Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

27. unora 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

I servery FBI se staly obeti DDoSu [Inet]
eBay chce koupit kamennou Sotheby's s 250-letou tradici [Inet]
Co se vyviji prirozene, je nejlepsi, rika Torvalds o Linuxu [Inet]
Amazon ziskal dalsi patent, kterym opet muze branit vyvoji [Inet]
Jak se bude nabizet a prodavat hudba na Inetu? [Inet]
K e-commerce pristupuje m-commerce [Inet]
Magneticke cipy zrusi baterie v prenosnych zarizenich? [Veda]

I servery FBI se staly obeti DDoSu

FBI priznala, ze 18. unora musela na ctyri hodiny odstavit sve servery, nez si poradila s utokem DDoS, ktery se na ni ritil. FBI stale tape ve tme a nemuze se dostat k pachateli ani jednoho a cetnych utoku. Podle sdeleni bezpecnostnich spravcu site Stanfordske university muze cesta od utocneho softwaru, zjisteneho na nejakem pocitaci, k pachateli vest az pres 30 pocitacu. Mnohe z nich jsou mimo USA - o pristup k jejich logum se musi zadat slozitymi administrativnimi cestami, coz patrani dale zpomaluje.

O utoku na Yahoo, ktere se stalo prvni obeti velkych ataku, se objevila dalsi nova informace - neslo o utok ne jeden ci vice serveru jeho site, ale na router, pres ktery se smeruji data do i ze site Yahoo. Na router se valily pozadavky o celkove hustote 1 Gbps, coz presahovalo samotnou kapacitu linek Yahoo. Vysetrovatele FBI sdelili, ze pri stopovani vandala potrebuji vydrz, technologii a taky trochu stesti. FBI nespoleha jen na cteni logu, ale i na dalsi obvykle zpusoby patrani. Svou roli muze sehrat i ukecanost lidi, kterym se vandal sveri, resp. udani. To posledni se zacina jevit jako pomalu jedina moznost odhaleni pachatele utoku. Technicky to, zda se, nikam nevede - hacker za sebou zrejme dokonale zameta a uspesne mate.
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

eBay chce koupit kamennou Sotheby's s 250-letou tradici

Aukce eBay nabidla 1,6 miliardy USD vehlasne kamenne aukci Sotheby's. Jeji vehlasnost ponekud pohasla, kdyz ji a jeji rivalku Christie's zacaly v lednu antitrustove vysetrovat statni organy v USA, Britanii a Australii kvuli stanoveni pevnych cen a poplatku. Obe kamenne aukce ovladaji 95% svetoveho aukcniho trhu. Od konce ledna spadly akcie Sotheby's o 20% a opustili ji dva celni manazeri. eBay chce vyuzit potizi, v jakych Sotheby's prave je. Nabidnutych 1,6 miliardy USD za sit aukcnich sini Sotheby's po svete a za jeji tradici neni nic moc. V pripade, ze by se eBay nakonec nejak dohodla o odkoupeni Sotheby's, stala by se aukcnim mamutem, jakemu by ted tezko kdo mohl konkurovat. Sotheby's se zameruje vice na umelecke predmety, ktere se na Inetu nabizeji ponekud obtizneji. Kamenna aukce s bohatou tradici ma v teto oblasti nepomerne vetsi duveru diky svemu systemu overovani originalu a vylucovani plagiatu. To eBay pochopitelne laka. Reakce Sotheby's na nabidku zatim neni znama.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Co se vyviji prirozene, je nejlepsi, rika L. Torvalds o Linuxu

Linus Torvalds je nejen zakladatelem Linuxu a arbitrem jeho vyvoje, ale dusledne pro Linux dodrzuje i myslenku otevreneho kodu a bezplatne licence. Na adrese uvedene v zahlavi zpravy Torvalds popisuje, jak to vsechno kolem Linuxu zacalo a zcela neplanovane se dostalo az tam, kde to je. Torvalds se snazi co nejmene zasahovat do vyvoje Linuxu v linuxove komunite. Odmita jakekoli diktatorstvi, i kdyz je nakonec na nem, aby schvaloval konecne verze Linuxu. Nechce zasahovat ani do vyvoje napr. konkurujicich si driveru. Ze zkusenosti vi, ze oba tvurci nakonec dospeji k podobam, ktere se budou dost lisit. V pripadech, kdy jsou si konkurencni drivery blizke, nechava na uzivatelich, resp, na distributorech Linuxu, aby si vybrali. Uplne o vsem nerozhoduje ani u kernelu. Na vyvoj jeho jednotlivych casti dohlizi nekolik subarbitru.

Z Torvaldsovych odpovedi stoji za zminku jeste jeho odmitani finacnich zavazku, jake mu nabizeji vetsi linuxovi distributori. Sam rika, ze odmitani jejich penez patri k jednem z jeho obtiznejsich rozhodovani. Distributori by totiz chteli, aby jim za poskytovane uplaty poskytoval urcite preference. To ale jako hlavni arbitr Linuxu nechce. Vi se vsak o nem, ze prijal akcie linuxovych firem, ktere se tesi velke pozornosti na burze. V tom ovsem neni sam. Linuxove firmy daly akcie vsem hlavnim vyvojarum Linuxu jako formu uznani a diku za jejich praci, diky niz ted mohou realizovat svuj byznys.

Zajimavy pohled ma Torvalds na motivaci. Podle nej jsou tri motivacni faze - preziti, osobni zazemi (laska, svatba, vztahy) a zabava. Druha faze muze nastat az po zajisteni budouciho preziti (aneb Dawkinsova "poukazka na rozmnozovani":) A kdyz uz si clovek v zivote vsechno zajisti a pojisti, muze to, co dela, delat opravdu pro zabavu. Pohled blizky konfucianstvi, jenze v zivote to tak nefunguje vzdycky. Jiste znate rozesmate prezivace, stejne jako vystressovane milionare:) Torvalds nakonec sam dodava, ze linuxova komunita nabizi neco z te druhe faze a k tomu i treti - vztahy s linuxaky po celem svete i dobrou zabavu...a to vse uplne zadarmo:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Amazon ziskal dalsi patent, kterym opet muze branit vyvoji

Pote, co Amazon ziskal patent na to, co nazval "1-Click", ma hned dalsi. Tentokrat jde o "affiliate program", cili o placeni podilu serverum, ze kterych nekdo odklikne odkaz na "neco" na Amazonu a "to neco" si koupi. Problem s Amazonem je v tom, ze uredne posvecenou platnost jemu pridelenych patentu tvrde prosazuje. Nedavno soudni cestou prinutil sveho konkurenta, knihkupectvi Barnes&Noble, ke zruseni pitominky, kterou si nechal patentovat. Slo o postup "1-Click", ktery s vyuzitim cookies a beznych databazovych operaci umoznuje nakoupit z vice ruznych obchodu do jednoho kosiku a pak vsechno zaplatit jednim vrzem.

"Affiliate program" je ptakovina podobneho druhu. Navic ma jasnou paralelu v kamennem svete. Ze zadneho pohledu nejde o vynalez, ktery by si jakkoli zaslouzil patentovat. Nektere internetove firmy zjevne vyuzivaji do nebe volajici internetovou neznalost uredniku patentoveho uradu. Nejvetsi legrace na tom vsem je ve zduvodneni patentu - ze jde o vynalez byznysoveho modelu, jaky svet dosud nepoznal:) Amazon totiz neprihlasil patent na nejaky software, ale na obchodni model! Na tomto miste se chce vzpomenout IBM, ktera chrli patentove prihlasky, ale valnou cast z nich vede pouze jako ochrannou. Chce si tak pojistit, aby za ni nechodili vselijaci amazonove a nenutili ji platit nesmyslne poplatky za kdeco. Sama IBM ale tyto patenty vuci jinym lidem a firmam neprosazuje.

Podle reakci surfaru a vyvojaru si Amazon muze sit z ostudy kabat. Server NOamazon.com je jednou ze znamek snahy o bojkot Amazonu. Pokud vas patentova problematika zajima, na NOamazonu najdete hromady odkazu. Vcetne odkazu na inetove prodejny, ktere nabizeji de facto totez, co Amazon. Patentovy urad USA je statni instituce. A je cim dal zrejmejsi, ze by se mela zacit orientovat v tom, co je to vlastne Internet. Na druhou stranu - za kazdy patent jeho prihlasovatel plati tomuto uradu poplatky, takze cim vic patentu urednici udeli, tim vetsi prijmy urad ma. Amazon ted muze celemu Internetu zakazat pouziti jednorazove platby za nakup z vice prodejen a provizniho prodeje z odkazu na zbozi na jinem serveru. Vazeni ouradove, tudy cesta k informacni spolecnosti nevede...kam vede, necham bez komentare. Na Amazonu me nikdo uz neuvidi, dokud nezmeni svuj pristup k ostatnim.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jak se bude nabizet a prodavat hudba na Inetu?

Harvardska pravnicka skola poradala konferenci s nazvem "Signal or Noise? The Future of Music on the Net". V podstate slo o to, kdo vlastne bude vlastnit hudbu na Inetu a jaky by na nem mel byt obchodni model, ktery by umoznil hudebnikum zit z jejich profese. Pozice zucastnenych by se daly rozdelit do dvou protikladnych nazorovych skupin. Jedna chce zachovat stare kamenicke postupy s vyuzitim vyvijeneho distribucniho modelu SDMI. Ve druhe jsou zastanci MP3 a provozovatele hudebnich serveru, kde MP3 zatim hraje hlavni roli. V diskusi se ukazalo, ze nic z toho asi nebude to prave. O kamenicich netreba mluvit. Kazdy zna jejich nabidku i ceny nahravek.

Empeckovy tabor vidi situaci tak, ze na Inetu hudbou nikdo nijak zvlast nezbohatne a ze je nutne to vzit na vedomi. Na koncertech skupin, ktere nabizeji nektere sve nahravky zdarma na Inetu, skoro nikdo nekupuje jejich cedecka. Zato ale jdou na odbyt vsechny mozne proprietky, na kterych jsou nejake symboly skupin (tricka, plakaty, hrnicky apod.), coz svedci o oblibe kapel. Ja bych rekl, ze se nakonec prosadi neco, co bude nekde mezi obema tabory. Hlavni roli v tom budou hrat systemy mikroplateb - nekolik centu za stazeni nahravky. To nikoho nezabije. A kdo bude opravdu popularni, z mikroplateb se mu via Inet sejde velmi slusny obnos. Celou oblast budou podporovat i budouci internetove prijimace velke zaplavy inetovych rohlasovych a TV stanic z celeho sveta.

Az to vsechno bude nejakou dobu fungovat, pak si to najde svuj obchodni model samo. Budou pak existovat gigahvezdy ve stylu, v jakem nam je nabizi kamenicka produkce dnes? Sotva. Zmeni se pristup k autorskym pravum, ktera kamenici kapelam takrka automaticky seberou pri podpisu smlouvy. Na Inetu hudebnikum zustavaji. Kamenici nebudou schopni platit propagacni vysilani sve produkce, protoze vysilacu bude proste prilis mnoho (uz dnes je jich tolik, ze to nejde ustihat ani omylem). Inetove hudebni servery se budou vzajemne podporovat, vcetne provazaneho systemu mikroplateb. Kdo bude potrebovat vybirace poplatku, jako je soucasna RIAA? Nikdo. Skoro vsechno bude zdokumentovane na Inetu. A ze nekde nejaky vesnicky rozhlas nebo barova kapela hraje neci skladbu? Proc ne? Je to perfektni propagace (i ta muze prijit se svymi vlastnimi bezplatnymi zakonitostmi misto ostriziho vyberacstvi). Cesta to bude jeste trnita a plna pokusu a omylu. Ale najde se. Hlavne bude jina, nez ta soucasna.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

K e-commerce pristupuje m-commerce

Na CeBITu predstavilo nekolik - predevsim evropskych - firem svou predstavu nejbezpecnejsi inetove komunikace, zvlaste pokud jde o financni transakce vseho druhu. M-commerce reprezentuje inetovou komunikaci z mobilnich zarizeni, hlavne z mobilnich telefonu. Evropa se potyka s velkou neduverou lidi vuci bezpecnosti transakci. Americani jsou nachylnejsi k prehlizeni problemu, ktere u vetsiny Evropanu vyvolavaji paranoiu. Mozna i to je jeden z duvodu, proc je Evropa tak vepredu v pouzivani smart cards pred USA. Americani si na sve kreditni karty uz moc zvykli. Pritom transakce s kreditkami k prilis bezpecnym zrovna nenalezeji. Doklada to zprava Weizmanova institutu - podle nej ruzne kradeze, spojene s kreditkami, odsaly do kapes zlodeju 108 miliard USD v roce 1998...a to jen pri inetovych transakcich.

Smart card muze mit v pameti ulozeny sifrovane udaje o jejim drziteli. Kombinace mobilniho telefonu a takove karty by mohla vyhovet pozadavkum na vysoky stupen bezpecnosti inetove komunikace. Nekolik firem jde ale jeste dal. Chteji karty vyuzit pro biometricke analyzy. V karte bude napr. sifra nascannovane ocni duhovky, obliceje, otisku palce ci charakteristik hlasu. Nejlevneji ze vseho vychazi otisk prstu. Vysoka bezpecnost je posilena tim, ze otisk se posuzuje v karte, cili zadna sifra nejde nikam "za kartu". Teprve pokud otisk souhlasi, zpristupni se prislusne zarizeni. Zcizena karta by nikomu k nicemu nebyla, zvlaste pokud by sifrovani bylo dostatecne odolne vuci aktualne pouzivanym desifrovacim technologiim. Na karte muze byt sifra elektronickeho podpisu apod. Clovek by nemel takovou kartu ztratit jen proto, ze na vystaveni nove si chvilku pocka. Inetovi zlodeji to budou mit zase o poznani slozitejsi. Biometricke snimace vyviji nemalo firem uz nekolik let. Ale dosud se na siroky uzivatelsky trh nepropracovaly. V Evrope maji zivnou pudu pro svou uspesnou aplikaci.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Magneticke cipy zrusi baterie v prenosnych zarizenich?

Tvrdi to vedci Cambridgske university, kteri vyvinuli prvni laboratorni vzorek magnetickeho cipu s 5,5 miliardy spinacich prvku na centimetru ctverecnim. Soucasne kremikove cipy maji techto prvku (tranzistoru) na stejne plose "jen" 6,6 milionu. Vedci predpokladaji, ze za nejakou dobu se jim podari umistit na tak malou plochu az 250 miliard prvku. Magneticke cipy maji byt 40,000-krat efektivnejsi nez kremikove. Co takrka vubec nepotrebuji, je prikon elektricke energie, zvlaste ne ten, jaky spolykaji kremikove cipy. Vic informaci jsem bohuzel nikde nenasel. Podrobnejsi popis ma byt v poslednim vydani casopisu Science (pristup k clankum casopisu via Inet vyzaduje uhradu predplatneho). Vedci predpokladaji, ze jejich nova magneticka logika napomuze vyvoji novych typu pocitacu, ktere budou i rychlejsi. Magneticky cip by podle nich mohl byt k dispozici pro komercni vyuziti "do nekolika let".
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net