslim, ze tuto formu inzerce budou za nejaky ten rok nabizet uz vsechny reklamni veleservery, aby jejich klienti byli spokojeni s odezvou surfaru.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS nabizi ustupky antitrustovym zalobcum

Podle poslednich zprav ministerstvo spravedlnosti studuje nabidku MS na ukonceni antitrustoveho soudniho rizeni, ktere vede proti MS spolu s 19 staty USA. V nabidce MS ma byt oddeleni MSIE od Windows, otevreni kodu Windows (GPL asi ne:) a srovnani rozdilnych cen, ktere Microsoftu plati producenti pocitacu za instalovane Windows. Ministerstvu se nabidka pry nezda byt dost rozsahla, sance na dohodu se odhaduji na nejakych 50%. Co aspon mne stale ve vsem chybi, je diskuse o microsoftim nuceni producentu pocitacu platit MS desatky za kazdy prodany pocitac, at na nem Windows jsou nebo ne (to je smluvni podminka MS pro producenty pececek). Mlceni v teto veci, tak jasne vyzadujici antitrustovy zasah, bude zrejme zapricineno tim, ze si MS sveho casu chytre nechal tyto smlouvy posvetit samotnym ministerstvem spravedlnosti USA.

Dalsi vyvoj soudniho rizeni bude zalezet na reakci ministerstva a posouzeni soudce Jacksona. Jeho verdikt v nejblizsich tydnech rozhodne bud o skonceni procesu, nebo vyda rozsudek, ktery se MS libit nebude. MS se pak muze odvolat a vsechno se potahne dalsi leta. Kdo sleduje aktivity MS v poslednich par letech, tomu je jasne, ze MS se stava vyznacnou a silnou investicni spolecnosti, ktera vesele expanduje vsude mozne, kde se deje neco kolem komunikaci. Proto Gates potrebuje, aby MS zustal vcelku a jeho multimiliardovy bank se nedelil na nekolik relativne nezavislych casti. Pokud nedojde k dohode, muze se ve verdiktu soudce Jacksona objevit prikaz k rozdeleni MS do nekolika na sobe nezavislych firem. Pokud by k tomu doslo, bude se Gates rvat o zachovani MS v soucasne podobe jako lev.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Po krachu satelitniho Iridia se potaci i Globalstar

Jak News on 'Net informovaly, minuly tyden spadla do bankrotu firma Iridium, ktera svymi 66 satelity zajistovala telefonni spojeni po svete. Satelity budou stazeny z obezne drahy a shori v atmosfere. Podobnou sluzbu nabizi Globstar. Ten nastesti investoval mnohem mene, takze i jeho celkove ztraty jsou zatim nizsi. Pro toto ctvrtleti mel v planu prijem 5,1 milionu USD, ale bude to asi jen sedmina planovane castky. Krach Iridia i neplneni planu srazily ceny akcii Globstaru z $54 na $14.

Cely obrazek dokresluje srpnovy krach jine spolecnosti, ktera se stejnym planem zbankrotovala jeste driv, nez stacila rozvesit satelity na nebesich. U vsech techto projektu se zrejme projevuje jedna nedomyslenost, asice jejich nepripravenost i pro jine sluzby, nez vazane vyhradne na telefonni pristroje, ktere nejsou kompatibilni s nicim jinym. Uz jen kdyby tech 66 satelitu slouzilo jako druzicova paterni sit pro Internet s radou dalsich individualnich sluzeb (viz treba DirecPC), mely by o zabavu bohate postarano...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uz ani Gnutellu nepotrebujete - hledejte, stahujte z browseru:)

Pseudonym Cap'n Bry prosmatral AOLem zakazanou Gnutellu a na svych strankach GNUtella Stuff nabizi kompletni prehled protokolu Gnutelly. Vytvoril rovnez webovsky interface pro prohledavani katalogu uzivatelu Gnutelly. U nej mi hazel chybovou hlasku, ale nastesti se ukazal nadsenec, ktery vyuzil Bryuv zdrojak na strance File Search. Zkusil jsem zadat Beatles a vyritily se na me copyrightove nahravky, ktere jsem si mohl hned stahnout. Vubec se nedivim, ze z toho drzitelum prav jde hlava kolem. Hudebnici sami by se na Internet mohli zacit divat jako na neco, ceho se museji bat, protoze jim to bere zivobyti. Uz by to chtelo zavest mikroplatbovy distribucni format, ktery by vetsina ctila v zajmu vyvoje.
Zdroj: Slashdot a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Mesicni pausal pro stahovani hudebnich skladeb? To snad ne...

Na predchozi informaci navazuje zprava, ze britska nahravaci spolecnost Ministry of Sound chce ve spolupraci s RioPort.com vyzkouset novou sluzbu. Za mesicni pausal by si surfar mohl stahnout az sto skladeb v danem mesici. Velmi pochybuju, ze by to mohlo mit nejakou budoucnost. Hodne to pripomina davne nezdarene pokusy webzinu o placeny pristup k clankum za mesicni pausal. Z tech velkych vydzel s platbami jen Wall Street Journal. I microsofti Slate.com musel asi po roce s pausalem skoncit, aby nezmizel z Webu. Pausaly se plati u nekterych vedeckych magazinu, kde jsou dost cenne informace, a nekde za pristup k archivum.

Pokus o vybirani mesicniho pausalu na hudebnim serveru musi nutne zkrachovat, pokud by na nej nepresly skoro vsechny servery (pak by se ale nabidky ilegalnich nahravek na sitich typu Napster ci Gnutella mnozily geometrickou radou). Webziny - zvlaste inetove podoby papirovych novin - si brzy uvedomily, ze zdroje financi museji hledat mimo pausaly, a to nejen v inzerci, ale i v nabidce dalsich sluzeb, ktere Inet umoznuje realizovat.

To zcasti plati i pro hudebni servery. Ty si hlavne museji uvedomit, ze jsou jeste pouhym predvojem toho, co je v budoucim pristim podpori. Mam na mysli inetove rozhlasove prijimace, o nichz zatim nikde ani vidu ani slechu (nekde se na nich uz urcite tvrde maka). A dale jde o zavedeni mikroplateb, tedy o implementaci systemu, ktere je umozni. Kdyz si budou moci posluchaci na Inetu ci z radia koupit libene skladby za uhrady od nuly centu az po nejaky dolar, sami si vyberou, za co to budou ochotni dat, a prinuti celou tuto oblast ke zcela novym marketingovym a obchodnim postupum a modelum. Dulezity je obrovsky vyber v rozsahle nabidce.

Stovka skladeb za mesicni pausal je absurdnost - nelze nijak pochybovat o tom, ze v one stovce bude spousta krovi, ktere kapely privesuji ke svym zdarilejsim kouskum (mluvim o popu). Inetova nabidka jednotlivych skladeb veskere krovi spolehlive spali. Myslim, ze ministr toho Ministerstva Zvuku bude brzy abdikovat:)
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Bude DivX pro filmy tim, cim je MP3 pro hudbu?

Ne, nejde o DIVX, ktery ani ne rok po svem uvedeni zkrachoval. DIVX byl myslen jako film na DVD na jedno shlednuti - po 48 hodinach se "znicil", pokud jste se nerozhodli ho koupit via Inet, aby vam zustal navzdy. Cili neco jako byste si disk pujcili v pujcovne, ale nemuseli jste ho chodit vracet. Cena disku DIVX byla kolem $5. DIVX zkrachoval napr. proto, ze nemel format DVD a prisel na trh az rok pote, co se objevily prehravace DVD, ktere DIVX neumely. Teprve za cas byly nektere z nich rozsireny o moznost prehravani DIVX. Nabidka filmu na DIVX zaostavala za DVD. Myslenka to sice nebyla nejhorsi, ale prisla v nevhodny cas a s nedotazenym, resp. nezajistenym zazemim.

DivX ma stejna, i kdyz ruzne velka pismenka, ale je o zcela a uplne necem jine. Hned dopredu reknu, ze jde o hacknuty MPEG4 Microsoftu, ktery slouzi pro videozaznam, zvuk je ve formatu MP3. Komprimace je tak hutna, ze se celovecerni film vejde na obycejne cedecko. DivX nabizi filmy ve dvou komprimacich - pro prehravani na cele obrazovce monitoru nebo na cca polovine. Kvalita je udajne velmi dobra. Filmy si muzete vybrat na strankach DivX. Na nich, nebo treba i na iSONEWS najdete bezplatny software, ktery pri prehravani DivX spolupracuje s Windows Media Playerem. Ne vsechny zatim nabizene filmy jsou celovecerni, jsou mezi nimi i takove, ktere maji jen par desitek MB, takze na jejich stazeni nebudete cekat cely den.

Dva autori DivX zatim zustavaji utajeni, zname jsou jen jejich pseudonymy - MaxMorice a Gej. V nabidce filmu je napr. "The Matrix" nebo "Mars Attacks", a to zdarma. Diky vysokemu pomeru komprimace, slusne kvalite a stale se zrychlujicimu prenosu dat ma DivX sanci na rozsireni (DeCSS umoznuje jen kompletni prevedeni zaznamu filmu z DVD zdeli nekolika GB). Porusovani copyrightu se tak od hudby rozsiruje i na filmy. A to neni dobre - filmy se opravdu nedaji delat zadarmo. Nejvyssi cas, aby se daly hlavy dohromady a vymyslely inetove reseni, ktere bude optimalni pro vsechny. Na druhou stranu ziskaji amaterske a jine bezplatne zaznamy dobry inetovy odstuch.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zavan komunistickeho oderu - hudba v Cine na Inetu zakazana

Tedy ne uplne zakazana, ale papalasi nelibena nema sanci. Uz se tomu ani verit nechce... Od 1. kvetna t. r. nebudou smet na Inetu nabizet hudebni zaznamy zadne firmy, ktere nejsou zcela v cinskych rukou. A ty, ktere jsou zcela cinske, budou muset od 1. kvetna pozadat ourady o povoleni! A to i ty, ktere uz hudbu nabizely. Ministerstvo kultury dokonce chysta svuj vlastni server, ktery se ma stat svetlym vzorem toho, jak a co ano, a ostatni ne. Cinsti hudebnici budou moci na tento server ukladat sve skladby zdarma, ale ministerstvo bude "dohlizet" na to, co se na nem verejnosti nabizi.

Toto byrokraticke opatreni je typicky komunistickym newspeakem zduvodneno snahou zabranit sireni piratskych nahravek (sic!). Plne cinske servery budou plne manipulovatelne (aby se s temi ponekud prebytecne svobodymyslnymi cizinci ourady nemusely dohadovat, nabizeni hudby jim proste nedovoli). Bacha na bolsana! Nenechte se ohloupit radoby demokratickymi kecy tuzemskych komousu. A bacha na to, ze stale jeste jsou ve vsech stranach - vypocitavym odhozenim rude legitimace se nezmenilo rigidni mysleni jejich drzitelu. Neni snad jimi podporovany a stale ostudnejsi monopol Telecomu dostatecnym dukazem?
Zdroj: Newsbytes a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Mechanismus rakovinneho bujeni se zda byt odhalen

Biologove Glasgowske university se zamerili na zjisteni mechanismu nevitanych replikaci bunek. Takovy mechanismus muze vest k rakovinnemu bujeni. Vedcum se podarilo zjistit, ze protein E2F, odpovedny za rizeni rustu a deleni bunek, se aktivuje skupinou dalsich proteinu. Pokud jsou tyto proteiny vadne, mohou vyvolat prehnanou reakci proteinu E2F a spustit tak prebytecne bunecne bujeni. Universitni vedci spolu s vyzkumniky ve farmaceutickych laboratorich vidi moznost lecby rakoviny a jinych podobnych bunecnych postizeni v nasazeni leciv, ktera by na molekularni urovni dokazala zatrhnout aktivitu proteinu E2F v anomalnich bunkach. Tim by se zastavil proces dalsiho bujeni.

Zdroj informace ale nic nerika o tom, jak by se mohlo pacientovi odpomoci od vadnych proteinu, ktere E2F aktivuji (E2F sam neni pricinou). Ale i kdyby zatim slo jen o jakesi vytloukani klinu klinem, dikybohu za to. Az si vedci dokazi vyslapnout i na pricinne proteiny, mohla by byt jedna z nejdesivejsich nemoci konecne lecitelna. Profesor La Thangue, ktery sefuje vedeckemu vyzkumu bunek ve firme Prolifix, dodava, ze lecba rakoviny novymi budoucimi lecivy si vzdy vyzada velmi individualni aplikacni postup u kazdeho pacienta.
Zdroj: Science Daily a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net